{"id":15335,"date":"2009-02-06T17:00:00","date_gmt":"2009-02-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15300"},"modified":"2009-02-06T17:00:00","modified_gmt":"2009-02-06T16:00:00","slug":"princezna-nebo-princ-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/02\/06\/princezna-nebo-princ-10\/","title":{"rendered":"Princezna? Nebo princ? 10."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Billian ti\u0161e zast\u00e9nala a otev\u0159ela o\u010di. Zjistila, \u017ee le\u017e\u00ed v m\u011bkk\u00e9 tr\u00e1v\u011b a m\u00edsto hu\u010den\u00ed ohn\u011b sly\u0161\u00ed zur\u010den\u00ed \u0159eky. Nec\u00edtila ani kou\u0159, vdechovala sv\u011b\u017e\u00ed v\u016fni lesa. Podle zabarven\u00ed oblohy, na ni\u017e hled\u011bla, poznala, \u017ee se slunce pomalu ch\u00fdl\u00ed k z\u00e1padu. Jak se sem ale jenom dostala? Pooto\u010dila hlavou a spat\u0159ila vedle sebe sed\u011bt pov\u011bdomou postavu.<\/p>\n<\/div>\n
„To nen\u00ed mo\u017en\u00e9!“ vydechla u\u017easle.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se v odpov\u011b\u010f uculil. Pozoroval d\u00edvku u\u017e del\u0161\u00ed dobu, a kdy\u017e se prob\u00edrala, kdy\u017e vid\u011bl to nepatrn\u00e9 mitoh\u00e1n\u00ed dlouh\u00fdch \u0159as, napadlo ho, \u017ee snad v \u017eivot\u011b nevid\u011bl nic rozko\u0161n\u011bj\u0161\u00edho. Utrhl dlouh\u00e9 st\u00e9blo tr\u00e1vy a lehce Billian po\u0161imral pod nosem.<\/p>\n<\/div>\n
„Hep\u010d\u00ed!“ k\u00fdchla t\u00e9m\u011b\u0159 vz\u00e1p\u011bt\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159esto se v\u0161ak na Toma usm\u00edvala t\u00edm nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem, jak\u00e9ho byla schopna. B\u00e1la se v\u016fbec pohnout. Nev\u011b\u0159ila tomu, \u017ee to je skute\u010dnost. Tohle je jenom n\u00e1dhern\u00fd sen, kter\u00fd se s ka\u017ed\u00fdm jej\u00edm pohybem za\u010dne hroutit jako dome\u010dek z karet a ona se probud\u00ed na \u0161ibenici, t\u011bsn\u011b p\u0159ed up\u00e1len\u00edm. To je ur\u010dit\u011b vina toho d\u00e1viv\u00e9ho kou\u0159e, \u017ee omdlela a zd\u00e1 se j\u00ed takov\u00fd kr\u00e1sn\u00fd sen. Ale byla za to vd\u011b\u010dn\u00e1, jestli se j\u00ed m\u00e1 zd\u00e1t posledn\u00ed sen p\u0159ed smrt\u00ed, pak nemohl b\u00fdt hez\u010d\u00ed. Zamrkala, kdy\u017e k n\u00ed Tom vzt\u00e1hl svou dla\u0148 plnou mali\u010dkat\u00fdch lesn\u00edch jahod.<\/p>\n<\/div>\n
„Vezmi si je,“ \u0159ekl tich\u00fdm hlasem. „Mus\u00ed\u0161 m\u00edt hlad a n\u011bco v\u011bt\u0161\u00edho k j\u00eddlu bude a\u017e z\u00edtra.“<\/p>\n<\/div>\n
Zav\u00e1hala.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„J\u00e1 si\u2026 nic vz\u00edt nemohu,“ nam\u00edtla. „Kdy\u017e se hnu, tak se vzbud\u00edm a ty\u2026 ty se mi ztrat\u00ed\u0161\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Neztrat\u00edm,“ usm\u00e1l se na ni. „Tohle nen\u00ed sen. To je skute\u010dnost.“<\/p>\n<\/div>\n
Billian svra\u0161tila obo\u010d\u00ed. Tohle nen\u00ed sen? Jak se k n\u00ed ale v tom p\u0159\u00edpad\u011b mohla jej\u00ed tajn\u00e1 l\u00e1ska dostat? V\u017edy\u0165 posledn\u00ed, co si pamatuje, je to, jak st\u00e1la na hranici. Jak ji pomalu za\u010daly olizovat la\u010dn\u00e9 horouc\u00ed plameny\u2026 Pohnula nohou.<\/p>\n<\/div>\n
„Aaaach,“ sykla bolest\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Copak?“ zeptal se Tom ustaran\u00fdm hlasem. „Copak se ti stalo?“<\/p>\n<\/div>\n
Ani\u017e by \u010dekal na odpov\u011b\u010f, sehnul se tro\u0161ku n\u00ed\u017e a odhrnul z bos\u00fdch nohou dlouhat\u00e1nsk\u00e9 \u0161aty. V tu chv\u00edli mu byla odpov\u011b\u010f jasn\u00e1. Na jemn\u00e9m chodidle toti\u017e spat\u0159il hluboce sp\u00e1lenou k\u016f\u017ei. Beze slova hv\u00edzdl na svou klisnu, a kdy\u017e k n\u011bmu p\u0159iklusala, odv\u00e1zal j\u00ed od sedla \u0161\u00e1tek, kter\u00fdm si h\u0159\u00e1l za chladn\u00fdch noc\u00ed krk. Smo\u010dil jej v chladiv\u00e9 vod\u011b. Pot\u00e9 jej vy\u017ed\u00edmal, vr\u00e1til se k p\u0159ekvapen\u00e9 d\u00edvce a pomalu, velice opatrn\u011b, j\u00ed ho p\u0159ilo\u017eil ke zran\u011bn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Sykla a \u0161kubla sebou, na\u010de\u017e se instinktivn\u011b p\u0159ikr\u010dila v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00fdchovn\u00e9ho pohlavku za projev sv\u00e9 slabosti. Kdy\u017e \u017e\u00e1dn\u00e1 r\u00e1na nep\u0159ich\u00e1zela, odv\u00e1\u017eila se otev\u0159\u00edt o\u010di. Vid\u011bla, \u017ee Tom jednou rukou jemn\u011b, ale pevn\u011b sv\u00edr\u00e1 jej\u00ed zran\u011bnou nohu a druhou rukou j\u00ed na sp\u00e1leninu pokl\u00e1d\u00e1 navlh\u010den\u00fd studen\u00fd \u0161\u00e1tek. V prvn\u00ed chv\u00edli vjemu ji p\u0159epadla pal\u010div\u00e1 bolest, kdy\u017e se l\u00e1tka dotkla jej\u00edho zran\u011bn\u00ed, pak ale uc\u00edtila velice p\u0159\u00edjemn\u00fd chlad. Postupn\u011b se p\u0159est\u00e1vala chv\u011bt a povolila i v nap\u011bt\u00ed. Tom se na ni povzbudiv\u011b usm\u00e1l a po chv\u00edli \u0161el \u0161\u00e1tek znovu namo\u010dit. Kdy\u017e se vr\u00e1til, jemn\u011b s n\u00edm cel\u00e9 chodidlo omotal a voln\u00fdmi c\u00edpy p\u0159ipevnil \u0161\u00e1tek kolem kotn\u00edku. Pak posb\u00edral jah\u016fdky, kter\u00e9 p\u0159edt\u00edm upustil.<\/p>\n<\/div>\n
„Na,“ zopakoval tich\u00fdm hlasem.<\/p>\n<\/div>\n
Tentokr\u00e1t se Billian odv\u00e1\u017eila pohnout. Zvolna nat\u00e1hla svou dla\u0148 k t\u00e9 jeho a opatrn\u011b uchopila jednu z mali\u010dk\u00fdch jahod. Pak se ale zasekla. Jak ji m\u00e1 vlastn\u011b sn\u00edst? Co si o n\u00ed Tom pomysl\u00ed, a\u017e ji uvid\u00ed, \u017ee j\u00ed jako n\u011bjak\u00e1 selka? Jakoby j\u00ed \u010detl my\u0161lenky, zamrkal Tom sv\u00fdmi \u0159asami.<\/p>\n<\/div>\n
„Neboj se, mali\u010dk\u00e1,“ pohladil ji volnou rukou po tv\u00e1\u0159i. „Tady nejsi u dvora. Tady m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edst hol\u00fdma rukama, nikdo se na tebe zlobit nebude.“<\/p>\n<\/div>\n
Usm\u00e1la se na n\u011bj a kone\u010dn\u011b si dala jahodu do \u00fast. Spokojen\u011b p\u0159iv\u0159ela o\u010di. A\u010dkoliv jahody znala velmi dob\u0159e, m\u011bla pocit, \u017ee je te\u010f j\u00ed poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b. Poprv\u00e9 je mohla j\u00edst podle libosti. Nemusela je kr\u00e1jet na malinkat\u00e9 kousky. Nemusela si je zp\u016fsobn\u011b vkl\u00e1dat do \u00fast a \u017ev\u00fdkat je tak, aby se j\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 nehnula pusa. Te\u010f byla voln\u00e1\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Ale jak jsi m\u011b vlastn\u011b na\u0161el?“ zeptala se Toma. „Jak jsi v\u011bd\u011bl, kde jsem?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel. Necht\u011blo se mu p\u0159izn\u00e1vat, \u017ee od jejich posledn\u00edho setk\u00e1n\u00ed neust\u00e1le hl\u00eddal hranice zem\u011b, aby mohl jej\u00ed ko\u010d\u00e1r spat\u0159it hned, jak se objev\u00ed. To mu hrdost nedovolovala.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00ed\u0161\u2026 dovedlo m\u011b k tob\u011b tohle,“ \u0159ekl, uchopil jej\u00ed dla\u0148 a p\u0159itiskl si ji p\u0159esn\u011b do m\u00edst, kde mu bilo srdce. „A kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl na t\u00e9 hranici, tak mi bylo jasn\u00e9, \u017ee mus\u00edm n\u011bco ud\u011blat, nebo t\u011b zabijou.“<\/p>\n<\/div>\n
Nastala chvilka ticha. B\u011bhem n\u00ed se Billian tro\u0161ku osm\u011blila a v\u00e1hav\u011b, nejist\u011b op\u0159ela svou hlavu o Tomovo rameno. O\u010dek\u00e1vala, \u017ee uhne nebo ji oso\u010d\u00ed za drzost. Nic z toho se v\u0161ak nestalo. Naopak. Druhou rukou ji lehce chytil kolem pasu, a prava\u010dkou j\u00ed vkl\u00e1dal jahody do \u00fast s\u00e1m. Vdechoval v\u016fni jej\u00edch dlouh\u00fdch rozpu\u0161t\u011bn\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e9 ho \u0161imraly ve tv\u00e1\u0159i a byl neskute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt kone\u010dn\u011b v jej\u00ed p\u0159\u00edtomnosti. N\u011bco mu ale d\u011blalo vr\u00e1sku starosti na \u010dele.<\/p>\n<\/div>\n
„Billian?“ zeptal se ti\u0161e. „Pro\u010d t\u011b vlastn\u011b cht\u011bli up\u00e1lit?“<\/p>\n<\/div>\n
D\u00edvka si ne\u0161\u0165astn\u011b povzdychla a obr\u00e1tila k n\u011bmu sv\u00e1 velik\u00e1 smutn\u00e1 kukadla.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm,“ hlesla. „\u0158\u00edkali, \u017ee jsem \u010darod\u011bjnice. Ale nev\u00edm pro\u010d, v\u017edy\u0165 jsem nikomu nic neud\u011blala!“<\/p>\n<\/div>\n
Do o\u010d\u00ed se j\u00ed vr\u00e1tily slzy. M\u011bla strach, \u017ee si ji Louis najde a zabije ji. P\u0159iznala sv\u00e9 obavy Tomovi a rozt\u0159\u00e1sla se, jednak proto, \u017ee se styd\u011bla za projev sv\u00e9 slabosti p\u0159ed n\u00edm, a tak\u00e9 proto, \u017ee slunce ji\u017e zapadlo za obzor a zmocnila se j\u00ed zima.<\/p>\n<\/div>\n
„Neboj,“ za\u0161eptal Tom. „J\u00e1 t\u011b p\u0159ed n\u00edm ochr\u00e1n\u00edm. Nedovol\u00edm, aby ti ubl\u00ed\u017eil. A nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach d\u00e1vat p\u0159ede mnou najevo sv\u00e9 starosti\u2026 Taky jsem ode dvora, ale koho to tady v p\u0159\u00edrod\u011b zaj\u00edm\u00e1?“<\/p>\n<\/div>\n
Na okam\u017eik Billian opustil, aby mohl od sedla kon\u011b odv\u00e1zat sv\u016fj pl\u00e1\u0161\u0165. P\u0159ehodil jej d\u00edvce p\u0159es ramena a s\u00e1m j\u00ed jemn\u011b mnul ramena, aby j\u00ed pomohl od cvak\u00e1n\u00ed zuby.<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e je to lep\u0161\u00ed?“ zeptal se po chv\u00edli.<\/p>\n<\/div>\n
„Ano, d\u011bkuji,“ pousm\u00e1la se na n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
Podal j\u00ed ruku a zvedl ji tak ze zem\u011b na nohy.<\/p>\n<\/div>\n
„Poj\u010f,“ vedl ji sm\u011brem ke klisn\u011b. „Mus\u00edme jet p\u0159es noc, zv\u00fd\u0161\u00edme t\u00edm sv\u016fj n\u00e1skok, ve tm\u011b n\u00e1s sledovat nebudou.“<\/p>\n<\/div>\n
Zabolelo ho u srdce, kdy\u017e vid\u011bl, jak Billian kulh\u00e1. Proto ji rad\u0161i vyzvedl do n\u00e1ru\u010de a ke koni ji odnesl s\u00e1m. Vysadil ji do sedla a s\u00e1m se vy\u0161vihl za ni. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby byli v sedle oba, bylo by to nepohodln\u00e9, proto rad\u0161i zvolil \u0161irok\u00fd ko\u0148sk\u00fd zadek za sedlem. Kdy\u017e uchopil ot\u011b\u017ee, dr\u017eel p\u0159itom Billian kolem pasu, aby neupadla. St\u00e1le se je\u0161t\u011b chv\u011bla zimou.<\/p>\n<\/div>\n
Po chv\u00edli klidn\u00e9ho houpav\u00e9ho kroku se v\u0161ak pomalu p\u0159est\u00e1vala t\u0159\u00e1st a Tom posl\u00e9ze uc\u00edtil, jak se hlavou pln\u011b op\u0159ela o jeho hru\u010f a usnula. Neodolal a jednou rukou nesm\u011ble pohladil jej\u00ed b\u0159\u00ed\u0161ko. Ze sp\u00e1nku se zavrt\u011bla a na tv\u00e1\u0159i se j\u00ed rozhostil \u00fasm\u011bv. Tom se taky zaculil a op\u0159el si o jej\u00ed kr\u00e1snou hlavu bradu. Pob\u00eddl klisnu do rychlej\u0161\u00edho kroku, aby byli co nejd\u0159\u00edve z t\u00e9hle zem\u011b venku. V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e se sem nikdy v \u017eivot\u011b nevr\u00e1t\u00ed. Kdyby jen b\u00fdval tu\u0161il, jak hluboce se m\u00fdl\u00ed\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Billian ti\u0161e zast\u00e9nala a otev\u0159ela o\u010di. Zjistila, \u017ee le\u017e\u00ed v m\u011bkk\u00e9 tr\u00e1v\u011b a m\u00edsto hu\u010den\u00ed ohn\u011b sly\u0161\u00ed zur\u010den\u00ed \u0159eky. Nec\u00edtila ani kou\u0159, vdechovala sv\u011b\u017e\u00ed v\u016fni lesa. Podle zabarven\u00ed oblohy, na ni\u017e hled\u011bla, poznala, \u017ee se slunce pomalu ch\u00fdl\u00ed k z\u00e1padu.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[196],"tags":[],"class_list":["post-15335","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-princezna-nebo-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15335","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15335"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15335\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15335"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15335"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15335"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}