{"id":15429,"date":"2009-01-26T16:00:00","date_gmt":"2009-01-26T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15394"},"modified":"2009-01-26T16:00:00","modified_gmt":"2009-01-26T15:00:00","slug":"jsi-moje-laska-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/01\/26\/jsi-moje-laska-17\/","title":{"rendered":"Jsi moje l\u00e1ska 17."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\u010cerven se pomalu ch\u00fdlil ke konci a v\u0161echny obdarov\u00e1val vy\u0161\u0161\u00edmi a vy\u0161\u0161\u00edmi teplotami. U\u017e p\u00e1r dn\u016f nikdo nezahl\u00e9dl na blankytn\u011b modr\u00e9 obloze ani mr\u00e1\u010dek. Bylo v\u0161ak velmi m\u00e1lo lid\u00ed, kter\u00fdm se tohle po\u010das\u00ed nel\u00edbilo. V\u0161ichni si u\u017e\u00edvali hork\u00fdch dn\u016f k tomu, aby se mohli osv\u011b\u017eit v chladn\u00e9 vod\u011b ve sv\u00fdch baz\u00e9nech a potom se opalovat na leh\u00e1tku. Bl\u00ed\u017eil se konec \u0161koln\u00edho roku a tak i Billovi zb\u00fdval sotva t\u00fdden \u0161koln\u00ed doch\u00e1zky. Tomu to v\u0161ak bylo \u00fapln\u011b jedno. U\u017e\u00edval si letn\u00edch dn\u016f s Tomem a ty mu neskute\u010dn\u011b ut\u00edkaly. R\u00e1no vst\u00e1val s radost\u00ed do \u0161koly a jen co naposled zazvonilo, \u0161el k Tomovi. N\u011b\u017en\u00e9mu mazlen\u00ed na zelen\u00e9 dece v zahrad\u011b p\u0159edch\u00e1zely d\u011btsk\u00e9 pusinky a jemn\u00e9 polibky, kter\u00e9 byly p\u0159eru\u0161ov\u00e1ny sl\u016fvky l\u00e1sky. Ale nebyla to jen Tomova zahrada, ve kter\u00e9 spolu tr\u00e1vili voln\u00e9 chvilky. Zrovna v\u010dera se spolu proch\u00e1zeli po parku ruku v ruce a obdivovali mr\u0161tn\u00e9 veverky, kter\u00e9 byly se sv\u00fdmi ka\u0161tanov\u00fdmi oc\u00e1sky v tom mo\u0159i zelen\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e9. Nebyly to ale jen veverky, kter\u00fdm ti dva zamilovan\u00ed bl\u00e1z\u00ednci v\u011bnovali svou pozornost. U ka\u017ed\u00e9ho stromu se toti\u017e zastavili, aby se mohly jejich rt\u00edky pomazlit.<\/div>\n
„Pane Tr\u00fcmpere, poslouch\u00e1te, co \u0159\u00edk\u00e1m?“ u\u010ditelka mu p\u0159ed o\u010dima zam\u00e1vala rukou a Bill se kone\u010dn\u011b probudil z toho p\u0159\u00edjemn\u00e9ho sn\u011bn\u00ed.<\/div>\n
\n
„A-ano, poslouch\u00e1m,“ p\u0159itakal u\u010ditelce a sna\u017eil se nevn\u00edmat posm\u011b\u0161ky ostatn\u00edch spolu\u017e\u00e1k\u016f a Erikovy trapn\u00e9 v\u00fdk\u0159iky. U\u017e u\u017e c\u00edtil, jak se mu do o\u010d\u00ed hrne prvn\u00ed slzi\u010dka, proto\u017ee dnes to nebylo poprv\u00e9, co ho Erik zesm\u011b\u0161nil. Nic netu\u0161\u00edc\u00ed u\u010ditelka v\u0161ak zas\u00e1hla.<\/div>\n
„Na tv\u00e9m m\u00edst\u011b, Eriku, bych se moc nesm\u00e1la. Pochybuji, \u017ee t\u011b s takov\u00fdmhle posudkem a \u0159editelskou d\u016ftkou vezmou na n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 gymn\u00e1zium s vy\u0161\u0161\u00ed \u00farovn\u00ed, ne\u017e je to na\u0161e,“ p\u0159ipomn\u011bla mu posm\u011b\u0161n\u011b a v duchu se j\u00ed ulevilo, \u017ee tento probl\u00e9mov\u00fd chlapec p\u0159estoup\u00ed na jinou \u0161kolu.<\/div>\n
„Pche, po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e chodit do t\u0159\u00eddy s buzerantem,“ k\u00fdvl hlavou posm\u011b\u0161n\u011b k Billovi a spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edmi spolu\u017e\u00e1ky, kte\u0159\u00ed byli jeho velk\u00fdmi fanou\u0161ky, se rozesm\u00e1l. Bill sklopil hlavu a sna\u017eil se zadr\u017eet slzy. Alespo\u0148 tak, aby si toho u\u010ditelka nev\u0161imla.<\/div>\n
Klid, Bille, to zvl\u00e1dne\u0161. V\u017edy\u0165 kolikr\u00e1t u\u017e ti takhle ubl\u00ed\u017eili? Nev\u0161\u00edmej si jich a bude to v po\u0159\u00e1dku.<\/em><\/div>\n
U\u010ditelku u\u017e p\u0159estalo bavit je p\u0159ek\u0159ikovat a tak se sesunula na u\u010ditelskou \u017eidli a sledovala, jak se cel\u00e1 t\u0159\u00edda, krom\u011b Billa, seb\u011bhla kolem Erika. \u010cernovlas\u00fd chlapec sed\u011bl a\u017e v posledn\u00ed lavici a zamy\u0161len\u011b si na kus pap\u00edru kreslil srd\u00ed\u010dka. Bylo mu jedno, \u017ee si na n\u011bj spolu\u017e\u00e1ci ukazuj\u00ed a po\u0161klebuj\u00ed se mu. Te\u010f m\u011bl pocit, \u017ee je tu jen on a jeho zal\u00e1skovan\u00e9 my\u0161lenky. S \u00fasm\u011bvem dopsal jm\u00e9no Tomi a nakreslil kolem n\u011bj velk\u00e9 \u010derven\u00e9 srd\u00ed\u010dko. Pod\u00edval se na rozvrh. Je\u0161t\u011b jedna hodina a m\u016f\u017ee j\u00edt dom\u016f. Vlastn\u011b k Tomovi.<\/p>\n<\/div>\n
Tom u\u017e dobrou p\u016flhodinu sed\u011bl na lavi\u010dce p\u0159ed \u0161kolou a te\u010f se pod\u00edval na sv\u016fj mobil. Za p\u011bt minut u\u017e by m\u011bla Billovi kon\u010dit posledn\u00ed hodina a on se na n\u011bj neskonale moc t\u011b\u0161il. Na lavi\u010dce ve st\u00ednu byl p\u0159\u00edjemn\u00fd chl\u00e1dek, kter\u00fd jej nutil ke sp\u00e1nku. Tom podv\u011bdom\u011b zav\u0159el o\u010di a hned se mu vybavila Billova sm\u011bj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159. Tom se pousm\u00e1l. Takhle to posledn\u00ed dny bylo neust\u00e1le. Kdy\u017e \u0161el sp\u00e1t, jeho my\u0161lenky se soust\u0159edily na Billa. Kdy\u017e se r\u00e1no probouzel, pohled mu ihned padl na Billovo bled\u011bmodr\u00e9 sat\u00e9nov\u00e9 py\u017e\u00e1mko, kter\u00e9 si u n\u011bj nechal na p\u00e1te\u010dn\u00ed noc. V\u017edycky, kdy\u017e se pod\u00edval do koutku zahrady, vzpomn\u011bl si na Billa, kter\u00fd jej zasyp\u00e1val l\u00e1skypln\u00fdmi polibky a potom se mu stulil do n\u00e1ru\u010d\u00ed, aby mu Tom mohl mazlen\u00ed opl\u00e1cet. V\u0161ude vid\u011bl Billa.<\/div>\n
Bille, m\u00e1m pocit, \u017ee t\u011b \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc….<\/em><\/div>\n
CRRR!!! Toma z jeho my\u0161lenek vytrhlo zvon\u011bn\u00ed \u0161koln\u00edho zvonku, kter\u00fd oznamoval konec v\u00fduky. Ze \u0161koln\u00edch dve\u0159\u00ed se za p\u00e1r minut vyhrnuli v\u0161ichni studenti a studentky a hlasit\u011b na sebe pok\u0159ikovali, kdo s k\u00fdm pojede autobusem, kdo komu ud\u011bl\u00e1 dom\u00e1c\u00ed \u00falohu na z\u00edt\u0159ek a tak podobn\u011b. Tom vstal a rozhl\u00ed\u017eel se po t\u00e9 \u010dernovlas\u00e9 os\u016fbce. Dlouho nikoho nevid\u011bl, a\u017e….<\/div>\n
„Bille! Bill\u00ed!!“ zavolal na postavu, kter\u00e1 byla k n\u011bmu oto\u010den\u00e1 z\u00e1dy, ale na vol\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho jm\u00e9na se oto\u010dila. Bill chv\u00edli pohledem hledal volaj\u00edc\u00edho, ov\u0161em kdy\u017e v davu uvid\u011bl Tomovu rozesm\u00e1tou tv\u00e1\u0159, cel\u00fd se rozz\u00e1\u0159il a ut\u00edkal k n\u011bmu.<\/div>\n
Jak jsem jen mohl nev\u011bd\u011bt? Nikdo na m\u011b takhle kr\u00e1sn\u011b nevol\u00e1, jenom Tom.<\/em><\/div>\n
„Tom\u00ed, co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ \u0161pitnul p\u0159ekvapen\u011b, ale p\u0159esto se st\u00e1le culil jako slun\u00ed\u010dko. Tom jej objal jednou rukou kolem pasu a druhou za\u010dal hladit ve vlasech.<\/div>\n
„\u010cek\u00e1m tu na jednoho \u010dernovlas\u00e9ho and\u00edlka,“ usm\u00e1l se na n\u011bj. S Billem by se dok\u00e1zal cel\u00e9 hodiny sm\u00e1t, i kdy\u017e by nem\u011bl d\u016fvod. Sta\u010dil mu Bill\u016fv zvoniv\u00fd sm\u00edch a on se sm\u00e1l s n\u00edm. Bill neodolal a sehnul se k jeho rt\u016fm. Tom neprotestoval. Pootev\u0159el rty a t\u00edm dal Billovu jaz\u00fd\u010dku pln\u00fd p\u0159\u00edstup. C\u00edtil Billovu kovovou kuli\u010dku v ka\u017ed\u00e9m z\u00e1kout\u00ed sv\u00fdch \u00fast. Jejich romantickou chvilku v\u0161ak p\u0159eru\u0161il \u010d\u00edsi hlas. Bill jej moc dob\u0159e poznal. Nasko\u010dila mu hus\u00ed k\u016f\u017ee.<\/div>\n
„Ale, ale, pod\u00edvejme se. Kdyby mi ten buzerant strkal jazyk do tlamy, asi bych se poblil, ho\u0161i,“ Erik se sebev\u011bdom\u011b usm\u00e1l, kdy\u017e se jeho kump\u00e1ni do jednoho rozchechtali a u\u017e\u00edval si dal\u0161\u00ed z tis\u00edce chvilek sl\u00e1vy. Bill se ani nemusel d\u00edvat, kdo to je. Podv\u011bdom\u011b sklopil hlavu a sna\u017eil se schovat za nic netu\u0161\u00edc\u00edho Toma. Tomovi se ten kluk v\u016fbec nel\u00edbil. Lehk\u00fdm dotykem Billovi stisknul ru\u010dku, aby jej ujistil, \u017ee se nemus\u00ed b\u00e1t.<\/div>\n
„A ty jsi kdo?“ optal se t\u00f3nem, kter\u00fd nazna\u010doval, \u017ee je je\u0161t\u011b st\u00e1le v klidu, ale u\u017e na hranici. Erik se u\u0161kl\u00edbl.<\/div>\n
„Co je ti do toho? B\u00fdt tebou si d\u00e1v\u00e1m pozor a zrovna s n\u00edm se nezahazuju,“ k\u00fdvnul sm\u011brem k Billovi a partou se oz\u00fdval posm\u011bva\u010dn\u00fd sm\u00edch.<\/div>\n
„A to jako pro\u010d?“ Tom se z posledn\u00edch sil dr\u017eel a c\u00edtil, jak se Bill za jeho z\u00e1dy za\u010d\u00edn\u00e1 t\u0159\u00e1st. Pomalu v n\u011bm za\u010d\u00ednal r\u016fst vztek. Erik si posm\u011b\u0161n\u011b odfrknul a sjel Billa \u0161kared\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 se na n\u011bj pod\u00edvej. Je to hnusn\u00e1 buzna a nap\u016fl holka. V\u00ed\u0161, co by m\u011b zaj\u00edmalo? Jestli s n\u00edm \u0161uk\u00e1\u0161, i kdy\u017e m\u00e1 kr\u00e1-“ PLESK!!!!!! Tomova ruka u\u017e nevydr\u017eela b\u00fdt d\u00e9le v klidu a s hlasit\u00fdm plesknut\u00edm spo\u010dinula na Erikov\u011b tv\u00e1\u0159i, a\u017e spadl. Nech\u00e1pav\u011b si mnul tv\u00e1\u0159 a d\u00edval se na rozzloben\u00e9ho Toma, kter\u00fd se nad n\u00edm skl\u00e1n\u011bl.<\/div>\n
„Tome… ne,“ usly\u0161el jen Bill\u016fv tich\u00fd vzlyk. Chytnul Erika za l\u00edmec a druhou rukou mu zm\u00e1\u010dkl krk.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou se na n\u011bj jen k\u0159iv\u011b pod\u00edv\u00e1\u0161, tak si to za r\u00e1me\u010dek ned\u00e1\u0161, chlape\u010dku,“ sykl Erikovi p\u0159\u00edmo do obli\u010deje a nic nedbal jeho nad\u00e1vek, a\u0165 ho pust\u00ed. Naposled s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl a potom jej pustil. Co za n\u00edm pok\u0159ikovala banda toho gr\u00e1zla, mu bylo \u00fapln\u011b jedno. Te\u010f bylo pro n\u011bj nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed jedno. Bill. St\u00e1l kousek opod\u00e1l a pap\u00edrov\u00fdm kapesn\u00ed\u010dkem si st\u00edral slzi\u010dky strachu, kter\u00e9 p\u0159ed chv\u00edl\u00ed vyplakal. Tom si jej k sob\u011b n\u011b\u017en\u011b p\u0159ivinul a l\u00edbal jej do vl\u00e1sk\u016f.<\/div>\n
„L\u00e1sko, u\u017e je to v po\u0159\u00e1dku, je to dobr\u00fd, u\u017e se ti nic nestane,“ konej\u0161il ho n\u011b\u017en\u00fdmi sl\u016fvky a jemn\u011b jej hladil.<\/div>\n
Tome, ty to v\u00e1\u017en\u011b nech\u00e1pe\u0161? J\u00e1 jsem plakal, proto\u017ee jsem se b\u00e1l o tebe? Co kdyby ti n\u011bco ud\u011blali? Sta\u010d\u00ed, \u017ee nad\u00e1vaj\u00ed mn\u011b.<\/em><\/div>\n
Tom si jej druhou rukou k sob\u011b tisknul a \u0161pital mu do vl\u00e1sk\u016f sl\u016fvka n\u011bhy. A opravdu to n\u011bjak\u00fd \u00fa\u010dinek m\u011blo. Bill se pomalu uklid\u0148oval, p\u0159estal se t\u0159\u00e1st, a kdy\u017e mu Tom nastavil svou ruku, p\u0159ijal ji a nechal se v\u00e9st k Tomovi dom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Celou cestu v\u00ed\u0159ilo v Tomov\u011b hlav\u011b spoustu ot\u00e1zek, na ani jednu z nich v\u0161ak neznal odpov\u011b\u010f. Pomalu si v\u0161ak za\u010d\u00ednal dom\u00fd\u0161let, pro\u010d byl Bill tak vypla\u0161en\u00fd. Ten fraj\u00edrek v n\u011bm v\u016fbec nevyvol\u00e1val dobr\u00fd pocit. Pod\u00edval se na Billa a v\u00edc mu stisknul packu. Bill se d\u00edval v\u0161ude mo\u017en\u011b, jen ne na Toma. M\u011bl nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit z toho, \u017ee a\u017e dojdou k Tomovi, bude Tom vyzv\u00eddat tak dlouho, dokud mu nepov\u00ed pravdu. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se Tom na n\u011bj pod\u00edval, nerv\u00f3zn\u011b se usm\u00e1l. V\u011bd\u011bl, \u017ee tomu neunikne.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b do\u0161li k Tomovi dom\u016f. Bill se ml\u010dky zul a \u0161el za Tomem, kter\u00fd ho vedl do ob\u00fdv\u00e1ku. Nerv\u00f3zn\u011b post\u00e1val u Toma, a kdy\u017e vid\u011bl, jak se posadil, sklopil hlavinku a pohledem se zavrtal n\u011bkam ke sv\u00fdm pono\u017ek\u00e1m. Tom si v\u0161imnul jeho nejistoty. V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt k Billovi n\u011b\u017en\u00fd a nesm\u00ed ho polekat.<\/div>\n
„Bill\u00ed, posa\u010f se,“ vyzval ho a za studen\u00e9 ru\u010dky, kter\u00e9 sv\u00edral v t\u011bch sv\u00fdch, jej pomalu st\u00e1hnul dol\u016f. Bill se posadil, ale hlavinku nechal st\u00e1le sklopenou. Moc se b\u00e1l toho, co bude n\u00e1sledovat. Tom jej n\u011b\u017en\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„L\u00e1sko, pov\u00ed\u0161 mi, co se d\u011bje?“ optal se jej a pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd se za\u010dal nadechovat. Za t\u011bch p\u00e1r minut, co mu Bill l\u00ed\u010dil Erikovy ur\u00e1\u017eky a posm\u011b\u0161ky na jeho osobu, na n\u011bj civ\u011bl s pusou doko\u0159\u00e1n.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku, pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl? Spolu bychom to vy\u0159e\u0161ili,“ dodal a palcem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po Billov\u011b jemn\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Kdy\u017e… kdy\u017e j\u00e1 jsem t\u011b necht\u011bl zat\u011b\u017eovat sv\u00fdmi probl\u00e9my,“ Bill si povzdechnul a malinko nech\u00e1pav\u011b sledoval Tom\u016fv \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Ale, Bille, od toho l\u00e1ska p\u0159eci je. Kdy\u017e se dva lid\u00e9 miluj\u00ed, tak si p\u0159eci mus\u00ed pom\u00e1hat,“ vysv\u011btlil Billovi a ru\u010dku mu pol\u00edbil. Bill p\u0159ekvapen\u011b hled\u011bl na Toma a v\u016fbec nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co sly\u0161el.<\/div>\n
„T-Tomi… ty m\u011b miluje\u0161, j-j\u00e1… opravdu?“ ptal se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a z o\u010d\u00ed se mu za\u010daly kut\u00e1let slzi\u010dky. Tentokr\u00e1t v\u0161ak ne strachu, ale slzi\u010dky \u0161t\u011bst\u00ed. Tom si p\u0159ed n\u011bj kleknul.<\/div>\n
„L\u00e1sko, tys to je\u0161t\u011b nepoznal? Opravdu to d\u00e1v\u00e1m tak m\u00e1lo najevo?“ Bill m\u00edrn\u011b sklopil hlavu a s\u00e1m pro sebe se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Jsi to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u011b kdy potkalo, Bill\u00ed. Moc t\u011b miluju,“ zamilovan\u011b mu vyzn\u00e1val l\u00e1sku a ne\u017e se nad\u00e1l, m\u011bl Billa kolem krku. \u0160\u0165astn\u011b se mu chichotal do ou\u0161ka, kter\u00e9 jemn\u011b pusinkoval. Tom jej v\u0161ak vysadil zp\u00e1tky na gau\u010d.<\/div>\n
„A tvoje odpov\u011b\u010f, m\u016fj princi?“ zeptal se s \u00fasm\u011bvem od ucha k uchu a sledoval rozz\u00e1\u0159en\u00e9ho Billa, kter\u00fd mu brnknul po nos\u00edku.<\/div>\n
„Taky t\u011b moc miluju, Tom\u00ed,“ neodolal a sehnul se k Tomov\u00fdm pln\u00fdm rt\u016fm. Byla to snad cel\u00e1 v\u011b\u010dnost, co se l\u00edbali. Najednou si ani jeden z nich nevzpomn\u011bl na to, co se stalo asi p\u0159ed hodinou. M\u011bli o\u010di jenom pro sebe a co chvilku si vyzn\u00e1vali l\u00e1sku. Ta oby\u010dejn\u00e1 dv\u011b slova, kter\u00fdm ani jeden z nich nikdy p\u0159edt\u00edm nev\u011bnoval pozornost, te\u010f pro n\u011b oba m\u011bla neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 kouzlo. Str\u00e1vili spolu kr\u00e1sn\u00e9 odpoledne. Billovi se neuv\u011b\u0159iteln\u011b ulevilo. Od toho okam\u017eiku, co se Tomovi sv\u011b\u0159il, mu bylo neuv\u011b\u0159iteln\u011b lehce u srd\u00ed\u010dka. A nav\u00edc, byl na Toma velmi py\u0161n\u00fd. U\u017e zapadalo slun\u00ed\u010dko, kdy\u017e se lou\u010dili p\u0159ed Tomov\u00fdm domem.<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1… d\u011bkuju, \u017ee ses m\u011b zastal. V\u0161ichni se mi v\u017edycky jen posm\u00edvali,“ p\u0159iznal Bill a pohladil Toma prst\u00edkem po tv\u00e1\u0159i. Tom se na n\u011bj usm\u00e1l.<\/div>\n
„To je samoz\u0159ejm\u00e9, Bill\u00ed. Jsi kr\u00e1sn\u00fd, miluji t\u011b a nedovol\u00edm, aby ti n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil,“ pol\u00edbil jej na rty a za p\u00e1r chvilek u\u017e jen zasn\u011bn\u011b pozoroval svou l\u00e1sku, kter\u00e1 mu mizela z dohledu.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel \u010cerven se pomalu ch\u00fdlil ke konci a v\u0161echny obdarov\u00e1val vy\u0161\u0161\u00edmi a vy\u0161\u0161\u00edmi teplotami. U\u017e p\u00e1r dn\u016f nikdo nezahl\u00e9dl na blankytn\u011b modr\u00e9 obloze ani mr\u00e1\u010dek. Bylo v\u0161ak velmi m\u00e1lo lid\u00ed, kter\u00fdm se tohle po\u010das\u00ed nel\u00edbilo. V\u0161ichni si u\u017e\u00edvali hork\u00fdch dn\u016f k<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[191],"tags":[],"class_list":["post-15429","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jsi-moje-laska"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15429","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15429"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15429\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15429"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15429"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15429"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}