{"id":1546,"date":"2017-02-12T15:00:00","date_gmt":"2017-02-12T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1538"},"modified":"2017-02-12T15:00:00","modified_gmt":"2017-02-12T14:00:00","slug":"sweet-desire-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/02\/12\/sweet-desire-31\/","title":{"rendered":"Sweet Desire 31."},"content":{"rendered":"
autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Odpus\u0165 mi, \u017ee z\u00edr\u00e1m, odpus\u0165 mi, \u017ee d\u00fdch\u00e1m.<\/strong><\/div>\n
\n

„J\u00e1 nev\u00edm,“ \u0159ekl Tom. Dr\u017eel telefon mezi uchem a ramenem, zat\u00edmco bojoval se zipem svoj\u00ed bundy. „M\u011bl by tu b\u00fdt brzy. Pravd\u011bpodobn\u011b se jen opozdil.“<\/p><\/div>\n

„Jo, to zn\u00ed jako Bill,“ odfrknul si Georg. Tom proto\u010dil o\u010di. Miloval, \u017ee mluvil o Billovi tak moc, \u017ee ho Georg znal t\u00e9m\u011b\u0159 dob\u0159e jako on s\u00e1m. A nav\u00edc, Georg ob\u010das \u0159ekl n\u011bco takov\u00e9ho, jako kdyby to tak opravdu bylo.<\/div>\n
„Jo,“ \u0159ekl. Spokojen\u011b vydechl, kdy\u017e si kone\u010dn\u011b po dlouh\u00e9m sna\u017een\u00ed a boji se zipem bundu zapnul. Obul si boty a vy\u0161el ven z bar\u00e1ku. Zamknul dve\u0159e, rozhodl se na Billa po\u010dkat na verand\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e, no… mo\u017en\u00e1 se b\u011bhem ve\u010dera stav\u00edm,“ pronesl Georg. „Pokud to tady nep\u016fjde n\u011bjak j\u00f3 dob\u0159e.“
Tom se jen zasm\u00e1l, byl vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee ho do tohoto Georg nezatahoval. Byl naprosto \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee o kamar\u00e1dov\u011b soukrom\u00e9m \u017eivot\u011b v tomto sm\u011bru nic nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n
\n

„M\u016f\u017ee\u0161 mi napsat, pokud se zastav\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Tom. Nebyl z toho ale p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u00fd. Nikdy s Georgem na party ne\u0161el, ale znal ho dost dob\u0159e. V\u011bd\u011bl, \u017ee se ob\u010das opil tak moc, \u017ee ani nev\u011bd\u011bl, kde skon\u010dil, nebo kam \u0161el.
„Nap\u00ed\u0161u, pokud si vzpomenu,“ zasm\u00e1l se Georg. „Ale douf\u00e1m, \u017ee bude\u0161 tak zam\u011bstnan\u00fd Billem, \u017ee si ani nev\u0161imne\u0161.“
„Oh, sklapni,“ zakvi\u010del Tom. Tomu bastardovi, kter\u00fd se naz\u00fdval jeho kamar\u00e1dem, cht\u011bl okam\u017eit\u011b zav\u011bsit. „Nev\u00edme… oh, je tady. Uvid\u00edme se,“ \u0159ekl a sotva \u010dekal na odpov\u011b\u010f. Ukon\u010dil hovor a Billovi m\u00e1val. Mot\u00fdlci v jeho b\u0159i\u0161e m\u00e1vali sv\u00fdmi k\u0159\u00eddly tak intenzivn\u011b, \u017ee si v\u00e1\u017en\u011b myslel, \u017ee se pozvrac\u00ed – sna\u017eil se ale, jak mohl, aby se to opravdu nestalo. Zatracen\u011b doufal, \u017ee se nepozvrac\u00ed. Bill zaparkoval opravdu bl\u00edzko n\u011bho, tak\u017ee Tom nem\u011bl \u017e\u00e1dnou \u0161anci z tohoto ve\u010dera uniknout.<\/p>\n

„Ahoj,“ pozdravil ho Bill se sv\u00fdm typick\u00fdm dechberouc\u00edm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n

„\u010cau,“ Tom m\u011bl v krku tak sucho, jako kdyby dlouh\u00e9 dny nic nevypil.<\/div>\n
Bill vypadal absolutn\u011b n\u00e1dhern\u011b. Dob\u0159e, v\u017edycky tak vypadal, nez\u00e1le\u017eelo na situaci, ale i tak Toma nikdy nep\u0159estalo p\u0159ekvapovat, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bjak\u00fd \u010dlov\u011bk tak p\u011bkn\u00fd. Vlasy spl\u00fdvaly Billovi p\u0159es ramena, jeho makeup byl tmav\u0161\u00ed ne\u017e norm\u00e1ln\u011b. Jeho o\u010di byly tak tmav\u00e9, tak sv\u00e1div\u00e9. Nebyl si jist\u00fd, jestli si Bill n\u011b\u010d\u00edm pot\u0159el i rty, ale sakra, vypadaly tak moc chutn\u011b. Tou\u017eil je ochutnat, cht\u011bl skousnout jeho pln\u00fd spodn\u00ed ret mezi sv\u00fdmi zuby. Za\u010dervenal se nad sv\u00fdma my\u0161lenkama, zakroutil hlavou, sna\u017eil se myslet na n\u011bco jin\u00e9ho… N\u011bco, co bylo pro tuhle situaci mnohem vhodn\u011bj\u0161\u00ed a ne tak moc vzru\u0161uj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
„P\u0159ipraven\u00fd j\u00edt?“ zeptal se Bill, kdy\u017e znovu nastartoval a couval z p\u0159\u00edjezdovky.<\/div>\n
„Tak p\u0159ipraven\u00fd, jak jen m\u016f\u017eu b\u00fdt,“ pochopil, \u017ee nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd smysl Billovi lh\u00e1t. Ve skute\u010dnosti byl k \u010dertu vyd\u011b\u0161en\u00fd, ale sna\u017eil se, jak mohl. Cht\u011bl, aby tenhle ve\u010der byl p\u011bkn\u00fd jak pro n\u011bj, tak pro Billa.
„Prost\u011b si pamatuj, \u017ee tam jsi se mnou,“ \u0159ekl Bill sladce a rychle se na n\u011bj usm\u00e1l.<\/div>\n
„Budu,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a za\u010dervenal se. C\u00edtil, \u017ee jeho vnit\u0159nosti se zkroutily.<\/div>\n
D\u00edky pomy\u0161len\u00ed, \u017ee \u0161el s Billem, se c\u00edtil o trochu l\u00e9pe.<\/div>\n
\n
~*~<\/div>\n
\n

V okam\u017eiku, kdy vstoupili do domu, kde se party konala, se Tom c\u00edtil absolutn\u011b nepohodln\u011b, a okam\u017eit\u011b litoval toho, \u017ee v\u016fbec kdy s t\u00edmhle souhlasil. Co si, kurva, myslel?<\/p><\/div>\n

„D\u00edvaj\u00ed se na m\u011b,“ zamumlal Tom tak potichu, aby ho mohl sly\u0161et jen Bill. Kdyby Bill nem\u011bl svoji pa\u017ei omotanou kolem n\u011bj, pravd\u011bpodobn\u011b by se oto\u010dil a ihned vypadnul.
„Nikdo se na tebe ned\u00edv\u00e1,“ zavrt\u011bl hlavou Bill a usm\u00e1l se. „A pokud ano, tak to bude pravd\u011bpodobn\u011b proto, \u017ee ti to dneska tak moc slu\u0161\u00ed,“ dodal s rozpa\u010dit\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Tom sklonil hlavu a tak moc se \u010dervenal. O\u010dividn\u011b jedn\u00edm z Billov\u00fdch kon\u00ed\u010dk\u016f bylo lichotit Tomovi, kdykoliv to neo\u010dek\u00e1val. M\u011bl takov\u00e9 podez\u0159en\u00ed, \u017ee si to Bill zatracen\u011b u\u017e\u00edv\u00e1.
„Ne. Pravd\u011bpodobn\u011b si mysl\u00ed, \u017ee sem nepat\u0159\u00edm,“ mumlal, trochu se styd\u011bl. Norm\u00e1ln\u011b byl v Billov\u011b p\u0159\u00edtomnosti schopn\u00fd odbourat v\u0161echny svoje paranoidn\u00ed my\u0161lenky, ale moment\u00e1ln\u011b byl v tak netypick\u00e9, nov\u00e9 situaci a byla to pro n\u011bj neuv\u011b\u0159iteln\u011b velk\u00e1 v\u00fdzva. Bylo docela t\u011b\u017ek\u00e9 skr\u00fdvat, \u017ee m\u00e1 jeden z t\u011bch sv\u00fdch vy\u0161iluj\u00edc\u00edch moment\u016f.
„Tome,“ \u0159ekl Bill a chytil ho za ruku, spojil ji se svou, a\u017e Tom zamrzl na m\u00edst\u011b. „Nemysli na to, \u017ee je to \u0161patn\u00e9, dob\u0159e? Nikoho nezaj\u00edm\u00e1, \u017ee tu jsi. Jsou tak zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00ed sv\u00fdma vlastn\u00edma v\u011bcma, \u017ee n\u00e1m nev\u011bnuj\u00ed ani jedin\u00fd pohled.“<\/div>\n
„Se\u0161 si jist\u00fd?“ Tom se kolem sebe nerv\u00f3zn\u011b rozhl\u00e9dl. Jak se tak d\u00edval, pochopil, \u017ee Bill m\u00e1 pravd\u011bpodobn\u011b pravdu.<\/div>\n
„Naprosto jist\u00fd,“ pok\u00fdval Bill a vtiskl mu malou pusu do koutku \u00fast. „Poj\u010f sehnat n\u011bjak\u00e9 pit\u00ed.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Tom se nechal t\u00e1hnout do kuchyn\u011b, m\u00e1lem n\u011bkolikr\u00e1t zakopnul o vlastn\u00ed chodidla.<\/div>\n
„Mus\u00edm t\u011b sezn\u00e1mit s Gustavem!“ zak\u0159i\u010del Bill a po\u0159\u00e1d tahal Toma za sebou. Bylo mu absolutn\u011b jedno, do kolika lid\u00ed Tom narazil.<\/div>\n
„Jojo, jasn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a na kluka, do kter\u00e9ho narazil, se omluvn\u011b zad\u00edval.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee… Co si d\u00e1\u0161?“ zeptal se Bill a nat\u00e1hl se pro \u010derven\u00e9 kel\u00edmky, jeden podal Tomovi.<\/p><\/div>\n

„Colu s rumem?“ odpov\u011bd\u011bl Tom a \u0161ilhal, aby na\u0161el l\u00e1hev Kapit\u00e1na Morgana. Doufal, \u017ee tady bude. Krom\u011b piva to byl jedin\u00fd alkohol, kter\u00fd pil.<\/div>\n
„Tady,“ Bill mu podal l\u00e1hev, po kter\u00e9 se d\u00edval. Te\u010f st\u00e1li vedle sebe a m\u00edchali si svoje drinky.<\/div>\n
Tom se c\u00edtil trochu divn\u011b, kdy\u017e do kuchyn\u011b p\u0159ich\u00e1zeli ostatn\u00ed lid\u00e9 a k\u00fdvali jim na pozdrav. Vypadalo to, \u017ee Bill zn\u00e1 \u00fapln\u011b ka\u017ed\u00e9ho. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu se c\u00edtil mnohem nepohodln\u011bji.
„Gustav!“ vyk\u0159ikl Bill najednou. Vyk\u0159ikl tak hlasit\u011b, \u017ee Tom trochu posko\u010dil a skoro rozlil cel\u00e9 svoje pit\u00ed.<\/div>\n
„Ahoj,“ mal\u00fd, blon\u010fat\u00fd chlapec je oba pozdravil. Vypadal u\u017e docela opile.<\/div>\n
„Gustave, tohle je Tom,“ usm\u00e1l se Bill a omotal pa\u017ei kolem Tomova pasu.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a stydliv\u011b pok\u00fdval Gustavovi na pozdrav. Byl si jist\u00fd, \u017ee Bill\u016fv kamar\u00e1d d\u00e1vno v\u00ed, kdo je, ale ofici\u00e1ln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed je\u0161t\u011b nikdy nikoho nezabilo.
„Ahoj, Tome,“ usm\u00e1l se Gustav a pot\u0159\u00e1sl Tomovi rukou. „R\u00e1d t\u011b pozn\u00e1v\u00e1m.“<\/div>\n
„Taky t\u011b r\u00e1d pozn\u00e1v\u00e1m,“ usm\u00e1l se Tom. V duchu se sm\u00e1l tomu, jak opile Gustav vypad\u00e1. Ob\u010das mumlal tak, \u017ee mu u\u017e nebylo ani rozum\u011bt, a d\u011blal nepo\u0159\u00e1dek na kuchy\u0148sk\u00e9 lince, jak se sna\u017eil nam\u00edchat si dal\u0161\u00ed drink.<\/div>\n
\n

„Kdy jste p\u0159i\u0161li?“ zeptal se Gustav a pod\u00edval se na Toma, jako kdyby se sna\u017eil \u010d\u00edst jeho my\u0161lenky. Tom se nakl\u00e1n\u011bl v\u00edc a v\u00edc k Billovi, jednu pa\u017ei omotal kolem jeho bok\u016f a nechal ji tam tak le\u017eet.
„P\u0159i\u0161li jsme p\u0159ed chv\u00edl\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Bill jednodu\u0161e a m\u00edchal si dal\u0161\u00ed n\u00e1poj.<\/div>\n

„To u\u017e jsi to vypil?“ zeptal se Tom p\u0159ekvapen\u011b. On s\u00e1m nebyl je\u0161t\u011b ani v p\u016flce.<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill nevinn\u00fdm hlasem. „V\u017edycky vypiju sv\u016fj prvn\u00ed drink rychle,“ vysv\u011btlil, jako kdyby to byla ta nejjasn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ zeptal se Tom a sm\u00e1l se.<\/div>\n
„No…“ zamrkal Bill. Vypadal zmaten\u011b, a sakra, tak okouzluj\u00edcn\u011b! „J\u00e1 nev\u00edm… Abych se opil?“<\/div>\n
Tom zakroutil hlavou a sm\u00e1l se. Nech\u00e1pal, pro\u010d se lid\u00e9 v\u017edy cht\u011bli op\u00edt tak moc, jak to jen \u0161lo. On ale nemohl b\u00fdt ten, co by je soudil, proto\u017ee se v\u011bt\u0161inou op\u00edjel s\u00e1m ve sv\u00e9m pokoji.
„P\u016fjdu naj\u00edt svoje rande,“ ozn\u00e1mil Gustav. Tom trochu posko\u010dil na m\u00edst\u011b, \u00fapln\u011b zapomn\u011bl, \u017ee tam byl Gustav s nimi.<\/div>\n
„Dob\u0159e. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee se uvid\u00edme pozd\u011bji,“ Bill zam\u00e1val blon\u010f\u00e1kovi na rozlou\u010denou. M\u00edchal si dal\u0161\u00ed n\u00e1poj a Tom se jen sm\u00e1l.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1!“ zak\u0159i\u010del blon\u010f\u00e1k. „Chovej se slu\u0161n\u011b.“<\/div>\n
„Ty taky!“ zak\u0159i\u010del Bill nazp\u00e1tek a trochu se zasm\u00e1l. Oto\u010dil se na Toma a zad\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n
\n

„Dal\u0161\u00ed?“ zasm\u00e1l se Tom. Trochu se o Billa b\u00e1l, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vo cokoliv \u0159\u00edct. \u0158ekl tedy jen s\u00e1m sob\u011b, \u017ee pokud se Bill opije a\u017e p\u0159\u00edli\u0161, prost\u011b ho doprav\u00ed dom\u016f a ujist\u00ed se, \u017ee je v pohod\u011b a bezpe\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Tenhle je pro tebe,“ ozn\u00e1mil Bill a podal kel\u00edmek Tomovi se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. Nev\u011bd\u011bl, jestli mu v\u011b\u0159it, ale i tak drink p\u0159ijal.
„Chce\u0161 tan\u010dit… Nebo naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 m\u00edsto, kam se m\u016f\u017eeme posadit?“
„Tancov\u00e1n\u00ed… nezn\u00ed jako n\u011bco, co bych cht\u011bl d\u011blat,“ p\u0159iznal Tom. Nav\u00edc si nebyl jist\u00fd, \u017ee zvl\u00e1dne najednou tancovat a dr\u017eet u toho sv\u00e9 pit\u00ed. „Mo\u017en\u00e1… m\u016f\u017eem naj\u00edt n\u011bjak\u00e9 m\u00edsto, kam se posad\u00edme, a tancovat pozd\u011bji?“<\/div>\n
„Dob\u0159e, to zn\u00ed fajn,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. Op\u011bt volnou rukou chytil Toma a t\u00e1hl ho pry\u010d z kuchyn\u011b.
Dostali se do ob\u00fdv\u00e1ku, a to byl okam\u017eik, kdy si Tom uv\u011bdomil, jak hlasit\u011b hudba hraje. V u\u0161\u00edch mu siln\u011b pulsovalo, c\u00edtil, \u017ee mu ka\u017edou chv\u00edl\u00ed mus\u00ed explodovat. P\u0159em\u00fd\u0161lel, kam by se mohli posadit. Doufal, \u017ee najdou m\u00edsto n\u011bkde, kde se usly\u0161\u00ed, jinak nech\u00e1pal, pro\u010d by tu v\u016fbec m\u011bli b\u00fdt. Bill ho prot\u00e1hl skrz dav lid\u00ed, kte\u0159\u00ed tan\u010dili, a t\u00e1hl ho do rohu, kde si Tom okam\u017eit\u011b v\u0161iml gau\u010de. Nebyl si jist\u00fd, \u017ee se tam usly\u0161\u00ed, ale moment\u00e1ln\u011b to bylo lep\u0161\u00ed ne\u017e nic.<\/div>\n
\n

„Nemus\u00ed\u0161 sed\u011bt tak daleko,“ \u0159ekl okam\u017eit\u011b Bill a temn\u011b se na Toma pod\u00edval. Z toho pohledu se cel\u00e9 Tomovo t\u011blo zat\u0159\u00e1slo. Tenhle pohled u\u017e vid\u011bl, ale bylo to prvn\u011b, co ho vid\u011bl na\u017eivo. Bylo to opravdu vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, ale tak\u00e9 trochu zastra\u0161uj\u00edc\u00ed.
„Okay,“ za\u010dervenal se Tom a posunul se bl\u00ed\u017e – tak bl\u00edzko, \u017ee mohl c\u00edtit, jak chutn\u011b Bill von\u00ed. Kurva, on nepot\u0159eboval alkohol, aby se c\u00edtil opile. Bill to zvl\u00e1dal velmi dob\u0159e.<\/div>\n

„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi se mnou \u0161el,“ pronesl Bill zni\u010dehonic a naklonil se dop\u0159edu, aby p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na Tomovu \u010delist.<\/div>\n
„Taky jsem r\u00e1d,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. C\u00edtil se trochu hloup\u011b, ale tohle bylo to jedin\u00e9, co moment\u00e1ln\u011b ze sebe zvl\u00e1dl dostat. Nav\u00edc hudba byla tak moc hlasit\u00e1, \u017ee byl z\u00e1zrak i to, \u017ee sly\u0161el svoje vlastn\u00ed my\u0161lenky.
„Se\u0161 si jist\u00fd?“ zeptal se Bill a naklonil hlavu do strany. „V\u00ed\u0161, \u017ee jsi nemusel chodit, vi\u010f?“<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd,“ \u0159ekl Tom a zhluboka se nadechl. „Chci \u0159\u00edct… je to nov\u00e9, ale mysl\u00edm, \u017ee to je prost\u011b n\u011bco, na co si mus\u00edm zvyknout.“
„Nikdo ne\u0159\u00edk\u00e1, \u017ee mus\u00ed\u0161<\/em>,“ zakroutil Bill hlavou. „Ale i tak jsem moc r\u00e1d, \u017ee jsi se mnou \u0161el.“
„I j\u00e1,“ usm\u00e1l se Tom a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Spokojen\u011b se usm\u00e1l, nikdo se na n\u011b ned\u00edval, sv\u00fdm zp\u016fsobem byli sami. Tedy a\u017e na to, \u017ee byli v dom\u011b pln\u00e9m lid\u00ed, kter\u00e9 Tom neznal. Sv\u00fdm zp\u016fsobem byl ale v pohod\u011b. S Billem se c\u00edtil bezpe\u010dn\u011b.<\/div>\n
\n

„Nechce\u0161 si zahr\u00e1t hru?“ navrhl Bill a nachystal si sv\u016fj kel\u00edmek ke rt\u016fm, aby se napil. „V\u011bt\u0161inou to pom\u016f\u017ee, aby se tvoje nervy zklidnily.“<\/p><\/div>\n

„Jasn\u011b,“ pokr\u010dil rameny Tom. Dnes se dostal u\u017e tolikr\u00e1t za svoje hranice, \u017ee kdy\u017e se k tomu p\u0159id\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bco, neubl\u00ed\u017e\u00ed mu to.
„Tak co t\u0159eba… ‚Nikdy jsem‘?“ Bill si trochu poposedl a oto\u010dil se, tak\u017ee si te\u010f vz\u00e1jemn\u011b hled\u011bli do o\u010d\u00ed. „Je to hloup\u00e1 hra, ale pom\u016f\u017ee to.“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ zopakoval Tom. \u010cekal, a\u017e mu Bill vysv\u011btl\u00ed pravidla.
„Tak\u017ee… Pokud jsem to d\u011blal, mus\u00edm se nap\u00edt?“<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
„Ale… Co kdy\u017e budu lh\u00e1t?“ zeptal se a zah\u00fdbal obo\u010d\u00edm na Billa, kter\u00fd ho hrav\u011b pl\u00e1cl do ramene.<\/div>\n
„Kdy\u017e bude\u0161 lh\u00e1t, nepozn\u00e1m to,“ zasm\u00e1l se a zakroutil hlavou. „Kdykoliv tuhle hru hrajeme ve v\u00edce lidech a j\u00e1 jsem u\u017e v\u00e1\u017en\u011b hodn\u011b, hodn\u011b opil\u00fd, tak a\u017e do konce hry l\u017eu… Tak\u017ee l\u017ei, kdykoliv bude\u0161 cht\u00edt, a kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd, bu\u010f up\u0159\u00edmn\u00fd.“<\/div>\n
„Ta hra nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd smysl,“ zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Nem\u00e1,“ souhlasil Bill. „Ale i tak… poj\u010fme ji hr\u00e1t.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. „Bude\u0161 prvn\u00ed?“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ Bill si skousnul ret. „Uhm… Nikdy jsem nebyl zamilovan\u00fd?“<\/div>\n
Tom c\u00edtil, jak jeho tv\u00e1\u0159 rudne, a napil se. Stejn\u011b tak Bill. A\u010dkoliv to nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, Tom se i tak m\u00e1lem zadusil sv\u00fdm vlastn\u00edm pit\u00edm.<\/div>\n
„Jsi na \u0159ad\u011b.“
Tom si povzdychl – vymyslet n\u011bco nebylo tak jednoduch\u00e9, jak by se mohlo zd\u00e1t. Tolik v\u011bc\u00ed ho napadalo, ale on je ignoroval. Pro tuhle situaci byly bu\u010f hloup\u00e9, nebo divn\u00e9.<\/div>\n
„Nikdy jsem nebyl na rande?“ \u0159ekl hloup\u011b a oba se napili, samoz\u0159ejm\u011b.
„Nikdy jsem… necht\u011bl tak zatracen\u011b moc pol\u00edbit \u010dlov\u011bka sed\u00edc\u00edho proti mn\u011b?“ \u0159ekl Bill t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161eptem. Intenzivn\u011b se na Toma d\u00edval, hled\u011bl mu hluboce do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n

Oba dopili sv\u00e9 drinky, zahodili kel\u00edmky a nakl\u00e1n\u011bli se k sob\u011b bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e, nev\u011bd\u011bli, kdo to cel\u00e9 za\u010dal. Polibek se rychle prom\u011bnil v hlubok\u00fd a opravdu \u017ehav\u00fd. Tomovi se to\u010dila hlava a on se c\u00edtil naprosto \u00fa\u017easn\u011b. Alkohol ovl\u00e1dal jeho mysl, c\u00edtil malou z\u00e1vra\u0165, ale Bill… d\u00edky Billovi cel\u00e9 jeho t\u011blo brn\u011blo a chv\u011blo se. D\u00edky t\u00e9hle kombinaci to bylo cel\u00e9 zatracen\u011b \u00fa\u017easn\u00e9 a on nem\u011bl dost.
Tom si k sob\u011b Billa pevn\u011b p\u0159it\u00e1hl a usadil si ho do vlastn\u00edho kl\u00edna, ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee tuhle s\u00edlu v sob\u011b m\u011bl. Bill, ani\u017e by p\u0159eru\u0161il ten polibek, omotal sv\u00e9 pa\u017ee kolem Tomova krku, a je\u0161t\u011b v\u00edce tak k sob\u011b p\u0159itiskl jejich t\u011bla. Tom zast\u00e9nal a p\u0159idr\u017eel si Billa v\u00edc za t\u00fdl. Cht\u011bl v\u0161echno, cht\u011bl ho cel\u00e9ho…<\/div>\n

„Hej, vy dva, najd\u011bte si n\u011bjakej volnej pokoj!“ n\u011bkdo zak\u0159i\u010del a oni se od sebe odt\u00e1hli.<\/div>\n
Bill si op\u0159el \u010delo o Tomovo, lapal po dechu, rty m\u011bl natekl\u00e9.<\/div>\n
„No… vlastn\u011b to nen\u00ed \u0161patn\u00fd n\u00e1pad,“ Bill se trochu u\u0161kl\u00edbnul a znovu ochutnal Tomovy rty. „Chce\u0161 se j\u00edt pod\u00edvat, jestli najdeme voln\u00fd pokoj?“<\/div>\n
„Yeah,“ \u0159ekl Tom je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e nad t\u00edm v\u016fbec p\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

Bill je vedl nedo\u010dkav\u011b po schodech nahoru. Tom si nemohl pomoct a nestydat\u011b se d\u00edval na Bill\u016fv vrt\u00edc\u00ed se zadek. Jak by se taky mohl ned\u00edvat, kdy\u017e se tak p\u011bkn\u011b pohupoval p\u0159ed jeho obli\u010dejem. V\u0161echny nemravn\u00e9 obr\u00e1zky situac\u00ed vyskakovaly Tomovi p\u0159ed o\u010dima. Bill se zastavil, otev\u0159el n\u011bjak\u00e9 dve\u0159e a nahl\u00e9dl dovnit\u0159.<\/p><\/div>\n

„Tady to p\u016fjde,“ \u0159ekl a hrub\u011b zat\u00e1hl Toma dovnit\u0159. Dve\u0159e zav\u0159el, zamkl a oto\u010dil se na Toma.
Tom otev\u0159el pusu, aby n\u011bco \u0159ekl, ale Bill se k n\u011bmu op\u011bt tiskl a c\u00edtil ho \u00fapln\u011b v\u0161ude. Skous\u00e1val jeho spodn\u00ed ret, \u0161k\u00e1dlil ho jazykem, dlan\u011bmi mu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl \u00fapln\u011b v\u0161ude. Tom\u016fv mozek jako kdyby byl \u00fapln\u011b vymyt\u00fd, kdy\u017e si dovolil ztratit se v polibku, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b prob\u00edhal. Nemohl myslet norm\u00e1ln\u011b, nemohl d\u00fdchat, ale nez\u00e1le\u017eelo na tom – v\u0161e, na \u010dem z\u00e1le\u017eelo, byl Bill – Billova hork\u00e1 \u00fasta, jeho dlan\u011b, kter\u00e9 c\u00edtil v\u0161ude, Tomovy dlan\u011b v\u0161ude na Billovi.<\/div>\n
Spole\u010dn\u011b couvali k posteli, kter\u00e1 st\u00e1la uprost\u0159ed m\u00edstnosti. Jejich rty se na malou chv\u00edli rozpojily, kdy\u017e padli do postele. Ani jeden ale nem\u011bl \u0161anci po\u0159\u00e1dn\u011b se nadechnout, proto\u017ee op\u011bt vyhledali svoji vz\u00e1jemnou bl\u00edzkost.<\/div>\n
\n

Tomovo cel\u00e9 t\u011blo bylo v jednom ohni, nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee se to opravdu d\u011bje. \u017de jeden z jeho sn\u016f, fantazi\u00ed se st\u00e1val skute\u010dnost\u00ed. Te\u010f tu byl, sd\u00edlel \u00fa\u017easn\u00e9 polibky s t\u00edm nejhez\u010d\u00edm \u010dlov\u011bkem, kter\u00e9ho kdy potkal, zat\u00edmco ta osoba na n\u011bm le\u017eela. Jeho mozek neexistoval. Bill \u0161k\u00e1dliv\u011b ol\u00edzl jeho rty a on je okam\u017eit\u011b pootev\u0159el, vpustil tak Bill\u016fv jazyk do sv\u00e9 pusy a on si op\u011bt mohl hr\u00e1t s t\u00edm jeho.<\/p><\/div>\n

Tom z\u016fstal zasko\u010den\u00fd, kdy\u017e uvnit\u0159 jeho \u00fast n\u011bco… zabzu\u010delo.<\/div>\n
„Co to?“ \u0159ekl. Mysl se mu po\u0159\u00e1d to\u010dila, kdy\u017e se odt\u00e1hnul z polibku. „Co to bylo?“<\/div>\n
„Oh,“ Bill se trochu u\u0161kl\u00edbnul a posadil se. Jeho zadek perfektn\u011b pasoval na Tom\u016fv podb\u0159i\u0161ek. Tom ho za n\u011bj automaticky chytil a Bill polknul sten.<\/div>\n
„Tohle to je,“ \u0159ekl Bill a vypl\u00e1zl jazyk. „M\u016fj piercing. Kdy\u017e s n\u00edm pohnu spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem, za\u010dne vibrovat. \u0158\u00edkal jsem ti o n\u011bm, ne?“<\/div>\n
„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, v puse m\u011bl sucho. C\u00edtil, jak se mu kalhoty v kl\u00edn\u011b napnuly, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak mu Bill p\u0159edstavoval tenhle sv\u016fj speci\u00e1ln\u00ed piercing. Nikdy si ale nep\u0159edstavoval, \u017ee ho opravdu pou\u017eije.<\/div>\n
„Nebude to bzu\u010det celou dobu,“ \u0159ekl Bill, najednou vypadal nerv\u00f3zn\u011b. „A nav\u00edc si ho m\u016f\u017eu vyndat, pokud-„<\/div>\n
Tom chytil Billa za t\u00fdl a st\u00e1hnul si ho dol\u016f pro dal\u0161\u00ed polibek, aby mu uk\u00e1zal, \u017ee si ho opravdu vynd\u00e1vat nebude, proto\u017ee on si to u\u017eije. Zt\u011b\u017eka oddechoval nosem, p\u0159ejel sv\u00fdm jazykem proti Billovu. \u0160\u0165ouchal do jeho jazyka tak dlouho, dokud ta v\u011bc zase neza\u010dala vibrovat. A\u010dkoliv m\u011bl o\u010di zav\u0159en\u00e9, m\u011bl pocit, \u017ee mu cestuj\u00ed a\u017e na zadn\u00ed \u010d\u00e1st hlavy – bylo to tak zatracen\u011b dobr\u00e9, c\u00edtil to i v kone\u010dc\u00edch prst\u016f.<\/p>\n

S ka\u017ed\u00fdm dotykem mu p\u0159i\u0161lo, \u017ee jeho dlan\u011b ho\u0159\u00ed. Dot\u00fdkal se Billa \u00fapln\u011b v\u0161ude, u\u017e\u00edval si ka\u017ed\u00fd centimetr jeho n\u00e1dhern\u00e9ho t\u011bla. Kdy\u017e se Bill opatrn\u011b pohnul proti n\u011bmu, zast\u00e9nal mu do pusy a stisknul mu zadek pevn\u011bji, aby se rozpohyboval je\u0161t\u011b rychleji. Tomovy boky se zvedaly ve stejn\u00e9m tempu a soud\u011b podle zvuk\u016f – a\u010dkoliv byly tlumen\u00e9 – vych\u00e1zej\u00edc\u00edch z Billovy pusy, s t\u00edm byl tak\u00e9 v\u00edce ne\u017e spokojen\u00fd.<\/div>\n

Vypadalo to, \u017ee ten polibek bude trvat v\u011b\u010dnost. Tomova hlava se to\u010dila, necht\u011bl p\u0159estat. Mohl by takhle z\u016fstat napo\u0159\u00e1d – zatracen\u011b si p\u0159\u00e1l, aby mohl. Jako naschv\u00e1l n\u011bkdo hlasit\u011b zaklepal na dve\u0159e, tak\u017ee byli nuceni se od sebe odt\u00e1hnout.
„Nev\u00edm, kdo tam je,“ ozvalo se z druh\u00e9 strany dve\u0159\u00ed. „Ale tohle je m\u016fj pokoj, tak\u017ee bych si v n\u011bm cht\u011bl u\u017e\u00edt j\u00e1 s\u00e1m.“<\/div>\n
„Proboha,“ zachichotal se Bill a ukryl sv\u016fj obli\u010dej do ohb\u00ed Tomova krku.<\/div>\n
„Asi bychom m\u011bli… j\u00edt?“ \u0159ekl Tom, a\u010dkoliv rozhodn\u011b necht\u011bl. Bylo to a\u017e moc p\u0159\u00edjemn\u00e9 a pohodln\u00e9.<\/div>\n
„Jo,“ k\u00fdvl Bill a vtiskl \u017ehav\u00fd, vlhk\u00fd polibek na Tomovu tv\u00e1\u0159. „Poj\u010fme ven, nad\u00fdch\u00e1me se \u010derstv\u00e9ho vzduchu, hm?“<\/div>\n
„Dobr\u00fd n\u00e1pad,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. Spole\u010dn\u011b vy\u0161li z pokoje a d\u00edvali se do podlahy, kdy\u017e proch\u00e1zeli kolem kluka, kv\u016fli kter\u00e9mu byli nuceni pokoj opustit.
„H\u00e1d\u00e1m… asi n\u00e1s nem\u00e1 moc r\u00e1d, co?“ zasm\u00e1l se Bill, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b dostali na podestu.<\/div>\n
„Pravd\u011bpodobn\u011b,“ odv\u011btil Tom a rozesm\u00e1l se spole\u010dn\u011b s Billem.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

Na podest\u011b bylo hodn\u011b lid\u00ed. Kou\u0159ili, mluvili, n\u011bkte\u0159\u00ed se k sob\u011b jen tak tulili. Bill s Tomem si na\u0161li p\u0159\u00edjemn\u00e9 m\u00edsto, kam se posadili. Jen vdechovali \u010derstv\u00fd vzduch, oba byli po\u0159\u00e1d tak trochu bez dechu.<\/p><\/div>\n

Tom se usm\u00e1l, jeho t\u011blo se znovu zah\u0159\u00e1lo, kdy\u017e si Bill polo\u017eil hlavu na jeho rameno, je\u0161t\u011b se chvilku vrt\u011bl, ne\u017e mu to bylo pln\u011b pohodln\u00e9. Tom se nikdy nec\u00edtil tak sebejist\u011b a \u0161\u0165astn\u011b. Omotal svou pa\u017ei kolem Billa a p\u0159it\u00e1hl si ho tak bl\u00edzko, jak to jen \u0161lo.<\/div>\n
„Zdrav\u00edm v\u00e1s,“ zni\u010dehonic nad sebou zaslechli nezn\u00e1m\u00fd hlas. Tom ten hlas absolutn\u011b nepozn\u00e1val, nezaj\u00edmalo ho to, ale c\u00edtil, jak se Bill napnul.<\/div>\n
„Dobr\u00fd bo\u017ee,“ sly\u0161el, jak Bill zamumlal. Oto\u010dil sv\u016fj pohled k chlapci, kter\u00fd vedle n\u011bj sed\u011bl, a zamra\u010dil se, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee m\u00e1 Bill o\u010di tak pevn\u011b zav\u0159en\u00e9, jako kdyby se n\u011b\u010deho b\u00e1l.
„Tak\u017ee… Ty jsi ten kluk, za kter\u00fdho m\u011b Bill vym\u011bnil?“ \u0159ekl ten kluk a oba si pomalu prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„Kdo jsi?“ zeptal se Tom. Byl zmaten\u00fd a otr\u00e1ven\u00fd, proto\u017ee tenhle blb p\u0159eru\u0161il jejich kr\u00e1snou chvilku.<\/div>\n
„Oh, ne\u0159ekl ti o mn\u011b?“ u\u0161kl\u00edbnul se a pohl\u00e9dl na Billa.<\/div>\n
„Tome, tohle je Spencer,“ zamumlal Bill a pod\u00edval se dol\u016f na svoje nohy. „M\u016fj ex.“<\/div>\n
„Oh.“<\/p>\n

autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
betaread: J :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: The_poltergeist Odpus\u0165 mi, \u017ee z\u00edr\u00e1m, odpus\u0165 mi, \u017ee d\u00fdch\u00e1m. „J\u00e1 nev\u00edm,“ \u0159ekl Tom. Dr\u017eel telefon mezi uchem a ramenem, zat\u00edmco bojoval se zipem svoj\u00ed bundy. „M\u011bl by tu b\u00fdt brzy. Pravd\u011bpodobn\u011b se jen opozdil.“ „Jo, to zn\u00ed jako Bill,“ odfrknul si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[658],"tags":[],"class_list":["post-1546","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sweet-desire"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1546","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1546"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1546\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1546"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1546"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1546"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}