{"id":15481,"date":"2009-01-20T17:00:00","date_gmt":"2009-01-20T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15446"},"modified":"2009-01-20T17:00:00","modified_gmt":"2009-01-20T16:00:00","slug":"princezna-nebo-princ-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/01\/20\/princezna-nebo-princ-4\/","title":{"rendered":"Princezna? Nebo princ? 4."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Vzlykala tak dlouho, dokud sam\u00fdm vy\u010derp\u00e1n\u00edm neusnula. Jej\u00ed drobn\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko se pomalou\u010dku p\u0159est\u00e1valo zm\u00edtat pod n\u00e1pory p\u0159er\u00fdvan\u00e9ho pl\u00e1\u010de a posl\u00e9ze klidn\u011b spo\u010dinulo v dlouh\u00fdch st\u00e9blech tr\u00e1vy. Usnula tak tvrd\u011b, \u017ee nevn\u00edmala v\u016fbec nic kolem sebe. Nesly\u0161ela ani tich\u00e9, varovn\u00e9 za\u0159eht\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho h\u0159ebce, kter\u00fd se najednou p\u0159estal pop\u00e1sat a s nastra\u017een\u00fdma u\u0161ima sledoval ciz\u00ed postavu, vch\u00e1zej\u00edc\u00ed na louku a bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se ke sp\u00edc\u00ed d\u00edvce.<\/p>\n<\/div>\n
„Madam, jste v po\u0159\u00e1dku?“<\/p>\n<\/div>\n
Unaven\u011b otev\u0159ela o\u010di a zmaten\u011b se rozhl\u00e9dla kolem sebe. Kam se to jen dostala? Louku a stromy kolem sebe v\u016fbec nepozn\u00e1vala. Kdo j\u00ed te\u010f napov\u00ed, kudy se mus\u00ed d\u00e1t, aby se vr\u00e1tila zp\u011bt na z\u00e1mek, kde u\u017e o ni maj\u00ed jist\u011b velikou starost? Zamrkala a pohl\u00e9dla na toho, kdo se nad n\u00ed skl\u00e1n\u011bl\u2026<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„AAAAAAAAAAA!“<\/p>\n<\/div>\n
Hr\u016fzou za\u0159vala na cel\u00e9 kolo a zalil ji hork\u00fd pot, zat\u00edmco se rozt\u0159\u00e1sla strachy. Nad n\u00ed se skl\u00e1n\u011bl chlapec, jeho\u017e tv\u00e1\u0159 se j\u00ed po noc\u00edch zjevovala! Smrteln\u011b zbledla, kdy\u017e vid\u011bla na vlastn\u00ed o\u010di hluboce roz\u0161klebenou jizvu, kter\u00e1 se t\u00e1hla p\u0159es celou jeho levou tv\u00e1\u0159. Ten obli\u010dej ji tak d\u011bsil\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„No tak, nebojte se,“ promluvil chlapec a opatrn\u011b st\u00e1hl pry\u010d ruce, jimi\u017e si Billian zakr\u00fdvala ob\u011b o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
A\u010dkoliv se ho b\u00e1la, pod\u0159\u00eddila se jeho dotek\u016fm a nechala si st\u00e1hnout ruce, kter\u00e9 j\u00ed br\u00e1nily ve v\u00fdhledu na tu stra\u0161livou jizvu. S nejv\u011bt\u0161\u00edm sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00edm od n\u00ed odtrhla o\u010di a zahled\u011bla se do o\u010d\u00ed toho chlapce. Vid\u011bla, jak k n\u00ed natahoval ruku.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Tom de Peyrac, madam,“ uklonil se hlavou, sklonil se k d\u00edv\u010din\u011b ruce a jemn\u011b pol\u00edbil h\u0159bet jej\u00ed dlan\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Billi\u2026 Billian d\u00b4Plessis – Belli\u00e9re,“ zakoktala.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b na Toma koukala. To n\u011b\u017en\u00e9 gesto p\u0159i p\u0159edstaven\u00ed v n\u00ed potla\u010dilo strach, linouc\u00ed se z jeho znetvo\u0159en\u00e9ho obli\u010deje. Velmi ji zaujaly jeho o\u010di. Byly temn\u011b hn\u011bd\u00e9, tak jako jej\u00ed. M\u011bli dokonce i stejn\u011b tvarovan\u00e9 rty.<\/p>\n<\/div>\n
„Co tady v\u016fbec d\u011bl\u00e1te?“ zeptal se Tom. „Podle Va\u0161eho zevn\u011bj\u0161ku bych soudil, \u017ee V\u00e1s najdu kdekoliv jinde, ne\u017e uprost\u0159ed hlubok\u00e9ho lesa pln\u00e9ho drav\u00fdch \u0161elem.“<\/p>\n<\/div>\n
Jeho slova j\u00ed p\u0159ipomn\u011bla, pro\u010d sem vlastn\u011b tak nakvap utekla. Do kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed se j\u00ed op\u011bt vr\u00e1tily slzy. Chv\u00edli ml\u010dela a sna\u017eila se to v sob\u011b v\u0161echno potla\u010dit. Pak ale propukla v nespoutan\u00fd pl\u00e1\u010d. Nedbaj\u00edc na to, \u017ee chlapce v\u016fbec nezn\u00e1, p\u0159itulila se k n\u011bmu, jak jenom to \u0161lo, obemkla sv\u00e9 b\u00edl\u00e9 pa\u017ee kolem jeho \u00fatl\u00e9 \u0161\u00edje a \u0161tkala na jeho rameni.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Toma to \u00fapln\u011b vyvedlo z m\u00edry. Nedok\u00e1zal pochopit, co tak u\u0161lechtil\u00e1 d\u00edvka d\u011bl\u00e1 sama po lese, od\u011bn\u00e1, jako by se chystala na slavnostn\u00ed ve\u010de\u0159i, a u\u017e v\u016fbec nepob\u00edral, co se mohlo st\u00e1t, \u017ee to Billian, kter\u00e1 byla podle v\u0161eho velmi z\u00e1mo\u017en\u00e1 a \u0161\u0165astn\u00e1, takhle rozplakalo.<\/p>\n<\/div>\n
O chv\u00edli pozd\u011bji si v\u0161ak ze slov, unikaj\u00edc\u00edch mezi jednotliv\u00fdmi vzlyky, dovedl ud\u011blat celkem jasnou p\u0159edstavu o tom, co se j\u00ed p\u0159ihodilo. V\u016fbec se nedivil, \u017ee je z toho tak \u0161patn\u00e1. Kdyby jeho n\u011bkdo nutil, aby se o\u017eenil s n\u011bk\u00fdm ciz\u00edm jen proto, \u017ee si to rodi\u010de kdysi d\u00e1vno sl\u00edbili\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„No tak,“ hladil ji jemn\u011b po z\u00e1dech. „U\u017e neplakejte\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu se pod jeho jemn\u00fdmi dotyky za\u010d\u00ednala uklid\u0148ovat. Po chv\u00edli zvedla uplakan\u00fd obli\u010dej\u00edk z jeho ramene a beznad\u011bjn\u011b se zad\u00edvala do jeho tv\u00e1\u0159e. Nab\u00eddl j\u00ed krajkovan\u00fd kapesn\u00ed\u010dek, kter\u00fdm j\u00ed ot\u0159el slzy a poopravil roztekl\u00e9 o\u010dn\u00ed linky. P\u0159ijala jej. Je\u0161t\u011b jednou si s n\u00edm ot\u0159ela tv\u00e1\u0159 a cht\u011bla mu ho vr\u00e1tit, on v\u0161ak jej\u00ed ruku od sebe odstr\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
„Nechte si ho,“ mrknul na ni. „Pot\u0159ebujete ho v\u00edc, ne\u017e j\u00e1.“<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ hlesla, na\u010de\u017e se smutn\u011b zad\u00edvala do ztracena. V\u011bd\u011bla, \u017ee se mus\u00ed vr\u00e1tit, i kdy\u017e tolik necht\u011bla. A tak\u00e9 v\u011bd\u011bla, \u017ee tomuhle ciz\u00edmu chlapci n\u00e1hle v\u011b\u0159\u00ed v\u00edc, ne\u017e komukoliv jin\u00e9mu na tomhle sv\u011bt\u011b\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Nechci se tam vr\u00e1tit,“ za\u0161eptala. „Ale mus\u00edm\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Tak ute\u010dte!“ navrhl j\u00ed Tom. „Jestli chcete, m\u016f\u017eete ut\u00e9ct se mnou na m\u016fj z\u00e1mek! Tam V\u00e1s nikdo hledat nebude.“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Billian se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edvala. Je v\u016fbec mo\u017en\u00e9, aby m\u011bl z\u00e1mek? Pak se ale na n\u011bj zahled\u011bla pe\u010dliv\u011bji. A v tu chv\u00edli dok\u00e1zala rozeznat, \u017ee a\u010d byl od\u011bn\u00fd ve skromn\u00e9, \u010dist\u011b b\u00edl\u00e9 ko\u0161ili a tmav\u00fdch kalhot\u00e1ch, tak to nen\u00ed oblek chudiny, ale je \u0161it\u00fd z drah\u00fdch l\u00e1tek. Posl\u00e9ze spat\u0159ila, \u017ee jeho tv\u00e1\u0159 skute\u010dn\u011b zna\u010d\u00ed aristokratick\u00e9 rysy, a a\u010dkoliv z\u0159ejm\u011b nikdy nevid\u011bl h\u0159eben, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010dily jeho hust\u011b zcuchan\u00e9 vlasy, zamotan\u00e9 v mnoha siln\u011bj\u0161\u00edch pramenech, jeho chov\u00e1n\u00ed nazna\u010dovalo, \u017ee je navykl\u00fd dvorn\u00edm zp\u016fsob\u016fm. Rukoje\u0165 kordu, zastr\u010den\u00e9ho za oby\u010dejn\u00fdm ko\u017een\u00fdm opaskem, byla z jemn\u011b tepan\u00e9ho zlata, a kdy\u017e hv\u00edzdl a na louku vklusal n\u00e1dhern\u00fd b\u011blou\u0161, poznala v n\u011bm bujnou povahu u\u0161lechtil\u00fdch plnokrevn\u00edk\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
V tu chv\u00edli jej\u00ed srdce pln\u011b zatou\u017eilo nasednout na \u010dern\u00e9ho h\u0159ebce a n\u00e1sledovat Toma de Peyraca t\u0159eba i do horouc\u00edch pekel na konci sv\u011bta. Zoufale cht\u011blo b\u00edt sou\u010dasn\u011b s t\u00edm jeho. Billian ale v\u011bd\u011bla, \u017ee jej\u00ed otec by si ji na\u0161el a ztrestal by ji za jej\u00ed neposlu\u0161nost.<\/p>\n<\/div>\n
„Nemohu,“ sklopila sv\u00e9 dlouh\u00e9 \u0159asy k zemi. „Mus\u00edm\u2026 mus\u00edm se tam vr\u00e1tit. Dala jsem otci slib, \u017ee se provd\u00e1m za toho, koho mi ur\u010dil za mu\u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed m\u00fdm narozen\u00edm, aby se tak zajistil m\u00edr na\u0161\u00ed zemi. Ale v\u011bzte, \u017ee bych tis\u00edcekr\u00e1t rad\u011bji jela s V\u00e1mi, pane Peyracu\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Pousm\u00e1l se. I kdy\u017e mu bylo l\u00edto, \u017ee jej d\u00edvka nem\u016f\u017ee n\u00e1sledovat a\u017e do jeho panstv\u00ed, v n\u011bm\u017e by se zajist\u00e9 c\u00edtila l\u00e9pe, ne\u017e tady, nadzvedl j\u00ed jemn\u011b obli\u010dej.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„T\u0159eba se je\u0161t\u011b n\u011bkdy potk\u00e1me,“ zamrkal na ni povzbudiv\u011b. „Nepochybuji, \u017ee Vy to zvl\u00e1dnete. Poperete se s man\u017eelovou povahou, ale zato pak budete a\u017e do smrti \u0161\u0165astn\u00e1\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Ta slova, kdy\u017e je vyslovoval, ho bodala v srdci jako ten nejost\u0159ej\u0161\u00ed kord. V\u011bd\u011bl v\u0161ak z vlastn\u00ed zku\u0161enosti, \u017ee hrab\u011bc\u00ed slovo nelze poru\u0161it. Jednou to toti\u017e ud\u011blal, kr\u00e1tce pot\u00e9, co v jeden\u00e1cti letech osi\u0159el a za\u010dal se s\u00e1m starat o sv\u00e9 panstv\u00ed\u2026 a p\u0159ipom\u00ednkou toho dne, kdy sv\u00e9 slovo nedodr\u017eel, byla dlouh\u00e1 hlubok\u00e1 jizva, hyzd\u00edc\u00ed jinak sametov\u011b hebkou tv\u00e1\u0159. A on nemohl dopustit, aby podobn\u011b skon\u010dila i Billian, a\u010dkoliv mu pro ni zaho\u0159elo srdce a on v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e nikdy nikoho nebude milovat tak, jako tuhle d\u00edvku, kterou dnes vid\u011bl jednou, a pravd\u011bpodobn\u011b naposledy ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b. Cht\u011bl jen, aby byla \u0161\u0165astn\u00e1, aby radost je\u0161t\u011b v\u00edce podtrhovala jej\u00ed nekone\u010dnou kr\u00e1su. Jak by ona mohla taky \u017e\u00edt s n\u011bk\u00fdm, kdo je zohyzd\u011bn\u00fd tak, jako on s\u00e1m, kdy\u017e je hez\u010d\u00ed, ne\u017e and\u011bl?<\/p>\n<\/div>\n
„Poj\u010fte, m\u011bla byste se vr\u00e1tit, a\u0165 V\u00e1s nehledaj\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Pomohl j\u00ed na nohy, a pot\u00e9 j\u00ed pomohl i nasednout na h\u0159ebce. S\u00e1m se elegantn\u011b vyhoupl na svoji klisnu a vedl d\u00edvku, jedouc\u00ed za n\u00edm, tou nejbezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed cestou, vedouc\u00ed zp\u011bt k z\u00e1mku. Celou cestu ani jeden z nich nepromluvil. Kdy\u017e se v\u0161ak po zna\u010dn\u00e9 dob\u011b p\u0159ed nimi objevil z\u00e1mek de Est\u00e9lleov\u00fdch, z\u016fstali st\u00e1t, nik\u00fdm nevid\u011bni, ve st\u00ednech posledn\u00edch strom\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00e1l u\u017e mus\u00edte jet sama,“ \u0159ekl Tom. „Nem\u00e1me se s panem hrab\u011btem p\u0159\u00edli\u0161 v l\u00e1sce\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Billian vstoupily do o\u010d\u00ed slzy, kdy\u017e pohl\u00e9dla do jeho tv\u00e1\u0159e. O\u0161kliv\u00e1 jizva j\u00ed u\u017e d\u00e1vnou chv\u00edli nenah\u00e1n\u011bla strach, a ona se b\u00e1la, \u017ee u\u017e chlapce nikdy v \u017eivot\u011b neuvid\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ vzdychla. „Kdy se zase uvid\u00edme? Nechci V\u00e1s ztratit.“<\/p>\n<\/div>\n
Smutn\u011b se na ni zad\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 u\u017e se nikdy neuvid\u00edme,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Bude to tak lep\u0161\u00ed. Vy budete \u0161\u0165astn\u011b zasnouben\u00e1. Ano, \u0161\u0165astn\u011b. Proto\u017ee si za p\u00e1r dn\u00ed na sv\u00e9ho mu\u017ee zvyknete a budete \u017e\u00edt \u0161\u0165astn\u011b a\u017e do smrti a budete m\u00edt hodn\u011b kr\u00e1sn\u00fdch d\u011bt\u00ed, tak kr\u00e1sn\u00fdch, jako jste Vy. A j\u00e1 budu \u017e\u00edt, jako do dne\u0161n\u00edho dne, jen s kr\u00e1snou vzpom\u00ednkou na Va\u0161i sli\u010dnou tv\u00e1\u0159.“<\/p>\n<\/div>\n
Te\u010f se u\u017e nesna\u017eila pl\u00e1\u010d zadr\u017eet. Proto\u017ee vid\u011bla, \u017ee u\u017e Tom st\u00e1\u010d\u00ed svou klisnu k odchodu, vyk\u0159ikla.<\/p>\n<\/div>\n
„Po\u010dkejte!“<\/p>\n<\/div>\n
Dojela a\u017e k n\u011bmu.<\/p>\n<\/div>\n
„Vezm\u011bte si tohle,“ nat\u00e1hla k n\u011bmu svou dla\u0148, v n\u00ed\u017e se t\u0159pytil n\u00e1dhern\u00fd prsten. „Na pam\u00e1tku a pro \u0161t\u011bst\u00ed\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Tom na ni dojat\u011b pohl\u00e9dl.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ za\u0161eptal a pol\u00edbil j\u00ed h\u0159bet ruky. „R\u00e1d jsem V\u00e1s poznal.“<\/p>\n<\/div>\n
Proto\u017ee i on za\u010d\u00ednal v o\u010d\u00edch c\u00edtit slzy, rozhodl se lou\u010den\u00ed d\u00e1le neprotahovat. Ani\u017e by se na Billian pod\u00edval, kopnul svou klisnu do slabin a rychl\u00fdm cvalem se b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in ztratil mezi hust\u00fdmi stromy.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
D\u00edvka je\u0161t\u011b dlouho setrvala na t\u00e9m\u017ee m\u00edst\u011b. Po tv\u00e1\u0159i j\u00ed tekly slzy, kter\u00e9 st\u00edrala jeho kapesn\u00ed\u010dkem, a doufala, \u017ee ho mezi stromy uvid\u00ed, jak se k n\u00ed vrac\u00ed. Kdy\u017e se v\u0161ak na krajinu za\u010dal sn\u00e1\u0161et soumrak a Tom se neobjevoval, pochopila kone\u010dn\u011b, a\u010d nerada, \u017ee je u\u017e pry\u010d a ona jej ji\u017e nikdy v \u017eivot\u011b neuvid\u00ed. Zhluboka se nadechla, pob\u00eddla h\u0159ebce do kroku a s velik\u00fdm smutkem v srdci se vracela k z\u00e1mku\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Vzlykala tak dlouho, dokud sam\u00fdm vy\u010derp\u00e1n\u00edm neusnula. Jej\u00ed drobn\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko se pomalou\u010dku p\u0159est\u00e1valo zm\u00edtat pod n\u00e1pory p\u0159er\u00fdvan\u00e9ho pl\u00e1\u010de a posl\u00e9ze klidn\u011b spo\u010dinulo v dlouh\u00fdch st\u00e9blech tr\u00e1vy. Usnula tak tvrd\u011b, \u017ee nevn\u00edmala v\u016fbec nic kolem sebe. Nesly\u0161ela ani tich\u00e9, varovn\u00e9 za\u0159eht\u00e1n\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[196],"tags":[],"class_list":["post-15481","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-princezna-nebo-princ"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15481","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15481"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15481\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15481"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15481"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15481"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}