{"id":15486,"date":"2009-01-20T14:30:00","date_gmt":"2009-01-20T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15451"},"modified":"2009-01-20T14:30:00","modified_gmt":"2009-01-20T13:30:00","slug":"dopisy-braskovi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/01\/20\/dopisy-braskovi\/","title":{"rendered":"Dopisy br\u00e1\u0161kovi"},"content":{"rendered":"
autor: Majka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
1. z\u00e1\u0159\u00ed 2007<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
M\u016fj milovan\u00fd br\u00e1\u0161ko!<\/div>\n
Tak dneska je tu op\u011bt ten den, kdy spolu oslav\u00edme narozeniny – tentokr\u00e1t u\u017e osmn\u00e1ct\u00e9…<\/div>\n
Je to tak nep\u0159edstaviteln\u00e9 – osmn\u00e1ct let! Kolik je v tom ukryt\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f, kdy jsi m\u011b zahrnoval svou l\u00e1skou, t\u00fddn\u016f pln\u00fdch Tv\u00fdch jemn\u00fdch polibk\u016f, dn\u016f napln\u011bn\u00fdch Tv\u00fdmi mil\u00fdmi \u00fasm\u011bvy pat\u0159\u00edc\u00edch jen mn\u011b…<\/div>\n
Celou tu dlouhou dobu jsi tu jen pro m\u011b, pro sv\u00e9ho bratra.<\/div>\n
Vlastn\u011b i v tuto chv\u00edli… i te\u010f sed\u00ed\u0161 hned vedle m\u011b a nahl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 mi p\u0159es rameno. A m\u011b to ani v nejmen\u0161\u00edm nevad\u00ed. Pr\u00e1v\u011b naopak… kdy\u017e c\u00edt\u00edm na krku Tv\u016fj hork\u00fd dech, kter\u00fd m\u011b \u0161imr\u00e1 tak lehounce, jako by to byla mot\u00fdl\u00ed k\u0159\u00eddla, zase mi a\u017e srdce p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00edt l\u00e1skou k Tob\u011b. Mysl\u00edm, \u017ee na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b neexistuje \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, ne\u017e jsem j\u00e1. A za to m\u016f\u017ee\u0161 jen a jen Ty… Tak moc T\u011b miluju!<\/div>\n
A ode dne\u0161ka spolu budeme je\u0161t\u011b \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed… v\u00ed\u0161 p\u0159ece, co jsi mi sl\u00edbil? \u017de pr\u00e1v\u011b v den na\u0161ich osmn\u00e1ct\u00fdch narozenin, v den na\u0161\u00ed dosp\u011blosti, se spolu vyd\u00e1me na na\u0161i vysn\u011bnou cestu. P\u0159esn\u011b si pamatuju, kdy jsi poprv\u00e9 uk\u00e1zal t\u00edm sm\u011brem a j\u00e1 v d\u00e1lce spat\u0159il n\u011bco, po \u010dem jsem okam\u017eit\u011b zatou\u017eil. To nezn\u00e1mo, kter\u00e9 mi bylo tak bl\u00edzk\u00e9… Cht\u011bl jsem se tam okam\u017eit\u011b rozb\u011bhnout, tak moc jsem cht\u011bl… Ty jsi ale \u0159ekl, \u017ee je\u0161t\u011b nen\u00ed ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das. A i kdy\u017e mi to bylo l\u00edto, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu. Byli jsme je\u0161t\u011b moc mal\u00ed a mamka by se o n\u00e1s ur\u010dit\u011b b\u00e1la…<\/div>\n
\n
Mamka… ani dneska si nejsem jist\u00fd, jestli n\u00e1s pochop\u00ed. Douf\u00e1m ale, \u017ee ano. V\u00ed, jak po t\u00fd cest\u011b tou\u017e\u00edme, u\u017e mockr\u00e1t jsem j\u00ed nad\u0161en\u011b vypr\u00e1v\u011bl, jak moc se t\u011b\u0161\u00edme, jak se nem\u016f\u017eeme do\u010dkat. Poka\u017ed\u00e9 se na m\u011b jen d\u00edvala smutn\u00fdma o\u010dima, ob\u010das se v nich zaleskly i slzy… a pak m\u011b v\u017edycky jen pevn\u011b objala…<\/div>\n
Proto, pr\u00e1v\u011b proto jsme se rozhodli odej\u00edt bez lou\u010den\u00ed. Nechci znovu vid\u011bt jej\u00ed slzy a ani Ty je nechce\u0161 vid\u011bt, v\u00edm to. A a\u017e spolu budeme vych\u00e1zet z na\u0161ich dve\u0159\u00ed… ruku v ruce… v\u00edm, \u017ee a\u017e teprve pak budeme kone\u010dn\u011b nav\u017edycky spolu – tak, jak jsme si to cel\u00e1 ta l\u00e9ta slibovali.<\/div>\n
Br\u00e1\u0161ko, miluju T\u011b a budu T\u011b milovat napo\u0159\u00e1d…<\/div>\n
Kr\u00e1sn\u00e9 narozeniny!<\/div>\n
S l\u00e1skou…<\/div>\n
Tv\u016fj bratr.<\/p>\n<\/div>\n
1. z\u00e1\u0159\u00ed 2003<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
M\u016fj milovan\u00fd br\u00e1\u0161ko!<\/div>\n
Dneska slav\u00edme na\u0161e \u010dtrn\u00e1ct\u00e9 narozeniny a j\u00e1 si st\u00e1le nemohu zvyknout na to, \u017ee Ti sm\u00edm \u0159\u00edkat tak kr\u00e1sn\u011b… milovan\u00fd br\u00e1\u0161ko. Byl to tak n\u00e1dhern\u00fd pocit, kdy\u017e jsi poprv\u00e9 pol\u00edbil m\u00e1 zav\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka… skoro jako by jen lehounce zafoukal v\u00e1nek… a kdy\u017e jsem se Ti pak pod\u00edval do o\u010d\u00ed, usm\u00edval jsi se. Usm\u00edv\u00e1\u0161 se vlastn\u011b skoro po\u0159\u00e1d. A j\u00e1 s Tebou. Proto\u017ee s Tebou jsem \u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
Tak r\u00e1d si s Tebou pov\u00edd\u00e1m… anebo jen ml\u010d\u00edm… tak r\u00e1d T\u011b l\u00edb\u00e1m a dot\u00fdk\u00e1m se T\u011b… jsi tu jenom pro m\u011b a j\u00e1 tu jsem jen pro Tebe. Jsi moje l\u00e1ska a nic na sv\u011bt\u011b to nem\u016f\u017ee zm\u011bnit. Ani netu\u0161\u00edm, pro\u010d jsme si t\u00edm tak jist\u00fd, ale v\u00edm to, v\u00edm, \u017ee budeme nav\u017edy spolu. A a\u017e se spolu jednou vyd\u00e1me na tu na\u0161i cestu, o kter\u00e9 se mi st\u00e1le zd\u00e1, pak bude v\u0161e naprosto dokonal\u00e9, budeme spolu jen my dva… jen j\u00e1 a Ty.<\/div>\n
Budeme moc zapomenout na v\u0161echno… na tr\u00e1pen\u00ed se \u0161kolou… i na mam\u010diny obavy.<\/div>\n
V\u00edm, \u017ee mamku to tr\u00e1p\u00ed, nechce, abychom odch\u00e1zeli, nechce, abych o t\u00e9 cest\u011b mluvil… nem\u016f\u017eu si pomoc. Ani ten jej\u00ed polekan\u00fd a bolestn\u00fd pohled mi nem\u016f\u017ee zabr\u00e1nit v tom, abych d\u00e1l nesnil o dalek\u00e9m nezn\u00e1mu… a o Tob\u011b. O m\u00e9m br\u00e1\u0161kovi. O milovan\u00e9m br\u00e1\u0161kovi.<\/div>\n
Miluju T\u011b, jak jen miloval lze a po\u010d\u00edt\u00e1m roky, m\u011bs\u00edce a dny do doby, ne\u017e budeme moc b\u00fdt jen spolu…<\/div>\n
Kr\u00e1sn\u00e9 narozeniny!<\/div>\n
S l\u00e1skou…<\/div>\n
Tv\u016fj bratr.<\/p>\n<\/div>\n
1. z\u00e1\u0159\u00ed 1999<\/strong><\/div>\n
M\u016fj mil\u00fd br\u00e1\u0161ko!<\/div>\n
Tak u\u017e je n\u00e1m deset let! To je par\u00e1da, vi\u010f?<\/div>\n
Teda a\u017e na tu \u0161kolu… Nech\u00e1pu, jak jsme se tam kdy mohli t\u011b\u0161it. A taky nech\u00e1pu, pro\u010d dneska u\u010ditelka zase vedle m\u011b posadila tu k\u00e1\u010du, kdy\u017e to m\u011blo b\u00fdt Tvoje m\u00edsto. Musel sis sednout a\u017e \u00fapln\u011b dozadu… zkazila mi t\u00edm cel\u00fd den. A nejen ona… i ostatn\u00ed ve t\u0159\u00edd\u011b se chovaj\u00ed divn\u011b. Myslel jsem, \u017ee je to p\u0159es pr\u00e1zdniny p\u0159ejde, ale je to snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Nen\u00e1vid\u00edm \u0161kolu! Tak moc j\u00ed nen\u00e1vid\u00edm! Cht\u011bl bych ut\u00e9ct n\u011bkam daleko odsu\u010f, n\u011bkam, kde bysme mohli b\u00fdt jen my dva…<\/div>\n
P\u0159ijde mi, \u017ee snad jen Ty jedin\u00fd mi rozum\u00ed\u0161, \u017ee v\u00ed\u0161, jak se c\u00edt\u00edm…<\/div>\n
A mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto jsi m\u011b v\u010dera zavedl na to m\u00edsto… v\u011bd\u011bl jsi, jak mi dnes bude – znovu ve \u0161kole, znovu mezi nimi…Uk\u00e1zal jsi mi tu cestu a j\u00e1 u\u017easle sledoval to dalek\u00e9 nezn\u00e1mo, kter\u00e9 se p\u0159ed n\u00e1mi rozprost\u00edralo. Cht\u011bl jsem se tam hned rozb\u011bhnout, c\u00edtit tu volnost, svobodu… zadr\u017eel jsi m\u011b. Je\u0161t\u011b nen\u00ed ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das – \u0159ekl jsi. Poslechl jsem T\u011b. V\u017edycky jsi \u0159\u00edkal pravdu. Ale od t\u00e9 doby na to nem\u016f\u017eu zapomenout, ka\u017edou vte\u0159inu si p\u0159edstavuju na\u0161i budoucnost, v\u011b\u0159\u00edm v n\u00ed, up\u00edn\u00e1m se k n\u00ed\u2026 tou\u017e\u00edm po n\u00ed.<\/div>\n
\u0158ekl jsem o tom i mamce. Zd\u011bsila se, dokonce se i rozplakala… to jsem necht\u011bl, v\u00e1\u017en\u011b ne. Cht\u011bl jsem, aby byla \u0161\u0165astn\u00e1 spole\u010dn\u011b s n\u00e1mi, ale vid\u011bla jen to, \u017ee chceme odej\u00edt. Bylo mi j\u00ed l\u00edto…<\/div>\n
I p\u0159esto jsem za\u010dal po\u010d\u00edtat \u010das do doby, kdy mi dovol\u00ed\u0161 s Tebou odej\u00edt… kdy mi dovol\u00ed\u0161 b\u00fdt jen s Tebou… Kr\u00e1sn\u00e9 narozeniny!<\/div>\n
M\u00e1m T\u011b r\u00e1d…<\/div>\n
Tv\u016fj bratr.<\/p>\n<\/div>\n
1. z\u00e1\u0159\u00ed 1995<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Br\u00e1\u0161ko!<\/div>\n
Dneska je n\u00e1m \u0161est let.. a maminka m\u011b kone\u010dn\u011b nau\u010dila p\u00edsmenka, tak\u017ee Ti m\u016f\u017eu napsat dopis.<\/div>\n
Jsi tu te\u010f se mnou a v\u00edm, \u017ee ani nikdy neodejde\u0161, stejn\u011b ti ale nap\u00ed\u0161u… proto\u017ee T\u011b m\u00e1m moc r\u00e1d. Tak abys to v\u011bd\u011bl. A taky abys vid\u011bl, jak mi to jde… to psan\u00ed. Jde mi to, vi\u010f? Taky m\u011b to bav\u00ed. T\u011b\u0161\u00edm se do \u0161koly, kde se nau\u010d\u00edme je\u0161t\u011b spoustu dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, jak \u0159\u00edkala maminka.<\/div>\n
Dneska jsme se tam byli poprv\u00fd pod\u00edvat. Bylo to bezva, vi\u010f? Ty ohromn\u00fd kornouty, co jsme dostali! Jen je \u0161koda, \u017ee to tak \u0161patn\u011b spo\u010d\u00edtali… ale to nevad\u00ed, j\u00e1 se s Tebou o ten sv\u016fj rozd\u011bl\u00edm.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem to \u0159\u00edkal mamce, myslel jsem, \u017ee bude m\u00edt radost – a taky \u017ee jo! Sam\u00fdm dojet\u00edm se rozbre\u010dela a tak hezky m\u011b obejmula… Skoro tak hezky jako m\u011b obj\u00edm\u00e1\u0161 Ty, kdy\u017e je mi n\u011bkdy trochu smutno.<\/div>\n
Tak br\u00e1\u0161ko, u\u017e m\u011b z toho psan\u00ed n\u011bjak bol\u00ed ruka.<\/div>\n
Tak Ti p\u0159eju kr\u00e1sn\u00e9 narozeniny!<\/div>\n
M\u00e1m T\u011b r\u00e1d…<\/div>\n
Tv\u016fj bratr.<\/p>\n<\/div>\n
1. z\u00e1\u0159\u00ed 1992<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Mami?“<\/div>\n
„Copak je, zlat\u00ed\u010dko?“<\/div>\n
„Nap\u00ed\u0161e\u0161 za m\u011b dopis?“<\/div>\n
„Dopis? A komu chce\u0161 napsat?“<\/div>\n
„No br\u00e1\u0161kovi! M\u00e1me dneska p\u0159ece narozeniny!“<\/div>\n
„…“<\/div>\n
„Mami?“<\/div>\n
„…poj\u010f ke mn\u011b, ty moje slun\u00ed\u010dko!“<\/div>\n
„Mami? Ty pl\u00e1\u010de\u0161? Pro\u010d? Maminko… no tak, neplakej.“<\/div>\n
„To nic… u\u017e je to dobr\u00fd. M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1da, v\u00ed\u0161 to, vi\u010f?“<\/div>\n
„Taky T\u011b m\u00e1m moc r\u00e1d, maminko. A br\u00e1\u0161ku taky…“<\/div>\n
„A co bys mu r\u00e1d napsal?“<\/div>\n
„No, \u017ee je mi s n\u00edm dob\u0159e a jsem r\u00e1d, \u017ee ho m\u00e1m. \u017de budeme po\u0159\u00e1d spolu. Po\u0159\u00e1d, v\u00ed\u0161? A taky \u017ee mu pos\u00edl\u00e1m pusinku… ale mus\u00ed\u0161 to napsat rychle, ne\u017e p\u0159ijde, jo? Mami? Ty u\u017e zase pl\u00e1\u010de\u0161? Neplakej…“<\/p>\n<\/div>\n
1. z\u00e1\u0159\u00ed 1989<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Bo\u017ee, J\u00f6rgene, ta bolest se ned\u00e1 vydr\u017eet! U\u017e tam budeme?!“<\/div>\n
„Neboj, Simone, u\u017e to bude… d\u00fdchej, po\u0159\u00e1d d\u00fdchej, to bude dobr\u00fd!“<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1\u00e1… j\u00e1 se snad zbl\u00e1zn\u00edm! U\u017e je to tu zase! Uf! Uf! Uf!“<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, jak Ti to jde! A u\u017e jsme tady! Poj\u010f, tamhleten doktor se o Tebe postar\u00e1.“<\/div>\n
„J\u00f6rgene? Je mi n\u011bjak divn\u011b. M\u00e1m divn\u00fd pocit… co kdy\u017e se n\u011bco stane?“<\/div>\n
„Neboj, mil\u00e1\u010dku, v\u0161echno bude fajn. Hezky si tady lehni a d\u011blej p\u0159esn\u011b to, co Ti \u0159\u00edk\u00e1 ten doktor, ano? Jen po\u0159\u00e1dn\u011b d\u00fdchej a za chvilku u\u017e budeme m\u00edt dva n\u00e1dhern\u00fd kluky!“<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b to bol\u00ed! Co kdy\u017e to nezvl\u00e1dnu? Co kdy\u017e to oni nezvl\u00e1dnou?“<\/div>\n
„Simone! No tak! Miluju T\u011b a Ty jsi moje \u0161ikovn\u00e1 holka, zvl\u00e1dnete to v\u0161ichni t\u0159i!“<\/div>\n
„\u00c1\u00e1\u00e1… u\u017e zase!!!“<\/div>\n
„Tak tla\u010d, Simone, sna\u017e se, mil\u00e1\u010dku!“<\/div>\n
„Nejde to! J\u00e1 se sna\u017e\u00edm, ale nejde to! Bol\u00ed to, \u00fapln\u011b stra\u0161n\u011b!“<\/div>\n
„No tak, Simy… chv\u00edli si odpo\u010di\u0148 a zkus\u00edme to znovu, ano? Poslouchej pana doktora, a\u017e Ti \u0159ekne, tak zase zatla\u010d\u00ed\u0161…“<\/div>\n
„Bo\u017ee, u\u017e… \u00e1\u00e1\u00e1…“<\/div>\n
„Dob\u0159e, mil\u00e1\u010dku, v\u00edc, u\u017e to bude!… No vid\u00ed\u0161, Tom\u00ed je u\u017e na sv\u011bt\u011b! Bo\u017ee, ten je kr\u00e1sn\u00fd…“<\/div>\n
„J\u00e1… chci ho vid\u011bt…“<\/div>\n
„Simy… po\u010dkej, odnesli ho um\u00fdt. Je\u0161t\u011b chvilku a bude\u0161 to m\u00edt za sebou… a neplakej…“<\/div>\n
„Mi… mil\u00e1\u010dku… u\u017e zase… j\u00e1 u\u017e nechci!“<\/div>\n
„Chy\u0165 se m\u011b a vydr\u017e… tla\u010d… je\u0161t\u011b!… Bo\u017ee – a je to! Bill\u00ed u\u017e je tu taky! A \u00fapln\u011b stejn\u011b kr\u00e1sn\u00fd jako Tom!“<\/div>\n
„Chci je vid\u011bt! Oba! Chci v\u011bd\u011bt, \u017ee jsou v po\u0159\u00e1dku!“<\/div>\n
„Neboj, za chvilku n\u00e1m je p\u0159inesou, \u010dis\u0165ou\u010dk\u00fd a jenom na\u0161e!“<\/div>\n
…<\/div>\n
„J\u00f6rgi? D\u011bje se n\u011bco? Co Ti cht\u011bl doktor? J\u00f6rgi, tak sly\u0161\u00ed\u0161? Mil\u00e1\u010dku, mluv!!!“<\/div>\n
„…promi\u0148…. je mi to tak stra\u0161n\u011b l\u00edto, Simone…“<\/div>\n
„Co… se… stalo?“<\/div>\n
„M\u00e1me jen jednoho chlape\u010dka…“<\/p>\n<\/div>\n
2. z\u00e1\u0159\u00ed 2007<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Simone sed\u011bla u stolu a ze z\u010dervenal\u00fdch o\u010d\u00ed j\u00ed potichu kapaly slzy. P\u0159ed n\u00ed le\u017eelo n\u011bkolik popsan\u00fdch list\u016f pap\u00edru. V\u0161echny byly pln\u00e9 l\u00e1skypln\u00fdch a \u0161\u0165astn\u00fdch slov…<\/div>\n
Zvonek u dve\u0159\u00ed snad ani nesly\u0161ela. A\u017e kdy\u017e j\u00ed Gordon lehce pohladil po rameni a nazna\u010dil, \u017ee by m\u011bli j\u00edt otev\u0159\u00edt, odevzdan\u011b se postavila. V\u011bd\u011bla, co usly\u0161\u00ed… B\u00e1la se toho tolik let… a tolik let doufala, \u017ee se to nestane…<\/div>\n
Za dve\u0159mi st\u00e1li dva uniformovan\u00ed policist\u00e9. Jejich pohled vypov\u00eddal v\u0161e.<\/div>\n
„Pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1, tak jsme na\u0161li va\u0161eho jedin\u00e9ho syna. Bohu\u017eel pozd\u011b… je n\u00e1m to l\u00edto…“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Majka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majka 1. z\u00e1\u0159\u00ed 2007 M\u016fj milovan\u00fd br\u00e1\u0161ko! Tak dneska je tu op\u011bt ten den, kdy spolu oslav\u00edme narozeniny – tentokr\u00e1t u\u017e osmn\u00e1ct\u00e9… Je to tak nep\u0159edstaviteln\u00e9 – osmn\u00e1ct let! Kolik je v tom ukryt\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f, kdy jsi m\u011b zahrnoval svou l\u00e1skou,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-15486","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15486","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15486"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15486\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15486"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15486"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15486"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}