{"id":15521,"date":"2009-01-15T18:30:00","date_gmt":"2009-01-15T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15486"},"modified":"2009-01-15T18:30:00","modified_gmt":"2009-01-15T17:30:00","slug":"kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/01\/15\/kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-10\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e krv\u00e1c\u00edm, znamen\u00e1 to miluju t\u011b 10."},"content":{"rendered":"
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Zdraw\u00edm, twinces\u00e1tka… x)) zaprv\u00e9 se mus\u00edm omluvit, \u017ee jsme v\u00e1s nechali tak dlouho \u010dekat. Tenhle d\u00edl n\u00e1m dal hodn\u011b zabrat… J\u00e1 i kolegyn\u011b se top\u00edme v osobn\u00edch probl\u00e9mech a jinak to prost\u011b nejde, mrz\u00ed m\u011b to. Zadruh\u00e9 – Unfaithful n\u011bjak klesla v popularit\u011b, stejn\u011b jako tahle pov\u00eddka. Nev\u00edm, zda UFFL dop\u00ed\u0161u, ale tuhle pov\u00eddku dokon\u010d\u00edm. N\u011bjak tu\u0161\u00edm, pro\u010d to u\u017e tolik lid\u00ed ne\u010dte a nekomentuje, ale s t\u00edm j\u00e1 nic nenad\u011bl\u00e1m. Jen bych v\u00e1s poprosil o jak\u00fdkoliv koment\u00e1\u0159, posune n\u00e1s to d\u00e1l jako autory… M\u011bjte se hezky, slun\u00ed\u010dka twincestn\u00ed… V\u00e1\u0161 And\u00edlek<\/em><\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
D\u00e1l jsem se zmaten\u011b rozhl\u00ed\u017eel po pokoji. C\u00edt\u00edm se tu m\u00edrn\u011b st\u00edsn\u011bn\u011b. A popravd\u011b – ani ti lid\u00e9, co se tu o m\u011b maj\u00ed starat, se mi moc nel\u00edb\u00ed. Boj\u00edm se. Doufejme, \u017ee to p\u0159ekon\u00e1m. I kdy\u017e… V hlav\u011b marn\u011b hled\u00e1m v\u011bci, kter\u00e9 by byly je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed ne\u017e tohle. Nic takov\u00e9ho jsem zat\u00edm je\u0161t\u011b neza\u017eil a douf\u00e1m, \u017ee ani neza\u017eiju. Moc se t\u011b\u0161\u00edm na Toma, i kdy\u017e je mi jasn\u00fd, \u017ee tu se mnou nebude moct b\u00fdt jako p\u0159edt\u00edm v nemocnici. Ale bude v t\u00e9to zemi, \u010deho\u017e si moc cen\u00edm. Je to m\u016fj mazl\u00edk… M\u016fj mil\u00e1\u010dek…<\/div>\n
Tohle m\u00edsto… J\u00e1 neum\u00edm \u017e\u00edt st\u00edsn\u011bn\u011b. Z\u0159ejm\u011b budu muset pro sebe n\u011bco ud\u011blat a kone\u010dn\u011b to p\u0159ekonat, jinak doopravdy nev\u00edm. V\u0161echno bylo tak kr\u00e1sn\u00fd a miz\u00ed to jako m\u00e1vnut\u00ed kouzeln\u00fdm proutkem. Je tu vedro, nep\u0159ekonateln\u00fd vedro. Skoro se tu ned\u00e1 d\u00fdchat a j\u00e1 se boj\u00edm, \u017ee kdybych na chv\u00edli usnul, r\u00e1no se u\u017e nenadechnu. Schoul\u00edm se na postel a za\u010d\u00edn\u00e1m p\u0159em\u00fd\u0161let… P\u0159em\u00fd\u0161let o tom v\u0161em, pro\u010d m\u011b toto potkalo, ale j\u00e1 nem\u011bl na v\u00fdb\u011br. Jestli m\u011b bude Tom nen\u00e1vid\u011bt, bude to jedin\u011b moje vina, stejn\u011b jako… Julie! J\u00e1 na n\u00ed \u00fapln\u011b zapomn\u011bl…<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Boj\u00edm se, co p\u0159ijde. Neodhadl jsem j\u00ed moc dob\u0159e a n\u011bjak tu\u0161\u00edm, \u017ee toto zajde je\u0161t\u011b daleko. U\u017e jsem p\u00e1rkr\u00e1t m\u011bl tu \u010dest s pomstychtiv\u00fdma \u017eensk\u00fdma, ale… Co v\u00edc m\u016f\u017ee \u0159\u00edct ne\u017e to, \u017ee jsme spolu spali?! No asi nic, akor\u00e1t… M\u016f\u017eu ztratit Toma. A pak se o mn\u011b bude moct ps\u00e1t tak, jak chce, proto\u017ee j\u00e1 budu bud‘ n\u011bkde hodn\u011b daleko, nebo bude po mn\u011b. Rad\u0161i aby bylo po mn\u011b, novin\u00e1\u0159i by m\u011b vy\u010dmuchali i na konci sv\u011bta. Jak \u017ee se to dostanu na M\u011bs\u00edc? Ehe… Opravdu sm\u011b\u0161n\u00e9 \u00favahy. A\u017e bych se za\u010dal litovat. Den ut\u00edk\u00e1 rychle. M\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee na m\u016fj vkus a\u017e moc. Jen tak le\u017e\u00edm a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, a\u017e si pro m\u011b p\u0159ijdou. Vedou m\u011b do n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Ahoj Bill\u00ed,“ p\u0159iv\u00edt\u00e1 m\u011b Tom. Sed\u00ed hned naproti dve\u0159\u00edm u jednoho leskl\u00e9ho, b\u00edl\u00fdm ubrusem pokryt\u00e9ho stolu.<\/div>\n
„Tom\u00ed\u00ed\u00ed…“ zapi\u0161t\u00edm a vrhnu se mu do n\u00e1ru\u010de. Chv\u00edli se sna\u017e\u00ed udr\u017eet balanc a pot\u00e9 m\u011b pust\u00ed ze sv\u00e9ho objet\u00ed. Nese mi n\u011bjak\u00fd uzl\u00ed\u010dek, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee to jsou moje v\u011bci.<\/div>\n
„Brzdi, zlat\u00ed\u010dko… Tady m\u00e1\u0161 svoje v\u011bci… A jinak pov\u00eddej, jak se m\u00e1\u0161, co d\u011bl\u00e1\u0161, m\u00e1me \u010dasu dost… tak honem honem…“ vychrlil Tom. Byl je\u0161t\u011b m\u00edrn\u011b v \u0161oku z n\u00e1letu sv\u00e9ho brat\u0159\u00ed\u010dka, ale asi by lhal, kdyby \u0159ekl, \u017ee mu to vad\u00ed.<\/div>\n
„No v\u00ed\u0161… C\u00edt\u00edm se tu krap\u00edtek st\u00edsn\u011bn\u011b, ale s tebou se c\u00edt\u00edm l\u00edp,“ usm\u00e1l se Bill. Posadili se ka\u017ed\u00fd na jednu stranu stolu naproti sob\u011b a chv\u00edli jen tak ml\u010deli. Pot\u00e9 Tom op\u011bt spustil.<\/div>\n
„G\u00e9\u010dka t\u011b zdrav\u00ed… Maj\u00ed pro tebe mal\u00fd p\u0159ekvapen\u00ed, a\u017e se odtud vyhrabe\u0161. A jinak… Jinak to celkem jde. Akor\u00e1t jsem narazil na jednu holku, na tamtu ze \u0161pit\u00e1lu, jak je p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee s tebou spala. Kdy\u017e mi to \u0159ekla, vysm\u00e1l jsem se j\u00ed do xichtu… V\u00edm, \u017ee ty, brou\u010dku, ty bys to nikdy neud\u011blal… A… Nu taky t\u011b r\u00e1d vid\u00edm,“ zasm\u00e1l se Tom. Op\u011bt chvilka ml\u010den\u00ed, ale m\u011bl jsem spoustu ot\u00e1zek. Kdy\u017e mluvil Tom o t\u00e9 d\u00edvce, sev\u0159elo se to ve mn\u011b. Ale Tom bude v\u017edycky v\u011b\u0159it jen a jen mn\u011b a na to spol\u00e9h\u00e1m. Jsem si jist\u00fd, \u017ee jedin\u00fd, komu Tom doopravdy v\u011b\u0159\u00ed, jsem j\u00e1.<\/div>\n
„A co m\u00e1ma?“ za\u0161eptal jsem. Tom na chv\u00edli sv\u011bsil hlavu. Jako by nem\u011bl odvahu pod\u00edvat se mi do o\u010d\u00ed. Vyc\u00edtil jsem, \u017ee se ani n\u011bco d\u011bje. Napr\u00e1zdno jsem polknul a \u010dekal, a\u017e se Tom kone\u010dn\u011b vym\u00e1\u010dkne. Nakonec jsem do n\u011bj musel r\u00fdpnout, aby se kone\u010dn\u011b projevil.<\/div>\n
„Mamce jsem to necht\u011bl \u0159\u00edkat, ale stejn\u011b… Dozv\u011bd\u011bla by se to z m\u00e9di\u00ed nebo t\u0159eba od Davida nebo kluk\u016f, tak\u017ee nem\u011blo cenu zatloukat… Ehm… M\u00e1m t\u011b pozdravovat,“ \u0159ekl.<\/div>\n
Tohle nebylo to, co jsem cht\u011bl sly\u0161et a Tom to v\u011bd\u011bl. Cht\u011bl jsem od n\u011bj akor\u00e1t prostou reakci na\u0161\u00ed maminky. Bylo mi v\u0161echno najednou tak stra\u0161n\u011b l\u00edto. Tak moc jsem se b\u00e1l, jak to asi ponesou na\u0161i…<\/div>\n
„Mamka… M\u011bla men\u0161\u00ed hysterickej z\u00e1chvat a… Ale u\u017e je to dobr\u00fd, akor\u00e1t se o tebe boj\u00ed. \u0158ekl jsem j\u00ed, \u017ee tu s tebou z\u016fstanu a budu se o tebe starat. Kdy\u017e sly\u0161ela o psychiatrii, tak se vyd\u011bsila, ale j\u00e1 j\u00ed ne\u0159ekl, co jsi ud\u011blal. Nejsem zase takov\u00e1 svin\u011b, abych v\u0161echno m\u00e1ti klopil,“ odpov\u00ed. Nerv\u00f3zn\u011b si ol\u00edzne ret a zad\u00edv\u00e1 se kamsi do nezn\u00e1ma…<\/div>\n
„Mrz\u00ed m\u011b to…“ za\u0161ept\u00e1m. Tom se ke mn\u011b kvapem oto\u010d\u00ed a zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Lehce se pousm\u011bje a pok\u00fdv\u00e1 hlavou. Jazykem dloubne do piercu ve sv\u00e9m rtu.<\/div>\n
„Ty se nem\u00e1\u0161 pro\u010d omlouvat… Byla to v\u0161echno moje chyba, m\u011bl jsem si v\u0161imnout d\u0159\u00edv, ne\u017e jsi s t\u00edm za\u010dal… Selhal jsem jako dvoj\u010de a tohle m\u011b prost\u011b neomlouv\u00e1. M\u011b to hrozn\u011b moc mrz\u00ed. A taky to, jak to v\u0161echno dopadlo. Jen douf\u00e1m, \u017ee jak se zase vr\u00e1t\u00ed\u0161, bude to jako d\u0159\u00edv… \u0160el jsem s klukama sem a u\u017e jsme m\u011bli za zadkem snad v\u0161echny m\u00e9dia…“ \u0159ekl Tom. Op\u011bt sv\u011bsil hlavu a dotknul se moj\u00ed ruky, kter\u00e1 obv\u00e1zan\u00e1 le\u017eela na stole.<\/div>\n
<\/div>\n
„Div\u00edm se, \u017ee t\u011b sem zav\u0159eli. Ned\u011blaj to u v\u0161ech p\u0159\u00edpad\u016f. \u010cetl jsem, \u017ee… Ne\u010detl, \u0159\u00edkal mi to k\u00e1mo\u0161, kterej zrovna d\u011bl\u00e1 do psychologie, a ne v\u0161echny tyhle p\u0159\u00edpady se zav\u00edraj\u00ed do cvokhausu. Je to cel\u00fd takov\u00fd divn\u00fd, \u017ee oni st\u00e1li zrovna o to, abys tu za ka\u017edou cenu byl. Ty v\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 jsem to takhle necht\u011bl. Cht\u011bl jsem, abys byl akor\u00e1t se mnou. J\u00e1 se o tebe hrozn\u011b boj\u00edm. Boj\u00edm se, \u017ee to nedopadne dob\u0159e. Tohle je moc i na n\u00e1s dva. Ale jedn\u00edm si m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt jistej, j\u00e1 t\u011b jen tak neopust\u00edm,“ prohl\u00e1s\u00ed m\u016fj star\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka. Taky m\u011b napadlo to, co \u0159\u00edk\u00e1… Napadla m\u011b ale je\u0161t\u011b jedna v\u011bc – \u017ee by m\u011b sem zav\u0159eli a pak to dali do novin jako senzaci a vyd\u011bl\u00e1vali by na m\u011b? Fuj, snad rad\u0161i ani na to nepomyslet…<\/div>\n
Je\u0161t\u011b v\u00edc mi stiskne ruku, m\u00edrn\u011b to zabol\u00ed. Na chvilku se zamysl\u00edm a pak se za\u010dnu hrabat ve v\u011bcech, kter\u00e9 mi Tom p\u0159inesl. Nechyb\u00ed tam v\u016fbec nic… Tedy krom\u011b mp3, telefonu, \u017eiletky… Nic ostr\u00fdho. Je tu akor\u00e1t mal\u00fd ply\u0161ov\u00fd medv\u00eddek se srd\u00ed\u010dkem. Vyt\u00e1hnu ho z ta\u0161ky a p\u0159itisknu k sob\u011b. Tom se jen usm\u00edv\u00e1 a pozoruje m\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsou tady na tebe hodn\u00fd?“ zept\u00e1 se. Jen s \u00fasm\u011bvem pok\u00fdv\u00e1m. Zat\u00edm si nem\u00e1m moc co st\u011b\u017eovat. Doufejme, \u017ee to tady projdu ve zdrav\u00ed a nic se mi nestane. Nev\u00edm, kde najednou nab\u00edr\u00e1m tu s\u00edlu, ale doopravdy se c\u00edt\u00edm skv\u011ble. Akor\u00e1t se d\u011bs\u00edm toho, co m\u016f\u017ee nastat, a\u017e Tom odejde. Chv\u00edli jen tak ml\u010d\u00edme, stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm. Co si ni\u010dit tak kr\u00e1snou chv\u00edli, \u017ee?<\/div>\n
„Miluju t\u011b… “ za\u0161ept\u00e1m. Tom se jen usm\u011bje. Jemn\u011b m\u011b b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f hlad\u00ed v dlani. Posunek, kter\u00fd ud\u011bl\u00e1, jasn\u011b \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee on to se mnou mysl\u00ed stejn\u011b. Pochopil jsem u\u017e d\u00e1vno, \u017ee projevy l\u00e1sky asi budou muset pat\u0159it za zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e. Sice jsem si moc dob\u0159e uv\u011bdomoval, \u017ee tu svoj\u00ed l\u00e1sku nem\u016f\u017eeme d\u00e1t ve\u0159ejn\u011b najevo, ale i tak jsem do toho \u0161el. I kdy\u017e jsem kdysi m\u00e9di\u00edm \u0159ekl, \u017ee jakmile se doopravdy a regul\u00e9rn\u011b zamiluju, tak to vyk\u0159i\u010d\u00edm do sv\u011bta. Nem\u016f\u017eu. Zni\u010dilo by n\u00e1s to. Bude t\u011b\u017ek\u00e9 se s t\u00edm vyrovn\u00e1vat, ale u\u017e jsme s Tomem p\u0159ekonali tolik v\u011bc\u00ed, \u017ee tohle bude hra\u010dka.<\/p>\n<\/div>\n
„Co jsi vlastn\u011b \u0159ekl novin\u00e1\u0159\u016fm? V\u00ed to?“ \u0159eknu ti\u0161e. Tom se nadechne, ale nic ne\u0159\u00edk\u00e1. Prot\u0159e si o\u010di a hraje si se zipem na mikin\u011b.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem akor\u00e1t to, \u017ee pot\u0159ebuje\u0161 odpo\u010dinek. Oni nev\u00ed, \u017ee jsi tady. Pokud jim to ne\u0159eknu j\u00e1, tak… Tak nikdo. Doufejme. Podle toho, co \u0159ekne David,“ op\u00e1\u010d\u00ed Tom. N\u00e1\u0161 rozhovor je tak chladn\u00fd. Krom\u011b toho dr\u017een\u00ed za ruce a \u0161ept\u00e1n\u00ed je to tak monot\u00f3nn\u00ed… Za\u010d\u00edn\u00e1m m\u00edt Davida \u010d\u00edm d\u00e1l m\u00e9n\u011b r\u00e1d. Po\u0159\u00e1d se mu pod\u0159izovat… J\u00e1 jsem se rozhodl, \u017ee do zadku mu u\u017e nepolezu. Ale Tom asi ano…<\/div>\n
„Dob\u0159e… Ale Davida se pt\u00e1t nebudeme, okay?“ \u0159eknu. Tom mlaskne a uhne pohledem. K\u00fdvne. No, sice nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e se mnou po\u0159\u00e1d v\u0161ichni souhlas\u00ed, ale u Toma je to jin\u00e9. Jeho n\u00e1zor zn\u00e1m. Neb\u00fdt Davida, nebylo by ani n\u00e1s. Ale posledn\u00ed dobou m\u00e1m pocit, \u017ee David s n\u00e1mi solidn\u011b cvi\u010d\u00ed. J\u00e1 jsem na tour necht\u011bl, do tohohle m\u011bsta ne. Ale nechali jsme se ukecat. N\u011bkdy m\u00e1m pocit, \u017ee jsme prodejn\u00fd d\u011bvky, ka\u017edou noc jsme jinde a za pen\u00edze…<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed hodiny skon\u010dily,“ sly\u0161\u00edm za sebou. Tom se zvedne a se smutn\u00fdm pohledem se za\u010dne vzdalovat. Je\u0161t\u011b na chvilku ke mn\u011b p\u0159ib\u011bhne a vtiskne mi nen\u00e1padnou pusu na tv\u00e1\u0159. Je tak moc sladk\u00fd… A tak moc mi bude chyb\u011bt, ne\u017e zase p\u0159ijde. Vezmu uzl\u00ed\u010dek sv\u00fdch v\u011bc\u00ed a chci si ho odn\u00e9st do pokoje. Jen\u017ee m\u011b zastav\u00ed zavalit\u00e1 \u017eena a vytrhne mi to.<\/div>\n
„Copak tady m\u00e1me, hm?“ zept\u00e1 se p\u0159\u00edsn\u011b. Aj\u00e9je, u\u017e to za\u010d\u00edn\u00e1.<\/div>\n
„Moje v\u011bci… Oble\u010den\u00ed… Pro\u0161lo to kontrolou, m\u016f\u017eu si to vz\u00edt?“ \u0159eknu tich\u00fdm, rozklepan\u00fdm hlasem. \u017dena se ale t\u011bmi v\u011bcmi za\u010dne prob\u00edrat. Ply\u0161\u00e1ka m\u00e1m na\u0161t\u011bst\u00ed v kapse. A nev\u00edm, jestli po tom, jak zu\u0159iv\u011b se mi prob\u00edr\u00e1 v\u011bcmi a chrocht\u00e1, je je\u0161t\u011b n\u011bkdy vezmu na sebe. Ale budu muset, nic jin\u00fdho tady nem\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dob\u0159e… Vem si to… A jdi,“ \u0159ekne na\u0161tvan\u011b. Jen k\u00fdvnu, sraz\u00edm paty, ml\u010d\u00edm. Vyd\u00e1m se ke sv\u00e9mu pokoji. Kdybych nebyl vyd\u011b\u0161en\u00fd, ur\u010dit\u011b bych prohodil n\u011bjakou pozn\u00e1mku, z kter\u00e9 by se z\u0159ejm\u011b… V\u0161ak v\u00edte co. Na\u0161tvalo m\u011b to tyk\u00e1n\u00ed. Ta \u017eensk\u00e1 m\u00e1 d\u011bsnej ryp\u00e1k. No nic, jen moje dojmy. M\u00e1m hlad, akor\u00e1t nev\u00edm, jak si o j\u00eddlo \u0159\u00edct, kdy\u017e jsem tady zam\u010denej. Mo\u017en\u00e1 pro m\u011b zase p\u0159ijdou…<\/div>\n
Mysl\u00edm na Toma. Po\u0159\u00e1d ho nem\u016f\u017eu dostat z hlavy… Ply\u0161\u00e1ka polo\u017e\u00edm na pol\u0161t\u00e1\u0159 a z uzl\u00ed\u010dku si vyt\u00e1hnu py\u017eamo. Nooo… Sp\u00ed\u0161 tepl\u00e1ky a \u010dern\u00fd tri\u010dko s lebkou. Je to vypran\u00fd, kr\u00e1sn\u011b to von\u00ed… Akor\u00e1t nev\u00edm, co mi Tom cht\u011bl \u0159\u00edct t\u00edm velk\u00fdm tri\u010dkem, kter\u00e9 mi taky p\u0159ibalil. \u017de by to byla pam\u00e1tka na n\u011bj? Super… Sly\u0161\u00edm, jak se otev\u0159ou dve\u0159e. V\u0161echno shod\u00edm z postele, aby to nebylo vid\u011bt, a narovn\u00e1m se jako prav\u00edtko. Do dve\u0159\u00ed vstoup\u00ed chl\u00e1pek v b\u00edl\u00e9m pl\u00e1\u0161ti a \u00falisn\u011b se usm\u00edv\u00e1. M\u00e1 odporn\u011b ul\u00edzan\u00e9 vlasy. Nel\u00edb\u00ed se mi. Opravdu se tady za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00e1t. Ale nepokryt\u011b, \u0161\u00edlen\u011b b\u00e1t. Za\u010dal bych panika\u0159it, kdyby to \u0161lo…<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Ve\u010de\u0159e,“ \u0159ekne potichu a chyt\u00ed m\u011b za pa\u017ei. Vede m\u011b do j\u00eddelny. Posad\u00edm se na \u017eidli u stolu a \u010dek\u00e1m, a\u017e mi bude p\u0159ineseno j\u00eddlo. Naproti mn\u011b si p\u0159isedne moje nov\u00e1 kamar\u00e1dka…<\/div>\n
„Ahoj, Bille… Tak co prvn\u00ed den?“ zasm\u011bje se… \u00dasm\u011bv j\u00ed oplat\u00edm. Ne\u010dekal jsem, \u017ee tady v tom kolektivu v\u016fbec zapadnu. Ale co, cvok jsem tak jako tak.<\/div>\n
„Ahojky… No, nest\u011b\u017euju si…“ usm\u011bju se. Je n\u00e1m pod\u00e1no j\u00eddlo. Konzistenc\u00ed a barvou to p\u0159ipom\u00edn\u00e1 hrachovou ka\u0161i, ale von\u00ed to docela neidentifikovateln\u011b. S odporem zabo\u0159\u00edm l\u017e\u00edci do j\u00eddla a pomalu j\u00ed vsunu do pusy. Sice to nen\u00ed \u0161patn\u00fd, ale ud\u011bl\u00e1m znechucen\u00fd \u0161kleb. Dianu to o\u010dividn\u011b pobavilo. Kopnu do jej\u00ed nohy pod stolem. Ale pak mi p\u0159il\u00edtne pohlavek…<\/div>\n
<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00fd blbosti u j\u00eddla! Mo\u017en\u00e1 jsi hv\u011bzda, ale tady jsi mezi p\u00f3vlem, nau\u010d se podle toho chovat!“ napomene m\u011b ta sam\u00e1 zavalit\u00e1 \u017eena, kter\u00e1 mi p\u0159edt\u00edm kontrolovala v\u011bci. D\u00edv\u00e1m se na n\u00ed vzdorovit\u011b, tak, jak je m\u011b vlastn\u00ed. Kdy\u017e tu nejsem tak \u00fapln\u011b s\u00e1m, dok\u00e1\u017eu toho v\u00edc. N\u011bkte\u0159\u00ed by mohli \u0159\u00edct, \u017ee se p\u0159edv\u00e1d\u00edm, ale j\u00e1 jsem se nikdy nepova\u017eoval za nic v\u00fdjime\u010dn\u00fdho. Jedin\u00e1 na m\u011b skute\u010dn\u011b v\u00fdjime\u010dn\u00e1 v\u011bc byl Tom. Ne\u017e se sta\u010d\u00edm vzpamatovat, tak chytnu dal\u0161\u00ed, a\u017e m\u00e1lem pra\u0161t\u00edm hlavou do tal\u00ed\u0159e…<\/div>\n
„Neum\u00ed\u0161 mluvit? Tady to nen\u00ed jako na hot\u00fdlku, co?“ zasm\u011bje se. Jsem vzteklej jak… Rad\u0161i necht\u011bjte v\u011bd\u011bt. M\u00e1m sto chut\u00ed t\u00fd bab\u011b jednu vrazit. P\u011bst\u00ed. Akor\u00e1t si mysl\u00edm, \u017ee bych si asi tak s\u00e1m sob\u011b zlomil ruku a ona by m\u011b je\u0161t\u011b zavalila.<\/div>\n
„J\u00e1 ned\u011bl\u00e1m blbosti, jen se chci naj\u00edst…“ za\u0161ept\u00e1m a d\u00e1l z\u00edr\u00e1m do tal\u00ed\u0159e. Cel\u00e9 osazenstvo j\u00eddelny sleduje, co se vlastn\u011b d\u011bje. A mysl\u00edm, \u017ee t\u00e9 babizn\u011b to d\u011bl\u00e1 neuv\u011b\u0159iteln\u011b dob\u0159e. Jen se \u0161kleb\u00ed.<\/div>\n
„Tak \u017eer a neru\u0161, nebo v\u00ed\u0161, co t\u011b m\u016f\u017ee \u010dekat,“ \u0159ekne \u00falisn\u011b. Potom odejde kontrolovat dal\u0161\u00ed. Pod\u00edv\u00e1m se smutn\u011b na Dianu, jako bych snad \u010dekal na vysv\u011btlen\u00ed…<\/div>\n
„Ta \u017eensk\u00e1 je \u0161\u00edlen\u00e1, na n\u00ed si mus\u00ed\u0161 d\u00e1vat pozor. Pak tamten u dve\u0159\u00ed. Ten taky… Ten ul\u00edzanej, na n\u011bj si d\u00e1vej bacha… Neodporuj jim, jinak tu bude\u0161 m\u00edt peklo na zemi,“ \u0159ekne na vysv\u011btlenou. Jako by v\u011bd\u011bla, co se mi hon\u00ed hlavou. Usrknu ze skleni\u010dky \u010daje p\u0159ede mnou. Chce se mi bre\u010det. Chce se mi k Tomovi. Hned, pokud mo\u017eno. Ale to z\u0159ejm\u011b nep\u016fjde…<\/div>\n
„Jako by to nebylo peklo u\u017e te\u010f,“ proced\u00edm. Diana jen pok\u00fdvne. Pak ale c\u00edt\u00edm n\u011b\u010d\u00ed ruku na rameni. Nejsp\u00ed\u0161 sly\u0161eli, co \u0159\u00edk\u00e1m. Uc\u00edt\u00edm prudk\u00e9 \u0161kubnut\u00ed za vlasy.<\/div>\n
„Tak ty bude\u0161 odmlouvat?! No po\u010dkej!“ za\u0159ve na m\u011b ona \u017eensk\u00e1 a vle\u010de m\u011b pry\u010d. V\u0161ichni tu sc\u00e9nku sleduj\u00ed. T\u011bsn\u011b za n\u00ed v z\u00e1v\u011bsu jde ta ul\u00edzan\u00e1 kreatura. Za\u010d\u00edn\u00e1m se doopravdy siln\u011b b\u00e1t. Chci volat Toma. Ale ten m\u011b nejsp\u00ed\u0161 neusly\u0161\u00ed…<\/div>\n
Te\u010f u\u017e m\u011b t\u00e1hnou oba. Odemknou dve\u0159e toho m\u00e9ho kutlochu. Ustra\u0161en\u011b ustupuju do rohu. Oba dva samoz\u0159ejm\u011b za mnou. Zt\u011b\u017eka vydechuju. Asi brzy omdl\u00edm…<\/div>\n
„Vypad\u00e1 jako primadona…“<\/div>\n
„Jo to jo… A nejsp\u00ed\u0161 hodn\u011b drzej, vzpurnej a namy\u0161lenej…“<\/div>\n
„Vypad\u00e1 na chlape\u010dky…“<\/div>\n
„A asi bude i hodn\u011b mazlivej…“<\/div>\n
Kdy\u017e sly\u0161\u00edm ty odporn\u00fd nar\u00e1\u017eky na moj\u00ed osobu, zved\u00e1 se mi kufr. Nem\u00e1m ale kam ut\u00e9ct. Najednou se ke mn\u011b \u00fapln\u011b nadoraz p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed ten chl\u00e1pek. Sesunu se na kolena a skr\u010d\u00edm se u zdi.<\/div>\n
„Tak to zkus\u00edme…“<\/div>\n
Oto\u010d\u00ed m\u011b tv\u00e1\u0159\u00ed k sob\u011b. Kdy\u017e vid\u00edm, co m\u00e1 v \u00famyslu, chci volat o pomoc. Ale v\u00edm, \u017ee m\u011b by nikdo nesly\u0161el… Ani Tom…<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Angel + Mitternacht Zdraw\u00edm, twinces\u00e1tka… x)) zaprv\u00e9 se mus\u00edm omluvit, \u017ee jsme v\u00e1s nechali tak dlouho \u010dekat. Tenhle d\u00edl n\u00e1m dal hodn\u011b zabrat… J\u00e1 i kolegyn\u011b se top\u00edme v osobn\u00edch probl\u00e9mech a jinak to prost\u011b nejde, mrz\u00ed m\u011b to. Zadruh\u00e9 –<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[187],"tags":[],"class_list":["post-15521","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15521","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15521"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15521\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15521"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15521"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15521"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}