{"id":1553,"date":"2017-02-08T16:00:00","date_gmt":"2017-02-08T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1545"},"modified":"2017-02-08T16:00:00","modified_gmt":"2017-02-08T15:00:00","slug":"sweet-desire-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/02\/08\/sweet-desire-30\/","title":{"rendered":"Sweet Desire 30."},"content":{"rendered":"
autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
V t\u011bchto dnech si nem\u016f\u017eu moct st\u011b\u017eovat. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee budeme v pohod\u011b.<\/strong><\/div>\n
\n

„Tak\u017ee… jak \u0161lo rande?“ zeptal se Georg, kdy\u017e kone\u010dn\u011b s Tomem na\u0161li voln\u00e9 m\u00edsto v j\u00eddeln\u011b, aby se mohli posadit.<\/p><\/div>\n

„No…“ za\u010dal Tom, c\u00edtil horkost ve tv\u00e1\u0159\u00edch. „Bylo to v\u00e1\u017en\u011b skv\u011bl\u00fd,“ doplnil a za\u010dal vykl\u00e1dat o v\u0161ech t\u011bch \u00fa\u017easn\u00fdch a sladk\u00fdch detailech, kter\u00fdmi dokazoval, \u017ee to byla opravdu nejlep\u0161\u00ed noc jeho \u017eivota. Jeliko\u017e bylo nemo\u017en\u00e9 se v posledn\u00edch dnech s Georgem setkat, je\u0161t\u011b nem\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost, aby se mu s t\u00edm sv\u011b\u0159il.<\/div>\n
„Kamar\u00e1de, to r\u00e1d sly\u0161\u00edm,“ \u0159ekl Georg s plnou pusou j\u00eddla. „Kone\u010dn\u011b n\u00e1m roste\u0161.“<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159itakal Tom a usm\u00e1l se, my\u0161lenkami byl zase zp\u00e1tky na sv\u00e9m rande.<\/p>\n

Doopravdy to bylo skv\u011bl\u00e9. Po\u0159\u00e1d nemohl uv\u011b\u0159it tomu, jak se to cel\u00e9 nakonec vyvinulo. Doufal, doufal cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem, \u017ee to bude okay, ale nikdy v \u017eivot\u011b by ne\u010dekal, \u017ee… \u017ee to bude a\u017e takhle perfektn\u00ed. V\u011bt\u0161inou mu moc v\u011bc\u00ed v \u017eivot\u011b nevych\u00e1zelo tak perfektn\u011b jako onen ve\u010der. Nicm\u00e9n\u011b byl opravdu vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee tohle vy\u0161lo. C\u00edtil se jako nov\u00fd \u010dlov\u011bk, n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem zm\u011bn\u011bn\u00fd. Tak\u00e9 dok\u00e1zal p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m sebe, \u017ee pokud mohl p\u0159e\u017e\u00edt jedno rande, m\u016f\u017ee p\u0159e\u017e\u00edt v\u0161echno. A pokud ka\u017ed\u00e9 rande s Billem bude takov\u00e9 jako dne\u0161n\u00ed, co by se mohlo pokazit?<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd den po tom rande v kin\u011b str\u00e1vil p\u00e1r minut t\u00edm, \u017ee lhal s\u00e1m sob\u011b. S\u00e1m sob\u011b \u0159\u00edkal, \u017ee si vedl skv\u011ble, mezi n\u00edm a Billem bylo v\u0161e dobr\u00e9 a i v\u0161echno ostatn\u00ed bude v pohod\u011b. C\u00edtil se docela hloup\u011b, nev\u011b\u0159il ale tomu, \u017ee by to mohlo mezi nimi tak fungovat. Tohle tedy pom\u00e1halo jeho sebev\u011bdom\u00ed. Nebylo to ale jenom o tomhle. Hodn\u011b mluvil s Billem, a to byl taky hodn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd faktor. Bill byl takov\u00fd jako v\u017edy, podporoval ho. Z\u0159ejm\u011b tahle \u010d\u00e1st pom\u00e1hala Tomovi zvy\u0161ovat jeho dobr\u00fd pocit z… prakticky ze v\u0161eho.<\/p>\n

„Wow,“ Georg zam\u00e1val Tomovi p\u0159ed zasn\u011bn\u00fdm obli\u010dejem. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee nikdy nep\u0159estane\u0161 slintat.“
„Je\u017e\u00ed\u0161i,“ zal\u00e1te\u0159il Tom, kdy\u017e se odprostil od sv\u00fdch my\u0161lenek a oto\u010dil se na sv\u00e9ho pitom\u00e9ho kamar\u00e1da. Uv\u011bdomil si, \u017ee si z n\u011bj p\u011bkn\u011b utahuje.
„Nemohl jsem si pomoct, m\u011bl jsem a\u017e moc kafe,“ omluvil se Georg. „M\u00e1m trochu moc energie na to, abych jen tak sed\u011bl.“
„Nen\u00ed to tak v\u017edy?“ odpov\u011bd\u011bl Tom kr\u00e1tce, kdy\u017e vylovil mobil z kapsy. Okam\u017eit\u011b si v\u0161iml nep\u0159e\u010dten\u00e9 zpr\u00e1vy. Sna\u017eil se potla\u010dit \u00fasm\u011bv, kter\u00fd se mu na tv\u00e1\u0159i vytvo\u0159il hned pot\u00e9, co si v\u0161iml, \u017ee je to zpr\u00e1va od Billa.
„Bill se pt\u00e1, jestli se k n\u00e1m m\u016f\u017ee p\u0159idat,“ ozn\u00e1mil. D\u00edval se do telefonu a c\u00edtil, \u017ee m\u00e1 jeden ze sv\u00fdch lehce vy\u0161iluj\u00edc\u00edch moment\u016f. Kurva, sem tam s t\u00edm po\u0159\u00e1d bojoval. Doufal ale, \u017ee to zase nep\u0159ijde tak brzy.<\/div>\n

„No, klidn\u011b,“ \u0159ekl Georg jednodu\u0161e. Trp\u011bliv\u011b se d\u00edval na Toma, kter\u00fd po\u0159\u00e1d koukal do telefonu.<\/div>\n
\n
Tom v duchu po\u010d\u00edtal do des\u00edti, pot\u00e9 si s\u00e1m pro sebe zopakoval v\u011bci, kter\u00e9 si \u0159\u00edk\u00e1val v posledn\u00edch dnech. Nakonec se modlil k Bohu, aby to v\u0161echno pomohlo.
„Okay,“ \u0159ekl a zhluboka se nadechl. „Napsal jsem, \u017ee m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt,“ dokon\u010dil zpr\u00e1vu a odeslal ji. Po\u0159\u00e1d se trochu chv\u011bl, mus\u00ed si na to jenom zvyknout. Ka\u017ed\u00fdm dnem to bylo lep\u0161\u00ed a lep\u0161\u00ed, po\u0159\u00e1d na tom ale mus\u00ed pracovat.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee n\u00e1s najde?“
„Douf\u00e1m,“ odv\u011btil Tom a t\u011bkal o\u010dima po p\u0159epln\u011bn\u00e9 j\u00eddeln\u011b. „Vid\u00edm ho,“ t\u00e9m\u011b\u0159 vyk\u0159ikl a nerv\u00f3zn\u011b na Billa zam\u00e1val. Trvalo maxim\u00e1ln\u011b dv\u011b sekundy, ne\u017e si ho Bill v\u0161iml.<\/p>\n

„Ahoj,“ pozdravil Bill. Tom\u016fv \u017ealudek se p\u0159\u00edjemn\u011b st\u00e1hnul, kdy\u017e se Bill posadil vedle n\u011bj.<\/div>\n

„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bl Tom t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161eptem. Tot\u00e1ln\u011b ho sebral Bill\u016fv \u00fasm\u011bv. „Tohle je Georg, m\u016fj nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d,“ doplnil a uk\u00e1zal na hn\u011bdovlas\u00e9ho kluka, kter\u00fd sed\u011bl proti n\u011bmu. „U\u017e jsi ho ale potkal.“<\/div>\n
„Jo, vid\u011bl jsem ho,“ pok\u00fdval Bill hlavou a nat\u00e1hl ruku ke Georgovi. „Sly\u0161el jsem o tob\u011b, tak\u017ee je hezk\u00fd, \u017ee t\u011b kone\u010dn\u011b m\u016f\u017eu poznat.“<\/div>\n
„Jsme na tom stejn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Georg a pot\u0159\u00e1sl si s Billem rukou. „A taky jsem o tob\u011b hodn\u011b sly\u0161el,“ dodal. Tom ho cht\u011bl na m\u00edst\u011b u\u0161krtit.<\/div>\n
„Oh, v\u00e1\u017en\u011b?“ zak\u0159enil se Bill. Pod\u00edval se na Toma a pot\u00e9 zp\u00e1tky na Georga.
„Jo,“ potvrdil Georg a je\u0161t\u011b pok\u00fdval hlavou. Nereagoval nijak na to, \u017ee ho Tom pod stolem nakopnul.<\/div>\n
„Georgu, sklapni,“ procedil Tom skrz za\u0165at\u00e9 zuby. Jeho tv\u00e1\u0159 byla tak hork\u00e1, \u017ee by se na n\u00ed dala sma\u017eit vaj\u00ed\u010dka. Sna\u017eil se ale, jak jen mohl, aby z\u016fstal v klidu a ne\u0159ekl n\u011bco hor\u0161\u00edho.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ zasm\u00e1l se Georg a Bill se k n\u011bmu p\u0159idal. Bill\u016fv sm\u00edch byl tak naka\u017eliv\u00fd, \u017ee si Tom nemohl pomoct a po chv\u00edli se tak\u00e9 za\u010dal sm\u00e1t.<\/div>\n
\n

Tom pooto\u010dil hlavu do strany a pod\u00edval se na Billa. Ten mu pohled oplatit, tak\u017ee je\u0161t\u011b v\u00edc z\u010dervenal. Cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct nebo ud\u011blat, ale zni\u010dehonic, jako kdyby se vr\u00e1til na \u00fapln\u00fd za\u010d\u00e1tek jejich vztahu, kdy nebyl schopn\u00fd d\u00e1t dohromady ani jedno slovo. Vyvodil si, \u017ee to bylo pravd\u011bpodobn\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee tam byl i Georg, nev\u011bd\u011bl, jak reagovat.<\/p><\/div>\n

\n

„Okay,“ \u0159ekl Georg trochu hlasit\u011bji. „Tohle je… v\u00e1\u017en\u011b divn\u00fd. Tak\u017ee… nech\u00e1m v\u00e1s tady o samot\u011b.“
„No tak, nemus\u00ed\u0161 odch\u00e1zet,“ Tom se c\u00edtil hloup\u011b. Necht\u011bl, aby si Georg myslel, \u017ee ho vyhazuje.<\/div>\n

„Ale,“ Georg se usm\u00e1l a vzal si sv\u016fj ob\u011bd. „Uvid\u00edme se,“ na oba se usm\u00e1l a pot\u00e9 ode\u0161el.
Kdy\u017e Georg ode\u0161el, bylo chvilku ticho, Bill ale prolomil ledy.<\/div>\n
„Tak\u017ee… co si mysl\u00ed\u0161 o volb\u00e1ch?“ jen tak se zeptal a sladce se na Toma usm\u00e1l.
„Bo\u017ee, necht\u011bj, abych za\u010dal,“ zasm\u00e1l se Tom a proto\u010dil o\u010di, ukousl si ze sv\u00e9ho j\u00eddla.
„Chci, abys za\u010dal,“ zasm\u00e1l se Bill a jemn\u011b ho kopl do chodidla. „No tak!“<\/div>\n
„No dob\u0159e.“
A jen takhle jednodu\u0161e oba zapomn\u011bli na Georga a z mluven\u00ed o politice se dostali a\u017e k tomu, jak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed psychopati. Tom se usm\u00edval, kdy\u017e p\u0159est\u00e1vka na ob\u011bd skon\u010dila a oni se roze\u0161li. Mohli spolu mluvit opravdu o v\u0161em.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

„Nev\u00edm jak ty, ale j\u00e1 jsem r\u00e1d, \u017ee je kone\u010dn\u011b v\u00edkend.“<\/p><\/div>\n

\u0160li spolu ze \u0161koly. Byl to opravdu skv\u011bl\u00fd p\u00e1tek. Po\u010das\u00ed bylo p\u011bkn\u00e9, na nebi nebyl ani jedin\u00fd mrak. Oba se tedy rozhodli vyu\u017e\u00edt to ve sv\u016fj prosp\u011bch a proj\u00edt se. Proto spole\u010dn\u011b kr\u00e1\u010deli dom\u016f, m\u011bli stejnou cestu. Byla to pro Toma nov\u00e1 v\u011bc – jedna z mnoha – a opravdu se sna\u017eil, se\u010d mu s\u00edly sta\u010dily, aby se tak moc neusm\u00edval. Necht\u011bl vypadat tak podl\u00e9zav\u011b. Byl ale tak moc \u0161\u0165astn\u00fd. Mnohem v\u00edc, ne\u017e si kdokoliv dok\u00e1zal p\u0159edstavit. Nevn\u00edmal lidi, kter\u00e9 m\u00edjeli, ignoroval lidi, kte\u0159\u00ed se na n\u011b d\u00edvali. Nebyli d\u016fle\u017eit\u00ed. Jedin\u00e9, co pro n\u011bj bylo d\u016fle\u017eit\u00e9, byl Bill.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 taky,“ odpov\u011bd\u011bl Tom vesele. „Byl to pekeln\u00fd t\u00fdden. Jsem p\u0159ipraven\u00fd sp\u00e1t prost\u011b cel\u00fd v\u00edkend.“<\/p><\/div>\n

„Tome… Nepl\u00e1nuje\u0161 prospat cel\u00fd v\u00edkend, \u017ee ne?“ zeptal se Bill s \u00fasm\u011bvem a rychle na n\u011bj pohl\u00e9dl. M\u011bl na rtech mal\u00fd \u00fa\u0161klebek. \u00da\u0161klebek, kter\u00fd Tom u\u017e rozezn\u00e1val. Bill m\u011bl n\u011bco za lubem. Nebyl si jist\u00fd, jestli byl p\u0159ipraven\u00fd na cokoliv, na co Bill moment\u00e1ln\u011b myslel.
„No, mo\u017en\u00e1 budu m\u00edt \u010das d\u011blat i n\u011bco jin\u00e9ho, pokud m\u00e1\u0161 n\u011bco v pl\u00e1nu,“ usm\u00e1l se. Polknul, kdy\u017e se jejich pohledy setkaly. I kdy\u017e se spousta v\u011bc\u00ed zm\u011bnila, v\u0161echny pocity, kter\u00e9 m\u011bl, kdy\u017e se na n\u011bj Bill pod\u00edval, z\u016fstaly. A byly je\u0161t\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Sv\u00fdm zp\u016fsobem… jo,“ \u0159ekl Bill vesele. Kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee se p\u0159ibli\u017euj\u00ed k Tomovu domu, zastavil, a t\u00edm zastavil i Toma. „P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem – pokud nechce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 klidn\u011b \u0159\u00edct ne – nechce\u0161… Nechce\u0161 j\u00edt se mnou v sobotu na party?“<\/div>\n
Tom zamrkal. „Na party?“<\/div>\n
„Jo. V\u00ed\u0161, co je to party, ne?“ \u0161k\u00e1dlil ho Bill a jemn\u011b ho \u0161\u0165ouchl do \u017eeber, aby ho rozesm\u00e1l.
„Jasn\u011b, \u017ee to v\u00edm,“ zamru\u010del Tom. „Teda… aspo\u0148 si mysl\u00edm, \u017ee to v\u00edm.“<\/div>\n
\n

„D\u011bl\u00e1m si srandu,“ rozesm\u00e1l se Tom, kdy\u017e si v\u0161iml Billova zvl\u00e1\u0161tn\u00edho pohledu. Ob\u010das bylo opravdu vtipn\u00e9, jak jednodu\u0161e mu Bill uv\u011b\u0159il, kdykoliv d\u011blal hloup\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

„Tak\u017ee… chce\u0161 se mnou j\u00edt?“ Bill\u016fv pohled byl pln\u00fd nad\u011bj\u00ed. Vypadal tak \u0161\u0165astn\u011b a n\u00e1dhern\u011b, a\u017e to Tomovi zp\u016fsobovalo bolest. Poprv\u00e9 ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nem\u011bl \u010das na to, aby probral plusy a m\u00ednusy, ne\u017e v\u016fbec odpov\u00ed.<\/div>\n
„Jasn\u011b, p\u016fjdu,“ zak\u0159enil se. Jeho srdce vynechalo \u00fader, mo\u017en\u00e1 dva. Nev\u011bd\u011bl, jestli to bylo z nervozity, nebo z toho, \u017ee mal\u00e1 \u010d\u00e1st jeho samotn\u00e9ho opravdu cht\u011bla j\u00edt. No, pravd\u011bpodobn\u011b na to bude moct p\u0159ij\u00edt pozd\u011bji.
„Super!“ zaradoval se Bill a trochu si posko\u010dil na m\u00edst\u011b. „Po\u0161lu ti detaily ve zpr\u00e1v\u011b, dob\u0159e?“<\/div>\n
„Jasn\u011b, moje \u010d\u00edslo m\u00e1\u0161,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, neuv\u011bdomil si, jak hloup\u011b zn\u00ed.
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u00e1m,“ usm\u00e1l se Bill. Naklonil se a dal Tomovi rychl\u00fd polibek na rty. „Uvid\u00edme se,“ zak\u0159enil se, ne\u017e se roze\u0161el cestou k sob\u011b dom\u016f.<\/div>\n
„\u010cau!“ zak\u0159i\u010del za n\u00edm Tom, trochu se chv\u011bl z toho polibku. Zhluboka se nadechl, odemkl vchodov\u00e9 dve\u0159e a ve\u0161el dovnit\u0159.<\/div>\n
<\/p>\n

Hugh,<\/em> pomyslel si s\u00e1m pro sebe. Vypad\u00e1 to, \u017ee tenhle v\u00edkend p\u016fjdu na svou prvn\u00ed party.<\/em>
Ta samotn\u00e1 my\u0161lenka ho trochu d\u011bsila, ale pot\u00e9 si uv\u011bdomil, \u017ee p\u016fjde s Billem. Bude to pravd\u011bpodobn\u011b v pohod\u011b.<\/p>\n

autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
betaread: J :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: The_poltergeist V t\u011bchto dnech si nem\u016f\u017eu moct st\u011b\u017eovat. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee budeme v pohod\u011b. „Tak\u017ee… jak \u0161lo rande?“ zeptal se Georg, kdy\u017e kone\u010dn\u011b s Tomem na\u0161li voln\u00e9 m\u00edsto v j\u00eddeln\u011b, aby se mohli posadit. „No…“ za\u010dal Tom, c\u00edtil horkost ve tv\u00e1\u0159\u00edch. „Bylo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[658],"tags":[],"class_list":["post-1553","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sweet-desire"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1553","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1553"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1553\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1553"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1553"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1553"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}