{"id":15530,"date":"2009-01-14T18:00:00","date_gmt":"2009-01-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15495"},"modified":"2009-01-14T18:00:00","modified_gmt":"2009-01-14T17:00:00","slug":"bookmakers-scrubbers-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/01\/14\/bookmakers-scrubbers-26\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers 26."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, u\u017e se prober.“ Jemn\u011b se mnou zat\u0159\u00e1sla \u010d\u00edsi ruka a sna\u017eila se m\u011b tak vytrhnout z blahod\u00e1rn\u00e9ho sp\u00e1nku. Neochotn\u011b jsem pootev\u0159el jedno oko a zase ho se zasku\u010den\u00edm zav\u0159el. Sv\u011btlo, prod\u00edraj\u00edc\u00ed se sem skrz \u017ealuzie, bylo nep\u0159\u00edjemn\u011b pichlav\u00e9 a zp\u016fsobovalo mi je\u0161t\u011b nesnesiteln\u011bj\u0161\u00ed bolest hlavy.<\/div>\n
„Co je? Pro\u010d m\u011b nenech\u00e1\u0161 sp\u00e1t?“ Mru\u010del jsem rozespale a nam\u00e1hav\u011b jsem se p\u0159ekulil na druh\u00fd bok, jen abych nebyl obli\u010dejem k oknu.<\/div>\n
„Jsou skoro t\u0159i hodiny odpoledne. M\u011bli bychom jet dom\u016f.“ Vysv\u011btlil mi Tom jednodu\u0161e a m\u016fj mozek si pomalinku za\u010d\u00ednal poskl\u00e1d\u00e1vat dohromady ud\u00e1losti minul\u00e9 noci. O to m\u00ed\u0148 se mi te\u010f cht\u011blo probouzet. K m\u00e9 naprost\u00e9 nelibosti jsem si toti\u017e vybavoval \u00fapln\u011b v\u0161echno, alespo\u0148 tedy to podstatn\u00e9, a rozhodn\u011b mi z toho nebylo p\u0159\u00edjemn\u011b po t\u011ble. To jsem se zase p\u0159edvedl, prol\u00e9tlo mi hlavou a s je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed razanc\u00ed jsem k sob\u011b stiskl v\u00ed\u010dka v marn\u00e9 snaze co mo\u017en\u00e1 nejv\u00edce odd\u00e1lit okam\u017eik, kdy se Tomovi budu muset pod\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak Bille, \u0161up. Andy ti uva\u0159il m\u00e1tu a pos\u00edl\u00e1 je\u0161t\u011b pr\u00e1\u0161ek na bolest hlavy. Tak to spolkni a pojedeme. U\u017e mi dokonce i volala m\u00e1ma, kde jsme se tak dlouho zdr\u017eeli.“ Rezignovan\u011b jsem se posadil na posteli a zam\u017eoural na bratra sed\u00edc\u00edho na jej\u00edm okraji. Nem\u011blo v\u00fdznam d\u00e9le setrv\u00e1vat ve stavu mrtvoln\u00e9 strnulosti. Stejn\u011b bych se tomu nevyhnul. S b\u00e1zn\u00ed jsem si prohl\u00e9dl jeho obli\u010dej a sna\u017eil se v n\u011bm naj\u00edt cokoli, co by mi nazna\u010dovalo, jak ten no\u010dn\u00ed incident vn\u00edm\u00e1, ale neodr\u00e1\u017eelo se tam nic v\u00edc, ne\u017e jen pouhopouh\u00e1 obava o to, jak mi je. Stejn\u011b to ale neodehnalo m\u016fj pocit provin\u011bn\u00ed a studu. Takhle to b\u00fdt nem\u011blo. M\u011bl jsem b\u00fdt neodolateln\u00fd a ne se tu na n\u011bj s\u00e1pat v nechutn\u011b podnapil\u00e9m stavu. M\u011bl jsem vztek s\u00e1m na sebe, ale nakonec pro\u010d vlastn\u011b? V podstat\u011b za to mohl on. Kdyby nebyl s n\u00ed, tak jsem takhle nikdy nedopadl. Bezd\u011b\u010dn\u011b jsem svra\u0161til \u010delo, p\u0159i pouh\u00e9 my\u0161lence na tu odbarvenou prsatici.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Tom, netu\u0161\u00edc nic o m\u00fdch my\u0161lenkov\u00fdch pochodech, mi p\u0159istr\u010dil pod nos hrnek s \u010dajem a v nastaven\u00e9 dlani mi pod\u00e1val malou pilulku.<\/div>\n
„Tak na. Ten \u010daj je oslazenej, abys ho zvl\u00e1dnul vyp\u00edt. V\u00edm, \u017ee ti m\u00e1ta moc nechutn\u00e1.“<\/div>\n
„D\u00edk.“ Ku\u0148knul jsem a poslu\u0161n\u011b si od n\u011bj v\u0161echno vzal. Byl roztomil\u00fd, kdy\u017e o m\u011b takhle pe\u010doval a j\u00e1 se nemohl ubr\u00e1nit tomu, abych se nad n\u00edm nerozpl\u00fdval. Zbo\u017e\u0148oval jsem tyhle chv\u00edle, kdy on byl ten siln\u011bj\u0161\u00ed a j\u00e1 byl odk\u00e1zan\u00fd na jeho pomoc. V t\u011bchto momentech toti\u017e jak\u00e9koli neshody, kter\u00e9 mezi n\u00e1mi eventueln\u011b byly, \u0161ly stranou. Z\u016fst\u00e1val jen jak\u00fdsi druh souzn\u011bn\u00ed a l\u00e1skypln\u00e1 starost o toho druh\u00e9ho. Byl jsem mu vd\u011b\u010dn\u00fd a miloval jsem ho za jeho nezi\u0161tnou povahu. Nahlas bych mu to ale nikdy nep\u0159iznal. Ne dnes. Vid\u011bl by v tom n\u011bco mnohem v\u00edc\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Tady m\u00e1\u0161 oble\u010den\u00ed.“ Podal mi \u00fahledn\u011b slo\u017eenou hrom\u00e1dku m\u00e9ho \u0161atstva, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee jsem m\u011bl obsah hrne\u010dku t\u00e9m\u011b\u0159 dopit\u00fd. „Obl\u00edkni se a p\u0159ij\u010f za n\u00e1ma do kuchyn\u011b.“ Na srozum\u011bnou jsem mu to pouze odk\u00fdvl a z\u016fstal jsem v pokoji s\u00e1m. Odhrnul jsem ze sebe pe\u0159inu a vydr\u00e1pal se na zmal\u00e1tn\u011bl\u00e9 nohy. Neohraban\u011b jsem na sebe nasoukal tri\u010dko a kalhoty a vydal se do koupelny. Odraz, kter\u00fd mi vr\u00e1tilo zrcadlo, byl je\u0161t\u011b mnohem hor\u0161\u00ed, ne\u017e jsem o\u010dek\u00e1val. S hr\u016fzou jsem zkoumal sv\u016fj zb\u00edda\u010den\u00fd obli\u010dej a dnes u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 m\u011bl chu\u0165 za\u010d\u00edt kv\u00edlet. Nem\u011blo ale cenu se t\u00edm n\u011bjak ob\u0161\u00edrn\u011bji zaob\u00edrat. Po tom, jak jsem se v\u010dera poupravil, se vlastn\u011b nebylo \u010demu divit. Pouze jsem si z tv\u00e1\u0159\u00ed odstranil roztekl\u00e9 \u010dern\u00e9 \u0161mouhy od l\u00ed\u010didel a od\u0161oural jsem se za klukama.<\/div>\n
<\/div>\n
„No nazdar, ty zh\u00fdral\u010de. Jak se cejt\u00ed\u0161?“ V\u00edtal m\u011b halasn\u011b Andreas a evidentn\u011b se p\u0159i pohledu na m\u011b dob\u0159e bavil.<\/div>\n
„No, jak asi mysl\u00ed\u0161?“ Ucedil jsem ironicky.<\/div>\n
„Nic ne\u0159\u00edkej, je mi to jasn\u00fd.“ Bavil se d\u00e1l.<\/div>\n
„Vole.“ Otituloval jsem ho a s\u00e1m jsem se neubr\u00e1nil sm\u00edchu.<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si n\u011bco k sn\u00eddani?“ Zaj\u00edmal se d\u00e1l Andy.<\/div>\n
„Se\u0161 bl\u00e1zen? Chce\u0161 m\u011b dorazit?“<\/div>\n
„Jasn\u011b, ch\u00e1pu. T\u011b\u017ek\u00e1 r\u00e1na opilcova. Ostatn\u011b v\u0161ichni moc dob\u0159e v\u00edme, o \u010dem to je, \u017ee?“ Zubilo se d\u00e1l to blon\u010fat\u00fd pako. Vskutku m\u011b nesm\u00edrn\u011b t\u011b\u0161ilo, \u017ee se tak dob\u0159e bav\u00ed na m\u016fj \u00fa\u010det. „D\u00e1\u0161 si aspo\u0148 kafe?“<\/div>\n
„Ne fakt d\u00edk, te\u010f jsem dopil ten tv\u016fj skv\u011blej \u010daj\u00edk.“ U\u0161kl\u00edbl jsem se a zhroutil se na \u017eidli u kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak my asi pojedem.“ Ozval se do t\u00e9 doby ml\u010d\u00edc\u00ed Tom. „D\u00edk, Andy, bylo to super jako v\u017edycky. Brnknem si.“<\/div>\n
„No copak my dva. Ty te\u010f hlavn\u011b \u017ehav dr\u00e1t sm\u011br Alice.“ Mrkal potuteln\u011b na Toma Andreas a j\u00e1 zbyst\u0159il. To ta \u0161\u00edlenost bude jako pokra\u010dovat nebo co?<\/div>\n
„To j\u00e1 v\u00e1s stihnu ob\u0161\u0165astnit oba, to se neboj.“ Vr\u00e1til mu Tom stejn\u011b duchapln\u011b, pohledem se ale moj\u00ed osob\u011b obloukem vyhnul. Z\u0159ejm\u011b nebyl nad\u0161en\u00fd z toho, \u017ee se tahle informace ke mn\u011b dostala.<\/div>\n
„O tom nepochybuju. Tak jo, pard\u00e1lov\u00e9, m\u011bjte se. \u010cau.“ Vyprovodil n\u00e1s Andreas a\u017e ke dve\u0159\u00edm a hned se zase ztratil vevnit\u0159 v dom\u011b. Byla toti\u017e p\u011bkn\u00e1 kosa. Okam\u017eit\u011b se mi rozjektaly zuby a ot\u0159\u00e1sl jsem se nep\u0159\u00edjemn\u00fdm vlezl\u00fdm chladem. Zima byla tady. Zb\u00fdvalo u\u017e jen, aby napadnul sn\u00edh.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011blej. Lez do auta, nebo nastydne\u0161.“ Usadil jsem se na m\u00edst\u011b spolujezdce a okam\u017eit\u011b jsem zapnul vyh\u0159\u00edv\u00e1n\u00ed sedadel. Tom mezit\u00edm nastartoval a zvolna se rozjel dom\u016f.<\/div>\n
„Ty se s tou\u2026 s tou\u2026 holkou, jako m\u00edn\u00ed\u0161 sch\u00e1zet d\u00e1l?“ Nevydr\u017eel jsem to a musel jsem se zeptat. Tom po mn\u011b \u0161lehl pohledem a viditeln\u011b v\u00e1hal, p\u0159em\u00edtaj\u00edc o tom, co mi m\u00e1 na to \u0159\u00edct.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bco proti?“ Odpov\u011bd\u011bl mi nakonec ot\u00e1zkou. To jsem nesn\u00e1\u0161el a on to moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Laskav\u011b mi odpov\u011bz.“ \u0160t\u011bknul jsem na n\u011bj nevrle.<\/div>\n
„Jo. Sta\u010d\u00ed? Je fajn.“<\/div>\n
„Aha\u2026 a v jak\u00fdm duchu? Fajn jako dal\u0161\u00ed z tvejch d\u011bvek, kter\u00fd se ti st\u0159\u00eddaj v posteli jak na b\u011b\u017e\u00edc\u00edm p\u00e1su, nebo je je\u0161t\u011b jinak fajn?“<\/div>\n
„Mele\u0161 nesmysly.“ Odv\u011btil stroze.<\/div>\n
„V\u016fbec ji nezn\u00e1\u0161. M\u016f\u017ee to bejt jenom dal\u0161\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Ale Andreas jo.“ Sko\u010dil mi do p\u016fli v\u011bty. „Nep\u0159edstavil by mi n\u011bkoho, kdo by za to nest\u00e1l.“<\/div>\n
„Sezn\u00e1mil t\u011b s n\u00ed Andreas\u2026“ Vydechl jsem nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. Tak to v\u010dera nebyla Tomova iniciativa. To m\u016fj nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161 mi zkazil cel\u00fd ve\u010der. Za\u010d\u00ednal jsem zase bublat vzteky.<\/div>\n
„Tak to je potom jasn\u00fd.“ Napadla m\u011b dal\u0161\u00ed mo\u017enost, jak tu holku shodit. „Andy by tebe,“ demonstrativn\u011b jsem do n\u011bj zap\u00edchl prst, „neseznamoval s n\u011bjakou pu\u0165kou na pov\u00edd\u00e1n\u00ed. Je to jen coura na zasunut\u00ed.“ Obezn\u00e1mil jsem ho se svoj\u00ed teori\u00ed. Tom najednou z ni\u010deho nic dupnul na brzdu s takovou razanc\u00ed, \u017ee kdybych nebyl p\u0159ipoutan\u00fd, tak nejsp\u00ed\u0161 prol\u00edtnu p\u0159edn\u00edm sklem a z\u016fstal st\u00e1t uprost\u0159ed silnice. Je\u0161t\u011b\u017ee v tomhle zapad\u00e1kov\u011b nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd provoz.<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1\u0161, ty blb\u010de! M\u00e1lem jsi mi vyrazil dech!“<\/div>\n
„Sklapni!“ Vystartoval na m\u011b vztekle a bolestiv\u011b mi stisknul pa\u017ei, aby m\u011b donutil se na n\u011bj pod\u00edvat. „Nehodl\u00e1m ty tvoje jedovat\u00fd kecy poslouchat! Nebude\u0161 ji tu ur\u00e1\u017eet! Mn\u011b se ta holka l\u00edb\u00ed a za jak\u00fdm \u00fa\u010delem se s n\u00ed budu sch\u00e1zet, po tom ti v\u016fbec nic nen\u00ed. J\u00e1 jsem ti Leticii taky toleroval, tak\u017ee ty te\u010f nem\u00e1\u0161 nejmen\u0161\u00ed pr\u00e1vo mi tu p\u0159edhazovat ty svoje n\u00e1mitky. Leda by si hodlal n\u011bco prov\u00e9st s t\u00edm, co jsme tu posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed mezi sebou \u0159e\u0161ili\u2026“ Na chv\u00edli umlkl a \u010dekal, jestli n\u011bjak zareaguji. „Bille, j\u00e1 poslouch\u00e1m.“ Povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. „M\u00e1\u0161 mo\u017enost s t\u00edm te\u010f n\u011bco ud\u011blat.“<\/div>\n
„A co jako? Jak by sis to p\u0159edstavoval, hmm? M\u00e1m se ti tu vrhnout do n\u00e1ru\u010de a vyznat se ti z nehynouc\u00ed l\u00e1sky? Na to si naser! J\u00e1 u\u017e jsem k tomu svoje \u0159ek a nem\u00edn\u00edm na tom nic m\u011bnit!“<\/div>\n
„Fajn! V tom p\u0159\u00edpad\u011b cekni je\u0161t\u011b cokoli o Alici a jde\u0161 dom\u016f p\u011b\u0161ky.“ Pronesl nekompromisn\u011b, \u010d\u00edm\u017e m\u011b zaru\u010den\u011b uml\u010del. On by byl toti\u017e schopen m\u011b tu skute\u010dn\u011b vysadit a o proch\u00e1zku mrazem v tenk\u00e9 mikin\u011b jsem doopravdy nest\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
Po cel\u00fd zbytek cesty mezi n\u00e1mi panovalo dusn\u00e9 hrobov\u00e9 ticho a j\u00e1 si za\u010d\u00ednal pomalu uv\u011bdomovat, \u017ee jsem to zase kapit\u00e1ln\u011b posral. Dal mi p\u0159\u00edle\u017eitost v\u0161echno stopnout a m\u00edt ho jenom pro sebe, ale j\u00e1 to tot\u00e1ln\u011b zazdil. Kdybych jen p\u0159ekousl tu svoji p\u00fdchu a hrdost a pokusil jsem se uklidnit a ned\u011blal sc\u00e9ny. Jen\u017ee j\u00e1 vskutku jen velice \u0161patn\u011b sm\u00ed\u0159liv\u011b diskutuji, kdy\u017e mnou cloum\u00e1 vztek. Kdyby t\u00e9 jeho v\u00fdzv\u011b nep\u0159edch\u00e1zela ta nechutn\u00e1 h\u00e1dka, tak bych byl s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed schopen zareagovat jinak, ale v tu chv\u00edli jsem m\u011bl jednodu\u0161e pot\u0159ebu ho poslat n\u011bkam hodn\u011b daleko. A moment\u00e1ln\u00ed proz\u0159en\u00ed a l\u00edtost mi u\u017e byla pon\u011bkud k ni\u010demu. Omluvy nebyly zrovinka moj\u00ed dom\u00e9nou. Te\u010f nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e tomu d\u00e1t trochu \u010dasu a po\u010dkat, a\u017e to vy\u0161um\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
—<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak teda konzervato\u0159. Mohlo m\u011b to napadnout, kdy\u017e Andreas \u0159\u00edkal, \u017ee jste spolu\u017e\u00e1ci. A na co p\u0159esn\u011b se zam\u011b\u0159uje\u0161?“<\/div>\n
„Klav\u00edr a s\u00f3lovej zp\u011bv.“<\/div>\n
„Tak\u017ee z tebe bude zp\u011bva\u010dka.“ Alice se pobaven\u011b zasm\u00e1la nad tou p\u0159edstavou.<\/div>\n
„To by teoreticky mohla, ale co si budem nalh\u00e1vat. Stejn\u011b skon\u010d\u00edm n\u011bkde na \u0161kole jako u\u010ditelka hudebky.“<\/div>\n
„J\u00e1 bych mohl t\u0159eba trochu zapracovat. Mo\u017en\u00e1 by tv\u016fj hlas zaujal.“ Nab\u00eddl jsem j\u00ed v \u017eertu velkoryse a koulel p\u0159i tom o\u010dima. Rozesm\u00e1la se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Ty se\u0161 ale komik\u2026 D\u00edk, nechci. O \u017eivot pod drobnohledem nestoj\u00edm.“<\/div>\n
<\/div>\n
U\u017e n\u011bjakou dobu jsme pokra\u010dovali v t\u00e9hle nez\u00e1vazn\u00e9 konverzaci, a a\u010d by to v\u011bt\u0161in\u011b smrteln\u00edk\u016f mohlo p\u0159ipadat p\u0159inejmen\u0161\u00edm nepochopiteln\u00e9, j\u00e1 se p\u0159\u00edmo kr\u00e1lovsky bavil. Ani jsem si nevzpom\u00ednal, kdy naposledy jsem m\u011bl mo\u017enost jako do\u010dista oby\u010dejn\u00fd \u010dlov\u011bk sed\u011bt v kav\u00e1rn\u011b s p\u0159\u00edjemnou holkou a jen tak tlachat o v\u0161em a o ni\u010dem. Alici jsem volal p\u00e1r dn\u00ed po t\u00e9 Andyho p\u00e1rty a ona k m\u00e9 naprost\u00e9 radosti souhlasila se sch\u016fzkou. Prvn\u00ed v\u011bc, kterou na m\u011b tedy vybalila, bylo upozorn\u011bn\u00ed na to, \u017ee m\u00e1, sice kr\u00e1tce, ale \u017ee m\u00e1 prost\u011b p\u0159\u00edtele, tud\u00ed\u017e jestli s n\u00ed pr\u00fd zam\u00fd\u0161l\u00edm n\u011bco v\u00edc, ne\u017e jen pokec nad k\u00e1vou, tak mi p\u0159edvede, jak um\u00ed \u0161kr\u00e1bat. Docela m\u011b to pobavilo. J\u00e1 ji samoz\u0159ejm\u011b ujistil, \u017ee nic podobn\u00e9ho nepl\u00e1nuji, tak\u017ee n\u00e1m nic nebr\u00e1nilo v tom tu te\u010f u\u017e dobr\u00e9 dv\u011b hodiny sed\u011bt, usrk\u00e1vat ten \u010dern\u00fd kofeinov\u00fd n\u00e1poj a p\u0159i tom rozeb\u00edrat cel\u00fd sv\u011bt od hudby a\u017e po hladomor v zem\u00edch t\u0159et\u00edho sv\u011bta.<\/div>\n
<\/div>\n
„Budu muset j\u00edt. Nejse\u0161 jedinej, komu se mus\u00edm stihnout v\u011bnovat.“ Zachichotala se a za\u010dala se zvedat od stolu. V rychlosti jsem zaplatil objedn\u00e1vku a spole\u010dn\u011b jsme vy\u0161li p\u0159ed restauraci.<\/div>\n
„Nejpozd\u011bji do ve\u010dera za\u010dne sn\u011b\u017eit. Je to c\u00edtit.“ Zkonstatovala a nosn\u00edmi d\u00edrkami zhluboka nas\u00e1la studen\u00fd zimn\u00ed vzduch.<\/div>\n
„Tak ty funguje\u0161 i jako meteorologick\u00e1 stanice?“<\/div>\n
„Hej, Kaulitzi, nesm\u011bj se. Klidn\u011b se s tebou vsad\u00edm o co chce\u0161.“ H\u00e1jila si svoji pravdu a p\u0159i tom m\u011b d\u011btinsky \u0161\u0165ouchala do ramene.<\/div>\n
„Fajn. Kdy\u017e nenachumel\u00ed dneska do p\u016flnoci, tak to kino p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden zat\u00e1hne\u0161 ty.“<\/div>\n
„Beru.“ Pl\u00e1cla m\u011b do ruky na stvrzen\u00ed a p\u0159e\u0161la kousek ke sv\u00e9mu autu.<\/div>\n
„Tak se m\u011bj. Uvid\u00edme se.“ Je\u0161t\u011b jsem j\u00ed m\u00e1vnul na rozlou\u010denou a nastoupil jsem do sv\u00e9ho kor\u00e1bu.<\/div>\n
<\/div>\n
Se st\u00e1le se zkracuj\u00edc\u00ed vzd\u00e1lenost\u00ed k domovu ze m\u011b ale dobr\u00e1 n\u00e1lada zvolna vyprch\u00e1vala. V\u016fbec se mi tam necht\u011blo. Na t\u011bch p\u00e1r hodin str\u00e1ven\u00fdch s Alic\u00ed jsem od v\u0161eho dok\u00e1zal ut\u00e9ct, odpoutat se a p\u0159estat se t\u00edm u\u017e\u00edrat, ale p\u0159ed realitou se ned\u00e1 schov\u00e1vat moc dlouho. Za\u010d\u00ednal jsem se s t\u00edm ale pomalu vyrovn\u00e1vat. U\u017e jsem nem\u00edval pot\u0159ebu bre\u010det si po noc\u00edch do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Sm\u00ed\u0159il jsem se s t\u00edm, \u017ee myslet si, \u017ee bychom mohli s Billem tvo\u0159it p\u00e1r, byla \u010dir\u00e1 utopie. Respektoval jsem, \u017ee on si to tak nep\u0159eje a rozhodl jsem se soust\u0159edit na to, aby z n\u00e1s byli alespo\u0148 sourozenci, kte\u0159\u00ed si p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti nevj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed do vlas\u016f. Dokonce bych \u0159ekl, \u017ee mi u\u017e ani nevadilo, \u017ee moje touha z\u016fstala jen pouh\u00fdm snem. Daleko obt\u00ed\u017en\u011bji jsem se smi\u0159oval s Billovou egoistickou, povrchn\u00ed a zra\u0148uj\u00edc\u00ed povahou, kter\u00e1 tu sice byla i p\u0159edt\u00edm, ale nyn\u00ed se projevila v pln\u00e9 m\u00ed\u0159e i v\u016f\u010di moj\u00ed osob\u011b. Ke mn\u011b byl v\u017edy empatick\u00fd, ale te\u010f jsem vid\u011bl, \u017ee pokud se mu n\u011bco nel\u00edb\u00ed, tak dok\u00e1\u017ee p\u0159\u00edmo mistrn\u011b tnout do \u017eiv\u00e9ho a je mu jedno, \u017ee ten, koho zra\u0148uje, jsem j\u00e1. Byl to ale jeho povahov\u00fd rys. Nem\u011blo cenu mu to vy\u010d\u00edtat. Nezb\u00fdvalo ne\u017e to p\u0159ijmout.<\/div>\n
<\/div>\n
Auto jsem zaparkoval pod st\u0159\u00ed\u0161ku vedle gar\u00e1\u017ee, uvnit\u0159 u\u017e toti\u017e byla ust\u00e1jen\u00e1 Gordonova a Billova k\u00e1ra. Aby tedy na t\u0159et\u00ed auto ve vlastnictv\u00ed na\u0161\u00ed rodiny alespo\u0148 nepr\u0161elo, tak tu ot\u010d\u00edm zbudoval z p\u00e1r prken a tr\u00e1m\u016f tohle rozviklan\u00e9 cosi, co hrozilo, \u017ee se mus\u00ed pod sebemen\u0161\u00edm poryvem v\u011btru sesypat k zemi, ale u\u017e se to tu dr\u017eelo t\u0159et\u00edm rokem, tak\u017ee nejsp\u00ed\u0161 \u017eivotnost t\u00e9hle pergoly byla pon\u011bkud v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e se na prvn\u00ed pohled jevilo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mami, tati, jsem doma.“ Zahul\u00e1kal jsem z p\u0159eds\u00edn\u011b. \u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Jen ticho. Pak jsem si uv\u011bdomil, \u017ee se rodi\u010de chystali na n\u00e1v\u0161t\u011bvu k n\u011bjak\u00fdm zn\u00e1m\u00fdm a budou pry\u010d cel\u00fd den. V klidu jsem si tedy vyzul boty a bundu pov\u011bsil na v\u011b\u0161\u00e1k. Bill by ale doma b\u00fdt m\u011bl. Prol\u00e9tlo mi hlavou. Odpov\u011bdi na to zda-li tu tedy je \u010di nikoli, se mi dostalo velice z\u00e1hy. Rozl\u00edcen\u00fd bratr seb\u011bhnul schody z prvn\u00edho patra, a ani\u017e by m\u011b pozdravil, se hrnul rovnou ke mn\u011b. A to bylo snad poprv\u00e9, kdy projevil po\u0159\u00e1dnou s\u00edlu. V\u016fbec jsem nesta\u010dil zareagovat a byl jsem s vervou natla\u010den na ze\u010f. Zmohl jsem se na pouh\u00e9 p\u0159idu\u0161en\u00e9 heknut\u00ed a naprosto slisovan\u00fd mezi Billov\u00fdm t\u011blem a st\u011bnou jsem mu z p\u00e1r milimetr\u016f z\u016fstal nech\u00e1pav\u011b a \u0161okovan\u011b koukat do obli\u010deje.<\/div>\n
<\/div>\n
„Spal si s n\u00ed?!“ Zasy\u010del mi do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Co vy\u0161iluje\u0161? Byli jsme na kafi.“ S touhle informac\u00ed povolilo nap\u011bt\u00ed Billov\u00fdch sval\u016f a nepatrn\u011b uvolnil sev\u0159en\u00ed. „Tak pust\u00ed\u0161 m\u011b u\u017e kone\u010dn\u011b?“ Bill ode m\u011b odstoupil jen velice neochotn\u011b a sklopil hlavu. P\u0159esto mi neuniklo, \u017ee se mu tv\u00e1\u0159e zabarvily rum\u011bncem studu. „Vysv\u011btl\u00ed\u0161 mi n\u011bjak tenhle sv\u016fj v\u00fdstup?“<\/div>\n
„Jo\u2026 chci\u2026 chci si promluvit. M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt se mnou do m\u00fdho pokoje?“ P\u0159ik\u00fdvl jsem a ml\u010dky ho n\u00e1sledoval. Velice m\u011b toti\u017e zaj\u00edmalo, co mi m\u00edn\u00ed sd\u011blit, u\u017e jen proto, \u017ee jsem ten jeho agresivn\u00ed \u00fatok moc nepobral. Vadila mu p\u0159edstava, \u017ee bych se m\u011bl s Alic\u00ed vyspat. Ale pro\u010d? V\u017edy\u0165 m\u011b p\u0159ece odm\u00edtl\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Zav\u0159el za n\u00e1mi dve\u0159e sv\u00e9ho pokoje a z\u016fstal u nich post\u00e1vat. J\u00e1 jsem se mezit\u00edm s klidem sob\u011b vlastn\u00edm posadil na kraj jeho postele a vy\u010dk\u00e1val jsem, a\u017e za\u010dne mluvit.<\/div>\n
„Nechci, aby ses s n\u00ed sch\u00e1zel.“ Vypadlo z n\u011bj prost\u011b.<\/div>\n
„A to jako pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee\u2026“ Odlepil se ode dve\u0159\u00ed a ch\u016fz\u00ed, kter\u00e1 by se dala p\u0159irovnat ke ko\u010dce, kter\u00e1 se pomalinku pl\u00ed\u017e\u00ed ke sv\u00e9 ko\u0159isti, se p\u0159esunul a\u017e ke mn\u011b. „Proto\u017ee\u2026 se o tebe nehodl\u00e1m s nik\u00fdm d\u011blit.“ Dopov\u011bd\u011bl a d\u0159\u00edve ne\u017e jsem se nad\u00e1l, usadil se mi obkro\u010dmo na kl\u00edn\u011b. Okam\u017eit\u011b se mi bezd\u011bky zrychlil dech a naprosto neschopen ho ze sebe set\u0159\u00e1st jsem jen strnule dr\u017eel v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed toho, co zam\u00fd\u0161l\u00ed d\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
„Chyb\u00ed\u0161 mi.“ Za\u0161eptal zast\u0159en\u00fdm hlasem a ukazov\u00e1\u010dkem mi p\u0159ejel po l\u00edcn\u00ed kosti.<\/div>\n
„Bille, pro\u010d\u2026 pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zmohl jsem se na vskutku slab\u00fd a bezv\u00fdznamn\u00fd odpor.<\/div>\n
„Tom\u00ed\u2026 j\u00e1 v\u00edm, \u017ee to chce\u0161. Pot\u0159ebujeme to oba. Tak u\u017e se tomu tak nebra\u0148.“ \u0160evelil d\u00e1l a mazliv\u011b se sv\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi ot\u00edral o ty m\u00e9. Jeho ruce mezit\u00edm za\u010daly putovat po m\u00e9m hrudn\u00edku a ramennou. Do cel\u00e9ho t\u011bla se mi rozl\u00e9valo mrazen\u00ed a p\u0159\u00edmo z\u00e1vratnou rychlost\u00ed se bl\u00ed\u017eila mez, za kterou u\u017e nebudu schopen Billovy snahy stopnout.<\/div>\n
„\u0158ekni, \u017ee m\u011b miluje\u0161.“ Zaprosil jsem \u00fap\u011bnliv\u011b doufaje, \u017ee to kone\u010dn\u011b vyslov\u00ed, i kdyby to nem\u011bla b\u00fdt pravda. Pot\u0159eboval jsem to sly\u0161et, abych v\u011bd\u011bl, \u017ee ten boj se svoj\u00ed touhou po jeho dotec\u00edch neprohr\u00e1v\u00e1m nadarmo.<\/div>\n
„Neple\u0165 do toho city a p\u0159ijmi, co ti nab\u00edz\u00edm. Bude se ti to l\u00edbit, to slibuju.“ Jeho obratn\u00e9 ruce u\u017e mi stihly vyhrnout triko a na jedn\u00e9 ze sv\u00fdch bradavek jsem uc\u00edtil jeho hork\u00fd jazyk.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nechci\u2026 dost\u2026 sly\u0161\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n
„Br\u00e1n\u00ed\u0161 se uboze. D\u011bl\u00e1\u0161 f\u00f3ry jako n\u011bjak\u00e1 holka.“ Vyhrkl posm\u011b\u0161n\u011b, ale z\u0159ejm\u011b mu nedo\u0161lo, \u017ee naprosto neuv\u00e1\u017een\u011b. T\u011bch p\u00e1r slov m\u011b vytrhlo z p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho opojen\u00ed a j\u00e1 v sob\u011b kone\u010dn\u011b na\u0161el odhodl\u00e1n\u00ed ho od sebe odstr\u010dit.<\/div>\n
„Tak a kon\u010d\u00edme. J\u00e1 \u017ee jsem ubohej? A\u017e po tob\u011b, brat\u0159\u00ed\u010dku.“ Vysko\u010dil jsem na nohy a p\u00e1r kroky jsem se dostal ke dve\u0159\u00edm. Vzal jsem za kliku, trhnul s n\u00ed a nic. „Tys zamknul?!“ Oto\u010dil jsem se na n\u011bj nev\u011b\u0159\u00edc, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho provedl. Na tv\u00e1\u0159i se mu usadil v\u00edt\u011bzoslavn\u00fd \u0161kleb a znovu se ke mn\u011b p\u0159ipl\u00ed\u017eil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pust\u00edm t\u011b ven, ale a\u017e m\u011b naposledy pol\u00edb\u00ed\u0161.“ Zazn\u011bla jeho podm\u00ednka, kter\u00e9 jsem m\u011bl chu\u0165 se vysm\u00e1t.<\/div>\n
„Na to zapome\u0148!“<\/div>\n
„No tak, Tomi. P\u0159eci po tob\u011b nechci tak moc. Potom u\u017e bude\u0161 m\u00edt klid.“ Od\u0159\u00edk\u00e1val ty v\u011bty zvolna a klidn\u011b a ani na okam\u017eik mezi n\u00e1mi nep\u0159eru\u0161oval o\u010dn\u00ed kontakt. Paralyzovan\u00fd jsem mu z\u00edral do t\u011bch jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch duhovek a jakoby zd\u00e1lky ke mn\u011b zazn\u00edval jeho hlas. Perfektn\u011b t\u00edm odvracel moji pozornost od sv\u00e9ho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed, tak\u017ee jsem se u\u017e dnes podruh\u00e9 ocitl z\u00e1dy ke zdi s rozv\u00e1\u0161n\u011bn\u00fdm bratrem tisknouc\u00edm se na m\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026“ Vydechl jsem. „Jeden\u2026 jeden polibek.“ Ta slova jakoby vych\u00e1zela z m\u00fdch \u00fast naprosto nez\u00e1visle na m\u00e9 v\u016fli. Ocitl jsem se v pasti, ze kter\u00e9 nebylo \u00faniku.<\/div>\n
<\/div>\n
„Hodn\u00fd chlapec.“ Dodal je\u0161t\u011b a d\u00e9le ji\u017e na nic ne\u010dekal. Zato\u010dil se se mnou sv\u011bt. Nedok\u00e1zal jsem udr\u017eet sv\u00e1 \u00fasta dlouho zav\u0159en\u00e1, a jakmile jsem uc\u00edtil vlhk\u00fd dotek jeho jazyka na sv\u00fdch rtech, se zast\u00e9n\u00e1n\u00edm jsem jej vpustil dovnit\u0159 a vyrazil mu v \u00fastrety t\u00edm sv\u00fdm. Mazlil jsem se s n\u00edm, vychutn\u00e1val ho a dovolil mu pronikat st\u00e1le hloub. P\u0159ipadal jsem si po tak dlouh\u00e9 dob\u011b jako um\u00edraj\u00edc\u00ed na pou\u0161ti, kter\u00fd kone\u010dn\u011b na\u0161el o\u00e1zu plnou vody. L\u00edbal je\u0161t\u011b \u00fa\u017easn\u011bji, ne\u017e jak jsem si to pamatoval.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill uvolnil stisk na m\u00fdch z\u00e1p\u011bst\u00edch, kter\u00e9 dote\u010f pevn\u011b sv\u00edral, p\u0159edch\u00e1zej\u00edc tak m\u00fdm p\u0159\u00edpadn\u00fdm snah\u00e1m se vzep\u0159\u00edt. Okam\u017eit\u011b jsem mu obmotal pa\u017ee kolem krku a on ty sv\u00e9 p\u0159esunul na m\u00e9 boky, kde obratn\u011b zajel pod lem m\u00e9ho trika a odtud putoval na z\u00e1da, kde m\u011b sv\u00fdmi dr\u00e1pky neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159\u00edjemn\u011b \u0161krabkal a hladil. Svoje stehno mi tla\u010dil do kl\u00edna a t\u0159el j\u00edm m\u016fj penis, kter\u00fd byl u\u017e v tento moment naprosto p\u0159ipraven\u00fd a la\u010dn\u00edc\u00ed po n\u011b\u010dem mnohem v\u00edc.<\/div>\n
„Tak co,“ odlepil se od m\u00fdch rt\u016f a mezi tich\u00fdmi slovy, kter\u00e1 jsem pochyt\u00e1val jen velice st\u011b\u017e\u00ed, se jal dr\u00e1\u017edit a s\u00e1t jemnou a maxim\u00e1ln\u011b vzru\u0161ivou k\u016f\u017ei na m\u00e9m krku. „Je\u0161t\u011b chce\u0161\u2026 abych\u2026 abych toho nechal?“<\/div>\n
„Ne.“ Za\u00fap\u011bl jsem t\u00e9m\u011b\u0159 vyd\u011b\u0161en\u011b p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by to m\u011blo skon\u010dit. „L\u00edbej\u2026 l\u00edbej m\u011b je\u0161t\u011b.“<\/div>\n
<\/div>\n
Vyhov\u011bl mi. Se zamru\u010den\u00edm jsem se znovu zabo\u0159il do jeho sladk\u00fdch \u00fast. Tak dlouho jsem po tomhle tou\u017eil. Co na tom, \u017ee se to ned\u011bje z l\u00e1sky? Bylo mi to jedno. Nedok\u00e1zal jsem uva\u017eovat nad n\u00e1sledky. Neum\u011bl jsem to zastavit a ani jsem necht\u011bl. Zv\u00edt\u011bzil nade mnou. Dos\u00e1hl sv\u00e9ho. A j\u00e1 mu musel d\u00e1t za pravdu. Pot\u0159eboval jsem to. Pot\u0159eboval jsem jeho.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill, nep\u0159eru\u0161uj\u00edc n\u00e1\u0161 polibek, m\u011b za\u010dal pomalu sm\u011brovat zp\u011bt k posteli. M\u00edrn\u00fdm tlakem do m\u011b str\u010dil a j\u00e1 se na ni se \u017euchnut\u00edm svalil. Rozepnul si knofl\u00ed\u010dek d\u017e\u00edns\u016f a bez dal\u0161\u00edho ot\u00e1len\u00ed se mi znovu usadil na kl\u00edn\u011b. Jeho polibky byly l\u00edn\u00e9 a pomal\u00e9 a o to v\u00edc m\u011b vzru\u0161ovaly. N\u011b\u017en\u011b a jemn\u011b ochutn\u00e1val jazykem m\u00e9 rty sotva se jimi dot\u00fdkaje sv\u00fdmi \u00fasty. Hr\u00e1l si. Dr\u00e1\u017edil m\u011b a zbavoval m\u011b rozumu. Postupn\u011b ho za\u010dal v pravideln\u00e9m rytmu vsouvat hluboko dovnit\u0159 a zase se stahovat, slibuj\u00edc mi tak to, co za chv\u00edli nevyhnuteln\u011b p\u0159ijde. Tolik jsem si p\u0159\u00e1l ho pomilovat, ale nem\u011bl jsem ani nic proti p\u0159edstav\u011b, \u017ee by to m\u011blo b\u00fdt naopak.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u00e1r rychl\u00fdmi pohyby jsem mu p\u0159et\u00e1hl tri\u010dko p\u0159es hlavu. Nemohl jsem u\u017e d\u00e9le vydr\u017eet bez mo\u017enosti dot\u00fdkat se jeho nah\u00e9ho elektrizuj\u00edc\u00edho t\u011bla. On to sam\u00e9 hned ud\u011blal s t\u00edm m\u00fdm. Byl \u00fa\u017easn\u00fd. Ostatn\u011b jako v\u017edycky. M\u00e1lem jsem vyhrknul, jak n\u00e1dhern\u011b vypad\u00e1 a zahrnul ho spoustou sl\u016fvek vyjad\u0159uj\u00edc\u00edch, co v\u0161echno se mnou d\u011bl\u00e1, a jak zoufale moc ho m\u00e1m r\u00e1d, ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee pro Billovy u\u0161i by to bylo jen prachb\u00eddn\u00e9 \u0161um\u011bn\u00ed, kter\u00e9 by ho obt\u011b\u017eovalo a stejn\u011b by ho to pouze utvrdilo v m\u00e9 slabo\u0161sk\u00e9 oddanosti. Musel jsem to v sob\u011b potla\u010dit. Je\u0161t\u011b by se mi vysm\u00e1l.<\/div>\n
„Polo\u2026 polo\u017e se.“ Zazn\u011bla bratrova ud\u00fdchan\u00e1 prosba. Jeho ruce spolu s jeho rty n\u00e1sledn\u011b mapovaly, mas\u00edrovaly, ochutn\u00e1valy a dr\u00e1\u017edily prakticky ka\u017ed\u00fd kousek k\u016f\u017ee, na kter\u00fd jenom dos\u00e1hly. Moje bradavky pod jeho p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 vzru\u0161ivou p\u00e9\u010di ztvrdly a je\u0161t\u011b citliv\u011bji za\u010daly reagovat by\u0165 na sebemen\u0161\u00ed jeho dotek. Jeho jazyk, tvo\u0159\u00edc tak vlhkou cesti\u010dku, se vydal na objevnou cestu po m\u00e9 hrudi sm\u011brem n\u00ed\u017e, a\u017e se dostal ke k\u00fd\u017een\u00e9mu c\u00edli. Mal\u00e9 prohlubni na m\u00e9m b\u0159i\u0161e. Propnul jsem se v z\u00e1dech, kdy\u017e mi jazykem zajel do m\u00e9ho pup\u00edku a neubr\u00e1nil jsem se zalap\u00e1n\u00ed po dechu. Mezit\u00edm se Bill horliv\u011b prodral p\u0159es zap\u00edn\u00e1n\u00ed kalhot a\u017e k m\u00e9mu spodn\u00edmu pr\u00e1dlu. Sroloval ho kousek n\u00ed\u017e, ale nic v\u00edc neud\u011blal. B\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f m\u011b \u0161imrav\u011b hladil v podb\u0159i\u0161ku a p\u0159es tenkou l\u00e1tku pr\u00e1dla mi d\u00fdchal na moje pln\u011b p\u0159ipraven\u00e9 mu\u017estv\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Polib m\u011b tam.“ Za\u0161eptal jsem m\u011bkce, ale za to s jasnou prosbou v hlase. Bill odpov\u011bd\u011bl na mou \u017e\u00e1dost t\u00edm, \u017ee m\u011b velmi rychle zbavil kalhot i boxerek a sklouzl mezi m\u00e1 stehna. Us\u00eddlil se tam a za\u010dal l\u00edbat a l\u00edzat vnit\u0159n\u00ed strany m\u00fdch stehen. Pomoc\u00ed zub\u016f a rt\u016f nechal vyplavat na povrch n\u011b\u017enou smyslnost a nutil m\u011b st\u00e1le hlasit\u011bji a nal\u00e9hav\u011bji st\u00e9nat a prosit o to, aby to u\u017e d\u00e1l neprotahoval.<\/div>\n
<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b. Na \u0161pi\u010dce sv\u00e9ho penisu jsem uc\u00edtil nejprve mot\u00fdl\u00ed polibek rt\u016f a hned na to teplo horkost a vlhkost jeho \u00fast, kter\u00e9 pohltily t\u00e9m\u011b\u0159 celou mou d\u00e9lku. Nikdy m\u011b nep\u0159estalo udivovat, jak neuv\u011b\u0159iteln\u011b hluboko si m\u016fj nemal\u00fd penis dok\u00e1zal Bill vsunout do pusy, ani\u017e by se za\u010dal d\u00e1vit. Mocn\u011b ho s\u00e1l a svoj\u00ed drobnou ozd\u016fbkou v jazyku jen umoc\u0148oval tu dokonalou rozko\u0161, kter\u00e1 zast\u00edrala m\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed \u010dehokoli dal\u0161\u00edho. Cel\u00fd sv\u011bt se scvrknul jen na ty pocity \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00ed se z m\u00e9ho kl\u00edna do ka\u017edi\u010dk\u00e9ho nervu a bu\u0148ky v t\u011ble. Pomalu bez m\u00e9ho v\u011bdom\u00ed sebou za\u010daly moje boky trhat dop\u0159edu. Opatrn\u011b jsem p\u0159ir\u00e1\u017eel do jeho \u00fast a sledoval jeho tv\u00e1\u0159, ve kter\u00e9 se zra\u010dilo pot\u011b\u0161en\u00ed z \u010dinnosti, kterou pr\u00e1v\u011b prov\u00e1d\u011bl. V\u017edycky mi to takhle r\u00e1d d\u011blal. Bla\u017een\u011b u toho pomlask\u00e1val a p\u0159iv\u00edral o\u010di. Kdy\u017e si za\u010dal vypom\u00e1hat i rukou, m\u011bl jsem pocit, \u017ee vyk\u0159iknu nahlas.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bi\u2026 Bille\u2026 dost!“ Dost\u00e1val jsem ze sebe pracn\u011b a odtahoval jsem jeho hlavu ze sv\u00e9ho kl\u00edna.<\/div>\n
„Nel\u00edb\u00ed se ti to?“<\/div>\n
„Oh, sakra\u2026 a\u017e moc. Je\u0161t\u011b\u2026 je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t by si to zopa… zopakoval a ud\u011blal bych se.“<\/div>\n
„Ale to p\u0159esn\u011b chci.“ Usm\u00e1l se \u010f\u00e1belsky a s planouc\u00edma o\u010dima se op\u011bt skl\u00e1n\u011bl k m\u00e9mu penisu.<\/div>\n
„J\u00e1 ale ne. Chci\u2026 chci b\u00fdt v tob\u011b. Poj\u010f ke mn\u011b.“ Nat\u00e1hl jsem k n\u011bmu ruce a \u010dekal jsem, a\u017e se mi polo\u017e\u00ed do n\u00e1ru\u010de. D\u0159\u00edve, ne\u017e to ud\u011blal, se nap\u0159\u00edmil do kleku a nechal uvoln\u011bn\u00e9 kalhoty sklouznout z bok\u016f a n\u00e1sledn\u011b je st\u00e1hnul \u00fapln\u011b i se sv\u00fdm pr\u00e1dlem. Te\u010f jsme byli naz\u00ed oba a mn\u011b u\u017e nic nebr\u00e1nilo v tom prohl\u00e9dnout si, jak moc p\u0159ipraven\u00fd a roztou\u017een\u00fd je i on. Nenechal m\u011b na sebe z\u00edrat ale moc dlouho. Po \u010dty\u0159ech se doplazil v\u00fd\u0161 a vklouznul do m\u00e9ho rozev\u0159en\u00e9ho objet\u00ed. Vyhledal jsem jeho rty a hladov\u011b jsem se do nich vpil. Ta chvilka, kdy jsem ho nel\u00edbal, mi p\u0159ipadala jako v\u011b\u010dnost a j\u00e1 musel znovu ochutnat tu z\u00e1vratnou sametovost a sladkost.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159eto\u010dil jsem si ho pod sebe a tentokr\u00e1t jsem to byl j\u00e1, kdo bloudil po jeho t\u011ble a dr\u00e1\u017edil ho na nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou hranici. Moje ruka t\u00e1pala mezi na\u0161imi t\u011bly a po tom p\u0159eci jen objevila to, co tolik tou\u017eila naj\u00edt. Tvrd\u00fd penis. Stisknul jsem ho v dlani a ten podn\u011bt vyslal do m\u00e9ho t\u011bla vlnu nov\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed a j\u00e1 ho za\u010dal nad\u0161en\u011b t\u0159\u00edt. Skrz m\u00e9 vlastn\u00ed zb\u011bsil\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed, jsem sly\u0161el Billa zast\u00e9nat do m\u00fdch \u00fast. Hned na to p\u0159eru\u0161il n\u00e1\u0161 polibek a za\u00fap\u011bl nahlas.<\/div>\n
„Bo\u017ee, Tome. Ud\u011blej to\u2026 ud\u011blej to hned. Str\u010d ho do m\u011b.“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d stejn\u011b nedo\u010dkavej.“<\/div>\n
„Nekecej a d\u011blej.“ Procedil p\u0159es rty vysu\u0161en\u00e9 horkost\u00ed, hm\u00e1tl pod pol\u0161t\u00e1\u0159 a hodil po mn\u011b st\u0159\u00edbrnou tubu.<\/div>\n
„A v\u017edy p\u0159ipraven.“ Odtu\u0161il jsem pobaven\u011b a od\u0161rouboval v\u00ed\u010dko. Mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed jsem si rozet\u0159el mezi prsty a odd\u00e1lil jsem od sebe o n\u011bco v\u00edc Billovy nohy. Krou\u017eiv\u00fdmi dr\u00e1\u017ediv\u00fdmi pohyby b\u0159\u00ed\u0161ky ukazov\u00e1ku a prost\u0159edn\u00edku jsem se p\u0159es hr\u00e1z dostal a\u017e k jeho \u00fazk\u00e9mu vstupu. Bill se nedo\u010dkav\u011b zavrt\u011bl a zade\u010dkem vystartoval proti m\u00fdm prst\u016fm, sna\u017e\u00edc se je dostat tam, kde moment\u00e1ln\u011b nejv\u00edc pot\u0159eboval. Rajcovala m\u011b jeho la\u010dnost a touha. Vzdychal a st\u00e9nal jako d\u011bvka, kdy\u017e jsem do n\u011bj postupn\u011b za\u010dal vsouvat svoje prsty a v pravideln\u00e9m rytmu nar\u00e1\u017eet do jeho prostaty.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i, pros\u00ed\u00ed\u00edm. To sta\u010d\u00ed. Vra\u017e mi ho tam. Ud\u011blej m\u011b, jak to um\u00ed\u0161 jenom ty.“<\/div>\n
„S radost\u00ed.“ Ubezpe\u010dil jsem ho.<\/div>\n
<\/div>\n
Sp\u011b\u0161n\u011b jsem si nat\u0159el lubrikantem je\u0161t\u011b svou chloubu a chytl jsem si jeho nohy pod koleny. Dr\u017eel jsem je naho\u0159e a od sebe a jedin\u00fdm pomal\u00fdm pohybem jsem se vno\u0159il hluboko do n\u011bj. Zast\u00e9nali jsme oba sou\u010dasn\u011b. Nechal jsem ho, aby mi obto\u010dil nohy kolem pasu a polo\u017eil jsem se na n\u011bj. Okam\u017eit\u011b proti mn\u011b za\u010dal p\u0159ir\u00e1\u017eet. Byl tak la\u010dn\u00fd a a\u017e besti\u00e1ln\u011b vyhecovan\u00fd. Tak moc prahnul po vyvrcholen\u00ed a uvoln\u011bn\u00ed. K\u0159i\u010del tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b nahlas, jako snad je\u0161t\u011b nikdy.<\/div>\n
„Ano\u2026 ano\u2026 Tom\u00ed\u2026 jen do m\u011b\u2026 je\u0161t\u011b\u2026 ry\u2026 rychleji\u2026 \u0161uk\u00e1\u0161 tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b\u2026 nep\u0159e\u2026 ne\u0159est\u00e1vej\u2026 ano\u2026 perfektn\u00ed\u2026 oh bo\u017ee\u2026“ Jeho nam\u00e1hav\u011b vyr\u00e1\u017een\u00e9 prosby a povzbuzov\u00e1n\u00ed se ztr\u00e1cely ve zvuku m\u00e9ho vlastn\u00edho vzdych\u00e1n\u00ed. C\u00edtil jsem, \u017ee jsem bl\u00edzko. V\u0161echny moje \u00fatroby se za\u010daly stahovat v p\u0159edtu\u0161e bou\u0159liv\u00e9ho a spaluj\u00edc\u00edho orgasmu. Je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t jsem p\u0159irazil a potom jsem divoce explodoval. Vn\u00edmal jsem, jak Billovy \u00fatroby pln\u00ed moje hork\u00e9 sperma a na\u0161e b\u0159icha jsou ulepen\u00e1 od jeho vlastn\u00edho vyvrcholen\u00ed. Ud\u011blali jsme se v naprosto stejn\u00fd okam\u017eik. To se n\u00e1m snad d\u0159\u00edv, co si vzpom\u00edn\u00e1m, nepoda\u0159ilo.<\/div>\n
<\/div>\n
Zmo\u017een\u011b jsem oddechoval a tiskl jsem Billovo chv\u011bj\u00edc\u00ed se t\u011blo k sob\u011b. Sl\u00edb\u00e1val jsem mu z \u010dela kr\u016fp\u011bje potu a sna\u017eil jsem se uklidnit sv\u016fj dech. C\u00edtil jsem se mal\u00e1tn\u00fd, ale z\u00e1chv\u011bvy vzru\u0161en\u00ed mnou, pomalu dozn\u00edvaj\u00edc, st\u00e1le je\u0161t\u011b proudily. Byl jsem spokojen\u00fd a hlavn\u011b vrcholn\u011b uspokojen\u00fd. Teprve nyn\u00ed jsem z n\u011bj vyklouzl a spolu s m\u00fdm penisem opustilo Bill\u016fv zade\u010dek i p\u00e1r kapek m\u00e9ho spermatu. Lehl jsem si vedle n\u011bj a \u010dechral jsem ho ve vlasech. Je\u0161t\u011b neza\u010dal po\u0159\u00e1dn\u011b vn\u00edmat. O\u010di m\u011bl st\u00e1le p\u0159iv\u0159en\u00e9 a zt\u011b\u017eka fun\u011bl. Pozoroval jsem ho. Vypadal n\u00e1dhern\u011b. Ulepen\u00fd a zpocen\u00fd, bez toho ani\u017e by jeho tv\u00e1\u0159 hyzdila n\u011bjak\u00e1 nau\u010den\u00e1 maska. Zvolna se uklid\u0148oval a sestupoval z toho pomysln\u00e9ho obl\u00e1\u010dku ext\u00e1ze. Zt\u011b\u017eka rozev\u0159el v\u00ed\u010dka a pod\u00edval se na m\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee t\u011b dostanu.“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Bill „Bille, u\u017e se prober.“ Jemn\u011b se mnou zat\u0159\u00e1sla \u010d\u00edsi ruka a sna\u017eila se m\u011b tak vytrhnout z blahod\u00e1rn\u00e9ho sp\u00e1nku. Neochotn\u011b jsem pootev\u0159el jedno oko a zase ho se zasku\u010den\u00edm zav\u0159el. Sv\u011btlo, prod\u00edraj\u00edc\u00ed se sem skrz \u017ealuzie, bylo nep\u0159\u00edjemn\u011b pichlav\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[173],"tags":[],"class_list":["post-15530","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15530","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15530"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15530\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15530"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15530"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15530"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}