{"id":15575,"date":"2009-01-09T14:30:00","date_gmt":"2009-01-09T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15540"},"modified":"2009-01-09T14:30:00","modified_gmt":"2009-01-09T13:30:00","slug":"need-your-voice-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/01\/09\/need-your-voice-17\/","title":{"rendered":"Need your voice 17."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u016f\u017eu?“ Bill se v p\u016fli pohybu n\u00e1hle zarazil a zmaten\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i pohl\u00e9dl ke dve\u0159\u00edm, ze kter\u00fdch na n\u011bj ne\u010dinn\u011b hled\u011bl \u010dokol\u00e1dov\u00fd p\u00e1r o\u010d\u00ed. P\u0159i pohledu do Tomova obli\u010deje v\u0161ak nedok\u00e1zal vydat ani hl\u00e1sku, a proto jenom souhlasn\u011b zavrt\u011bl hlavou a ud\u011blal mu vedle sebe m\u00edsto. Bylo tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sed\u011bt na m\u00edst\u011b, kde promilovali skoro celou noc.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“ pokusil se o mil\u00fd \u00fasm\u011bv a pomalu si vkl\u00e1dal do \u00fast l\u00edstky ledov\u00e9ho sal\u00e1tu. Tom na okam\u017eik sklopil zrak, pot\u00e9 se v\u0161ak zahled\u011bl na Bill\u016fv plach\u00fd \u00fasm\u011bv a lehce jej op\u011btoval.<\/div>\n
„Chci se ti omluvit, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak pod\u011bkovat,“ \u0159ekl ti\u0161e a p\u0159itom, jak mluvil, si vesele pohr\u00e1val s tkani\u010dkami Billov\u00fdch bot, kter\u00e9 r\u016fzn\u011b zapl\u00e9tal a nev\u011bdomky motal do pevn\u00fdch uzl\u016f.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 nechci sly\u0161et \u017e\u00e1dn\u00e9 omluvy. T\u011bch u\u017e bylo dost a nikdy n\u00e1m to nijak nepomohlo. Akor\u00e1t to pak bylo je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. A nerozum\u00edm, pro\u010d bys mi m\u011bl d\u011bkovat?“ poslepu bojoval s prsty sv\u00e9ho bratra a sna\u017eil se tkani\u010dky rozmotat.<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem na tebe pr\u00e1vo. Po tom v\u0161em, co jsem ti ud\u011blal, jsem si to prost\u011b nezaslou\u017eil-“ Bill u\u017e nesnesl d\u00fdl poslouchat, jak bratr vinil za v\u0161echno jenom sebe. Vinu za to, co se mezi nima d\u011blo posledn\u00ed t\u0159i roky, m\u011bli p\u0159eci oba, tud\u00ed\u017e i on s\u00e1m. Proto nesouhlasn\u011b zavrt\u011bl hlavou a nejist\u011b na bratra pohl\u00e9dl.<\/div>\n
\n
Tom se na n\u011bj tak\u00e9 na okam\u017eik zahled\u011bl, pot\u00e9 se v\u0161ak ne\u010dekan\u011b naklonil, vzal do dlan\u00ed Billovu tv\u00e1\u0159 a dlouze jej pol\u00edbil.<\/div>\n
„Stejn\u011b ti d\u011bkuju,“ za\u0161eptal a pohledem sklouzl k bratrov\u00fdm nab\u011bhl\u00fdm rt\u016fm. „A slibuju, \u017ee ud\u011bl\u00e1m cokoliv proto, abychom dal\u0161\u00ed narozeniny slavili spole\u010dn\u011b,“ lehce p\u0159ejel obrys t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch rt\u016f a kdy\u017e uc\u00edtil, jak se Bill dot\u00fdk\u00e1 t\u011bch jeho, nepatrn\u011b se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Kde je Gustav?“ zeptal se Bill skoro bez dechu, jak s p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima vn\u00edmal teplo bratrova t\u011bla a m\u011bkkost jeho rt\u016f. Tak moc jej cht\u011bl znovu l\u00edbat! P\u0159\u00edmo hladov\u011b se kousal do t\u011bch sv\u00fdch, aby po Tomovi nevystartoval jako raketa. Tom sykav\u011b vydechl a o\u010dima, v jejich\u017e nitru se ukr\u00fdvala ryz\u00ed touha a neust\u00e1vaj\u00edc\u00ed l\u00e1ska k bratrovi, prol\u00e9tl celou jeho tv\u00e1\u0159.<\/p>\n<\/div>\n
Vn\u00edmal ka\u017ed\u00fd milimetr jeho k\u016f\u017ee… C\u00edtil ka\u017ed\u00fd siln\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1dech, vn\u00edmal, jak se t\u0159ese…<\/div>\n
„\u0160el si je\u0161t\u011b lehnout,“ odpov\u011bd\u011bl mnohem ti\u0161eji, ne\u017e m\u011bl v \u00famyslu a v o\u010d\u00edch se mu zjevila zvl\u00e1\u0161tn\u00ed jiskra. Bill nejist\u011b sklonil tv\u00e1\u0159 a poslepu vyhledal bratrovu nata\u017eenou dla\u0148. Bez jedin\u00e9ho zav\u00e1h\u00e1n\u00ed pomalounku propl\u00e9tal jejich prsty, dokud netvo\u0159ily pevn\u00fd uzel. Tom palcem lehce p\u0159ejel po hladk\u00e9 k\u016f\u017ei a ti\u0161e vydechl.<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsi mi,“ \u0159ekl, a kdy\u017e k n\u011bmu Bill zvedl tv\u00e1\u0159 plnou otazn\u00edk\u016f se skrytou bolest\u00ed hluboce v o\u010d\u00edch, pochopil, jak moc mu sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm ubl\u00ed\u017eil. Musel b\u00fdt slep\u00fd, aby nevid\u011bl, jak moc jeho bratr trp\u00ed a on nejenom p\u0159ihl\u00ed\u017eel, on mu nev\u011bdomky ubli\u017eoval je\u0161t\u011b v\u00edc. „Choval jsem se k tob\u011b jako n\u011bkajej idiot. Ve skute\u010dnosti m\u011b to v\u0161ak bolelo mnohem v\u00edc ne\u017e tebe, Bille,“ za\u0161eptal a po tv\u00e1\u0159i mu st\u00e9kala zbloudil\u00e1 slza. Bill zhluboka d\u00fdchal a up\u0159en\u011b jej pozoroval. Po tv\u00e1\u0159i mu ji\u017e d\u00e1vno kanuly hork\u00e9 slzy, on v\u0161ak nevydal ani hl\u00e1sku a jenom ti\u0161e naslouchal. Slzy mu ned\u011blaly \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m, zvykl si na n\u011b. Slzy v\u0161ak v\u017edy pat\u0159ily sp\u00ed\u0161e jemu, ne Tomovi! A proto kone\u010dn\u011b poznal, \u017ee jeho slova jsou up\u0159\u00edmn\u00e1.<\/div>\n
\n

„J-j\u00e1 bych bez tebe nedok\u00e1zal \u017e\u00edt\u2026 M\u00e1m t\u011b r\u00e1d mnohem v\u00edc, ne\u017e sv\u016fj \u017eivot a chci-“ na chvilku se zti\u0161il a p\u0159itulil si Billovo k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. „A chci, abys na to nikdy nezapomn\u011bl,“ vydechl a automaticky se p\u0159itiskl k Billov\u00fdm pootev\u0159en\u00fdm rt\u016fm. Bill bezmocn\u011b vydechl a nal\u00e9hav\u011b opl\u00e1cel v\u0161echny bratrovy polibky. Tiskl se k n\u011bmu v\u0161\u00ed silou a nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. V o\u010d\u00edch jej po\u0159\u00e1d p\u00e1lily slzy, ale v du\u0161i jej zah\u0159\u00e1l n\u00e1dhern\u00fd pocit. Byl to pocit \u0161t\u011bst\u00ed\u2026<\/p><\/div>\n

Tak dlouho nebyl skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Tak dlouho sv\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed unikal, a p\u0159itom jej m\u011bl po\u0159\u00e1d u sebe. Kone\u010dn\u011b c\u00edtil tu n\u00e1dhernou nad\u011bji a jeho nitro bylo znovu napln\u011bno douf\u00e1n\u00edm. Mo\u017en\u00e1, \u017ee je\u0161t\u011b nebylo v\u0161echno ztracen\u00e9\u2026<\/div>\n
„Nezapomenu,“ sl\u00edbil. Jak se od sebe na chvilku odtrhli a jejich pohledy se p\u0159\u00edmo zoufale prot\u00ednaly, Tom l\u00e1skypln\u011b p\u0159ech\u00e1zel ka\u017ed\u00fd kous\u00ednek jeho tv\u00e1\u0159e\u2026 Nikdy si nev\u0161iml, jak je jeho bratr n\u00e1dhernej. Billovi zase Tom je\u0161t\u011b nikdy nep\u0159i\u0161el p\u0159ita\u017eliv\u011bj\u0161\u00ed\u2026 V\u011bd\u011bli, \u017ee jejich chov\u00e1n\u00ed nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9 pro dva bratry, ale nedok\u00e1zali p\u0159estat. V\u00e1\u0161niv\u011b se l\u00edbali a n\u00e1ru\u017eiv\u011b st\u00e9nali do \u00fast toho druh\u00e9ho. Sta\u010dila chvilka a oba byli na pokraji sv\u00fdch sil. A bylo to mnohem hor\u0161\u00ed, kdy\u017e na sebe narazili jejich vzru\u0161en\u00e9 kl\u00edny.<\/div>\n
„Tome\u2026 tohle-nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9,“ Bill tichounce st\u00e9nal mezit\u00edm, co Tomovy rty bloudily po jeho nata\u017een\u00e9m krku.<\/div>\n
„J-j\u00e1 v\u00edm, n-nech\u00e1pu, co si to se mnou provedl?“ Tom\u016fv hlas p\u016fsobil rozt\u0159esen\u011b, stejn\u011b jako i on s\u00e1m. V\u016fbec si neuv\u011bdomoval, \u017ee m\u016f\u017ee ka\u017edou chv\u00edli kdokoliv vej\u00edt\u2026<\/div>\n
Bylo mu to v\u0161echno jedno! Tak dlouho se jej nemohl dot\u00fdkat. Tak dlouho po n\u011bm jenom bezv\u00fdznamn\u011b k\u0159i\u010del a nad\u00e1val mu a potaj\u00ed st\u0159e\u017eil ka\u017ed\u00fd jeho kr\u016f\u010dek. Nesm\u011bl se jej ani dotknout, proto\u017ee Bill mu to nikdy nedovolil. Cel\u00e9 t\u0159i roky tajn\u011b doufal v n\u011bco, co by je mohlo zachr\u00e1nit. N\u00e1hle jim v\u0161ak to n\u011bco pl\u00e1lo z o\u010d\u00ed a p\u0159\u00edmo vyt\u00e9kalo ze srdce. Bezc\u00edln\u011b se k sob\u011b tulili a u\u017e nikdy necht\u011bli c\u00edtit ten pocit pr\u00e1zdnoty a bolesti. Celou cestu k hotelu si pak je\u0161t\u011b pov\u00eddali. Sed\u011bli na seda\u010dce, p\u0159ituleni k sob\u011b a pov\u00eddali si o v\u0161em, co za ty t\u0159i roky h\u00e1dek \u00fapln\u011b promarnili. Jejich rozhovor v\u0161ak stejn\u011b skon\u010dil jemn\u00fdm l\u00edb\u00e1n\u00edm. Bylo to pro n\u011b n\u011bco \u00fapln\u011b nov\u00e9ho. V tomhle sm\u011bru byli oba nezku\u0161en\u00ed a zmaten\u00ed, p\u0159esto jim to p\u0159ipadalo dokonal\u00e9\u2026<\/div>\n
Vlastn\u011b cel\u00e1 tour dopadla dokonale! Akor\u00e1t s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee na sebe v\u016fbec nem\u011bli \u010das. Byli to dva t\u00fddny od t\u00e9 noci v tourbusu a oni jakoby \u00fapln\u011b zapomn\u011bli, \u017ee se n\u011bkdy l\u00edbali nebo dokonce milovali. Jejich vztah se pomalounku m\u011bnil v to, \u010d\u00edm byl i na za\u010d\u00e1tku kari\u00e9ry. Po\u0159\u00e1d si pov\u00eddali, sm\u00e1li se spolu, dokonce spolu vym\u00fd\u0161leli nov\u00e9 p\u00edsni\u010dky\u2026 Oba v\u0161ak brali ty spole\u010dn\u00e9 noci jako projev n\u011b\u010deho, co stra\u0161n\u011b dlouho postr\u00e1dali. Nehledali v tom n\u011bjak\u00fd hlub\u0161\u00ed v\u00fdznam. I kdy\u017e se jim to moc l\u00edbilo, necht\u011bli d\u011blat n\u011bco, co by ubl\u00ed\u017eilo kapele, nebo dokonce i jejich rodin\u011b. Nach\u00e1zeli se ve st\u00e1diu, kdy\u017e je\u0161t\u011b dok\u00e1zali odm\u00edtat a v klidu \u0159\u00edct ne\u2026<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „M\u016f\u017eu?“ Bill se v p\u016fli pohybu n\u00e1hle zarazil a zmaten\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i pohl\u00e9dl ke dve\u0159\u00edm, ze kter\u00fdch na n\u011bj ne\u010dinn\u011b hled\u011bl \u010dokol\u00e1dov\u00fd p\u00e1r o\u010d\u00ed. P\u0159i pohledu do Tomova obli\u010deje v\u0161ak nedok\u00e1zal vydat ani hl\u00e1sku, a proto jenom souhlasn\u011b zavrt\u011bl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[190],"tags":[],"class_list":["post-15575","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-need-your-voice"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15575","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15575"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15575\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15575"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15575"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15575"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}