{"id":15584,"date":"2009-01-08T14:30:00","date_gmt":"2009-01-08T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15548"},"modified":"2009-01-08T14:30:00","modified_gmt":"2009-01-08T13:30:00","slug":"vzal-mi-te-stin","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/01\/08\/vzal-mi-te-stin\/","title":{"rendered":"Vzal mi t\u011b st\u00edn"},"content":{"rendered":"
autor: IchbinTeufelin<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Zdrav\u00edm v\u0161echny twincestn\u00ed du\u0161i\u010dky! x) Po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem se rozhodla, \u017ee nap\u00ed\u0161u n\u011bjakou twincestn\u00ed pov\u00eddku a tuhle jsem m\u011bla v pl\u00e1nu u\u017e dlouho, ale po\u0159\u00e1d n\u011bjak nebyl na realizaci tohoto pl\u00e1nu \u010das. Ale te\u010f jsem chytla kone\u010dn\u011b inspiraci, sedla si a v\u0161echny svoje „my\u0161lenkov\u00fd pochody“ sepsala\u2026 xD<\/em><\/div>\n
Je napsan\u00e1 podle p\u00edsni\u010dky „Vzal mi t\u011b st\u00edn“ (<\/em>http:\/\/youtube.com\/watch?v=CQH5CFiwxt8<\/em><\/a>) a u\u017e tak m\u016f\u017eete poznat, \u017ee p\u016fjde o \u017e\u00e1nr tro\u0161ku smutn\u011bj\u0161\u00ed. Za to se chci omluvit, ale j\u00e1 jsem takov\u00e1 divn\u00e1 du\u0161e, kter\u00e1 um\u00ed ps\u00e1t jenom smutn\u00fd pov\u00eddky\u2026 xD n\u011bkdy se teda pokus\u00edm napsat i n\u011bco veselej\u0161\u00edho, ale te\u010f v\u00e1m p\u0159eju p\u0159\u00edjemn\u00fd po\u010dten\u00ed s touhle pov\u00eddkou. A\u0165 se v\u00e1m l\u00edb\u00ed! Va\u0161e IchbinTeufelin x)<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Vzal mi t\u011b st\u00edn\u2026 vzal mi t\u011b st\u00edn\u2026 vzal mi t\u011b st\u00edn\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Sed\u00edm tu v k\u0159esle, na kl\u00edn\u011b hlad\u00edm na\u0161i ko\u010dku Kazim\u00edra, d\u00edv\u00e1m se do ohn\u011b v krbu a mysl\u00edm na tebe. V o\u010d\u00edch m\u011b p\u00e1l\u00ed slzy. C\u00edt\u00edm se tak s\u00e1m. P\u0159ipad\u00e1 mi to u\u017e tak d\u00e1vno, co se stala ta stra\u0161n\u00e1 ud\u00e1lost, kter\u00e1 mi nav\u017edy zm\u011bnila \u017eivot\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Posledn\u00ed den, co nav\u017edy rozd\u011blil n\u00e1s, byl nev\u0161edn\u00ed – mysl\u00edm, byl lednov\u00fd mr\u00e1z.<\/em><\/div>\n
Vedle m\u011b st\u00e1l a ruce n\u011b\u017en\u011b mi h\u0159\u00e1l, najednou st\u00edn \u010dern\u00fd se objevil v d\u00e1l\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Snad ka\u017ed\u00fd den si p\u0159ipom\u00edn\u00e1m ten lednov\u00fd ve\u010der. Den, kdy jsme spolu byli naposledy\u2026<\/div>\n
Vraceli jsme se z narozeninov\u00e9 p\u00e1rty na\u0161ich p\u0159\u00e1tel. P\u0159esto\u017ee byla zima, a\u017e mr\u00e1z pra\u0161t\u011bl, v\u016fbec mi to nevadilo. C\u00edtil jsem se b\u00e1je\u010dn\u011b – d\u00edky tob\u011b. N\u011b\u017en\u011b jsi mi dr\u017eel ruce, abys mi je aspo\u0148 trochu zah\u0159\u00e1l, kdy\u017e jsem si zapomn\u011bl vz\u00edt doma rukavice. Jo, v\u017edycky jsem byl hrozn\u011b zapom\u011btliv\u00fd. To se tob\u011b nemohlo st\u00e1t! Ty jsi myslel poka\u017ed\u00e9 na v\u0161echno! Lehce se nad tou my\u0161lenkou pousm\u011bju a vzpom\u00edn\u00e1m d\u00e1l\u2026<\/em><\/div>\n
M\u011bl jsem ruce u\u017e \u00fapln\u011b z\u010dervenal\u00e9 zimou, ale jakmile se jich dotkly ty tvoje, jako by rozt\u00e1ly. Usm\u00edval ses na m\u011b, pak ses ke mn\u011b sklonil a jemn\u011b m\u011b pol\u00edbil na rty. „Miluju t\u011b, l\u00e1sko,“ za\u0161eptal jsi mi do ucha a na tv\u00e1\u0159i m\u011b za\u0161imraly tvoje dlouh\u00e9 havran\u00ed vlasy. „J\u00e1 tebe p\u0159ece taky, mil\u00e1\u010dku. A ty to v\u00ed\u0161!“<\/div>\n
\n
Vtom se ti na tv\u00e1\u0159i rozlil \u0161ibalsk\u00fd \u00fasm\u011bv, pustil jsi m\u011b a rozb\u011bhl ses na cestu. „Sn\u011b\u017e\u00ed\u00ed\u00ed!!!!“ k\u0159i\u010del jsi a nad\u0161en\u011b poskakoval od jednoho chodn\u00edku k druh\u00e9mu. V\u017edycky ses choval jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, ale pr\u00e1v\u011b to se mi na tob\u011b l\u00edbilo. Pozoroval jsem t\u011b, jak b\u011bh\u00e1\u0161 po ulici, nastavuje\u0161 svoji porcel\u00e1novou tv\u00e1\u0159i\u010dku k nebi, aby ti na ni dopadaly dal\u0161\u00ed sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky a s nap\u0159a\u017een\u00fdmi pa\u017eemi ses to\u010dil dokola. P\u0159itom ses vesele sm\u00e1l, kroutil se kolem pouli\u010dn\u00edch lamp a m\u00e1val na m\u011b, abych \u0161el za tebou. „Tome, poj\u010f sem! Je to legrace!“<\/div>\n
U\u017e u\u017e jsem vykro\u010dil sm\u011brem k tob\u011b, kdy\u017e se ulice osv\u00edtila prudk\u00fdm sv\u011btlem jedouc\u00edho auta. Z\u00e1hy jsem sly\u0161el jen pi\u0161t\u011bn\u00ed brzd, kter\u00e9 na ledov\u00e9m povrchu v\u016fbec neposlouchaly, tv\u016fj<\/em> v\u00fdk\u0159ik a ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed r\u00e1nu.<\/p>\n<\/div>\n
Vzal mi t\u011b st\u00edn, jako blesk ude\u0159il k n\u00e1m. Jak sm\u00ed\u0159it se s t\u00edm, \u017ee v nebi \u017eije\u0161 te\u010f s\u00e1m. Uplakan\u00fd o\u010di ty nemohou sp\u00e1t, rozechv\u011bl\u00fd \u00fasta ty tou\u017e\u00ed se sm\u00e1t\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
V \u017eil\u00e1ch mi \u00fapln\u011b ztuhla krev, kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl bezmocn\u011b le\u017eet pod koly auta. „N\u00e9\u00e9, Bille!“ rozb\u011bhl jsem se k tob\u011b, padl na kolena a tvou zkrvavenou hlavu si polo\u017eil do kl\u00edna. „Bille, no tak! Probu\u010f se! Nezav\u00edrej o\u010di! V\u0161echno bude zase v po\u0159\u00e1dku, br\u00e1\u0161ko! – Pros\u00edm v\u00e1s, zavolejte sanitku!“ za\u0159val jsem na \u0159idi\u010de, kter\u00fd se jenom vypla\u0161en\u011b d\u00edval, co se stalo. „Bille, br\u00e1\u0161ko, l\u00e1sko!“ sklonil jsem se k tob\u011b a odhrnoval ti z \u010dela vlasy zm\u00e1\u010den\u00e9 krv\u00ed.<\/div>\n
„T-Tome\u2026 v\u0161echno\u2026 m\u011b\u2026 bol\u00ed. Tome, j-j\u00e1\u2026 um\u00edr\u00e1m\u2026“ mluvil jsi ti\u0161e, p\u0159er\u00fdvav\u011b, sotva jsem t\u011b sly\u0161el.<\/div>\n
„Ne, Billi, ty nesm\u00ed\u0161 um\u0159\u00edt! Nesm\u00ed\u0161 m\u011b tu nechat samotn\u00e9ho. Sanitka u\u017e brzo p\u0159ijede a ty bude\u0161 zase v po\u0159\u00e1dku!“ sna\u017eil jsem se p\u0159esv\u011bd\u010dit sp\u00ed\u0161 sebe, ne\u017e jeho.<\/div>\n
„Ne, Tome, ty v\u00ed\u0161, \u017ee u\u017e m\u011b\u2026 nic\u2026 nezachr\u00e1n\u00ed\u2026“ zav\u0159el jsi o\u010di a tv\u016fj dech byl \u010d\u00edm d\u00e1l slab\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Billi, otev\u0159i o\u010di, pros\u00edm! Sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?!“ Byl jsem naprosto zoufal\u00fd! Sanitka po\u0159\u00e1d nejela a ty jsi mi pomalu um\u00edral v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Pak jsi zase o\u010di otev\u0159el.<\/div>\n
„Tome, sbohem\u2026 Miluju t\u011b. Nezapome\u0148 na m\u011b, pros\u00edm! Opravdu t\u011b\u2026 miluju.“ Posledn\u00ed slova byla t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161iteln\u00e1.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b taky miluju. A nikdy nep\u0159estanu!“ Hlava ti poklesla a j\u00e1 jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e je konec. „Ne, Bille! Nee! Neeeee!“ ulic\u00ed se rozl\u00e9hal m\u016fj beznad\u011bjn\u00fd k\u0159ik a za vte\u0159inku i sanitn\u00ed houka\u010dka. Pak u\u017e jsem nic nevn\u00edmal, nedok\u00e1zal jsem to\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Soumraky zl\u00fd, jak vlny p\u0159ipluly k n\u00e1m. Nept\u00e1m se d\u00e1l, tomu se rad\u011bji vzd\u00e1m.<\/em><\/div>\n
Vzal mi t\u011b st\u00edn, j\u00e1 tehdy byl(a) jen tvou. Pro\u010d lidi zl\u00ed zm\u011bnili osud n\u00e1s dvou?!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ani nev\u00edm, jak jsem se dostal do sanitky. Z\u0159ejm\u011b mi pomohli dokto\u0159i, kdy\u017e vid\u011bli, \u017ee jsem v naprost\u00e9m \u0161oku. Jen matn\u011b si pamatuju, \u017ee se t\u011b je\u0161t\u011b po cest\u011b do nemocnice pokou\u0161eli o\u017eivovat.<\/div>\n
P\u0159ed o\u010dima mi po\u0159\u00e1d jen v\u00ed\u0159ily sam\u00e9 d\u011bsiv\u00e9 obrazy. Sv\u011btla auta, n\u00e1raz, ty v lou\u017ei krve. Tvoje posledn\u00ed slova mi v hlav\u011b zn\u011bla jako ozv\u011bna\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Vzal mi t\u011b st\u00edn, jako blesk ude\u0159il k n\u00e1m. Jak sm\u00ed\u0159it se s t\u00edm, \u017ee v nebi \u017eije\u0161 te\u010f s\u00e1m.<\/em><\/div>\n
Promarn\u011bn\u00fd noci ty nechci u\u017e zn\u00e1t, uplakan\u00fd o\u010di a\u0165 mohou j\u00edt sp\u00e1t\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
A te\u010f u\u017e to bude skoro rok, co jsem s\u00e1m. Opustil jsi m\u011b tak n\u00e1hle, ale osud n\u00e1s bohu\u017eel cht\u011bl rozd\u011blit. I kdy\u017e jsme si v\u017edycky \u0159\u00edkali, \u017ee um\u0159eme spolu, poru\u0161ili jsme tento slib. Tak r\u00e1d bych s tebou byl v nebi! Aspo\u0148 bys tam nebyl tak s\u00e1m a my bysme byli zase spolu\u2026<\/div>\n
Cel\u00e9 dny se stejn\u011b jenom tr\u00e1p\u00edm a po\u0159\u00e1d dokola si kladu jednu ot\u00e1zku: M\u00e1 to v\u016fbec smysl? Bez tebe? V\u00edm, co bys mi \u0159ekl: Ano, m\u00e1.<\/div>\n
Ale pro\u010d? Co m\u011b tady dr\u017e\u00ed? V\u016fbec nic! Ale i tak nedok\u00e1\u017eu ud\u011blat nic, co by m\u011b dostalo k tob\u011b. Na to jsem moc slab\u00fd\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Byla to l\u00e1ska, p\u0159esn\u011b jak m\u00e1 b\u00fdt. V tuhle chv\u00edli nemoh’ nikdo tu\u0161it, co se bude d\u00edt.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e tenhle zimn\u00ed ve\u010der, cht\u011bli spolu zase j\u00edt a jen tak se bavit, b\u00e1je\u010dn\u011b se m\u00edt.<\/em><\/div>\n
Pak z\u010distajasna ozvala se r\u00e1na. V\u0161ichni se rozutekli a zbyl tu jenom prach.<\/em><\/div>\n
V pr\u016fchodu tmav\u00fdm z\u016fstala \u00fapln\u011b sama, ten \u010dern\u00fd st\u00edn ten nese jm\u00e9no vrah.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Sed\u011bl jsem v nemocnici na chodb\u011b a vlastn\u011b ani nev\u00edm, na co jsem \u010dekal. Stejn\u011b jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e si te\u010f jako and\u00edlek sed\u00ed\u0161 n\u011bkde na obl\u00e1\u010dku v nebi a sleduje\u0161 m\u011b. Zaklonil jsem hlavu a za\u0161eptal: „Br\u00e1\u0161ko, nikdy na tebe nezapomenu. Miluju t\u011b, stra\u0161n\u011b moc! Ty jsi moje jedin\u00e1 l\u00e1ska – prvn\u00ed a\u2026 posledn\u00ed\u2026“ Po tv\u00e1\u0159i mi tekly slzy, ale v\u016fbec jsem to nevn\u00edmal. Bylo mi v\u0161echno jedno – v tuhle chv\u00edli u\u017e ano. Nem\u011bl jsem nic, pro co bych tady mohl \u017e\u00edt. \u017d\u00e1dn\u00e1 nad\u011bje\u2026<\/div>\n
N\u00e1hle se vedle m\u011b otev\u0159ely dve\u0159e a vy\u0161la n\u011bjak\u00e1 mlad\u00e1 sest\u0159i\u010dka. Jen co m\u011b uvid\u011bla bre\u010det, sedla si vedle m\u011b a zlehka m\u011b pohladila po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, moc m\u011b to mrz\u00ed. V\u00e1\u0161 bratr\u2026 zem\u0159el. N\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed byly opravdu v\u00e1\u017en\u00e9. Je mi to l\u00edto\u2026“ Nab\u00eddla mi pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00edk. Kdy\u017e jsem j\u00ed pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed, v\u0161iml jsem si, \u017ee taky nem\u00e1 moc daleko k pl\u00e1\u010di. A pak u\u017e jsem se neudr\u017eel a padl j\u00ed do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„On byl m\u016fj jedin\u00fd br\u00e1\u0161ka, moje l\u00e1ska! Miloval jsem ho a te\u010f je pry\u010d! Co tady bez n\u011bj budu d\u011blat?!“ Sestra se m\u011b pokou\u0161ela uklidnit, ale ani jeden zp\u016fsob j\u00ed nebyl nic platn\u00fd.<\/div>\n
„Poj\u010fte, odvezu v\u00e1s dom\u016f. Kon\u010d\u00ed mi slu\u017eba, tak a\u0165 tady po\u0159\u00e1d jen tak nesed\u00edte.“<\/div>\n
„Tak dob\u0159e\u2026 d\u011bkuju,“ zavzlykal jsem.<\/div>\n
* * *<\/p>\n<\/div>\n
„Mohla byste to pros\u00edm vz\u00edt okolo sadu?“ sed\u011bl jsem v aut\u011b t\u00e9 mil\u00e9 sest\u0159i\u010dky a v hlav\u011b m\u011bl pr\u00e1zdno.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ p\u0159itakala sestra, p\u0159esto\u017ee nech\u00e1pala, pro\u010d m\u00e1 jet zrovna touhle cestou.<\/div>\n
„M\u016f\u017eete p\u0159ibrzdit?“ zeptal jsem se a tak mi zastavila p\u0159esn\u011b na tom rozcest\u00ed, kde jsem cht\u011bl. Otev\u0159el jsem dve\u0159e od auta a vylezl ven. Pozoroval jsem tu idylicky vzhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed ulici. V\u0161ude spousta sn\u011bhu, nav\u00edc po\u0159\u00e1d sn\u011b\u017eilo, od V\u00e1noc to tady bylo je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d vyzdoben\u00e9 a osv\u011btlen\u00e9, prost\u011b n\u00e1dhera. Jen jedna v\u011bc to kazila – velk\u00e1 krvav\u00e1 skvrna uprost\u0159ed silnice a p\u00e1r st\u0159ep\u016f okolo. Vzhl\u00e9dl jsem k nebi. Bylo \u00fapln\u011b jasno, a tak na n\u011bm z\u00e1\u0159ily snad tis\u00edce hv\u011bzd! Na tv\u00e1\u0159i m\u011b zastudilo p\u00e1r sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dek a vlastn\u00ed slzy, ale v\u016fbec jsem si toho nev\u0161\u00edmal.<\/div>\n
Najednou se mi zd\u00e1lo, \u017ee vid\u00edm na obloze tv\u016fj obli\u010dej, kter\u00fd se na m\u011b usm\u00edval a potichou\u010dku, tak abych to sly\u0161el jen j\u00e1, \u0161eptal: „V\u017edycky tu budu s tebou – ve tv\u00e9m srdci!“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: IchbinTeufelin<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: IchbinTeufelin Zdrav\u00edm v\u0161echny twincestn\u00ed du\u0161i\u010dky! x) Po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem se rozhodla, \u017ee nap\u00ed\u0161u n\u011bjakou twincestn\u00ed pov\u00eddku a tuhle jsem m\u011bla v pl\u00e1nu u\u017e dlouho, ale po\u0159\u00e1d n\u011bjak nebyl na realizaci tohoto pl\u00e1nu \u010das. Ale te\u010f jsem chytla kone\u010dn\u011b inspiraci, sedla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-15584","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15584","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15584"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15584\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15584"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15584"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15584"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}