{"id":15604,"date":"2009-01-05T18:00:00","date_gmt":"2009-01-05T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15568"},"modified":"2009-01-05T18:00:00","modified_gmt":"2009-01-05T17:00:00","slug":"bookmakers-scrubbers-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/01\/05\/bookmakers-scrubbers-23\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers 23."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Optimismus, kter\u00fd mi m\u00e1ma dopoledne nalila do \u017eil, se m\u011b tedy vskutku dlouho nedr\u017eel. Bill mi ho srazil hned, jak se vykulil z postele. Byl rozmrzel\u00fd a protivn\u00fd. Z\u0159ejm\u011b spal podobn\u011b jako j\u00e1. Neust\u00e1le si st\u011b\u017eoval na bolest hlavy, tak\u017ee ho m\u00e1ma obskakovala a sn\u00e1\u0161ela mu v\u0161echno, na\u010d si zrovinka na\u0161e veli\u010denstvo vzpomn\u011blo. Cel\u00e9 odpoledne potom str\u00e1vil rozvalen\u00fd v ob\u00fdv\u00e1ku na pohovce, a\u017e po nos schovan\u00fd pod dekou. Spole\u010dnost mu d\u011blal Gordon, kter\u00fd se alespo\u0148 pod z\u00e1minkou p\u00e9\u010de o syn\u00e1tora, kter\u00fd se nec\u00edtil p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e, nemusel ani pohnout a proleno\u0161il si tak beztrestn\u011b spoustu hodin, kter\u00e9 by jinak pod m\u00e1min\u00fdm velen\u00edm musel naplnit n\u011bjakou bohulib\u011bj\u0161\u00ed \u010dinnost\u00ed, jako bylo nap\u0159\u00edklad shrab\u00e1n\u00ed spaden\u00e9ho list\u00ed na zahrad\u011b. Ob\u010das se k nim p\u0159i\u0161el p\u0159itulit Kazim\u00edr a to bylo asi tak v\u0161echno. J\u00e1 se jim rad\u011bji obloukem vyh\u00fdbal. K hovoru, kter\u00fd jsem m\u011bl v pl\u00e1nu zap\u0159\u00edst s Billem, jsem asistenci ot\u010d\u00edma nepot\u0159eboval a sna\u017eit se br\u00e1chu vyl\u00e1kat n\u011bkam stranou, se mi nejevilo jako nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad. Nejsp\u00ed\u0161 by ten protiva po mn\u011b minim\u00e1ln\u011b mrsknul svoji ba\u010dkoru, ale sp\u00ed\u0161 by mi na hlav\u011b p\u0159ist\u00e1la t\u011b\u017ek\u00e1 brou\u0161en\u00e1 v\u00e1za, kter\u00e1 st\u00e1la p\u0159ed otomanem na konferen\u010dn\u00edm stolku. Budu se muset, jak mi radila m\u00e1ma, obrnit trp\u011blivost\u00ed a vydr\u017eet, dokud nebude ct\u011bn\u00fd br\u00e1\u0161ka tro\u0161i\u010dku l\u00e9pe nalo\u017een\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Ov\u0161em nave\u010der m\u011b tedy dorazil. Vyhrabal se ze sv\u00e9ho \u00fato\u010di\u0161t\u011b s t\u00edm, \u017ee u\u017e se c\u00edt\u00ed l\u00e9pe a jde nav\u0161t\u00edvit Andrease. P\u011bkn\u011b m\u011b t\u00edm nakrknul. Andy byl n\u00e1\u0161 spole\u010dn\u00fd p\u0159\u00edtel a nebylo zvykem, abychom se s n\u00edm sch\u00e1zeli odd\u011blen\u011b. Nem\u00ednil jsem se ale vnucovat. Kdy\u017e s n\u00edm chce b\u00fdt, a\u0165 si jde. Vr\u00e1til se a\u017e po des\u00e1t\u00e9 hodin\u011b a rovnou n\u00e1m pop\u0159\u00e1l dobrou noc a hned po spr\u0161e zapadl do sv\u00e9ho pokoje. Chv\u00edli jsem se je\u0161t\u011b bezprizorn\u011b potloukal po dom\u011b, ob\u010das jsem mrknul, na co se v telce koukaj\u00ed na\u0161i, ale nakonec jsem to vzdal a \u0161el jsem zalehnout taky.<\/p>\n<\/div>\n
Bylo hodn\u011b po p\u016flnoci, kdy\u017e m\u011b dusiv\u00e1 t\u00edha my\u0161lenek vyhnala z postele. Vystr\u010dil jsem nos z pokoje a zaposlouchal se do zvuk\u016f v dom\u011b. Klid. V\u0161ichni ji\u017e pravd\u011bpodobn\u011b spali. Nehlu\u010dn\u011b jsem se po \u0161pi\u010dk\u00e1ch kradl k Billov\u00fdm dve\u0159\u00edm. Opatrn\u011b jsem je otev\u0159el a nakoukl dovnit\u0159. Jeho pokoj byl tmav\u00fd a tich\u00fd, tak tich\u00fd, \u017ee mi \u0161epot jeho dechu bur\u00e1cel v u\u0161\u00edch. Kdy\u017e jsem ve\u0161el do dve\u0159\u00ed, chladn\u00fd vzduch z chodby sp\u011bchal za mnou. Rychle, ale s nejv\u011bt\u0161\u00ed obez\u0159etnost\u00ed, jsem je zase zav\u0159el. Posadil jsem se na koberec u jeho postele tv\u00e1\u0159\u00ed proti n\u011bmu a d\u00edval jsem se, jak klidn\u011b sp\u00ed. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli o n\u011b\u010dem sn\u00ed.<\/div>\n
\n
Dlouh\u00e9 minuty jsem ho vydr\u017eel jen tak pozorovat. Pak jsem ale zatou\u017eil po n\u011b\u010dem v\u00edc. Tak dlouho u\u017e mi nebylo dovoleno se ho dotknout. Ani se nepohnul, kdy\u017e jsem si sedl na kraj jeho postele. Sv\u011btlo, dopadaj\u00edc\u00ed na jeho p\u0159ekr\u00e1snou a\u017e jemn\u011b d\u00edv\u010d\u00ed tv\u00e1\u0159, ost\u0159e kontrastovalo s okoln\u00ed temnotou a vytv\u00e1\u0159elo st\u00edny na pol\u0161t\u00e1\u0159i. Ten pohled byl a\u017e elektrizuj\u00edc\u00ed. Pomalu jsem odt\u00e1hnul p\u0159ikr\u00fdvku a odhalil jeho nah\u00e9 t\u011blo, bled\u00e9 a n\u00e1dhern\u00e9 uprost\u0159ed tmav\u00e9ho povle\u010den\u00ed. Prahl jsem po tom ho za\u010d\u00edt hladit, ale b\u00e1l jsem se, \u017ee bych ho mohl probudit. Tak jsem rad\u011bji jen z\u016fstal u hladov\u00e9ho mapov\u00e1n\u00ed jeho k\u0159ivek o\u010dima. Nech\u00e1pal jsem, co to prov\u00e1d\u00edm. Mu\u010dil jsem s\u00e1m sebe. Nem\u011bl bych tu b\u00fdt. Nem\u011bl bych tohle d\u011blat. P\u0159esv\u011bd\u010doval jsem s\u00e1m sebe a nutil sv\u00e9 \u00fa\u017easem zchroml\u00e9 nohy, aby se zvedly a dopravily m\u011b zp\u011bt do m\u00e9ho pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
A op\u011bt se dostavil pocit prohry. Nedok\u00e1\u017eu to. Nikdy tohle nadpozemsk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed nez\u00edsk\u00e1m jen pro sebe. P\u0159ipadal jsem si jako naprost\u00fd ubo\u017e\u00e1k. Kam zmizel ten v\u017edy sebev\u011bdom\u00fd Tom, p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee m\u016f\u017ee m\u00edt kohokoli, na koho si uk\u00e1\u017ee. Tohle byla naprosto patov\u00e1 situace. Nemohl jsem se pohnout vp\u0159ed, ale ne\u0161lo ani couvat. V\u0161echny ty city u\u017e nelze vz\u00edt zp\u011bt a j\u00e1 se jimi za\u010d\u00ednal dusit. Nedok\u00e1\u017eu u\u017e d\u00e9le \u010dekat, honilo se mi hlavou. Pot\u0159eboval jsem, aby byl se mnou te\u010f hned. Jen\u017ee jsem si to p\u0159edstavoval pokud mo\u017eno tak, abych proto nemusel v\u016fbec nic ud\u011blat. Aby se jednodu\u0161e Bill r\u00e1no probudil a vrhnul se mi do n\u00e1ru\u010de. Bl\u00e1hovost. Na sv\u011bt\u011b nen\u00ed nic, co by \u010dlov\u011bku jenom tak spadlo do kl\u00edna.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Po tv\u00e1\u0159i mi za\u010dala samovoln\u011b st\u00e9kat jedna opu\u0161t\u011bn\u00e1 slza. Razantn\u011b jsem ji set\u0159el a nad\u00e1val si s\u00e1m sob\u011b do slaboch\u016f. ‚P\u0159eci tu neza\u010dne\u0161 bre\u010det, ty jeden srabe. Kluci nepl\u00e1\u010dou.‘ P\u0159esv\u011bd\u010doval jsem se v duchu. M\u011bl jsem chu\u0165 se s\u00e1m sob\u011b vysm\u00e1t, kdy\u017e jsem si uv\u011bdomil, kolikr\u00e1t se mi slzy jak hrachy v posledn\u00ed dob\u011b kv\u016fli Billovi koulely po obli\u010deji.<\/p>\n<\/div>\n
P\u00e1rkr\u00e1t jsem se prudce nadechl pod p\u0159\u00edvalem n\u00e1hl\u00e9 srde\u010dn\u00ed slabosti. Nen\u00e1vid\u011bl jsem sv\u00edravou bolest na hrudi, kter\u00e1 se mi tam usazovala a neust\u00e1le p\u0159ib\u00fdvala na intenzit\u011b s ka\u017edou dal\u0161\u00ed my\u0161lenkou na to, \u017ee selh\u00e1v\u00e1m. K \u010demu je mi l\u00e1ska, kdy\u017e nen\u00ed op\u011btovan\u00e1. Kdy\u017e j\u00e1 s\u00e1m ji nedok\u00e1\u017eu projevit. P\u0159itiskl jsem si studenou dla\u0148 na \u010delo a sna\u017eil jsem se uklidnit sv\u016fj rozbou\u0159en\u00fd tep.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se n\u00e1hle m\u00edrn\u011b pohnul a jemn\u011b ze sp\u00e1nku zavrn\u011bl a na\u0161pulil rty. Polekan\u011b jsem ztuhl, ale z\u0159ejm\u011b se neprobudil. Jeho v\u00ed\u010dka z\u016fstala d\u00e1l zav\u0159en\u00e1. Byl rozko\u0161n\u00fd. Naklonil jsem se nad jeho obli\u010dej, nosem jsem se zleh\u00fdnka ot\u0159el o jeho tv\u00e1\u0159 a nas\u00e1l tu opojnou v\u016fni jeho t\u011bla.<\/div>\n
„Bill\u00ed\u2026 l\u00e1sko\u2026“ Za\u0161eptal jsem a v o\u010d\u00edch m\u011b za\u0161t\u00edpal nov\u00fd p\u0159\u00edval slan\u00e9 vody, kter\u00fd u\u017e jsem nebyl schopen zadr\u017eet. Sp\u011b\u0161n\u011b jsem ho zase p\u0159ikryl a co mo\u017en\u00e1 nejrychleji jsem vym\u00e1znul z jeho pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Zaklaply za n\u00edm dve\u0159e. Je\u0161t\u011b st\u00e1le v \u0161oku jsem prudce otev\u0159el o\u010di a poulil je n\u011bkam do tmy, kde jsem tu\u0161il strop. Musel jsem otev\u0159\u00edt \u00fasta a mocn\u011b jimi nas\u00e1t vzduch do plic. M\u011bl jsem pocit, \u017ee se dus\u00edm. Co to, sakra, m\u011blo b\u00fdt? Co tu jenom d\u011blal? A pro\u010d jsem vlastn\u011b celou tu dobu p\u0159edst\u00edral, \u017ee sp\u00edm? T\u0159eba si p\u0159i\u0161el jen popov\u00eddat. A nebo tu mo\u017en\u00e1 byl kv\u016fli n\u011b\u010demu do\u010dista jin\u00e9mu\u2026 P\u0159idu\u0161en\u011b jsem zast\u00e9nal. Ne\u0161lo to ovl\u00e1dnout. Jeho p\u0159\u00edtomnost m\u011b tak moc vydr\u00e1\u017edila. D\u011bkoval jsem proz\u0159etelnosti, \u017ee ho nenapadlo mi tu p\u0159ikr\u00fdvku st\u00e1hnout je\u0161t\u011b o kousek n\u00ed\u017e. Vid\u011bl by, co v\u0161echno se mnou d\u011blal u\u017e jen jeho pouh\u00fd dech, t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00ed se o moje t\u011blo, jeho v\u016fn\u011b a bl\u00edzkost. Je to beznad\u011bjn\u00e9. Chci ho zp\u00e1tky.<\/p>\n<\/div>\n
\u0158ekl mi ale l\u00e1sko. Pro\u010d? Nech\u00e1pal jsem to\u2026 Ne, nel\u00edbilo se mi to. Byla to komplikace a j\u00e1 se j\u00ed nem\u00ednil zab\u00fdvat. Tou\u017eil jsem jen, aby se vr\u00e1tily ty bezstarostn\u00e9 chv\u00edle, kdy jsme si vyhov\u011bli. Bez z\u00e1vazk\u016f. Bez cit\u016f. Prob\u011bhlo ale v\u016fbec n\u011bkdy n\u011bco mezi n\u00e1mi bez citu? Znovu jsem zasku\u010del. Tentokr\u00e1t u\u017e ale ne vzru\u0161en\u00edm, sp\u00ed\u0161e marnost\u00ed.<\/div>\n
„Ach, do prdele, Tome. Ty jeden blb\u010de!“ Klel jsem do ticha m\u00edstnosti a p\u00e1rkr\u00e1t p\u0159i tom bouchl p\u011bst\u00ed do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Kdyby jen nevypustil z pusy ten nesmysl, byl bych se te\u010f odhodlal, zvednul se a \u0161el za n\u00edm. Neprahl jsem po ni\u010dem jin\u00e9m. Pot\u0159eboval jsem ale jen to jedno, nehodlal jsem nic vysv\u011btlovat a jeho by z\u0159ejm\u011b napadlo, \u017ee m\u011b vzbudil, tud\u00ed\u017e by se pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bjak\u00e9 ot\u00e1zky dostavily.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159ekulil jsem se na b\u0159icho a p\u0159et\u00e1hl si deku i p\u0159es hlavu. Sna\u017eil jsem se soust\u0159edit na to, abych znovu usnul, ale ne\u0161lo to. Dokonce jsem se p\u0159istihl, jak se za\u010d\u00edn\u00e1m p\u00e1nv\u00ed t\u0159\u00edt o matraci. K \u010dertu s t\u00edm v\u0161\u00edm. Prudce jsem se vymr\u0161til do sedu, shodil ze sebe p\u0159ikr\u00fdvku a vysko\u010dil jsem na nohy. P\u00e1r rychl\u00fdmi kroky jsem p\u0159ekonal vzd\u00e1lenost mezi m\u00fdm a Tomov\u00fdm pokojem a rozrazil jeho dve\u0159e. Z\u016fstal jsem st\u00e1t mezi futry. Co kdy\u017e u\u017e usnul? V\u00e1\u017en\u011b ho chci budit?<\/p>\n<\/div>\n
„Tome\u2026 sp\u00ed\u0161?“ \u0160pitnul jsem sm\u011brem k jeho posteli, kde jsem pod nafouklou p\u0159ikr\u00fdvkou tu\u0161il jeho do klubka sto\u010den\u00e9 t\u011blo. Zavrt\u011bl se a vystr\u010dil zpod pe\u0159iny svoji dredatou k\u0161tici.<\/div>\n
„Bille, co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ Neodpov\u011bd\u011bl jsem. Pe\u010dliv\u011b jsem za sebou zav\u0159el dve\u0159e a v dal\u0161\u00edm moment\u011b jsem se natla\u010dil do jeho pel\u00ed\u0161ku. Nech\u00e1pav\u011b na m\u011b z\u00edral s otazn\u00edky v o\u010d\u00edch. \u010cekal alespo\u0148 p\u00e1r vysv\u011btluj\u00edc\u00edch slov, ale j\u00e1 na to ka\u0161lal. P\u0159itiskl jsem sv\u00e9 rty k t\u011bm jeho. P\u0159\u00edmo m\u011b k tomu vyb\u00edzely. Vydechl jsem \u00falevou, kdy\u017e jsem znovu uc\u00edtil tu jejich m\u011bkkost a sladkost. Nebr\u00e1nil se. Omotal mi ruce kolem krku a prsty \u010dechral moje vlasy na t\u00fdle. Tak jsem to m\u011bl r\u00e1d. B\u00fdt uv\u011bzn\u011bn\u00fd v jeho objet\u00ed. Dlouho mi ale nevydr\u017eelo jemn\u00e9 ochutn\u00e1v\u00e1n\u00ed t\u00e9 nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 smyslnosti. Pootev\u0159el jsem sv\u00e1 \u00fasta a vystartoval jsem proti jeho rt\u016fm jazykem. Sta\u010dilo p\u00e1r polask\u00e1n\u00ed a pustil m\u011b za hradbu zub\u016f hluboko do sv\u00fdch \u00fast. Plenil jsem je a dob\u00fdval. N\u00e1\u0161 polibek se st\u00e1val st\u00e1le hlub\u0161\u00edm a agresivn\u011bj\u0161\u00edm. Automaticky jsem se k n\u011bmu p\u0159i\u0161oupl je\u0161t\u011b t\u011bsn\u011bji a ot\u0159el se kl\u00ednem o ten jeho. Kdy\u017e u\u017e jsem si cht\u011bl gratulovat, jak snadn\u00e9 bylo dos\u00e1hnout sv\u00e9ho, za\u010dal se zm\u00edtat. Nejd\u0159\u00edv to byl jen slab\u00fd odpor, kdy\u017e jsem mu ale nev\u011bnoval pozornost a d\u00e1l nepokryt\u011b plenil jeho \u00fasta, odstr\u010dil m\u011b od sebe razantn\u011bji a z\u016fstal mi jen, popadaj\u00edc dech, fun\u011bt do obli\u010deje.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
„Co se d\u011bje? No tak, Tome, tolik t\u011b chci. Nebra\u0148 se.“ P\u0159edl jsem mu do ucha touhou zast\u0159en\u00fdm hlasem. Tom jen su\u0161e polknul.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 ne.“ Dostal nakonec ze sebe. Zn\u011blo to dost nekompromisn\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d\u2026 v\u017edy\u0165\u2026 v\u017edy\u0165 jsi taky vzru\u0161en\u00fd. C\u00edt\u00edm to. Chce\u0161 m\u011b, stejn\u011b jako j\u00e1 tebe.“ M\u016fj mozek v\u016fbec nepob\u00edral jeho snahy to stopnout.<\/div>\n
„M\u00fdl\u00ed\u0161 se.“ Zni\u010den\u011b se posadil a h\u0159betem ruky si chladil \u010delo.<\/div>\n
„Co\u017ee? Tak mi tedy ten m\u016fj omyl osv\u011btli.“ Nap\u0159\u00edmil jsem se vedle n\u011bj a sna\u017eil se v t\u00f3nu hlasu potla\u010dit pomalu nar\u016fstaj\u00edc\u00ed rozlad\u011bn\u00ed. „J\u00e1 ale mysl\u00edm, \u017ee tohle je v\u00fdmluvn\u00e9 dostate\u010dn\u011b.“ Zasy\u010del jsem, hm\u00e1tl mu do kl\u00edna a pevn\u011b stiskl jeho t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ipraven\u00fd penis.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148! Sly\u0161\u00ed\u0161! Nesahej na m\u011b. J\u00e1 u\u017e to takhle nechci, jasn\u00fd?!“ Prudce odmr\u0161til mou ruku a p\u0159im\u00e1\u010dkl se a\u017e ke st\u011bn\u011b na druhou p\u016flku postele. Kolena si str\u010dil pod bradu. Choulil se tam jako vypla\u0161en\u00e9 zv\u00ed\u0159\u00e1tko.<\/div>\n
„Aha\u2026 a jak to teda chce\u0161?“ Pronesl jsem ironicky.<\/div>\n
„Ty to asi po\u0159\u00e1d nech\u00e1pe\u0161, ty zabedn\u011bn\u010de, vi\u010f? Nebudu s tebou u\u017e sp\u00e1t\u2026 ne bez l\u00e1sky.“ T\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b dodal ta posledn\u00ed t\u0159i slova. Zalapal jsem po dechu. \u0158ekl to znovu. On to snad skute\u010dn\u011b myslel v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Co\u017ee? Ty ses \u00fapln\u011b pom\u00e1t! Jak si to jako p\u0159edstavuje\u0161? \u017de z n\u00e1s bude zamilovanej p\u00e1re\u010dek a za\u010dneme se vodit za ru\u010di\u010dky nebo co? Se\u0161 bl\u00e1zen! Jsme br\u00e1chov\u00e9!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom si zlomen\u011b povzdechl. Bylo to nejsp\u00ed\u0161 slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u00edc, ne\u017e jsem si p\u0159ipou\u0161t\u011bl. Nedok\u00e1zal mi pravd\u011bpodobn\u011b vysv\u011btlit svoje pochody my\u0161lenek \u010di slova, je\u017e v bl\u00e1hov\u00e9m domn\u011bn\u00ed, \u017ee budou vysly\u0161ena a pochopena, p\u0159ed chv\u00edl\u00ed vy\u0159knul. P\u0159esto se o to alespo\u0148 chab\u011b pokusil.<\/div>\n
„Jo, br\u00e1chov\u00e9, co spolu sp\u011bj. U\u017e to je dost nenorm\u00e1ln\u00ed, nemysl\u00ed\u0161? Hele, Bille, j\u00e1 t\u011b nenut\u00edm, abys\u2026 abys m\u011b miloval. \u0158\u00edk\u00e1m prost\u011b jenom dost! Znamen\u00e1\u0161 pro m\u011b v\u00edc, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161\u2026 ne\u017e si se\u0161 ochoten p\u0159iznat. A j\u00e1 u\u017e neunesu d\u00e1l fakt, \u017ee spolu jenom soulo\u017e\u00edme. Chci bu\u010f v\u0161echno, nebo nic. Tak\u017ee pokud tu te\u010f jsi jen z p\u0159\u00edzemn\u00ed pot\u0159eby se uspokojit a v\u016fbec nic ke mn\u011b nec\u00edt\u00ed\u0161, tak odejdi. Tv\u016fj bratr z\u016fstanu d\u00e1l, ale nic v\u00edc.“ Domluvil. Cel\u00e9 to bylo jako \u0161patn\u00fd vtip. V\u017edy\u0165 my spolu p\u0159ece nem\u016f\u017eeme\u2026 ale on si mysl\u00ed, \u017ee ano\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Chv\u00edli mi trvalo, ne\u017e jsem str\u00e1vil plnou v\u00e1hu toho, co mi tu \u0159ekl a pak mnou projel nep\u0159edstaviteln\u00fd vztek a ura\u017eenost.<\/div>\n
„Fajn! Jak chce\u0161! Pamatuj si ale, brat\u0159\u00ed\u010dku, ty bude\u0161 je\u0161t\u011b prosit a \u0161kemrat o to, abych se t\u011b dot\u00fdkal. Nevydr\u017e\u00ed\u0161 to beze m\u011b.“ \u0160t\u011bknul jsem na n\u011bj nen\u00e1vistn\u011b a ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Seb\u011bhnul jsem dol\u016f do kuchyn\u011b a pomalu odpou\u0161t\u011bl p\u00e1ru. Takhle m\u011b u\u017e tedy opravdu dlouho nerozladil. P\u0159e\u0161lapoval jsem po studen\u00e9m linoleu a nakonec jsem zabrousil a\u017e k lednici. V jej\u00edch dve\u0159\u00edch st\u00e1la nap\u016fl pr\u00e1zdn\u00e1 l\u00e1hev bez jak\u00e9koli etikety. Pat\u0159ila Gordonovi. Tu\u0161il jsem, \u017ee \u0159\u00edkal, \u017ee je to dom\u00e1c\u00ed whisky od n\u011bjak\u00e9ho jeho kamar\u00e1da. To ale nebylo pro tuto chv\u00edli rozhoduj\u00edc\u00ed. Byl to alkohol a to bylo podstatn\u00e9. Vyt\u00e1hl jsem ten zlatav\u00fd destil\u00e1t ven a nalil si trochu do skleni\u010dky, kter\u00e1 se povalovala na kuchy\u0148sk\u00e9 lince. P\u0159i\u010dichl jsem. Von\u011blo to docela p\u0159\u00edjemn\u011b. To sam\u00e9 se ale rozhodn\u011b nedalo \u0159\u00edct o chuti. Bylo to odporn\u00e9. Zk\u0159ivil jsem obli\u010dej v znechucen\u00e9 grimase, p\u0159esto jsem do sebe nakonec obr\u00e1til v\u0161e, co bylo ve skleni\u010dce. \u017daludkem se mi rozlilo p\u0159\u00edjemn\u00e9 teplo, nohy m\u011b ale od podlahy z\u00e1bly d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Necht\u011blo se mi vracet zp\u011bt do sv\u00e9ho pokoje. Stejn\u011b bych neusnul. P\u0159esunul jsem se tedy rad\u011bji do ob\u00fdv\u00e1ku a zachumlal jsem se do deky, kter\u00e1 tu je\u0161t\u011b z\u016fstala z m\u00e9ho odpoledn\u00edho povalov\u00e1n\u00ed. Hlavou mi rotovala v\u0161echna ta slova, kter\u00e1 jsem od Toma sly\u0161el a musel jsem si cht\u011b necht\u011b p\u0159iznat, \u017ee m\u00e9mu egu docela zalichotila informace, \u017ee je do m\u011b zamilovan\u00fd. Tak jsem to tedy alespo\u0148 pochopil. To ov\u0161em nem\u011bnilo nic na skute\u010dnosti, \u017ee to byl sm\u011b\u0161n\u00fd nesmysl. Nedok\u00e1zal jsem si p\u0159edstavit, jak by to cel\u00e9 mezi n\u00e1mi fungovalo a popravd\u011b jsem nem\u011bl ani snahu o tom p\u0159em\u00fd\u0161let, nebo se snad zahloubat nad t\u00edm, jestli n\u011bkde v skrytu du\u0161e nec\u00edt\u00edm n\u011bco podobn\u00e9ho jako on. Se\u010dteno podtr\u017eeno, prost\u011b jsem to zavrhl. Umanul jsem si ale jinou v\u011bc. Pln\u011b dostoj\u00edm toho, co jsem mu sl\u00edbil, ne\u017e jsem od n\u011bj ode\u0161el. Svedu ho. Uk\u00e1\u017eu mu, \u017ee bez toho nem\u016f\u017ee b\u00fdt, bez m\u00e9ho t\u011bla a dotek\u016f. Byl jsem si neot\u0159esiteln\u011b jist\u00fd t\u00edm, \u017ee to dok\u00e1\u017eu. Bude jenom m\u016fj. M\u016fj mal\u00fd br\u00e1\u0161ka. S\u00e1m pro sebe jsem se u\u0161kl\u00edbl. Pekeln\u011b jsem se t\u011b\u0161il na to, a\u017e se v naprost\u00e9 ag\u00f3nii bude chv\u011bt spaluj\u00edc\u00edm vzru\u0161en\u00edm v m\u00e9 n\u00e1ru\u010di. ‚T\u011b\u0161 se, Tome, mn\u011b neute\u010de\u0161\u2026‘<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Tom Optimismus, kter\u00fd mi m\u00e1ma dopoledne nalila do \u017eil, se m\u011b tedy vskutku dlouho nedr\u017eel. Bill mi ho srazil hned, jak se vykulil z postele. Byl rozmrzel\u00fd a protivn\u00fd. Z\u0159ejm\u011b spal podobn\u011b jako j\u00e1. Neust\u00e1le si st\u011b\u017eoval na bolest hlavy,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[173],"tags":[],"class_list":["post-15604","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15604","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15604"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15604\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15604"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15604"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15604"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}