{"id":15623,"date":"2009-01-03T16:00:00","date_gmt":"2009-01-03T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15587"},"modified":"2009-01-03T16:00:00","modified_gmt":"2009-01-03T15:00:00","slug":"chaos-v-dusi-29","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/01\/03\/chaos-v-dusi-29\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i 29."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
I p\u0159es m\u00e9 po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed obavy nakonec sv\u00e1tky prob\u011bhly pom\u011brn\u011b v klidu a pohod\u011b. I kdy\u017e m\u011b dva dny pon\u011bkud \u0161kr\u00e1balo v krku, t\u0159et\u00ed den u\u017e jsem byl v pohod\u011b a mamka se od na\u0161eho n\u00e1vratu z mraziv\u00e9 noci p\u0159ed n\u00e1mi o t\u00e9 ud\u00e1losti v\u016fbec nezmi\u0148ovala, i kdy\u017e bylo vid\u011bt, jak ji to ranilo. O to v\u00edc se ke mn\u011b chovala starostliv\u011bji a mileji, pokud to v\u016fbec bylo mo\u017en\u00e9. Jako ka\u017ed\u00fd rok, i letos napekla n\u011bjak\u00fdch deset druh\u016f cukrov\u00ed, od ka\u017ed\u00e9ho po p\u011bti plech\u00e1ch, a ke ka\u017ed\u00e9mu j\u00eddlu n\u00e1sledoval pln\u00fd tal\u00ed\u0159ek toho sladk\u00e9ho pe\u010diva, kter\u00fd jsme s Tomem museli bezpodm\u00edne\u010dn\u011b sn\u00edst. Ani n\u00e1m to nevadilo, peka\u0159sk\u00e9 um\u011bn\u00ed na\u0161\u00ed mamky bylo prost\u011b nep\u0159ekonateln\u00e9. Ale k jej\u00edmu vzteku se to st\u00e1le m\u00edjelo \u00fa\u010dinkem, nikde nebyl sebemen\u0161\u00ed n\u00e1znak toho, \u017ee by se na na\u0161ich huben\u00fdch t\u011blech za\u010daly tvo\u0159it aspo\u0148 n\u011bjak\u00e9 faldy.<\/div>\n
„Bo\u017ee, vy jste po\u0159\u00e1d tak vyz\u00e1bl\u00ed!“ lamentovala mamka dva dny po \u0160t\u011bdr\u00e9m dnu. J\u00e1 u\u017e d\u00e1vno polospal ve sv\u00e9m k\u0159esle u krbu, navle\u010den\u00fd v nov\u00e9 teplou\u010dk\u00e9 mikin\u011b, kterou jsem od n\u00ed dostal a Tom si u\u017e balil v\u011bci na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed odlet. P\u0159istoupila ke mn\u011b a zm\u011b\u0159ila si m\u011b nap\u016fl kritick\u00fdm, nap\u016fl bezradn\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Bille, \u0159ekni, co v\u00e1m m\u00e1m z\u00edtra uva\u0159it k ob\u011bdu, ne\u017e mi odlet\u00edte? A co byste cht\u011bli, a\u017e p\u0159ilet\u00edte? J\u00e1 u\u017e v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm, co m\u00e1m va\u0159it nebo p\u00e9ct, abyste p\u0159ibrali aspo\u0148 dv\u011b kila!“<\/div>\n
Pousm\u00e1l jsem se na ni.<\/div>\n
„Ale mami, v\u017edy\u0165 my jsme nacpan\u00ed k prasknut\u00ed!“ uji\u0161\u0165oval jsem ji. „A na turn\u00e9 taky j\u00edme po\u0159\u00e1d, a to sam\u00e1 nezdrav\u00e1 j\u00eddla typu pizza, hranolky a podobn\u00fd zpackaniny!“<\/div>\n
„No ale v\u017edy\u0165 se na sebe pod\u00edvej!“ zakv\u00edlela. „V\u017edy\u0165 se zlom\u00ed\u0161 ve v\u011btru! J\u00e1 m\u00e1m strach, aby ti v t\u011bch Malediv\u00e1ch n\u011bjak\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed vlna nerozdrtila \u017eebra!“<\/div>\n
Zvedl jsem se z k\u0159esla, objal ji a vtiskl j\u00ed pusu na ob\u011b tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Neboj, mami,“ mrkl jsem na ni. „Tak jsem prost\u011b huben\u00fd, no\u2026 Jestli to m\u00e1m v sob\u011b n\u011bjak geneticky zak\u00f3dovan\u00fd, tak s t\u00edm nic neud\u011bl\u00e1\u0161, ani kdybys m\u011b krmila ka\u017edou minutu.“<\/div>\n
Chv\u00edli si m\u011b prohl\u00ed\u017eela.<\/div>\n
\n
„No dob\u0159e,“ p\u0159ipustila tuhle mo\u017enost. „Ale \u0159ekni mi, \u017ee nikde nehladov\u00ed\u0161! Opravdu dost\u00e1v\u00e1te p\u0159i cest\u00e1ch j\u00eddla dost?“<\/div>\n
To u\u017e jsem nevydr\u017eel a rozesm\u00e1l se na cel\u00e9 kolo.<\/div>\n
„Maminko, j\u00e1 a Tom jsme nejv\u011bt\u0161\u00ed \u017erouti z cel\u00fd skupiny, a i kdy\u017e u\u017e jsme v\u017edycky po j\u00eddle pln\u00ed, tak do sebe l\u00e1dujeme gumov\u00e9 medv\u00eddky! Jak bychom zrovna my dva mohli hladov\u011bt?“<\/div>\n
„Dobr\u00e1!“ vyk\u0159ikla mamka a zvedla ruce nad hlavu, jako\u017ee se vzd\u00e1v\u00e1. „Tak si upaluj taky sbalit v\u011bci, a\u0165 to v\u0161echno z\u00edtra nenah\u00e1n\u00ed\u0161 na posledn\u00ed chv\u00edli, jo?“<\/div>\n
„Rozkaz, \u0161\u00e9fe!“ zasalutoval jsem poslu\u0161n\u011b. Jen tak tak jsem se vyhnul ut\u011brce, kterou m\u011b mamka cht\u011bla v\u00fdchovn\u011b \u0161vihnout, a pel\u00e1\u0161il jsem do sv\u00e9ho pokoje zji\u0161\u0165ovat, co v\u0161echno budu \u010di nebudu na Malediv\u00e1ch pot\u0159ebovat.<\/p>\n<\/div>\n
„To je \u00fa\u017easn\u00fd!“ vydechl jsem o dvacet \u010dty\u0159i hodin pozd\u011bji.<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b jsme si s Tomem hodili do na\u0161eho hotelu v\u011bci a m\u00edsto vybalov\u00e1n\u00ed jsme se vydali prozkoumat ter\u00e9n, p\u0159esto\u017ee jsme byli na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b, jako loni. Vy\u0161li jsme z t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e9ho hotelu, u\u0161li ani ne sto metr\u016f a oba jsme strnuli \u00fa\u017easem.<\/div>\n
P\u0159ed n\u00e1mi se rozprost\u00edral nekone\u010dn\u00fd, azurov\u011b modr\u00fd oce\u00e1n, lemovan\u00fd st\u0159\u00edbrnou p\u011bnou z vln, kter\u00e9 se rozl\u00e9valy do hebk\u00e9ho zlat\u00e9ho p\u00edsku na pl\u00e1\u017ei. Nikde, krom\u011b dvou t\u0159\u00ed zapomenut\u00fdch civilist\u016f v d\u00e1lce, nebyla ani noha. Jenom my dva, \u0161um\u00edc\u00ed oce\u00e1n, hork\u00e9 slunce a smaragdov\u00e9 palmy, nab\u00edzej\u00edc\u00ed ve sv\u00e9m bohat\u00e9m st\u00ednu p\u0159\u00edjemn\u00fd chl\u00e1dek. Pohl\u00e9dli jsme si navz\u00e1jem do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tommy, j\u00e1 jsem tady tak \u0161\u0165astn\u00fd,“ rozz\u00e1\u0159en\u011b jsem se usm\u00e1l na br\u00e1\u0161ku. Stiskl mi ruku, ze kter\u00e9 mi jen p\u00e1r hodin p\u0159ed odletem kone\u010dn\u011b sundali s\u00e1dru.<\/div>\n
„J\u00e1 taky,“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e. „Poj\u010f, jdem se p\u0159evl\u00edknout do plavek, je tu vedro.“<\/div>\n
<\/div>\n
Jeho n\u00e1pad jsem ocenil. Zmizeli jsme do hotelu, kde jsme se p\u0159evl\u00e9kli a zm\u011bnili svou typickou viz\u00e1\u017e na viz\u00e1\u017e relaxovou. Kompletn\u011b jsem se odl\u00ed\u010dil. Nehty jsem si ale nalakovan\u00e9 nechal. Vlasy, kter\u00e9 u\u017e od odletu postr\u00e1daly sv\u016fj typick\u00fd n\u00e1nos laku, jsem st\u00e1hl do cul\u00edku, zat\u00edmco Tom si z dred\u016f ud\u011blal velik\u00fd, t\u011b\u017ek\u00fd uzel, kter\u00fd hrozil, \u017ee svou velikost\u00ed zlom\u00ed tu jemnou ladnou \u0161\u00edji, kter\u00e1 ho nesla. J\u00e1 jsem je\u0161t\u011b zahrabal ve sv\u00e9 p\u0159epln\u011bn\u00e9 ta\u0161ce, a vyndal z n\u00ed asi p\u011bt balen\u00ed opalovac\u00edch kr\u00e9m\u016f.<\/div>\n
„Co mysl\u00ed\u0161?“ obr\u00e1til jsem se s pln\u00fdma rukama bezradn\u011b na Toma. „Kter\u00fd si m\u00e1m namazat?“<\/div>\n
„To si ze m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 pr\u010du, ne?“ vyt\u0159e\u0161til o\u010di. „Kolik toho s sebou t\u00e1hne\u0161?“<\/div>\n
„No hodn\u011b, abychom se nesp\u00e1lili jako posledn\u011b,“ objasnil jsem mu p\u0159\u00ed\u010dinu sv\u00e9ho velk\u00e9ho n\u00e1kladu. „Ale nev\u00edm, jestli se m\u00e1m namazat p\u011btadvac\u00edtkou nebo t\u0159ic\u00edtkou.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 se namazat taky vodkou s Redbullem,“ u\u0161kl\u00edbl se na m\u011b \u0161kodolib\u011b br\u00e1cha. Pot\u00e9 si v\u0161iml m\u00e9ho ura\u017een\u00e9ho pohledu.<\/div>\n
„No dob\u0159e,“ dodal sm\u00ed\u0159liv\u011b. „Tak rad\u0161i tou t\u0159ic\u00edtkou, postupn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ej\u00edt na p\u011btadvac\u00edtku, ale za\u010dni t\u0159ic\u00edtkou, rad\u0161i\u2026 A j\u00e1 si ji pak od tebe taky p\u016fj\u010d\u00edm, jo?“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t jsem to byl j\u00e1, kdo kulil zasko\u010den\u011b o\u010di.<\/div>\n
„Ty si ze m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 legraci? \u017de sis nevzal opalovac\u00ed kr\u00e9m, kdy\u017e let\u00edme k mo\u0159i?“<\/div>\n
„No spol\u00e9hal jsem na tvoje z\u00e1soby,“ uculil se na m\u011b. „Tak d\u011blej, ho\u010f mi jeden, a\u0165 m\u016f\u017eeme vyrazit!“<\/div>\n
<\/div>\n
Chv\u00edli jsem se sice na n\u011bj zlobil, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt takhle nezodpov\u011bdn\u00fd, ale kr\u00e9m jsem mu p\u016fj\u010dil, a n\u00e1sledoval jeho p\u0159\u00edkladu, kdy\u017e se j\u00edm za\u010dal mazat. Kdy\u017e u\u017e jsme byli skoro hotov\u00ed, zeptal se m\u011b, jestli mu nama\u017eu z\u00e1da. R\u00e1d jsem jeho \u017e\u00e1dosti vyhov\u011bl. Nanesl jsem si na dlan\u011b kr\u00e9m, tro\u0161ku ho rozemnul, aby tak nestudil, a opatrn\u011b pohladil Tomovy lopatky. Krou\u017eiv\u00fdmi pohyby, do kter\u00fdch jsem se sna\u017eil d\u00e1t co nejv\u00edce sv\u00e9 l\u00e1sky k n\u011bmu, jsem rozt\u00edral kr\u00e9m po jeho ramenou, \u017eebrech a boc\u00edch. Sly\u0161el jsem, jak tichoulince, t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b vzdychl, kdy\u017e jsem mu dlan\u011bmi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl spodn\u00ed \u010d\u00e1st zad. Intuitivn\u011b jsem tu\u0161il, \u017ee se mu moje ope\u010dov\u00e1v\u00e1n\u00ed velmi zamlouv\u00e1, proto jsem nep\u0159est\u00e1val, i kdy\u017e kr\u00e9m byl u\u017e d\u00e1vno nanesen\u00fd. Z lehk\u00e9ho hlazen\u00ed jsem p\u0159e\u0161el na m\u00edrnou mas\u00e1\u017e, kdy\u017e jsem mu mnul hebkou k\u016f\u017ei mezi lopatkami a stoupal po jeho p\u00e1te\u0159i a\u017e ke krku, na\u010de\u017e jsem klidn\u00edc\u00edm hlazen\u00edm sjel po stran\u00e1ch jeho \u0161\u00edje p\u0159es ramena a\u017e k lokt\u016fm, kolem nich\u017e jsem ho objal a p\u0159itiskl zezadu svou tv\u00e1\u0159 na tu jeho.<\/div>\n
„Hotovo, pane,“ za\u0161eptal jsem mu do ou\u0161ka a vtiskl mu jemn\u00fd polibek na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„D\u011bkuju, dobr\u00e1 v\u00edlo,“ usm\u00e1l se na m\u011b a s\u00e1m nanesl trochu kr\u00e9mu do sv\u00fdch dlan\u00ed, aby mi mohl mou p\u00e9\u010di vr\u00e1tit.<\/div>\n
Tak jako j\u00e1, za\u010dal rozt\u00edr\u00e1n\u00edm kr\u00e9mu na lopatk\u00e1ch. Zav\u0159el jsem p\u0159i jeho dotyc\u00edch o\u010di a soust\u0159ed\u011bn\u011b vn\u00edmal ka\u017edi\u010dk\u00e9 spojen\u00ed jeho h\u0159ejiv\u00fdch dlan\u00ed s m\u00fdmi z\u00e1dy. Pomali\u010dku p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl a\u017e na ramena, kde palci promnul okol\u00ed kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti a postupn\u011b se vracel zp\u011bt k lopatk\u00e1m, z nich\u017e putoval k m\u00fdm \u017eebr\u016fm. Tro\u0161ku jsem se prohnul, proto\u017ee jsem v bo\u010dn\u00ed oblasti sv\u00fdch \u017eeber hodn\u011b lechtiv\u00fd. A Tom to v\u011bd\u011bl. Chv\u00edli m\u011b takhle zlobil, zat\u00edmco jsem se ti\u0161e chichotal, a pak n\u011b\u017en\u011b pohladil m\u00e9 boky a spodn\u00ed p\u016flku zad. M\u011bl jsem pocit, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt rodil\u00fdm mas\u00e9rem. Jeho pohyby byly absolutn\u011b dokonal\u00e9, nevynechal jeden jedin\u00fd sval na m\u00fdch z\u00e1dech, se kter\u00fdm by si nepohr\u00e1l, a kdy\u017e sv\u00e9 d\u00edlo skon\u010dil, zd\u00e1lo se mi to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 brzo.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b,“ zak\u0148oural jsem prosebn\u011b.<\/div>\n
Zaculil se na m\u011b.<\/div>\n
„Po\u010dkej na ve\u010der, a\u017e se budeme matlat kr\u00e9mem po opalov\u00e1n\u00ed,“ mrknul na m\u011b.<\/div>\n
Uznal jsem, \u017ee m\u00e1 pravdu. Oba jsme si vzali ru\u010dn\u00edk a vydali se na pl\u00e1\u017e.<\/div>\n
Bylo to tam dokonal\u00e9. Zavyl jsem slast\u00ed, kdy\u017e se m\u00e9 bos\u00e9 nohy a\u017e po kotn\u00edky propadly do hork\u00e9ho p\u00edsku. U baru jsme si vyzvedli l\u00e1kav\u011b vypadaj\u00edc\u00ed barevn\u00fd koktejl, ze kter\u00e9ho p\u0159\u00edmo \u010di\u0161ela exotika, a pokra\u010dovali na zcela opu\u0161t\u011bnou \u010d\u00e1st pl\u00e1\u017ee. Po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch u\u017e jsme byli oba zpocen\u00ed, proto\u017ee slun\u00ed\u010dko bylo opravdu hork\u00e9, a my nakonec s \u00falevou zalezli do konej\u0161iv\u00e9ho chl\u00e1dku ko\u0161at\u00e9 palmy. Rozprost\u0159eli jsme na zemi ru\u010dn\u00edky a spokojen\u011b se na nich uvelebili.<\/div>\n
„Tak na kr\u00e1snou dovolenou,“ pozvedl Tom svou sklenici.<\/div>\n
„Na dovolenou,“ oplatil jsem jeho v\u011btu a \u0165ukli jsme si, na\u010de\u017e jsme sv\u00fdmi rty objali br\u010dko a zhluboka se napili.<\/div>\n
<\/div>\n
Snad nikdy jsem je\u0161t\u011b nepil lahodn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1poj, i kdy\u017e po\u010d\u00edt\u00e1m colu a koktejly z minul\u00fdch let. Krkem se mi rozlinula n\u00e1dhern\u00e1 chu\u0165 kokosu, ananasu a je\u0161t\u011b p\u00e1r dal\u0161\u00edch plod\u016f, kter\u00e9 jsem nedok\u00e1zal identifikovat, a j\u00e1 obdivn\u011b hled\u011bl na mix sv\u00edtiv\u011b modr\u00e9, \u017elut\u00e9, r\u016f\u017eov\u00e9, \u010derven\u00e9 a zelen\u00e9 barvy, kter\u00fd se v na\u0161ich sklenic\u00edch rozprost\u00edral.<\/div>\n
„To je luxusn\u00ed,“ zap\u0159edl jsem spokojen\u011b, kdy\u017e jsem si dal dal\u0161\u00ed mocn\u00fd lok.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu,“ p\u0159itakal Tom, kter\u00fd se mlsn\u011b ol\u00edzl. „Hele, poj\u010fme do vody!“<\/div>\n
Byl jsem r\u00e1d, \u017ee to navrhl jako prvn\u00ed on. J\u00e1 toti\u017e mo\u0159e bezmezn\u011b miluju, a od prvn\u00edho momentu, co jsem spat\u0159il t\u0159pytiv\u00fd p\u0159\u00edboj, nemohl jsem se do\u010dkat, a\u017e se do vody vrhnu. Necht\u011bl jsem ale vypadat p\u0159\u00edli\u0161 nedo\u010dkav\u011b.<\/div>\n
„Tak jo!“ vysko\u010dil jsem a znovu se propadl do hebk\u00e9ho p\u00edsku. „Kdo tam bude prvn\u00ed? T\u0159i, dva, jedna, te\u010f!“<\/div>\n
Divoce jsem se rozeb\u011bhl p\u00edskem a vn\u00edmal, jak od m\u00fdch nohou odl\u00e9taj\u00ed zlatav\u00e9 z\u00e1voje na v\u0161echny sv\u011btov\u00e9 strany, kdy\u017e jsem se dlouh\u00fdmi skoky no\u0159il do t\u011bch horouc\u00edch z\u00e1v\u011bj\u00ed, tak podobn\u00fdch, a p\u0159itom tak odli\u0161n\u00fdch od t\u011bch sn\u011bhov\u00fdch. S \u00fasm\u011bvem jsem zaznamenal, \u017ee m\u00e1m p\u0159ed Tomem je\u0161t\u011b kousek n\u00e1skok. Br\u00e1\u0161ka m\u011b v\u0161ak bleskurychle doh\u00e1n\u011bl\u2026<\/div>\n
„Prvn\u00ed!“ vyk\u0159ikl jsem v\u00edt\u011bzoslavn\u011b, kdy\u017e m\u00e9 kroky zpomalily houpav\u00e9 vlny n\u00e1dhern\u011b chladiv\u00e9, a p\u0159itom tak teplou\u010dk\u00e9 vody.<\/div>\n
Oto\u010dil jsem se na Toma, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b dob\u00edhal do mokr\u00e9ho p\u00edsku, kter\u00fd om\u00fdvaly t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00ed se vlny.<\/div>\n
„Vyhr\u00e1l jsem, vyhr\u00e1l!“ \u0161klebil jsem se na n\u011bj zvesela, zat\u00edmco jsme voln\u00fdm krokem bok po boku postupovali hloub\u011bji do oce\u00e1nu. Kdy\u017e n\u00e1m voda byla p\u0159ibli\u017en\u011b do pasu, Tom n\u00e1hle ne\u010dekan\u011b zmizel. P\u0159ekvapen\u011b jsem se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe.<\/div>\n
„Tome?“ zvolal jsem udiven\u011b. \u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. „Tome! Tome, kde jsi!“<\/div>\n
Za\u010dala se m\u011b zmoc\u0148ovat hysterie. Kam se pod\u011bl, \u017ee tak dlouho ml\u010d\u00ed? Voda byla sice pr\u016fzra\u010dn\u00e1, bylo vid\u011bt na dno, ale j\u00e1 jsem sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku nikde nevid\u011bl! Panicky jsem se rozeb\u011bhl vodou a sna\u017eil se po n\u011bm p\u00e1trat.<\/div>\n
„Tome! Tome! TOMEEE!“<\/div>\n
Nikdo se ale neoz\u00fdval. Za\u010dal jsem natahovat mold\u00e1nky. Kam zmizel? Kde je? Rozeb\u011bhl jsem se ke b\u0159ehu, abych mohl zavolat pob\u0159e\u017en\u00ed hl\u00eddku nebo z\u00e1chranku nebo prost\u011b n\u011bjak\u00e9ho \u010dlov\u00ed\u010dka, kter\u00fd to tu m\u00e1 na starost\u2026<\/div>\n
N\u00e1hle se n\u011bco omotalo kolem m\u00fdch nohou.<\/div>\n
„\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1!“ za\u0159val jsem t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se nade mnou uzav\u0159ela hladina.<\/div>\n
Divok\u00fdm kop\u00e1n\u00edm nohou a m\u00e1v\u00e1n\u00edm rukama jsem se op\u011bt dostal nad hladinu. Kuckaj\u00edc, div jsem si neroztrhl pl\u00edce, jsem ka\u0161lal ze sv\u00fdch \u00fast odporn\u011b slanou vodu, kter\u00e1 m\u011b \u0161t\u00edpala v o\u010d\u00edch. Teprve po n\u011bkolika hodn\u011b dlouh\u00fdch vte\u0159in\u00e1ch jsem op\u011bt dok\u00e1zal otev\u0159\u00edt slz\u00edc\u00ed kukadla a rozhl\u00e9dnout se kolem sebe, zm\u00e1\u010den\u00fd jako kot\u011b\u2026<\/div>\n
T\u011bsn\u011b za mnou st\u00e1l Tom a sm\u00e1l se, a\u017e se za b\u0159icho popadal. Jeho obli\u010dej byl taky mokr\u00fd, a z dred\u016f mu cr\u010dela voda. Tak takhle to tedy bylo! On se ten hajzl\u00edk potopil, abych ho nevid\u011bl, a pak mi podrazil nohy! Kr\u00e1lovsky se p\u0159itom musel bavit, zat\u00edmco j\u00e1 se o n\u011bj tak b\u00e1l!<\/div>\n
„Se\u0161 norm\u00e1ln\u00ed, ty vole?“ prskal jsem d\u00e1l mo\u0159skou vodu ze sv\u00fdch \u00fast. „V\u017edy\u0165 jsi m\u011b m\u00e1lem utopil!“<\/div>\n
„To bylo za to, \u017ee jsi od ru\u010dn\u00edk\u016f vyb\u011bhl u\u017e ve chv\u00edli, kdy jsem se teprve zvedal,“ pokr\u010dil se sm\u00edchem rameny.<\/div>\n
„Ty kret\u00e9ne blbej,“ ulevil jsem si, kdy\u017e jsem se z toho za\u010d\u00ednal jak\u017e tak\u017e vzpamatovat. „V\u00ed\u0161, jak jsem se lekl, \u017ee se ti n\u011bco stalo?“<\/div>\n
„No to jsem vid\u011bl,“ k\u00fdvl hlavou a jeho zarudl\u00e9 o\u010di opravdu sv\u011bd\u010dily o tom, \u017ee koukal i pod vodou. „Ale to, \u017ee ses lekl a\u017e takhle moc, to v\u00e1\u017en\u011b nebylo ve sc\u00e9n\u00e1\u0159i. Promi\u0148\u2026“<\/div>\n
„Troubo,“ vyk\u0159ikl jsem a c\u00e1kl jsem na n\u011bj vodu.<\/div>\n
M\u016fj \u00fatok nez\u016fstal bez odezvy, a b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in byl kolem n\u00e1s dvou hotov\u00fd gejz\u00edr, jak jsme po sob\u011b st\u0159\u00edkali v\u0161echnu vodu, kter\u00e1 n\u00e1m p\u0159i\u0161la pod ruku. Blbnuli jsme jako mal\u00e9 d\u011bti a oba jsme v tu chv\u00edli byli na vrcholu blaha\u2026 Po chv\u00edli m\u011b ale za\u010dala bolet prav\u00e1 ruka. P\u00edch\u00e1n\u00ed v m\u00edst\u011b, kter\u00e9 jsem m\u011bl zlomen\u00e9, napov\u00eddalo, \u017ee jsem svou dne\u0161n\u00ed d\u00e1vku aktivity pro tuto pa\u017ei u\u017e vy\u010derpal. Kost u\u017e sice nemusela b\u00fdt v s\u00e1d\u0159e, byla relativn\u011b srostl\u00e1, ale po\u0159\u00e1d jsem si ji je\u0161t\u011b musel \u0161et\u0159it.<\/div>\n
„Dost, Tommy, dost!“ k\u0159i\u010del jsem a zvedl ruce nad hlavu v rezignovan\u00e9m gestu.<\/div>\n
„Co je?“ zeptal se a neodpustil si vst\u0159\u00edknout mi do obli\u010deje posledn\u00ed d\u00e1vku slan\u00e9 tekutiny.<\/div>\n
„Ruka,“ vysv\u011btlil jsem mu.<\/div>\n
V\u00edc u\u017e jsem \u0159\u00edkat nemusel. Vy\u0159\u00e1d\u011bn\u00ed dosyta, brouzdali jsme se vodou a\u017e ke b\u0159ehu. Zat\u00edmco Tom zam\u00ed\u0159il ke sv\u00e9mu ru\u010dn\u00edku, j\u00e1 jsem ulehl do m\u00edst, kde se hork\u00fd p\u00edsek k\u0159\u00ed\u017eil s t\u00edm mokr\u00fdm od vln. Od lopatek v\u00fd\u0161 jsem le\u017eel v tom hork\u00e9m p\u00edsku, a od pasu n\u00ed\u017e jsem c\u00edtil ka\u017edi\u010dkou vlnu, kter\u00e1 ude\u0159ila do pob\u0159e\u017e\u00ed. Bylo to tak p\u0159\u00edjemn\u00e9, nechat se jimi om\u00fdvat, zat\u00edmco m\u011b zespoda h\u0159\u00e1l horouc\u00ed p\u00edsek a shora tropick\u00e9 slunce\u2026Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli jsem le\u017eel n\u011bkolik minut nebo hodin. Spokojen\u011b jsem zav\u0159el o\u010di a \u0161um\u011bn\u00ed t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00edch se vln a jejich kol\u00e9b\u00e1n\u00ed m\u011b pomalu uneslo do \u0159\u00ed\u0161e exotick\u00fdch sn\u016f.<\/div>\n
„Bille! Brou\u010dku, nechr\u00e1pej!“<\/div>\n
Otev\u0159el jsem o\u010di a uvid\u011bl Tom\u016fv obli\u010dej.<\/div>\n
„Jestli chce\u0161 sp\u00e1t, tak poj\u010f do st\u00ednu, nebo dostane\u0161 \u00fapal. P\u011bt minut jsem ti tady sice dovolil, ale v\u00edc ne. Poj\u010f.“<\/div>\n
Nesouhlasn\u011b jsem zamru\u010del, ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u00e1 pravdu. P\u0159eto\u010dil jsem se na b\u0159icho, postupn\u011b se zvedl na v\u0161echny \u010dty\u0159i a prot\u00e1hl se jako ko\u010dka. Pak jsem p\u0159ijal Tomovu ke mn\u011b nata\u017eenou ruku a poslu\u0161n\u011b jsem ho n\u00e1sledoval do chl\u00e1dku. I kdy\u017e ve vln\u00e1ch to bylo fajn, c\u00edtil jsem v hlav\u011b lehk\u00e9 tup\u00e9 pulsov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 z\u0159ejm\u011b m\u011blo na sv\u011bdom\u00ed hork\u00e9 odpoledn\u00ed slunce. Vd\u011b\u010dn\u011b jsem upil ze sv\u00e9ho koktejlu, zat\u00edmco Tom se vypravil pro dal\u0161\u00ed. Pot\u00e9, co jsem svou sklenici vypr\u00e1zdnil, spokojen\u011b jsem se p\u0159eto\u010dil na bok. Slune\u010dn\u00ed paprsky, problik\u00e1vaj\u00edc\u00ed mezi v\u011btvemi palmy, m\u011b hladily, rozeset\u00e9 po cel\u00e9m m\u00e9m t\u011ble v drobn\u00fdch teplou\u010dk\u00fdch flec\u00edch, a j\u00e1 nat\u00e1hl ob\u011b ruce z osu\u0161ky a nechal je, a\u0165 se propadnou do chladiv\u00e9ho p\u00edsku. Vdechoval jsem vlah\u00fd exotick\u00fd vzduch a bylo mi tak dob\u0159e. Ano, tohle byl ten spr\u00e1vn\u00fd balz\u00e1m na poran\u011bnou du\u0161i\u2026<\/div>\n
„No nene,“ ozval se nade mnou Tom\u016fv hlas. Otev\u0159el jsem o\u010di a usm\u00e1l se na n\u011bj, kdy\u017e jsem ho vid\u011bl p\u0159ich\u00e1zet, s koktejlem v ka\u017ed\u00e9 ruce. „Kdopak n\u00e1m to spink\u00e1?“<\/div>\n
Posadil se vedle m\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdyby ses vid\u011bl\u2026 Jsi tak roztomil\u00fd,“ pod\u00edval se na m\u011b a n\u011b\u017en\u011b mi za\u010dal smetat p\u00edsek ze zad a ramenou. Slastn\u011b jsem op\u011bt zav\u0159el o\u010di a nechal se un\u00e1\u0161et jeho doteky\u2026<\/div>\n
Kdy\u017e se slunce za\u010dalo schylovat k oce\u00e1nu a nab\u00fdvalo narudlou barvu, zvedli jsme se a zam\u00ed\u0159ili zp\u011bt do hotelu. Po kr\u00e1tk\u00e9 slovn\u00ed h\u00e1dce jsem zv\u00edt\u011bzil a jako prvn\u00ed zaplul do sprchy, kde jsem ze sebe smyl posledn\u00ed zbyte\u010dky p\u00edsku a vyplavil ho i ze sv\u00fdch vlas\u016f, kter\u00e9 jsem za to, \u017ee musely trp\u011bt slan\u00fdmi n\u00e1levy, obda\u0159il po\u0159\u00e1dnou d\u00e1vkou \u0161amponu a vy\u017eivuj\u00edc\u00edho balz\u00e1mu. Pot\u00e9 jsem do koupelny vpustil i Toma, kter\u00fd n\u00e1sledoval mou o\u010distu, a j\u00e1 se mezit\u00edm chystal na ve\u010de\u0159i. Po tom relaxu na pl\u00e1\u017ei mi docela vytr\u00e1vilo. Vyf\u00e9noval jsem si vlasy a zva\u017eoval na ve\u010der pou\u017eit\u00ed linek, co\u017e jsem ale nakonec zam\u00edtl. Jsem p\u0159ece na dovolen\u00e9, tak si od toho m\u016f\u017eu taky jednou odpo\u010dinout, nebo ne?<\/div>\n
Uk\u00e1zalo se, \u017ee m\u00edstn\u00ed kucha\u0159i jsou opravdu mist\u0159i sv\u00e9ho \u0159emesla. I kdy\u017e jsem se zeza\u010d\u00e1tku t\u011bch cize zn\u011bj\u00edc\u00edch n\u00e1zv\u016f j\u00eddel tro\u0161ku b\u00e1l, nakonec se ve\u010de\u0159e projevila jako \u00fa\u017easn\u00fd z\u00e1\u017eitek. Ryba zasypan\u00e1 ko\u0159en\u00edm a bylinkami, oblo\u017een\u00e1 mu\u0161lemi a jakousi vekou, v\u016fbec nebyla \u0161patn\u00e1, a kdy\u017e jsme se vraceli na pokoj, byli jsme oba nacpan\u00ed k prasknut\u00ed.<\/div>\n
Po n\u00e1vratu na pokoj jsem si nekompromisn\u011b zabral z\u00e1chod a prohl\u00ed\u017eel si m\u00edstn\u00ed \u010dasopisy, kter\u00e9 tam byly za \u00fa\u010delem ukr\u00e1cen\u00ed dlouh\u00e9 chv\u00edle p\u0159i jist\u00e9 pot\u0159eb\u011b. Kdy\u017e jsem vy\u0161el z koupelny, Tom u\u017e sed\u011bl na posteli, jenom ve sv\u00fdch boxerk\u00e1ch, a mazal se kr\u00e9mem po opalov\u00e1n\u00ed. Op\u011bt jsem mu namazal z\u00e1da a za\u010dal se taky patlat tou zklid\u0148uj\u00edc\u00ed hmotou, na\u010de\u017e mi Tom nab\u00eddl sv\u016fj ope\u010dov\u00e1vac\u00ed proces. S radost\u00ed jsem jej p\u0159ijal a nat\u00e1hl se na postel. Jeho pohyby byly tak uklid\u0148uj\u00edc\u00ed a p\u0159\u00edjemn\u00e9, a ti\u0161\u00edc\u00ed kr\u00e9m v tom nem\u011bl prsty ani n\u00e1hodou. Mazal a hladil m\u011b snad p\u016fl hodiny, d\u00e1vno pot\u00e9, co se kr\u00e9m ji\u017e vst\u0159ebal do m\u00e9 sluncem rozp\u00e1len\u00e9 poko\u017eky.<\/div>\n
Pak mi podsunul jednu ruku pod b\u0159icho a opatrn\u011b m\u011b p\u0159evr\u00e1til na bok. Up\u0159en\u011b jsme si hled\u011bli do o\u010d\u00ed. Jeho ruce nep\u0159est\u00e1valy v hlazen\u00ed m\u00e9ho t\u011bla, tentokr\u00e1t se ale nedot\u00fdkaly zad, ale m\u00e9 hrudi a posl\u00e9ze i b\u0159icha. Spokojen\u011b jsem si vychutn\u00e1val jeho p\u00e9\u010di. Kdy\u017e se v\u0161ak jeho ruce dostaly a\u017e ke spodn\u00edm c\u00edp\u016fm moj\u00ed hv\u011bzdy, tro\u0161ku jsem sebou \u0161kubnul.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ za\u0161eptal a ihned se rukama vr\u00e1til o kousek v\u00fd\u0161.<\/div>\n
„Ne, neomlouvej se,“ zavrt\u011bl jsem hlavou. „Ty za to nem\u016f\u017ee\u0161. To j\u00e1 to mus\u00edm p\u0159ekonat,“ povzdychl jsem si.<\/div>\n
Hladil m\u011b tak dlouho, dokud nezmizely posledn\u00ed st\u0159\u00edpky nap\u011bt\u00ed.<\/div>\n
„Ty to dok\u00e1\u017ee\u0161,“ pol\u00edbil m\u011b na \u010delo.<\/div>\n
Nejist\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„Ale kdy?“ hlesl jsem.<\/div>\n
„Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed,“ pousm\u00e1l se na m\u011b a povzbudiv\u011b zamrkal. „Dok\u00e1\u017ee\u0161 to, a\u017e budou r\u00e1ny ve tv\u00e9 du\u0161i zahojen\u00e9. A\u0165 u\u017e to bude za p\u00e1r dn\u00ed, za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f nebo za p\u00e1r let. T\u0159eba si to te\u010f nemysl\u00ed\u0161. Ale ty to dok\u00e1\u017ee\u0161, Bille. V\u011b\u0159\u00edm ti.“<\/div>\n
Smutn\u011b jsem zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Tob\u011b se to \u0159ekne,“ zamumlal jsem ti\u0161e. „Ale v\u00ed\u0161, jak\u00e9 to je, kdy\u017e v\u00edm, \u017ee se m\u011b dot\u00fdk\u00e1\u0161 ty, \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho miluju, a p\u0159itom se t\u011b d\u011bs\u00edm tak jako jeho, i kdy\u017e v\u00edm, \u017ee mi nic ud\u011blat nechce\u0161?“<\/div>\n
„Ale Bill\u00ed, to je p\u0159ece norm\u00e1ln\u00ed!“ nam\u00edtl Tom. „V\u017edy\u0165 si vem, co v\u0161echno ti ud\u011blal! M\u00e1\u0161 strach zcela pr\u00e1vem! J\u00e1 naopak jsem v \u0161oku z ka\u017ed\u00fdho tv\u00fdho p\u0159itulen\u00ed, z ka\u017ed\u00fdho dotyku, z ka\u017ed\u00fdho polibku! Proto\u017ee kdybych j\u00e1 pro\u017eil, co ty, tak bych nikomu nedovolil, aby se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil tak, jako j\u00e1 k tob\u011b! Proto\u017ee nem\u00e1m takovou v\u016fli k \u017eivotu a s\u00edlu j\u00edt d\u00e1l jako ty.“<\/div>\n
Na chv\u00edli zavl\u00e1dlo ticho, b\u011bhem n\u011bho\u017e jsme si navz\u00e1jem hled\u011bli do o\u010d\u00ed. Nebylo t\u0159eba slov. \u010cetl jsem v t\u011bch dvou sametov\u00fdch hlubin\u00e1ch, \u017ee mi Tom pln\u011b d\u016fv\u011b\u0159uje. Ta jeho d\u016fv\u011bra m\u011b ale znepokojovala. M\u011bl jsem stra\u0161liv\u00e9 v\u00fd\u010ditky. Kdy jeho trp\u011bliv\u00e9 \u010dek\u00e1n\u00ed bude odm\u011bn\u011bno? Kdy se p\u0159estanu b\u00e1t dotyk\u016f vlastn\u00edho bratra?<\/div>\n
Jako by mi to \u010detl z pohledu, objal m\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc a pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Neboj, Bill\u00ed. Ty to dok\u00e1\u017ee\u0161. Ty nad t\u00edm v\u0161\u00edm jednou zv\u00edt\u011bz\u00ed\u0161. V\u00edm, \u017ee to tak bude. A kdybys m\u011bl n\u011bkdy pocit, \u017ee to nezvl\u00e1d\u00e1\u0161, tak jsem v\u017edycky tady. Jsem tu pro tebe, kdykoliv m\u011b bude\u0161 pot\u0159ebovat. Rozum\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Ml\u010dky jsem p\u0159ik\u00fdvl. Polaskal m\u00e9 rty t\u011bmi sv\u00fdmi a vjel mi rukou do vlas\u016f.<\/div>\n
„Nezapome\u0148,“ \u0161eptal d\u00e1l konej\u0161iv\u00e1 slova. „J\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm. Krom\u011b toho, v\u00ed\u0161 p\u0159ece, jak to v\u017edycky zp\u00edv\u00e1\u0161. Nesm\u00edme ztratit na\u0161i d\u016fv\u011bru\u2026“<\/div>\n
Prudce jsem ho objal, jak nejpevn\u011bji to \u0161lo.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, Tommy. Ale nev\u00edm, jestli to p\u016fjde tak snadno, jak si to mysl\u00ed\u0161\u2026“<\/div>\n
„P\u016fjde,“ p\u0159eru\u0161il m\u011b. „P\u016fjde ti to. Uvid\u00ed\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/p>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa I p\u0159es m\u00e9 po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed obavy nakonec sv\u00e1tky prob\u011bhly pom\u011brn\u011b v klidu a pohod\u011b. I kdy\u017e m\u011b dva dny pon\u011bkud \u0161kr\u00e1balo v krku, t\u0159et\u00ed den u\u017e jsem byl v pohod\u011b a mamka se od na\u0161eho n\u00e1vratu z mraziv\u00e9 noci p\u0159ed n\u00e1mi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[183],"tags":[],"class_list":["post-15623","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15623","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15623"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15623\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15623"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15623"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15623"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}