{"id":15640,"date":"2009-01-01T16:00:00","date_gmt":"2009-01-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15604"},"modified":"2009-01-01T16:00:00","modified_gmt":"2009-01-01T15:00:00","slug":"chaos-v-dusi-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2009\/01\/01\/chaos-v-dusi-28\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i 28."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n

\n<\/div>\n
St\u00e1l jsem na b\u0159ehu zamrzl\u00e9ho jezera a strnule hled\u011bl do d\u00e1li. Nem\u011bl jsem sebemen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed, jak dlouho jsem takhle setrval, nevn\u00edmaj\u00edc zesiluj\u00edc\u00ed v\u00edtr, \u0161tiplav\u00fd mr\u00e1z ani hust\u00e9 n\u00e1lety b\u011bloulink\u00fdch vlo\u010dek. Pouze jsem se ut\u00e1p\u011bl ve vlastn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch. Ale netu\u0161il jsem, v jak\u00fdch. M\u00e1 mysl byla absolutn\u011b rozvr\u00e1cena.<\/div>\n
Smutn\u011b jsem vzpom\u00ednal na paparazziho. Pro\u010d jsem se jen nechal vyprovokovat k t\u011bm ran\u00e1m? V\u017edy\u0165 vlastn\u011b ani zem\u0159\u00edt nemusel, sta\u010dilo by, kdyby spadnul trochu jinak, a ne p\u0159\u00edmo na obrubn\u00edk. To je prost\u011b ta blb\u00e1 n\u00e1hoda, no\u2026 A kdyby m\u011b nechal b\u00fdt, mohl tu b\u00fdt dnes taky. Mohl b\u00fdt u sv\u00e9 rodiny a tr\u00e1vit s nimi sv\u00e1tky\u2026<\/div>\n
Zamra\u010dil jsem se. Mohl m\u00edt v\u016fbec rodinu? V\u017edy\u0165 byl docela mlad\u00fd, nemohl b\u00fdt o tolik star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. To pozn\u00e1m, na v\u011bk lid\u00ed m\u00edv\u00e1m dobr\u00fd odhad. Ne, ten je\u0161t\u011b nemohl m\u00edt rodinu. Ten mohl m\u00edt maxim\u00e1ln\u011b p\u0159\u00edtelkyni. Ale i tak\u2026 Hlodaly m\u011b v\u00fd\u010ditky. Kolika lidem jsem jeho zabit\u00edm ubl\u00ed\u017eil? Pokud nem\u011bl p\u0159\u00edtelkyni, tak minim\u00e1ln\u011b jeho rodi\u010d\u016fm. Zva\u017eoval jsem, zda bych za nimi nem\u011bl zaj\u00edt a omluvit se jim, jen\u017ee kdy\u017e jsem tak nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, tak jsem dosp\u011bl k n\u00e1zoru, \u017ee o n\u011bm vlastn\u011b nev\u00edm v\u016fbec nic. Jak se vlastn\u011b jmenuje, pro kter\u00fd \u010dasopis d\u011blal\u2026 T\u0159eba jsem to mohl n\u011bjak zjistit pomoc\u00ed fo\u0165\u00e1ku, jen\u017ee ten u\u017e spo\u010d\u00edval pod silnou vrstvou ledu na dn\u011b jezera. Nemohl jsem se t\u011bch v\u00fd\u010ditek zbavit. Jeho rodi\u010de ur\u010dit\u011b te\u010f sed\u00ed u krbu a oplak\u00e1vaj\u00ed jeho smrt, tak jako moje mamka oplak\u00e1vala to, co mi d\u011blal David. Jen\u017ee na rozd\u00edl od toho paparazziho, j\u00e1 \u017eiju.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Na tv\u00e1\u0159 se mi skoulela slza, kdy\u017e jsem n\u00e1hle pomalu klesl do sn\u011bhu na v\u0161echny \u010dty\u0159i. Nev\u00edm pro\u010d, ale najednou jsem jakoby zase za\u010dal vn\u00edmat. P\u0159ipadal jsem si zni\u010dehonic tak slab\u00fd a vy\u010derpan\u00fd. Nedok\u00e1zal jsem ani st\u00edrat slzy, kter\u00e9 z m\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed kanuly rovnou do hlubok\u00fdch z\u00e1v\u011bj\u00ed, kter\u00e9 mi, jak jsem tak kle\u010del, podp\u00edraj\u00edce se p\u0159itom rukama, sahaly a\u017e k pasu. Z nosu a \u00fast mi stoupal kou\u0159, jak jsem p\u0159er\u00fdvan\u011b d\u00fdchal a zuby mi drkotaly jako nikdy v \u017eivot\u011b. Byla mi zima, stra\u0161n\u00e1 zima. P\u0159es d\u017e\u00edny jsem c\u00edtil, jak m\u011b chlad, \u010di\u0161\u00edc\u00ed ze z\u00e1v\u011bje, bod\u00e1 do l\u00fdtek, stehen a p\u0159edlokt\u00ed. \u0160t\u00edpalo to, hrozn\u011b moc! Mraziv\u00fd vzduch u\u017e za\u010d\u00ednal prom\u011b\u0148ovat studen\u00e9 cesti\u010dky po slz\u00e1ch v ledov\u00fd \u0161kraloup a m\u011b to v\u0161echno bolelo, jak jsem se klepal tou nejv\u011bt\u0161\u00ed zimou, kterou jsem kdy v \u017eivot\u011b c\u00edtil. P\u0159esto jsem se v\u0161ak nedok\u00e1zal zvednout a nad\u00e1le jsem strnule hled\u011bl p\u0159es zamrzl\u00e9 jezero do d\u00e1li. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tohle u\u017e je konec a j\u00e1 zanedlouho usnu nav\u017edy, p\u0159ikryt\u00fd b\u011blostnou, t\u0159pyt\u00edc\u00ed se pe\u0159inou, kter\u00e1 m\u011b pokr\u00fdvala u\u017e te\u010f\u2026<\/div>\n
„Bille? Bille! Kde jsi?“<\/div>\n
Odn\u011bkud z hlubok\u00e9 d\u00e1lky ke mn\u011b dol\u00e9hal hlas. Nev\u011bd\u011bl jsem odkud. I kdy\u017e jsem ho sly\u0161el, nedok\u00e1zal jsem se pohnout ani o p\u00ed\u010f, abych se rozhl\u00e9dl, kdo m\u011b to vol\u00e1, nato\u017e, abych odpov\u011bd\u011bl. Jenom jsem naslouchal tomu prosebn\u00e9mu, nal\u00e9hav\u00e9mu t\u00f3nu.<\/div>\n
„Bille! Bille, pros\u00edm! Sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b? Kde jsi?“<\/div>\n
M\u011bl jsem dojem, \u017ee sly\u0161\u00edm hlas pon\u011bkud siln\u011bji. Jakoby se ke mn\u011b bl\u00ed\u017eil. P\u0159esto jsem ze sebe nebyl schopn\u00fd vydat jednu jedinou hl\u00e1sku nebo zm\u011bnit \u00fahel pohledu, a to i ve chv\u00edli, kdy jsem zaslechl, jak sn\u00edh k\u0159upe pod rychle se bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edmi kroky\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille? Proboha Bille! Co to tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Posledn\u00edmi zbyte\u010dky v\u016fle jsem se p\u0159inutil pooto\u010dit hlavou. Vedle m\u011b dopadl na v\u0161echny \u010dty\u0159i Tom.<\/div>\n
„Proboha!“ vyd\u011bsil se, kdy\u017e mi pohl\u00e9dl do tv\u00e1\u0159e. „V\u017edy\u0165 ty jsi cel\u00fd zmrzl\u00fd!“<\/div>\n
Rychlost\u00ed blesku ze sebe strhl svou silnou p\u00e9\u0159ovku a hodil mi ji p\u0159es ramena, na\u010de\u017e mi za\u010dal siln\u011b mas\u00edrovat nadlokt\u00ed, o kter\u00e9 jsem se op\u00edral.<\/div>\n
„Bille, vn\u00edm\u00e1\u0161 m\u011b?“ ptal se se strachem v o\u010d\u00edch a za\u010dal mi d\u00fdchat do obli\u010deje.<\/div>\n
„Jo,“ hlesl jsem ti\u0161e. „Vem si tu bundu\u2026 Nastydne\u0161.“<\/div>\n
„Ty ji pot\u0159ebuje\u0161 v\u00edc,“ zam\u00edtl r\u00e1zn\u011b Tom a za\u010dal m\u011b zvedat na nohy.<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm,“ \u0161pitl jsem. „Nech m\u011b tady, Tommy\u2026“<\/div>\n
Zm\u011b\u0159il si m\u011b nech\u00e1pav\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, co to zase mele\u0161 za nesmysly? V\u017edy\u0165 jsi promrzl\u00fd a\u017e na kost, z toho bude\u0161 m\u00edt nachlazen\u00ed jako bl\u00e1zen!“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 myslel\u2026“<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, br\u00e1\u0161ko,“ p\u0159ehodil si rozhodn\u011b mou ruku p\u0159es sv\u00e1 ramena. „Slib mi jednu jedinou v\u011bc. Ty u\u017e nikdy nemysli, jasn\u00fd?“<\/div>\n
Cht\u011bl jsem mu vzdorovat, aspo\u0148 trochu mu vyj\u00e1d\u0159it svoje zmaten\u00e9 pocity, ale nemohl jsem, nedok\u00e1zal jsem to.<\/div>\n
„Hm,“ hlesl jsem tedy.<\/div>\n
Pomalu jsme vyrazili zp\u00e1tky k domu. St\u011b\u017e\u00ed jsem h\u00fdbal nohama, sp\u00ed\u0161 jsem je za sebou vlekl, kdy\u017e m\u011b Tom vedl hustou chumelenic\u00ed dom\u016f. Bylo mi ho stra\u0161n\u011b moc l\u00edto. V\u017edy\u0165 m\u011bl na sob\u011b jenom tri\u010dko a hu\u0148atou mikinu, musela mu b\u00fdt stra\u0161liv\u00e1 zima, a on se je\u0161t\u011b kv\u016fli mn\u011b vzd\u00e1 sv\u00e9 bundy! N\u011bkolikr\u00e1t jsem se pokusil nazna\u010dit mu, aby si svou bundu zase vzal zp\u00e1tky, m\u00e9 chab\u00e9 pokusy ale byly nekompromisn\u011b zam\u00edtnuty. P\u0159ed na\u0161\u00edm domem jsem se ale zastavil.<\/div>\n
„Tommy, te\u010f m\u011b pus\u0165,“ zachraplal jsem. „Nechci mamku je\u0161t\u011b v\u00edc vyd\u011bsit\u2026 Dneska j\u00ed to bohat\u011b sta\u010dilo\u2026“<\/div>\n
Nejist\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsi \u00fapln\u011b bez s\u00edly!“ nam\u00edtl. Prosebn\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval. „No dob\u0159e teda, ale budu vedle tebe, abych t\u011b mohl jistit, pro p\u0159\u00edpad, \u017ee bys padal, jo?“<\/div>\n
Slab\u011b jsem p\u0159ik\u00fdvl a ve\u0161li jsme dom\u016f.<\/div>\n
„Kluci?“ ozval se z ob\u00fdv\u00e1ku mam\u010din hlas. „Jste to vy?“<\/div>\n
„Jo, jsme,“ houkl hlasit\u011b Tom. „Ale jsme n\u011bjak unaven\u00ed\u2026 P\u016fjdem si lehnout a popov\u00edd\u00e1me z\u00edtra, ok?“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bla mamka. „Ale nechcete ud\u011blat p\u0159ed span\u00edm \u010daj s medem, kdy\u017e jste se vr\u00e1tili? Mus\u00edte b\u00fdt promrzl\u00ed!“<\/div>\n
„Klidn\u011b,“ souhlasil vd\u011b\u010dn\u011b Tom. „P\u0159inese\u0161 n\u00e1m to pak nahoru, pros\u00edm?“<\/div>\n
„Jasn\u011b!“<\/div>\n
<\/div>\n
Vratk\u00fdm krokem jsem se vydal nahoru do sv\u00e9ho pokoje, a Tom m\u011b zezadu lehce podp\u00edral. Byl tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b starostliv\u00fd. Ihned, jakmile jsme zapadli do m\u00e9ho pokoje, zam\u00ed\u0159il k moj\u00ed sk\u0159\u00edni, a p\u0159esto\u017ee v teple taj\u00edc\u00ed sn\u00edh, kter\u00fd ho cestou zasypal, mu m\u00e1\u010del mikinu i kalhoty a p\u016fsobil mu chv\u011bn\u00ed se chladem, r\u00e1zn\u011b otev\u0159el mou sk\u0159\u00ed\u0148 s oble\u010den\u00edm a hodil mi tepl\u00e1ky, tri\u010dko, mikinu a pono\u017eky. Setrval nade mnou v p\u0159\u00edsn\u00e9m postoji, dokud jsem se nep\u0159evl\u00e9kl do such\u00e9ho oble\u010den\u00ed, a pak mi omotal krk \u0161\u00e1tkem.<\/div>\n
„A do postele!“ na\u0159\u00eddil mi.<\/div>\n
Pousm\u00e1l jsem se, d\u00edky vyh\u0159\u00e1t\u00e9mu pokoji jsem tro\u0161ku pook\u0159\u00e1l.<\/div>\n
„No tak, Tommy, neblbni zase! V\u017edy\u0165 jsem v pohod\u011b – „<\/div>\n
„To si jenom mysl\u00ed\u0161!“ prskl p\u0159\u00edsn\u00fdm hlasem. „Je\u0161t\u011b te\u010f m\u00e1\u0161 namodral\u00e9 rty! Tak\u017ee zapluj do t\u00fd postele a nekecej, nebo t\u011b tam a\u017e do r\u00e1na sv\u00e1\u017eu, jasn\u00fd?“<\/div>\n
„Ale ale, nepov\u00eddej,“ za\u0161klebil jsem se na n\u011bj. „Myslel jsem, \u017ee ty pat\u0159\u00ed\u0161 mezi ty, co m\u011b maj\u00ed r\u00e1di, a ne mezi ty, kte\u0159\u00ed mi cht\u011bj\u00ed ubli\u017eovat.“<\/div>\n
Na chv\u00edli se zarazil a up\u0159en\u011b jsme si n\u011bkolik vte\u0159in hled\u011bli do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ty malej v\u0161iv\u00e1ku,“ prot\u00e1hl a zam\u00ed\u0159il ke mn\u011b. „Pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee mi na tob\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, chci, abys te\u010f \u0161el do t\u00fd postele! Se\u0161 \u00fapln\u011b vymrzlej a j\u00e1 nepot\u0159ebuju, abys mi cel\u00e9 Maledivy prole\u017eel s hore\u010dkou a ka\u0161lem pod palmou, zat\u00edmco j\u00e1 se budu cachtat v mo\u0159i! Jasn\u00fd? A jestli do t\u00fd postele nep\u016fjde\u0161 dobrovoln\u011b, tak t\u011b k tomu donut\u00edm!“<\/div>\n
V klidu jsem z\u016fstal sed\u011bt a na rtech mi pohr\u00e1val \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„To mi neud\u011bl\u00e1\u0161, na to m\u011b m\u00e1\u0161 moc r\u00e1d.“<\/div>\n
„Ale ud\u011bl\u00e1m, pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee t\u011b m\u00e1m tak moc r\u00e1d.“<\/div>\n
„Ne, neud\u011bl\u00e1\u0161,“ trval jsem na sv\u00e9m.<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m,“ odporoval.<\/div>\n
„Tak d\u011blej,“ vyb\u00eddl jsem ho a provokativn\u011b se postavil, abych byl od postele je\u0161t\u011b d\u00e1l.<\/div>\n
V prvn\u00ed vte\u0159in\u011b se ani nehnul, jen koukal, jak se na n\u011bj vyz\u00fdvav\u011b usm\u00edv\u00e1m. Pomali\u010dku, nesm\u00edrn\u011b pomalu, se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eil. Zahled\u011bl se mi do o\u010d\u00ed a j\u00e1 mu up\u0159en\u00fd pohled opl\u00e1cel.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 posledn\u00ed \u0161anci, br\u00e1\u0161ko,“ upozornil m\u011b \u0161eptem.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl jsem je\u0161t\u011b ti\u0161eji a \u010dekal, jak zareaguje.<\/div>\n
Jeho odezva na sebe nenechala dlouho \u010dekat. Prudce si m\u011b p\u0159it\u00e1hl do n\u00e1ru\u010de a za\u010dal mi l\u00edbat \u010delo a tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„J\u00e1 ti d\u00e1m, ty zmetku, \u017ee nebude\u0161 sv\u00fdho star\u0161\u00edho br\u00e1chu poslouchat,“ \u0161eptal mi mezi jednotliv\u00fdmi polibky.<\/div>\n
P\u0159itom se na m\u011b za\u010dal tla\u010dit takovou silou, \u017ee jsem pod\u0159\u00edzen\u011b musel couvat, dokud jsem nenarazil na postel, kam m\u011b Tom s v\u00edt\u011bzoslavn\u00fdm \u00fa\u0161klebkem strhnul, p\u0159i\u010dem\u017e na m\u011b spadl. Zm\u00edtal jsem se v obran\u011b, ale on byl rychlej\u0161\u00ed. Bleskov\u011b hm\u00e1tl po pe\u0159in\u011b a hodil ji p\u0159ese m\u011b. V tu chv\u00edli m\u011b zaplavila tma. Sna\u017eil jsem se pe\u0159inu ze sebe dostat, ale jak byla dlouh\u00e1, tak jsem se do n\u00ed naopak \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc zamot\u00e1val. Do toho jsem sly\u0161el, jak se mi ten prev\u00edt \u0161kodolib\u011b sm\u011bje.<\/div>\n
„Jen po\u010dkej, ty zmrde jeden!“ vztekal jsem se, samoz\u0159ejm\u011b ale jen tak ze srandy. „Tohle ti nedaruju – „<\/div>\n
„Bille!“ ozval se ode dve\u0159\u00ed pohor\u0161en\u00fd hlas mamky, kter\u00e1 n\u00e1m zrovna nesla \u010daj. Kone\u010dn\u011b se mi poda\u0159ilo se z deky vymotat a d\u00edky tomu mi t\u00f3n jej\u00edho hlasu lehce unikl.<\/div>\n
„Ano, mami?“<\/div>\n
„Jak to s Tomem mluv\u00ed\u0161?“ k\u00e1rav\u011b se na m\u011b pod\u00edvala. „Myslela jsem, \u017ee spolu vych\u00e1z\u00edte dob\u0159e, a ty mu takhle nad\u00e1v\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Neboj, mami,“ za\u0161klebil se vesele Tom a n\u00e1ramn\u011b p\u0159\u00e1telsky m\u011b objal a afektovan\u011b m\u011b za\u010dal hladit po vlasech. „My p\u0159ece s Billem vych\u00e1z\u00edme v\u00fdborn\u011b! Vi\u010f, ty moje mal\u00e1 \u010d\u016fzo?“<\/div>\n
„TOME!“ ok\u0159ikla ho mamka. „Co to sly\u0161\u00edm? Jako\u017eto star\u0161\u00ed a rozumn\u011bj\u0161\u00ed – „<\/div>\n
Taktn\u011b, ale velmi v\u00fdznamn\u011b jsem si odka\u0161lal.<\/div>\n
“ – bys m\u011bl j\u00edt bratrovi za p\u0159\u00edklad, a ne ho je\u0161t\u011b takhle kazit!“<\/div>\n
Vypadala, \u017ee co nevid\u011bt omdl\u00ed, zat\u00edmco my dva jsme se roz\u0159ehtali na cel\u00e9 kolo. Zrudla v obli\u010deji, polo\u017eila n\u00e1m hrnky na no\u010dn\u00ed stolek a oto\u010dila se k odchodu. Ve dve\u0159\u00edch se v\u0161ak je\u0161t\u011b zastavila.<\/div>\n
„Tyhle v\u00fdrazy si nechte na koncerty a autogrami\u00e1dy a focen\u00ed a podobn\u00e9 akce, jasn\u00fd?“ za\u010dala n\u00e1m k\u00e1zat v\u00fdchovn\u00e1 moudra. „Jestli je od v\u00e1s je\u0161t\u011b n\u011bkdy usly\u0161\u00edm, jak to \u0159\u00edk\u00e1te p\u0159ede mnou, tak v\u00e1m garantuju, \u017ee i kdy\u017e v\u00e1m u\u017e je osmn\u00e1ct, tak dostanete va\u0159e\u010dkou, rozum\u00edte? Oba dva!“<\/div>\n
Na vte\u0159inu jsem se pokusil udr\u017eet v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„A j\u00e1 taky?“ p\u00edpl jsem nevinn\u011b, zat\u00edmco Tom se dusil sm\u00edchy.<\/div>\n
„Ano, ty taky, Bille!“<\/div>\n
„Ale to nen\u00ed spravedliv\u00fd,“ zak\u0148oural jsem ubl\u00ed\u017een\u011b. „On si za\u010dal! H\u00e1zel mi pe\u0159inu p\u0159es hlavu, to si m\u00e1m jako nechat l\u00edbit?“<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda!“ h\u00e1jil se hned Tom. „On necht\u011bl j\u00edt do postele! P\u0159edstav si, mami, \u017ee si zm\u00e1chal venku kalhoty a tak mu logicky mus\u00ed b\u00fdt zima a tak jsem ho cht\u011bl zahnat do postele, jako\u017eto ten star\u0161\u00ed a rozumn\u011bj\u0161\u00ed – „<\/div>\n
Mamka chv\u00edli vypadala naprosto bezradn\u011b, zat\u00edmco my jsme jen s nejv\u011bt\u0161\u00edm vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil dr\u017eeli v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159 nad na\u0161\u00ed p\u0159edst\u00edranou sourozeneckou \u0161arv\u00e1tkou.<\/div>\n
„Dob\u0159e, chv\u00e1l\u00edm t\u011b, Tome, ale p\u0159\u00ed\u0161t\u011b to ud\u011blej trochu dosp\u011bleji! A ne tak, abyste se pak chovali jako mal\u00e9 d\u011bti!“<\/div>\n
D\u016frazn\u011b pr\u00e1skla dve\u0159mi. Chv\u00edli jsme je\u0161t\u011b dr\u017eeli v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159 a v momentu, kdy jej\u00ed kroky odezn\u011bly v d\u00e1li, jsme vybuchli sm\u00edchy. Po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch jsem dostal k\u0159e\u010d do \u017ealudku, jak jsem h\u00fdkal, a Tom nebyl pozadu. Trvalo snad celou v\u011b\u010dnost, ne\u017e n\u00e1s humor p\u0159e\u0161el\u2026 Br\u00e1\u0161ka se pak nat\u00e1hnul pro \u010daje. Jeden si vzal a druh\u00fd mi podal. Vd\u011b\u010dn\u011b jsem ho p\u0159ijal a v momentu, kdy mi do \u017ealudku kanula ta vynikaj\u00edc\u00ed hork\u00e1 tekutina, tak jsem m\u011bl pocit, \u017ee mi spadlo snad v\u0161echno \u0161t\u011bst\u00ed sv\u011bta do kl\u00edna. I kdy\u017e byl \u010daj je\u0161t\u011b docela hork\u00fd, la\u010dn\u011b jsem jej hltal\u2026<\/div>\n
„Jo, jen tak mimochodem,“ promluvil Tom, sed\u00edc\u00ed na kraji m\u00e9 postele. „To ses teda zachoval fakt luxusn\u011b. V\u00ed\u0161, jak\u00fd to bylo, kdy\u017e jsi ode\u0161el? V\u0161echno jsem jim to cel\u00fd musel vypr\u00e1v\u011bt od za\u010d\u00e1tku, ka\u017ed\u00fd detail, co jsem o tom v\u011bd\u011bl, a v\u016fbec jsem se jim nedok\u00e1zal vytrhnout, abych mohl j\u00edt za tebou!“<\/div>\n
Sklopil jsem s l\u00edtost\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ zamumlal jsem. „J\u00e1 jsem jenom\u2026 u\u017e nedok\u00e1zal vydr\u017eet to napjat\u00e9 ticho\u2026 Pot\u0159eboval jsem se prov\u011btrat.“<\/div>\n
„No to mi taky vysv\u011btli,“ pohl\u00e9dl mi Tom do o\u010d\u00ed. „Cos tam vlastn\u011b d\u011blal? Jak by to dopadlo, kdybych t\u011b nena\u0161el? To bys tam jako byl a\u017e dote\u010fka? V\u017edy\u0165 bys tam umrznul, pod\u00edvej, jak tam je!“ uk\u00e1zal sm\u011brem k oknu, za n\u00edm\u017e \u0159\u00e1dila divok\u00e1, nespoutan\u00e1 v\u00e1nice.<\/div>\n
„Nev\u00edm,“ hlesl jsem. „J\u00e1 ani vlastn\u011b nev\u00edm, pro\u010d jsem tam \u0161el, ani co jsem tam d\u011blal\u2026 Prost\u011b jsem m\u011bl v hlav\u011b \u00fapln\u011b pr\u00e1zdno a nev\u011bd\u011bl jsem, co d\u011bl\u00e1m.“<\/div>\n
„To jsem vid\u011bl,“ p\u0159ik\u00fdvl ustaran\u011b br\u00e1\u0161ka. „V\u017edy\u0165 kdybych p\u0159i\u0161el o chv\u00edli pozd\u011bji, tak u\u017e jsi mohl b\u00fdt zapadan\u00fd tak, \u017ee bych t\u011b nevid\u011bl, nebo v bezv\u011bdom\u00ed, nebo u\u017e zmrzl\u00fd\u2026“<\/div>\n
V n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed tichosti uplynulo n\u011bkolik minut. Oba jsme je vyu\u017e\u00edvali k usrk\u00e1v\u00e1n\u00ed hork\u00e9ho \u010daje. Kdy\u017e jsem dopil sv\u016fj hrnek a odlo\u017eil ho na no\u010dn\u00ed stolek, zachumlal jsem se pod pe\u0159inu. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed teplo toti\u017e kvapem mizelo a dostavovala se stra\u0161liv\u00e1 zima.<\/div>\n
„Bille?“ zeptal se Tom, kter\u00fd si ihned v\u0161iml, jak jsem si pe\u0159inu nat\u00e1hl a\u017e po bradu. „Co ti je?“<\/div>\n
„Z\u2026 zima,“ zadrkotal jsem zuby. Ten chlad byl toti\u017e vte\u0159inu od vte\u0159iny \u010d\u00edm d\u00e1l hor\u0161\u00ed.<\/div>\n
Br\u00e1\u0161ka se ke mn\u011b nat\u00e1hnul a starostliv\u011b mi polo\u017eil dla\u0148 na \u010delo.<\/div>\n
„No hore\u010dku ani zv\u00fd\u0161enou teplotu nem\u00e1\u0161\u2026 To je ur\u010dit\u011b d\u016fsledek toho, jak jsi kle\u010del v tom sn\u011bhu!“<\/div>\n
„A\u2026 a\u2026 asi,“ odpov\u011bd\u011bl jsem chv\u011bj\u00edc\u00edm se hlasem.<\/div>\n
„Po\u010dkej,“ zamumlal Tom a na chv\u00edli se ztratil.<\/div>\n
Kdy\u017e se vr\u00e1til, t\u00e1hnul s sebou svou chundelatou tlustou deku. St\u00e1hl ze m\u011b pe\u0159inu, m\u00edsto n\u00ed m\u011b pe\u010dliv\u011b zabalil a\u017e po bradu do t\u00e9 teplou\u010dk\u00e9 deky, a pak m\u011b je\u0161t\u011b navrch p\u0159ikryl odhozenou pe\u0159inou.<\/div>\n
„To by t\u011b m\u011blo zah\u0159\u00e1t,“ dodal starostliv\u011b.<\/div>\n
Pak si ke mn\u011b lehnul. Vsunul svou ruku pod m\u016fj krk, druhou m\u011b za\u010dal hladit ve vlasech a j\u00e1 se k n\u011bmu podv\u011bdom\u011b p\u0159itulil. Vyhledal jsem sv\u00fdma o\u010dima ty jeho.<\/div>\n
„Tommy, j\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem tak \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee t\u011b m\u00e1m,“ za\u0161eptal jsem. „V\u017edycky se objev\u00ed\u0161 ve chv\u00edl\u00edch, kdy u\u017e nev\u00edm, kudy d\u00e1l\u2026 V\u017edycky mi pom\u016f\u017ee\u0161, kdy\u017e u\u017e j\u00e1 v\u0161echno vzd\u00e1v\u00e1m\u2026 Jsi na m\u00e9 stran\u011b ka\u017edou vte\u0159inou\u2026 A j\u00e1\u2026 ti chci pod\u011bkovat. Za to v\u0161echno, co pro m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161\u2026 Za to, \u017ee t\u011b m\u00e1m. Bez tebe bych byl ztracen\u00fd.“<\/div>\n
Vid\u011bl jsem, jak jeho pohled zjihl. Zd\u00e1lo se mi to, nebo se mu na krati\u010dk\u00fd, prchav\u00fd okam\u017eik o\u010di zaleskly slzami dojet\u00ed?<\/div>\n
„Bille,“ za\u010dal, a nejsp\u00ed\u0161 taky skon\u010dil. Bylo vid\u011bt, \u017ee nev\u00ed, co m\u00e1 \u0159\u00edct d\u00e1l. Pokra\u010doval a\u017e po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch. „Pros\u00edm t\u011b, pro\u010d mi d\u011bkuje\u0161? V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee pro tebe ud\u011bl\u00e1m prvn\u00ed posledn\u00ed\u2026 \u017de jsi smyslem m\u00e9ho \u017eivota\u2026“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t jsem to byl j\u00e1, kdo byl po posledn\u00ed v\u011bt\u011b nam\u011bkko. J\u00e1 jsem smyslem jeho \u017eivota? P\u0159itulil jsem se k n\u011bmu tak t\u011bsn\u011b, jak jen to \u0161lo.<\/div>\n
„Mi\u2026 miluju t\u011b,“ zacvakal jsem zubama, a sto\u010dil hlavu jako v\u017edycky pod jeho bradu. Nev\u00edm, pro\u010d jsem si vyb\u00edral v\u017edycky tohle m\u00edsto, ale p\u0159ipadal jsem si tak v opravdov\u00e9m bezpe\u010d\u00ed. Tom, kdy\u017e jsem byl v t\u00e9to pozici, m\u011b chr\u00e1nil snad ze v\u0161ech stran, jak zep\u0159edu, kde byl jeho hrudn\u00edk, tak zezadu, kde m\u011b hl\u00eddaly jeho ruce, tak seshora, kde m\u011b kryla jeho brada. St\u00e1le jsem se klepal zimou, p\u0159esto\u017ee jsem byl zachumlan\u00fd v dece i pe\u0159in\u011b, kterou jsem nab\u00eddl i br\u00e1\u0161kovi. Nap\u0159ed nesouhlasil, ale nakonec jsem mu jej\u00ed \u010d\u00e1st p\u0159ece jenom vnutil. Zimnice mnou v\u0161ak cloumala, i kdy\u017e jsem byl stulen\u00fd v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00e9ho str\u00e1\u017en\u00e9ho and\u011bla tak moc, jak jenom to bylo mo\u017en\u00e9. C\u00edtil jsem, jak jeho ruce mnou moje z\u00e1da, ruce i ramena ve snaze zbavit m\u011b t\u00e9 \u0161tiplav\u00e9 zimy, a d\u00fdchal mi do vlas\u016f.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, brat\u0159\u00ed\u010dku,“ za\u0161eptal a neust\u00e1val v hlazen\u00ed a zah\u0159\u00edv\u00e1n\u00ed m\u00e9ho t\u011bla. „Jenom mi pros\u00edm neonemocni\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa betaread: Janule St\u00e1l jsem na b\u0159ehu zamrzl\u00e9ho jezera a strnule hled\u011bl do d\u00e1li. Nem\u011bl jsem sebemen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed, jak dlouho jsem takhle setrval, nevn\u00edmaj\u00edc zesiluj\u00edc\u00ed v\u00edtr, \u0161tiplav\u00fd mr\u00e1z ani hust\u00e9 n\u00e1lety b\u011bloulink\u00fdch vlo\u010dek. Pouze jsem se ut\u00e1p\u011bl ve vlastn\u00edch my\u0161lenk\u00e1ch. Ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[183],"tags":[],"class_list":["post-15640","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15640","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15640"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15640\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15640"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15640"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15640"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}