{"id":1568,"date":"2017-02-01T15:00:00","date_gmt":"2017-02-01T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1560"},"modified":"2017-02-01T15:00:00","modified_gmt":"2017-02-01T14:00:00","slug":"jeden-pohled-staci","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/02\/01\/jeden-pohled-staci\/","title":{"rendered":"Jeden pohled sta\u010d\u00ed"},"content":{"rendered":"
autor: Luki<\/strong><\/div>\n
\n

Labu\u017enicky p\u0159ivon\u00edm ke sv\u00e9 prvn\u00ed k\u00e1v\u011b dne\u0161n\u00edho dne. Ve\u010der u\u017e to nebude takov\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed, ale pr\u00e1v\u011b te\u010f je \u0161\u00e1lek stoj\u00edc\u00ed p\u0159ede mnou opravdovou lah\u016fdkou. Opatrn\u011b upiju, abych si nesp\u00e1lil jazyk, a s nad\u0161en\u00fdm \u00fasm\u011bvem se zahled\u00edm do rom\u00e1nu, kter\u00fd jsem si s sebou do kav\u00e1rny p\u0159inesl.<\/p><\/div>\n

M\u016fj ka\u017edodenn\u00ed rann\u00ed ritu\u00e1l. K\u00e1va a kniha, ne\u017e se zase budu muset vrhnout do pr\u00e1ce. Po t\u0159ech p\u0159e\u010dten\u00fdch stran\u00e1ch jsem se jenom zb\u011b\u017en\u011b rozhl\u00e9dl kolem sebe, abych zjistil, kdo z pravideln\u00fdch z\u00e1kazn\u00edk\u016f je\u0161t\u011b vysed\u00e1v\u00e1 na sv\u00e9m obl\u00edben\u00e9m m\u00edst\u011b, nebo jestli jsem j\u00e1 u\u017e t\u00edm posledn\u00edm. Pohledem doputuji a\u017e k \u010dokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 mi m\u016fj pohled op\u011btuj\u00ed. Ucuknu d\u0159\u00edve, ne\u017e stihnu zachytit emoce v pohledu mu\u017ee s tmav\u00fdmi vlasy, sepnut\u00fdmi do cul\u00edku a bou\u0159liv\u00fdm plnovousem na brad\u011b.<\/div>\n
\n

Jenom dal\u0161\u00ed z\u00e1kazn\u00edk. Jenom dal\u0161\u00ed… sakra, jenom dal\u0161\u00ed p\u0159e\u010dten\u00e1 strana, ale a\u0165 se propadnu, jestli v\u00edm, co jsem \u010detl. Pohled mi ute\u010de zp\u011bt k mu\u017ei s plnovousem a op\u011bt na sebe na\u0161e pohledy naraz\u00ed. Sklop\u00edm rychle pohled k \u0161\u00e1lku te\u010f ji\u017e vla\u017en\u00e9 k\u00e1vy a nerozhodn\u011b se zakousnu do rtu. Kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1m znova… p\u0159istihnu jej? Rychle blesknu o\u010dima rozhodnut\u00fd, \u017ee jestli se mu\u017e nebude koukat, rychle si jej prohl\u00eddnu. Jak se ale zd\u00e1lo, chl\u00e1pek nem\u011bl evidentn\u011b nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci, ne\u017e studovat m\u00e9 rysy v obli\u010deji, proto\u017ee jsem op\u011bt narazil na jeho te\u010f u\u017e pobaven\u00fd pohled, ve kter\u00e9m probleskovala zv\u011bdavost. On se snad kr\u00e1lovsky bav\u00ed. No, jak mysl\u00ed\u0161, tuhle hru m\u016f\u017eou hr\u00e1t ob\u011b strany.<\/p><\/div>\n

\n

V\u0161\u00ed silou jsem se sna\u017eil udr\u017eet nezaujat\u00fd v\u00fdraz v obli\u010deji a lehce rozechv\u011blou rukou jsem oto\u010dil dal\u0161\u00ed str\u00e1nku knihy. Jenom j\u00e1 v\u00edm, \u017ee p\u0159edchoz\u00ed strana nebyla p\u0159e\u010dtena, ale s t\u00edm se mu sv\u011b\u0159ovat nehodl\u00e1m. K\u00e1vu jsem rad\u011bji odsunul kousek od sebe, proto\u017ee se svou ne\u0161ikovnost\u00ed bych si tak maxim\u00e1ln\u011b zp\u016fsobil nehodu. Najednou mi cel\u00e1 tahle situace p\u0159i\u0161la komick\u00e1 a j\u00e1 se proti sv\u00e9 v\u016fli za\u010dal usm\u00edvat. Zvedl jsem pohled, zda mu\u017e je\u0161t\u011b sed\u00ed naproti mn\u011b p\u0159es dv\u011b \u0159ady stole\u010dk\u016f a on tam opravdu sed\u011bl. Pohodln\u011b op\u0159en\u00fd a uvoln\u011bn\u00e9 dr\u017een\u00ed t\u011bla napov\u00eddalo, \u017ee je se sebou i s celou situac\u00ed naprosto spokojen. Tak\u00e9 se usm\u00edval.<\/p><\/div>\n

\n

Dal\u0161\u00ed strana p\u0159eto\u010dena, nep\u0159e\u010dtena a mn\u011b se cht\u011blo hlasit\u011b se zasm\u00e1t. Takhle bl\u00e1zniv\u011b jsem se choval snad n\u011bkdy na st\u0159edn\u00ed \u0161kole. Ale ne v p\u011btadvaceti. Dob\u0159e, chce\u0161 to, m\u00e1\u0161 to m\u00edt. Odhodlan\u011b jsem zaklapl knihu a po stole ji odsunul daleko od sebe. Pohodln\u011b jsem se zap\u0159el o op\u011brku k\u0159es\u00edlka a s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm jsem se zad\u00edval na pana nezn\u00e1m\u00e9ho. Chv\u00edli jsme se m\u011b\u0159ili pohledy. Snad doufal, \u017ee m\u011b rozhod\u00ed, ale to m\u011b neznal.<\/p><\/div>\n

\n

Najednou se za\u010dal sm\u00e1t, do mu\u017en\u00e9 ruky uchopil \u0161\u00e1lek, kter\u00fd v jeho prstech vypadal skoro jako hra\u010dka z d\u011btsk\u00e9 kuchy\u0148ky, a rukou pokynul sm\u011brem ke mn\u011b. Co? Zazmatkuji, co t\u00edm chce nazna\u010dit? Chce si p\u0159isednout? Nejsp\u00ed\u0161 m\u00e9 pokr\u010den\u00ed rameny pochopil jako souhlas, proto\u017ee se zvedl a vesele ukazuje chrup cel\u00e9mu osazenstvu kav\u00e1rny, se hrne ke mn\u011b. Co s n\u00edm m\u00e1m jako d\u011blat?<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n
„Ahoj. M\u016f\u017eu si p\u0159isednout?“ Bo\u017ee, jeho hlas byl je\u0161t\u011b \u017ehav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e cel\u00fd jeho zevn\u011bj\u0161ek. Lehce nak\u0159\u00e1pl\u00fd, s podt\u00f3ny sametu. Jenom se do n\u011bj zabo\u0159it. Ne\u017e jsem se stihnul nadechnout, pan nezn\u00e1m\u00fd si nenucen\u011b odsunul druh\u00e9 k\u0159es\u00edlko a p\u0159ekvapiv\u011b elegantn\u00edm stylem slo\u017eil naproti mn\u011b sv\u00e9, pod b\u00edl\u00fdm d\u011brovan\u00fdm tri\u010dkem r\u00fdsuj\u00edc\u00ed se, vypracovan\u00e9 t\u011blo. <\/div>\n
„\u0158ekl bych, \u017ee u\u017e se stalo.“ Ne\u0161lo se neusm\u00edvat. Najednou to dne\u0161n\u00ed r\u00e1no nebylo tak nudn\u00e9, jak se p\u016fvodn\u011b zd\u00e1lo.<\/div>\n
„Nesn\u00e1\u0161\u00edm chozen\u00ed kolem hork\u00e9 ka\u0161e. Na to je \u017eivot sakra kr\u00e1tk\u00fd. Mimochodem, jsem Tom.“ Pokud je to je\u0161t\u011b mo\u017en\u00e9, jeho \u00fasm\u011bv se roz\u0161\u00ed\u0159il a v uhran\u010div\u00fdch, \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00edch hr\u00e1ly jisk\u0159i\u010dky. Nat\u00e1hl ke mn\u011b ruku.<\/div>\n
„Zaj\u00edmav\u00e1 \u017eivotn\u00ed teorie. N\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed zaj\u00edmav\u00e9? A j\u00e1 jsem Bill.“ P\u0159ijmu jeho pod\u00e1n\u00ed a ten dotek mi vy\u0161le do b\u0159icha p\u0159\u00edjemn\u011b \u0161imrav\u00e9 pocity. Sna\u017e\u00edm se ale, aby se p\u0159ekvapen\u00ed neodrazilo ve v\u00fdrazu tv\u00e1\u0159e. Tohle se mi nestalo u\u017e dlouho.<\/div>\n
\n

„P\u00e1r by se jich ur\u010dit\u011b na\u0161lo. A co ty? N\u011bjak\u00e1 \u017eivotn\u00ed moudra?“ Zv\u011bdav\u011b si m\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed a j\u00e1 v\u00edm, \u017ee vid\u00ed vyt\u00e1hl\u00e9ho kluka s kr\u00e1tk\u00fdmi blond vlasy a p\u00e1r kovov\u00fdmi piercingy v obli\u010deji, kter\u00e9 ozna\u010dila moje babi za \u017eelez\u00e1\u0159stv\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1. Tak, Tome, pro\u010d sis p\u0159isednul?“ Kdy\u017e p\u0159\u00edmo, tak na f\u00e9rovku.<\/div>\n
Tom se zachechtal a mn\u011b se t\u00edm zvukem zje\u017eily chloupky na krku. „\u0158ekl bych, \u017ee kopeme za stejn\u00fd t\u00fdm. Tak pro\u010d nesme\u010dovat?“ Dostal m\u011b. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b jsem na n\u011bj kouknul a pak jsme se oba rozesm\u00e1li. Dne\u0161n\u00ed den za\u010d\u00edn\u00e1 vypadat \u00fa\u017easn\u011b.<\/div>\n
„Vypad\u00e1m snad jako mi\u010duda?“ Ohrad\u00edm se.<\/div>\n
„Ne, sp\u00ed\u0161 vypad\u00e1\u0161 jako jable\u010dn\u00fd kol\u00e1\u010d se \u0161leha\u010dkou. Taky k nakousnut\u00ed.“ P\u0159\u00edm\u00fd \u00fader. Takhle okat\u011b m\u011b u\u017e dlouho nikdo nebalil.<\/div>\n
„Hmm… a nem\u00e1\u0161 strach, \u017ee bys mohl z p\u0159em\u00edry sladk\u00e9ho dor\u016fst do velikosti XXL?“ I kdy\u017e jeho oble\u010den\u00ed tak skoro vypad\u00e1. Ne u\u017e tak to t\u011blo pod n\u00edm. Tom si m\u011b pobaven\u011b p\u0159em\u011b\u0159\u00ed pohledem.<\/div>\n
„Mno, \u0159ekl bych, \u017ee tob\u011b by trocha cukru prosp\u011bla a j\u00e1 jsem v\u00edc ne\u017e ochotn\u00fd j\u00edt s k\u016f\u017e\u00ed na trh.“ Mrknul na m\u011b. Chlapec fakt neztr\u00e1c\u00ed \u010das.<\/div>\n
\n

„Nezlob se, ale na takov\u00fd p\u0159\u00edm\u00fd front\u00e1ln\u00ed \u00fatok nejsem zvykl\u00fd. Tv\u00e1 nab\u00eddka sice bla\u017e\u00ed moje ego, ale tohle mi nic ne\u0159\u00edk\u00e1.“<\/p><\/div>\n

„Moc rychle?“ Poprv\u00e9 mi p\u0159i\u0161lo, \u017ee Tom znejist\u011bl.<\/div>\n
„Docela dost. Takhle to zkou\u0161\u00ed\u0161 na ka\u017ed\u00e9ho?“ Nevypadal jako floutek, kter\u00fd kl\u00e1til v\u0161echno, co se kolem n\u011bj pohne. Jeho \u0159e\u010di\u010dky ale zat\u00edm dokazovaly opak. Docela zklam\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Sakra. Promi\u0148. Takhle se oby\u010dejn\u011b nechov\u00e1m, ale m\u016fj ex mi vy\u010d\u00edtal, \u017ee se v\u016fbec neprojevuju. Vlastn\u011b \u0159ekl, \u017ee nikdy nev\u00ed, co si mysl\u00edm a \u017ee by mi neu\u0161kodilo b\u00fdt trochu otev\u0159en\u011bj\u0161\u00ed. Tak\u017ee kdy\u017e jsem t\u011b tu dneska vid\u011bl, tak jsem se rozhodl j\u00edt do toho naplno. Kdo v\u00ed, jestli bychom se je\u0161t\u011b n\u011bkdy vid\u011bli a j\u00e1 cht\u011bl ud\u011blat dojem.“ Naprosto m\u011b odzbrojil up\u0159\u00edmn\u00fdm \u00fasm\u011bvem a jeho slova m\u011bla nejsp\u00ed\u0161 p\u0159esn\u011b ten \u00fa\u010dinek, kter\u00e9ho se sna\u017eil dos\u00e1hnout u\u017e p\u0159ed chv\u00edli. Zaujal m\u011b.<\/div>\n
\n

V tu chv\u00edli se u na\u0161eho stole\u010dku zastavila mlad\u00e1 blond\u00fdnka v \u010d\u00ed\u0161nick\u00e9 uniform\u011b a nemohla z Toma spustit o\u010di. Nemohl jsem se j\u00ed divit. Tom ji p\u0159\u00edjemn\u00fdm, av\u0161ak lehce neosobn\u00edm hlasem nadiktoval svou dal\u0161\u00ed objedn\u00e1vku a sle\u010dna obr\u00e1tila svou pozornost na m\u011b. Oby\u010dejn\u011b jsem si vypil svou rann\u00ed k\u00e1vu a pak se porou\u010del do pr\u00e1ce, ale p\u0159i pohledu do Tomova usm\u011bvav\u00e9ho obli\u010deje jsem nemohl jinak, ne\u017e si objednat dal\u0161\u00ed kafe a v duchu si pogratulovat za svou flexibiln\u00ed pracovn\u00ed dobu.<\/p><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee. Ned\u00e1 mi to a zept\u00e1m se. Povedlo se mi to?“ Tom si m\u011b prohl\u00ed\u017eel s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm a j\u00e1 si p\u0159ipadal, \u017ee mi uteklo kousek rozhovoru, proto\u017ee netu\u0161\u00edm, co se mu m\u011blo pov\u00e9st. Zjevn\u011b jsem vypadal stejn\u011b zmaten\u011b, jak jsem se c\u00edtil, proto\u017ee Tom se u\u0161kl\u00edbl a m\u00edrn\u011b se ke mn\u011b naklonil.<\/p><\/div>\n

„Jestli se mi povedlo na tebe ud\u011blat dojem?“<\/div>\n
„Uvid\u00edme. P\u00e1r bod\u016f jsi u\u017e nasb\u00edral, ale do pln\u00e9ho sk\u00f3re je\u0161t\u011b dost chyb\u00ed.“ Lehce mu vrac\u00edm \u00fasm\u011bv a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, kam tohle v\u0161echno m\u016f\u017ee v\u00e9st.<\/div>\n
„Sakra. Ale po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e aby ty body byly v z\u00e1porn\u00fdch \u010d\u00edslech. Jak si m\u016f\u017eu nahrabat uspokojiv\u00e9 bodov\u00e9 ohodnocen\u00ed?“ Tom se zavrt\u011bl v k\u0159es\u00edlku a j\u00e1 se musel pobaven\u011b zasm\u00e1t, jak p\u0159i tom vypadal. Skoro jako premiant na vysok\u00e9 \u0161kole, netrp\u011bliv\u011b \u010dekaj\u00edc\u00ed na svou p\u0159\u00edle\u017eitost ohromit profesora.<\/div>\n
„Dost by mysl\u00edm pomohlo, kdybys mi o sob\u011b n\u011bco \u0159ekl. To, mysl\u00edm, je dobr\u00fd za\u010d\u00e1tek.“ Tom se nadechl k odpov\u011bdi, ale byl p\u0159eru\u0161en kr\u00e1snou blond\u00fdnkou v \u010d\u00ed\u0161nick\u00e9m, kter\u00e1 n\u00e1m donesla na\u0161i objedn\u00e1vku. Na m\u016fj vkus se zdr\u017eela a\u017e moc dlouho, ve snaze poskytnout Tomovi co nejlep\u0161\u00ed v\u00fdhled do sv\u00e9 halenky. Tom ale jej\u00ed nab\u00eddku jednodu\u0161e ignoroval, \u010d\u00edm\u017e si zajistil dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edsun bod\u016f.<\/div>\n
\n

„Vid\u00ed\u0161? To by mohlo prolomit ledy. Tak\u017ee to, \u017ee se jmenuju Tom, u\u017e v\u00ed\u0161, ale k tomuhle jm\u00e9nu jsem f\u00e1snul je\u0161t\u011b p\u0159\u00edjmen\u00ed Kaulitz. Hmm… vlastn\u00edm mal\u00fd kr\u00e1mek s hudebninami na konci ulice. Vlastn\u011b mi pat\u0159\u00ed jenom polovina. Do podnik\u00e1n\u00ed jsme se vrhli spole\u010dn\u011b s nejlep\u0161\u00edm k\u00e1mo\u0161em Georgem. N\u011bkdy mi do m\u00fdch rozhodnut\u00ed moc kec\u00e1, ale sakra, jenom n\u011bkdo tam naho\u0159e v\u00ed, \u017ee je to v nejlep\u0161\u00edm z\u00e1jmu cel\u00e9ho m\u00e9ho \u017eivobyt\u00ed. Tak\u017ee d\u00edky, bo\u017ee, za jeho otravn\u00e9 p\u0159ipom\u00ednky. Jo, jsem jedin\u00e1\u010dek. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed m\u011bs\u00edc mi bude p\u011btadvacet a…“ nadechl se k pokra\u010dov\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Zpomal, \u010dlov\u011b\u010de. Nehodl\u00e1m ps\u00e1t tv\u016fj \u017eivotopis.“ Bodoval a bavil m\u011b. Sakra. „Netu\u0161\u00edm, co byl za\u010d tv\u016fj b\u00fdval\u00fd, ale ur\u010dit\u011b ti nemohl vy\u010d\u00edtat, \u017ee se neprojevuje\u0161. Nech mi taky m\u00edsto na dezert.“<\/div>\n
„Nev\u00edm, kolik mi d\u00e1\u0161 \u010dasu, tak\u017ee se sna\u017e\u00edm. Dob\u0159e, tak\u017ee pro te\u010f dost o mn\u011b. Co ty?“ Tom upil ze sv\u00e9 k\u00e1vy a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm se pohodln\u011b op\u0159el do op\u011brky.<\/div>\n
\n

„Jmenuju se Bill Tr\u00fcmper, pracuju jako interi\u00e9rov\u00fd design\u00e9r a je mi dvacet p\u011bt. M\u00e1m mlad\u0161\u00ed sestru Samanthu a u\u017e m\u011b unavuje, jak se mi po\u0159\u00e1d sna\u017e\u00ed dohodit n\u011bjak\u00e9 sv\u00e9 zn\u00e1m\u00e9. M\u00e1 pocit, \u017ee jenom d\u00edky n\u00ed m\u016fj spole\u010densk\u00fd \u017eivot existuje. Co v\u00edc t\u011b zaj\u00edm\u00e1?“<\/p><\/div>\n

\u010cas v jeho p\u0159\u00edtomnosti ut\u00edkal dost svi\u017en\u00fdm tempem. Byl jsem tak pono\u0159en\u00fd do hovoru s Tomem, a\u017e mi m\u00e1lem p\u0159ivodil kolaps mobil zvonic\u00ed z m\u00e9 kabely. V\u00edm, kdo vol\u00e1. M\u016fj asistent a nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel v jedn\u00e9 osob\u011b, Gustav. „Omluv\u00ed\u0161 m\u011b, pros\u00edm?“ K\u00fdvnu na Toma a p\u0159ijmu hovor.<\/div>\n
\n

„Sakra, m\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, kde se fl\u00e1k\u00e1 tv\u016fj mal\u00fd, kostnan\u00fd zadek?“ Z t\u00f3nu Gustavova hlasu byly zn\u00e1t obavy.<\/p><\/div>\n

„Gusti, nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t. Jenom jsem se zdr\u017eel v kav\u00e1rn\u011b. Doraz\u00edm pozd\u011bji. Dneska m\u00e1me stejn\u011b voln\u011bji. Nebo se n\u011bco d\u011bje?“ Jsem si naprosto jist\u00fd, \u017ee Gustav by si poradil s \u010d\u00edmkoliv, co by se mohlo seml\u00edt, tak\u017ee jeho telefon\u00e1t je ryze v duchu p\u0159\u00e1telsk\u00fdch obav.<\/div>\n
„Pro\u010d by se m\u011blo n\u011bco d\u00edt? Jenom m\u016fj \u0161\u00e9f nedorazil do pr\u00e1ce a nedal o sob\u011b, idiot, ani v\u011bd\u011bt. Jinak je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Tak\u017ee doraz\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b dneska do kancel\u00e1\u0159e? Nebo si bere\u0161 volno?“ U jeho slov jsem si se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017eel Tom\u016fv mu\u017en\u00fd obli\u010dej, jeho\u017e pohled byl v\u00fdjime\u010dn\u011b sklon\u011bn, jak studoval j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek. Mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee je \u017ehav\u011b koukateln\u00fd, a\u017e na ten nemo\u017en\u00fd plnovous. Co je to, sakra, za m\u00f3dn\u00ed v\u00fdst\u0159elek?<\/div>\n
„Jak jestli je\u0161t\u011b dneska doraz\u00edm? Nepla\u0161, je\u0161t\u011b nen\u00ed tolik hodin.“ Cht\u011bl jsem se vysm\u00e1t Gustavovu dotazu, ale pak mi padl pohled na hodiny a zjistil jsem, \u017ee u\u017e je skoro \u010das ob\u011bda. Tak proto Tom studoval j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek. „Gusti, v\u00ed\u0161 co? Za chv\u00edli ti d\u00e1m v\u011bd\u011bt, co s dne\u0161kem, jo? Neboj, jsem v po\u0159\u00e1dku, zat\u00edm, ano?“ Ne\u017e sta\u010dil n\u011bco nam\u00edtnout, hovor jsem ukon\u010dil a nejist\u011b se zakousnul do piercingu ve spodn\u00edm rtu.<\/div>\n
\n

Tom zvedl sv\u016fj pohled a v\u0159ele se usm\u00e1l. „J\u00eddeln\u00ed l\u00edstek?“ Nedalo se odolat.<\/p><\/div>\n

Po v\u00fdte\u010dn\u00e9m ob\u011bd\u011b jsme se s Tomem shodli na tom, \u017ee si k dal\u0161\u00ed, kdo v\u00ed, kolik\u00e1t\u00e9 u\u017e k\u00e1v\u011b, d\u00e1me sladk\u00fd dezert.<\/div>\n
„Tak\u017ee, kdy jsi p\u0159i\u0161el na to, \u017ee jsi na kluky?“ Tom nabral na vidli\u010dku kope\u010dek sladk\u00e9ho kr\u00e9mu a labu\u017enicky jej dopravil do sv\u00fdch \u00fast. Nemohl jsem od n\u011bj odtrhnout pohled a v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee Tom se tak tro\u0161ku p\u0159edv\u00e1d\u00ed pr\u00e1v\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee sleduju ka\u017ed\u00fd jeho pohyb.<\/div>\n
„No, vlastn\u011b u\u017e ve dvan\u00e1cti se mi tak trochu l\u00edbil sousedovic kluk. Akor\u00e1t jsem tehdy je\u0161t\u011b tak \u00fapln\u011b nech\u00e1pal rozd\u011blen\u00ed homo a hetero. Prost\u011b se mi l\u00edbil. A\u017e pozd\u011bji, po jedin\u00e9m nevyda\u0159en\u00e9m chozen\u00ed s holkou, jsem si uv\u011bdomil, \u017ee to m\u00e1m trochu jinak, ne\u017e kluci okolo m\u011b. A co ty?“ Vidli\u010dkou jsem pitval sv\u016fj dezert a zv\u011bdav\u011b \u010dekal na Tomovu odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
\n

„Kdy byl prvn\u00ed moment, to netu\u0161\u00edm. Pamatuju si a\u017e jednu p\u00e1rty na st\u0159edn\u00ed, kde jsem se poprv\u00e9 po\u0159\u00e1dn\u011b zt\u0159\u00edskal a r\u00e1no se probral s po\u0159\u00e1dnou kocovinou a nah\u00fdm klukem vedle sebe v posteli. Na sex teda nedo\u0161lo, nebyli jsme ve stavu, aby byl, ale jinak jsem si pamatoval z noci dost a n\u011bjak jsem nebyl schopn\u00fd naj\u00edt v sob\u011b dost l\u00edtosti. S t\u00edm klukem jsem se pak je\u0161t\u011b chv\u00edli v\u00eddal a jemu vd\u011b\u010d\u00edm za to, \u017ee m\u016fj osobn\u00ed coming out prob\u011bhl hodn\u011b dob\u0159e. \u017d\u00e1dn\u00fd velk\u00fd vnit\u0159n\u00ed boj.“ Chraplav\u011b se zasm\u00e1l p\u0159i vzpom\u00ednce na sv\u00e9 mnohem mlad\u0161\u00ed j\u00e1 a pak nat\u00e1hl ruku s vidli\u010dkou sm\u011brem ke mn\u011b. „M\u016f\u017eu ochutnat, jakou m\u0148amku sis to dal? Vypad\u00e1 to toti\u017e sakra dob\u0159e.“<\/p><\/div>\n

Ne\u017e jsem se vzmohl na protest, \u010d\u00e1st m\u00e9ho z\u00e1kusku u\u017e byla na cest\u011b k Tomov\u00fdm \u00fast\u016fm.<\/div>\n
„A tob\u011b vy\u010d\u00edtali, \u017ee se neprojevuje\u0161? Nev\u011b\u0159\u00edm.“ Honem jsem dojedl zbytek, aby mi od n\u011bj Tom nemohl odpomoct, a s posledn\u00edm soustem jsem se pohodln\u011b zap\u0159el do k\u0159es\u00edlka a se \u0161\u00e1lkem v ruce na Toma vyp\u00e1lil dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku.<\/div>\n
\n

„Co rodina? Komu jsi to \u0159ekl jako prvn\u00edmu?“ Trochu m\u011b zarazil Tom\u016fv sm\u00edch.<\/p><\/div>\n

„Vlastn\u011b rodi\u010de jsou u\u017e v pohod\u011b. \u0158ekl bych, \u017ee se sm\u00ed\u0159ili s t\u00edm, jak to m\u00e1m. Tak\u017ee fajn a prvn\u00ed byl ta\u0165ka. Ov\u0161em dost nepl\u00e1novan\u011b. Pamatuju se na ten den naprosto p\u0159esn\u011b. Bylo to na m\u00e9 narozeniny. Na\u0161i m\u011bli dorazit a\u017e ve\u010der, tak\u017ee jsem si Patrika p\u0159ivedl k n\u00e1m dom\u016f. Gordon mi k narozk\u00e1m koupil fungl novou kytaru a m\u011bl z n\u00ed takovou radost, \u017ee mi ji musel d\u00e1t hned. Dote\u010f si pamatuju jeho obli\u010dej, kdy\u017e vl\u00edtnul ke mn\u011b do pokoje, aby mi dal d\u00e1rek, zrovna ve chv\u00edli, kdy jsem obdarov\u00e1val sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. \u0158eknu ti, nic nezchlad\u00ed orgasmus tak skv\u011ble jako \u0161kovan\u00fd otec ve dve\u0159\u00edch.“<\/div>\n
Hlasit\u011b jsem se rozesm\u00e1l. Dok\u00e1zal jsem si to \u017eiv\u011b p\u0159edstavit. Tomovi hr\u00e1ly v o\u010d\u00edch vesel\u00e9 ohn\u00ed\u010dky a na rtech m\u011bl usazen\u00fd spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„A co ty? Kdo byl prvn\u00ed z rodiny?“ S \u00fasm\u011bvem jsem mu za\u010dal vypr\u00e1v\u011bt, jak jsem to poprv\u00e9 vybalil na svou sestru, a jak jsem to s jej\u00ed pomoc\u00ed ozn\u00e1mil i rodi\u010d\u016fm. T\u00e1ta nad\u0161en\u00fd nebyl, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 drama se nekonalo a mamka jenom prohl\u00e1sila, \u017ee jsem se kone\u010dn\u011b odhodlal j\u00ed to ozn\u00e1mit. Prost\u011b to pr\u00fd v\u011bd\u011bla.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Odpoledne se pomalu p\u0159eklenulo v podve\u010der, \u010deho\u017e jsme si ani jeden nev\u0161imli. Tak\u017ee kdy\u017e k n\u00e1m p\u0159istoupila mlad\u00e1 tmavovl\u00e1ska v \u010d\u00ed\u0161nick\u00e9m a ptala se, jestli si d\u00e1me dal\u0161\u00ed j\u00eddlo, \u0161okovan\u011b jsme se na sebe s Tomem pod\u00edvali a mn\u011b do\u0161lo, \u017ee jsem dneska cel\u00fd den prosed\u011bl v kav\u00e1rn\u011b s naprosto nezn\u00e1m\u00fdm klukem, kter\u00e9ho se mi ale necht\u011blo opou\u0161t\u011bt. A ani Tom nevypadal, \u017ee by cht\u011bl na\u0161e sezen\u00ed ukon\u010dit.<\/p><\/div>\n

Pravdou ale bylo, \u017ee u\u017e byl nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das zaplatit a vyrazit pry\u010d. Kdy\u017e jsme oba zaplatili celodenn\u00ed \u00fatratu a mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee tolik k\u00e1vy jsem u\u017e dlouho nevypil, obl\u00e9kl jsem si kab\u00e1t, do ruky si vzal svou knihu, kter\u00e1 byla dnes jenom n\u011bm\u00fdm sv\u011bdkem m\u00e9 z\u00e1bavy, a po\u010dkal na Toma, kter\u00fd se soukal do \u010dern\u00e9 bundy s decentn\u00edmi kovov\u00fdmi prvky. Na rtech mu pohr\u00e1val \u00fasm\u011bv a jeho o\u010di, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed horkou ho\u0159kou \u010dokol\u00e1du, se h\u0159ejiv\u011b dot\u00fdkaly m\u00e9 tv\u00e1\u0159e. V tichosti jsme spolu opustili restauraci a j\u00e1 se automaticky vydal na parkovi\u0161t\u011b ke sv\u00e9mu autu.<\/div>\n
Tom m\u011b bez pob\u00edzen\u00ed n\u00e1sledoval. Zastavil jsem se u dve\u0159\u00ed \u0159idi\u010de a v prstech jsem nerv\u00f3zn\u011b p\u0159evaloval kl\u00ed\u010d od auta. Najednou se mezi n\u00e1s za\u010dala vkr\u00e1dat rozpa\u010ditost a o to jsem rozhodn\u011b nest\u00e1l.<\/div>\n
\n

„Byl to \u00fa\u017easn\u00fd den. Takhle jsem se u\u017e dlouho nebavil. Up\u0159\u00edmn\u011b mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee tv\u016fj ex je pitomec.“ O krok jsem se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k Tomovi. „Zaprv\u00e9 nech\u00e1pu, jak t\u011b mohl obvinit z toho, \u017ee se neprojevuje\u0161. Sp\u00ed\u0161 m\u00e1m pocit, \u017ee bys m\u011bl probl\u00e9m z\u016fstat na chv\u00edli zticha.“ Tomovi uteklo tich\u00e9 zasm\u00e1n\u00ed. „A zadruh\u00e9… nech\u00e1pu, \u017ee t\u011b nechal j\u00edt.“ Posledn\u00ed slova jsem u\u017e sp\u00ed\u0161e \u0161eptal. Zad\u00edval jsem se Tomovi do tv\u00e1\u0159e a v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u011b sly\u0161el. Ale taky jsem vid\u011bl, \u017ee v tom nel\u00edt\u00e1m s\u00e1m. Mo\u017en\u00e1, \u017ee takhle n\u011bjak vypad\u00e1 l\u00e1ska na prvn\u00ed pohled.<\/p><\/div>\n

Tom t\u00e9m\u011b\u0159 zru\u0161il jedn\u00edm krokem prostor mezi n\u00e1mi. Zastavil se p\u00e1r centimetr\u016f ode m\u011b a \u010dekal. D\u00e1val mi mo\u017enost \u00faniku. Ale j\u00e1 nem\u011bl v pl\u00e1nu nikam ut\u00edkat.<\/div>\n
\n

„Vlastn\u011b bych mu m\u011bl poslat d\u011bkovnou sms.“ Tom se lehce dotkl kone\u010dky prst\u016f m\u00e9 tv\u00e1\u0159e. „Kdyby m\u011b nevykopnul ze sv\u00e9ho \u017eivota, nem\u011bl bych p\u0159\u00edle\u017eitost poznat tebe a ud\u011blat na tebe dobr\u00fd prvn\u00ed dojem.“ Zaseknul se a zv\u011bdav\u011b se mi zad\u00edval do o\u010d\u00ed. „Mimochodem, jak jsem na tom vlastn\u011b s body? U\u017e m\u00e1m pln\u00fd po\u010det?“ Vyprsknul jsem sm\u00edchy.<\/p><\/div>\n

„Tak te\u010f u\u017e v\u00edm, pro\u010d t\u011b vykopnul. Ty jsi regul\u00e9rn\u00ed vrah romantiky. Pako, fakt.“ Parkovi\u0161t\u011bm se rozl\u00e9hal dvojit\u00fd sm\u00edch. Odemknul jsem si auto, otev\u0159el dve\u0159e a hodil knihu na m\u00edsto spolujezdce. S jednou nohou t\u00e9m\u011b\u0159 v aut\u011b jsem se oto\u010dil na Toma. „Tak zase z\u00edtra r\u00e1no?“<\/div>\n
Tom se zazubil. „Hele a co pusa na dobrou noc?“ Hran\u011b zazmatkoval. „Co kdy\u017e bez n\u00ed neusnu?“<\/div>\n
P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, jsem trochu mrcha, a tak jsem si sedl, zabouchl dve\u0159e a p\u0159es lehce sta\u017een\u00e9 ok\u00fdnko jsem na n\u011bj za\u0161vito\u0159il. „Po\u010d\u00edtej ove\u010dky. A z\u00edtra mi \u0159ekne\u0161 \u010d\u00edslo, jo? Dobrou, Tomi. Budu se t\u011b\u0161it.“<\/div>\n
\n

Je\u0161t\u011b n\u011bjakou chv\u00edli jsem m\u011bl pocit, \u017ee sly\u0161\u00edm Tom\u016fv pobaven\u00fd sm\u00edch a bylo mi \u00fa\u017easn\u011b. A z\u00edt\u0159ka jsem se nemohl do\u010dkat. Asi budu taky po\u010d\u00edtat ove\u010dky…<\/p>\n

autor: Luki<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Luki Labu\u017enicky p\u0159ivon\u00edm ke sv\u00e9 prvn\u00ed k\u00e1v\u011b dne\u0161n\u00edho dne. Ve\u010der u\u017e to nebude takov\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed, ale pr\u00e1v\u011b te\u010f je \u0161\u00e1lek stoj\u00edc\u00ed p\u0159ede mnou opravdovou lah\u016fdkou. Opatrn\u011b upiju, abych si nesp\u00e1lil jazyk, a s nad\u0161en\u00fdm \u00fasm\u011bvem se zahled\u00edm do rom\u00e1nu, kter\u00fd jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-1568","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1568","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1568"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1568\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1568"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1568"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1568"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}