{"id":15684,"date":"2008-12-26T18:00:00","date_gmt":"2008-12-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15648"},"modified":"2008-12-26T18:00:00","modified_gmt":"2008-12-26T17:00:00","slug":"jsi-moje-laska-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/26\/jsi-moje-laska-7\/","title":{"rendered":"Jsi moje l\u00e1ska 7."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Tomovy prsty nadzvedly st\u0159\u00edbrnou p\u00e1ku a z kohoutku se vyvalilo p\u00e1r dal\u0161\u00edch tis\u00edce kapi\u010dek, kter\u00e9 za n\u011bkolik m\u00e1lo vte\u0159in ulp\u011bly na Tomov\u011b rozp\u00e1len\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Tom si h\u0159betem ruky prot\u0159el o\u010di a pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 se pod\u00edval do zrcadla. V\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. M\u00e1 j\u00edt za Billem a d\u011blat, jako \u017ee nic? P\u0159edst\u00edrat, \u017ee jej v\u016fbec nezaj\u00edmaj\u00ed st\u0159apat\u00e9 vlasy, \u010dern\u011b podmalovan\u00e9 o\u010di, \u010di snad rty, kter\u00e9 na n\u011bj Bill sv\u00e1div\u011b vy\u0161pulil je\u0161t\u011b, ne\u017e sta\u010dil pozdravit? Nebo tu snad z\u016fstat a \u010dekat, a\u017e za n\u00edm Bill p\u0159ijde s t\u00edm, \u017ee p\u0159i\u0161el kv\u016fli matematice? A p\u0159i\u0161el v\u016fbec kv\u016fli matematice? Nebo aby tu Toma dnes svedl a zkou\u0161el, \u010demu v\u0161emu dok\u00e1\u017ee odol\u00e1vat? Tom si znova p\u0159ejel dlan\u00ed po \u010dele. A\u017e te\u010f si uv\u011bdomil, \u017ee hned po Billov\u011b p\u0159\u00edchodu zmizet do koupelny nebyl zrovna dobr\u00fd n\u00e1pad. Rozhodl se, \u017ee je\u0161t\u011b p\u00e1r minutek a bude muset j\u00edt za n\u00edm. U\u017e te\u010f si na to sb\u00edral s\u00edly.<\/div>\n
Bill zat\u00edm sed\u011bl v ob\u00fdv\u00e1ku a sna\u017eil se tv\u00e1\u0159it naprosto vyrovnan\u011b. Neubr\u00e1nil se v\u0161ak \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bj\u0161\u00edmu nahl\u00e9dnut\u00ed ke koupeln\u011b. Pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 dosedl na pohovku a nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ehodil nohu p\u0159es nohu. U\u017e mezi dve\u0159mi si sta\u010dil v\u0161imnout, jak je z n\u011bj Tom \u00fapln\u011b vedle a v duchu si vesele v\u00fdsknul. M\u011bl ho p\u0159esn\u011b tam, kde cht\u011bl. Tom te\u010f ur\u010dit\u011b sed\u00ed v koupeln\u011b a dlouze se vyd\u00fdch\u00e1v\u00e1. Bill si ani neuv\u011bdomoval, jakou m\u00e1 pravdu. Um\u00ednil si, \u017ee pokud Tom do p\u011bti minut nevyjde, p\u016fjde za n\u00edm a zavol\u00e1 ho. Na moment ho napadlo, \u017ee Tom t\u0159eba sed\u00ed na z\u00e1chod\u011b, ale hned to zam\u00edtnul. Rad\u011bji si vyt\u00e1hl z kabelky vo\u0148avku a je\u0161t\u011b jednou si p\u0159evon\u011bl krk. Byl velmi zv\u011bdav\u00fd, jak bude jeho dne\u0161n\u00ed dou\u010dov\u00e1n\u00ed pokra\u010dovat. Jestli to v\u016fbec bude dou\u010dov\u00e1n\u00ed, nebo jejich o\u010dn\u00ed kontakty a nesm\u011bl\u00e9 \u00fasm\u011bvy, jako v\u010dera, p\u0159edev\u010d\u00edrem, p\u0159edp\u0159edev\u010d\u00edrem…<\/div>\n
\n
Ale Bill tou\u017eil po n\u011b\u010dem v\u00edc. Jak dlouho hledal n\u011bkoho, kdo by se mu l\u00edbil, ale p\u0159itom by jej neponi\u017eoval, nenad\u00e1val mu, ale pom\u00e1hal. N\u011bkdo, kdo by byl na n\u011bj mil\u00fd, hodn\u00fd, n\u011bkoho, u koho by Bill c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ochranu a bezpe\u010d\u00ed. N\u011bkoho, po kom by tou\u017eil a koho by mohl milovat a b\u00fdt si jist\u00fd, \u017ee i ta osoba miluje jeho. A p\u0159esn\u011b takov\u00fd byl Tom. P\u0159esto\u017ee Bill nev\u011bd\u011bl, jestli se mu l\u00edb\u00ed, n\u011bco mu \u0159\u00edkalo, \u017ee ano. To n\u011bco byly Tomovy o\u010di. V\u017edy se tak kr\u00e1sn\u011b rozz\u00e1\u0159ily, kdy\u017e spat\u0159ily Billa. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee si Tom uv\u011bdomoval, \u017ee tu v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch hodin\u00e1ch nebude s\u00e1m, ale mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 ne.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ zavolal Bill z ob\u00fdv\u00e1ku docela norm\u00e1ln\u00edm hlasem, ale v tich\u00e9m dom\u011b to \u0161lo docela dob\u0159e sly\u0161et. Tom, sed\u00edc\u00ed na okraji van, se probral. V\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f u\u017e bude muset j\u00edt. Zvednul se tedy a opustil koupelnu. V duchu si neust\u00e1le opakoval, \u017ee se bude soust\u0159edit pouze na matematiku a na Billa se skoro ani nepod\u00edv\u00e1. No tak mo\u017en\u00e1 pod\u00edv\u00e1, ale ne tak, \u017ee se nech\u00e1 ut\u00e1p\u011bt v t\u00e9 ml\u00e9\u010dn\u00e9 \u010dokol\u00e1d\u011b, \u017ee sv\u00e9 rty nech\u00e1 p\u0159itahovat t\u011bmi Billov\u00fdmi, \u017ee se na n\u011bj bude d\u00edvat jako na obr\u00e1zek a p\u0159itom koktat, jako mal\u00fd \u0161kol\u00e1\u010dek.<\/div>\n
Ve\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku a pohled mu automaticky sklouznul na tu drobnou, hubenou os\u016fbku sed\u00edc\u00ed na gau\u010di a mile se usm\u00edvaj\u00edc\u00ed. Ve\u0161ker\u00e1 p\u0159edsevzet\u00ed, kter\u00e1 si dal Tom p\u0159ed chv\u00edl\u00ed, byla tatam. Znova on\u011bm\u011bl, kdy\u017e se na n\u011bj jen na p\u00e1r vte\u0159inek pod\u00edval.<\/div>\n
Bo\u017ee, je tak dokonal\u00fd. Tak \u00fa\u017easn\u00fd. Je neuv\u011b\u0159iteln\u00fd. M\u00e1m pocit, \u017ee to dnes nevydr\u017e\u00edm. Ach Bille, pro\u010d na m\u011b takhle mrk\u00e1\u0161? To si opravdu neuv\u011bdomuje\u0161, co mi t\u00edm zp\u016fsobuje\u0161? Jak se m\u00e1m te\u010f soust\u0159edit na n\u011bjak\u00e9 pitom\u00e9 mocniny?<\/em><\/div>\n
„Kde jsi byl?“ optal se Bill jakoby mimochodem, i kdy\u017e dob\u0159e v\u011bd\u011bl. Cht\u011bl ale tak\u00e9 v\u011bd\u011bt, co si Tom vymysl\u00ed.<\/div>\n
„N-no… v\u00ed\u0161 j\u00e1… byl jsem v koupeln\u011b a… no a… dnes je p-p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd v-vedro, v\u00ed\u0161\u2026“ zd\u016fvodnil Tom svou nep\u0159\u00edtomnost a rad\u011bji se posadil, aby nebylo vid\u011bt, jak se mu t\u0159esou kolena.<\/div>\n
„Dnes je venku neuv\u011b\u0159iteln\u011b horko,“ p\u0159itakal mu Bill, nespou\u0161t\u011bj\u00edc z n\u011bj o\u010di. Tomovy rozpaky ho neuv\u011b\u0159iteln\u011b bavily. Vyt\u00e1hl si sv\u016fj se\u0161it matematiky, pohodln\u011b se op\u0159el, zav\u0159el o\u010di a za\u010dal se se\u0161item ov\u00edvat. P\u0159itom ro\u0161\u0165\u00e1cky po o\u010dku pokukoval po Tomovi, kter\u00fd nerv\u00f3zn\u011b podup\u00e1val nohou a nev\u011bd\u011bl, kam se pod\u00edvat.<\/div>\n
Kdyby v\u011bd\u011bl, jak je roztomil\u00fd, kdy\u017e kokt\u00e1. Vypad\u00e1 tak kr\u00e1sn\u011b. Ty rozpaky ti slu\u0161\u00ed, Tome.<\/em><\/div>\n
„B-Bille, m\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt?“ optal se Tom, proto\u017ee m\u011bl pocit, \u017ee je\u0161t\u011b chv\u00edli a nevydr\u017eel by to. Bill vesele p\u0159itakal a mohli za\u010d\u00edt.<\/div>\n
Dnes to bylo asi nejnam\u00e1hav\u011bj\u0161\u00ed dou\u010dov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 Tom s Billem kdy za\u017eil. To u\u017e i ta prvn\u00ed hodina, kdy se poh\u00e1dali, byla pro Toma jednodu\u0161\u0161\u00ed. Nedok\u00e1zal se soust\u0159edit v\u016fbec na nic, kdy\u017e jej v nose dr\u00e1\u017edila Billova p\u0159ita\u017eliv\u00e1 v\u016fn\u011b. Zadal mu p\u00e1r p\u0159\u00edklad\u016f a sledoval Billa, kter\u00fd si nev\u011bdomky p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl \u0161pi\u010dkou jazyka po doln\u00edm rtu. C\u00edtil, jak se mu horkost hrne do tv\u00e1\u0159\u00ed, ale nedok\u00e1zal v\u016fbec nic ud\u011blat. Ani netu\u0161il, \u017ee Bill je tak\u00e9 p\u011bkn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed, kdy\u017e si ho prohl\u00ed\u017e\u00ed a v hlav\u011b m\u00e1 n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho, ne\u017e n\u011bjak\u00e9 po\u010dty.<\/div>\n
„Tome, tomuto nerozum\u00edm,“ p\u00edpnul Bill a up\u0159en\u011b sledoval p\u0159\u00edklad, kter\u00e9mu nerozum\u011bl. Ani si neuv\u011bdomoval, co t\u00edmto zp\u016fsob\u00ed.<\/div>\n
Tom vydechl. Bille, j\u00e1 se z tebe zbl\u00e1zn\u00edm. \u0160\u00edl\u00edm z tebe, jen kdy\u017e sed\u00ed\u0161 naproti mn\u011b.<\/em><\/div>\n
Zvednul se a p\u0159isednul si k Billovi, kter\u00fd propiskou poklepal na posledn\u00ed p\u0159\u00edklad.<\/div>\n
„T-tak, tohle mus\u00ed\u0161 umocnit a pak usm\u011brnit ten zlomek,“ vysv\u011btlil mu Tom a sledoval, jak Bill, te\u010f u\u017e spr\u00e1vn\u011b, po\u010d\u00edt\u00e1 p\u0159\u00edklad.<\/div>\n
„U\u017e to je,“ ozn\u00e1mil vesele Tomovi, kter\u00fd se mu dlouze zad\u00edval do o\u010d\u00ed a natahoval ruku po pap\u00edru, kter\u00fd mu pod\u00e1val. Po\u0159\u00e1d se na n\u011bj d\u00edval t\u011bma sv\u00fdma \u010dokol\u00e1dkama a ani v nejmen\u0161\u00edm ho nenapadlo, \u017ee te\u010f je z n\u011bj v rozpac\u00edch Bill. Nepatrn\u011b uhnul pohledem, sklonil svou st\u0159apatou hlavinku a up\u0159el pohled na pap\u00edr.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to obr\u00e1cen\u011b,“ usm\u00e1l se mile a p\u0159inutil tak Toma, aby od n\u011bj alespo\u0148 na okam\u017eik odvr\u00e1til o\u010di.<\/div>\n
„Aha,“ Tom se tak\u00e9 usm\u00e1l a znova se jejich pohledy st\u0159etly. Atmosf\u00e9ra byla tak hust\u00e1, \u017ee by se dala kr\u00e1jet. D\u00edvali se vz\u00e1jemn\u011b do o\u010d\u00ed celou dlouhou dobu a \u00fasm\u011bvy z jejich tv\u00e1\u0159\u00ed se pomalu vytr\u00e1cely. Tom se rozhodl ud\u011blat prvn\u00ed krok. U\u017e to nemohl d\u00e1l vydr\u017eet. Velmi pomalu nakl\u00e1n\u011bl svou tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 Billov\u011b, a\u017e c\u00edtil jeho hork\u00fd dech. P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Necht\u011bl myslet na to, co se stane za p\u00e1r okam\u017eik\u016f. Te\u010f tou\u017eil po t\u011bch nab\u011bhl\u00fdch rtech, kter\u00e9 m\u011bl od t\u011bch sv\u00fdch nadosah. Rozhodl se zkr\u00e1tit tu milimetrovou mezeru mezi nimi a kone\u010dn\u011b ud\u011blat to, \u010demu se br\u00e1nil hezk\u00fdch p\u00e1r dn\u00ed. N\u011b\u017en\u011b se vpil do Billov\u00fdch rt\u016f a pomalinku jej za\u010dal l\u00edbat. C\u00edtil, jak se Bill chv\u011bje, kdy\u017e se zlehka dotknul jeho ruky, ale nem\u00ednil skon\u010dit. Ne te\u010f. Te\u010f, kdy\u017e c\u00edtil, jak mu do b\u0159\u00ed\u0161ka p\u0159ilet\u011bl houf mot\u00fdlk\u016f, kte\u0159\u00ed za\u010dali dov\u00e1d\u011bt a skota\u010dit, necht\u011bl to pokazit. Necht\u011bl se jen tak vzd\u00e1t t\u011bch sametov\u011b hebk\u00fdch rt\u016f. Takov\u00e9 nikdy je\u0161t\u011b nel\u00edbal. Bohu\u017eel mu v\u0161ak za\u010dal doch\u00e1zet kysl\u00edk a tak Billa naposledy jemn\u011b pol\u00edbil a odpojil se od n\u011bj.<\/div>\n
Bill sed\u011bl, o\u010dka zav\u0159en\u00e1 a na tv\u00e1\u0159i and\u011blsk\u00fd \u00fasm\u011bv. Po\u0159\u00e1d c\u00edtil Tomovy rty na t\u011bch sv\u00fdch. Bylo to tak neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Jeho prvn\u00ed polibek. Poprv\u00e9, co ho n\u011bkdo pol\u00edbil. A je\u0161t\u011b k tomu tak kr\u00e1sn\u011b. Bill procitnul a zad\u00edval se na Toma, kter\u00fd sed\u011bl naproti n\u011bmu, na rtech t\u00e9m\u011b\u0159 nepov\u0161imnuteln\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1… promi\u0148… to…“ za\u010dal rozpa\u010dit\u011b koktat, ale Bill mu jemn\u011b polo\u017eil na rty sv\u016fj ukazov\u00e1\u010dek.<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161\u0161. Te\u010f u\u017e nic ne\u0159\u00edkej,“ \u0161pitnul a nesm\u011ble se k Tomovi naklonil, aby mohl znova spojit jejich rty v jedny. Po chvili\u010dce opatrn\u00e9ho pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed Tomov\u00fdch rt\u016f mu jemn\u011b sv\u00fdm ukazov\u00e1\u010dkem p\u0159ejel po l\u00edci. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed uc\u00edtil, jak si Tom dodal odvahu, pootev\u0159el sv\u00e9 rty a za\u010dal spolupracovat. Pomalu se l\u00edbali, a kdy\u017e se od sebe odt\u00e1hli, zamilovan\u011b se na sebe d\u00edvali. Tom nat\u00e1hl svou ruku a n\u011b\u017en\u011b se dotknul Billovy tv\u00e1\u0159e. Nem\u00fdlil se. Byla p\u0159esn\u011b takov\u00e1, jakou si ji vysnil. Hebk\u00e1, citliv\u00e1 a jemn\u00e1 jako d\u011btsk\u00e1 prdelka.<\/div>\n
„Jsi p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd,“ \u0161pitnul, a kdy\u017e se Bill usm\u00e1l jako slun\u00ed\u010dko, znova se sehnul k jeho pln\u00fdm rt\u016fm.<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Tomovy prsty nadzvedly st\u0159\u00edbrnou p\u00e1ku a z kohoutku se vyvalilo p\u00e1r dal\u0161\u00edch tis\u00edce kapi\u010dek, kter\u00e9 za n\u011bkolik m\u00e1lo vte\u0159in ulp\u011bly na Tomov\u011b rozp\u00e1len\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Tom si h\u0159betem ruky prot\u0159el o\u010di a pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 se pod\u00edval do zrcadla. V\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[191],"tags":[],"class_list":["post-15684","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jsi-moje-laska"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15684","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15684"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15684\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15684"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15684"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15684"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}