{"id":15686,"date":"2008-12-26T16:00:00","date_gmt":"2008-12-26T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15650"},"modified":"2008-12-26T16:00:00","modified_gmt":"2008-12-26T15:00:00","slug":"unfaithful-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/26\/unfaithful-12\/","title":{"rendered":"Unfaithful 12."},"content":{"rendered":"
autor: Angel + Tajemn\u00e1 Nezn\u00e1m\u00e1
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Sice sp\u00edm, ale… V hlav\u011b m\u00e1m neust\u00e1le my\u0161lenku na ten polibek. I kdy\u017e si nic nepamatuju, v\u00edm, \u017ee ten polibek je to nejslad\u0161\u00ed, co jsem kdy mohl dostat. Tom l\u00edbal tak kr\u00e1sn\u011b. N\u011b\u017en\u011b. Jemn\u011b. Nemohl jsem se jeho \u00fast naba\u017eit. Ale bolest a injekce morfinu m\u011b zcela p\u0159emohla. Vid\u00edm po\u0159\u00e1d ty kr\u00e1sn\u00e9 mandlov\u00e9 o\u010di. Ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00edm, jak vypad\u00e1m, t\u0159eba jsme si s Tomem podobn\u00ed. Ale nev\u00edm. Mn\u011b p\u0159i\u0161el sp\u00ed\u0161 jako takov\u00fd le\u017e\u00e9rn\u00ed fraj\u00edrek, mysl\u00edc\u00ed si o sob\u011b b\u016fh v\u00ed co. Ale podle toho, jak se ke mn\u011b choval, tak n\u011bjak tu\u0161\u00edm, \u017ee je to dobr\u00fd \u010dlov\u011bk. Ten polibek… Na n\u011bj nezapomenu, ani kdyby j\u00e1 nev\u00edm co. Ani, kdybych m\u011bl dostat dal\u0161\u00ed r\u00e1nu do hlavy. Tohle byl jedine\u010dn\u00fd okam\u017eik.<\/p>\n<\/div>\n
Cht\u011bl bych vlastn\u011b v\u011bd\u011bt, jak se to mezi n\u00e1mi stalo. Jak jsme se vlastn\u011b dali dohromady, jak jsme se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee jsme n\u011bco v\u00edc ne\u017e brat\u0159i. M\u00e1m v hlav\u011b vzduchopr\u00e1zdno, v\u016fbec na nic si nevzpom\u00edn\u00e1m. Nev\u00edm, kdo jsem, co jsem d\u011blal, s k\u00fdm \u017eiju, koho miluju… Ale Tom mi ur\u010dit\u011b pom\u016f\u017ee. Moc bych si p\u0159\u00e1l, aby m\u011b z toho vyt\u00e1hnul. Vynahrad\u00edm mu tyhle dny, kdy se o m\u011b musel b\u00e1t. D\u00e1m mu tolik l\u00e1sky, \u017ee se t\u00edm udus\u00ed. Nev\u00edm, kde vlastn\u011b beru tolik jistoty, ale v\u00edm, \u017ee on to se mnou mysl\u00ed up\u0159\u00edmn\u011b. Vid\u00edm to v jeho o\u010d\u00edch, c\u00edtil jsem to p\u0159i na\u0161em polibku. Bylo tam v\u0161echno… Cel\u00fd m\u016fj \u017eivot se scuknul do jednoho jedin\u00e9ho okam\u017eiku.<\/div>\n
\n
Chci Toma, nikoho jin\u00e9ho. A vzhledem k tomu, \u017ee u\u017e jsme spolu d\u0159\u00edv n\u011bco m\u011bli, tak to nebude zas takov\u00fd probl\u00e9m. C\u00edt\u00edm jen drobn\u00e9 lecht\u00e1n\u00ed na moj\u00ed lev\u00e9 ruce. V\u0161imnul jsem si p\u0159edt\u00edm, \u017ee m\u00e1m tetov\u00e1n\u00ed. Ta zm\u011b\u0165 klikyh\u00e1k\u016f se mi docela zamlouv\u00e1. Taky m\u00e1m \u010dern\u00e9 vlasy. No bezva. A super postavu. J\u00e1 mus\u00edm b\u00fdt asi model. Nebo um\u011blec. Jinak to nevid\u00edm. Nev\u00edm sice p\u0159esn\u011b, jak vypad\u00e1m, ale asi to stoj\u00ed za to. Podle toho, jak se na m\u011b Tom d\u00edval, to je asi opravdu pecka. Nepamatuju se, \u017ee by mi n\u011bkdy n\u011bjak z\u00e1le\u017eelo na vzhledu, ale tak… Nepamatuju si v\u016fbec nic, tak… by mi Tom mohl v\u0161echno p\u0159ipomenout. V\u0161echno, co jsem kdy d\u011blal, \u010d\u00edm jsem byl a jak\u00fd byl n\u00e1\u0161 vztah. Mysl\u00edm, \u017ee to mezi n\u00e1mi bylo kr\u00e1sn\u00e9. Jinak by tady tak netruchlil, nebyl by tak sklesl\u00fd.<\/div>\n
\n

Tom<\/p><\/div>\n

A\u017e se z\u00edtra probud\u00edme, pak to bude jinak. Bill p\u016fjde na tu operaci a j\u00e1 se tu budu sv\u00edjet strachy. Strachy, jestli se mu n\u011bco ned\u011bje, jestli to nebol\u00ed, jestli to dokto\u0159i nezpackaj\u00ed… Je toho stra\u0161n\u011b moc. M\u00e1lem jsem o n\u011bj p\u0159i\u0161el u\u017e \u00fapln\u011b a p\u0159edstava, \u017ee mi zmiz\u00ed a u\u017e nikdy nebude m\u016fj, m\u011b absolutn\u011b irituje. Nem\u016f\u017eu ani sp\u00e1t, jen se d\u00edvat na Billovu dokonalost. S jak\u00fdm klidem sp\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee m\u00e9ho and\u00edlka nic nebol\u00ed, \u017ee je mu dob\u0159e a \u017ee v klidu sp\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee je v klidu. Pomalu oddechuje. R\u00e1d bych v\u011bd\u011bl, na co mysl\u00ed. Jestli na m\u011b nebo na n\u011bco jin\u00e9ho. T\u0159eba je hodn\u011b zmaten\u00fd, nebo o sob\u011b v\u016fbec nev\u00ed… To je taky jedna z mo\u017enost\u00ed. Jen… Aby se mnou z\u016fstal… Vypadal hodn\u011b vyd\u011b\u0161en\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Na jednu stranu se mu v\u016fbec nediv\u00edm. Na druhou stranu m\u00e1m strach, abych n\u011bco nepokazil, n\u011bjak mu neubl\u00ed\u017eil nebo tak. Chci jen jeho \u0161t\u011bst\u00ed. Tu \u0161t\u011btku jsem odstranil z cesty a Bill pat\u0159\u00ed u\u017e jen mn\u011b. Kdy\u017e se mnou z\u016fstane, budeme m\u00edt nov\u00fd \u017eivot. Polo\u017e\u00edm hlavu t\u011bsn\u011b vedle jeho tv\u00e1\u0159e, prsty zaj\u00ed\u017ed\u00edm do t\u011bch dokonal\u00fdch vlas\u016f, temn\u011bj\u0161\u00edch ne\u017e noc, kter\u00e1 n\u00e1s pr\u00e1v\u011b stravuje. Billi, kdybys tak v\u011bd\u011bl… Jestli se n\u011bkdy dozv\u00ed\u0161 o m\u00e9m mal\u00e9m podvodu, z\u0159ejm\u011b m\u011b bude\u0161 z du\u0161e nen\u00e1vid\u011bt. Ale m\u016f\u017ee\u0161 si b\u00fdt jist\u00fd t\u00edm, \u017ee j\u00e1 jsem t\u011b v\u017edycky miloval. A NIKDY bych ti v\u011bdom\u011b neubl\u00ed\u017eil.<\/p>\n<\/div>\n
Potichu oddechuje, je jak sp\u00edc\u00ed and\u011bl, jak mal\u00e9 nevinn\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 po dni pln\u00e9m her znaven\u011b ulehne do sv\u00e9ho m\u011bkou\u010dk\u00e9ho pel\u00ed\u0161ku. Pel\u00ed\u0161ek… U\u017e se nem\u016f\u017eu do\u010dkat… A\u017e tam zase budem my dva spolu… P\u0159ipad\u00e1m si a\u017e perverzn\u00ed, ale… Te\u010f u\u017e budu m\u00edt kone\u010dn\u011b \u010das si Billa vychutnat, bez toho, abych musel myslet je\u0161t\u011b na n\u011bkoho dal\u0161\u00edho. Pomalu se mi kl\u00ed\u017e\u00ed v\u00ed\u010dka. Je\u0161t\u011b, ne\u017e zamhou\u0159\u00edm oka nad tou nev\u00fdslovnou kr\u00e1sou, n\u011b\u017en\u011b pol\u00edb\u00edm jeho sp\u00e1nkem zat\u00ed\u017een\u00e9 \u010delo. Jeho \u0159asy se zamihotaj\u00ed v jemn\u00e9m z\u00e1vanu a d\u00e1l klidn\u011b sp\u00ed. Nechci, aby p\u0159i\u0161lo r\u00e1no… Pomalu pad\u00e1m do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f…<\/div>\n
\n

Bill<\/p><\/div>\n

Je to kr\u00e1sn\u00fd pocit. Nev\u011bd\u011bt, kdo jste… A p\u0159esto m\u00edt u sebe n\u011bkoho, kdo v\u00e1m to ujasn\u00ed. Kdo v\u00e1m vr\u00e1t\u00ed v\u00e1\u0161 \u017eivot. Mysl\u00edm, \u017ee Tom je na to ide\u00e1ln\u00ed kandid\u00e1t. Sp\u00edm klidn\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 nehybn\u011b. Zvenku je sly\u0161et a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b hlasit\u00e9 ticho. Takov\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 ticho, do noci… Do noci… Do noci… N\u011bco mi to \u0159\u00edk\u00e1, ale a\u0165 si to sum\u00edruju v hlav\u011b jak chci, prost\u011b na nic nep\u0159ijdu. Nech\u00e1m to plavat. \u010casem… Mi to pov\u00ed Tom. V\u011b\u0159\u00edm mu. Jsem si jist\u00fd, \u017ee jedin\u00fd on mi dok\u00e1\u017ee uk\u00e1zat cestu, v\u011b\u0159\u00edm jeho o\u010d\u00edm, v\u011b\u0159\u00edm v\u0161emu, co mi \u0159\u00edk\u00e1. Doposud mi nelhal, ani nem\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost. A ani nemusel. Mysl\u00edm si to. Asi jsem fakt cvok, \u017ee v\u011b\u0159\u00edm \u010dlov\u011bku, na kter\u00e9ho se ani nepamatuju, a o kter\u00e9m nev\u00edm zhola nic, ale v\u00edm, \u017ee on mi to p\u0159ipomene. Jestli tedy po n\u011bm nechci moc.<\/p>\n<\/div>\n
C\u00edt\u00edm zvenku jen jemn\u00e9 z\u00e1chv\u011bvy. Drobn\u00e9 doteky. \u017d\u00e1dnou bolest, nic. Jen tohle. Tom p\u0159ekro\u010dil moj\u00ed bari\u00e9ru, dostal se mi pod k\u016f\u017ei. Nejsem schopen vn\u00edmat bolest, utrpen\u00ed… Jsem schopen vn\u00edmat jen jeho. Asi je to znamen\u00ed, nebo j\u00e1 nev\u00edm co. Ostatn\u011b… Tolik \u0161t\u011bst\u00ed si snad ani nezaslou\u017e\u00edm. Po t\u00e9 injekci z\u0159ejm\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 sny nebudou. Ale j\u00e1 bych cht\u011bl, aby se mi n\u011bco zd\u00e1lo. O Tomovi. I kdy\u017e m\u00e1m zav\u0159en\u00e9 o\u010di, chci vid\u011bt jeho tv\u00e1\u0159. Neust\u00e1le. U\u017e te\u010f jsem na t\u011bch mandlov\u00fdch o\u010d\u00edch barvy \u010dokol\u00e1dy doslova z\u00e1visl\u00fd. Smrteln\u011b z\u00e1visl\u00fd. Jestli neotev\u0159u jen na chv\u00edli o\u010di a nespat\u0159\u00edm jeho dokonal\u00fd \u00fasm\u011bv, asi jim tady um\u0159u. Umu\u010den l\u00e1skou a touhou. Po sv\u00e9m vlastn\u00edm bratrovi. P\u0159i\u0161lo mi to d\u0159\u00edv jako tot\u00e1ln\u00ed zvrhlost, ale… Te\u010f u\u017e nechci nic jin\u00e9ho. Chci jen, aby on h\u0159\u00e1l sv\u00fdm hork\u00fdm t\u011blem to m\u00e9, abych mu mohl d\u00e1vat v\u0161echnu svou l\u00e1sku, sebe sam\u00e9ho, v\u0161echno, co m\u00e1m. Nechci o n\u011bj p\u0159ij\u00edt, nikdy… Jsem na n\u011bm doslova z\u00e1visl\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
I kdy\u017e jsem si myslel, \u017ee nesn\u00edm, \u017ee nem\u016f\u017eu… Tak se mi najednou zjevil obraz. Byl docela re\u00e1ln\u00fd, sladk\u00fd, a\u017e nadpozemsky sexy. Vid\u011bl jsem Toma. Nah\u00e9ho – samoz\u0159ejm\u011b. Jak se o sebe t\u0159ela na\u0161e dv\u011b hork\u00e1, roztou\u017een\u00e1 t\u011bla. Polibky byly a\u017e nemo\u017en\u011b intenzivn\u00ed a na\u0161e vzru\u0161en\u00ed tak nal\u00e9hav\u00e9, volaj\u00edc\u00ed po spojen\u00ed. I kdy\u017e to byl jen sen, bylo to absolutn\u011b dokonal\u00e9. Na jednu stranu bych si nejrad\u0161i nafackoval za moje zvr\u00e1cen\u00e9 choutky, ale tohle bylo a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9, l\u00e1kav\u00e9, n\u011bkdy m\u00edsty a\u017e nesmysln\u00e9 a neboj\u00edm se \u0159\u00edct nechutn\u00e9. Ale je to dokonal\u00e1 zvr\u00e1cenost. Nev\u00edm, kde se to ve mn\u011b bere, ale… A\u017e \u010dasem objev\u00edm svoj\u00ed osobnost, asi mi to docvakne….<\/p>\n<\/div>\n
Najednou m\u011b cosi vytrhne z hlubok\u00e9ho sn\u011bn\u00ed. N\u011bco, co z\u0159ejm\u011b p\u0159ebilo i silnou d\u00e1vku sedativ a jin\u00fdch l\u00e9k\u016f na uklidn\u011bn\u00ed. S bolestivou grimasou otev\u0159u sv\u00e9 o\u010di doko\u0159\u00e1n. Jedna z m\u00fdch rukou pod t\u00edhou a\u017e nemo\u017en\u011b spaluj\u00edc\u00edho snu vykonala svou pr\u00e1ci a uvolnila nap\u011bt\u00ed. Nerozum\u00edm tomu. Nev\u00edm, co se stalo, nev\u00edm v\u016fbec nic. Snad jen… \u017de m\u00e1m mokrou postel a ruku pot\u0159\u00edsn\u011bnou lepkavou b\u00edlou tekutinou. To se mi snad zd\u00e1. M\u00e1lem jsem zn\u00e1silnil s\u00e1m sebe ve sp\u00e1nku. Pod\u00edv\u00e1m se vedle sebe. Tom sed\u00ed na \u017eidli, hlavu op\u0159enou o moj\u00ed postel a je zkroucen\u00fd v \u0161\u00edlen\u011b krkolomn\u00e9 poloze. P\u0159esto klidn\u011b oddechuje a sp\u00ed. Ned\u00e1 mi to a rukou jemn\u011b zajedu do jeho dred\u016f. M\u00edrn\u011b se o\u0161ije, ale j\u00e1 nep\u0159est\u00e1v\u00e1m. Prsty bloud\u00edm v\u0161ude mo\u017en\u011b po jeho dokonale kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Nem\u016f\u017eu se ho naba\u017eit. Je to jako ve snu…<\/p>\n<\/div>\n
Najednou mou tv\u00e1\u0159 pohlad\u00ed vt\u00edrav\u00e9 slune\u010dn\u00ed paprsky, kter\u00e9 si prorazily cestu skrz \u017ealuzie. Jen je mi divn\u00e9, \u017ee i p\u0159es mou dokonale fixovanou polohu a v\u010derej\u0161\u00ed ukrutn\u00e9 bolesti nec\u00edt\u00edm nic. Nic krom\u011b l\u00e1sky a spaluj\u00edc\u00ed touhy. Touhy n\u00e1s dvou. Nev\u00edm, Tom\u00ed, o \u010dem se ti zrovna zd\u00e1, ale podle tv\u00e9ho spokojen\u00e9ho \u00fasm\u011bvu na tv\u00e1\u0159i bych \u0159ekl, \u017ee je to asi n\u011bco hodn\u011b, hodn\u011b kr\u00e1sn\u00e9ho…<\/div>\n
\n

Tom<\/p><\/div>\n

Nev\u00edm, co to se mnou Bill d\u011bl\u00e1. Jako by m\u011b ta jeho k\u0159ehkost, zranitelnost a bezmoc dostala na kolena, obm\u011bk\u010dila m\u011b. C\u00edt\u00edm, jak mnou cloum\u00e1… Tolik touhy, v\u00e1\u0161n\u011b… Jsem snad je\u0161t\u011b neza\u017eil za celou dobu, co jsem s Billim… Nikdy jsem je\u0161t\u011b neza\u017eil nic tak intenzivn\u00edho. Mo\u017en\u00e1 za to m\u016f\u017ee m\u016fj strach… Strach, \u017ee m\u011b Bill opust\u00ed, \u017ee se dozv\u00ed moje sladk\u00e9 tajemstv\u00ed a vyka\u0161le se na m\u011b. Hrozn\u011b se toho boj\u00edm. Ale na druhou stranu v\u00edm, \u017ee m\u011b pot\u0159ebuje. Nem\u016f\u017eu se zat\u011b\u017eovat takov\u00fdmi my\u0161lenkami. A\u017e na n\u011b p\u0159ijde \u0159ada, pot\u00e9 uvid\u00edme, jak to dopadne…<\/p>\n<\/div>\n
Na mysl mi p\u0159ich\u00e1zej\u00ed r\u016fzn\u00e9 v\u011bci, r\u016fzn\u00e9 n\u00e1pady. P\u0159edstavuju si n\u011bkdy \u00fapln\u00e9 \u0161\u00edlenosti. Po tom, co se mi do snu vkrade obr\u00e1zek Billa, mus\u00edm m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno podotknout, \u017ee m\u011b to nenech\u00e1v\u00e1 chladn\u00fdm. Ani trochu. Kdy\u017e si p\u0159edstavuju, jak se ho dot\u00fdk\u00e1m, jak pod m\u00fdmi dlan\u011bmi st\u00e9n\u00e1 a chce st\u00e1le v\u00edc… C\u00edt\u00edm, jak se dole n\u011bco probouz\u00ed. Nev\u011bnuju tomu pozornost, d\u00e1l se odd\u00e1v\u00e1m tomu kr\u00e1sn\u00e9mu snu. P\u0159eju si jen jedno. Aby se stal realitou. Mo\u017en\u00e1 by se tak i stalo, kdyby tu m\u016fj mil\u00e1\u010dek nele\u017eel… V bolestech… Co se t\u00fd\u010de t\u00e9 bolesti, zrovna p\u0159i\u0161la jedna obrovsk\u00e1 r\u00e1na… Ale zevnit\u0159… Stokr\u00e1t se mi v hlav\u011b vybavila sc\u00e9nka, kdy jsem tot\u00e1ln\u011b bezmocnou Julii svalil na zem a tam j\u00ed… OMG… Rad\u0161i na to nemyslet. Myslel jsem si, \u017ee jsem po t\u011bch letech, kdy jsem nem\u011bl nic se \u017eenou, \u00fapln\u011b zapomn\u011bl, jak\u00e9 to s nimi je, ale… Ne, je to po\u0159\u00e1d nastejno. Jen douf\u00e1m, \u017ee brala pr\u00e1\u0161ky… Necht\u011bl jsem j\u00ed ubl\u00ed\u017eit, jen j\u00ed od Billa odehnat. A to se mi dokonale poda\u0159ilo. Douf\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
Tento sen m\u011b dokonale probere. Moje o\u010di samoz\u0159ejm\u011b sm\u011b\u0159uj\u00ed k Billovi. Sj\u00ed\u017ed\u00edm pohledem jeho spokojenou sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159. M\u00edrn\u011b m\u011b zamraz\u00ed, kdy\u017e vid\u00edm, \u017ee jedna jeho ruka prov\u00e1d\u00ed pod dekou jak\u00e9si pravideln\u00e9 pohyby. Ale ale, Bill\u00ed… \u017de by si to d\u011blal ve sp\u00e1nku? To jde? Ned\u00e1vno jsem \u010detl \u010dl\u00e1nek o sexomnii, ale tohle m\u011b dokonale vhodilo do praxe. No, nev\u011b\u0159il jsem tomu, ale te\u010f m\u00e1m z\u00e1\u0159n\u00fd p\u0159\u00edklad, \u017ee sex ve sp\u00e1nku, tak\u0159ka v dokonale tuh\u00e9m bezv\u011bdom\u00e9m stavu, m\u016f\u017ee prob\u00edhat celkem ti\u0161e a ani nen\u00ed pot\u0159eba dvou. Je\u0161t\u011b na chvilku se na Billa d\u00edv\u00e1m, ne\u017e \u0161okovan\u011b otev\u0159e o\u010di. Polo\u017e\u00edm hlavu op\u011bt na postel a d\u011bl\u00e1m, \u017ee sp\u00edm. Hlad\u00ed m\u011b sv\u00fdma jemn\u00fdma ru\u010dkama. B\u00fdt j\u00edm, jednu ruku bych si umyl… Tu, kterou… Ale ne, nech\u00e1m to b\u00fdt… Pomalu za\u010d\u00edn\u00e1 sv\u00edtat… A v\u00edm, co dnes Billa \u010dek\u00e1…<\/div>\n
\n

Bill<\/p><\/div>\n

Najednou sebou Tom \u0161kubne a na\u0161e pohledy se st\u0159etnou. Ned\u00e1 mu to a pol\u00edb\u00ed m\u011b. Je to kr\u00e1sn\u00fd, dlouh\u00fd polibek, ov\u0161em s rizikem, \u017ee by sem n\u011bkdo mohl vpadnout. O\u010dividn\u011b je to Tomovi jedno a sv\u00e1d\u00ed nekone\u010dnou bitvu s m\u00fdm jazykem. Za chvilku mi za\u010dne tuhnout \u010delist a budu se dusit, ale t\u00edm si p\u0159ece nenech\u00e1m kazit ten n\u00e1dhern\u00fd okam\u017eik absolutn\u00edho souzn\u011bn\u00ed. A\u017e kdy\u017e usly\u0161\u00edme cvaknut\u00ed kliky, okam\u017eit\u011b se od sebe odd\u011bl\u00edme. Tom nasad\u00ed pohled nevinn\u00e9ho and\u00edlka, j\u00e1 se v poklidu sunu zp\u011bt na m\u016fj tot\u00e1ln\u011b prole\u017eel\u00fd a poslintan\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159. Nev\u00edm, jak p\u0159ed ostatn\u00edmi skryju svou m\u00edrn\u011b za\u0161pin\u011bnou ruku, nejsp\u00ed\u0161 to bude trapas. Ale v danou chv\u00edli je mi to celkem jedno…<\/div>\n
\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Kaulitzovi,“ pozdrav\u00ed s \u00fasm\u011bvem mlad\u00e1 doktorka. \u017de je doktorka, soud\u00edm podle jej\u00edho b\u00edl\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b a jmenovky, p\u0159ipnut\u00e9 na kapse. J\u00e1 se jmenuju Kaulitz? Bill Kaulitz? Wow… Zn\u00ed to velice dob\u0159e…<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ odpov\u00edme nar\u00e1z. Je vid\u011bt, \u017ee jsme dvoj\u010data. Jsem ohromn\u011b py\u0161n\u00fd na to, jak\u00e9ho m\u00e1m br\u00e1\u0161ku. Doktorka n\u00e1s chv\u00edli pozoruje, pak ke mn\u011b p\u0159istoup\u00ed bl\u00ed\u017e. Sedne si z druh\u00e9 strany postele, ne\u017e o jakou je op\u0159en\u00fd Tom a zabodne sv\u016fj pohled p\u0159esn\u011b do m\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi, douf\u00e1m, \u017ee v\u00e1s u\u017e nic nebol\u00ed,“ konstatuje s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Bol\u00ed, ale… Ne tolik… Tak\u017ee injekce u\u017e nepot\u0159ebuju,“ prav\u00edm. Jen zak\u00fdv\u00e1 hlavou a za\u010dne si chaoticky \u010dm\u00e1rat n\u011bco na pap\u00edr, kter\u00fd m\u00e1 p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„Jak jist\u011b v\u00edte, trp\u00edte amn\u00e9zi\u00ed… Nic si nepamatujete… V\u00e1\u0161 bratr mi o tom \u0159ekl, je to tak?“ zept\u00e1 se. „Ano… Nepamatuju si nic. Svoje jm\u00e9no, kde bydl\u00edm, ani kdo je… Nev\u011bd\u011bl jsem ani o n\u011bm,“ pod\u00edv\u00e1m se provinile na Toma a sv\u011bs\u00edm hlavu.<\/div>\n
„Bille… V\u00e1\u0161 stav je v\u00e1\u017en\u00fd, nemus\u00edte c\u00edtit bolest, ale zran\u011bn\u00ed jsou \u010detn\u00e1, je\u0161t\u011b nav\u00edc t\u011b\u017ek\u00e1, bude nutn\u00e1 operace… A to tak, \u017ee je\u0161t\u011b dnes…“ konstatuje l\u00e9ka\u0159ka. M\u00e1lem mi spadla \u010delist…<\/div>\n
\n

„Co… Co?! Co se d\u011bje?“ kv\u00e1knu a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b t\u011bk\u00e1m o\u010dima z doktorky na Toma. Tom se tv\u00e1\u0159\u00ed sm\u00ed\u0159en\u011b, z\u0159ejm\u011b o tom v\u0161em v\u00ed a nic mi ne\u0159ekl.<\/p><\/div>\n

„M\u00e1te probl\u00e9my s p\u00e1te\u0159\u00ed… P\u0159i t\u011b\u017ek\u00e9 autonehod\u011b, kterou jste za\u017eil, je z\u00e1zrak, \u017ee je\u0161t\u011b \u017eijete, nebo \u017ee se mnou norm\u00e1ln\u011b komunikujete, a \u017ee nem\u00e1te t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 bolesti. Ale hlavou jste doslova prorazil p\u0159edn\u00ed sklo va\u0161eho auta. Bude nutn\u00e1 operace hlavy a p\u00e1te\u0159e,“ domluv\u00ed. V\u00e1\u017en\u00fd? Hlava, p\u00e1te\u0159?!<\/div>\n
„A co se stane, kdy\u017e se nenech\u00e1m operovat,“ vyp\u00edsknu. Jsem tot\u00e1ln\u011b zoufal\u00fd a ostatn\u00edm nejsp\u00ed\u0161 i k sm\u00edchu.<\/div>\n
„Kdy\u017e se nenech\u00e1te, \u00falomky kosti se v\u00e1m m\u016f\u017eou zap\u00edchnout do n\u011bjak\u00e9 tk\u00e1n\u011b, naru\u0161it chod organismu. A mus\u00edme v\u00e1m se\u0161roubovat p\u00e1te\u0159, u\u017e tak jste utrp\u011bl po\u0161kozen\u00ed m\u00edchy,“ prav\u00ed smutn\u00fdm hlasem. Je snad je\u0161t\u011b vy\u0159\u00edzen\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1.<\/div>\n
„Co to znamen\u00e1?!“ za\u0161ept\u00e1m mezi vzlyky. Jestli je to to, co si mysl\u00edm…<\/div>\n
„M\u016f\u017eete ochrnout… Zat\u00edm jsme v\u00e1m nezkou\u0161eli reflexy, ale… Zkuste pohnout nohou, vid\u00edm, \u017ee horn\u00ed polovina t\u011bla je absolutn\u011b v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159\u00edk\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
A\u0165 se sna\u017e\u00edm, jak chci, nohou prost\u011b nepohnu. Ani jednou, ani druhou. P\u0159iv\u00e1d\u00ed m\u011b to na absolutn\u00ed okraj. Na kraj propasti. Jen m\u011b str\u010dit dol\u016f…<\/div>\n
„Operace… Je nezbytn\u00e1… Dnes si v\u00e1s vyzvedneme… Kolem ob\u011bda, te\u010f je asi deset. Uklidn\u011bte se, uvoln\u011bte se, doktor Kollmann pro v\u00e1s p\u0159ijde,“ \u0159ekne a zved\u00e1 se k odchodu. Propadnu beznad\u011bjn\u00e9mu pl\u00e1\u010di. Stul\u00edm se k Tomovi, kter\u00fd pl\u00e1\u010de se mnou. Pro\u010d j\u00e1?! Pro\u010d zrovna J\u00c1?!<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se d\u00edval na Billovy absolutn\u011b nehybn\u00e9 kon\u010detiny, m\u011blo mi to doj\u00edt hned. \u017de ten n\u00e1raz nebude bez n\u00e1sledk\u016f. Ale \u017ee to dopadne takhle! M\u00eds\u00ed se ve mn\u011b vztek, strach, l\u00e1ska, l\u00edtost… Nev\u00edm, kter\u00fd z t\u011bchto pocit\u016f je nejsiln\u011bj\u0161\u00ed. Ale asi moment\u00e1ln\u011b l\u00e1ska. Tu m\u00e1m tady, hned na dosah.<\/div>\n
„Tom\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed… J\u00e1 nechci, neee,“ zaje\u010d\u00ed. Zaryje sv\u00e9 nehty do m\u00fdch zad a usedav\u011b pl\u00e1\u010de. Pl\u00e1\u010de jako miminko, kter\u00e9 m\u00e1 hlad. V\u017edycky se b\u00e1l operac\u00ed. Kdy\u017e p\u0159ed p\u011bti lety p\u0159i\u0161el o hlas, v\u0161ichni za\u010dali panika\u0159it. Byl zdrcen\u00fd, myslel si, \u017ee selhal, d\u00e1val vinu sob\u011b. Kdy\u017e m\u011bl j\u00edt na operaci, byl \u00fapln\u011b s nervama v k\u00fdblu. Tu\u0161\u00edm, \u017ee m\u00e1 je\u0161t\u011b st\u00e1le schovanou tabulku, na kterou mi psal vzkazy, kdy\u017e nemohl mluvit. Myslel na v\u0161echno, dokonce se tenkr\u00e1t nau\u010dil i znakovou \u0159e\u010d. Je dokonal\u00fd. Siln\u00fd. Po\u010d\u00edtal se v\u0161\u00edm, v\u017edycky cht\u011bl b\u00fdt p\u0159ipraven\u00fd. Kdyby tomu tak bylo i tentokr\u00e1t… Tenkr\u00e1t m\u011bl dost \u010dasu, p\u0159ipravit se. Te\u010f u\u017e za dv\u011b hodiny… Sv\u00edj\u00ed se, je ustra\u0161en\u00fd. Nechci mu ubl\u00ed\u017eit, jen ho jemn\u011b hlad\u00edm po z\u00e1dech.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome… J\u00e1 nechci,“ za\u0161ept\u00e1 ti\u0161e.<\/div>\n
„Neboj, ur\u010dit\u011b to dob\u0159e dopadne,“ prohl\u00e1s\u00edm konej\u0161iv\u00fdm hlasem a vtisknu mu polibek do vlas\u016f.<\/div>\n
„Co kdy\u017e ne?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n
„Dopadne to dob\u0159e… V\u017edycky jsi byl silnej. M\u00e1\u0161 m\u011b… Budem spolu… Nic n\u00e1s nerozd\u011bl\u00ed… A\u017e se probud\u00ed\u0161 z nark\u00f3zy, bude to zase okay a my dva budem spolu, slibuju,“ pronesu a\u017e p\u0159ekvapiv\u011b klidn\u00fdm hlasem. N\u011bkter\u00fdm v\u011bcem s\u00e1m nev\u011b\u0159\u00edm, ale te\u010f m\u011b Bill pot\u0159ebuje… A mus\u00edm mu d\u00e1t najevo, \u017ee jsem s n\u00edm.<\/div>\n
„A co kdy\u017e… Nebudu chodit… Budu jako mrz\u00e1k,“ zapl\u00e1\u010de. Ot\u0159e si slzu z tv\u00e1\u0159e a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Jako by v m\u00fdch o\u010d\u00edch hledal odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Budu se o tebe starat… A neboj… Ty chodit bude\u0161, mus\u00ed\u0161… Jinak… Ty mus\u00ed\u0161, ty bude\u0161, j\u00e1 to v\u00edm,“ prohl\u00e1s\u00edm.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ za\u0161ept\u00e1 do ticha. Je to kr\u00e1sn\u00e1 chv\u00edle. On m\u011b vlastn\u011b zn\u00e1 jen p\u00e1r hodin, kdy\u017e o tom tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm… P\u0159eci jen na\u0161el op\u011bt tu l\u00e1sku, zakotvenou hluboko v jeho srdci.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ op\u011btuju. Chv\u00edli jen tak sed\u00edme, najednou mi pohled spo\u010dine na hodin\u00e1ch na zdi. Je dvan\u00e1ct.<\/div>\n
Dva o\u0161et\u0159ovatel\u00e9 vjedou do pokoje s ob\u0159\u00edm voz\u00edkem, nalo\u017e\u00ed na n\u011bj Billovo prok\u0159ehl\u00e9 t\u011blo. Daj\u00ed Billovi injekci, po chvilce mu za\u010dnou klesat v\u00ed\u010dka. Je\u0161t\u011b, ne\u017e ho z pokoje odvezou, za\u0161ept\u00e1 tich\u00e9 „Miluju t\u011b.“ Nem\u016f\u017eu mu odpov\u011bd\u011bt, bol\u00ed to… Kdy\u017e m\u00e9ho and\u00edlka odv\u00e1\u017e\u00ed z pokoje, rozb\u011bhnu se za n\u00edm…<\/div>\n
„Dok\u00e1\u017ee\u0161 to br\u00e1\u0161ko, ty to dok\u00e1\u017ee\u0161!“ k\u0159i\u010d\u00edm za n\u00edm. I kdy\u017e m\u011b mo\u017en\u00e1 u\u017e nesly\u0161\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Angel + Tajemn\u00e1 Nezn\u00e1m\u00e1<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Angel + Tajemn\u00e1 Nezn\u00e1m\u00e1 Bill Sice sp\u00edm, ale… V hlav\u011b m\u00e1m neust\u00e1le my\u0161lenku na ten polibek. I kdy\u017e si nic nepamatuju, v\u00edm, \u017ee ten polibek je to nejslad\u0161\u00ed, co jsem kdy mohl dostat. Tom l\u00edbal tak kr\u00e1sn\u011b. N\u011b\u017en\u011b. Jemn\u011b. Nemohl jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[188],"tags":[],"class_list":["post-15686","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-unfaithful"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15686","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15686"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15686\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15686"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15686"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15686"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}