{"id":15735,"date":"2008-12-20T17:00:00","date_gmt":"2008-12-20T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15699"},"modified":"2008-12-20T17:00:00","modified_gmt":"2008-12-20T16:00:00","slug":"unfaithful-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/20\/unfaithful-9\/","title":{"rendered":"Unfaithful 9."},"content":{"rendered":"
autor: Angel + Tajemn\u00e1 Nezn\u00e1m\u00e1<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill
Jako u\u017e snad milionkr\u00e1t, posad\u00edm se na Juliinu m\u011bkkou pohovku. Sedne si naproti m\u011b a chyt\u00ed m\u011b za ruku. D\u00edv\u00e1m se do jej\u00edch n\u011b\u017en\u00fdch o\u010d\u00ed. Je tak kr\u00e1sn\u00e1. Ale… Mus\u00edm j\u00ed ubl\u00ed\u017eit. Jinak to nejde. Jestli chci zachr\u00e1nit vztah s Tomem, nic jin\u00e9ho mi nezb\u00fdv\u00e1.<\/div>\n
„Co se d\u011bje, mil\u00e1\u010dku… Ty se \u00fapln\u011b chv\u011bje\u0161,“ za\u0161ept\u00e1 a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. „T\u00fdk\u00e1 se to Toma, \u017ee?“ zept\u00e1 se d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010d\u00edm otev\u0159\u00edt pusu. Ona v\u00ed v\u0161echno. Opravdu. M\u00e1 m\u011b p\u0159e\u010dten\u00fdho.<\/div>\n
„Jo…“ odpov\u00edm kr\u00e1tce. Po\u0159\u00e1d tak n\u011bjak nem\u00e1m odvahu j\u00ed o tom \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Mluv, a nevykrucuj se,“ prav\u00ed. No, asi fakt nem\u00e1m na vybranou.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, l\u00e1sko, on si Tom mysl\u00ed… \u017de m\u00e1m n\u011bkoho mimo… Mohl by se o tob\u011b dozv\u011bd\u011bt, mil\u00e1\u010dku. Nechci ti ubli\u017eovat, ale… Asi bychom si m\u011bli d\u00e1t pauzu, dokud to s Tomem neurovn\u00e1me. M\u011b to fakt moc mrz\u00ed, moc t\u011b miluju, ale nechci ztratit ani jednoho z v\u00e1s. V\u00edm, \u017ee toho chci moc, kdy\u017e chci, abys na m\u011b \u010dekala. V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed lehk\u00fd, kdy\u017e v\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bkoho. Ale p\u0159esto jsi tu pro m\u011b, p\u0159esto m\u011b miluje\u0161, p\u0159esto m\u011b chr\u00e1n\u00ed\u0161. Mohl bych t\u011b tedy poprosit o to… O tu pauzu. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jakmile to s Tomem urovn\u00e1m, zase se vr\u00e1t\u00edm, mil\u00e1\u010dku,“ vyklop\u00edm. Tak, a je to venku. Taky bylo na \u010dase. Nastane chv\u00edle ticha. Jul sklop\u00ed hlavu a zad\u00edv\u00e1 se do zem\u011b. Pot\u00e9 stiskne moj\u00ed ruku a pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Bille… Moc t\u011b miluju a chci tvoje \u0161t\u011bst\u00ed. Pr\u00e1v\u011b ses rozhodl pro Toma. Jestli se bude\u0161 cht\u00edt n\u011bkdy vr\u00e1tit, budu na tebe \u010dekat. Ale nebude to v\u011b\u010dn\u011b, l\u00e1sko. Po\u0159\u00e1d na tebe \u010dek\u00e1m. Bol\u00ed m\u011b to,“ \u0159ekne. Do o\u010d\u00ed se n\u00e1m ob\u011bma hrnou slzy.<\/div>\n
„Nerozhodl jsem se… \u0158\u00edkal jsem, \u017ee chci pauzu,“ dod\u00e1m. Znovu se na m\u011b pod\u00edv\u00e1 sv\u00fdma uplakan\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
„Tom zv\u00edt\u011bzil a j\u00e1 to beru. Jsem dosp\u011bl\u00e1 \u017eena, vyrovn\u00e1m se s t\u00edm. P\u0159eju ti hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed. A v\u00ed\u0161 Billi… Pauza by nic ne\u0159e\u0161ila. Bylo by to dobr\u00fd jen na chv\u00edli. Pak by Tom mohl m\u00edt op\u011bt pochybnosti. Nechci, aby jsi byl kv\u016fli mn\u011b ne\u0161\u0165astn\u00fd, Billi,“ prav\u00ed. Usm\u011bje se na m\u011b.<\/div>\n
„Julie… J\u00e1 t\u011b miluju… Nechci t\u011b ztratit…“ za\u0161ept\u00e1m. Bol\u00ed to. V\u00edc ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm. Doufal jsem, \u017ee ta pauza n\u011bco vy\u0159e\u0161\u00ed. Ale pr\u00e1v\u011b jsem tomu dal konec. Bo\u017ee, j\u00e1 jsem idiot! Jsem takov\u00fd idiot!<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, l\u00e1sko. Chci jen tvoje \u0161t\u011bst\u00ed. Nic v\u00edc. Jen by ses tr\u00e1pil,“ odv\u011bt\u00ed Julia. M\u016fj dokonal\u00fd makeup mi pomalu st\u00e9k\u00e1 po tv\u00e1\u0159i. T\u0159esou se mi ramena. J\u00e1 opravdu nev\u00edm, co se se mnou d\u011bje. Nev\u00edm, co se stalo. Nev\u00edm, jestli to v\u016fbec tak chci. Ale pr\u00e1v\u011b jsem ztratil jednu svou l\u00e1sku. L\u00e1sku, kterou nadev\u0161echno miluju. Jen proto, \u017ee chci z\u016fstat s Tomem. S \u010dlov\u011bkem, s kter\u00fdm se akor\u00e1t jen h\u00e1d\u00e1m, po kter\u00e9m je\u010d\u00edm. Jsem jeho fackovac\u00ed pan\u00e1k. Jsem horn\u00ed vrchol milostn\u00fdho troj\u00faheln\u00edku. N\u011bkdo to rozseknout musel. Ale pro\u010d zrovna j\u00e1? Pro\u010d sakra, pro\u010d?! „J\u00e1… Bez tebe… Se budu tr\u00e1pit,“ zaj\u00edk\u00e1m se vzlyky. Je\u0161t\u011b nikdy jsem se nec\u00edtil takhle bezmocn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille… M\u016f\u017eem b\u00fdt p\u0159\u00e1tel\u00e9. I nad\u00e1le se m\u016f\u017eem sch\u00e1zet jako kamar\u00e1di, jako tomu bylo na za\u010d\u00e1tku. V\u011b\u0159 mi, Bill\u00ed. Bol\u00ed to. Moc to bol\u00ed. Ani nev\u00ed\u0161 jak, mo\u017en\u00e1 m\u011b to bol\u00ed v\u00edc ne\u017e tebe. Vzdala jsem se kv\u016fli tob\u011b tolika v\u011bc\u00ed. Ale v\u00edm, \u017ee tys mi za to jako jedin\u00fd mu\u017e v m\u00e9m \u017eivot\u011b opravdu st\u00e1l. V\u00ed\u0161… J\u00e1 jsem ti o sob\u011b taky n\u011bco ne\u0159ekla,“ za\u0161ept\u00e1. \u00dapln\u011b m\u011b to v\u00e1lcuje. C\u00edt\u00edm se jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9mu pr\u00e1v\u011b sebral n\u011bkdo hra\u010dku. C\u00edt\u00edm se jako bezmocn\u00e1 troska, kter\u00e1 nic nezm\u016f\u017ee proti krut\u00e9mu sv\u011btu. Nezm\u016f\u017eu se na nic. Jen tady ukazuju svoj\u00ed slabost.<\/div>\n
„Cos… Cos mi ne\u0159ekla,“ vykokt\u00e1m mezi vzlyky. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b soucitn\u00fdm pohledem. Je\u0161t\u011b nikdy jsem j\u00ed takhle nevid\u011bl. Asi to bylo proto, \u017ee v\u017edycky jsme spolu v\u0161echno zvl\u00e1dli. Dod\u00e1vali jsme si s\u00edlu. A te\u010f? Pad\u00e1me spole\u010dn\u011b na dno…<\/p>\n<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Bille… Ty nejsi… Jedin\u00fd…“ za\u010dala. „Je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00fddnem… Cht\u011bla jsem si vz\u00edt Jaqcuese. Cht\u011bla jsem m\u00edt jistotu. Ale ty bys nad\u00e1le z\u016fstal v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Rozhodla jsem se pro tebe a nelituju toho. Jsi po\u0159\u00e1d v m\u00e9m srdci, i kdy\u017e u\u017e nejsi m\u016fj,“ \u0159ekla. Tak\u017ee… Taky jsem nebyl jedin\u00fd! D\u00e1m se do nekontrolovateln\u00e9ho pl\u00e1\u010de. Bre\u010d\u00edm jak mimino. Nev\u00edm, co na to m\u00e1m \u0159\u00edct. Pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee jsem nebyl jedin\u00fd. Ale m\u00e1m co jsem cht\u011bl… Takhle to bylo. U m\u011b. Byl jsem s Tomem i s n\u00ed. Byl jsem hrozn\u011b sobeck\u00fd. I te\u010f jsem se zachoval jako sobec. Nen\u00e1vid\u00edm se za to, nen\u00e1vid\u00edm!<\/div>\n
„Spala jsi s n\u00edm?“ zept\u00e1m se ti\u0161e. Mus\u00edm to v\u011bd\u011bt… Mus\u00edm…<\/div>\n
„J\u00e1… Jednou… Mo\u017en\u00e1 dvakr\u00e1t… Ale je to pry\u010d…“ \u0161eptla. To m\u011b doraz\u00ed. Opravdu.<\/div>\n
„U\u017e jsme si to \u0159ekli… Tak snad… Abych \u0161el… Mrz\u00ed m\u011b to… Po\u0159\u00e1d t\u011b miluju…“ vykokt\u00e1m.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, Bille,“ za\u0161ept\u00e1. Pol\u00edb\u00ed m\u011b. Naposled. Vyd\u00e1m se sm\u011brem k \u010dern\u00e9mu mercedesu, kter\u00fd stoj\u00ed nedaleko parku. Sed\u00e1m do auta. Jsem \u00fapln\u011b du\u0161evn\u011b na mraky. Te\u010f m\u00e1m \u010das se postarat o Toma. Hodn\u011b \u010dasu. P\u0159eseknul jsem to. Jsem hrozn\u011b zoufal\u00fd. Nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat. C\u00edt\u00edm se jako zr\u00e1dce. I kdy\u017e… Julia si n\u011bkoho najde. Kv\u016fli m\u011b opustila snoubence. Abych j\u00ed pak \u0159ekl, \u017ee mus\u00edm odej\u00edt, abych mohl b\u00fdt s Tomem. Hrozn\u011b to bol\u00ed. Tohle jsem snad je\u0161t\u011b nec\u00edtil. Je\u0161t\u011b nikdy.<\/p>\n<\/div>\n
Nastartuju auto. Pomalu se chci vydat k domovu. Jedu rychle, zbrkle. Aby mi pak cestu zk\u0159\u00ed\u017eil chodec. Kdy\u017e si ho v\u0161imnu, zbrkle uhnu. Ale jaksi… Je u\u017e pozd\u011b…<\/p>\n<\/div>\n
Tom
Je to u\u017e dlouho, co Bill do toho domu ve\u0161el. Cht\u011bl bych v\u011bd\u011bt, co tam d\u011bl\u00e1. Co se vlastn\u011b d\u011bje, co se odehr\u00e1v\u00e1. Rozhodn\u011b s n\u00ed spal! Ur\u010dit\u011b! No po\u010dkej, d\u011bvenko, m\u011b ho jen tak nesebere\u0161! \u010cek\u00e1m stra\u0161n\u011b dlouho. P\u0159ipad\u00e1m si jako \u0161m\u00edr\u00e1k. Tohle nen\u00ed v\u016f\u010di Billovi f\u00e9r. Jak\u00fdpak v\u016f\u010di Billovi, ale v\u016f\u010di mn\u011b! On mi zah\u00fdb\u00e1! Tohle ale u\u017e nikdy neud\u011bl\u00e1. Nesm\u00ed. U\u017e nikdy. J\u00e1 u\u017e si od n\u011bj nenech\u00e1m ubl\u00ed\u017eit. Ne. U\u017e ne. Ta holka zmiz\u00ed z jeho \u017eivota. Ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno proto, aby Bill z\u016fstal se mnou. Nesm\u00ed mi odej\u00edt. Jinak m\u011b to zabije!<\/p>\n<\/div>\n
Nev\u00edm, kde se ve mn\u011b bere tolik zloby. Tolik touhy po pomst\u011b. Je to asi t\u00edm, \u017ee Billa tolik miluju. Nem\u016f\u017eu bez n\u011bj \u017e\u00edt. On je moje druh\u00e1 p\u016flka. On je j\u00e1. V\u0161echno, co te\u010de m\u00fdmi \u017eilami. In die Nacht, nur mit dir zusam\u00b4… A u\u017e nikdy jinak, Bille. Nikdo n\u00e1m na\u0161i l\u00e1sku nem\u016f\u017ee sebrat. Mus\u00edme b\u00fdt spolu. Nav\u017edy, nikdy jinak l\u00e1sko. Se mnou ti bude dob\u0159e, nejl\u00edp. D\u00e1m ti tolik l\u00e1sky, \u017ee u\u017e nikdy nebude\u0161 m\u00edt pot\u0159ebu mi n\u011bkam ut\u00edkat. Zahrnu t\u011b polibky, v\u0161\u00edm, \u010d\u00edm jen bude\u0161 cht\u00edt, jen mi u\u017e nikdy nesm\u00ed\u0161 ut\u00edkat. Nikdy. Neud\u011bl\u00e1\u0161 to. Nebude\u0161 m\u00edt u\u017e ke komu. Postar\u00e1m se o to. O to se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161, l\u00e1sko… Bude\u0161 m\u016fj. Ty a j\u00e1. Bill a Tom. Tokio Hotel. Nikdo n\u00e1m to nevezme. A u\u017e v\u016fbec ne n\u011bjak\u00e1 coura. Nev\u00edm, \u010d\u00edm t\u011b k sob\u011b p\u0159il\u00e1kala, ale v\u00edm, jak j\u00ed dostat od tebe. V hlav\u011b si u\u017e sum\u00edruju sv\u016fj pl\u00e1n. Na to ta holka v \u017eivot\u011b nezapomene.<\/p>\n<\/div>\n
Nezab\u00fdv\u00e1m se t\u00edm, jestli je mu s tou holkou l\u00edp, ne\u017e se mnou. Je mi to jedno. Bill je m\u016fj, a nikdo mi ho br\u00e1t nebude. Musel jsem kv\u016fli n\u011bmu hodn\u011b trp\u011bt. P\u016fjde to bezbolestn\u011b. Tedy, pro m\u011b. Mo\u017en\u00e1 se kv\u016fli n\u00ed bude tr\u00e1pit, mo\u017en\u00e1 ho to bude bolet, mo\u017en\u00e1 mu bude chyb\u011bt. Ale na to spol\u00e9h\u00e1m. \u010casem na ni zapomene. A bude si v\u00e1\u017eit m\u011b. Nikdy se nedozv\u00ed, \u017ee za to v\u0161echno m\u016f\u017eu j\u00e1. Je\u0161t\u011b nikdy jsem si tak moc nev\u011b\u0159il. Je\u0161t\u011b nikdy jsem nec\u00edtil n\u011bco takov\u00e9ho. Touhu po pomst\u011b. Ale jsem to j\u00e1. Tom Kaulitz-Tr\u00fcmper a jeho prav\u00e1 tv\u00e1\u0159, kter\u00e1 se u\u017e nebude skr\u00fdvat. Tedy ne Billov\u00fdm nep\u0159\u00e1tel\u016fm. Nep\u0159\u00e1tel\u016fm? Billov\u00fdm? Sp\u00ed\u0161 je m\u00fdm nep\u0159\u00edtelem. A proto mus\u00edm z cesty, ne\u017e zni\u010d\u00ed to, co jsme s Billem l\u00e9ta budovali. Miluju ho, nesm\u00ed mi ho br\u00e1t!<\/p>\n<\/div>\n
Nev\u00edm, jestli ve mn\u011b p\u0159eva\u017euje zloba, touha po pomst\u011b, bolest, nebo l\u00e1ska a touha. V\u0161echno se m\u00eds\u00ed ve mn\u011b a d\u011bl\u00e1 to uvnit\u0159 p\u011bkn\u00fd zmatek. Tohle v\u0161echno d\u011bl\u00e1m pro Billa. Z na\u0161\u00ed l\u00e1sky. Mo\u017en\u00e1 ti t\u00edm ubl\u00ed\u017e\u00edm, Bille… Ale se mnou ti bude l\u00edp. V\u017edycky jsem t\u011b chr\u00e1nil. Jsem zoufal\u00fd. Samou l\u00e1skou \u0161\u00edl\u00edm. Nejsem svin\u011b. Jsem jen zamilovan\u00fd. Jako nikdy do nikoho. A Bill… Tolik noc\u00ed, co jsem kv\u016fli n\u011bmu musel bd\u00edt. M\u011bl jsem strach. On mi lhal, \u017ee pracuje. \u017de mus\u00ed n\u011bkam j\u00edt. N\u011bco vy\u0159\u00eddit. A on byl s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm. P\u0159ipadal jsem si hrozn\u011b. Jako \u017ee mu nedok\u00e1\u017eu d\u00e1t tolik l\u00e1sky, kolik si jen zaslou\u017e\u00ed. V\u00edm, \u017ee jinak by nic takov\u00e9ho neud\u011blal. Proto by u\u017e nem\u011bl m\u00edt d\u016fvod n\u011bkam ut\u00edkat. V\u0161echno mezi n\u00e1mi naprav\u00edm a bude to zase jako d\u0159\u00edv. Jen my dva, Bille… Jen my dva…<\/p>\n<\/div>\n
Vid\u00edm, jak vych\u00e1z\u00ed z domu. Nevid\u00edm mu do tv\u00e1\u0159e. Nev\u00edm, co se d\u011bje. Po\u010dk\u00e1m, a\u017e zajde. Nasedne do auta a odjede. A vyd\u00e1m se sm\u011brem k onomu domu. Nesm\u00edm prome\u0161kat u\u017e ani minutu. Rozhodn\u011b vyraz\u00edm k domu. Zaklepu. Sly\u0161\u00edm kroky. Nerozhodn\u00e9, pomal\u00e9 kroky. Otv\u00edr\u00e1 mi sle\u010dna s blond vlasy, drobn\u00e1. Usm\u00edv\u00e1 se na m\u011b. To je p\u0159ece… Ta holka z Francie… To je Julia!<\/div>\n
„Ahoj Tome, co ty tady?“ usm\u011bje se na m\u011b a pozve m\u011b d\u00e1l. Tohle mi fakt vzalo dech. Vejdu dovnit\u0159. D\u00edv\u00e1m se na prostorn\u00fd d\u016fm. T\u011bk\u00e1m o\u010dima sem a tam. Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee pr\u00e1v\u011b Julia mi svedla br\u00e1chu. Byli jsme dob\u0159\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9. Ale tohle je u\u017e moc! Ona mi sv\u00e1d\u00ed kluka!<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e m\u011b dovede do ob\u00fdv\u00e1ku, nab\u00eddne mi kafe. Nem\u016f\u017eu odm\u00edtnout. Je tak mil\u00e1. A\u017e m\u011b mrz\u00ed to ud\u011blat. Oto\u010d\u00edm hlavu a vid\u00edm pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e lo\u017enice. To m\u011b doraz\u00ed… Tak tady na t\u00e9hle posteli…<\/div>\n
„Tome… Co t\u011b sem p\u0159iv\u00e1d\u00ed?“ zept\u00e1 se s \u00fasm\u011bvem. Je tak hodn\u00e1, a\u017e tomu nedok\u00e1\u017eu uv\u011b\u0159it. Je to takov\u00e1 here\u010dka!<\/div>\n
„J\u00e1… N\u011bjak jsem sem zabloudil, vid\u011bl jsem na schr\u00e1nce tvoje jm\u00e9no… Tak jsem se p\u0159i\u0161el pod\u00edvat,“ zal\u017eu.<\/div>\n
„Jak se m\u00e1 br\u00e1\u0161ka?“ zept\u00e1 se m\u011b mile. To si snad d\u011bl\u00e1 srandu! Ona s n\u00edm chr\u00e1pe a je\u0161t\u011b mi to takhle zap\u00edr\u00e1!<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ty bys to m\u011bla v\u011bd\u011bt nejl\u00edp,“ konstatuju a zved\u00e1m se z pohovky.<\/div>\n
„Jak… Jak to mysl\u00ed\u0161?!“ zept\u00e1 se vyd\u011b\u0161en\u011b. Je to tam vid\u011bt…<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee sp\u00ed\u0161 s m\u00fdm br\u00e1chou… A nezap\u00edrej to. Vid\u011bl jsem ho, jak od tebe dneska odch\u00e1z\u00ed… Co s n\u00edm m\u00e1\u0161?“ zak\u0159i\u010d\u00edm. Tohle se prost\u011b muselo st\u00e1t… Jednou… Ale nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to bude tak rychle…<\/div>\n
„Nic…“ odpov\u00ed klidn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak mi m\u016f\u017ee\u0161 tak kecat! Byl tady, vid\u011bl jsem ho, sp\u00ed\u0161 s n\u00edm! A ne\u0159\u00edkej \u017ee ne… Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee byste byli jen kamar\u00e1di! Nev\u011b\u0159\u00edm u\u017e ani slovo!“ rozje\u010d\u00edm se na Julii. M\u00e1 na kraj\u00ed\u010dku. No vida! „Tome… M\u011bla jsem n\u011bco s Billem, to ano. Ale on se kv\u016fli tob\u011b… dneska se mnou roze\u0161el,“ zaplakala. Hm… No t\u00edm l\u00edp… Po\u010dkej, d\u011bv\u010de…<\/div>\n
„Po\u010d\u00edt\u00e1m s t\u00edm, \u017ee ho stejn\u011b nenech\u00e1\u0161 na pokoji. Nev\u00edm, jak jsi ho k sob\u011b p\u0159ipoutala, ale nebude\u0161 si zvykat. Je m\u016fj. A ty mi ho nevezme\u0161,“ pronesu s bojovnost\u00ed v hlase.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee mi dal kopa\u010dky, tak co je\u0161t\u011b chce\u0161! Kdy\u017e za mnou nep\u0159ijde s\u00e1m, tak, tak… Tak za n\u00edm rozhodn\u011b nepolezu a nebudu se ho prosit!“ rozje\u010d\u00ed se.<\/div>\n
„Miluje\u0161 ho?“ zept\u00e1m se. Zad\u00edv\u00e1 se do zem\u011b.<\/div>\n
„Ano,“ hlesne.<\/div>\n
„J\u00e1 taky… Proto bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e odsud zmiz\u00ed\u0161. Nebude\u0161 si Billa v\u0161\u00edmat. I kdyby se vr\u00e1til, nebude\u0161 na n\u011bj reagovat. Je ti to jasn\u00fd?! Vybojoval jsem si ho, je m\u016fj,“ za\u0159vu na n\u00ed. Tentokr\u00e1t slzy ustupuj\u00ed a nastupuje vztek.<\/p>\n<\/div>\n
„Nev\u00edm, pro\u010d bych t\u011b m\u011bla poslouchat. Bill za mnou p\u0159i\u0161el s\u00e1m, kdy\u017e jsi ho tr\u00e1pil. \u00dapln\u011b s\u00e1m. Nenutila jsem ho. Asi mu se mnou bylo l\u00edp. A neboj, pokud s\u00e1m nep\u0159ijde, j\u00e1 za n\u00edm nepolezu,“ prav\u00ed u\u0161t\u011bpa\u010dn\u00fdm hlasem. Je tam cynismus, v\u0161echny negativn\u00ed emoce.<\/div>\n
„To ho asi moc nemiluje\u0161, co,“ dod\u00e1m. Oto\u010d\u00ed se na m\u011b. Jen \u010dek\u00e1m jej\u00ed reakci. Neodpov\u00edd\u00e1 mi. „Jsi d\u011bvka…“ za\u0161ept\u00e1m. A je to pravda. Sp\u00ed s m\u00fdm br\u00e1chou a je\u0161t\u011b to zap\u00edr\u00e1.<\/div>\n
„Ty… Kdyby ses o Billa v\u00edc zaj\u00edmal, tak ti ani nemusel nikam ut\u00edkat!“ zaje\u010d\u00ed. To mi rupnou nervy.<\/div>\n
„Ty kurvo… Dal jsem mu ze sebe v\u0161echno. Tak ty takhle… V\u0161ak j\u00e1 ti br\u00e1\u0161ku vy\u017eenu z hlavy, to se neboj,“ konstatuju. Chv\u00edli se na m\u011b d\u00edv\u00e1. Nesnesu ten jej\u00ed pohled! Sraz\u00edm j\u00ed k zemi. Br\u00e1n\u00ed se, kope. Za\u010dnu j\u00ed tvrd\u011b l\u00edbat, v\u00edm, \u017ee u tohohle to neskon\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Nev\u00edm, co to do m\u011b vjelo. Jen prost\u011b chci, aby m\u011bla n\u011bjakou vzpom\u00ednku. Vzpom\u00ednku, kter\u00e1 tot\u00e1ln\u011b sma\u017ee v\u0161echny my\u0161lenky na m\u00fdho br\u00e1\u0161ku. Ona ho nedostane, on je m\u016fj! Ani nev\u00edm, jak k tomu do\u0161lo, ale za chv\u00edli… U\u017e jsem v n\u00ed. Pohybuju se v n\u00ed, ona u\u017e je t\u00e9m\u011b\u0159 odevzdan\u00e1, nebr\u00e1n\u00ed se. Jen le\u017e\u00ed, nech\u00e1v\u00e1 se. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je to jen d\u011bvka. Jenom d\u011bvka, kter\u00e1 se nacpala m\u00fdmu br\u00e1\u0161kovi a on to nevid\u011bl! Myslel si, \u017ee je do n\u011bj bl\u00e1zen. Ale jedin\u00fd, kdo Billa doopravdy miluje, jsem j\u00e1! A nikdo mi ho nesebere! Kdy\u017e u\u017e jsem tak\u0159\u00edkaj\u00edc hotov, obl\u00e9knu se, zvednu se a d\u00edv\u00e1m se na jej\u00ed t\u011blo, kter\u00e9 se zalyk\u00e1 v pl\u00e1\u010di. Je mi sice l\u00edto, co se stalo, ale tohle se nedalo nijak ovlivnit. Nemohla mi sebrat Billa, to ne!<\/p>\n<\/div>\n
Mus\u00edm to n\u011bjak dokon\u010dit. Zakon\u010dit svoj\u00ed pomstu.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee te\u010f je ti u\u017e jasn\u00fd, co m\u00e1\u0161 d\u011blat. Seber se, je\u010f n\u011bkam daleko. Bill se tohle nedozv\u00ed, bude to na\u0161e tajemstv\u00ed. Zmiz, dej mu pokoj. Zmiz z na\u0161ich \u017eivot\u016f. Bill se s tebou roze\u0161el a mo\u017en\u00e1 by se n\u011bkdy cht\u011bl vr\u00e1tit, ale u\u017e nebude m\u00edt mo\u017enost. Ty bude\u0161 pry\u010d. Hodn\u011b daleko. Nebude o tob\u011b v\u011bd\u011bt a ty ho nebude\u0161 kontaktovat. Douf\u00e1m, \u017ee je ti to \u00fapln\u011b jasn\u00fd. Kdy\u017e to neud\u011bl\u00e1\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 se t\u011b\u0161it na je\u0161t\u011b n\u011bco hor\u0161\u00edho. Sbohem, Jules,“ prav\u00edm a oto\u010d\u00edm se na podpatku. Nechal jsem ji tam, uplakanou, bezmocnou. Je mi to l\u00edto, kdy\u017e vid\u00edm, co v\u0161echno jsem schopen pro Billa ud\u011blat. Miluju ho, chci jen jeho \u0161t\u011bst\u00ed. A ona k n\u011bmu nepat\u0159\u00ed. Ona ne.<\/p>\n<\/div>\n
Bill
Jen tma. N\u00e1raz. Nic v\u00edc. Prudk\u00fd n\u00e1raz. V\u00edm jen, \u017ee jsem prolet\u011bl p\u0159edn\u00edm sklem, pak u\u017e jen ona tma. Jestli to je smrt, nev\u00edm. Mo\u017en\u00e1 je to jen trest. Trest za to v\u0161echno. \u017de jsem si nev\u00e1\u017eil ani Toma, ani Jul. Nec\u00edt\u00edm nic, jsem v bezv\u011bdom\u00ed. V hlav\u011b mi prob\u00edhaj\u00ed r\u016fzn\u00e9 obrazy, my\u0161lenky. Nev\u00edm, co se se mnou d\u011bje, ale moje mysl neust\u00e1le bd\u00ed. C\u00edt\u00edm to. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Najednou se mi prom\u00edt\u00e1 m\u016fj \u017eivot. Chv\u00edle, kdy jsem byl \u0161\u0165astn\u00fd. Neust\u00e1le vid\u00edm Tomovu tv\u00e1\u0159. Vid\u00edm i tu Juliinu. L\u00e1sky moje… Pro\u010d?! Pro\u010d tohle! Tenhle \u017eivot jsem si nevybral. Nikdy jsem tohle necht\u011bl. Ale m\u00e1m to. M\u00e1m, o co jsem si koledoval. Zaslou\u017eil jsem si to. Mo\u017en\u00e1…<\/p>\n<\/div>\n
Nevn\u00edm\u00e1m nic. Jen tyhle my\u0161lenky. Jsem v\u011bzn\u011bm ve vlastn\u00edm t\u011ble. Bez vlastn\u00ed v\u016fle. Bez schopnosti se zvednout a j\u00edt d\u00e1l. Nem\u016f\u017eu nic. Jen myslet na v\u00e1s dva…<\/p>\n<\/div>\n
Tom
Ujdu p\u00e1r krok\u016f od dom\u016f. Nev\u00edm, jestli m\u00e1m b\u00fdt nad sebou zhnusen\u00fd, nebo co m\u00e1m vlastn\u011b d\u011blat. Asi bych se m\u011bl vr\u00e1tit, omluvit se j\u00ed. Ale copak m\u016f\u017eu po tom, co se tohle stalo?! Tome, co jsi to ud\u011blal?! Tot\u00e1ln\u011b se psychicky zhrout\u00edm. Netu\u0161\u00edm, kde se to ve mn\u011b bere. Nikdy jsem nebyl tak zl\u00fd, bezcitn\u00fd. L\u00e1ska k Billovi m\u011b tot\u00e1ln\u011b zm\u011bnila. Zm\u011bnil m\u011b. \u00dapln\u011b. Od z\u00e1klad\u016f. Asi jsem to tak i cht\u011bl. Musel jsem to ud\u011blat.<\/p>\n<\/div>\n
Najednou mi zvon\u00ed telefon. NEMOCNICE?! Rozklepan\u011b zvednu mobil. M\u00e1lem mi vypadne z ruky. „A… Ano?“ zakokt\u00e1m.<\/div>\n
„Pan Thomas Kaulitz?“ pt\u00e1 se m\u011b \u017eensk\u00fd hlas v telefonu.<\/div>\n
„To jsem j\u00e1, u telefonu,“ hlesnu.<\/div>\n
„Dob\u0159e… Pan Wilhelm Kaulitz, je to v\u00e1\u0161 bratr, \u017ee?“ pt\u00e1 se m\u011b.<\/div>\n
„Ano, je to moje dvoj\u010de!“ t\u00e9m\u011b\u0159 vyk\u0159iknu. Je\u017ei\u0161, Bille, co se d\u011bje?!<\/div>\n
„V\u00e1\u0161 bratr m\u011bl t\u011b\u017ekou autonehodu. Je ve v\u00e1\u017en\u00e9m stavu. P\u0159ed chv\u00edl\u00ed byl p\u0159evezen na JIP v na\u0161\u00ed nemocnici. Je v bezv\u011bdom\u00ed, mohl byste pros\u00edm p\u0159ijet a p\u0159in\u00e9st n\u011bjak\u00e9 jeho v\u011bci?“ prav\u00ed hlas. Rozklepu se. Tohle ne, Bille! TOHLE NE!!!<\/p>\n<\/div>\n
autor: Angel + Tajemn\u00e1 Nezn\u00e1m\u00e1<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Angel + Tajemn\u00e1 Nezn\u00e1m\u00e1 BillJako u\u017e snad milionkr\u00e1t, posad\u00edm se na Juliinu m\u011bkkou pohovku. Sedne si naproti m\u011b a chyt\u00ed m\u011b za ruku. D\u00edv\u00e1m se do jej\u00edch n\u011b\u017en\u00fdch o\u010d\u00ed. Je tak kr\u00e1sn\u00e1. Ale… Mus\u00edm j\u00ed ubl\u00ed\u017eit. Jinak to nejde. Jestli chci<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[188],"tags":[],"class_list":["post-15735","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-unfaithful"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15735","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15735"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15735\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15735"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15735"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15735"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}