{"id":15746,"date":"2008-12-18T17:00:00","date_gmt":"2008-12-18T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15710"},"modified":"2008-12-18T17:00:00","modified_gmt":"2008-12-18T16:00:00","slug":"dar-ii-37","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/18\/dar-ii-37\/","title":{"rendered":"Dar II 37."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Tome?“ za\u0161eptal a zav\u0159el za sebou dve\u0159e pokoje. S \u00falevou se o n\u011b op\u0159el. Doufal, \u017ee jeho dvoj\u010de je\u0161t\u011b sp\u00ed a on si k n\u011bmu aspo\u0148 na chvilinku vleze pod pe\u0159inu, aby si odpo\u010dinul. M\u011bl to za sebou a nic jin\u00e9ho ne\u017e chv\u00edli sp\u00e1nku te\u010f nepot\u0159eboval\u2026 Pod\u00edval se na postel sv\u00e9ho bratra, ale k jeho p\u0159ekvapen\u00ed byla pr\u00e1zdn\u00e1. Kde sakra je? Asi si jen odsko\u010dil, uva\u017eoval Bill a svezl se vys\u00edlen\u011b na \u017eidli. Po\u010dk\u00e1 na n\u011bj, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed, m\u011bl dost, byl utahan\u00fd jako kot\u011b, ale \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee u\u017e je po v\u0161em\u2026<\/div>\n
Niky d\u00e1vno sed\u011bla v aut\u011b sv\u00fdch rodi\u010d\u016f a m\u00ed\u0159ila s nimi k domovu. Doprovodil ji jen kousek od m\u00edsta setk\u00e1n\u00ed, schoval se a sledoval celou situaci zpovzd\u00e1l\u00ed, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee je v\u0161echno jak m\u00e1 b\u00fdt. Nikoly m\u00e1ma, kdy\u017e v d\u00e1lce zahl\u00eddla svou hol\u010di\u010dku, se k n\u00ed rozb\u011bhla tak rychle, a\u017e se musel usm\u00e1t, s jakou radost\u00ed j\u00ed Niky sko\u010dila do n\u00e1ru\u010de, sm\u00e1la se a bre\u010dela z\u00e1rove\u0148. Za chv\u00edli u\u017e v\u0161ichni t\u0159i i s t\u00e1tou st\u00e1li a obj\u00edmali se, \u0161\u0165astn\u00ed a spokojen\u00ed, \u017ee jsou zase pohromad\u011b. Bylo to kr\u00e1sn\u00e9 shled\u00e1n\u00ed, m\u011bl obrovskou radost, \u017ee se mu to povedlo a ulevilo se mu, kdy\u017e mu d\u00edvka, oble\u010den\u00e1 v jeho star\u00e9 mikin\u011b, nen\u00e1padn\u011b zam\u00e1vala a zaplula do auta.<\/div>\n
<\/div>\n
Domluvili se, \u017ee kdy\u017e budou od sebe v takov\u00e9 vzd\u00e1lenosti, aby fungovala jejich telepatie, m\u016f\u017ee se mu ob\u010das ozvat. Doufal, \u017ee to nebude moc \u010dasto, ale cht\u011bl s n\u00ed udr\u017eovat d\u00e1l kontakt, proto\u017ee byla jedna z m\u00e1la, kter\u00e1 v\u011bd\u011bla, k\u00fdm doopravdy je. Mohlo b\u00fdt p\u0159\u00edjemn\u00e9 ob\u010das to s n\u011bk\u00fdm probrat, sv\u011b\u0159it se a v\u011bd\u011bt, \u017ee jeho tajemstv\u00ed z\u016fstane bezpe\u010dn\u011b u n\u00ed. Doporu\u010dil j\u00ed, a\u0165 si najde dobr\u00e9ho u\u010ditele, kter\u00fd by ji nau\u010dil zach\u00e1zet s jej\u00edm nad\u00e1n\u00edm a cestou dom\u016f u\u017e se nemohl do\u010dkat, a\u017e kone\u010dn\u011b zavol\u00e1 Meg. Nakonec pro\u010d \u010dekat, ud\u011blal to hned, jak auto zmizelo za rohem.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„No kone\u010dn\u011b, Hv\u011bzdi\u010dko, u\u017e jsem si \u0159\u00edkala, \u017ee n\u011bjak nevol\u00e1\u0161,“ ozvala se z telefonu Meg. V jej\u00edm hlase byla sly\u0161et spokojenost a pohoda, i kdy\u017e to zn\u011blo trochu jako v\u00fd\u010ditka.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsem to m\u011bl zak\u00e1zan\u00fd, dokud nebude po v\u0161em, ne?“ odpov\u011bd\u011bl s \u00fasm\u011bvem Bill. „Hl\u00e1s\u00edm, \u017ee Niky si pr\u00e1v\u011b odvezli rodi\u010de a \u017ee jsem to dok\u00e1zal,“ dodal hrd\u011b.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b, Hv\u011bzdi\u010dko, jsem r\u00e1da, \u017ees to dodr\u017eel, ale podle m\u00fdch informac\u00ed u\u017e jsi mi mohl volat klidn\u011b ve t\u0159i r\u00e1no a te\u010f je skoro poledne,“ odpov\u011bd\u011bla a s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i \u010dekala, co na to Bill. V\u011bd\u011bla, \u017ee to pro n\u011bj bude tro\u0161ku \u0161ok\u2026<\/div>\n
„Ve t\u0159i r\u00e1no?“ to byl p\u0159ece \u010das, kdy vyt\u00e1hli Niky z jej\u00edho v\u011bzen\u00ed, uv\u011bdomil si. „Tys to v\u011bd\u011bla?!?“ udiven\u011b z\u00edral na ke\u0159\u00edk p\u0159ed sebou, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b chystal p\u0159esko\u010dit na cest\u011b k domu, bral to z\u00e1sadn\u011b zkratkou. Zastavil se na m\u00edst\u011b a \u010dekal, co se dozv\u00ed. To snad nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda\u2026 jeho u\u010ditelka v\u00ed snad \u00fapln\u011b v\u0161echno. D\u00edvala se mu snad na tu d\u00e1lku do hlavy? Ale to by p\u0159ece c\u00edtil\u2026<\/div>\n
„Jo, v\u011bd\u011bla, Hv\u011bzdi\u010dko, mrkla jsem se na to d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem ti tu pr\u00e1ci nab\u00eddla,“ bohorovn\u011b p\u0159iznala Meg a bylo sly\u0161et, \u017ee se d\u00e1l pobaven\u011b usm\u00edv\u00e1. Tu\u0161ila, jak Bill zareaguje na tuhle informaci, mo\u017en\u00e1 se bude chvilku ura\u017een\u011b vztekat, \u017ee mu to ne\u0159ekla, ale nakonec se uklidn\u00ed. Byl to jej\u00ed roztomil\u00fd \u017e\u00e1\u010dek, o kter\u00e9m u\u017e v\u011bd\u011bla prakticky v\u0161echno.<\/div>\n
„Teda Meg,“ zmohl se Bill jen na dv\u011b slova, ne\u017e se po chvilce vzpamatoval. „Tys mi norm\u00e1ln\u011b lhala!“ vyhrkl roz\u010d\u00edlen\u011b, kdy\u017e si to v hlav\u011b srovnal, ale hned se zase vr\u00e1til k norm\u00e1ln\u00edmu t\u00f3nu. „To se d\u011bl\u00e1? J\u00e1 myslel, \u017ee mi v\u011b\u0159\u00ed\u0161 a tys to prost\u011b v\u011bd\u011bla,“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b kroutil hlavou. To byl ale podraz\u2026<\/div>\n
„Neroz\u010diluj se, Hv\u011bzdi\u010dko, d\u011bl\u00e1m to tak v\u017edycky, nen\u00ed to nic nov\u00e9ho,“ klidnila jeho roz\u010d\u00edlen\u00ed. „Podle toho, co vid\u00edm v budoucnosti, vyb\u00edr\u00e1m \u010dlov\u011bka, kter\u00fd je vhodn\u00fd na ur\u010ditou pr\u00e1ci. Nejsi prvn\u00ed ani posledn\u00ed, jen jsi te\u010f prost\u011b vy\u0161el jako nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed kandid\u00e1t ze v\u0161ech,“ vysv\u011btlovala mu, jak prob\u00edh\u00e1 v\u00fdb\u011br zachr\u00e1nc\u016f unesen\u00fdch ob\u011bt\u00ed. „Je to efektivn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e to postupn\u011b zkou\u0161et metodou pokus – omyl, v\u00ed\u0161?“ dodala. „M\u016f\u017eu ti prozradit, \u017ee jednou tuhle funkci p\u0159evezme\u0161 po mn\u011b, tak se t\u011b\u0161, n\u00e1hledy do budoucnosti jsou hodn\u011b t\u011b\u017ek\u00e1 discipl\u00edna, bude t\u011b to st\u00e1t spoustu pr\u00e1ce a energie. Te\u010f je ale hlavn\u00ed, \u017ees to dok\u00e1zal, Bille. Jsi skv\u011blej a j\u00e1 t\u011b v\u00edt\u00e1m mezi n\u00e1s,“ gratulovala sv\u00e9mu zkoprn\u011bn\u00e9mu \u017e\u00e1kovi, kter\u00fd se dal kone\u010dn\u011b znovu do pohybu a v tom \u0161oku zapomn\u011bl, \u017ee cht\u011bl j\u00edt zkratkou. Pokra\u010doval po chodn\u00edku skrz zahradu a\u017e k domu.<\/div>\n
„D\u011bkuju, Meg,“ s \u00fasm\u011bvem reagoval. U\u017e se tro\u0161ku vzpamatoval z informace, \u017ee mu jeho u\u010ditelka ne\u0159ekla celou pravdu, „ale Tom mi stra\u0161n\u011b pomohl, bez n\u011bj bych to asi nezvl\u00e1dl,“ p\u0159iznal rovnou, aby to jeho u\u010ditelka v\u011bd\u011bla. Netu\u0161il, jestli to nebude m\u00edt t\u0159eba vliv na jeho p\u0159ijet\u00ed do skupiny a necht\u011bl podv\u00e1d\u011bt. On lh\u00e1t tedy nebude\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo, v\u00edm, Tom je \u0161ikovnej, moc ho ode m\u011b pozdravuj, v\u011bd\u011bla jsem, \u017ee ti pom\u016f\u017ee, proto jsem ti ho taky hned na za\u010d\u00e1tku zak\u00e1zala\u2026“ sd\u011blila mu Meg dal\u0161\u00ed p\u0159ekvapivou zpr\u00e1vu a hned pokra\u010dovala, „to aby sis um\u011bl poradit i s t\u00edm, \u017ee ob\u010das mus\u00ed\u0161 ud\u011blat n\u011bco jen podle sv\u00e9ho instinktu a ne jen slep\u011b poslouchat\u2026 ten ti te\u010f napov\u011bd\u011bl, \u017ee Tom bude ten spr\u00e1vnej par\u0165\u00e1k. Bylo to skv\u011bl\u00fd rozhodnut\u00ed, Bille, je tvoje dvoj\u010de, vz\u00e1jemn\u011b se dopl\u0148ujete a spolu jste perfektn\u00ed,“ \u0159ekla mu to, co u\u017e d\u00e1vno v\u011bd\u011bl. „Ale z\u00e1sluhu na tom m\u00e1te oba, mysl\u00edm, \u017ee jste se o z\u00e1chranu Niky kr\u00e1sn\u011b pod\u011blili,“ zakon\u010dila to jeho u\u010ditelka, kdy\u017e bral za kliku od domu a vch\u00e1zel dovnit\u0159.<\/div>\n
Tak\u017ee ona m\u011bla v\u0161echno p\u011bkn\u011b do detailu napl\u00e1novan\u00e9 a u\u017e jen \u010dekala, jak se s t\u00edm Bill popere. Vlastn\u011b to ch\u00e1pal. Od za\u010d\u00e1tku mu bylo divn\u00e9, \u017ee je tak klidn\u00e1 a v\u016fbec nepochybuje o tom, \u017ee se mu to poda\u0159\u00ed. Neb\u00e1la se o \u017eivot unesen\u00e9 d\u00edvky, zat\u00edmco on se tr\u00e1pil, \u017ee to nedok\u00e1\u017ee. St\u00e1la p\u0159i n\u011bm, poradila mu a dod\u00e1vala odvahu, bez kter\u00e9 by to z\u0159ejm\u011b vzdal hned na za\u010d\u00e1tku.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, Hv\u011bzdi\u010dko, v\u0161echno z\u00e1viselo na tom, jak se rozhodne\u0161. V\u011bd\u011bla jsem, \u017ee kdy\u017e p\u0159ijme\u0161, dok\u00e1\u017ee\u0161 to. Bylo to naps\u00e1no v budoucnosti. Ta se ale ka\u017edou vte\u0159inou m\u011bn\u00ed podle toho, jak lid\u00e9 skute\u010dn\u011b nakonec jednaj\u00ed, jak se rozhoduj\u00ed, kdy\u017e stoj\u00ed na k\u0159i\u017eovatce\u2026 kdybys odm\u00edtl, musela bych hledat n\u011bkoho jin\u00e9ho\u2026“ vysv\u011btlila mu, jak cel\u00fd princip n\u00e1hled\u016f do budoucna funguje. „V \u017eivot\u011b ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka jsou p\u0159edem dan\u00e9 body, ke kter\u00fdm mus\u00ed v \u017eivot\u011b doj\u00edt, ale jakou cestou se k nim dostane, to u\u017e je na n\u011bm. M\u016f\u017ee to b\u00fdt p\u0159\u00edmo, a nebo velkou oklikou. M\u016f\u017ee to b\u00fdt jednoduch\u00e9, nebo stra\u0161n\u011b slo\u017eit\u00e9, ale nakonec v\u017edycky skon\u010d\u00ed v tom sam\u00e9m bod\u011b, z kter\u00e9ho pak pokra\u010duje d\u00e1l. To je lidsk\u00fd osud, v\u00ed\u0161? N\u011bco je pevn\u011b dan\u00e9, n\u011bco je jen na tv\u00e9m rozhodnut\u00ed.“<\/div>\n
„U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e m\u011b to nau\u010d\u00ed\u0161,“ usm\u00edval se Bill do telefonu, kdy\u017e kr\u00e1\u010del po schodech za Tomem.<\/div>\n
„Neboj, bude to brzy,“ ujistila ho Meg\u2026 znala sv\u00e9ho \u017e\u00e1ka dost dob\u0159e na to, aby v\u011bd\u011bla, jak se na to t\u011b\u0161\u00ed. „A nelhala jsem ti, Bille,“ dodala je\u0161t\u011b, proto\u017ee tu\u0161ila, co mu vrtalo p\u0159ed chv\u00edl\u00ed hlavou. „Jen jsem ti ne\u0159ekla v\u0161echno a ty ses neptal,“ sm\u00e1la se. Bill j\u00ed je\u0161t\u011b jednou pod\u011bkoval a s \u00falevou zav\u011bsil. Byl r\u00e1d, \u017ee to v\u0161echno dopadlo jak m\u011blo. Odte\u010f bude v\u011bd\u011bt, \u017ee kdy\u017e mu p\u0159\u00ed\u0161t\u011b Meg zad\u00e1 dal\u0161\u00ed pr\u00e1ci, dok\u00e1\u017ee to\u2026 docela v\u00fdhodn\u00e1 informace, usm\u00e1l se pod fousy.<\/div>\n
<\/div>\n
Te\u010f se mu ale vsed\u011b u stolu pomalu zav\u00edraly o\u010di, rukou si podep\u00edral hlavu, aby mu neupadla a \u010dekal, a\u017e se ten, kdo mu tak skv\u011ble pomohl, kone\u010dn\u011b vr\u00e1t\u00ed do pokoje. Je\u0161t\u011b chvilku a usne s hlavou na stole\u2026<\/div>\n
Probudil ho zvuk otv\u00edran\u00fdch dve\u0159\u00ed. Trhl sebou a narovnal se na \u017eidli, asi tady opravdu usnul. Z\u0159ejm\u011b byl utahan\u00fd v\u00edc, ne\u017e si myslel, c\u00edtil, \u017ee je absolutn\u011b bez energie. Otev\u0159el unaven\u011b o\u010di a zaost\u0159il na postavu ve dve\u0159\u00edch, kter\u00e1 si ho m\u011b\u0159ila p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem. Tom st\u00e1l na prahu polonah\u00fd, kolem bok\u016f obto\u010den\u00fd b\u00edl\u00fd ru\u010dn\u00edk a prohl\u00ed\u017eel si ho. Byl sice kr\u00e1sn\u00fd jako v\u017edycky, ale n\u011bco bylo jinak. Jeho pohled nevypadal v\u016fbec dob\u0159e a Bill najednou nev\u011bd\u011bl, co se d\u011bje. V\u0161iml si Tomov\u00fdch ubre\u010den\u00fdch o\u010d\u00ed\u2026 Stalo se mu n\u011bco, kdy\u017e tu nebyl? Ale co? Za tu chvilku mu snad n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil? Usm\u00e1l se povzbudiv\u011b na sv\u00e9 dvoj\u010de a doufal, \u017ee se mu to jen zd\u00e1. U\u017e otev\u00edral pusu, aby ho pozdravil a zeptal se, co se mu stalo, kdy\u017e usly\u0161el p\u0159\u00edsn\u00e9 \u0161t\u011bknut\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ml\u010d, nemluv na m\u011b!“ Te\u010f teprve mu do\u0161lo, \u017ee ten pohled pat\u0159il jemu. Tom se na n\u011bj z n\u011bjak\u00e9ho z\u00e1hadn\u00e9ho d\u016fvodu zlob\u00ed. Ale pro\u010d? Co provedl? Kv\u016fli \u010demu jeho milovan\u00fd br\u00e1\u0161ka bre\u010del? Nech\u00e1pal to a jen p\u0159ekvapen\u011b z\u00edral na svou l\u00e1sku.<\/div>\n
Tom se mezit\u00edm pohnul kousek od otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed a stejn\u00fdm t\u00f3nem, jak\u00fdm ho p\u0159edt\u00edm ok\u0159ikl, mu p\u0159ik\u00e1zal: „Zav\u0159i ty dve\u0159e!“ Bill chvilku nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral, ale vid\u011bl, \u017ee nem\u00e1 cenu odporovat a za\u010dal se pomalu unaven\u011b zvedat od stolu. „Se\u010f!“ spadl leknut\u00edm zp\u00e1tky, kdy\u017e usly\u0161el dal\u0161\u00ed \u0161t\u011bknut\u00ed. „Zav\u0159i ty dve\u0159e a nevst\u00e1vej!“ dodal rozzloben\u011b jeho bratr. Proboha, co se to d\u011bje? Pro\u010d je na n\u011bj Tom tak zl\u00fd? P\u0159ece mu v\u016fbec nic neud\u011blal\u2026 Kone\u010dn\u011b se zmohl na nesm\u011blou obranu, kdy\u017e se potichu zeptal: „Ale pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto! Zav\u0159i ty dve\u0159e, chci to vid\u011bt!“ skoro k\u0159i\u010del Tom a neust\u00e1le se mu d\u00edval do unaven\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 nem\u016f\u017eu, nem\u00e1m u\u017e s\u00edlu, jsem z toho v\u0161eho u\u017e stra\u0161n\u011b utahanej, pot\u0159ebuju se dob\u00edt,“ vysv\u011btlil mu Bill skoro \u0161eptem a jen sledoval, jak Tom vztekle bouchl dve\u0159mi, a\u017e se tabulka ve st\u0159e\u0161n\u00edm okn\u011b zat\u0159\u00e1sla.<\/div>\n
„Aha, tak\u017ee p\u00e1n je utahanej! A nen\u00ed to n\u00e1hodou trochu jinak?“ p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k n\u011bmu o p\u00e1r krok\u016f a st\u00e1l nad n\u00edm jako b\u016fh pomsty. „Nen\u00ed to sp\u00ed\u0161 tak, \u017ee u\u017e to prost\u011b nedok\u00e1\u017ee\u0161? Jak\u00e1 byla? Lep\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1? U\u017eili jste si, zat\u00edmco jsem spal?“ sy\u010del na Billa a vzteky se klepal. T\u0159\u00e1sl se a musel se dr\u017eet, aby na bratra nevzt\u00e1hl ruku a nedotkl se ho, proto\u017ee ten dotyk by v tomhle okam\u017eiku v\u016fbec nebyl n\u011b\u017en\u00fd a l\u00e1skypln\u00fd. Nejrad\u0161i by ho pra\u0161til, a\u010d se tv\u00e1\u0159il jako to nejv\u011bt\u0161\u00ed nevi\u0148\u00e1tko. O to v\u00edc ho roz\u010diloval. Tom byl vztekl\u00fd a ne\u0161\u0165astn\u00fd, a u\u017e kdy\u017e se sprchoval, nemohl zadr\u017eet pl\u00e1\u010d, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee ho jeho l\u00e1ska zradila. Tak moc to bolelo\u2026 sv\u00edral se mu hrudn\u00edk, srdce hrozilo, \u017ee snad pukne \u017ealem. Jak jen mohl? Jak mu to mohl ud\u011blat? Jeho Bill\u2026 kr\u00e1sn\u00fd, n\u011b\u017en\u00fd, l\u00e1skypln\u00fd Bill. Vyspat se s tou malou blon\u010fatou potvorou! Te\u010f vid\u011bl, \u017ee je to pravda. Bill p\u0159i\u0161el o sv\u00e9 schopnosti, u\u017e nezvl\u00e1dne ani zav\u0159\u00edt ty pitom\u00fd dve\u0159e! A je\u0161t\u011b mu do o\u010d\u00ed l\u017ee, \u017ee je unaven\u00fd. Bodej\u010f by nebyl unaven\u00fd, to byl po sexu v\u017edycky!<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e k n\u011bmu do pokoje vtrhl Gustav a nevyb\u00edrav\u011b ho probudil, aby mu zatepla vyl\u00ed\u010dil, co pr\u00e1v\u011b vid\u011bl na chodb\u011b, z\u00edral na n\u011bj rozespale a nech\u00e1pav\u011b. Buben\u00edk se ho vlastn\u011b p\u0159i\u0161el zeptat, kdo to byl, a neb\u00fdt jeho zv\u011bdavosti, nejsp\u00ed\u0161 by se nic nedozv\u011bd\u011bl je\u0161t\u011b dlouho. D\u011blal, \u017ee o ni\u010dem nev\u00ed, \u017ee spal, a Gustav m\u011bl o\u010di navrch hlavy, kdy\u017e mu popsal, co m\u011bla ta holka na sob\u011b, jak se ti dva k sob\u011b na chodb\u011b tiskli a v\u00e1\u0161niv\u011b se l\u00edbali. Kdyby se spletl alespo\u0148 v jednom detailu, nev\u011b\u0159il by tomu, ale takhle? Te\u010f vid\u011bl, \u017ee je to pravda! Byl zni\u010den\u00fd\u2026 tot\u00e1ln\u011b v h\u00e1ji\u2026 zrazen\u00fd a ne\u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
„Co to pl\u00e1c\u00e1\u0161?“ ozvalo se udiven\u011b do ticha pokoje. Bill se kone\u010dn\u011b vzpamatoval, aby zareagoval na Tomovy nesmysln\u00e9 v\u011bty. „V \u010dem m\u011bla b\u00fdt lep\u0161\u00ed ne\u017e ty? Co jsme si m\u011bli u\u017e\u00edt?“ vyzv\u00eddal a v hlav\u011b mu \u0161rotovalo, pro\u010d je na n\u011bj Tom tak nabrou\u0161en\u00fd, \u017ee se cel\u00fd t\u0159ese. Pomalu vstal ze \u017eidle a ud\u011blal nesm\u011bl\u00fd krok, aby bratra objal a uklidnil, ale to nem\u011bl d\u011blat. Tomova ruka vyst\u0159elila proti jeho hrudn\u00edku a srazila ho zp\u00e1tky na \u017eidli. P\u0159ekvapen\u011b dopadl na tvrd\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 sedadlo a vyhrkly mu do o\u010d\u00ed slzy l\u00edtosti. Co tohle m\u011blo b\u00fdt? Pro\u010d mu to d\u011bl\u00e1? Pro\u010d mu jeho Tom ubli\u017euje? Tohle p\u0159ece nebylo norm\u00e1ln\u00ed\u2026<\/div>\n
„Gustav v\u00e1s vid\u011bl! Nezap\u00edrej! A nebre\u010d! Je pozd\u011b! Te\u010f u\u017e to nesprav\u00ed\u0161,“ \u0161t\u011bkl na n\u011bj Tom a do o\u010d\u00ed mu znovu vyhrkly slzy, kdy\u017e vid\u011bl ty Billovy. Te\u010f bude litovat!?! Te\u010f, kdy\u017e u\u017e je pozd\u011b? Kdy\u017e u\u017e nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 schopnosti jen proto, \u017ee se zamiloval a nechal se sv\u00e9st tou malou vychytralou courou!?! Tom tomu po\u0159\u00e1d nemohl uv\u011b\u0159it, nev\u011bdomky zat\u00ednal p\u011bsti a kroutil hlavou na znamen\u00ed \u00fadivu, jak mu mohl tohle jeho bratr ud\u011blat? Po tom v\u0161em\u2026 V\u017edy\u0165 mu je\u0161t\u011b r\u00e1no \u0159\u00edkal, jak ho miluje. Lhal mu snad? U\u017e d\u00e1vno se s tou courou domlouvali, \u017ee se spolu vysp\u00ed, a\u017e on usne!?! A nakonec to opravdu ud\u011blali! Byl konec! V\u0161emu konec\u2026<\/div>\n
Vztek a \u017eal Tomovi \u00fapln\u011b zatemnily rozum, u\u017e nebyl schopen logicky uva\u017eovat, pomalu se p\u0159ed udiven\u00fdm Billem svezl na podlahu, objal sv\u00e1 kostnat\u00e1 kolena, schoulil se do klub\u00ed\u010dka a nahlas se rozbre\u010del.<\/div>\n
<\/div>\n
„L\u00e1sko\u2026“ \u0161pitl Bill, kdy\u017e vid\u011bl tu hrom\u00e1dku ne\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159ed sebou na podlaze. Pomalu mu doch\u00e1zely souvislosti, a kone\u010dn\u011b pochopil, co je p\u0159\u00ed\u010dinou Tomova zhroucen\u00ed. Klekl si k n\u011bmu a objal ho. „To je p\u0159ece nesmysl, Tomi,“ \u0161eptal mu do ucha. „Co si to o mn\u011b mysl\u00ed\u0161? J\u00e1 s Niky p\u0159ece nic nem\u011bl, jen jsme si pov\u00eddali, kdy\u017e jsi spal, je to jen kamar\u00e1dka,“ konej\u0161il bre\u010d\u00edc\u00edho Toma, schoval si ho do n\u00e1ru\u010de a kol\u00edbal s n\u00edm jako s mal\u00fdm d\u00edt\u011btem. U\u017e se nebr\u00e1nil, polo\u017eil si vys\u00edlen\u011b hlavu na Bill\u016fv hrudn\u00edk a nechal se obj\u00edmat a hladit. Jak r\u00e1d by mu v\u011b\u0159il, jak by byl \u0161\u0165astn\u00fd, kdyby v\u0161echna ta Gustavova slova byly l\u017ei. Snad by to buben\u00edkovi i odpustil, jen kdyby se te\u010f dozv\u011bd\u011bl, \u017ee si to cel\u00e9 vymyslel. Jen\u017ee Gustav nelhal. Poznal by, \u017ee si z n\u011bj d\u011bl\u00e1 legraci. To Bill l\u017ee\u2026 te\u010f se sna\u017e\u00ed ho p\u0159esv\u011bd\u010dit, ale on m\u00e1 p\u0159ece d\u016fkaz. Ztratil sv\u00e9 schopnosti, neum\u00ed u\u017e ani zav\u0159\u00edt dve\u0159e\u2026 tak lehk\u00fd \u00fakol\u2026<\/div>\n
„Tomi, v\u011b\u0159 mi, p\u0159ece,“ pokra\u010doval Bill. „Miluju t\u011b jako nikoho jin\u00fdho na sv\u011bt\u011b. Nikdy bych t\u011b nezradil. Gustav ti \u0159ekl jen to, co vid\u011bl, ale je to jinak, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161,“ \u0161eptal vzlykaj\u00edc\u00edmu Tomovi do ucha, hladil jeho nah\u00e1 z\u00e1da a l\u00edbal ho do vlhk\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
„Chce\u0161 mi \u0159\u00edct, \u017ees j\u00ed nel\u00edbal?“ zvedl Tom ubre\u010den\u00fd pohled a d\u00edval se s nad\u011bj\u00ed Billovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No\u2026 v tom ti Gustav nelhal. L\u00edbal jsem j\u00ed, ale jen proto, aby ji on nepoznal,“ vysv\u011btlil mu s \u00fasm\u011bvem Bill a l\u00edbl ho opatrn\u011b na \u010delo. Nedal Tomovi \u0161anci cokoliv \u0159\u00edct a hned pokra\u010doval. „Jsem opravdu jen stra\u0161n\u011b unaven\u00fd, l\u00e1sko, cht\u011bl jsem Niky skr\u00fdt, aby ji Gustav nevid\u011bl, ale u\u017e jsem nem\u011bl energii, ne\u0161lo to,“ vzdychl, kdy\u017e si na tu situaci vzpomn\u011bl. „Zpanika\u0159il jsem, proto\u017ee Gustav ji znal z novin a televize, ur\u010dit\u011b by ji poznal, a pak by se vypt\u00e1val, kde se tu vzala. Nem\u011bl jsem jinou mo\u017enost, ne\u017e ji za\u010d\u00edt l\u00edbat, aby j\u00ed nevid\u011bl do obli\u010deje. Promi\u0148, Tomi,“ d\u00edval se do d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho bratra, v kter\u00fdch postupn\u011b zase vid\u011bl jisk\u0159i\u010dku nad\u011bje. „Byla z toho stejn\u011b vypla\u0161en\u00e1 jako j\u00e1, to mi v\u011b\u0159,“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Opravdu?“ vzlykl Tom, zat\u00edmco se jejich o\u010di vp\u00edjely do sebe.<\/div>\n
„Opravdu,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. „Miluju jenom tebe, ty trdlo,“ \u0161pitl je\u0161t\u011b potichu, ne\u017e Toma pol\u00edbil. Nesm\u011ble se dot\u00fdkal jeho rt\u016f, jen lehce, dokud mu jeho bratr neza\u010dne odpov\u00eddat stejn\u011b, aby dal najevo, \u017ee mu v\u011b\u0159\u00ed; \u017ee pochopil, co se mu tu Bill sna\u017eil te\u010f \u0159\u00edct. Je\u0161t\u011b chvilku \u010dekal, a stra\u0161n\u011b se mu ulevilo, kdy\u017e uc\u00edtil, jak ho Tom objal a p\u0159itiskl k sob\u011b v\u0161\u00ed silou, kterou v sob\u011b na\u0161el. Kone\u010dn\u011b mu opl\u00e1cel l\u00edb\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se m\u00edsilo se slzami, chutnalo trochu slan\u011b, ale bylo v tuhle chv\u00edli absolutn\u011b n\u00e1dhern\u00e9. Snad nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v posledn\u00ed dob\u011b, proto\u017ee m\u011blo p\u0159\u00edchu\u0165 znovunalezen\u00e9 d\u016fv\u011bry. Sed\u011bli na podlaze, vys\u00edlen\u00ed, ale \u0161\u0165astn\u00ed. Tom mu uv\u011b\u0159il\u2026 to bylo te\u010f nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161eho. D\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kari\u00e9ra, sl\u00e1va a v\u0161echno, po \u010dem v\u017edycky tak moc tou\u017eil. V\u0161eho by se pro n\u011bj vzdal, jen aby byl \u0161\u0165astn\u00fd a m\u011bl ho r\u00e1d. Nemohl by bez n\u011bj d\u00e1l \u017e\u00edt.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ usly\u0161el tichou omluvu. „Promi\u0148, \u017ee jsem tomu tak lehce uv\u011b\u0159il, u\u017e se to nikdy nestane,“ \u0161eptal Tom, zabo\u0159en\u00fd do jeho vlas\u016f. „Myslel jsem, \u017ee jsem t\u011b ztratil, \u017ee ses do n\u00ed zamiloval a vzdal se v\u0161eho\u2026 byl to ten nejhor\u0161\u00ed pocit, jakej jsem kdy za\u017eil. Dokonce hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e mi ta mrcha m\u00ed\u0159ila pistol\u00ed na hlavu,“ pod\u00edval se Billovi do o\u010d\u00ed a usm\u00e1l se. „Miluju t\u011b.“<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
„Bille, tohle u\u017e snad nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b!“ ozval se z re\u017eie David\u016fv na\u0161tvan\u00fd hlas. Billovi to ve sluch\u00e1tk\u00e1ch zadun\u011blo, a\u017e sebou trhnul leknut\u00edm. St\u00e1l p\u0159ed mikrofonem ve sv\u00e9 mal\u00e9 zvukot\u011bsn\u00e9 kobce, sna\u017eil se snad u\u017e post\u00e9 nazp\u00edvat jednu jedinou pitomou sloku p\u00edsni\u010dky a v\u017edycky to dopadlo katastrof\u00e1ln\u011b. Mana\u017eer u\u017e se na to nemohl d\u00edvat, p\u0159i posledn\u00edm pokusu vysko\u010dil ze seda\u010dky, odkud celou tu katastrofu sledoval a p\u0159il\u00edtl za Billem jako f\u00farie. Bouchl na\u0161tvan\u011b dve\u0159mi, ale sou\u010dasn\u011b na n\u011bm bylo vid\u011bt, \u017ee m\u00e1 sp\u00ed\u0161 obavy, co se s Billem d\u011bje.<\/div>\n
„Co je ti, Bille? Stalo se n\u011bco? M\u00e1\u0161 pot\u00ed\u017ee s hlasem?“ zeptal se u\u017e daleko m\u00edrn\u011bji ne\u0161\u0165astn\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka, kdy\u017e mu st\u00e1hl velk\u00e1 sluch\u00e1tka a objal ho konej\u0161iv\u011b kolem huben\u00fdch ramen, aby mu dal najevo, \u017ee se zase tak moc nezlob\u00ed. Necht\u011bl na n\u011bj vyjet, ale ruply mu nervy. Tohle bylo nenorm\u00e1ln\u00ed, nikdy takov\u00e9hle probl\u00e9my s Billem nem\u011bl, ani kdy\u017e mutoval, nebylo to tak stra\u0161n\u00e9 jako te\u010f. Davidovi v\u00ed\u0159ily hlavou v\u0161echny mo\u017en\u00e9 katastrofick\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e, co se mohlo zp\u011bv\u00e1kovi st\u00e1t, \u017ee neudr\u017e\u00ed \u010dist\u00fd t\u00f3n.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill v\u011bd\u011bl, z \u010deho je tak utahan\u00fd, a pro\u010d se mu neda\u0159\u00ed zp\u00edvat, ale mana\u017eerovi to \u0159\u00edct nemohl. Prost\u011b mu to ne\u0161lo. Byl tak stra\u0161n\u011b unaven\u00fd, \u017ee u\u017e nezvl\u00e1dl ani zp\u011bv. M\u011bl sice hodinu sp\u00e1nku za sebou, Tom ho u\u017e sp\u00edc\u00edho musel z podlahy zvednout a don\u00e9st do postele, ale to nesta\u010dilo. Pot\u0159eboval daleko v\u00edc energie, aby mohl zase norm\u00e1ln\u011b fungovat a nebyl \u010das se nab\u00edt, ve dv\u011b se bez diskuse za\u010d\u00ednalo, a proto\u017ee necht\u011bl m\u00edt probl\u00e9my s Davidem, dobrovoln\u011b \u0161el na vlastn\u00ed por\u00e1\u017eku. Tu\u0161il, \u017ee to nedopadne dob\u0159e, ale aspo\u0148 to zkusil.<\/div>\n
Jen\u017ee te\u010f vid\u011bl, \u017ee se m\u011bl rad\u0161i omluvit a p\u0159edst\u00edrat nemoc, jak mu radil Tom, kdy\u017e vid\u011bl, s jakou n\u00e1mahou se probouzel a vst\u00e1val. Bylo by to daleko rozumn\u011bj\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, David by to snad pochopil, ale na to u\u017e je te\u010f pozd\u011b. P\u0159ecenil svoje s\u00edly.<\/div>\n
Mana\u017eer na n\u011bj st\u00e1le z\u00edral vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem, musel mu n\u011bco \u0159\u00edct, aby ho uklidnil. U\u017e se chystal mu namluvit, \u017ee se nec\u00edt\u00ed dob\u0159e, \u017ee na n\u011bj nejsp\u00ed\u0161 n\u011bco leze a vypad\u00e1 to na t\u00fddenn\u00ed nachlazen\u00ed, ale v tu chv\u00edli mu hlavou probleskl lep\u0161\u00ed n\u00e1pad. Aspo\u0148 svou \u00fanavu n\u011bjak zu\u017eitkuje, kdy\u017e u\u017e k tomu do\u0161lo. Na Davidovi bylo vid\u011bt, \u017ee by mu te\u010f snesl modr\u00e9 z nebe, kdyby si ho poru\u010dil a nastala vhodn\u00e1 doba za\u0159\u00eddit si pro sebe tro\u0161ku luxusn\u011bj\u0161\u00ed podm\u00ednky. U\u017e nebyli mal\u00ed \u010dtrn\u00e1ctilet\u00ed usmrkanci jako poprv\u00e9, kdy byli vd\u011b\u010dn\u00ed za ka\u017edou pochvalu, kterou k nim mana\u017eer pronesl. Te\u010f byly hv\u011bzdy a podle toho to taky mus\u00ed vypadat.<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e jsem ti jednou \u0159\u00edkal, Davide, \u017ee po mutaci moje hlasivky za\u010d\u00ednaj fungovat a\u017e ve\u010der. Nev\u011b\u0159il jsi mi, tak tady to m\u00e1\u0161,“ \u0159ekl z\u00e1m\u011brn\u011b nakva\u0161en\u011b, „jsou t\u0159i hodiny odpoledne a to je na m\u011b prost\u011b brzo,“ vysv\u011btloval d\u00e1l d\u016frazn\u011b a schv\u00e1ln\u011b si v\u00fdznamn\u011b odka\u0161lal. „Jestli chce\u0161, abych co nejd\u0159\u00edv p\u0159i\u0161el o hlas, klidn\u011b to budu zkou\u0161et d\u00e1l, ale m\u00e1\u0161 m\u011b pak na sv\u011bdom\u00ed,“ dorazil udiven\u00e9ho Davida, shodil jeho ruku ze sv\u00fdch ramen a s hrd\u011b vzty\u010denou hlavou odkr\u00e1\u010del. Ve dve\u0159\u00edch se je\u0161t\u011b oto\u010dil, aby zkontroloval, jak se mana\u017eer tv\u00e1\u0159\u00ed, a kdy\u017e zaznamenal na jeho obli\u010deji provinil\u00fd v\u00fdraz, je\u0161t\u011b mu p\u0159idal. „Jestli m\u011b tady bude n\u011bkdo nutit, abych za\u010dal nahr\u00e1vat d\u0159\u00edv ne\u017e v sedm ve\u010der, kon\u010d\u00edm. M\u016f\u017ee\u0161 si to klidn\u011b nazp\u00edvat s\u00e1m\u2026 nebo \u0159ekni Geovi, je mi to fuk,“ pr\u00e1skl za sebou dve\u0159mi a v\u00edt\u011bzn\u011b se usm\u00e1l. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle bude m\u00edt ur\u010dit\u011b v\u00fdsledky. Jestli se David n\u011b\u010deho b\u00e1l, tak konce Tokio Hotel. Dokonce se mu o tom ob\u010das zd\u00e1lo a p\u0159i sn\u00eddani to kluk\u016fm na tour barvit\u011b l\u00ed\u010dil. Netu\u0161il, \u017ee si t\u00edm sv\u011b\u0159ov\u00e1n\u00edm upletl na sebe bi\u010d. Bill um\u011bl v\u017edycky skv\u011ble vystihnout, kde m\u00e1 kdo Achillovu patu, a v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby ji nemilosrdn\u011b p\u0159eseknout. K tomuhle nepot\u0159eboval ani sv\u00e9 schopnosti, zvl\u00e1dl to i tak.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille!“ ozvalo se mu za z\u00e1dy, kdy\u017e u\u0161el asi deset krok\u016f. „Dob\u0159e, odedne\u0161ka bude\u0161 za\u010d\u00ednat v sedm, ale ani o minutu pozd\u011bji, jasn\u00fd?“<\/div>\n
„Dob\u0159e, v sedm jsem tady,“ k\u00fdvl s v\u00e1\u017enou tv\u00e1\u0159\u00ed, aby na n\u011bm David nepoznal, \u017ee lhal. Od t\u00e9hle chv\u00edle musel dodr\u017eet, co si vymyslel, bude u\u017e zp\u00edvat jen ve\u010der.<\/div>\n
Mana\u017eer si pro sebe zt\u011b\u017eka povzdechl, kdy\u017e vysok\u00e1 postava zmizela za rohem. Ten \u010dernovlas\u00fd um\u00edn\u011bn\u00fd \u010f\u00e1bel\u2026 m\u011bl ho v hrsti\u2026 a on s t\u00edm nemohl d\u011blat v\u016fbec nic\u2026 bylo mu jasn\u00e9, \u017ee a\u017e se tohle dozv\u011bd\u00ed ostatn\u00ed kluci, nez\u016fstane z jeho nahr\u00e1vac\u00edho pl\u00e1nu k\u00e1men na kameni, budou protestovat, \u017ee m\u00e1 Bill lep\u0161\u00ed podm\u00ednky a za\u010dnou st\u00e1vkovat. Bude muset sko\u010dit za t\u00fdmem do re\u017eie a domluvit s nimi novou pracovn\u00ed dobu. Nejsp\u00ed\u0161 to bude dra\u017e\u0161\u00ed, ale po\u0159\u00e1d lep\u0161\u00ed, ne\u017e aby p\u0159i\u0161li o zp\u011bv\u00e1kovy hlasivky. Byly to ty nejvz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed, kter\u00e9 kdy za sv\u016fj \u017eivot na\u0161el a nehodlal se jich u\u017e vzd\u00e1t. Nova byla velice n\u00e1ro\u010dn\u00e1 \u017eena a jeho p\u0159\u00edjmy byly bohu\u017eel z\u00e1visl\u00e9 na tomhle nedosp\u011bl\u00e9m klukovi, kter\u00fd kdy\u017e cht\u011bl, um\u011bl si p\u011bkn\u011b dupnout. Dlouho mu ta jeho slavn\u00e1 autorita nevydr\u017eela\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule „Tome?“ za\u0161eptal a zav\u0159el za sebou dve\u0159e pokoje. S \u00falevou se o n\u011b op\u0159el. Doufal, \u017ee jeho dvoj\u010de je\u0161t\u011b sp\u00ed a on si k n\u011bmu aspo\u0148 na chvilinku vleze pod pe\u0159inu, aby si odpo\u010dinul. M\u011bl to za sebou a nic<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[164],"tags":[],"class_list":["post-15746","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15746","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15746"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15746\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15746"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15746"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15746"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}