{"id":15751,"date":"2008-12-18T14:30:00","date_gmt":"2008-12-18T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15715"},"modified":"2008-12-18T14:30:00","modified_gmt":"2008-12-18T13:30:00","slug":"jsi-moje-laska-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/18\/jsi-moje-laska-4\/","title":{"rendered":"Jsi moje l\u00e1ska 4."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom odb\u011bhnul do kuchyn\u011b pro pit\u00ed, zat\u00edmco Bill poode\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku. Netroufal si posadit se bez dovolen\u00ed tak drze jako v\u010dera. Proto jen st\u00e1l a rozhl\u00ed\u017eel se kolem. Na to, \u017ee byl Tom kluk, m\u011bl v\u0161ude po\u0159\u00e1dek.<\/div>\n
„Bude\u0161 tu celou dobu jen st\u00e1t?“ ozval se za n\u00edm pobaven\u00fd hlas a v Billovi hrklo. Oto\u010dil se na Toma, kter\u00fd s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem pokl\u00e1dal na stolek dva pomeran\u010dov\u00e9 d\u017eusy.<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli si m\u016f\u017eu sednout,“ odv\u011btil mu Bill a na Tomovo vyzv\u00e1n\u00ed se posadil. Tom se posadil naproti.<\/div>\n
„V\u010dera jsi to moc ne\u0159e\u0161il,“ p\u0159ipomn\u011bl mu st\u00e1le klidn\u00fdm hlasem. V\u016fbec by mu nedovedl vynadat, nebo jej dokonce vyhodit. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, ale p\u0159ipadalo mu, \u017ee by se Bill i p\u0159i hlasit\u011bj\u0161\u00edm zv\u00fd\u0161en\u00ed hlasu mohl rozplakat. A to Tom necht\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„J\u00e1… j\u00e1 v\u00edm, Tome, a proto… jsem se ti p\u0159i\u0161el omluvit a tak\u00e9…“ Bill se odml\u010del. Moc si na tohle netroufal. Tom na n\u011bj z\u00edral s pootev\u0159enou pusou.<\/div>\n
„A tak\u00e9 co, Bille? Dokon\u010di to, pros\u00edm,“ nal\u00e9hal na n\u011bj a o\u010dima visel na Billov\u00fdch rtech.<\/div>\n
\n
„A tak\u00e9 jsem t\u011b cht\u011bl poprosit, jestli bys to se mnou je\u0161t\u011b jednou nezkusil. J\u00e1 se je\u0161t\u011b jednou moc omlouv\u00e1m za to… jak jsem se v\u010dera choval, j\u00e1… j\u00e1 jsem byl protivn\u00fd a-a te\u010f m\u011b to moc mrz\u00ed, proto\u017ee… j\u00e1 se tu matematiku pot\u0159ebuju nau\u010dit, Tome, jinak…jinak budu m\u00edt \u010dtverku,“ skoro ne\u0161\u0165astn\u011b vzlyknul Bill a pod\u00edval se na Toma prosebn\u00fdm pohledem. Tom byl jako o\u010darovan\u00fd. Sledoval Billa v n\u011bm\u00e9m \u00fa\u017easu. Takovou prom\u011bnu tedy ne\u010dekal. Ne\u010dekal, \u017ee by se mu Bill v\u016fbec omluvil a u\u017e v\u016fbec ne\u010dekal, \u017ee by se cht\u011bl od n\u011bj n\u011bco nau\u010dit. V jeho o\u010d\u00edch v\u0161ak mohl spat\u0159it odhodl\u00e1n\u00ed. Vstal a p\u0159isedl si k n\u011bmu.<\/p>\n<\/div>\n
„No… to, to u\u017e ne\u0159e\u0161, Bille, j\u00e1 jsem tak\u00e9 vyp\u011bnil a mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem na tebe k\u0159i\u010del. J\u00e1 t\u011b to nau\u010d\u00edm, pokud tedy chce\u0161, ale mus\u00ed\u0161 d\u00e1vat pozor a sna\u017eit se, jinak to nep\u016fjde,“ p\u0159ipomenul mu a musel se usm\u00e1t, kdy\u017e vid\u011bl, jak Bill s \u00fasm\u011bvem k\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„Slibuju, slibuju, slibuju. Ale te\u010f mus\u00edme rychle za\u010d\u00edt,“ vyp\u00edskl radostn\u011b a ne\u017e se Tom nad\u00e1l, Bill u\u017e vytahoval sv\u016fj se\u0161it matematiky. Zu\u0159iv\u011b j\u00edm listoval, a\u017e se dostal na za\u010d\u00e1tek u\u010diva a vrazil mu se\u0161it do rukou. Jeho zv\u011bdav\u00fdm o\u010dk\u00e1m neu\u0161lo, jak se na n\u011bj Tom po\u0159\u00e1d d\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Co je?“ optal se automaticky a tak\u00e9 se na Toma zad\u00edval. Po\u0159\u00e1d m\u011bl dredy tak roztomile roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00e9 a a\u017e te\u010f si Bill uv\u011bdomil, \u017ee Tom je vlastn\u011b hezk\u00fd kluk.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b v\u016fbec nepozn\u00e1v\u00e1m. Jsi v\u016fbec Bill?“ optal se v\u00e1hav\u011b, a kdy\u017e Bill vesele p\u0159itakal, tak\u00e9 se usm\u00e1l. Vlastn\u011b se na Billa d\u00edval tak dlouho proto, \u017ee nikoho veselej\u0161\u00edho v posledn\u00ed dob\u011b nevid\u011bl. Bylo to mo\u017en\u00e1 trochu absurdn\u00ed, ale Bill mu sv\u00fdm \u00fasm\u011bvem najednou p\u0159ivodil mnohem lep\u0161\u00ed n\u00e1ladu. Ne tu, kterou m\u011bl p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed. Te\u010f v sob\u011b c\u00edtil energie za dva. Pod\u00edval se na Billovo u\u010divo a v hlav\u011b si rychle za\u010dal vybavovat mocniny. Nebylo to tak d\u00e1vno, co tohle u\u010divo brali ve \u0161kole.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jo. Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, Bille, za\u010dneme od t\u011bch \u00fapln\u011b nejjednodu\u0161\u0161\u00edch p\u0159\u00edklad\u016f, ano?“ ujistil ho a kdy\u017e Bill ochotn\u011b p\u0159ik\u00fdvnul, pokra\u010doval.<\/div>\n
„Tak\u017ee nejd\u0159\u00edv, co je to mocnina. Mocnina je v\u017edycky to velk\u00e9 \u010d\u00edslo, kter\u00e9 se umoc\u0148uje podle toho, jak\u00fd je mocnitel. Mocnitel, nebo tak\u00e9 exponent, je to mal\u00e9 \u010d\u00eds\u00edlko vpravo naho\u0159e. A na n\u011bm z\u00e1vis\u00ed umocn\u011bn\u00ed. Kdybych m\u011bl nap\u0159\u00edklad dv\u011b na druhou, tak to bude dvakr\u00e1t dva. A kdybych m\u011bl dv\u011b na t\u0159et\u00ed, tak to bude dvakr\u00e1t dva kr\u00e1t dva. Rozum\u00ed\u0161 tomu?“ zeptal se s nad\u011bj\u00ed v hlase. Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvnul. Tohle mu za\u010d\u00ednalo b\u00fdt jasn\u00e9.<\/div>\n
„Tak mi \u0159ekni t\u0159eba…. t\u0159i na \u010dtvrtou,“ pob\u00eddl jej Tom a Bill se malinko zarazil.<\/div>\n
„Hmmm… to bude… t\u0159i kr\u00e1t t\u0159i kr\u00e1t t\u0159i kr\u00e1t t\u0159i?“ odpov\u011bd\u011bl mu ot\u00e1zkou a v duchu doufal, \u017ee to m\u00e1 dob\u0159e. P\u0159esv\u011bd\u010dil ho o tom Tom\u016fv \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b. No vid\u00ed\u0161,“ pochv\u00e1lil ho a napsal na pap\u00edr p\u00e1r p\u0159\u00edklad\u016f. Bill je m\u011bl za p\u00e1r minut spo\u010d\u00edtan\u00e9 a do\u017eadoval se dal\u0161\u00edch. Tom jej opravdu nepozn\u00e1val. To, co tu bylo v\u010dera, se ani nedalo srovnat s t\u00edm, co tu bylo dnes. V\u010dera tady sed\u011bl namy\u0161len\u00fd mlad\u00edk s bojovn\u00fdm v\u00fdrazem a dnes? Dnes m\u011bl p\u0159ed sebou Tom rozesm\u00e1t\u00e9ho Billa, kter\u00e9mu z\u00e1klady u\u010diva te\u010f \u0161ly zcela s p\u0159ehledem. P\u0159e\u0161li tedy ke slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti, kter\u00e1 vy\u017eadovala v\u00edce soust\u0159ed\u011bnosti a tak\u00e9 v\u00edce p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. To musel Tom Billovi tak\u00e9 v\u00edce pom\u00e1hat, ale s Billovou pozornost\u00ed to \u0161lo jako po m\u00e1sle. Bill ani netu\u0161il, \u017ee je to tak snadn\u00e9, kdy\u017e chce. Soust\u0159edil se pln\u011b na u\u010divo, kter\u00e9 mu Tom vysv\u011btloval, ale ob\u010das pohledem zalet\u011bl k Tomovi. Ani Tom se v\u0161ak ob\u010das nesoust\u0159edil a pohledem se vpil do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. Rozl\u00e9vala se v nich ta nejlahodn\u011bj\u0161\u00ed ho\u0159k\u00e1 \u010dokol\u00e1da. P\u00e1rkr\u00e1t se dokonce jejich pohledy st\u0159etly, to v\u0161ak v\u017edycky jeden z nich nesm\u011ble sklonil hlavu k u\u010divu a po\u010d\u00edtali d\u00e1l. Ani nevn\u00edmali \u010das, upozornilo je v\u0161ak zapadaj\u00edc\u00ed slun\u00ed\u010dko, kter\u00e9 posledn\u00edmi slune\u010dn\u00edmi paprsky oza\u0159ovalo ob\u00fdv\u00e1k. Bill se mrknul na mobil.<\/p>\n<\/div>\n
„Jejda, to u\u017e je sedm? Tome, promi\u0148, ale j\u00e1 u\u017e budu muset,“ ozn\u00e1mil Tomovi a za\u010dal si se\u0161it schov\u00e1vat do kabely. Tom se pousm\u00e1l a vyprovodil Billa ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„To nic. Z\u00edtra m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ij\u00edt zase,“ usm\u00e1l se na Billa. Bill se na n\u011bj znova pod\u00edval.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1… d\u011bkuju ti, \u017ee jsi mi dal je\u0161t\u011b \u0161anci,“ vd\u011b\u010dn\u011b se mu pohledem vpil do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d, Bille, j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee jsi dobr\u00fd \u017e\u00e1k,“ pochv\u00e1lil ho a na to se Bill z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Tak ahoj a… uprav si dredy,“ p\u0159ipomenul mu Bill st\u00e1le se usm\u00edvaj\u00edc, a na Tom\u016fv nech\u00e1pav\u00fd v\u00fdraz a rozlou\u010den\u00ed vyklouznul ven. Tom ode\u0161el do koupelny. Kouknul se do zrcadla a m\u00e1lem vyk\u0159iknul \u00falekem. Za ty roky, co dredy m\u011bl, je je\u0161t\u011b nikdy nem\u011bl v takov\u00e9to poloze. Do\u0161lo mu, \u017ee se te\u010f p\u011bkn\u011b ztrapnil. Tak proto se Bill po\u0159\u00e1d tak usm\u00edval. Rad\u011bji se svl\u00e9kl a polo\u017eil do pr\u00e1v\u011b napou\u0161t\u011bj\u00edc\u00ed se vany.<\/p>\n<\/div>\n
Bill si vesele vykra\u010doval dom\u016f. Takhle dobrou n\u00e1ladu nem\u011bl u\u017e dlouho. Pokud se bude sna\u017eit, mo\u017en\u00e1 by opravdu mohl dostat trojku. A Bill se sna\u017eit cht\u011bl. Cht\u011bl Tomovi dok\u00e1zat, \u017ee to zvl\u00e1dne. Na Tomovi jej n\u011bco p\u0159itahovalo. I kdy\u017e se Billovi nel\u00edbil styl jeho obl\u00e9k\u00e1n\u00ed, musel uznat, \u017ee Tomovi moc slu\u0161\u00ed. Na rozd\u00edl od ostatn\u00edch hip hoper\u016f, kte\u0159\u00ed Billovi ubli\u017eovali, byl Tom velmi hodn\u00fd a mil\u00fd. V tom musel d\u00e1t Bill Simone za pravdu. Potichu ve\u0161el do domu a rovnou ode\u0161el nahoru. Napustil si plnou vanu hork\u00e9 vody a polo\u017eil se do n\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, jak je to mo\u017en\u00e9, ale nemohl Toma vyhnat z hlavy.<\/div>\n
Myslel na n\u011bj, i kdy\u017e si lehal k sob\u011b do postele a p\u0159iv\u00edral o\u010di. U b\u0159\u00ed\u0161ka c\u00edtil p\u0159\u00edjemn\u00fd \u0161imraj\u00edc\u00ed pocit. Nev\u011bd\u011bl, co to je. A u\u017e v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, \u017ee tento pro n\u011bj nezn\u00e1m\u00fd pocit bude v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech r\u016fst v\u00edc a v\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Tom odb\u011bhnul do kuchyn\u011b pro pit\u00ed, zat\u00edmco Bill poode\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku. Netroufal si posadit se bez dovolen\u00ed tak drze jako v\u010dera. Proto jen st\u00e1l a rozhl\u00ed\u017eel se kolem. Na to, \u017ee byl Tom kluk, m\u011bl v\u0161ude po\u0159\u00e1dek. „Bude\u0161 tu celou<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[191],"tags":[],"class_list":["post-15751","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jsi-moje-laska"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15751","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15751"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15751\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15751"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15751"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15751"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}