{"id":15775,"date":"2008-12-14T15:30:00","date_gmt":"2008-12-14T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15739"},"modified":"2008-12-14T15:30:00","modified_gmt":"2008-12-14T14:30:00","slug":"need-your-voice-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/14\/need-your-voice-4\/","title":{"rendered":"Need your voice 4."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tenhle d\u00edlek je napsan\u00fd u songu-Vanesa Carlton, kter\u00fd v\u0159ele doporu\u010duji. J\u00e1 tu zp\u011bva\u010dku moc neposlouch\u00e1m, ale tahle p\u00edse\u0148 je v\u00edce ne\u017e dokonal\u00e1 a p\u0159esn\u011b se do tohohle d\u00edlku hod\u00ed :). Jinak u\u017e pomalounku p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom, \u017ee bych mezi dvoj\u010data kone\u010dn\u011b vnesla alespo\u0148 tro\u0161ku radosti a t\u00edm pak nav\u00e1zala na vlnu twincest xD. Tak jako tak se nechte p\u0159ekvapit:-*. Douf\u00e1m, \u017ee se bude d\u00edlek l\u00edbit :)\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Tom smutn\u011b dosedl na svou postel a zni\u010den\u011b prol\u00e9tl pohledem cel\u00fd pokoj. V\u016fbec mu nep\u0159ipadal jako ten jeho. C\u00edtil se jako v dal\u0161\u00edm z toho nekone\u010dna hotel\u016f, kam se p\u0159i\u0161el jenom na n\u011bkolik noc\u00ed vyspat a pak zase odjede. V\u0161echen ten n\u00e1bytek, v\u011bci nebo oble\u010den\u00ed\u2026 v\u0161echno mu to p\u0159i\u0161lo n\u00e1hle tak ciz\u00ed. Nebyly tady \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 by jej pot\u011b\u0161ily. Jenom ticho a samota. Nic v\u00edc!<\/div>\n
Nesly\u0161el tady Billovo vesel\u00e9 zp\u00edv\u00e1n\u00ed, ani jeho spokojen\u00fd sm\u00edch. Nevid\u011bl tady jeho sm\u011bj\u00edc\u00ed se o\u010di a st\u0159apat\u00e9 vlasy, kdy\u017e se jako mal\u00ed kluci vedle sebe vzbouzeli. Nec\u00edtil jemnost jeho l\u00e1skypln\u00fdch pusinek, kdy\u017e si poranil nebo od\u0159el nohu. Nemohl vn\u00edmat jeho objet\u00ed nebo ch\u00e1pat v\u00fdznam slov „m\u00e1m t\u011b r\u00e1d“\u2026 Te\u010f mu v u\u0161\u00edch hu\u010dela jenom r\u016fzn\u00e1 vyzn\u00e1n\u00ed nen\u00e1visti a sprost\u00e1 slova, kter\u00fdmi v h\u00e1dk\u00e1ch nijak ne\u0161et\u0159ili\u2026<\/div>\n
\n
Naklonil hlavu na stranu a jeho pohled automaticky upoutala fotografie v \u010derven\u00e9m r\u00e1me\u010dku se srd\u00ed\u010dky, je\u017e st\u00e1la na jeho no\u010dn\u00edm stolku pod men\u0161\u00ed vrstvou prachu. Tak dlouho se na ni ned\u00edval\u2026 jako by si ani necht\u011bl p\u0159ipustit, \u017ee na fotce je v Billov\u011b objet\u00ed skute\u010dn\u011b on. Mohlo jim tam b\u00fdt tak kolem dev\u00edti let a malinkatej Bill v brejl\u00edch mu p\u0159i\u0161el neskute\u010dn\u011b roztomilej. I to jeho v\u011b\u010dn\u00e9 mudrlantsk\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed mu chyb\u011blo\u2026 Vlastn\u011b mu chyb\u011blo \u00fapln\u011b v\u0161echno. T\u0159esouc\u00ed se rukou vzal tu fotku do dlan\u00ed a dlouze se na ni zahled\u011bl. Kdyby mohl vr\u00e1tit \u010das, bez mrknut\u00ed by to ud\u011blal\u2026<\/div>\n
Cht\u011bl by naj\u00edt p\u0159\u00ed\u010dinu, d\u00edky kter\u00e9 se te\u010f jejich vztah \u0159\u00edtil ke dnu raketovou rychlost\u00ed, kdy\u017e je\u0161t\u011b v\u016fbec klesat n\u00ed\u017e mohl\u2026 Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. N\u011bco, co se mu kdysi zd\u00e1lo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, mu te\u010f p\u0159i\u0161lo nekone\u010dn\u011b vzd\u00e1len\u00e9 a zni\u010den\u00e9\u2026<\/div>\n
Na\u0161tvan\u011b kopnul do dvou kufr\u016f stoj\u00edc\u00edch u postele a fotku s jejich vysm\u00e1t\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi hodil na pol\u0161t\u00e1\u0159. U\u017e to takhle nemohlo j\u00edt d\u00e1l. Je\u0161t\u011b chvilku a zbl\u00e1znil by se. Musel j\u00edt za n\u00edm! Musel si s n\u00edm promluvit a pokusit se zachr\u00e1nit jejich vztah. Jsou p\u0159eci dvoj\u010data a l\u00e1ska mezi nima nem\u016f\u017ee jenom tak najednou zmizet! Zni\u010den\u011b vstal a dovolil prvn\u00ed slze, aby zm\u00e1\u010dela jeho tv\u00e1\u0159e. P\u0159ipadal si jako n\u011bjakej slaboch\u2026 nikdy p\u0159edt\u00edm toti\u017e neplakal. Alespo\u0148 ne kv\u016fli n\u011bmu! Jenom\u017ee te\u010f to jinak ne\u017e slzama vyj\u00e1d\u0159it neum\u011bl. Nev\u011bd\u011bl, jak jinak ze sebe dostat v\u0161echnu tu odpornou bolest, kterou c\u00edtil. Tak moc si p\u0159\u00e1l, aby bylo v\u0161echno jako p\u0159edt\u00edm a na tuhle kapitolu jejich \u017eivota by zapomn\u011bli. Jenom\u017ee proto nedok\u00e1zal ud\u011blat nic. Dok\u00e1zal se jenom p\u0159ihl\u00ed\u017eet, jak se jejich vztah \u0159\u00edt\u00ed po\u0159\u00e1d n\u00ed\u017e\u2026 I kdy\u017e jej to bolelo a ka\u017ed\u00e9 hloup\u00e9 slovo, nebo nad\u00e1vka v\u016f\u010di Billovi mu rvala srdce, nemohl s n\u00edm bojovat jinak. Prost\u011b to ne\u0161lo\u2026<\/div>\n
Opatrn\u00fdmi kroky do\u0161el na chodbu a nejist\u011b se zahled\u011bl sm\u011brem, kde byl Bill\u016fv pokoj. V\u011bd\u011bl v\u00edce ne\u017e jist\u011b, \u017ee je uvnit\u0159. C\u00edtil, jak moc jej pot\u0159ebuje\u2026 P\u0159esto jenom odevzdan\u011b sklonil hlavu a jeho pokoj bez jedin\u00e9ho ohl\u00e9dnut\u00ed obe\u0161el. Rychle se\u0161el schody dol\u016f do kuchyn\u011b a nalil si do hrn\u00ed\u010dku kafe, kter\u00e9 jim z\u0159ejm\u011b nachystala mamka i s keksama, kter\u00e9 le\u017eely opod\u00e1l. Ti\u0161e se posadil k oknu a zahled\u011bl se na ulici p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
„To je m\u016fj hrnek,“ ozvalo se ode dve\u0159\u00ed nevrle a to jej donutilo, a\u010dkoliv neochotn\u011b, zvednout sv\u016fj pohled k Billov\u00fdm o\u010d\u00edm, kter\u00e9 na n\u011bj mrkaly zpod hrub\u00e9 vrstvy \u0161ed\u00fdch st\u00edn\u016f.<\/div>\n
„Hmm, m\u00e1\u0161 jej snad podepsanej?“ pobaven\u011b se u\u0161kl\u00edbl a d\u00e1l spokojen\u011b srkal m\u00edrn\u011b vychladlou k\u00e1vu, ignoruj\u00edc bratrovo rozho\u0159\u010den\u00ed.<\/div>\n
„S\u00e1m v\u00ed\u0161, \u017ee ten zelenej byl m\u016fj,“ odsekl mu Bill ost\u0159e, i kdy\u017e mu v\u016fbec ne\u0161lo o hrnek. Bylo mu \u00fapln\u011b jedno, jestli m\u00e1 Tom ten sv\u016fj nebo jeho. V\u017edy si p\u0159eci v\u011bci ochotn\u011b p\u016fj\u010dovali a nikdy si nic nevy\u010d\u00edtali. Tohle v\u0161ak byl jedin\u00fd typ konverzace, kter\u00e1 mezi nima v posledn\u00edm obdob\u00ed prob\u00edhala.<\/div>\n
„Stejn\u011b je to jedno. Tak si vezmi m\u016fj. Bo\u017ee, je to jenom hloupej hrnek,“ procedil Tom skrze pevn\u011b semknut\u00e9 rty a oto\u010dil se tv\u00e1\u0159\u00ed bratrovi, kter\u00fd na n\u011bj na\u0161tvan\u011b hled\u011bl.<\/div>\n
„Hloupej hrnek? A p\u0159\u00ed\u0161t\u011b to bude co?!“ p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil si ruce na prsou a m\u00edrn\u011b na\u0161pulil pusu.<\/div>\n
Tom musel uznat, \u017ee mu to slu\u0161elo.<\/div>\n
Vypadal tak jinak. I kdy\u017e j\u00edm po\u0159\u00e1d cloumal jenom vztek a rozho\u0159\u010den\u00ed, stejn\u011b mu p\u0159ipadal opravdu hezkej. Vlasy m\u011bl splihl\u00e9 a pe\u010dliv\u011b na\u010desan\u00e9 do obli\u010deje, zat\u00edmco make up byl opravdu v\u00fdrazn\u00fd. V t\u00e9 spleti \u010dern\u00e9 linky, st\u00edn\u016f a \u0159asenky, by \u010dlov\u011bk ani nezpozoroval, \u017ee z toho v\u0161eho vykukuj\u00ed n\u00e1dhern\u011b podmaniv\u00e9 o\u010di…<\/p>\n<\/div>\n
„To se chce\u0161 h\u00e1dat i kv\u016fli n\u011bjak\u00fdm pitom\u00fdm hrnk\u016fm? Co kdybychom se p\u0159\u00ed\u0161t\u011b poh\u00e1dali kv\u016fli po\u010das\u00ed, hmm? Nebo se m\u016f\u017eem klidn\u011b h\u00e1dat i kv\u016fli tomu, \u017ee r\u00e1no sv\u00edt\u00ed slunce,“ u\u017e se d\u00fdl v klidu neudr\u017eel a tak\u00e9 hezky na\u0161tvan\u011b op\u011btoval Bill\u016fv up\u0159en\u00fd pohled. Bill v\u0161ak nato sklonil pohled a zhluboka vydechl. Pomal\u00fdmi kroky pode\u0161el a\u017e k \u017eidli, na kter\u00e9 sed\u011bl Tom a jedn\u00edm pohybem se vyhoupl na st\u016fl, kde se pohodln\u011b usadil.<\/div>\n
„Chyb\u00ed mi ten br\u00e1\u0161ka, kter\u00fd m\u011b m\u011bl r\u00e1d\u2026 ten, kter\u00fd se o m\u011b staral a mluvil se mnou proto, \u017ee cht\u011bl. A ne proto\u017ee musel,“ \u0159ekl ti\u0161e a jeho slova n\u00e1hle ztratila v\u0161echen podt\u00f3n hn\u011bvu a chladu. Mluvil tak, jak to doopravdy c\u00edtil. V o\u010d\u00edch jej p\u00e1lily slzy, ale on si je prost\u011b nedok\u00e1zal p\u0159ipustit.<\/div>\n
„A mn\u011b chyb\u00ed to mal\u00fd br\u00fdlat\u00fd trdlo a jeho jekot\u2026 B\u00e1l se tehdy v\u0161eho, a proto jsem m\u011bl pocit, \u017ee m\u011b pot\u0159ebuje,“ odpov\u011bd\u011bl smutn\u011b Tom a hrnek odlo\u017eil vedle Billa.<\/div>\n
„A co kdy\u017e tady je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d je? Co kdy\u017e se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d boj\u00ed v\u0161eho a pot\u0159ebuje t\u011b?“ zeptal se Bill p\u0159\u00edmo zoufale a dlouze se zahled\u011bl do n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho dvoj\u010dete. V jejich hloubce vid\u011bl s\u00e1m sebe.<\/div>\n
„Ten kluk zmizel a j\u00e1 jej v tob\u011b neum\u00edm naj\u00edt, Bille. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b to bav\u00ed? Ur\u00e1\u017eet t\u011b, poni\u017eovat nebo dokonce b\u00edt??! Ale jinak to nejde a ty to v\u00ed\u0161. J\u00e1 a ty\u2026 i kdy\u017e jsme spolu, na\u0161e cesty se n\u011bjak rozch\u00e1zej\u00ed a trp\u00ed t\u00edm tak\u00e9 v\u0161ichni kolem. Jak kluci z kapely, tak i mamka. Mysl\u00ed\u0161 \u017ee j\u00ed to nedojde? Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je tak snadn\u00e9 p\u0159etva\u0159ovat se a h\u00e1zet na v\u0161echny fale\u0161n\u00e9 \u00fasm\u011bvy?“ vydechl a jeho hlava uvoln\u011bn\u011b dopadla na Billovo koleno ukryt\u00e9 pod vrstvou hrub\u00e9 d\u017e\u00ednoviny.<\/div>\n
Bill jemn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a v\u0161\u00ed silou se sna\u017eil neplakat. Ale kdy\u017e usly\u0161el Tomovo zoufal\u00e9 vzlyknut\u00ed, u\u017e jenom ten pocit, \u017ee pl\u00e1\u010de, v n\u011bm vyvolal stra\u0161nou \u00fazkost a beznad\u011bj. Hrdlo se mu st\u00e1hlo a on nedok\u00e1zal promluvit ani slovo. B\u00e1l se jej obejmout, b\u00e1l se jej pohladit nebo dokonce dotknout. M\u011bl strach, \u017ee jakmile by to ud\u011blal, Tom by jej od sebe prudce odstr\u010dil a znovu by na svou osobu usly\u0161el jenom nehezk\u00e9 lich\u016ftky v podob\u011b sprost\u00fdch nad\u00e1vek. „Nerozum\u00edm tomu\u2026 co jsem ud\u011blal \u0161patn\u011b? Pro\u010d se tohle v\u0161echno muselo st\u00e1t?“ za\u0161eptal pla\u010dtiv\u011b a znovu svou tv\u00e1\u0159 pono\u0159il do Billov\u00fdch kalhot. I kdy\u017e to byl jenom nepatrn\u00fd dotek, stejn\u011b na n\u011b oba p\u016fsobil jako nekone\u010dn\u00e1 rozn\u011btka. B\u00e1li se pohnout, aby nezkazili chvilku, kdy po sob\u011b kone\u010dn\u011b nek\u0159i\u010d\u00ed. Dokonce se na sebe ani ned\u00edvali, aby se zbyte\u010dn\u011b neprovokovali. Po chvilce se v\u0161ak Tom kone\u010dn\u011b odsunul a uslzen\u00fdm obli\u010dejem se zad\u00edval na sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra, kter\u00fd se tak\u00e9 neubr\u00e1nil slz\u00e1m, kter\u00e9 mu po tv\u00e1\u0159i vytvo\u0159ily v\u0161elijak\u00e9 z\u010dernal\u00e9 cesti\u010dky od roztekl\u00e9ho make upu.<\/div>\n
„Zvl\u00e1dne\u0161 to p\u0159ed mamkou?“ zeptal se jej Bill opatrn\u011b, pot\u00e9 v\u0161ak sklesle sv\u011bsil tv\u00e1\u0159, \u010d\u00edm\u017e protrhl jejich o\u010dn\u00ed kontakt a smutn\u011b na\u0161pulil rty. „Zvl\u00e1d\u00e1m to u\u017e hezky dlouho p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem. Jeden ve\u010der snad dok\u00e1\u017eu p\u0159e\u017e\u00edt,“ vydechl ti\u0161e Tom a opatrn\u011b set\u0159el v\u0161echny slzy, kter\u00e9 mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Nechal se un\u00e9st\u2026<\/div>\n
Pot\u00e9 v\u0161ak v sob\u011b dok\u00e1zal potla\u010dit to nutk\u00e1n\u00ed a touhu obejmout jej, nebo alespo\u0148 uc\u00edtit pod svou dlan\u00ed kous\u00ednek jeho k\u016f\u017ee.<\/div>\n
„Jdu se d\u00edvat na televizi,“ \u0159ekl u\u017e pevn\u00fdm hlasem a nev\u0161\u00edmaje si Billova zdrcen\u00e9ho pohledu, rozhodn\u011b vykro\u010dil do ob\u00fdv\u00e1ku, kde se svalil na pohovku a p\u0159epnul prvn\u00ed kan\u00e1l, kter\u00fd se na obrazovce zjevil. Po chvilce v\u0161ak do ob\u00fdv\u00e1ku p\u0159i\u0161el i Bill a sednul si p\u0159\u00edmo vedle Toma, kter\u00fd s neskr\u00fdvan\u00fdm nez\u00e1jmem sledoval d\u011bn\u00ed na obrazovce. Kdy\u017e se v\u0161ak po ovlada\u010di nat\u00e1hl Bill, prudce jej vzal mezi prsty a odsunul z Billovy bl\u00edzkosti.<\/div>\n
„J\u00e1 chci tohle,“ \u0159ekl, kdy\u017e se Bill po ovlada\u010di nat\u00e1hl znovu.<\/div>\n
„Tome, no tak! S\u00e1m dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b to nebav\u00ed, tak mi to dej,“ sykl a kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo sko\u010dit po Tomovi tak, \u017ee uchopil alespo\u0148 kous\u00ednek ovlada\u010de.<\/div>\n
„To tedy ne,“ \u0161eptl Tom a pevn\u011b tahal za p\u016flku, kterou sv\u00edral on. Cel\u00e1 tahle a\u017e sm\u011b\u0161n\u00e1 h\u00e1dka a tahanice o ovlada\u010d skon\u010dila tak, \u017ee p\u0159ist\u00e1li na zemi, zat\u00edmco ovlada\u010d z\u016fstal na pohovce. Oni v\u0161ak na n\u011bjakej ovlada\u010d ka\u0161lali. Oba se cht\u011bli jenom vyprovokovat a to se jim tak\u00e9 povedlo, jeliko\u017e ze sebe v z\u00e1palu tah\u00e1n\u00ed za vlasy m\u00e1lem servali k\u016f\u017ei.<\/div>\n
Vypadali jako dva mal\u00ed kluci, kdy\u017e se perou o n\u011bjak\u00e9 aut\u00ed\u010dko. Jenom\u017ee u\u017e z \u010dir\u00e9ho zoufalstv\u00ed nev\u011bd\u011bli, jak jinak se dotknout toho druh\u00e9ho. Jejich zoufal\u00fd boj se ka\u017edou vte\u0159inkou m\u011bnil v n\u011bco, co s bojem nem\u011blo nic spole\u010dn\u00e9ho. Jejich \u00fadery se za\u010daly jist\u011b m\u011bnit v nal\u00e9hav\u00e9 doteky a m\u00edrn\u00e9 kopance se zm\u011bnily v nev\u011bdom\u00e9 propl\u00e9t\u00e1n\u00ed nohou, kdy\u017e se n\u00e1hle Tom prudce odsunul a Billa ze sv\u00e9ho t\u011bla p\u0159\u00edmo odstr\u010dil. Ten se chud\u00e1\u010dek ude\u0159il o hranu stolu a se slzami v o\u010d\u00edch \u010dekal na slova, kter\u00e1 se jeho bratr sna\u017eil formulovat.<\/div>\n
„Tak si jej tedy nech,“ vypadlo z n\u011bj nakonec a bez jak\u00e9koliv zn\u00e1mky citu se postavil a beze slova ode\u0161el. Ignoroval dokonce i Billovo zni\u010den\u00e9 vzlyknut\u00ed, jak se u\u017e neudr\u017eel a rozplakal se jak bolest\u00ed, tak zklam\u00e1n\u00edm. U\u017e to vypadalo tak hezky\u2026<\/div>\n
Tom se sice tv\u00e1\u0159il tvrd\u011b, kdy\u017e odch\u00e1zel, ale jakmile se za n\u00edm zav\u0159ely dve\u0159e jeho pokoje, svezl se pod\u00e9l nich a i jeho t\u011blo, stejn\u011b jako to Billovo, zachv\u00e1til nal\u00e9hav\u00fd pl\u00e1\u010d. Tak moc jej cht\u011bl obejmout. U\u017e byl jenom kous\u00ednek od toho, aby jej k sob\u011b zoufale p\u0159itulil, i kdyby m\u011bl zahodit v\u0161echnu svou hrdost a tu neskute\u010dnou zatrpklost. Nech\u00e1pal, pro\u010d jej od sebe vlastn\u011b odstr\u010dil. Necht\u011bl mu ubl\u00ed\u017eit je\u0161t\u011b v\u00edce, ale neovl\u00e1dl se. Ne\u0161lo to. N\u011bco v n\u011bm mu po\u0159\u00e1d \u0159\u00edkalo, \u017ee jej Bill u\u017e nem\ufffd%A<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Tenhle d\u00edlek je napsan\u00fd u songu-Vanesa Carlton, kter\u00fd v\u0159ele doporu\u010duji. J\u00e1 tu zp\u011bva\u010dku moc neposlouch\u00e1m, ale tahle p\u00edse\u0148 je v\u00edce ne\u017e dokonal\u00e1 a p\u0159esn\u011b se do tohohle d\u00edlku hod\u00ed :). Jinak u\u017e pomalounku p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom, \u017ee bych mezi dvoj\u010data<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[190],"tags":[],"class_list":["post-15775","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-need-your-voice"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15775","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15775"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15775\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15775"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15775"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15775"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}