{"id":15789,"date":"2008-12-12T16:00:00","date_gmt":"2008-12-12T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15753"},"modified":"2008-12-12T16:00:00","modified_gmt":"2008-12-12T15:00:00","slug":"kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/12\/kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-7\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e krv\u00e1c\u00edm, znamen\u00e1 to miluju t\u011b 7."},"content":{"rendered":"
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/p>\n

„Probral se, je vzh\u016fru, probral se!“ sly\u0161\u00edm Tom\u016fv nad\u0161en\u00fd k\u0159ik. Co se to sakra d\u011bje? Co se stalo? Kde to jsem? Snad v nebi, kde je Tom m\u00fdm and\u011blem? Pomalu otv\u00edr\u00e1m o\u010di. Vid\u00edm ho nad sebou. Usedav\u011b pl\u00e1\u010de, a\u017e mi to trh\u00e1 srdce. Je tak kr\u00e1sn\u00fd, jedine\u010dn\u00fd, bezmocn\u00fd! Je zoufal\u00fd…<\/p><\/div>\n

„Cos to ud\u011blal?! M\u016f\u017ee\u0161 mi to \u0159\u00edct?! Jak si to p\u0159edstavuje\u0161, ty pitom\u010de?! V\u00ed\u0161, jak jsem se o tebe b\u00e1l?!“ roze\u0159ve se na m\u011b. A\u017e po chv\u00edli si uv\u011bdom\u00edm, co jsem to vlastn\u011b ud\u011blal. Cht\u011bl jsem se zab\u00edt. Snad Tom c\u00edtil, \u017ee um\u00edr\u00e1m, a proto m\u011b p\u0159i\u0161el zachr\u00e1nit. Je to moje dvoj\u010de. C\u00edt\u00ed, \u017ee se n\u011bco d\u011bje. V\u00ed o mn\u011b absolutn\u011b v\u0161echno. \u00dapln\u011b!<\/p>\n

„J\u00e1… Tom\u00ed…“ zakokt\u00e1m. Nem\u016f\u017eu mluvit, jsem moc slab\u00fd. C\u00edt\u00edm jen ostrou bolest v m\u00e9m lev\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed. Tom m\u011b zachr\u00e1nil, t\u00edm jsem si jist\u00fd.<\/div>\n

„Cos to pros\u00edm t\u011b ud\u011blal?! V\u00ed\u0161, jak\u00fd jsem m\u011bl o tebe strach?! Ty idiote, j\u00e1 myslel, \u017ee jsi po smrti! Kdybys mi \u0159ekl, co t\u011b tr\u00e1p\u00ed, jen\u017ee ty nic! Ach, Bille… Bille!“ zak\u0159i\u010d\u00ed a hystericky se rozpl\u00e1\u010de. Vrhne se mi do n\u00e1ru\u010de. Nem\u00e1m ani s\u00edlu ho obejmout. Je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem byl v n\u00e1ru\u010di n\u011bkoho ciz\u00edho a te\u010f vid\u00edm, jak se Tom kv\u016fli mn\u011b tr\u00e1p\u00ed. J\u00e1 fakt m\u011bl rad\u0161i um\u0159\u00edt, ne\u017e vid\u011bt ta muka, kter\u00e1, Tomovi zp\u016fsobuju! M\u016fj Bo\u017ee, co jsem to jen ud\u011blal?!<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tome, promi\u0148…“ za\u0161ept\u00e1m co nejti\u0161eji do jeho dred\u016f. Jak jsem jen mohl cht\u00edt nechat tady samotnou tak kr\u00e1snou osobu, and\u011bla, jako je on?! U\u017e se od n\u011bj nikdy nehnu! Nikdy! Je jen m\u016fj a nikomu ho ned\u00e1m! Nechci ut\u00edkat od jeho l\u00e1sky prost\u0159ednictv\u00edm bolesti, u\u017e nikdy to neud\u011bl\u00e1m, nikdy!<\/div>\n
„M\u011bl jsem o tebe stra\u0161n\u00fd strach, l\u00e1sko. Sed\u00edm tu celou dobu a \u010dek\u00e1m, ne\u017e otev\u0159e\u0161 o\u010di. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee nikdo jin\u00fd ne\u017e ty neexistuje. Pros\u00edm, v\u011b\u0159 mi to,“ pronese Tom u\u017e klidn\u011bj\u0161\u00edm hlasem. A\u017e te\u010f si po\u0159\u00e1dn\u011b uv\u011bdom\u00edm, \u017ee jsem se natruc vyspal s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm, ne\u017e je on. U n\u00ed to byl jen sex, ukojen\u00ed cht\u00ed\u010de, u Toma to je \u010dist\u00e1 l\u00e1ska. L\u00e1ska, kter\u00e1 n\u00e1s svou v\u00e1\u0161n\u00ed a smyslnost\u00ed spaluje, kter\u00e1 n\u00e1m ubli\u017euje a kter\u00e1 nesm\u00ed b\u00fdt nikdy prozrazena. Je to na\u0161e l\u00e1ska, Tom\u00ed. Jen na\u0161e.<\/div>\n
„Odpou\u0161t\u00edm ti, jen mi to u\u017e nikdy ned\u011blej,“ za\u0161ept\u00e1 a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed na rty. M\u016fj bo\u017ee, byl jsem tak slep\u00fd.<\/p>\n

„Slibuju,“ odpov\u00edm. Na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i vykouzl\u00edm \u00fasm\u011bv. V\u00edm, \u017ee to nem\u016f\u017eu nikdy vydr\u017eet, ale kv\u016fli n\u011bmu se budu muset sna\u017eit. Miluju ho. Je p\u0159ece jen moje v\u0161echno. Je m\u016fj mil\u00e1\u010dek.<\/div>\n

„Dob\u0159e, l\u00e1sko,“ za\u0161ept\u00e1 mi do vlas\u016f a pol\u00edb\u00ed m\u011b na ou\u0161ko. J\u00e1 m\u00e1m tak obrovsk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee ho m\u00e1m! Tisknu se k n\u011bmu jako k ply\u0161\u00e1kovi, tul\u00edm se k jeho obrovsk\u00e9 mikin\u011b. Jsem asi opravdu v nebi s m\u00fdm and\u011blem! Nechci, aby se Tom dozv\u011bd\u011bl o m\u00e9m mal\u00e9m \u00faletu s Jul. I kdy\u017e mus\u00edm uznat, byl to poda\u0159en\u00fd \u00falet, ale… Bille, str\u010d si ty my\u0161lenky na Jul n\u011bkam, m\u00e1\u0161 tady Toma, ten je pro tebe milionkr\u00e1t d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, s n\u00ed si to vy\u0159\u00edd\u00ed\u0161 a\u017e potom.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi to ud\u011blal?“ p\u0159eru\u0161\u00ed n\u00e1hle Tom bla\u017een\u00e9 ticho nemocni\u010dn\u00edho pokoje. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b a jeho o\u010di p\u0159\u00edmo dycht\u00ed po odpov\u011bdi. Nev\u00edm, co mu na to \u0159\u00edct. Jen sklop\u00edm hlavu a ned\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Nem\u016f\u017eu mu to \u0159\u00edct, nem\u016f\u017eu!<\/div>\n
„Proto\u017ee… T\u011b miluju,“ vypravil jsem ze sebe. Konec konc\u016f je to pravda. Jen \u010dek\u00e1m na jeho reakci. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b zmaten\u011b, v hlav\u011b mu to nejsp\u00ed\u0161 hodn\u011b \u0161rotuje.<\/div>\n
„Ty… Ty bys m\u011b klidn\u011b opustil…“ konstatuje.<\/div>\n
„Myslel jsem to jinak,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„Jak?“ zareaguje vz\u00e1p\u011bt\u00ed. V jeho o\u010d\u00edch vid\u00edm zv\u011bdavost, hodn\u011b velkou zv\u011bdavost. Chci jen, aby mi odpustil a p\u0159estal se kone\u010dn\u011b vypt\u00e1vat.<\/p>\n

„Miluju t\u011b. A bol\u00ed to. J\u00e1 kdy\u017e krv\u00e1c\u00edm, znamen\u00e1 to, \u017ee t\u011b miluju,“ vzlyknu. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b jako na cvoka, na zjeven\u00ed.<\/div>\n

„Jak to mysl\u00ed\u0161?“ zept\u00e1 se. Jako by nesly\u0161el, co jsem mu p\u0159edt\u00edm \u0159ekl.<\/div>\n
„Na\u0161e l\u00e1ska z\u016fstane v\u017edycky nepochopen\u00e1, Tome. Nikdo n\u00e1s nepochop\u00ed. Ubl\u00ed\u017eil jsem si, proto\u017ee jsem si nebyl jist\u00fd tebou, mnou, n\u00e1mi… G\u00e9\u010dka se s n\u00e1mi nebav\u00ed, nejde to tak d\u00e1l,“ rozpl\u00e1\u010du se. Tom m\u011b obejme. Op\u011bt se choul\u00edm do ply\u0161ov\u00e9 m\u011bkou\u010dk\u00e9 mikiny, kter\u00e1 tak kr\u00e1sn\u011b von\u00ed Tomem. Je dokonal\u00e1. Stejn\u011b jako on.<\/div>\n
„Jsem tady s tebou. Nemysli u\u017e na o\u0161kliv\u00e9 v\u011bci. Jsem jen r\u00e1d, \u017ee jsi mi sl\u00edbil, \u017ee to u\u017e neud\u011bl\u00e1\u0161. Sliby, kter\u00e9 si d\u00e1me, jsou posv\u00e1tn\u00e9, pamatuj si to. J\u00e1 bych neubl\u00ed\u017eil tob\u011b, ty bys nikdy neubl\u00ed\u017eil mn\u011b. V\u00edm to. Miluju t\u011b…“ \u0159ekne. Se mnou to snad fakt pra\u0161t\u00ed… On mi tak v\u011b\u0159\u00ed, a j\u00e1 ho podv\u00e1d\u00edm…<\/div>\n
„A Delia?“ zept\u00e1m se pro uji\u0161t\u011bn\u00ed. Mus\u00edm v\u011bd\u011bt, jak to mezi nimi je. Abych to kdy\u017e tak mohl ukon\u010dit s Juliette.<\/div>\n
„Jen jsme se skamar\u00e1dili. Nic v\u00edc za t\u00edm nehledej. Tebe bych nikdy nezradil, ty m\u016fj brou\u010dku a u\u017e nebudem plakat. Rve mi to srdce. M\u00e1me jeden druh\u00e9ho, m\u011bli bychom se sm\u00e1t,“ odpov\u00ed. Spadl mi obrovsk\u00fd \u0161utr ze srdce. Budu to muset s Jul ukon\u010dit, abych mohl b\u00fdt s Tomim. D\u00e1l u\u017e nic ne\u0159\u00edk\u00e1m, jen se choul\u00edm u n\u011bj a nech\u00e1m se h\u00fd\u010dkat. U\u017e nechci hledat nikoho jin\u00e9ho, Tome. Jen ty jsi m\u016fj a j\u00e1 jsem tv\u016fj. Nav\u017edy!<\/p>\n

Najednou se ode m\u011b odt\u00e1hne. Nech\u00e1pu to.<\/div>\n

„Jdu si pro pit\u00ed, a ned\u011blej blbosti, brou\u010dku. A\u017e se vr\u00e1t\u00edm, bude\u0161 tu hezky sed\u011bt jako hodnej chlape\u010dek,“ \u0159ekne Tom\u00ed a v tu r\u00e1nu se za n\u00edm zaklapnou dve\u0159e. Z\u00edr\u00e1m kamsi do blba. Tomem si jsem jist\u00fd. Mysl\u00ed to se mnou v\u00e1\u017en\u011b. Jen j\u00e1 mus\u00edm p\u0159etrhnout vazbu s Jul. Byla to jen chvilkov\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. Nikdy to nebyla l\u00e1ska, jen sympatie. Jen se boj\u00edm toho, \u017ee ona v tom vid\u011bla v\u00edc, ne\u017e jen povyra\u017een\u00ed. Mus\u00edm to n\u011bjak vy\u0159e\u0161it. Ne takhle zbab\u011ble, ale doopravdy to \u0159e\u0161it! Nechci ze sebe d\u00e1l d\u011blat chudinku jako doposud. Pomalu se dobelh\u00e1m k oknu, a co tam nevid\u00edm – Jul!<\/p>\n

Cht\u011bl jsem to vy\u0159e\u0161it, ale ne\u010dekal jsem, \u017ee to p\u0159ijde tak moc rychle a nav\u00edc jako blesk z \u010dist\u00e9ho nebe! Mus\u00edm se n\u011bkam schovat! Ne, to ne! Mus\u00edm se tomu postavit \u010delem! Ne nem\u016f\u017eu! Nem\u00e1m na to sakra s\u00edlu! Do hajzlu, Bille, prober se! Mus\u00ed\u0161 j\u00ed to \u0159\u00edct! Ona t\u011b p\u0159i\u0161la politovat. Nav\u00edc v\u016fbec nev\u00ed o tv\u00e9m vztahu s br\u00e1\u0161kou, tak j\u00ed to ned\u011blej! Mus\u00ed\u0161 j\u00ed \u0159\u00edct, \u017ee to byl jen omyl a \u017ee bude\u0161 r\u00e1d, kdy\u017e budete i nad\u00e1le p\u0159\u00e1teli! Bille, mus\u00ed\u0161 j\u00ed to \u0159\u00edct! Ale co kdy\u017e p\u0159ijde Tom?! Co pak?! Co si bude myslet?! Sakra, co m\u00e1m d\u011blat?!<\/p>\n

Dlouho mi moje panika\u0159en\u00ed nevydr\u017e\u00ed. Do dve\u0159\u00ed vejde Jul!<\/div>\n

„Ahoj, Bille,“ ku\u0148kne.<\/div>\n
„A… Ahoj,“ \u0161eptnu. Pomalu se dopot\u00e1c\u00edm k posteli. V\u016fbec nev\u00edm, jak s n\u00edm m\u00e1m mluvit. Jako se svoj\u00ed l\u00e1skou, nebo j\u00ed m\u00e1m \u0159\u00edct v\u0161echno narovinu?! Nev\u00edm… Mus\u00edm j\u00ed \u0159\u00edct, \u017ee to s n\u00ed byl jen rom\u00e1nek a budu r\u00e1d, \u017ee budem i nad\u00e1le p\u0159\u00e1tel\u00e9. Ale copak to jde?! Copak to jde v t\u00e9hle situaci?! Bo\u017ee, se\u0161li mi znamen\u00ed!<\/div>\n
„Jak ti je?“ zept\u00e1 se. V podstat\u011b nev\u00edm. Psychicky jsem na um\u0159en\u00ed, fyzicky jsem jako \u010derstv\u011b vyma\u010dkan\u00fd citron.<\/div>\n
„L\u00edp,“ odpov\u00edm jednoslabi\u010dn\u011b. N\u011bco mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se nespokoj\u00ed s mou jednoduchou odpov\u011bd\u00ed. „Aha… A pro\u010d jsi to ud\u011blal, brou\u010dku m\u016fj?“ zept\u00e1 se s notnou d\u00e1vkou soucitu a l\u00e1sky v hlase. Copak j\u00ed to m\u016f\u017eu \u0159\u00edct?!<\/div>\n
„Z l\u00e1sky,“ odpov\u00edm. Je to pravda. Ale ne z l\u00e1sky k n\u00ed, ale z l\u00e1sky k n\u011bmu.<\/div>\n
„To jako kv\u016fli… Kv\u016fli mn\u011b?“ zept\u00e1 se vyd\u011b\u0161en\u011b. Vid\u00edm nech\u00e1pav\u00fd v\u00fdraz jej\u00edch o\u010d\u00ed. Tv\u00e1\u0159\u00ed se hodn\u011b rozpa\u010dit\u011b. A j\u00e1 nejsp\u00ed\u0161 taky. Jsem \u010derven\u00fd a\u017e za u\u0161ima a nev\u00edm, co \u0159\u00edct.<\/p>\n

„Kv\u016fli tob\u011b ne…“ \u0161eptnu a zad\u00edv\u00e1m se do zem\u011b. Nem\u016f\u017eu se j\u00ed d\u00edvat do o\u010d\u00ed. Nejde to.<\/div>\n

„Tak\u017ee ty… M\u011b nemiluje\u0161?“ vyd\u011b\u0161en\u011b odv\u011bt\u00ed. Ani mi to nedalo moc pr\u00e1ce. Prost\u011b jsem j\u00ed to \u0159ekl a bylo to venku. Chytr\u00e1 blond\u00fdna. „Jak jsem jen mohla b\u00fdt tak pitom\u00e1?! Cht\u011bl jsi jen jedno, jako v\u0161ichni ostatn\u00ed kluci! V\u0161ak se v\u0161ichni dozv\u00ed, co jsi za\u010d, ty bastarde! Pr\u00fd mi d\u00e1\u0161 \u0161anci. T\u00edmto jsi m\u011b poslal do prdele, stejn\u011b, jako j\u00e1 tebe! Douf\u00e1m, \u017ee se ti to l\u00edbilo, nen\u00e1vid\u00edm t\u011b, NEN\u00c1VID\u00cdM!“ rozje\u010d\u00ed se na m\u011b. Do o\u010d\u00ed se mi val\u00ed slzy. Tohle p\u0159ece nejde. Takhle to nem\u016f\u017ee dopadnout! Rozpl\u00e1\u010du se snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e ona. „Ne\u0159vi! Nem\u00e1\u0161 d\u016fvod! A kdo je ten frajer nebo frajerka, kv\u016fli kter\u00fdmu to v\u0161echno?! Cht\u011bl sis jen u\u017e\u00edt bokem! Jsi bastard jako v\u0161ichni ostatn\u00ed!“ dod\u00e1. K\u0159i\u010d\u00ed jak smysl\u016f zbaven\u00e1. \u010cemu j\u00e1 se v\u016fbec div\u00edm, ch\u00e1pu to! Pln\u011b to ch\u00e1pu!<\/p>\n

„Nem\u016f\u017eu ti to \u0159\u00edct,“ \u0159eknu se stydliv\u011b sklopen\u00fdma o\u010dima. Najednou vejde Tom.<\/div>\n

„M\u016f\u017ee mi n\u011bkdo \u0159\u00edct, pro\u010d bre\u010d\u00ed?! Co jsi mu ud\u011blala? Vypadni a hned!“ roze\u0159ve se Tom\u00ed na Jul. Takhle na\u0161tvan\u00fd byl naposled na Georga, kdy\u017e mu dal kv\u016fli mn\u011b p\u011bst\u00ed. To bylo \u00fapln\u011b nejv\u00edc! „V\u0161ak ty se brzy dozv\u00ed\u0161, co je tv\u016fj br\u00e1cha za\u010d. M\u00e1 \u00facta,“ prohl\u00e1s\u00ed sm\u011brem k n\u00e1m a urychlen\u011b zdrhne z pokoje. Tom si p\u0159isedne ke mn\u011b a pevn\u011b m\u011b obejme.<\/div>\n
„Nic si z toho ned\u011blej, to p\u0159ejde. U\u017e je pry\u010d,“ za\u0161ept\u00e1 Tom\u00ed. Jak r\u00e1d bych tomu v\u011b\u0159il. Co vlastn\u011b myslela t\u00edm, \u017ee se to dozv\u00ed? A v\u0161ichni? Ta my\u0161lenka mi vrt\u00e1 hlavou. Hltal jsem ka\u017ed\u00e9 jej\u00ed slovo. Bylo v nich tolik nen\u00e1visti. A ch\u00e1pu to. Jsem v\u016fl, m\u016f\u017eu si za to s\u00e1m. Kdybych to neud\u011blal, kdybych tak pitom\u011b ne\u017e\u00e1rlil na Toma, bylo by to v pohod\u011b, ale takhle jsem ze sebe ud\u011blal tot\u00e1ln\u00edho magora!<\/p>\n

„Tom\u00ed?“ za\u0161ept\u00e1m. Mus\u00edm se ho zeptat… „Co si o mn\u011b mysl\u00ed\u0161?“ pt\u00e1m se. Bez okolk\u016f. Chci to v\u011bd\u011bt, up\u0159\u00edmn\u011b. Chci, aby mi to \u0159ekl a nic p\u0159ede mnou netajil.<\/div>\n

„Jsi m\u016fj nejslad\u0161\u00ed nejutr\u00e1pen\u011bj\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka na sv\u011bt\u011b. Jsi moje l\u00e1ska jedin\u00e1,“ \u0159ekne a obejme m\u011b. J\u00e1 to ale myslel jinak!<\/div>\n
„Myslel jsem to jinak… Chci v\u011bd\u011bt, co si o mn\u011b doopravdy mysl\u00ed\u0161, jako te\u010f, v tuhle chv\u00edli,“ \u0159eknu. Zoufale. Naprosto ztracen\u011b. Tom se na m\u011b kouk\u00e1 jako na zjeven\u00ed, jako by nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 zrovna \u0159\u00edct. V\u011bd\u011bl jen jedno – \u017ee mi nesm\u00ed ubl\u00ed\u017eit. D\u00e1l jsem hypnotizoval jeho o\u010di v marn\u00e9 snaze z nich n\u011bco vy\u010d\u00edst. Tom um\u011bl lh\u00e1t, ale ne mn\u011b. Mn\u011b nic nalh\u00e1vat nemusel. V\u017edycky jsem tak n\u011bjak v\u011bd\u011bl, co t\u00edm mysl\u00ed. I kdy\u017e si mysl\u00ed a \u0159\u00edk\u00e1 n\u011bco jin\u00e9ho. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b a pomalu otv\u00edr\u00e1 pusu.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161 Billi, tohle mi hodn\u011b ubl\u00ed\u017eilo. Nev\u00edm, jak jsi to mohl ud\u011blat, ale m\u016f\u017eu ti \u0159\u00edct, \u017ee v\u017edycky budu tady s tebou. Jsi and\u00edlek. M\u016fj utr\u00e1pen\u00fd and\u00edlek. Kdybych tak v\u011bd\u011bl, co p\u0159esn\u011b t\u011b tr\u00e1p\u00ed. Je mi l\u00edto, \u017ee to nedok\u00e1\u017eu vy\u010d\u00edst z tv\u00fdch o\u010d\u00ed, ale chci ti \u0159\u00edct, \u017ee t\u011b moc miluju. A n\u00e1s dva nic nerozd\u011bl\u00ed,“ \u0159ekne na jedno nadechnut\u00ed. D\u00edv\u00e1m se na n\u011bj s \u00fa\u017easem. Ne \u017ee bych si o n\u011bm myslel, \u017ee je primitiv, jen jsem nev\u011bd\u011bl, \u017ee jeho mozkovna je schopn\u00e1 n\u011bco takov\u00e9ho vyplodit. D\u00e1l jsem se d\u00edval na jeho o\u010di. Byly kr\u00e1sn\u00e9, pr\u016fzra\u010dn\u00e9, pokr\u00fdvaly je slzy. Pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i. Vzal jsem jeho ruku do dlan\u00ed. D\u00edval se na m\u011b jako and\u011bl\u00ed\u010dek. And\u011bl\u00ed\u010dek s \u010f\u00e1blem v t\u011ble. M\u016fj and\u011bl\u00ed\u010dek. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee my dva to spolu dok\u00e1\u017eeme, Tom\u00ed, my dva nav\u017edy! Kaulitz Twins forever!<\/p>\n

„N\u011bkdo by s tebou cht\u011bl mluvit,“ za\u0161ept\u00e1 Tom a jde ke dve\u0159\u00edm. Kdy\u017e je otev\u0159e, spat\u0159\u00edm G\u00e9\u010dka. To se mi snad zd\u00e1! Tohle mi ned\u011blej, br\u00e1cha! Pod\u00edv\u00e1m se na Georga. Nesn\u00e1\u0161\u00edm ten jeho drsn\u00fd, chladn\u00fd pohled. Gustav se na m\u011b d\u00edv\u00e1 v\u00edcem\u00e9n\u011b s l\u00edtost\u00ed.<\/div>\n

„Co je?!“ zept\u00e1m se. Jsem mo\u017en\u00e1 protivn\u00fd, ale m\u00e1m na to pr\u00e1vo.<\/div>\n
„Chci se omluvit,“ \u0159ekne Georg. „M\u011bl jsem debiln\u00ed pozn\u00e1mky, sorry, Bille. Douf\u00e1m, \u017ee u\u017e je to lep\u0161\u00ed,“ k\u00fdvne sm\u011brem k moj\u00ed ruce.<\/div>\n
„Jo, je to dobr\u00fd, d\u00edk. A… Omluvu p\u0159ij\u00edm\u00e1m,“ \u0159eknu s jistotou v hlase. „Moc se toho nestalo, jen se omlouv\u00e1m za Toma, \u017ee po tob\u011b tak vyjel, Geo,“ prohl\u00e1s\u00edm. Tom se na m\u011b vyjeven\u011b pod\u00edv\u00e1. Nev\u011b\u0159\u00ed vlastn\u00edm u\u0161\u00edm. Ale takhle to u\u017e fakt d\u00e1l ne\u0161lo.<\/div>\n
„P\u0159ij\u00edm\u00e1 se,“ \u0159ekne Georg a pod\u00e1v\u00e1 ruku Tomovi. Ten mu j\u00ed neochotn\u011b pod\u00e1 taky.<\/div>\n
„Okay,“ \u0159ekne Tom.<\/p>\n

„Tak, my u\u017e jdem a nech\u00e1me v\u00e1s tu o samot\u011b,“ zaka\u0161le Geo a u\u017e Gustiho t\u00e1hne sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n

„To byla rychlost,“ zasm\u011bje se Tom. „Ale nech\u00e1pu, pro\u010d ses mu za m\u011b omlouval? Snad bych to dok\u00e1zal s\u00e1m, ne?“ zept\u00e1 se vy\u010d\u00edtav\u011b.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem to jen vy\u0159e\u0161it. Zlob\u00ed\u0161 se?“ zvednu k Tomovi sv\u016fj zrak. Na tv\u00e1\u0159i se mu vykouzl\u00ed kr\u00e1sn\u00fd, dokonal\u00fd, b\u011blostn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161 \u017ee ne, ty m\u016fj brou\u010d\u00ednku,“ zasm\u011bje se a jde ke mn\u011b. Za\u010dne m\u011b jemn\u011b l\u00edbat. Kr\u00e1sn\u011b, n\u011b\u017en\u011b, pomali\u010dku. C\u00edt\u00edm se jako v sedm\u00e9m nebi. Akor\u00e1t v hlav\u011b mi neust\u00e1le \u0161rotuje Jul. Co myslela t\u00edm, \u017ee se to v\u0161ichni dozv\u00ed? Co t\u00edm cht\u011bla \u0159\u00edct? Chce snad n\u011bco napr\u00e1skat? Nebudu si kazit tuhle jedine\u010dnou chv\u00edli. Je jen na\u0161e, Tomi, jen na\u0161e!<\/p>\n

Ozve se tich\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed. Do dve\u0159\u00ed vejdou asi t\u0159i dokto\u0159i. Odtrhnu se od Toma. Sakra, co sem v\u016fbec m\u011bli co l\u00e9zt! V tuhle chv\u00edli.<\/div>\n

„Pan Wilhelm Kaulitz?“ optala se jedna mlad\u00e1 doktorka.<\/div>\n
„Bill pros\u00edm,“ hlesnu nepatrn\u011b. Nesn\u00e1\u0161\u00edm osloven\u00ed Wilhelm! Dokto\u0159i se na m\u011b zad\u00edvaj\u00ed jako na tot\u00e1ln\u00edho magora. Pak se je\u0161t\u011b zad\u00edvaj\u00ed na Toma.<\/div>\n
„Sm\u00ed tady b\u00fdt jen rodinn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci,“ zahl\u00e1s\u00ed star\u0161\u00ed doktor na Toma.<\/div>\n
„Jsem bratr, Tom Kaulitz,“ prohl\u00e1s\u00ed sebev\u011bdom\u011b. V takov\u00fdchhle chv\u00edl\u00edch jsem py\u0161n\u00fd, \u017ee je to m\u016fj br\u00e1\u0161ka! Miluju t\u011b, Tom\u00ed!<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b tu sm\u00edte z\u016fstat,“ \u0159ekne p\u0159\u00edsn\u011b doktorka. T\u0159et\u00ed doktor je asi medik, schov\u00e1v\u00e1 se za ostatn\u00edmi doktory a jen ti\u0161e pozoruje situaci.<\/p>\n

„Pane Kaulitzi… V\u00edme, \u017ee to, co jste si ud\u011blal, nebyla nehoda. Byl to pokus o sebevra\u017edu. V\u00edte, co t\u00edm mysl\u00edm?“ promluv\u00ed ke mn\u011b doktorka. Snad ne… Ne to ne! „Mus\u00edme v\u00e1s p\u0159ev\u00e9zt na psychiatrii. Jakmile se vr\u00e1t\u00edte do N\u011bmecka, p\u0159ihl\u00e1s\u00edte se na nejbli\u017e\u0161\u00ed l\u00e9\u010debnu. S t\u00edmhle nem\u016f\u017eete jen tak nehybn\u011b le\u017eet, l\u00e9\u010dit si jizvy a d\u011blat, \u017ee se nic nestalo. Je to ve v\u00e1s. V\u00e1\u0161 bratr m\u00e1 o v\u00e1s z\u0159ejm\u011b starost, jak vid\u00edm, tak v tom nebudete s\u00e1m, on na v\u00e1s dohl\u00e9dne,“ ukon\u010d\u00ed doktorka sv\u016fj monolog. To se mi snad jen zd\u00e1! Nast\u00e1v\u00e1 chv\u00edle ticha. Doktorka m\u011b propaluje pohledem. Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b t\u011bk\u00e1 o\u010dima ze m\u011b na doktory a zp\u00e1tky. M\u00e1lem se mi zastavil dech, srdce divoce tepe. Je\u0161t\u011b divo\u010deji, ne\u017e kdy\u017e jsem s Tomem.<\/p>\n

Rozpl\u00e1\u010du se. Norm\u00e1ln\u011b se p\u0159ed doktory rozpl\u00e1\u010du. Tom m\u011b vezme do n\u00e1ru\u010de a za\u010dne m\u011b ut\u011b\u0161ovat. Vra\u017eedn\u00fdm pohledem propaluje doktory, jako by snad za to mohli. Ne, m\u016f\u017eu za to jedin\u011b j\u00e1! Je\u0161t\u011b m\u011b potop\u00ed Jul! A za to v\u0161echno si m\u016f\u017eu jedin\u011b j\u00e1! Te\u010f m\u011b zav\u0159ou mezi cvoky! Dozv\u00ed se to cel\u00e9 N\u011bmecko, cel\u00fd sv\u011bt, fans m\u011b zavrhnou jako beznad\u011bjn\u00e9ho cvoka. Doktorka se ke mn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed. Ale Tom jej\u00ed ruku, kter\u00e1 se m\u011b chyst\u00e1 dotknout, nemilosrdn\u011b odstr\u010d\u00ed. Za\u010dne ti\u0161e plakat se mnou. Zabo\u0159\u00edm hlavu do jeho hrudi a nech\u00e1m se un\u00e1\u0161et jeho p\u0159\u00edtomnost\u00ed.<\/p>\n

„Ne\u0161lo… Ne\u0161lo by to jinak? D\u00e1val bych na n\u011bj pozor, staral bych se o n\u011bj. Nem\u016f\u017eete ho nikam odv\u00e9zt. On pot\u0159ebuje kolem sebe lidi, jinak um\u0159e!“ zavzlyk\u00e1 Tom. Op\u011bt se mi do o\u010d\u00ed hrnou slzy. Ho\u0159k\u00e9 slzy pln\u00e9 zoufalstv\u00ed. M\u011bl jsem um\u0159\u00edt a ne tohle! Ne takhle tr\u00e1pit sebe a Toma! Tohle by se ned\u011blo! Brzy za\u017eiju peklo na zemi… Jen d\u00edky svoj\u00ed blbosti.<\/div>\n

„Ne, jinak to nejde, je n\u00e1m l\u00edto,“ prohl\u00e1s\u00ed doktorka fale\u0161n\u011b medov\u00fdm hlasem.<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00e1m nev\u011b\u0159\u00edm,“ op\u00e1\u010d\u00ed Tom. „Ud\u011blaj\u00ed z n\u011bj hadrov\u00fdho pan\u00e1ka. Bude nafetovanej l\u00e9kama, tot\u00e1ln\u011b sma\u017eou jeho osobnost. To nen\u00ed l\u00e9\u010dba, ale manipulace. To nedovol\u00edm, nikdo se ani nedotkne m\u00fdho br\u00e1\u0161ky!“ roze\u0159ve se na doktory. Je tot\u00e1ln\u011b zoufal\u00fd. Snad je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e j\u00e1. Pl\u00e1\u010de, sv\u00edj\u00ed se. Ach bo\u017ee, pro\u010d to za\u0161lo tak daleko?! Pro\u010d?! Bille, ty jsi tot\u00e1ln\u00ed kret\u00e9n!<\/div>\n

„Je to nutn\u00e9, a nebojte se, va\u0161eho bratra v\u00e1m vr\u00e1t\u00ed v po\u0159\u00e1dku, budete ho moci nav\u0161t\u011bvovat, kdykoliv budete cht\u00edt,“ op\u00e1\u010d\u00ed ledov\u00fdm hlasem. Vid\u00edm v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch plam\u00ednky. Jako by cht\u011bl ka\u017edou chv\u00edli nemilosrdn\u011b doktorku se\u017eehnout.<\/p>\n

„Ned\u00e1m v\u00e1m ho,“ dupne si a s v\u00fdhru\u017en\u011b zalo\u017een\u00fdma rukama se postav\u00ed p\u0159ed doktorku.<\/div>\n

„Je mi to l\u00edto, ale porucha va\u0161eho bratra…“ nakousne doktorka v\u011btu. Ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed je p\u0159eru\u0161ena Tomem.<\/div>\n
„On je \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed, jen se tr\u00e1p\u00ed, dejte mu p\u0159\u00edle\u017eitost, pros\u00edm…“ vyst\u0159el\u00ed.<\/div>\n
„Nejde to. Je n\u00e1m l\u00edto,“ \u0159ekne star\u0161\u00ed doktor.<\/div>\n
„To ne,“ za\u010dne vzlykat Tom. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b s l\u00e1skou, ale absolutn\u011b nepochopen\u00fd.<\/div>\n
„Co kdy\u017e nebudu cht\u00edt nastoupit?“ zapoj\u00edm se do hovoru.<\/div>\n
„Budete muset,“ \u0159ekne doktor. Odch\u00e1z\u00ed. Tom se mi vrhne do n\u00e1ru\u010de. Pl\u00e1\u010deme oba. Kam jsem se to sakra dostal, co se to stalo?! Pro\u010d n\u00e1m, Tomi? Pro\u010d?<\/p>\n<\/div>\n
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Angel + Mitternacht „Probral se, je vzh\u016fru, probral se!“ sly\u0161\u00edm Tom\u016fv nad\u0161en\u00fd k\u0159ik. Co se to sakra d\u011bje? Co se stalo? Kde to jsem? Snad v nebi, kde je Tom m\u00fdm and\u011blem? Pomalu otv\u00edr\u00e1m o\u010di. Vid\u00edm ho nad sebou. Usedav\u011b pl\u00e1\u010de,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[187],"tags":[],"class_list":["post-15789","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15789","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15789"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15789\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15789"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15789"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15789"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}