{"id":15813,"date":"2008-12-09T16:00:00","date_gmt":"2008-12-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15777"},"modified":"2008-12-09T16:00:00","modified_gmt":"2008-12-09T15:00:00","slug":"dar-ii-34","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/09\/dar-ii-34\/","title":{"rendered":"Dar II 34."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Scheisse,“ sly\u0161ela Niky tich\u00e9 zamuml\u00e1n\u00ed, kdy\u017e si ten \u010dern\u00fd \u0161t\u00edhl\u00fd kluk opra\u0161oval kolena a ruce, kter\u00fdmi dopadl na podlahu. Pobavilo ji, kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee prvn\u00ed, co od sv\u00e9ho zachr\u00e1nce sly\u0161\u00ed nahlas, je jedin\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 nad\u00e1vka, kterou znala. Romantika jako bl\u00e1zen. Potichu se rozesm\u00e1la, slzy j\u00ed p\u0159itom kanuly po tv\u00e1\u0159\u00edch, nev\u011bd\u011bla co d\u011blat\u2026 jestli st\u00e1t a \u010dekat, a\u017e k n\u00ed p\u0159ijde, nebo se mu vrhnout do n\u00e1ru\u010de\u2026 ale Bill to vy\u0159e\u0161il za ni. Kdy\u017e se opr\u00e1\u0161il, rychle se je\u0161t\u011b oto\u010dil, zav\u0159el dve\u0159e, kter\u00fdmi sem sko\u010dil, aby si Niky nev\u0161imla sv\u00fdch dvou \u00fanosc\u016f, le\u017e\u00edc\u00edch na zemi a nat\u00e1hl k n\u00ed ruce. Kr\u00e1sn\u00fd mil\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fdm ji zval do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de, ji p\u0159esv\u011bd\u010dil, aby se neb\u00e1la a nechala se obejmout.<\/div>\n
<\/div>\n
„Niky,“ za\u0161eptal j\u00ed Bill do vlas\u016f, kdy\u017e ji k sob\u011b tiskl, „mein Gott.“<\/div>\n
„Bille,“ vr\u00e1tila mu osloven\u00ed a \u0161\u0165astn\u011b se tiskla k jeho huben\u00e9mu t\u011bl\u00ed\u010dku. „Miluju t\u011b, l\u00e1sko,“ za\u0161eptala. Musela to \u0159\u00edct. Sice \u010desky, v\u011bd\u011bla, \u017ee j\u00ed nem\u016f\u017ee rozum\u011bt, ale prost\u011b musela. Bylo to siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u0161echny pocity dohromady.<\/div>\n
„Pro\u010d mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161 tak divn\u011b? J\u00e1 nem\u00e1m na konci jm\u00e9na e.“<\/em><\/div>\n
„To je \u010desk\u00e1 koncovka, my jm\u00e9na sklo\u0148ujeme, v\u00ed\u0161?“<\/em><\/div>\n
„A to dal\u0161\u00ed, cos \u0159\u00edkala? Nerozum\u00edm ti.“<\/em><\/div>\n
„Ale nic\u2026 to bylo n\u011bco jako to tvoje m\u016fj bo\u017ee.“<\/em><\/div>\n
„Aha, tak jo,“<\/em> Bill d\u00e1l nep\u00e1tral po v\u00fdznamu t\u011bch dvou slov. „Hlavn\u011b \u017ee t\u011b m\u00e1m, Niky\u2026 m\u00e1me t\u011b. U\u017e jsem p\u0159est\u00e1val v\u011b\u0159it, \u017ee t\u011b n\u011bkdy najdeme. Ale jsme tu. Tom \u010dek\u00e1 na schodech, tak rychle\u2026 mus\u00edme zmizet. Oble\u010d se, vzal jsem ti n\u011bco na sebe, aby ses zah\u0159\u00e1la.“<\/em><\/div>\n
\n
„D\u011bkuju, jsi na m\u011b tak hodnej.“<\/em> Niky se dojat\u011b usm\u00e1la a jen nerada se odtrhla od Billa, kter\u00e9ho a\u017e dote\u010f pevn\u011b sv\u00edrala. „Danke,“ \u0159ekla u\u017e Billovi do o\u010d\u00ed a odv\u00e1\u017eila se ho nesm\u011ble pol\u00edbit na tv\u00e1\u0159. Jen lehounce a zase se rychle odt\u00e1hla, necht\u011bla mu p\u016fsobit rozpaky.<\/div>\n
Byl v\u00e1\u017en\u011b \u00fapln\u011b jin\u00fd ne\u017e na plak\u00e1tech. Na obli\u010deji nebyla ani stopa po jak\u00e9mkoliv l\u00ed\u010didle, byl to jen oby\u010dejn\u00fd kluk Bill, v k\u0161iltovce, cel\u00fd v \u010dern\u00e9m, s vlasy schovan\u00fdmi pod \u010depic\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 by ho ani nepoznala, kdyby kolem n\u011bj proch\u00e1zela po ulici. Ale p\u0159esto byl n\u00e1dhern\u00fd\u2026 ty o\u010di\u2026 ty kr\u00e1sn\u00e9 hlubok\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di\u2026 civ\u011bla do nich, \u017ee \u00fapln\u011b zapomn\u011bla, co m\u00e1 d\u011blat.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1m se oto\u010dit?“<\/em> zmaten\u011b se zeptal Bill, jeho v\u00fdraz ji pobavil. Zavrt\u011bla hlavou a usm\u00e1la se.<\/div>\n
„Ne, nemus\u00ed\u0161, vezmu si to na tohle,“<\/em> poslala mu my\u0161lenku a otev\u0159ela batoh, kter\u00fd j\u00ed Bill pod\u00e1val.<\/div>\n
„Opatrn\u011b, je tam hrnek, a\u0165 ho nerozbije\u0161,“<\/em> upozornil ji, kdy\u017e sahala pro oble\u010den\u00ed do bat\u016f\u017eku. To u\u017e ale sv\u016fj milovan\u00fd hrnek s jeho podobiznou dr\u017eela v ruce a bezd\u011b\u010dn\u011b si ho p\u0159itiskla na prsa. M\u011bla takovou radost, \u017ee ho zase vid\u00ed, m\u016f\u017ee se ho dot\u00fdkat\u2026 tak moc j\u00ed p\u0159ipomn\u011bl domov a rodi\u010de, \u017ee si chvilku p\u0159ipadala, jako by st\u00e1la doma v kuchyni. Radostn\u011b vlepila pusu p\u0159\u00edmo na Billovy rty, jak byla zvykl\u00e1 z domova poka\u017ed\u00e9, ne\u017e se poprv\u00e9 napila tepl\u00e9ho \u010daje, kter\u00fd j\u00ed do n\u011bj mamka d\u011bl\u00e1vala. Jeho rty na fotce byly d\u00edky \u010daji jako \u017eiv\u00e9, jen ta m\u011bkkost, kterou m\u011bly ty skute\u010dn\u00e9, jim sch\u00e1zela. Kdy\u017e usly\u0161ela Bill\u016fv tich\u00fd sm\u00edch, zarazila se\u2026 tohle byl teda p\u011bkn\u00fd trapas. Malinko se za\u010dervenala a rad\u0161i hrnek rychle polo\u017eila na st\u016fl. S\u00e1hla znovu do batohu a vyt\u00e1hla oble\u010den\u00ed. Triko s dlouh\u00fdm ruk\u00e1vem a mikina, kterou u\u017e vid\u011bla na plak\u00e1tech\u2026 mimod\u011bk k nim nen\u00e1padn\u011b p\u0159i\u010dichla, ne\u017e se odhodlala si vz\u00edt na sebe „jeho“ oble\u010den\u00ed. Von\u011blo bo\u017esky\u2026 P\u0159ipadala si najednou jako v r\u00e1ji, a\u010dkoli byla st\u00e1le je\u0161t\u011b ve sv\u00e9m v\u011bzen\u00ed. To jeho p\u0159\u00edtomnost m\u00edstnost rozz\u00e1\u0159ila. V tu chv\u00edli m\u011bla pocit, \u017ee by tu s n\u00edm klidn\u011b je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd \u010das z\u016fstala, kdyby ji o to po\u017e\u00e1dal. V\u011bd\u011bla, \u017ee jakmile vyjdou ven, nebude mu u\u017e nikdy tak bl\u00edzko jako te\u010f.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jestli si chce\u0161 n\u011bco vz\u00edt, \u0159ekni, d\u00e1m ti to do batohu,“<\/em> p\u0159eru\u0161il Bill jej\u00ed my\u0161lenky sv\u00fdm dotazem. Museli sp\u011bchat, ka\u017ed\u00e1 minuta byla drah\u00e1, mohl kdokoliv p\u0159ij\u00edt a nachytat je tu s unesenou d\u00edvkou.<\/div>\n
„Jo, cht\u011bla bych ten p\u0159ehr\u00e1va\u010d, c\u00e9d\u00e9\u010dko a panenku,“<\/em> vyhrkla ze sebe, ani\u017e by o sv\u00e9 volb\u011b n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 p\u0159em\u00fd\u0161lela. Kdy\u017e to do\u0159ekla, v tu chv\u00edli si uv\u011bdomila, \u017ee bude vypadat jako mal\u00e1 usmrkan\u00e1 hol\u010di\u010dka, kter\u00e1 si je\u0161t\u011b hraje s panenkami, ale Bill ani nemrkl, kdy\u017e blon\u010fatou Ka\u010denku bral z jej\u00edho pol\u0161t\u00e1\u0159e, kde dote\u010f odpo\u010d\u00edvala a p\u0159id\u00e1val ji do batohu za ostatn\u00edmi v\u011bcmi.<\/div>\n
„Tak, hotovka, m\u016f\u017eeme j\u00edt,“<\/em> usm\u00e1l se. Niky byla oble\u010den\u00e1 a p\u0159ipraven\u00e1 vyrazit. Nahodil si batoh s v\u011bcmi na z\u00e1da a pokra\u010doval. „P\u0159ed dve\u0159mi je takov\u00e1 p\u0159ek\u00e1\u017eka, kterou mus\u00edme p\u0159esko\u010dit. Sama bys to asi nezvl\u00e1dla, tak\u017ee j\u00e1 t\u011b zvednu a pod\u00e1m t\u011b Tomovi, ano? A pros\u00edm\u2026 zav\u0159i rad\u0161i o\u010di, jo? Neptej se pro\u010d, prost\u011b zav\u0159i o\u010di,“<\/em> sna\u017eil se u\u0161et\u0159it Niky pohledu na mrtvoly, b\u00e1l se, \u017ee by z toho pak m\u011bla v\u011bt\u0161\u00ed trauma ne\u017e z cel\u00e9ho \u00fanosu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak m\u016f\u017eeme,“<\/em> p\u0159ik\u00fdvla Niky a dobrovoln\u011b semkla v\u00ed\u010dka. P\u0159edstava, \u017ee ji Bill ponese chvilku v n\u00e1ru\u010d\u00ed, pro ni byla daleko zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e d\u016fvod, pro\u010d m\u00e1 pr\u00e1v\u011b te\u010f zav\u00edrat o\u010di, v tu chv\u00edli ji to snad ani netr\u00e1pilo\u2026 hlavn\u00ed bylo, \u017ee za chv\u00edli se j\u00ed budou dot\u00fdkat jeho ruce\u2026 b\u00e1la se, \u017ee pro n\u011bj bude moc t\u011b\u017ek\u00e1, \u017ee i p\u0159esto, jak je hube\u0148ou\u010dk\u00e1, tenhle \u0161t\u00edhl\u00fd kluk ji neuzvedne a upadnou spolu na zem. Uc\u00edtila, jak ji bere za ruku a vede ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Tak jo, jdeme na to, neboj se, uzvednu t\u011b, nic se ti nestane,“<\/em> ujistil ji je\u0161t\u011b Bill, kdy\u017e se zastavili. „M\u00e1\u0161 ty o\u010di zav\u0159en\u00fd?“<\/em> ubezpe\u010dil se, ne\u017e v\u00fdchod otev\u0159el svou mysl\u00ed.<\/div>\n
„Jasn\u011b, nic nevid\u00edm,“<\/em> ujistila ho Niky a opravdu m\u011bla v\u00ed\u010dka pevn\u011b semknut\u00e1. Necht\u011bla ani vid\u011bt, jak tenhle trapas dopadne. Do nosu ji ude\u0159il divn\u00fd z\u00e1pach, ale sna\u017eila se soust\u0159edit na Billovy ruce, kter\u00e9 ji objaly zezadu kolem bok\u016f a lehk\u00e1 jako p\u00edrko se najednou ocitla nad zem\u00ed. Byla v \u0161oku z toho, jak snadno ji unesl. Jako by nic nev\u00e1\u017eila, snad by si s n\u00ed mohl i pohazovat, kdyby cht\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tom!“ sly\u0161ela, jak zavolal Bill na sv\u00e9ho bratra, aby ho upozornil, \u017ee se m\u00e1 p\u0159ipravit. „Nat\u00e1hni ruce, a chy\u0165 se br\u00e1chy. A neboj, udr\u017e\u00ed t\u011b, j\u00e1 mu pom\u00e1h\u00e1m,“<\/em> uklid\u0148oval ji Bill, kdy\u017e ji pod\u00e1val sv\u00e9mu bratrovi.<\/div>\n
„Jak m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 udr\u017eet, jsi tak huben\u00fd,“<\/em> poslala mu bezd\u011b\u010dn\u011b my\u0161lenku, ani\u017e by si uv\u011bdomila, \u017ee ji odes\u00edl\u00e1. Odpov\u011bd\u00ed j\u00ed byl Bill\u016fv pobaven\u00fd sm\u00edch.<\/div>\n
„Uzvednu v\u0161echno, co chci. Jsi jako p\u00edrko,“<\/em> ujistil ji, kdy\u017e ji pou\u0161t\u011bl a p\u0159ed\u00e1val do bratrovy n\u00e1ru\u010de. Objala Toma kolem krku a dr\u017eela se ho jako kl\u00ed\u0161t\u011b, jak se b\u00e1la, \u017ee upadne. Uc\u00edtila na tv\u00e1\u0159i jeho dredy, von\u011bl jinak ne\u017e jeho bratr, a taky nebyl tak vychrtl\u00fd. Pod jeho tri\u010dkem c\u00edtila svaly, kter\u00e9 Billovi sch\u00e1zely.<\/div>\n
„U\u017e m\u016f\u017eu otev\u0159\u00edt o\u010di? Boj\u00edm se,“<\/em> zoufale vyslala prosbu k Billovi, ale odpov\u011b\u010f byla je\u0161t\u011b st\u00e1le z\u00e1porn\u00e1.<\/div>\n
„A\u017e za chv\u00edli, ano? Te\u010f p\u016fjdete po schodech nahoru, zvl\u00e1dne\u0161 to?“<\/em> zji\u0161\u0165oval, jestli nepot\u0159ebuje pomoc.<\/div>\n
„Zvl\u00e1dnu, v pohod\u011b, jen \u0159ekni Tomovi, a\u0165 m\u011b postav\u00ed. Nemus\u00ed m\u011b n\u00e9st,“<\/em> pobaven\u011b odpov\u011bd\u011bla. Hned nato sly\u0161ela Billa mluvit n\u011bmecky, ale nerozum\u011bla z toho ani slovu. Bylo tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee si s n\u00edm m\u016f\u017ee pov\u00eddat, ani\u017e by znala jeho rodnou \u0159e\u010d, ale kdy\u017e mluvili brat\u0159i spolu nahlas, p\u0159ipadala si najednou zvl\u00e1\u0161tn\u011b. V tu chv\u00edli byla jako vet\u0159elec, kter\u00fd netu\u0161\u00ed, co se kolem n\u011bj d\u011bje. Ale te\u010f nebyl \u010das p\u0159em\u00fd\u0161let o nesmyslech, museli ut\u00edkat pry\u010d. Na vzduch. Na svobodu.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
„Nastartuj, pros\u00edm t\u011b,“ oto\u010dil se Tom na sv\u00e9ho bratra, sed\u00edc\u00edho na zadn\u00edm sedadle. Zase s\u00e1hl do pr\u00e1zdna, kdy\u017e se chystal oto\u010dit kl\u00ed\u010dkem v zapalov\u00e1n\u00ed, n\u011bjak si je\u0161t\u011b nesta\u010dil zvyknout, \u017ee tahle \u010dern\u00e1 dod\u00e1vka startuje syst\u00e9mem „elektronicBill“.<\/div>\n
„Jasn\u011b, hned,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a b\u011bhem chvilinky se motor op\u011bt rozb\u011bhl. Tom mrkl do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka, aby zkontroloval, co se d\u011bje vzadu. Niky u\u017e byla p\u0159ikryt\u00e1 teplou dekou a Bill ji obj\u00edmal kolem ramen, aby ji rychleji zah\u0159\u00e1l, v\u0161e zat\u00edm prob\u00edhalo, jak m\u011blo.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se s \u00falevou p\u0159ipoutal, kdy\u017e dorazili zp\u011bt do auta, cesta byla d\u00edkybohu naprosto bez probl\u00e9m\u016f. Tma jako inkoust je p\u0159ikryla, dokonce i ten m\u011bs\u00edc zalezl za mrak, aby to m\u011bli leh\u010d\u00ed, v\u0161echno jim hr\u00e1lo do karet. Nikde nebyla ani noha, tak\u017ee jen potichu p\u0159eb\u011bhli a zmizeli v aut\u011b. Bill hned po akci „skok p\u0159es mrtvolky“, p\u0159i kter\u00e9m musel pou\u017e\u00edt svoje schopnosti, aby ho v\u016fbec bez \u00farazu dok\u00e1zal, je\u0161t\u011b dole ve sklep\u011b zamkl dve\u0159e, aby m\u011bli policajti mo\u017enost hloubat nad t\u00edm, jak se Niky dostala ven z uzav\u0159en\u00e9ho v\u011bzen\u00ed; zaklapl hlavn\u00ed vchod a zav\u0159el vrzaj\u00edc\u00ed branku. V\u0161echno bylo tak, jako kdy\u017e sem p\u0159i\u0161li, jen Niky se jako z\u00e1zrakem vypa\u0159ila.<\/div>\n
<\/div>\n
Te\u010f sed\u011bla na zadn\u00edm sedadle spole\u010dn\u011b se sv\u00fdm zachr\u00e1ncem a Tom si uv\u011bdomoval, \u017ee z toho mus\u00ed b\u00fdt \u00fapln\u011b mimo. Dovedl si p\u0159edstavit, jak\u00e9 to je, kdy\u017e v\u00e1s po tolika t\u00fddnech osvobod\u00ed n\u011bkdo, koho bezmezn\u011b obdivujete a milujete. Musela z toho b\u00fdt \u00fapln\u011b bez sebe. Toma bodl osten \u017e\u00e1rlivosti, kdy\u017e ty dva vid\u011bl spolu, jak se obj\u00edmaj\u00ed. Byl to jen chvilkov\u00fd z\u00e1blesk, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill se s n\u00ed neobj\u00edm\u00e1, \u017ee se sna\u017e\u00ed Niky co nejrychleji zah\u0159\u00e1t, ale stejn\u011b\u2026 vypadalo to tak d\u016fv\u011brn\u011b\u2026 nedovedl si p\u0159edstavit, \u017ee by m\u011bl jeho bratr najednou holku. Zbl\u00e1znil by se \u017e\u00e1rlivost\u00ed. Ani na to necht\u011bl myslet.<\/div>\n
Motor potichu vrn\u011bl a Tom zapnul topen\u00ed. Bylo pot\u0159eba dod\u00e1vku co nejrychleji vytopit, tak zapnul v\u011btr\u00e1n\u00ed, vh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed tepl\u00fd vzduch do auta, na pln\u00fd v\u00fdkon.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak kam to bude, panstvo?“ mrknul jako zku\u0161en\u00fd taxik\u00e1\u0159 do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka na ty dv\u011b huben\u00e9 hrdli\u010dky a pomalu vyjel na cestu, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed do m\u011bsta.<\/div>\n
„Je\u010f zp\u00e1tky k nemocnici, pot\u0159ebuju je\u0161t\u011b jednou mluvit s recep\u010dn\u00ed,“ po\u017e\u00e1dal ho Bill.<\/div>\n
„Copak, nechce\u0161 j\u00ed douf\u00e1m pod\u011bkovat?“ zeptal se Tom s \u00fasm\u011bvem. „Teda ale zaslou\u017eila by si to, bez n\u00ed bychom te\u010f je\u0161t\u011b \u010dekali v aut\u011b, ne\u017e otev\u0159ou v elektru,“ dodal a mrknul na Billa.<\/div>\n
„Jo, zaslou\u017eila by si odm\u011bnu, ale budu j\u00ed muset naopak tro\u0161ku ubl\u00ed\u017eit,“ sd\u011blil bohorovn\u011b sv\u00e9mu star\u0161\u00edmu dvoj\u010deti Bill a tv\u00e1\u0159il se, jakoby nic.<\/div>\n
„Co\u017ee? Jedem j\u00ed odpr\u00e1sknout, jo?“ sm\u00e1l se Tom. „No jo, nepohodln\u00fd sv\u011bdci se odjak\u017eiva zab\u00edjeli, to je fakt. Tos m\u011bl ov\u0161em \u010dmajznout tu pistoli, co le\u017eela tam dole,“ k\u00fdvl sm\u011brem k domu, kde z\u016fstali le\u017eet ti dva.<\/div>\n
„M\u00e1m lep\u0161\u00ed zp\u016fsob,“ usm\u00e1l se Bill bratrovu n\u00e1padu. „Napadlo m\u011b, \u017ee by m\u011b mohla \u00fapln\u011b klidn\u011b identifikovat. Tro\u0161ku j\u00ed sm\u00e1znu pam\u011b\u0165, proto\u017ee a\u017e ty dv\u011b mrtvoly najdou a za\u010dnou \u010dmuchat kolem, mohli by doj\u00edt a\u017e k n\u00ed. Ona je klidn\u011b schopn\u00e1 m\u011b popsat policajt\u016fm tak dokonale, \u017ee si pro m\u011b druhej den p\u0159ijdou. M\u00e1 skv\u011blou pam\u011b\u0165 a fantazie na rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed, sta\u010d\u00ed, kdy\u017e \u0159ekne, \u017ee jsem m\u011bl znam\u00ednko na brad\u011b, hn\u011bd\u00fd o\u010di, k\u0159iv\u00fd zuby a maj m\u011b,“ vysv\u011btlil Tomovi, pro\u010d se mus\u00ed vr\u00e1tit do nemocnice. „T\u0159eba m\u00e1 mal\u00ed\u0159sk\u00fd nad\u00e1n\u00ed a ud\u011bl\u00e1 jim portr\u00e9t jak v\u00edno\u2026 nem\u016f\u017eu riskovat. Krom toho o mn\u011b v\u00ed je\u0161t\u011b sestra Kamila, tak\u017ee tam prost\u011b mus\u00edm,“ uzav\u0159el to Bill.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co \u017ee j\u00ed ud\u011bl\u00e1\u0161?“ udiven\u011b mrknul Tom do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka, netu\u0161il, \u017ee m\u00e1 jeho kouzeln\u00fd br\u00e1\u0161ka je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed trumfy v ruk\u00e1vu, o kter\u00fdch mu zat\u00edm ne\u0159ekl. S nelibost\u00ed p\u0159i tom zaznamenal, \u017ee Niky m\u00e1 hlavu polo\u017eenou na Billov\u011b rameni.<\/div>\n
„Tro\u0161ku se j\u00ed vyma\u017eu z pam\u011bti,“ zopakoval Bill, „nen\u00ed to nic t\u011b\u017ek\u00fdho, Meg m\u011b to nau\u010dila u\u017e d\u00e1vno, ale je\u0161t\u011b jsem to nezkou\u0161el, zn\u00e1m jenom teorii. Nebylo na kom to zkou\u0161et, ten z\u00e1sah je nevratnej. Kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1m, u\u017e si na ten okam\u017eik nikdy nem\u00e1 \u0161anci vzpomenout,“ vysv\u011btloval Tomovi, zat\u00edmco se sna\u017eil p\u0159ikr\u00fdt Niky dekou tak, aby ani malinkou skulinkou teplo nemohlo ut\u00e9ct. Vyh\u00fdbal se p\u0159i tom jej\u00edm obdivn\u00fdm o\u010d\u00edm, jimi\u017e na n\u011bm visela, bylo mu trapn\u011b. Mrzelo ho, \u017ee mu utekl pobaven\u00fd sm\u00edch, kdy\u017e p\u0159edt\u00edm l\u00edbala jeho fotku na hrnku, ale nemohl si pomoct.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se mezit\u00edm pomalu rozjel zp\u00e1tky do m\u011bsta, nen\u00e1padn\u011b pokukoval dozadu a pozoroval ty dva. Nech\u00e1pal svoje pocity, v\u017edy\u0165 ta holka je \u00fapln\u011b ne\u0161kodn\u00e1 unesen\u00e1 fanynka, kter\u00e1 ho p\u0159ece nem\u011bla \u0161anci ohrozit, ale stejn\u011b mu vadilo, \u017ee se Billa neust\u00e1le dot\u00fdk\u00e1. To bylo jen jeho pr\u00e1vo\u2026 sakra, a\u0165 na n\u011bj nesah\u00e1! Kdyby byla aspo\u0148 o\u0161kliv\u00e1, ale ona byla hezk\u00e1 i po tom, co str\u00e1vila m\u011bs\u00edc ve v\u011bzen\u00ed. O\u010dek\u00e1val zdrcenou trosku, ale tohle je \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed holka. Nejv\u00edc ho ale \u0161tvalo, \u017ee si pr\u00e1v\u011b te\u010f s Billem mohli klidn\u011b v my\u0161lenk\u00e1ch vyzn\u00e1vat l\u00e1sku a on by o tom nem\u011bl \u0161anci v\u011bd\u011bt. Um\u011bla n\u011bco, co on ne a to ho neskute\u010dn\u011b roz\u010dilovalo. A\u0165 d\u011blal, co d\u011blal, stejn\u011b jeho o\u010di neust\u00e1le ut\u00edkaly ke zp\u011btn\u00e9mu zrc\u00e1tku, aby kontroloval, co se vzadu d\u011bje. M\u011bli p\u0159ed sebou u\u017e jen p\u00e1r minut cesty, ne\u017e doraz\u00ed k nemocnici.<\/p>\n<\/div>\n
„N\u011bkomu zavol\u00e1me,“<\/em> usm\u00e1l se Bill na Niky a vyt\u00e1hl z kapsy mobil. Chvilku listoval seznamem, ne\u017e na\u0161el to spr\u00e1vn\u00e9 jm\u00e9no, zm\u00e1\u010dkl vol\u00e1n\u00ed a za chvilku u\u017e se \u010d\u00edslo vyt\u00e1\u010delo. Na palubn\u00edch hodin\u00e1ch sice sv\u00edtila \u010derven\u00e1 \u010d\u00edsla 3:04, ale byli domluven\u00ed, \u017ee m\u016f\u017ee volat kdykoliv.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ ozvalo se rozespale ze sluch\u00e1tka. Bill sice nerozum\u011bl \u010desk\u00e9mu slovu, ale hlas poznal bezpe\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ \u0159ekl n\u011bmecky a \u010dekal, jak\u00e1 bude na druh\u00e9m konci reakce.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161marj\u00e1, to jste vy, \u017ee jo? Je n\u011bco nov\u00fdho? N\u011bco se stalo? J\u00e1 u\u017e myslel, \u017ee se mi nikdy neozvete,“ spustil najednou n\u011bmecky Nikolin otec, zcela probuzen. Po dlouh\u00fdch p\u011bti dnech to bylo poprv\u00e9, co se mu nezn\u00e1m\u00fd ozval. B\u00e1l se, \u017ee dostane \u0161patnou zpr\u00e1vu, klepal se mu hlas, ruka s telefonem i brada. Ale hlas na druh\u00e9 stran\u011b p\u016fsobil klidn\u011b, kdy\u017e mu \u0159\u00edkal pozm\u011bn\u011bn\u00fdm chraplav\u00fdm hlasem: „Jist\u011b, \u017ee je n\u011bco nov\u00e9ho. N\u011bkoho v\u00e1m p\u0159ed\u00e1m, mysl\u00edm, \u017ee budete m\u00edt radost.“ Bill se usm\u00e1l a p\u0159idr\u017eel telefon Niky u ucha. „T\u00e1ta,“<\/em> poslal j\u00ed stru\u010dnou my\u0161lenku a mrkl na ni. „Ne\u0159\u00edkej mu, kdo jsem, nesm\u00ed to v\u011bd\u011bt,“<\/em> rad\u0161i je\u0161t\u011b zd\u016fraznil, i kdy\u017e u\u017e spolu tohle probrali d\u0159\u00edv. „Pak nezav\u011b\u0161uj, chci s n\u00edm je\u0161t\u011b mluvit,“<\/em> rychle dodal, ale u\u017e si nebyl jist, jestli ho Niky vn\u00edmala, kdy\u017e mu radostn\u011b brala mobil z ruky. Bylo j\u00ed v tu chv\u00edli fuk, \u017ee t\u00edm \u00fapln\u011b zkazila Billovu zateplovac\u00ed akci „mumie Niky“, te\u010f nebylo teplo d\u016fle\u017eit\u00e9, te\u010f byl d\u016fle\u017eit\u00fd t\u00e1ta. Kulometn\u00e1 palba \u010desk\u00fdch slov, kter\u00e1 se spustila z jej\u00edch \u00fast, byla pro dvoj\u010data naprosto nesrozumiteln\u00e1, vlastn\u011b ji poprv\u00e9 sly\u0161eli plynule mluvit \u010desky. Radostn\u011b brebentila do telefonu, sm\u00e1la se, plakala, byla prost\u011b \u0161\u0165astn\u00e1 a to ob\u011bma vykouzlilo na tv\u00e1\u0159\u00edch spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv. Byli \u0161\u0165astn\u00ed s n\u00ed, dok\u00e1zali to a to je napl\u0148ovalo kr\u00e1sn\u00fdm pocitem.<\/p>\n<\/div>\n
Tom zajel na stejn\u00e9 m\u00edsto p\u0159ed nemocnici jako poprv\u00e9 a \u010dekal. Niky st\u00e1le je\u0161t\u011b pov\u00eddala, z\u0159ejm\u011b ta\u0165kovi a mamce vypr\u00e1v\u011bla v\u0161echny svoje z\u00e1\u017eitky, ale u\u017e byl \u010das kon\u010dit. Tom se v\u00fdznamn\u011b zad\u00edval na Billa a gestem mu nazna\u010dil, aby Niky prost\u011b nemilosrdn\u011b t\u00edpnul, nen\u00ed \u010das. Byla jak rozkecan\u00e9 r\u00e1dijko, co nen\u00ed k zastaven\u00ed. Bill jen p\u0159ik\u00fdvl, i kdy\u017e se mu moc necht\u011blo p\u0159ekazit jej\u00ed radostn\u00fd rozhovor s rodi\u010di, ale nebylo zbyt\u00ed.<\/div>\n
„Niky, mus\u00edte kon\u010dit, pot\u0159ebuju s t\u00e1tou je\u0161t\u011b mluvit,“<\/em> poslal j\u00ed my\u0161lenku. Zvedla k n\u011bmu o\u010di a n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvla. \u0158ekla je\u0161t\u011b dv\u011b v\u011bty, poslala po telefonu pusu a mobil vr\u00e1tila majiteli. Rychle se zase zavrtala do deky a poslouchala Billovu libozvu\u010dnou n\u011bm\u010dinu. Stra\u0161n\u011b se j\u00ed l\u00edbilo, kdy\u017e Bill mluvil sv\u00fdm rodn\u00fdm jazykem. R\u00e1da ho poslouchala.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak co? Spokojen?“ usm\u00e1l se Bill do telefonu.<\/div>\n
„D\u011bkuju v\u00e1m, jsme va\u0161i do\u017eivotn\u00ed dlu\u017en\u00edci,“ rozpl\u00fdval se Nikolin t\u00e1ta \u0161t\u011bst\u00edm. „Cokoliv budete kdykoliv pot\u0159ebovat, zavolejte, ud\u011bl\u00e1m pro v\u00e1s v\u0161echno, co bude v m\u00fdch sil\u00e1ch,“ dodal vd\u011b\u010dn\u011b, ale to u\u017e ho Bill p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„Nen\u00ed t\u0159eba, jsem r\u00e1d, \u017ee se to povedlo. Mus\u00edme se domluvit, kde a kdy v\u00e1m Niky vr\u00e1t\u00edme a jak to provedem, proto\u017ee policie se v\u00e1s zcela jist\u011b bude vypt\u00e1vat,“ mluvil pomalu, aby mu pan Petr rozum\u011bl. „Jsme moment\u00e1ln\u011b v Moringenu, ale mus\u00edme se z \u010dasov\u00fdch d\u016fvod\u016f vr\u00e1tit co nejrychleji do Hamburku, tak\u017ee bych byl moc r\u00e1d, kdybyste si tam pro Niky p\u0159ijeli. Za jak dlouho mysl\u00edte, \u017ee byste to zvl\u00e1dli?“ zeptal se, aby si s Tomem pak mohli up\u0159esnit pl\u00e1ny. Kdy\u017e ho Nikoly otec ujistil, \u017ee ve \u010dty\u0159i hodiny nejpozd\u011bji vyjedou, a tud\u00ed\u017e jsou v Hamburku druh\u00fd den kolem poledne, vr\u00e1til se je\u0161t\u011b k tomu, co museli vy\u0159e\u0161it. V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e se nesetkaj\u00ed, nemohl se otci Niky jen tak uk\u00e1zat, tak\u017ee bylo pot\u0159eba v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9 domluvit hned.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Mus\u00edme vymyslet n\u011bjakou v\u011brohodnou historku o tom, kde a jak jste Niky na\u0161el,“ vysv\u011btlil panu Petrovi a hned pokra\u010doval. „Nejlep\u0161\u00ed asi bude, kdy\u017e pojedete s Niky zp\u00e1tky dom\u016f a ohl\u00e1s\u00edte to a\u017e tam. Va\u0161\u00ed policii n\u011bco namluv\u00edte, t\u0159eba si vymysl\u00edte historku o tom, jak v\u00e1m v noci n\u011bkdo nezn\u00e1m\u00fd zavolal, \u017ee ji na\u0161el na hranic\u00edch u silnice opu\u0161t\u011bnou, a cht\u011bl, abyste si pro ni ihned p\u0159ijel, proto\u017ee sp\u011bch\u00e1 na slu\u017eebn\u00ed cestu do zahrani\u010d\u00ed a nem\u016f\u017ee dlouho \u010dekat. Snad po n\u011bm nebudou p\u00e1trat, kdy\u017e bude Niky \u017eiv\u00e1 a zdrav\u00e1, a kdy\u017e jim potvrd\u00ed, \u017ee to nebyl \u00fanosce, ale n\u011bkdo, kdo ji jen n\u00e1hodou na\u0161el.“ Uv\u011bdomil si, \u017ee budou muset s Niky je\u0161t\u011b v\u0161echno domluvit, aby v\u011bd\u011bla, co m\u00e1 vlastn\u011b vypov\u00eddat. „Mus\u00edte jim p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b zahr\u00e1t, \u017ee jste byl o dceru strachy bez sebe a v\u016fbec si nevzpomn\u011bl na to, zavolat nejd\u0159\u00edv polici. To by mohli snadno spolknout, co mysl\u00edte?“ usm\u00edval se Bill, kdy\u017e mu Tom souhlasn\u011b p\u0159ikyvoval. Sice asi Nikolin otec dostane vynad\u00e1no, \u017ee nezavolal nejd\u0159\u00edv policii a oni tak nemohli chytit potencion\u00e1ln\u00edho \u00fanosce, ale kdy\u017e bude d\u00edvka \u017eiv\u00e1 a zdrav\u00e1, bude to nakonec jedno. Mu\u017e na druh\u00e9m konci mu v\u0161echno s radost\u00ed odsouhlasil, Bill mu nadiktoval je\u0161t\u011b adresu kousek od studia, kam si pro dceru maj\u00ed p\u0159ijet, a zav\u011bsil. Volal ze skryt\u00e9ho \u010d\u00edsla, tak\u017ee pan Petr nemohl volat zp\u011bt, ale kdyby bylo je\u0161t\u011b n\u011bco pot\u0159eba, s Niky bude m\u00edt spojen\u00ed u\u017e nav\u017edycky. Tohle bylo snad vy\u0159e\u0161en\u00e9 a te\u010f musel je\u0161t\u011b za Martou.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak, jdu na to, za chvilku jsem zp\u00e1tky, douf\u00e1m, \u017ee mi to nebude dlouho trvat,“ usm\u00e1l se na br\u00e1\u0161ku. Niky stru\u010dn\u011b vysv\u011btlil, \u017ee je za chv\u00edli zp\u00e1tky, aby se ned\u011bsila a vystoupil z auta.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule „Scheisse,“ sly\u0161ela Niky tich\u00e9 zamuml\u00e1n\u00ed, kdy\u017e si ten \u010dern\u00fd \u0161t\u00edhl\u00fd kluk opra\u0161oval kolena a ruce, kter\u00fdmi dopadl na podlahu. Pobavilo ji, kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee prvn\u00ed, co od sv\u00e9ho zachr\u00e1nce sly\u0161\u00ed nahlas, je jedin\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 nad\u00e1vka, kterou znala. Romantika jako<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[164],"tags":[],"class_list":["post-15813","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15813","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15813"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15813\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15813"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15813"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15813"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}