{"id":15833,"date":"2008-12-06T18:00:00","date_gmt":"2008-12-06T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15797"},"modified":"2008-12-06T18:00:00","modified_gmt":"2008-12-06T17:00:00","slug":"dar-ii-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/06\/dar-ii-33\/","title":{"rendered":"Dar II 33."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Potichu zaklapli dve\u0159e dod\u00e1vky a pl\u00ed\u017eili se tichou noc\u00ed k velk\u00e9mu \u017elut\u00e9mu domu. Na cestu jim sv\u00edtil slab\u00fd srpek m\u011bs\u00edce a vzd\u00e1len\u00e9 pouli\u010dn\u00ed lampy z hlavn\u00ed silnice. Tom \u0161el jako neohro\u017een\u00fd hrdina prvn\u00ed, sledoval ka\u017ed\u00e9 \u0161ustnut\u00ed tr\u00e1vy a zahouk\u00e1n\u00ed s\u00fd\u010dka, neust\u00e1le se ohl\u00ed\u017eel, jestli je Bill za n\u00edm v po\u0159\u00e1dku a nakonec nevydr\u017eel a podal sv\u00e9mu dvoj\u010deti ruku. Cht\u011bl ho m\u00edt pod kontrolou, cht\u011bl ho dr\u017eet, dot\u00fdkat se ho\u2026 c\u00edtil se tak o mnoho l\u00edp. Kolem domu se rozprost\u00edrala velk\u00e1 zahrada, n\u00edzk\u00e9 jablon\u011b byly obsypan\u00e9 \u010derven\u00fdmi kulat\u00fdmi plody a jejich v\u011btve \u0161ustily v chladn\u00e9m v\u00e1nku. L\u00e9to odch\u00e1zelo a p\u0159ed\u00e1valo svou moc do rukou podzimu. Bill se klepal zimou i nervozitou. \u010c\u00edm bl\u00ed\u017e byli sv\u00e9mu c\u00edli, t\u00edm h\u016f\u0159 se c\u00edtil. B\u00e1l se, \u017ee zklame, \u017ee tohle nen\u00ed ten spr\u00e1vn\u00fd d\u016fm a Niky je n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde. Necht\u011bl ji prozat\u00edm budit, nerad by j\u00ed dod\u00e1val fale\u0161n\u00e9 nad\u011bje, nechal ji rad\u0161i v nev\u011bdomosti klidn\u011b sp\u00e1t a vzbud\u00ed ji, a\u017e si bude jist\u00fd, \u017ee stoj\u00ed za jej\u00edmi dve\u0159mi.<\/div>\n
<\/div>\n
Te\u010f ov\u0161em do\u0161li k prvn\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017ece. Z\u00e1mek zahradn\u00ed branky jemn\u011b cvakl, kdy\u017e do n\u011bj Bill nasm\u011broval svou my\u0161lenku, podpo\u0159enou c\u00edlen\u00fdm svazkem energie. Branka se s m\u00edrn\u00fdm zavrz\u00e1n\u00edm pootev\u0159ela a oba chlapci sebou trhli. V tich\u00e9 noci vrznut\u00ed branky zn\u011blo jako st\u0159elba z kulometu.<\/div>\n
„Tomi,“ za\u0161eptal Bill t\u011bsn\u011b za bratrov\u00fdm ramenem. „Na nic nesahej, kv\u016fli otisk\u016fm,“ vzpomn\u011bl si na v\u0161echny detektivn\u00ed seri\u00e1ly, kter\u00e9 kdy vid\u011bl. Rukavice nevzal, to ho nenapadlo, tak te\u010f musel v\u0161echno ovl\u00e1dat svoj\u00ed mysl\u00ed.<\/div>\n
\n
„Neboj,“ \u0161pitnul Tom nazp\u00e1tek a st\u00e1hl si ruk\u00e1v sv\u00e9 velk\u00e9 mikiny co nejv\u00edc dol\u016f. Zabalenou dlan\u00ed jemn\u011b a pomalu otv\u00edral vrzaj\u00edc\u00ed branku. Na\u0161t\u011bst\u00ed u\u017e nevyd\u00e1vala tak nesnesiteln\u00fd zvuk jako na za\u010d\u00e1tku. Pro\u0161li do zahrady, na\u0161lapovali po betonov\u00e9m chodn\u00ed\u010dku, a d\u00e1vali velk\u00fd pozor, aby ne\u0161l\u00e1pli n\u011bkam, kde by mohli zanechat otisk sv\u00e9 boty. Ka\u017ed\u00e1 sebemen\u0161\u00ed stopa, kter\u00e1 by je mohla prozradit, je ohro\u017eovala.<\/div>\n
„Pod\u00edv\u00e1m se dozadu,“ za\u0161eptal Tom a vydal se vpravo kolem domu zjistit, jestli v oknech, kter\u00e1 nem\u011bli mo\u017enost hl\u00eddat, nen\u00ed n\u00e1znak lidsk\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti. Bill jen neochotn\u011b pustil bratrovu ruku a pomalinku se p\u0159ibli\u017eoval k hlavn\u00edm dve\u0159\u00edm. V duchu se modlil, prosil v\u0161echny ty naho\u0159e, kte\u0159\u00ed ho navezli do t\u00e9hle situace t\u00edm, \u017ee mu nad\u011blili jeho schopnosti, aby jim pomohli a nenechali je ve \u0161tychu. Trhl sebou, kdy\u017e usly\u0161el fun\u011bn\u00ed z lev\u00e9 strany domu, ale \u00falevn\u011b si oddechl, kdy\u017e zjistil, \u017ee je to Tom, kter\u00fd state\u010dn\u011b ob\u011bhl cel\u00fd d\u016fm.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je to v suchu, ticho, tma\u2026“ za\u0161eptal ud\u00fdchan\u00fd bratr a sledoval, jak se br\u00e1\u0161ka soust\u0159ed\u00ed na z\u00e1mek domovn\u00edch dve\u0159\u00ed. Museli rychle zmizet uvnit\u0159, ne\u017e si jich n\u011bkdo v\u0161imne. Sousedn\u00ed d\u016fm s protivnou obyvatelkou byl sice daleko, ale \u010dlov\u011bk nikdy nev\u00ed, co v\u0161echno takov\u00e1 babka m\u016f\u017ee vid\u011bt, kdy\u017e nem\u016f\u017ee sp\u00e1t a \u010du\u010d\u00ed v noci z okna. Nesm\u011bli te\u010f riskovat, \u017ee na n\u011b zavol\u00e1 poldy, museli jednat rychle. Cvaknut\u00ed bezpe\u010dnostn\u00edho z\u00e1mku zn\u011blo skoro stejn\u011b jako vrznut\u00ed branky\u2026 neskute\u010dn\u011b nahlas. Dve\u0159e se pootev\u0159ely a oba chlapci se jimi co nejrychleji prot\u00e1hli a zmizeli v dom\u011b. Dve\u0159e za nimi zapadly a prvn\u00ed, co je zaujalo, byl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pach. Je\u0161t\u011b nikdy nec\u00edtili n\u011bco tak divn\u011b sladk\u00e9ho, ale te\u010f nebyl \u010das o tom p\u0159em\u00fd\u0161let. Ob\u011bma bu\u0161ilo srdce a\u017e v krku, d\u00fdchali jako by ub\u011bhli marat\u00f3n a strnule st\u00e1li v temn\u00e9 p\u0159eds\u00edni\u2026 bohu\u017eel, nebyla tak temn\u00e1, jak by m\u011bla b\u00fdt a z nitra domu k nim dol\u00e9haly tlumen\u00e9 hlasy.<\/div>\n
<\/div>\n
„Sakra\u2026“ uteklo Tomovi \u0161eptnut\u00ed, v dom\u011b ur\u010dit\u011b n\u011bkdo je. Oba st\u00e1li jako p\u0159imra\u017een\u00ed a neodva\u017eovali se ani pohnout. Tohle se jim nel\u00edbilo\u2026<\/div>\n
„Po\u010dkej tady, jdu to omrknout,“ za\u0161eptal Bill, kdy\u017e se po chvilce vzpamatoval ze \u0161oku. Zvenku byl d\u016fm absolutn\u011b temn\u00fd a tady se sv\u00edt\u00ed a mluv\u00ed\u2026 majitel\u00e9 nejsp\u00ed\u0161 pou\u017e\u00edvali nepr\u016fhledn\u00e9 \u017ealuzie, skrz kter\u00e9 nebylo ven vid\u011bt ani slabounk\u00e9 sv\u011btlo\u2026 z\u0159ejm\u011b m\u011bli co tajit.<\/div>\n
„Nebl\u00e1zni, n\u011bco se ti stane, poj\u010f pry\u010d,“ tahal ho Tom za ruk\u00e1v zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Neboj, nebudu vid\u011bt,“ usm\u00e1l se Bill a v tu chv\u00edli zmizel. Vypa\u0159il se jako p\u00e1ra nad hrncem a neb\u00fdt toho, \u017ee je\u0161t\u011b za\u0161eptal: „Hned jsem zp\u00e1tky,“ Tom by se snad strachy zbl\u00e1znil. Nezb\u00fdvalo mu, ne\u017e \u010dekat a doufat, \u017ee sv\u00e9 mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00ed \u017eiv\u00e9 a zdrav\u00e9\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se pomalu pl\u00ed\u017eil velkou halou, p\u0159esto\u017ee si byl jist\u00fd t\u00edm, \u017ee ho nem\u016f\u017ee nikdo vid\u011bt. D\u011bkoval za svou schopnost kdykoliv zmizet zv\u011bdav\u00fdm o\u010d\u00edm, i kdy\u017e na to spot\u0159eboval neskute\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed energie. Nemohl tak z\u016fstat dlouho, nem\u011bl by pak \u0161anci podniknout cokoliv dal\u0161\u00edho, ale te\u010f to bylo nezbytn\u00e9. Nakoukl do prvn\u00edch dve\u0159\u00ed, za kter\u00fdmi se sv\u00edtilo. Kuchyn\u011b\u2026 nikde nikdo\u2026 jen b\u00edl\u00fd pr\u00e1\u0161ek, rozsypan\u00fd po kuchy\u0148sk\u00e9 lince a p\u00e1r neumyt\u00fdch hrnk\u016f, \u010dekaj\u00edc\u00edch, a\u017e se o n\u011b n\u011bkdo postar\u00e1. Minul schody vedouc\u00ed vzh\u016fru do prvn\u00edho patra a nakoukl do dal\u0161\u00edch dve\u0159\u00ed. Z\u00e1chod a koupelna byly opu\u0161t\u011bn\u00e9 a temn\u00e9. Dal\u0161\u00ed m\u00edstnost naproti p\u0159es halu byl z\u0159ejm\u011b ob\u00fdvac\u00ed pokoj. Otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi odtud do haly pronikaly hlasy, kter\u00fdch se tak b\u00e1l. Opatrn\u011b, aby nenad\u011blal ani ten sebemen\u0161\u00ed hluk, se p\u0159ibl\u00ed\u017eil ke dve\u0159\u00edm a nakoukl se sta\u017een\u00fdm hrdlem dovnit\u0159. „Fujtajbl,“ skoro si odplivl \u00falevou, kdy\u017e uvid\u011bl zdroj z\u00e1hadn\u00fdch zvuk\u016f\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Choz\u00e9, po\u010dk\u00e1m na tebe, i kdybys byl ve v\u011bzen\u00ed sto let\u2026 miluji t\u011b, l\u00e1sko,“ pron\u00e1\u0161ela pr\u00e1v\u011b srdceryvn\u011b \u010dernovlas\u00e1 hrdinka jak\u00e9si argentinsk\u00e9 telenovely v televizi. Hraj\u00edc\u00ed bed\u00fdnka si v klidu tr\u016fnila na n\u00edzk\u00e9m stole\u010dku, hr\u00e1la z\u0159ejm\u011b pro nikoho a bylo j\u00ed fuk, \u017ee ho tak vyd\u011bsila. Bill se s \u00falevou op\u0159el o futra a vyd\u00fdch\u00e1val spla\u0161en\u011b bij\u00edc\u00ed srdce. Tohle vypadalo, \u017ee d\u016fm jeho majitel\u00e9 opustili tak rychle, \u017ee je ani nenapadlo vypnout televizi a zhasnout\u2026 Lampi\u010dka na stolku sice nevyd\u00e1vala prudk\u00e9 sv\u011btlo, ale neb\u00fdt pevn\u011b uzav\u0159en\u00fdch \u010dern\u00fdch \u017ealuzi\u00ed na okn\u011b, ur\u010dit\u011b by jej\u00ed z\u00e1\u0159i museli vid\u011bt. Nejsp\u00ed\u0161 to byla bezpe\u010dn\u00e1 ochrana p\u0159ed zv\u011bdavou sousedkou, o kter\u00e9 mluvila v nemocnici Marta. Slab\u00e1 lampi\u010dka osv\u011btlovala ob\u00fdvac\u00ed pokoj, ve kter\u00e9m byl docela slu\u0161n\u00fd binec. Pozotv\u00edran\u00e9 \u0161upl\u00edky, v\u011bci poh\u00e1zen\u00e9 po zemi\u2026 vypadalo to na opravdu rychl\u00fd \u00fat\u011bk. Bill pro jistotu je\u0161t\u011b rychle vyb\u011bhl schody do patra a nakoukl do ka\u017ed\u00fdch dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 potkal\u2026 nikde ani \u017eiv\u00e1\u010dka, pusto a pr\u00e1zdno.<\/p>\n<\/div>\n
Tom sebou leknut\u00edm trhnul, kdy\u017e se uprost\u0159ed p\u0159eds\u00edn\u011b z\u010distajasna zjevila \u010dern\u00e1 huben\u00e1 postava v k\u0161iltovce. „Je\u017ei\u0161i,“ vyl\u00edtlo z n\u011bj, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed si uv\u011bdomil, kdo se k n\u011bmu vr\u00e1til z prohl\u00eddky domu. „Tohle mi ned\u011blej, ty pako, m\u00e1lem m\u011b trefilo,“ post\u011b\u017eoval si ubl\u00ed\u017een\u011b a dr\u017eel ruku na sv\u00e9m spla\u0161en\u00e9m srdci. „Tak co?“ zeptal se potichounku.<\/div>\n
„Promi\u0148, to jsem necht\u011bl,“ odpov\u011bd\u011bl u\u017e viditeln\u00fd Bill. „Nikde ani noha,“ za\u0161eptal a v tu chv\u00edli si uv\u011bdomil, \u017ee je vlastn\u011b zbyte\u010dn\u00e9 mluvit potichu. „Asi odjeli hodn\u011b narychlo, nechali hr\u00e1t televizi, rozsv\u00edceno a p\u011bknej binec,“ \u0159ekl u\u017e sv\u00fdm norm\u00e1ln\u00edm hlasem. „Vid\u011bl jsem schody dol\u016f, to bude nejsp\u00ed\u0161 n\u00e1\u0161 c\u00edl,“ dodal a chytil Toma za ruku, kdyby bylo je\u0161t\u011b rychle t\u0159eba zmizet, aby se mohli vypa\u0159it spolu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak m\u011b ve\u010f,“ oddychl si Tom a vydal se za br\u00e1\u0161kou do prostorn\u00e9 haly. Bezd\u011b\u010dn\u011b si dv\u011bma prsty ucpal nos a u\u0161kl\u00edbl se. „Teda ale je tu smrad jak ve vopi\u010d\u00e1rn\u011b,“ zabru\u010del. Bill na to nereagoval, ale ud\u011blal naprosto stejn\u00e9 gesto jako Tom a zacpal si nos. \u010c\u00edm v\u00edc se bl\u00ed\u017eili ke schod\u016fm do suter\u00e9nu, t\u00edm v\u00edc nasl\u00e1dl\u00fd z\u00e1pach zesiloval. Bill za\u010d\u00ednal tu\u0161it, \u017ee cesta dol\u016f nebude proch\u00e1zka r\u016f\u017eovou zahradou, pomalu mu doch\u00e1zelo, \u017ee zapnut\u00e1 televize a nezhasnut\u00e1 sv\u011btla budou m\u00edt z\u0159ejm\u011b svou p\u0159\u00ed\u010dinu n\u011bkde tam dole, odkud se linulo slab\u00e9 sv\u011btlo rozsv\u00edcen\u00e9 \u017e\u00e1rovky, ale rad\u011bji nad t\u00edm nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Zastavili se t\u011bsn\u011b p\u0159ed otev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi do sklepa. Bill st\u00e1le sv\u00edral Tomovu dla\u0148, te\u010f u\u017e ne proto, aby ho mohl ud\u011blat neviditeln\u00fdm, ale z \u010dist\u00e9ho strachu, co pod strm\u00fdm schodi\u0161t\u011bm uvid\u00ed.<\/div>\n
V\u00e1hav\u011b popo\u0161el na horn\u00ed schod a zachv\u011bl se, kdy\u017e na \u0161ikm\u00e9m strop\u011b p\u0159\u00edmo nad svou hlavou zahl\u00e9dl mal\u00e9ho pavou\u010dka, natahuj\u00edc\u00edho v tichosti sv\u00e9 jemn\u00e9 s\u00edt\u011b. Pevn\u011b zav\u0159el o\u010di a stiskl Tomovu ruku.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co je?“ vydechl bratr ustra\u0161en\u011b, kdy\u017e uc\u00edtil Bill\u016fv stisk.<\/div>\n
„Pavouk\u2026 velkej\u2026 nade mnou,“ zana\u0159\u00edkalo jeho dvoj\u010de zoufale, ani\u017e by otev\u0159elo znovu o\u010di.<\/div>\n
„Uhni a pu\u010d mi baterku,“ odt\u00e1hl Tom Billa za ruku, a kdy\u017e se nic ned\u011blo, s\u00e1hl vyd\u011b\u0161en\u00e9mu bratrovi do kapsy kalhot. Bill nebyl schopen pohybu, strnule \u010dekal, a\u017e mu jeho star\u0161\u00ed sourozenec zachr\u00e1n\u00ed \u017eivot a pavouka ob\u0159\u00edch rozm\u011br\u016f zabije. Tom rozsv\u00edtil baterku a sv\u011btlo nam\u00ed\u0159il na mr\u0148avou nohatou potv\u016frku, kter\u00e1 se sna\u017eila zajistit si potravu v m\u00edstn\u00edm sklep\u011b nata\u017een\u00edm sv\u00e9 d\u016fmysln\u00e9 pasti. Neohro\u017een\u011b se postavil na \u0161pi\u010dky a druhou stranou baterky Billovu nohatou obludu zam\u00e1\u010dkl. „M\u016f\u017ee\u0161, je po n\u011bm,“ vydechl s \u00falevou. Taky tenhle druh zv\u011b\u0159e nem\u011bl r\u00e1d, ale nedost\u00e1val hysterick\u00e9 z\u00e1chvaty jako jeho mlad\u0161\u00ed bratr. Byl schopen zachovat chladnou hlavu a nebezpe\u010dn\u00fd hmyz zab\u00edt.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u00e1l se Bill, kdy\u017e kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di a ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b se rozhl\u00ed\u017eel, jestli je\u0161t\u011b n\u011bkde nezahl\u00e9dne podobnou stv\u016fru. Strop u\u017e ale vypadal \u010dist\u011b. „Bacha na otisky,“ za\u0161eptal je\u0161t\u011b nal\u00e9hav\u011b Bill, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee se Tom chyst\u00e1 chytit d\u0159ev\u011bn\u00e9ho z\u00e1bradl\u00ed, kter\u00e9 vedlo dol\u016f pod\u00e9l strm\u00fdch schod\u016f. Bratr zarazil svou ruku v p\u016fli pohybu a popot\u00e1hl si ruk\u00e1v. Zachytil se \u010dernou l\u00e1tkou a pomalu za\u010d\u00ednal sestupovat dol\u016f. Pustil Billovu ruku, proto\u017ee na \u00fazk\u00fdch schodech se ani oni dva nebyli schopni vej\u00edt vedle sebe, je\u0161t\u011b by se mohli spole\u010dn\u011b z\u0159\u00edtit dol\u016f a zp\u016fsobit si zran\u011bn\u00ed. T\u00edm by Niky moc nepomohli.<\/div>\n
Bill ud\u011blal se sv\u00fdm ruk\u00e1vem tot\u00e9\u017e co Tom a pomalinku sestupoval schod po schodu za n\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
„A do prdele!!!“ ozvalo se, kdy\u017e se Tom zastavil a strnul na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„Co je?“ vykv\u00edkl zd\u011b\u0161en\u011b Bill a p\u0159itiskl se zezadu na Toma, doufal, \u017ee se nad bratrovou hlavou nehoupe dal\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u0161era se \u0161esti nohama. Kdy\u017e se ale opatrn\u011b pod\u00edval p\u0159es jeho rameno dol\u016f pod schody, vyjekl leknut\u00edm a m\u011bl co d\u011blat, aby neza\u010dal nep\u0159\u00ed\u010detn\u011b k\u0159i\u010det. Dv\u011b mrtv\u00e1 t\u011bla, le\u017e\u00edc\u00ed jedno p\u0159es druh\u00e9 na \u010dern\u00e9 podlaze, byla v\u00edc ne\u017e d\u011bsiv\u00e1. P\u0159esto\u017ee to podv\u011bdom\u011b \u010dekal, zastavil se mu dech. Na\u0161t\u011bst\u00ed ani jeden z mrtv\u00fdch nekoukal sm\u011brem k nim, ob\u011b t\u011bla le\u017eela na b\u0159i\u0161e tv\u00e1\u0159\u00ed k zemi. Zara\u017een\u011b st\u00e1li na schodech a n\u011bm\u011b z\u00edrali dol\u016f na tu hr\u016fznou sc\u00e9nu. Krev ob\u011bt\u00ed u\u017e nebyla \u010derven\u00e1, ale zaschl\u00e1 a \u010dern\u00e1 jako noc. Tomovi bu\u0161ilo srdce jako spla\u0161en\u00e9, ne\u010dekal n\u011bco takov\u00e9ho, po\u0159\u00e1d si \u0159\u00edkal, \u017ee tu t\u0159eba chc\u00edpla krysa nebo jin\u00e9 zv\u00ed\u0159e, ale \u017ee tu najdou dv\u011b zap\u00e1chaj\u00edc\u00ed mrtvoly, to ne\u010dekal. Bill se ho k\u0159e\u010dovit\u011b dr\u017eel kolem pasu, nam\u00e1\u010dkl se na n\u011bj, jako by cht\u011bl zachr\u00e1nit a Tom se up\u0159\u00edn\u011b divil, \u017ee se je\u0161t\u011b nesebral a neutekl zp\u00e1tky nahoru. P\u0159ipadal si jako v n\u011bjak\u00e9m hororu, na kter\u00e9 se s Billem tak r\u00e1di d\u00edvali. Tohle byla ale bohu\u017eel skute\u010dnost. Zhluboka se nadechl, aby nabral zp\u00e1tky alespo\u0148 trochu odvahy a uklidnil ti\u0161e k\u0148u\u010d\u00edc\u00edho Billa, kter\u00fd se schov\u00e1val za n\u00edm, aby se na to nemusel d\u00edvat. V\u011bd\u011bl ur\u010dit\u011b, \u017ee o\u010di jeho dvoj\u010dete jsou pevn\u011b zav\u0159en\u00e9 a z jeho chv\u011bn\u00ed poznal, jak se boj\u00ed. Te\u010f musel b\u00fdt on ten, kdo se postar\u00e1 o to, aby se uklidnil a p\u0159estal se b\u00e1t. Ti dva byli p\u0159ece mrtv\u00ed, nemohli jim nic ud\u011blat, nebyli v hororu o zomb\u00edc\u00edch, tohle byly skute\u010dn\u00e9 ztuhl\u00e9 mrtvoly, kter\u00e9 na n\u011b snad za chvilku nevysko\u010d\u00ed. Musel v to doufat, i kdy\u017e jeho fantazie pracovala na pln\u00e9 obr\u00e1tky.<\/div>\n
<\/div>\n
Nadechl se a sm\u011brem ke sv\u00e9mu vyd\u011b\u0161en\u00e9mu dvoj\u010deti ti\u0161e a vyrovnan\u011b pronesl: „Tak teti\u010dka Vivian u\u017e to m\u00e1 za sebou\u2026“ Doufal, \u017ee se mu neklepe hlas. „A j\u00e1 si \u0159\u00edkal, co to tady tak d\u011bsn\u011b smrd\u00ed,“ dodal je\u0161t\u011b trochu cynicky, aby Bill pochopil, \u017ee on se tedy ur\u010dit\u011b neboj\u00ed. Odmotal bratrovy sev\u0159en\u00e9 ruce ze sv\u00e9ho pasu a odhodlal se sej\u00edt dal\u0161\u00ed schod bl\u00ed\u017e k t\u00e9 krvav\u00e9 hr\u016fze.<\/div>\n
„Po\u010dkej, necho\u010f tam,“ chytil ho Bill vyd\u011b\u0161en\u011b zezadu za kapucu a sna\u017eil se ho vyt\u00e1hnout zp\u00e1tky. „Co kdy\u017e\u2026“ nedo\u0159ekl a hypnotizoval Toma. Necht\u011bl vypadat jako nejv\u011bt\u0161\u00ed stra\u0161pytel na sv\u011bt\u011b, ale strach byl siln\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Co kdy\u017e na n\u00e1\u0161 vysko\u010dej, vi\u010f?“ oto\u010dil se na n\u011bj Tom s \u00fa\u0161klebkem, ani\u017e by p\u0159iznal, \u017ee m\u011bl ze za\u010d\u00e1tku stejn\u00e9 obavy. Te\u010f u\u017e je nem\u011bl, musel b\u00fdt siln\u00fd.<\/div>\n
„Ale ne,“ zahr\u00e1l Bill skoro p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b\u2026 „Mus\u00edme se domluvit co d\u00e1l,“ vyd\u011b\u0161en\u011b t\u011bkal o\u010dima z Toma na mrtvoly a zp\u011bt. „Nesm\u00edme se un\u00e1hlit, le\u017e\u00ed p\u0159\u00edmo p\u0159ed dve\u0159ma,“ vysv\u011btloval a bezd\u011b\u010dn\u011b si kousal nehty na lev\u00e9 ruce. Ty budou zase vypadat, napadlo ho a n\u00e1sil\u00edm se donutil s t\u00edm p\u0159estat.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak jak to provedem?“ posadil se Tom na nejbli\u017e\u0161\u00ed schod, ale o\u010di z t\u011bch dvou nespou\u0161t\u011bl. Co kdyby n\u00e1hodou\u2026<\/div>\n
„Vzbud\u00edm Niky, proto\u017ee te\u010f u\u017e je jist\u00fd, \u017ee je za t\u011bmahle plechovejma dve\u0159ma,“ k\u00fdvl Bill hlavou dol\u016f, ani\u017e by se tam znovu pod\u00edval. „Otev\u0159u, p\u0159esko\u010d\u00edm je a pak ti j\u00ed pod\u00e1m,“ vydechl a odv\u00e1\u017eil se kone\u010dn\u011b znovu pohl\u00e9dnout na t\u011bla, kter\u00e1 si dal za \u00fakol p\u0159esko\u010dit. Doufal, \u017ee to zvl\u00e1dne bez pot\u00ed\u017e\u00ed, s mrtvolami h\u00fdbat nesm\u011bli, aby na n\u011b nepadlo sebemen\u0161\u00ed podez\u0159en\u00ed. Nepatrn\u00e1 stopa v zaschl\u00e9 sra\u017een\u00e9 krvi, kter\u00e9 bylo po cel\u00e9 podlaze spousta, by je mohla usv\u011bd\u010dit z \u00fanosu d\u00edvky, kterou p\u0159i\u0161li osvobodit. Policie sem nejsp\u00ed\u0161 p\u0159ijde, a\u017e si sousedi uv\u011bdom\u00ed, \u017ee tyhle dva v\u00fdte\u010dn\u00edky dlouho nikde nevid\u011bli a za\u010dnou po nich p\u00e1trat. To u\u017e tady ov\u0161em bude jen pr\u00e1zdn\u00e1 m\u00edstnost a jen p\u00e1r stop po tom, \u017ee tu Niky n\u011bkdy byla.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jo, vzbu\u010f j\u00ed, a\u0165 odtud rychle vypadnem, v\u016fbec se mi to tu nel\u00edb\u00ed,“ pronesl Tom a pomalu sch\u00e1zel ze schod\u016f a\u017e k Vivian a jej\u00edmu man\u017eelovi. Spla\u0161en\u00e9 srdce se u\u017e celkem uklidnilo a za\u010d\u00ednal b\u00fdt zv\u011bdav\u00fd, co se tady vlastn\u011b semlelo. Bill se mezit\u00edm sna\u017eil nav\u00e1zat spojen\u00ed s Niky a n\u011b\u017en\u011b ji probudit, aby se nelekla, a\u017e cvakne z\u00e1mek a on j\u00ed sko\u010d\u00ed do v\u011bzen\u00ed.<\/div>\n
„Tady se fakt st\u0159\u00edlelo,“ pronesl do ticha Tom, kdy\u017e se sklonil nad Vivian a se sebezap\u0159en\u00edm se j\u00ed pod\u00edval do tv\u00e1\u0159e. Byla klidn\u00e1, o\u010di je\u0161t\u011b stihla t\u011bsn\u011b p\u0159ed smrt\u00ed zav\u0159\u00edt a v \u010dele j\u00ed zela d\u00edra po n\u00e1boji z pistole, kter\u00e1 se v\u00e1lela vedle t\u011bl v zaschl\u00e9 krvi. N\u016f\u017e, kter\u00fd byl t\u011bsn\u011b vedle n\u00ed, zase vysv\u011btloval mu\u017eovo roz\u0159\u00edznut\u00e9 hrdlo. „To vypad\u00e1, jako by se ti dva kret\u00e9ni zabili vz\u00e1jemn\u011b,“ mudroval Tom a zkoumal polohu ztuhl\u00fdch t\u011bl, z kter\u00fdch vych\u00e1zel t\u00e1hl\u00fd nasl\u00e1dl\u00fd z\u00e1pach, jen\u017e uc\u00edtil u\u017e u dve\u0159\u00ed. Ti dva m\u011bli sm\u016flu, \u017ee nedaleko byla pap\u00edrna a \u010disti\u010dka odpadn\u00edch vod, v jejich\u017e z\u00e1pachu se ten jejich ztratil bez pot\u00ed\u017e\u00ed, a podle toho tady mohli klidn\u011b le\u017eet t\u00fddny, ani\u017e by si smradu z domu n\u011bkdo v\u0161iml. Pokud nebudou sch\u00e1zet p\u0159\u00edbuzn\u00fdm nebo soused\u016fm, klidn\u011b se to mohlo st\u00e1t. Podle v\u0161eho byli asi dost samot\u00e1\u0159i. Tom se rad\u0161i vzd\u00e1lil zp\u00e1tky na schody a sedl si vedle Billa, kter\u00fd byl pono\u0159en\u00fd do telepatick\u00e9ho spojen\u00ed s Niky. D\u011blalo se mu z t\u011bch dvou mrtvol docela mdlo a nejrad\u0161i by vypadl hned\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/div>\n
<\/div>\n
„Niky, vst\u00e1vej.“<\/em><\/div>\n
„Hmmm\u2026“<\/em><\/div>\n
„No tak, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b, vst\u00e1vej, jsem tady za dve\u0159ma.“<\/em><\/div>\n
„Hmmm\u2026 CO\u017dE?!?“<\/em><\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, to jsem se lek!“<\/em><\/div>\n
„Cos \u0159\u00edkal? Kde \u017ee jsi? \u0158ekni to je\u0161t\u011b jednou, nebo se zbl\u00e1zn\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„Jsem tady za t\u011bma plechov\u00fdma dve\u0159ma a pot\u0159ebuju, abys vstala a p\u0159ipravila se na cestu dom\u016f, proto\u017ee za chv\u00edli jsem u tebe.“<\/em><\/div>\n
„Bi… Bille\u2026 ne\u2026 ne\u2026 te\u010f ne\u2026 j\u00e1\u2026 vypad\u00e1m stra\u0161n\u011b\u2026 ne\u2026 j\u00e1 se mus\u00edm\u2026 j\u00e1\u2026“<\/em><\/div>\n
„Niky, nebl\u00e1zni, te\u010f nen\u00ed \u010das na blbosti, a\u017e uvid\u00ed\u0161, jak vypad\u00e1m j\u00e1, tak um\u0159e\u0161 sm\u00edchy. Otev\u0159u a sko\u010d\u00edm k tob\u011b, proto\u017ee\u2026 prost\u011b mus\u00edm n\u011bco p\u0159esko\u010dit\u2026 to nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd. J\u00e1 jen, aby ses m\u011b nelekla.“<\/em><\/div>\n
„Tak jo\u2026 j\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026 teda \u010dek\u00e1m\u2026“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Panebo\u017ee, Bill,“ za\u0161eptala Niky. „Jestli jsem se je\u0161t\u011b nezbl\u00e1znila, tak te\u010f u\u017e ur\u010dit\u011b,“ drmolila si, zat\u00edmco se hrabala z postele, rukou se sna\u017eila uhladit vlasy, roz\u010dep\u00fd\u0159en\u00e9, ne\u010desan\u00e9\u2026 rychle si vzpomn\u011bla na h\u0159eben a zrc\u00e1tko, a vysko\u010dila jako la\u0148ka, aby to je\u0161t\u011b stihla, ne\u017e do t\u00e9hle smrdut\u00e9 kobky p\u0159ijde jej\u00ed l\u00e1ska.<\/div>\n
Kdy\u017e si d\u0159\u00edv ob\u010das p\u0159edstavovala sv\u00e9 prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed s Billem, takhle ur\u010dit\u011b neprob\u00edhalo\u2026 ona m\u011bla b\u00fdt kr\u00e1sn\u011b oble\u010den\u00e1, u\u010desan\u00e1, nal\u00ed\u010den\u00e1, prost\u011b \u0161pi\u010dka, aby si j\u00ed v\u0161iml mezi v\u0161emi\u2026 m\u011blo to b\u00fdt n\u011bkde v luxusn\u00ed m\u00edstnosti, za\u0159\u00edzen\u00e9 kr\u00e1sn\u00fdm n\u00e1bytkem\u2026 a ne v t\u00e9hle kobce s chemick\u00fdm z\u00e1chodem, kter\u00fd u\u017e pomalu za\u010d\u00ednal p\u00e1chnout.<\/div>\n
„Sakra!“ sykla, kdy\u017e se h\u0159eben zasekl v jej\u00edch dlouh\u00fdch vlasech. Skoro si urvala p\u00e1r pramen\u016f, jak se honem sna\u017eila ud\u011blat ze sv\u00fdch zcuchan\u00fdch vlas\u016f hladk\u00fd \u00fa\u010des. Rychle si je\u0161t\u011b opl\u00e1chla obli\u010dej v kybl\u00edku s vodou, kterou m\u011bla na pit\u00ed, aby si prot\u0159ela rozespal\u00e9 o\u010di, kdy\u017e sly\u0161ela cvaknout z\u00e1mek. \u017d\u00e1dn\u00e9 rachocen\u00ed kl\u00ed\u010d\u016f, jako kdy\u017e p\u0159ich\u00e1zela Vivian, tohle bylo jen jedno siln\u00e9 cvaknut\u00ed. Strnule st\u00e1la vedle sv\u00e9 postele, o\u010dima p\u0159ilepen\u00e1 na klice, kter\u00e1 se ani nepohnula, a p\u0159esto se dve\u0159e zvolna otv\u00edraly, dokud nebyly skoro doko\u0159\u00e1n. V \u00fapln\u00e9m v\u00fdhledu j\u00ed na\u0161t\u011bst\u00ed br\u00e1nilo \u0161ikovn\u011b postaven\u00e9 k\u0159eslo, tak\u017ee nem\u011bla \u0161anci vid\u011bt svou v\u011bznitelku a jej\u00edho man\u017eela, jak le\u017e\u00ed na zemi v tratoli\u0161ti vlastn\u00ed zaschl\u00e9 krve.<\/div>\n
<\/div>\n
Pocit, kter\u00fd Niky v tu \u00fa\u017easnou chv\u00edli zaplavil, byl stra\u0161n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 byla zmaten\u00e1\u2026 hrdlo j\u00ed sv\u00edrala \u00fazkost, spojen\u00e1 se strachem i radost\u00ed, l\u00edtost\u00ed, vd\u011b\u010dnost\u00ed a je\u0161t\u011b asi dal\u0161\u00edmi \u010dty\u0159mi emocemi, kter\u00e9 ani nedok\u00e1zala identifikovat. V tenhle okam\u017eik u\u017e ani nedoufala, pomalu se sm\u00ed\u0159ila s krutou smrt\u00ed, a te\u010f, kdy\u017e bylo u\u017e jist\u00e9, \u017ee je v\u0161emu konec, j\u00ed za\u010daly po tv\u00e1\u0159\u00edch samovoln\u011b st\u00e9kat slzy \u00falevy. Strnule st\u00e1la a z\u00edrala p\u0159ed sebe, slzami zaml\u017een\u00fdm pohledem sledovala to pomal\u00e9 nekone\u010dn\u00e9 otv\u00edr\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho v\u011bzen\u00ed, na kter\u00e9 tu \u010dekala tak dlouho a usm\u00edvala se. Byla \u0161\u0165astn\u00e1… te\u010f to v\u011bd\u011bla\u2026 v\u0161echny ty emoce se najednou prom\u011bnily v pocit absolutn\u00edho \u0161t\u011bst\u00ed. Kone\u010dn\u011b\u2026 kone\u010dn\u011b bude voln\u00e1\u2026 kone\u010dn\u011b vyjde na denn\u00ed sv\u011btlo, bude se moci nad\u00fdchat \u010derstv\u00e9ho vzduchu, uvid\u00ed rodi\u010de, bude je moci obejmout a \u0159\u00edct jim, jak je miluje, a kone\u010dn\u011b uvid\u00ed jeho\u2026 sv\u00e9ho zachr\u00e1nce… svou l\u00e1sku\u2026 sv\u00e9ho Billa. Leknut\u00edm sebou trhla, kdy\u017e do m\u00edstnosti sko\u010dila huben\u00e1 \u010dern\u00e1 postava, kter\u00e1 jako Bill v\u016fbec nevypadala. A\u017e kdy\u017e se ten n\u011bkdo zvedl ze zem\u011b, kam dopadl na v\u0161echny \u010dty\u0159i jako ko\u010dka, poznala v n\u011bm sv\u00e9ho zachr\u00e1nce.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Potichu zaklapli dve\u0159e dod\u00e1vky a pl\u00ed\u017eili se tichou noc\u00ed k velk\u00e9mu \u017elut\u00e9mu domu. Na cestu jim sv\u00edtil slab\u00fd srpek m\u011bs\u00edce a vzd\u00e1len\u00e9 pouli\u010dn\u00ed lampy z hlavn\u00ed silnice. Tom \u0161el jako neohro\u017een\u00fd hrdina prvn\u00ed, sledoval ka\u017ed\u00e9 \u0161ustnut\u00ed tr\u00e1vy a zahouk\u00e1n\u00ed s\u00fd\u010dka,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[164],"tags":[],"class_list":["post-15833","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15833","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15833"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15833\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15833"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15833"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15833"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}