{"id":15838,"date":"2008-12-06T15:30:00","date_gmt":"2008-12-06T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15802"},"modified":"2008-12-06T15:30:00","modified_gmt":"2008-12-06T14:30:00","slug":"chaos-v-dusi-15","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/06\/chaos-v-dusi-15\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i 15."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kroky byly \u010d\u00edm d\u00e1l bl\u00ed\u017e, a\u017e najednou docela umlkly. A\u010dkoliv jsem byl schoulen\u00fd pod pe\u0159inou a ani jsem nedutal, c\u00edtil jsem, \u017ee nade mnou n\u011bkdo stoj\u00ed a up\u0159en\u011b m\u011b pozoruje. Proj\u00ed\u017ed\u011blo mnou stra\u0161liv\u00e9 nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 pro tuto chv\u00edli \u00fapln\u011b odstranilo bolest, \u0161lehaj\u00edc\u00ed z m\u00fdch ran. Nev\u011bd\u011bl jsem, kdo z t\u011bch dvou se to nyn\u00ed nade mnou ty\u010d\u00ed a to ticho bylo k nevydr\u017een\u00ed\u2026<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
Byl jsem tak vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee jsem pro tenhle okam\u017eik nedok\u00e1zal identifikovat, zda hlas pat\u0159\u00ed Davidovi nebo Tomovi. Uc\u00edtil jsem, jak \u010d\u00edsi ruka stiskla pe\u0159inu a za\u010dala ji ze m\u011b strh\u00e1vat.<\/div>\n
„Ne!“ k\u0159ikl jsem hystericky a k\u0159e\u010dovit\u011b se sna\u017eil udr\u017eet pe\u0159inu nad sebou. „Ne! Nech toho! Nech m\u011b u\u017e b\u00fdt! Pros\u00edm!“<\/div>\n
Z\u00e1pasil jsem o sv\u016fj \u00fakryt a vyv\u00e1d\u011bl p\u0159itom jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9mu berou jeho milovan\u00e9ho ply\u0161\u00e1ka. Ruka ale byla siln\u011bj\u0161\u00ed a postupn\u011b nade mnou zv\u00edt\u011bzila a pe\u0159inu ze m\u011b odstranila.<\/div>\n
„Pomoc!“ zakv\u00edlel jsem, a ani\u017e bych se pod\u00edval, kdo m\u011b nakonec p\u0159emohl, bleskurychle jsem schoval hlavu pod pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/div>\n
N\u00e1sledn\u011b jsem uc\u00edtil, jak se m\u011b dotkly n\u011b\u010d\u00ed ruce, kter\u00e9 m\u00e9 t\u0159esouc\u00ed se t\u011blo opatrn\u011b p\u0159itahovaly k sob\u011b. Sna\u017eil jsem se tomu br\u00e1nit, ale ne\u0161lo to, byl jsem p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd. Bre\u010del jsem p\u0159itom jako miminko, marn\u011b doufaj\u00edc, \u017ee m\u016fj pl\u00e1\u010d Davida alespo\u0148 tro\u0161ku obm\u011bk\u010d\u00ed\u2026<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Bille, neboj se! To jsem p\u0159ece j\u00e1! Tom!“<\/div>\n
Otev\u0159el jsem o\u010di pln\u00e9 strachu. Opravdu, nade mnou se znepokojen\u011b skl\u00e1n\u011bl m\u016fj milovan\u00fd br\u00e1\u0161ka! To byly jeho ruce, kter\u00e9 m\u011b k sob\u011b t\u00e1hly. To on ze m\u011b st\u00e1hl pe\u0159inu.<\/div>\n
„To\u2026 Tommy,“ \u0161eptl jsem rozechv\u011ble, zat\u00edmco po bled\u00e9 tv\u00e1\u0159i se mi po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b koulely slzy.<\/div>\n
„Kde\u2026 kde je Da – Da – David?“<\/div>\n
„Neboj se, brat\u0159\u00ed\u010dku,“ set\u0159el mi svou hebkou dlan\u00ed ob\u011b l\u00edce. „U\u017e jsem ho p\u0159edal ochrance. Tak\u017ee u\u017e se nemus\u00ed\u0161 ni\u010deho b\u00e1t. Je to pry\u010d\u2026“<\/div>\n
Nam\u00e1hav\u011b, rozt\u0159esen\u011b jsem se zvedl a prudce mu padl kolem krku, zat\u00edmco on pevn\u011b objal m\u00e1 ramena a z\u00e1da. Nemohl jsem tomu uv\u011b\u0159it! On zjistil, co se d\u011bje a dokonce i p\u0159emohl Davida, on m\u011b zachr\u00e1nil! Pevn\u011b jsem stiskl v\u00ed\u010dka, ale i tak se m\u011b znovu za\u010d\u00ednal zmoc\u0148ovat pl\u00e1\u010d, kdy\u017e se m\u00e9 t\u011blo lehce za\u010dalo po kra\u0165ou\u010dk\u00e9 odmlce op\u011bt ot\u0159\u00e1sat tlumen\u00fdmi vzlyky.<\/div>\n
„To\u2026 Tommy\u2026“ popotahoval jsem, zat\u00edmco jsem op\u00edral bradu o jeho rameno. „Ach, Tommy\u2026 J\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Klid, Bill\u00ed,“ ut\u011b\u0161oval m\u011b sv\u00fdm n\u00e1dhern\u011b zn\u011bj\u00edc\u00edm hlasem. „No tak\u2026 Neboj se\u2026 Je to za n\u00e1mi\u2026“<\/div>\n
Jeho ruce h\u0159ejiv\u00fdmi pohyby hladily m\u00e1 z\u00e1da, v\u011bd\u011bly s naprostou jistotou, jak se m\u011b maj\u00ed dot\u00fdkat, aby neubli\u017eovaly krvav\u00fdm \u0161linc\u016fm. J\u00e1 ale bre\u010del \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc. Nebyl to n\u00e1\u0159ek strachu. M\u011bl jsem pocit, jako by m\u011b hr\u016fzy uplynul\u00fdch dn\u00ed a noc\u00ed opou\u0161t\u011bly spolu s p\u0159\u00edvalem slz. St\u011b\u017e\u00ed jsem si jen p\u0159itom uv\u011bdomoval, \u017ee u\u017e je opravdu konec, \u017ee u\u017e m\u011b David v\u00edcekr\u00e1t nebude nutit, abych nav\u0161t\u00edvil jeho pokoj. U\u017e se m\u011b nebude potaj\u00ed dot\u00fdkat p\u0159i sn\u00eddan\u00edch\u2026 U\u017e na m\u011b nebude h\u00e1zet podivn\u00e9 pohledy\u2026 Nikdy\u2026<\/div>\n
Tiskl jsem se k br\u00e1\u0161kovi, jak jenom to \u0161lo. Necht\u011bl jsem, aby tahle chv\u00edle n\u011bkdy skon\u010dila. M\u016fj strach se pomalou\u010dku za\u010d\u00ednal rozpl\u00fdvat a dostavoval se, pomalu a v\u00e1hav\u011b, v\u0159el\u00fd pocit bezpe\u010d\u00ed a l\u00e1sky. Ten pocit, kter\u00fd mi um\u011bl d\u00e1t jedin\u011b Tom\u2026 Slab\u011b jsem popot\u00e1hl a vzlykl. Pl\u00e1\u010d u\u017e dozn\u00edval, ale je\u0161t\u011b se musely postupn\u011b ztratit jeho d\u016fsledky.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm\u2026 No tak, p\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161\u0161t,“ tiskl m\u011b k sob\u011b Tom, hlad\u00edce m\u011b jednou rukou ve vlasech, p\u0159esn\u011b v t\u011bch m\u00edstech, kde v\u011bd\u011bl, \u017ee to m\u00e1m r\u00e1d. „U\u017e je dob\u0159e, Bill\u00ed\u2026 Nemysli na to\u2026 Je pry\u010d, u\u017e ti neubl\u00ed\u017e\u00ed\u2026 Nikdy\u2026. O to se postar\u00e1m\u2026“<\/div>\n
Konej\u0161iv\u011b hladil m\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 se pod jeho dotyky jen velmi zvolna p\u0159est\u00e1valo chv\u011bt.<\/div>\n
„Neboj\u2026 Je to za n\u00e1mi,“ opakoval po\u0159\u00e1d dokola tlumen\u00fdm, uklid\u0148uj\u00edc\u00edm hlasem. „U\u017e na tebe nikdy nes\u00e1hne\u2026 Je to pry\u010d\u2026 U\u017e je dob\u0159e, v\u011b\u0159 mi\u2026“<\/div>\n
Postupn\u011b se m\u00e9 t\u011blo p\u0159est\u00e1valo t\u0159\u00e1st, tak, jako mizel i pl\u00e1\u010d a strach. Tro\u0161ku jsem povolil stisk kolem bratrova krku. Nepustil jsem ho, ruce mi v\u0161ak z t\u00e9m\u011b\u0159 k\u0159e\u010dovit\u00e9ho sev\u0159en\u00ed zvolna sklouzly na jeho z\u00e1da, kde z\u016fstaly bezvl\u00e1dn\u011b viset. Zadoufal jsem, \u017ee ho netla\u010d\u00ed moje s\u00e1dra, kdy\u017e jsem skoro celou svou vahou spo\u010dinul na jeho rameni. Sklonil jsem hlavu, abych se o n\u011bj mohl pohodln\u011bji op\u0159\u00edt \u010delem, a vy\u010derpan\u011b jsem zav\u0159el o\u010di. C\u00edtil jsem se n\u00e1hle tak slab\u00fd, kdy\u017e jsem na n\u011bm takhle visel, zat\u00edmco on m\u011b po\u0159\u00e1d trp\u011bliv\u011b hladil\u2026<\/div>\n
Po chv\u00edli se pohnul a jemn\u00fdm tlakem sv\u00fdch rukou m\u011b donutil lehnout si zp\u011bt na postel. Smutn\u011b se na m\u011b pousm\u00e1l a zvedl se. Nejist\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„Kam\u2026 kam jde\u0161?“<\/div>\n
Do hlasu se mi op\u011bt vkradl podt\u00f3n obav. P\u0159ece te\u010f nem\u016f\u017ee jen tak odej\u00edt a nechat m\u011b tu samotn\u00e9ho! Nebo se po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b zlob\u00ed za tu sebevra\u017edu? Zastavil se a usm\u00e1l se na mn\u011b.<\/div>\n
„Neboj, jdu jen pro vodu a n\u011bco, \u010d\u00edm ti m\u016f\u017eu o\u0161et\u0159it ty r\u00e1ny, kter\u00e9 ti ten hajzl ud\u011blal. Vydr\u017e a hajej.“<\/div>\n
Z\u016fstal jsem tedy le\u017eet a \u010dekal na n\u011bj. M\u00e9 o\u010di mezit\u00edm bloudily po cel\u00e9 m\u00edstnosti, a\u017e se nakonec zastavily u no\u010dn\u00edho stolku. Le\u017eel tam David\u016fv mobil! Nat\u00e1hl jsem se pro n\u011bj a rozt\u0159esen\u011b jsem najel do slo\u017eky „Videa“. Hledal jsem podle data\u2026 Tady! To bude ono! A\u010dkoliv jsem si nebyl jist\u00fd, jestli to vlastn\u011b v\u016fbec chci vid\u011bt, zm\u00e1\u010dkl jsem tla\u010d\u00edtko „P\u0159ehr\u00e1t“.<\/div>\n
Srdce se mi siln\u011b rozbu\u0161ilo. On to opravdu cel\u00e9 nahr\u00e1val! Rozechv\u011ble jsem sledoval s\u00e1m sebe. Ztr\u00e1cel jsem se v mlze, kdy\u017e m\u011b dohnala n\u011bjak\u00e1 postava, od kter\u00e9 vy\u0161lehl z\u00e1blesk. Oto\u010dil jsem se na ni. Chv\u00edli jsme zu\u0159iv\u011b gestikulovali, na\u010de\u017e jsem se oto\u010dil a cht\u011bl odej\u00edt. Ten druh\u00fd pajdul\u00e1k se ale za mnou rozb\u011bhl\u2026 a j\u00e1 ho po chv\u00edli za\u010dal ml\u00e1tit. S hr\u016fzou v o\u010d\u00edch jsem sledoval m\u00e9 vlastn\u00ed j\u00e1, ty\u010d\u00edc\u00ed se nad le\u017e\u00edc\u00ed postavou\u2026 kterou jsem o chv\u00edli pozd\u011bji t\u00e1hl pod ke\u0159\u2026 I kdy\u017e v\u0161echno halila mlha, bylo poznat, \u017ee to jsem opravdu j\u00e1, tohle, kdyby David n\u011bkomu pustil, tak jsem usv\u011bd\u010den\u00fd jedna dv\u011b\u2026<\/div>\n
Najel jsem na tla\u010d\u00edtko „Smazat“. U\u017e u\u017e jsem to cht\u011bl potvrdit, kdy\u017e se najednou t\u011bsn\u011b vedle m\u00e9 hlavy ozvalo.<\/div>\n
„Po\u010dkej, nech to tam!“<\/div>\n
Zd\u011b\u0161en\u011b jsem vyk\u0159ikl, jak jsem se lekl. Pomalu jsem oto\u010dil hlavu\u2026 a ke sv\u00e9 hr\u016fze spat\u0159il p\u0159\u00edmo vedle sebe Toma! P\u0159ekvapen\u011b koukal s lehce pokleslou \u010delist\u00ed na displej.<\/div>\n
„Bille\u2026 tos byl ty na tom videu?“<\/div>\n
B\u00edl\u00fd jako st\u011bna jsem okam\u017eik v\u00e1hal, ne\u017e jsem sotva znateln\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Tom jenom vyt\u0159e\u0161til o\u010di.<\/div>\n
„Ale\u2026 v\u017edy\u0165 ten druh\u00fd chlap je p\u0159ece podle toho videa\u2026 Tys ho\u2026“<\/div>\n
„Tommy, pros\u00edm!“ sko\u010dil jsem mu prosebn\u011b do \u0159e\u010di. „Pros\u00edm, vyslechni m\u011b\u2026“<\/div>\n
Ml\u010dky pokr\u010dil rameny a k\u00fdvl hlavou a d\u00e1l na m\u011b nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b koukal. Posadil jsem se a rozhl\u00e9dl se po pokoji, jako bych hledal n\u011bkoho \u010di n\u011bco, kdo mi pom\u016f\u017ee, kdo mi d\u00e1 odvahu to v\u0161echno br\u00e1chovi popravd\u011b \u0159\u00edct. J\u00e1\u2026 j\u00e1 to s\u00e1m nedok\u00e1\u017eu! Nem\u011bl jsem ale na vybranou. Po tomhle z\u00e1znamu u\u017e jsem mu to \u0159\u00edct musel. Zav\u00e1hal jsem. Kde je moje odvaha? Ta state\u010dnost, kter\u00e1 m\u011b hnala za Tomem po p\u0159\u00edjezdu z nemocnice, kde je? Pot\u0159ebuju n\u011bco, co mi vr\u00e1t\u00ed odhodlanost, jinak to nedok\u00e1\u017eu, v\u017edy\u0165 u\u017e zb\u00fdv\u00e1 jen n\u011bkolik minut, ne\u017e se ode m\u011b m\u016fj bratr nejsp\u00ed\u0161 odvr\u00e1t\u00ed jednou prov\u017edy! \u017d\u00e1dn\u00e1 pomoc ale odnikud nep\u0159ich\u00e1zela. Musel jsem to zvl\u00e1dnout s\u00e1m\u2026 Zhluboka jsem se nadechl.<\/div>\n
„Tome, v\u00ed\u0161, jak jsi byl nemocn\u00fd a hl\u00eddal t\u011b ten jeden den David?“ zeptal jsem se ho potichu.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvl hlavou.<\/div>\n
„No tak j\u00e1 jsem se \u0161el na chv\u00edli… na chv\u00edli proj\u00edt ven\u2026 abych se trochu prov\u011btral\u2026“<\/div>\n
„Jasn\u00fd, rozum\u00edm, pokra\u010duj.“<\/div>\n
Bezradn\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval. Jeho v\u00fdraz byl sice zachmu\u0159en\u00fd, ale hloub\u011bji ne\u010diteln\u00fd.<\/div>\n
„No\u2026 tak m\u011b najednou za\u010dal stra\u0161n\u011b otravovat n\u011bjak\u00fd fotograf\u2026 a cht\u011bl, abych mu \u0159ekl, pro\u010d jsme b\u011bhem p\u011bti dn\u016f ani jeden z n\u00e1s neopustili d\u016fm, \u017ee pr\u00fd n\u00e1s hl\u00eddal nebo co\u2026 tak jsem mu \u0159ekl, \u017ee po tom mu nic nen\u00ed\u2026 a on\u2026 on\u2026“<\/div>\n
Zrychlil se mi dech a vystra\u0161en\u011b jsem t\u0159e\u0161til o\u010di. Nikoliv v\u0161ak na Toma. Ale kamsi za n\u011bj\u2026 Do pr\u00e1zdna\u2026 Jako by n\u011bkde za n\u00edm byl \u017eiv\u00fd z\u00e1znam toho dne. V\u0161echno jsem to cel\u00e9 pro\u017e\u00edval znovu. Op\u011bt jsem p\u0159ed sebou vid\u011bl toho chlapa. Zase jsem sly\u0161el jeho odporn\u00fd hlas\u2026<\/div>\n
„Za\u010dal mi vyhro\u017eovat. \u017de\u2026 \u017ee jestli mu okam\u017eit\u011b ne\u0159eknu, pro\u010d\u2026 pro\u010d jsme takovou dobu doma, tak \u017ee nap\u00ed\u0161e \u010dl\u00e1nek\u2026 \u010dl\u00e1nek, kde bude, \u017ee m\u011b t\u00fdr\u00e1\u0161 a tak\u2026“<\/div>\n
T\u011b\u017ece jsem polkl.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 n\u011bjak jsem se neovl\u00e1dl. Za\u010dal jsem ho ml\u00e1tit\u2026 Ale on spadl tak, \u017ee\u2026 \u017ee si\u2026 \u017ee si\u2026 \u017ee si\u2026“<\/div>\n
Rozklepala se mi brada, kdy\u017e jsem zni\u010dehonic prudce zabo\u0159il obli\u010dej do dlan\u00ed a hlasit\u011b se roze\u0161tkal.<\/div>\n
„On si\u2026 zlo – zlomil vaz. Ale j\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem to ne – ne – necht\u011bl! Ne – nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to tak – tak – takhle skon\u010d\u00ed\u2026“<\/div>\n
C\u00edtil jsem, jak se Tomova ruka lehce dotkla t\u00e9 m\u00e9. Pohl\u00e9dl jsem na n\u011bj sv\u00fdma uplakan\u00fdma o\u010dima, ale a\u010dkoliv jsem se sna\u017eil mrkat ze v\u0161ech sil, vid\u011bl jsem sv\u00e9ho bratra po\u0159\u00e1d rozmazan\u011b. Chv\u00edli jsem jen ti\u0161e vzlykal, ne\u017e jsem byl schopn\u00fd pokra\u010dovat.<\/div>\n
„David\u2026 David to cel\u00e9 nahr\u00e1l. \u0158ekl mi, \u017ee v noci se vr\u00e1til pro t\u011blo a sp\u00e1lil ho, ale m\u00e1 tenhle z\u00e1znam a je\u0161t\u011b si to pr\u00fd st\u00e1hl na disketu. A od t\u00e9 doby\u2026 od t\u00e9 doby m\u011b to po\u0159\u00e1d pron\u00e1sledovalo\u2026 Ka\u017edou\u2026 ka\u017edou noc se mi o tom zd\u00e1lo. Jak jsem tenkr\u00e1t na tom koncert\u011b omdlel\u2026 Tak jsem vid\u011bl toho chlapa, jak leze na podium a jde ke mn\u011b\u2026 A pak\u2026 jak David se mnou cht\u011bl mluvit, pamatuje\u0161?“<\/div>\n
„Jo,“ k\u00fdvl hlavou Tom.<\/div>\n
V\u0161iml jsem si, \u017ee se jeho v\u00fdraz zm\u011bnil. P\u016fvodn\u00ed zachmu\u0159en\u00ed \u00fapln\u011b zmizelo a m\u00edsto n\u011bj se v o\u010d\u00edch objevil\u2026 je to v\u016fbec mo\u017en\u00e9, \u017ee by m\u011bl v o\u010d\u00edch m\u00edsto vzteku a v\u00fd\u010ditek soucit, pochopen\u00ed a strach z toho, co ze m\u011b vypadne?<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el ke mn\u011b na pokoj,“ pokra\u010doval jsem rozechv\u011bl\u00fdm hlasem, hled\u00edce p\u0159itom do ztracena. „Chv\u00edli si se mnou jen tak pov\u00eddal\u2026 Ale pak\u2026 Pak se na m\u011b vrhl a srazil m\u011b na postel a pak\u2026 pak\u2026 pak\u2026“<\/div>\n
Tom m\u011b prudce stiskl, kdy\u017e m\u011b objal kolem ramen a pevn\u011b p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b.<\/div>\n
„Jasn\u00fd,“ za\u0161eptal a za\u010dal hladit m\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 se u\u017e op\u011bt lehce t\u0159\u00e1slo. „Nemus\u00ed\u0161 pokra\u010dovat, jestli nechce\u0161\u2026 Ch\u00e1pu, co se stalo\u2026“<\/div>\n
Chv\u00edli jsem jen op\u00edral svou hlavu o tu jeho a nechal zvolna po tv\u00e1\u0159i st\u00e9kat slzy. Vid\u011bl jsem ty vzpom\u00ednky tak jasn\u011b\u2026 tak z\u0159eteln\u011b\u2026 tak \u017eiv\u011b\u2026 znovu jsem c\u00edtil Davidovy doteky\u2026 jeho vzru\u0161en\u00fd dech\u2026 brut\u00e1ln\u00ed zach\u00e1zen\u00ed\u2026<\/div>\n
„Cht\u011bl\u2026 cht\u011bl jsem\u2026 sna\u017eil jsem se n\u011bjak br\u00e1nit, ale ne\u0161lo to. Byl siln\u011bj\u0161\u00ed, a kdy\u017e se mu n\u011bco nel\u00edbilo, tak m\u011b bil nebo \u0161t\u00edpal\u2026 Nemohl jsem jinak, ne\u017e se mu \u00fapln\u011b pod\u0159\u00eddit,“ vzlykl jsem. „Sly\u0161el jsem v\u00e1s, jak jste tu noc byli s Georgem u m\u00e9ho pokoje, jak bylo zam\u010deno. Cht\u011bl jsem\u2026 n\u011bco ud\u011blat, ale nemohl jsem\u2026 On na mn\u011b le\u017eel a dr\u017eel mi ruku na puse, abych nemohl mluvit\u2026“<\/div>\n
Tom zbledl.<\/div>\n
„To si d\u011bl\u00e1\u0161 legraci?“ za\u0161eptal jenom.<\/div>\n
Cht\u011bl pokra\u010dovat, ale j\u00e1 ho nenechal mluvit, musel jsem u\u017e pokra\u010dovat, kdy\u017e se mi kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo se jak\u017etak\u017e rozmluvit.<\/div>\n
„Kdy\u017e skon\u010dil, tak m\u011b varoval\u2026 \u017de nikomu nesm\u00edm \u0159\u00edct ani slovo\u2026 A \u017ee kdy\u017e se s n\u00edm potk\u00e1m p\u0159ed v\u00e1mi, tak nesm\u00edm d\u00e1t nic najevo\u2026 Jinak \u017ee ti pust\u00ed to video\u2026“<\/div>\n
„Bille, ale pro\u010d jsi mi o t\u00e9 vra\u017ed\u011b ne\u0159ekl?“ hlesl Tom. „Mohl jsem ti n\u011bjak pomoct\u2026 Aby t\u011b to u\u017e netr\u00e1pilo\u2026 Bylo by se ti ulevilo a nemuselo to v\u0161echno zaj\u00edt a\u017e tak daleko!“<\/div>\n
Provinile jsem sklopil hlavu.<\/div>\n
„Necht\u011bl jsem t\u011b ztratit,“ \u0161eptl jsem sotva sly\u0161iteln\u011b. „B\u00e1l jsem se\u2026 \u017de kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee jsem n\u011bkoho zabil, i kdy\u017e v afektu a necht\u011bn\u011b, tak \u017ee\u2026 \u017de m\u011b odep\u00ed\u0161e\u0161\u2026 \u017de u\u017e se mnou nebude\u0161 cht\u00edt nikdy mluvit\u2026 \u017de m\u011b vy\u0161krtne\u0161 ze sv\u00e9ho \u017eivota\u2026 Kdo by taky cht\u011bl m\u00edt n\u011bjak\u00fd kontakt s vrahem\u2026“<\/div>\n
Hled\u011bl jsem na prost\u011bradlo a c\u00edtil se podivn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd. V tu chv\u00edli m\u011b ale Tom sev\u0159el do sv\u00e9ho objet\u00ed. I kdy\u017e jsem necht\u011bl, sebral jsem odvahu a nejist\u011b se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed. T\u0159pytily se v nich slzy.<\/div>\n
„Ach Bille,“ \u0159ekl vy\u010d\u00edtav\u011b. „Ty se\u0161 takov\u00fd pako\u2026 Kdybys mi to jen b\u00fdval \u0159ekl\u2026 To sis o mn\u011b v\u00e1\u017en\u011b myslel, \u017ee bych se t\u011b z\u0159ekl, kdyby ses mi p\u0159iznal k vra\u017ed\u011b? Je\u0161t\u011b k tomu, kdy\u017e to bylo v afektu\u2026 Pro\u010d jsi mi to jenom ne\u0159ekl? David t\u011b nikdy nemusel takhle tr\u00e1pit, kdybys\u2026 kdybys mi to aspo\u0148 nazna\u010dil.“<\/div>\n
Chv\u00edli na m\u011b smutn\u011b hled\u011bl. Pot\u00e9 sklopil sv\u00e9 o\u010di k moj\u00ed ruce.<\/div>\n
„Tohle nebyl jenom n\u00e1hodn\u00fd \u0161patn\u00fd p\u00e1d, \u017ee ne?“<\/div>\n
Ml\u010dky jsem zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„To m\u011b vt\u00e1hl z chodby do t\u00e9 m\u00edstnosti\u2026 Cht\u011bl mi to zase ud\u011blat. Ale j\u00e1 jsem t\u011b zaslechl, jak jsi m\u011b volal, kde jsem\u2026 Nemohl jsem jinak\u2026 Odpov\u011bd\u011bl jsem ti. A on m\u011b za to hodil na zem tak, \u017ee mi tu ruku zlomil\u2026“<\/div>\n
Tom u\u017e nic nep\u0159edst\u00edral. Tak jako mn\u011b, i jemu se u\u017e tv\u00e1\u0159e leskly slzami. Nesna\u017eil se je nijak zadr\u017eet.<\/div>\n
„A ta sebevra\u017eda,“ p\u00edpl.“To bylo taky kv\u016fli n\u011bmu, vi\u010f?“<\/div>\n
Ti\u0161e jsem k\u00fdvl.<\/div>\n
„A za to m\u011b dnes – „<\/div>\n
„takhle se\u0159ezal,“ dokon\u010dil za m\u011b.<\/div>\n
Chv\u00edli jsme na sebe jenom ml\u010dky hled\u011bli a ti\u0161e spo\u010d\u00edvali v rozechv\u011bl\u00e9m objet\u00ed. Posl\u00e9ze m\u011b v\u0161ak Tom stiskl o tro\u0161ku pevn\u011bji a m\u00edrn\u00fdm tlakem p\u0159inutil lehnout si na b\u0159icho. P\u0159itom mi vzal David\u016fv mobil z ruky.<\/div>\n
„Ma\u017eu to,“ ozn\u00e1mil pevn\u00fdm hlasem. „Z\u00edtra se vr\u00e1t\u00edme dom\u016f. Koncerty p\u0159esuneme na jindy. Vezmeme si volno. Ty se b\u011bhem n\u011bj z toho v\u0161eho aspo\u0148 tro\u0161ku vzpamatuje\u0161, a j\u00e1, hned, jakmile p\u0159ijedeme, p\u016fjdu k Davidovi a najdu tam tu disketu. T\u011blo je zni\u010den\u00fd, tak\u017ee pokud sma\u017eeme tenhle z\u00e1znam a rozbijeme disketu, tak proti tob\u011b nebude m\u00edt nic, ne\u017e \u0159e\u010di, kter\u00fdm ale nikdo nebude v\u011b\u0159it, bez d\u016fkaz\u016f ti nem\u016f\u017eou nic ud\u011blat. Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„T\u0159eba,“ hlesl jsem a nechal klesnout sv\u00e1 unaven\u00e1 v\u00ed\u010dka.<\/div>\n
Tom mezit\u00edm odlo\u017eil mobil a vzal jemn\u00fd had\u0159\u00edk, namo\u010den\u00fd v desinfekci.<\/div>\n
„Bill\u00ed,“ nadechl se. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 z desinfekc\u00ed strach\u2026 ale ty z\u00e1da m\u00e1\u0161 v\u00e1\u017en\u011b v hrozn\u00fdm stavu\u2026“<\/div>\n
Nenechal jsem ho domluvit.<\/div>\n
„Tommy\u2026 Mn\u011b je to \u00fapln\u011b jedno. J\u00e1 u\u017e dnes fakt nem\u016f\u017eu\u2026 Tak si d\u011blej, co chce\u0161\u2026“<\/div>\n
„No j\u00e1 jen,“ zrozpa\u010dit\u011bl br\u00e1\u0161ka. „\u017de v\u00edm, jak je nem\u00e1\u0161 r\u00e1d\u2026 A kdy\u017e si vzpomenu, jak jsi byl nep\u0159\u00ed\u010detn\u00fd, kdy\u017e ti David tehdy \u010distil ty rty\u2026“<\/div>\n
„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee se tenkr\u00e1t po m\u00e9m odchodu David nejsp\u00ed\u0161 zapomn\u011bl zm\u00ednit, \u017ee ty rty mi prokousl on p\u0159edchoz\u00edho ve\u010dera za to, \u017ee jsem se od n\u011bj necht\u011bl nechat pol\u00edbit. \u017de se mi t\u00edmhle mstil,“ rozohnil jsem se.<\/div>\n
Tom na m\u011b vyt\u0159e\u0161til o\u010di.<\/div>\n
„To ti\u2026 to ti taky ud\u011blal on?“<\/div>\n
„Jo,“ prskl jsem.<\/div>\n
Najednou jsem ale na sp\u00e1nc\u00edch poc\u00edtil drtiv\u00fd tlak. Jako by se moje hlava ocitla v gigantick\u00e9m sv\u011bra\u010di. R\u00e1ny se mi n\u00e1hle rozho\u0159ely a mn\u011b za\u010dalo b\u00fdt mdlo. Nechal jsem tedy dopadnout hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a rad\u0161i u\u017e nic ne\u0159\u00edkal. Jen jsem ti\u0161e a nehybn\u011b le\u017eel, zat\u00edmco Tom mi s nesm\u00edrnou opatrnost\u00ed a starostlivost\u00ed o\u0161et\u0159oval m\u00edsta, kter\u00e1 mi zranil opasek. Co chv\u00edli jsem sebou trhl a sykl, kdy\u017e se desinfekce dotkla obna\u017een\u00e9ho masa, mnohdy jsem se p\u0159itom \u00fapln\u011b prohnul v z\u00e1dech, zat\u00edmco jsem p\u0159iv\u00edral o\u010di bolest\u00ed. Tom mi ale v takov\u00fdch chv\u00edl\u00edch konej\u0161iv\u011b prohr\u00e1bl vlasy a broukal uklid\u0148uj\u00edc\u00ed slova do t\u00e9 doby, ne\u017e jsem se op\u011bt podvolil jeho ruk\u00e1m, je\u017e m\u011b p\u0159itiskly k m\u011bkk\u00fdm pe\u0159in\u00e1m. \u010cistil mi \u0161lince, pomalou\u010dku a citliv\u011b, a st\u00edral z k\u016f\u017ee zaschlou krev. I kdy\u017e m\u011b to hodn\u011b \u0161t\u00edpalo, p\u00e1lilo a bolelo, sna\u017eil jsem se klidn\u011b le\u017eet, proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011b neo\u0161et\u0159uje David, aby mi ubl\u00ed\u017eil, ale Tom, aby mi pomohl. C\u00edtil jsem, jak se m\u011b pomalu, ale jist\u011b zmoc\u0148uje vst\u0159\u00edcn\u00e1, laskav\u00e1 tma. Je\u0161t\u011b jsem vn\u00edmal, jak mi br\u00e1\u0161ka krou\u017eiv\u00fdmi pohyby vt\u00edr\u00e1 do ran n\u011bjakou chladivou mast, ne\u017e jsem se propadl do bezedn\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Kroky byly \u010d\u00edm d\u00e1l bl\u00ed\u017e, a\u017e najednou docela umlkly. A\u010dkoliv jsem byl schoulen\u00fd pod pe\u0159inou a ani jsem nedutal, c\u00edtil jsem, \u017ee nade mnou n\u011bkdo stoj\u00ed a up\u0159en\u011b m\u011b pozoruje. Proj\u00ed\u017ed\u011blo mnou stra\u0161liv\u00e9 nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 pro tuto chv\u00edli \u00fapln\u011b odstranilo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[183],"tags":[],"class_list":["post-15838","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15838","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15838"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15838\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15838"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15838"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15838"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}