{"id":15852,"date":"2008-12-04T18:00:00","date_gmt":"2008-12-04T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15816"},"modified":"2008-12-04T18:00:00","modified_gmt":"2008-12-04T17:00:00","slug":"odpoustim-ti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/04\/odpoustim-ti\/","title":{"rendered":"Odpou\u0161t\u00edm ti"},"content":{"rendered":"
autor: Mitternacht<\/strong><\/p>\n

<\/div>\n

Ahoj, lidi\u010dky. \ud83d\ude09 Mo\u017en\u00e1 si m\u011b pamatujete jako spoluautorku And\u00edlkovy pov\u00eddky – „Krv\u00e1c\u00edm“… P\u00ed\u0161u taky svoje vlastn\u00ed pov\u00eddky a tohle je jedna z nich… Nev\u00edm pro\u010d, ale s And\u00edlkem se vy\u017e\u00edv\u00e1me v pon\u011bkud smutn\u011bj\u0161\u00edch t\u00e9matech… Nebyla jsem na tom moc dob\u0159e, kdy\u017e jsem to psala a je to dost zn\u00e1t. A je\u0161t\u011b n\u011bco – mus\u00edm moc pod\u011bkovat And\u00edlkovi za jeho podporu a taky za posl\u00e1n\u00ed t\u00e9 na\u0161\u00ed v\u011bci – j\u00e1 bych se k tomu nikdy neodhodlala. Neb\u00fdt jeho ukec\u00e1v\u00e1n\u00ed, neposlala bych ani toto. \ud83d\ude09 Tak\u017ee And\u00edlku – d\u011bkuju moc za v\u0161echno, jsi to nejz\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bt\u00fdlko v m\u00fdm \u017eivot\u011b. :-). A samoz\u0159ejm\u011b taky moc d\u011bkuju V\u00e1m za \u00fa\u017easn\u00fd ohlasy na „Krv\u00e1c\u00edm“, moc si toho v\u00e1\u017e\u00edme… U\u017e pracujeme na dal\u0161\u00edch d\u00edlech. \ud83d\ude42 m\u011bjte se hezky a p\u0159eju p\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed… A jak \u0159\u00edk\u00e1 And\u00edlek – hlavn\u011b twincest v du\u0161i. \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\u2665 \u2665 \u2665 \u2665 \u2665<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u00edm na kraji \u0159eky. Nech\u00e1v\u00e1m se om\u00fdvat chladn\u00fdmi prameny pr\u016fzra\u010dn\u00e9 vody, kter\u00e1 v\u00edc p\u00e1l\u00ed, ne\u017e chlad\u00ed. Snad na chv\u00edli uti\u0161\u00ed mou bolest. Bolest, kterou mi zp\u016fsobil. Snad v\u00ed, co ud\u011blal. Ale podle m\u011b ne. Podle m\u011b to u\u017e nen\u00ed \u010dlov\u011bk. A ani j\u00e1 u\u017e jaksi nejsem \u010dlov\u011bk…<\/p>\n<\/div>\n
Kde kon\u010d\u00ed radost, tam za\u010d\u00edn\u00e1 bolest. A p\u0159itom sta\u010d\u00ed tak mal\u00fd kr\u016f\u010dek a stoj\u00edte na pokraji. Na pokraji propasti, kde jen \u010dek\u00e1te, a\u017e v\u00e1s n\u011bkdo str\u010d\u00ed dol\u016f. \u010clov\u011bk jako j\u00e1 u\u017e nem\u00e1 co ztratit…<\/p>\n<\/div>\n
Ale p\u0159edstavoval jsem si to jinak. Byl jsem kdysi tak naivn\u00ed, a\u017e se za to styd\u00edm. Styd\u00edm se za chorou mysl Billa Kaulitze, kter\u00fd si troufnul doufat. A p\u0159itom… Kdysi m\u011bl i pro\u010d… Miloval jsi m\u011b, nel\u017ei, Tome… Vid\u011bl jsem ti to na o\u010d\u00edch. Jsou \u00fapln\u011b stejn\u00e9, jako ty moje…<\/div>\n
\n
Miluju t\u011b, Tome…<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Neplakej, Billi, j\u00e1 tebe taky…<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

V\u00e1\u017en\u011b?<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Ano… Nikdy jsem nikoho nemiloval tak, jako tebe…<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

L\u00e1sko…<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Brou\u010dku…<\/em><\/p>\n<\/div>\n

Ne, ne ne! Nesm\u00edm na to myslet… Tohle jsem j\u00e1, ve sv\u00e9m vysn\u011bn\u00e9m sv\u011bt\u011b. Ve sv\u011bt\u011b, ve kter\u00e9m nic neznamen\u00e1m. Jen jsem \u010dlov\u011bk, kter\u00fd chce b\u00fdt milov\u00e1n a dokonce je milov\u00e1n. Ale poka\u017ed\u00e9 mu ta l\u00e1ska jaksi proklouzne mezi prsty. Sna\u017e\u00ed se, ale nejde to. Ho\u0159kost tohohle kalichu pravdy si mus\u00edm vyp\u00edt a\u017e do dna. Do samotn\u00e9ho dna, kde teprve najdu tu vytou\u017eenou pravdu. Kde najdu to, co jsem. Pro\u010d to ale hledat? V\u017edy\u0165 to v\u00edm… Jsem v\u0161em akor\u00e1t pro sm\u00edch…<\/p>\n<\/div>\n
L\u00e1sko, bylo to kr\u00e1sn\u00fd…<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Chce\u0161 to je\u0161t\u011b zopakovat?<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Ano brou\u010dku, moc chci…<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Tak m\u011b polib, pros\u00edm…<\/em><\/p>\n<\/div>\n

Bylo to ohromn\u011b kr\u00e1sn\u00fd… Kdyby nep\u0159i\u0161ly ty dny, kdy jsme kone\u010dn\u011b prohl\u00eddli. Vzbudili jsme se z kr\u00e1sn\u00e9ho snu, z kter\u00e9ho jsme se asi ani vzbudit nem\u011bli. Nem\u011bli jsme p\u0159ij\u00edt na to, \u017ee je to \u0161patn\u00e9. \u017de ty jsi m\u016fj bratr. A \u017ee tohle je zak\u00e1zan\u00e9. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b jsem si p\u0159\u00e1l, abys byl n\u011bkdo ciz\u00ed. Abych t\u011b mohl milovat… Byl jsi m\u016fj prvn\u00ed a d\u00e1val jsi mi poznat l\u00e1sku takov\u00fdm zp\u016fsobem, jakou jsem j\u00ed nikdy neznal. Miloval jsem tvoje dlouh\u00e9 polibky, tvoje n\u011b\u017en\u00e9 doteky, miloval jsem v\u0161echno… \u017dil jsem jen pro ten pocit, abych mohl b\u00fdt s tebou, abych c\u00edtil, \u017ee n\u011bco pat\u0159\u00ed m\u011b a nemus\u00edm se o to d\u011blit.<\/p>\n<\/div>\n
Jedin\u00fd, kdo kdy m\u011bl pr\u00e1vo na mou l\u00e1sku, jsi byl ty. Jedin\u011b ty. Nikdo jin\u00fd, nikdo lep\u0161\u00ed, nikdo hor\u0161\u00ed… Prost\u011b jen ty. \u010clov\u011bk, kter\u00fd je moje druh\u00e1 polovina. Kter\u00e9ho zn\u00e1m cel\u00fd \u017eivot. Miluju tvoje chyby, tvoje mal\u00e9 nedokonalosti, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee je m\u00e1m taky. Jsi \u00fapln\u011b stejn\u00fd jako j\u00e1. \u00dapln\u011b stejn\u00fd… Mo\u017en\u00e1 proto se to stalo…<\/p>\n<\/div>\n
Pamatuju si, jak za\u010daly ty dny, kdy se to v\u0161echno vystup\u0148ovalo… Najednou jsem ti zase p\u0159estal sta\u010dit. Za\u010dal jsi l\u00edtat za d\u011bvkama, za\u010dal jsi hrozn\u011b p\u00edt… Nad\u00e1val jsi mi do d\u011bvek, pos\u00edlal jsi m\u011b n\u011bkam, \u0159\u00edkal jsi mi hrozn\u00e9 v\u011bci, v\u011bci, kter\u00e9 se ne\u0159\u00edkaj\u00ed lidem, kter\u00e9 miluje\u0161. Tajn\u011b jsem doufal, \u017ee m\u011b skute\u010dn\u011b miluje\u0161. A mysl\u00edm, \u017ees m\u011b miloval. Ale… N\u011bjak tajn\u011b, skryt\u011b, uvnit\u0159 sebe. Myslel jsem si, \u017ee je to jen p\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00ed pro na\u0161e okol\u00ed, aby na vztah nep\u0159i\u0161li… Ale spletl jsem se… Naivn\u00ed Bill Kaulitz se zase spletl…<\/p>\n

M\u016f\u017eu j\u00edt s tebou?<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Ne, vypadni!<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

L\u00e1sko, co se d\u011bje?<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Nic, vypadni!<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Ale…<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Nesahej na m\u011b, sly\u0161\u00ed\u0161? My dva k sob\u011b nepat\u0159\u00edme, kdy u\u017e to kone\u010dn\u011b pochop\u00ed\u0161! J\u00e1 nejsem tv\u016fj milenec, jsem tv\u016fj bratr!<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Znamen\u00e1 to snad, \u017ee… \u017de je konec?<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

KONEC!<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Tome, neeee!<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Vypadni, nesly\u0161\u00ed\u0161, vypadni!?!<\/em><\/p>\n<\/div>\n

Georg mi \u0159\u00edkal v\u0161echno, co se d\u011blo… Vypr\u00e1v\u011bl mi toho spoustu… \u010cekal jsem jen na to, aby se Tom polep\u0161il, pot\u00e9 jsem se cht\u011bl vr\u00e1tit. Cht\u011bl jsem, aby se zm\u011bnil. A kdy\u017e tolik cht\u011bl zapomenout, cht\u011bl jsem mu d\u00e1t p\u0159\u00edle\u017eitost. J\u00e1 s\u00e1m jsem cht\u011bl zapomenout na tenhle kr\u00e1sn\u00fd vztah, kter\u00fd Tom zavr\u0161il dost nehezky… Ta h\u00e1dka toti\u017e nebyla definitivn\u00ed konec…<\/p>\n<\/div>\n
Tom p\u0159i\u0161el do pokoje sv\u00e9ho bratra. Nev\u00edm, zda mu bylo l\u00edto Billa nebo sebe samotn\u00e9ho. I p\u0159es alkoholov\u00fd opar c\u00edtil jakousi otup\u011blost. C\u00edtil, \u017ee Billovi ubl\u00ed\u017eil. A taky v\u011bd\u011bl, jak\u00e1 je Bill citliv\u00e1 du\u0161i\u010dka. Posadil se na Billovu postel a n\u011b\u017en\u011b pohladil vzlykaj\u00edc\u00ed dvoj\u010de.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Nech m\u011b b\u00fdt!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom si ale bratra k sob\u011b oto\u010dil. D\u00edval se do jeho vyd\u011b\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed, sna\u017eil se ho uklidnit. Bill se neust\u00e1le vzpouzel, br\u00e1nil se bratrov\u00fdm dotek\u016fm. Ka\u017ed\u00fd dotek jej bodal do srdce jako n\u016f\u017e. Necht\u011bl se u\u017e d\u00e1l podd\u00e1vat sv\u00e9mu manipulativn\u00edmu bratrovi. Br\u00e1nil se, jak jen mohl.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom se roz\u010d\u00edlil. P\u0159ece nep\u0159i\u0161el bratrovi ubl\u00ed\u017eit, ale ut\u011b\u0161it ho! Ve rva\u010dce s Billem m\u011bl silnou p\u0159evahu. Ani nev\u00ed, jak se to stalo, ale mr\u0161til s bratrem takovou silou, \u017ee ho omr\u00e1\u010dil. Bill zav\u0159el sv\u00e9 uplakan\u00e9 o\u010di a z\u016fstal nehybn\u011b le\u017eet. Tom nev\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1. Byl siln\u011b opil\u00fd. Navalil se na Billa, svl\u00e9kl ho.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
V t\u00e9 chv\u00edli Bill otev\u0159el o\u010di…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Nech toho, neeeeeee!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Zmlkni, ty d\u011bvko! Je\u0161t\u011b se ti to bude l\u00edbit! Tohle m\u00e1\u0161 za to, abys m\u011bl pro\u010d bre\u010det!“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
V dal\u0161\u00ed chv\u00edli se Billovi ud\u011blala tma p\u0159ed o\u010dima. Nevzpouzel se, jen \u010delil hrub\u00fdm p\u0159\u00edraz\u016fm sv\u00e9ho bratra. Ti\u0161e vzlykal, ale nek\u0159i\u010del. Jen dr\u017eel a \u010dekal, a\u017e to p\u0159estane. \u010cekal, a\u017e ho Tom kone\u010dn\u011b pust\u00ed. U\u017e te\u010f Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle je to posledn\u00ed, jak mu je\u0161t\u011b Tom mohl ubl\u00ed\u017eit…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„A u\u017e za mnou nelez, rozum\u00ed\u0161?!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Bill se d\u00e1l sv\u00edjel v z\u00e1chvatu pl\u00e1\u010de. Tom se obl\u00e9kal, a p\u0159itom na bratra hled\u011bl sv\u00fdm nejhorj\u0161\u00edm opovr\u017eliv\u00fdm zp\u016fsobem. Bill se rozhodl, odejde…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
A zanechal bratrovi dopis…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Drah\u00fd Tome,
ne\u0161lo to d\u00e1l. Odpou\u0161t\u00edm ti v\u0161echno, co jsi mi kdy ud\u011blal. Odpou\u0161t\u00edm ti ty facky, odpou\u0161t\u00edm ti ten k\u0159ik, ale… Nedok\u00e1\u017eu s tebou b\u00fdt. I p\u0159es tu obrovskou l\u00e1sku nem\u016f\u017eu b\u00fdt s tebou. Boj\u00edm se t\u011b, proto jsem musel odej\u00edt. Snad mi n\u011bkdy odpust\u00ed\u0161, jako jsem ti odpustil j\u00e1. Nep\u0159estal jsem t\u011b milovat. Budu \u010dekat… Nesna\u017e se m\u011b hledat… J\u00e1 se ti jednou vr\u00e1t\u00edm… Tv\u016fj Bill.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Dredat\u00fd chlapec vztekle zma\u010dkal pap\u00edr, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm zkropil slzami. Necht\u011bl to skon\u010dit, ale ud\u011blal to. Choval se hrozn\u011b a p\u0159izn\u00e1v\u00e1 to. Ale ud\u011blal to… A jeho jedin\u00e1 l\u00e1ska zmizela v nen\u00e1vratnu… Sice na to nevypadal, nechoval se tak, ale… Billa jako jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b opravdu miloval… Ud\u011blal v\u011bc, kter\u00e1 se neodpou\u0161t\u00ed. C\u00edtil se pln\u00fd beznad\u011bje. Vyst\u0159\u00edzliv\u011bl a cht\u011bl b\u00fdt lep\u0161\u00ed. Ale pochopil, \u017ee u\u017e to nejde… Nejde to vr\u00e1tit zp\u00e1tky…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
V\u00edte, v t\u00e9 chv\u00edli mi to do\u0161lo… Kdy\u017e ze m\u011b za\u010dalo vyt\u00e9kat Tomovo sperma a taky moje krev… Bolelo to, ale je\u0161t\u011b v\u00edc bolelo moje srdce. Miloval jsem toho kr\u00e1sn\u00e9ho, hodn\u00e9ho Toma, kter\u00fd ode\u0161el. Do\u0161lo mi to v\u0161echno… Sv\u011b\u0159il se mi kdysi s t\u00edm, co ho tr\u00e1p\u00ed. A kv\u016fli \u010demu za\u010dal p\u00edt. Nemohli jsme svou l\u00e1sku d\u00e1vat najevo a to m\u011b taky ub\u00edjelo. Mohlo by se zd\u00e1t, \u017ee ten citliv\u011bj\u0161\u00ed jsem j\u00e1, ale zd\u00e1n\u00ed klame…<\/p>\n<\/div>\n
Nesl jsem to l\u00edp ne\u017e on… V t\u00e9 dob\u011b jsem to nesl sice hodn\u011b \u0161patn\u011b, ale rad\u0161i jsem po noc\u00edch plakal, ne\u017e abych honil d\u011bvky. Spal s n\u011bkolika najednou. V\u00edm to, \u0159ekl mi to. Bez ostychu. Bylo to je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsme se roze\u0161li… Sna\u017eil jsem se to vr\u00e1tit do norm\u00e1lu, ale vid\u00edte, \u017ee to dopadalo po\u0159\u00e1d stejn\u011b…<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ed t\u0159emi lety jsem se n\u011bco dozv\u011bd\u011bl… A v\u0161echno dostalo novou dimenzi…<\/p>\n<\/div>\n
Tom st\u00e1l nerv\u00f3zn\u011b p\u0159ed dve\u0159mi ordinace. Nedo\u010dkav\u011b p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b a \u010dekal, kdy ho zavolaj\u00ed…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Pan Kaulitz!“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Tady!“<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Vstupte!“<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Chlapec vstoupil do p\u0159\u00edjemn\u011b prosv\u011btlen\u00e9 ordinace. U\u017e zd\u00e1lky se na n\u011bj usm\u00edvala kr\u00e1sn\u00e1 sest\u0159i\u010dka a doktorka. Ale dnes to nebyl ten \u00fasm\u011bv, kter\u00fd moc dob\u0159e znal…<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Posa\u010fte se, pane Kaulitzi… M\u00e1me pro v\u00e1s \u0161patn\u00e9 zpr\u00e1vy…“<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Co… Co se stalo?!“<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Jste HIV pozitivn\u00ed…“<\/em><\/div>\n

\n

Kdy\u017e jsem se to dozv\u011bd\u011bl, dostal jsem nep\u0159edstaviteln\u00fd strach. Tom m\u011b prosil o odpu\u0161t\u011bn\u00ed skrz Georga, ale tohle v\u0161echno zm\u011bnilo… Zase jsme si za\u010dali s Tomem ps\u00e1t a volat. Ale nevid\u011bl jsem ho. Nevid\u011bl jsem ho u\u017e p\u011bt let. P\u011bt mizern\u00fdch let.<\/p>\n<\/div>\n

Co j\u00e1 v\u00edm, Tom m\u011b nikdy nehledal. Jen pr\u00fd o mn\u011b po\u0159\u00e1d mluvil. Georg se dr\u017eel. V\u011bd\u011bl jako jedin\u00fd, kde jsem. V\u011bd\u011bl jako jedin\u00fd, kam se chyst\u00e1m a taky jako jedin\u00fd v\u011bd\u011bl o m\u00e9m vztahu s Tomem. A Tom se to dozv\u011bd\u011bl a\u017e pozd\u011bji. Samoz\u0159ejm\u011b vy\u0161iloval.<\/p>\n<\/div>\n
Hrozn\u011b se mi Toma z\u017eelelo. A taky mi bylo l\u00edto sebe samotn\u00e9ho, proto\u017ee jsem Tomovi nedok\u00e1zal pomoct. I p\u0159es to v\u0161echno jsem cht\u011bl pomoct sv\u00e9mu bratrovi. Za ty kr\u00e1sn\u00e9 chvilky, kter\u00e9 mezi n\u00e1mi byly… Dal jsem mu toho spoustu, ale… Po\u0159\u00e1d to je\u0161t\u011b nesta\u010dilo… Po\u0159\u00e1d jsem m\u011bl v hlav\u011b tu D\u011aVKU.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se tehdy pr\u00fd docela uzav\u0159el do sebe. Nekomunikoval s okol\u00edm, nic ne\u0159\u00edkal, jen pr\u00fd \u010dek\u00e1 na smrt… Virus se naplno projevil teprve ned\u00e1vno. Zjistilo se, \u017ee Tom m\u00e1 AIDS. Nen\u00ed mu u\u017e pomoci, um\u00edr\u00e1… Napadla m\u011b jedna v\u011bc… Myslel jsem na to zn\u00e1siln\u011bn\u00ed… Norm\u00e1ln\u011b jsem s Tomem spal, i kdy\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee se pele\u0161\u00ed s jin\u00fdmi a hromadn\u011b. Ale v\u017edycky jsme m\u011bli kondom… Tehdy ale… Ne…<\/p>\n<\/div>\n
Dostal jsem \u0161\u00edlen\u00fd strach. C\u00edtil jsem, \u017ee asi… \u017de asi nejsem jedin\u00fd… Co kdy\u017e… To ne… Tehdy jsem si to necht\u011bl p\u0159ipustit, ale ono se to stalo…<\/div>\n
\n

„Bill Kaulitz?“<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Ano, to jsem j\u00e1.“<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„M\u00e1me pro v\u00e1s ty v\u00fdsledky.“<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„A?“<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Je mi l\u00edto, jste HIV pozitivn\u00ed.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n

Vid\u00edte to? V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee moje a Tomova l\u00e1ska je zak\u00e1zan\u00e1, \u0159\u00edkal jsem, \u017ee n\u00e1s jednou zabije… Ale tohle ne… Snil jsem o dlouh\u00e9m \u017eivot\u011b, kdy budu \u0161\u0165astn\u00fd, t\u0159eba i bez Toma. Nebo s Tomem, jen jako bratrem. Tom m\u011b zabil uvnit\u0159, ale i zven\u010d\u00ed. Netu\u0161il jsem, jak tohle bude bolet. Tomovi jsem to nikdy ne\u0159ekl. Nikdy jsem na to nena\u0161el s\u00edlu.<\/div>\n
Jednoho dne ale…<\/p>\n<\/div>\n
„Halo, Billi, tady Geo, m\u016f\u017ee\u0161 pros\u00edm t\u011b p\u0159ijet? N\u011bco je s Tomem…“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Jo jasn\u011b… U\u017e jsem na cest\u011b.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
N\u011bco je s Tomem. M\u011bl jsem hrozn\u00fd strach. B\u00e1l jsem se. Po t\u011bch letech jsem se styd\u011bl pod\u00edvat do o\u010d\u00ed \u010dlov\u011bku, kter\u00fd mi vzal cel\u00fd m\u016fj vysn\u011bn\u00fd \u017eivot a ve vte\u0159in\u011b ho zni\u010dil na spoustu ostr\u00fdch kousk\u016f ledu bez citu. Moje srdce bylo nadranc. M\u00e1m nemoc, ze kter\u00e9 se nikdy nevyl\u00e9\u010d\u00edm. P\u0159esto jsem m\u011bl v o\u010d\u00edch slzy, p\u0159esto jsem vzpom\u00ednal s l\u00e1skou. A ka\u017ed\u00fd krok, kter\u00fd m\u011b znovu p\u0159ibli\u017eoval k Tomovi, m\u011b p\u0159ibli\u017eoval i k pozn\u00e1n\u00ed. Bylo mi o n\u011bco l\u00edp. Kone\u010dn\u011b jsem se odv\u00e1\u017eil v\u011b\u0159it… V\u011b\u0159it, \u017ee by v\u0161echno mohlo b\u00fdt zase v po\u0159\u00e1dku…<\/p>\n<\/div>\n
Zase vr\u00e1tit n\u00e1\u0161 p\u016fvodn\u00ed \u017eivot. Zase vid\u011bt Tom\u016fv \u00fasm\u011bv, sly\u0161et jeho hlas, dot\u00fdkat se jeho t\u011bla… Te\u010f u\u017e by nebylo co ztratit. Te\u010f bychom byli jen my dva. Jen t\u011bch p\u00e1r let, m\u011bs\u00edc\u016f nebo t\u00fddn\u016f spolu. Jen na chv\u00edli. Odpustil jsem mu a cht\u011bl jsem, aby to v\u011bd\u011bl. Ale…<\/p>\n<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd chlapec dorazil kalupem do nemocnice. Za sebou nech\u00e1val vzpom\u00ednky, odpustil sv\u00e9mu bratrovi. Cht\u011bl jej jen vid\u011bt, \u0159\u00edct mu, \u017ee to bude dobr\u00fd. Stejn\u011b, jako to v\u017edy \u0159\u00edkal, kdy\u017e byli je\u0161t\u011b mal\u00ed kluci. V\u017edycky k sob\u011b m\u011bli v\u00edc ne\u017e bratrsk\u00e9 pouto. I kdy\u017e si mysleli, \u017ee ho u\u017e p\u0159etrhli, st\u00e1le mezi nimi z\u016fst\u00e1valo. Oba chlapci je\u0161t\u011b c\u00edtili, jak je tomu druh\u00e9mu. I Bill c\u00edtil, \u017ee jeho bratrovi nen\u00ed dob\u0159e. Sna\u017eil se s t\u00edm bojovat, ale ne\u0161lo to. Po\u0159\u00e1d na n\u011bj musel myslet…<\/em><\/div>\n
\n

„Jsem Bill Kaulitz, le\u017e\u00ed tu m\u016fj bratr… Jak mu je? Jmenuje se Tom…“<\/em><\/div>\n

\n

„Je mi l\u00edto, p\u0159ed deseti minutami zem\u0159el… Up\u0159\u00edmnou soustrast…“<\/em><\/div>\n

\n

Bill se rozb\u011bhl vst\u0159\u00edc prvn\u00edmu nemocni\u010dn\u00edmu pokoji, kter\u00fd mu st\u00e1l v cest\u011b. Por\u00e1\u017eel person\u00e1l, rozhl\u00ed\u017eel se… Vid\u011bl velkou b\u00edlou postel, pokrytou b\u00edlou l\u00e1tkou. Opatrn\u011b j\u00ed nadzvedl, aby to vid\u011bl… Modlil se, aby to nebylo to, co si mysl\u00ed. Bohu\u017eel… Zaj\u00edkal se v pl\u00e1\u010di, beznad\u011bji a bezmoci… Te\u010f u\u017e se Tom nikdy nedozv\u00ed, \u017ee ho cht\u011bl vz\u00edt zp\u00e1tky…<\/em><\/div>\n

\n

Vid\u00edte, jak\u00e9 to je? P\u0159ij\u00edt o n\u011bkoho u\u017e podruh\u00e9, kdy\u017e ho m\u00e1te tak nadosah?! Dok\u00e1\u017eete si p\u0159edstavit tu bolest, zklam\u00e1n\u00ed a bezmoc? Mo\u017en\u00e1, \u017ee ano… C\u00edtil jsem je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed bolest, ne\u017e kdy\u017e jsem zap\u00edjel pr\u00e1\u0161ky v dob\u011b, kdy se Tom m\u011bnil. C\u00edtil jsem je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed bolest ne\u017e tu, kdy\u017e m\u011b zn\u00e1silnil… Cht\u011bl jsem \u010das vr\u00e1tit zp\u00e1tky, ale spiknul se proti mn\u011b. Vzal mi Toma. Jedin\u00e9, co jsem m\u011bl i nem\u011bl. Jedin\u00e9, co jsem kdy miloval i nemiloval. Jedin\u00e9, co jsem cht\u011bl zp\u011bt.<\/p><\/div>\n

\n

To jsem v\u00e1m vlastn\u011b je\u0161t\u011b ne\u0159ekl. D\u00edky n\u011bmu se ze m\u011b stala \u017eivouc\u00ed troska. Kv\u016fli n\u011bmu jsem po tom zn\u00e1siln\u011bn\u00ed skon\u010dil na psychiatrii. To kv\u016fli n\u011bmu jsem zahodil sv\u016fj \u017eivot. Nev\u00edm, jestli bych to ud\u011blal zase, ale…<\/p><\/div>\n

\n

Dost \u010dasto mysl\u00edm na to, \u017ee to skon\u010d\u00edm. Kdy\u017e nen\u00ed Tom, nejsem ani j\u00e1. V\u017edycky m\u011b dr\u017eela jen my\u0161lenka na to, \u017ee n\u011bkde na m\u011b \u010dek\u00e1. Te\u010f u\u017e na m\u011b \u010dek\u00e1 akor\u00e1t tak v nebi. M\u00e1m hrozn\u00e9 bolesti, beru l\u00e9ky, ale… N\u011bjak je\u0161t\u011b chci \u017e\u00edt… I kdy\u017e nev\u00edm jak.. Kdo by cht\u011bl zdrogovanou trosku na konci sil, kter\u00e1 stejn\u011b brzo chc\u00edpne…<\/p>\n<\/div>\n

Bille, nen\u00ed v\u0161em dn\u016fm konec!<\/em><\/div>\n
\n

Jdi do prdele Geo!<\/em><\/p>\n<\/div>\n

Georg se mi sna\u017eil pomoct. V\u017edycky. I tentokr\u00e1t. Jen\u017ee tady u\u017e nebylo pro\u010d. A pro koho. Sna\u017eil se Toma zm\u011bnit, ten se mu ale ztratil p\u0159ed o\u010dima, stejn\u011b jako mn\u011b. A pot\u00e9 se ztratil z tohoto sv\u011bta. A nechal m\u011b tu samotn\u00e9ho. Poru\u0161il jsi slib, Tome. Sl\u00edbils, \u017ee zem\u0159eme spolu. Nezem\u0159eme spolu. Zem\u0159eme stejn\u011b.<\/p>\n

Obouv\u00e1m si boty. Georg m\u011b vol\u00e1. Je\u0161t\u011b naposledy se pod\u00edv\u00e1m na tvou bledou tv\u00e1\u0159 v rakvi. Skon\u010d\u00edm stejn\u011b. Ale i tak ti d\u011bkuju. Nau\u010dils m\u011b milovat se v\u0161emi strastmi i slastmi a uk\u00e1zals mi, jak m\u00e1m \u017e\u00edt. Pokud \u010dlov\u011bk nepoc\u00edt\u00ed bolest, nepozn\u00e1 tu pravou l\u00e1sku. V\u00edm, \u017ee t\u011b to mrzelo. Nemusel jsi mi nic \u0159\u00edkat… Georg mi \u0159ekl tv\u00e1 posledn\u00ed slova… Nikdy jsem nezapomn\u011bl na tv\u016fj hlas. Neust\u00e1le si je p\u0159ehr\u00e1v\u00e1m v hlav\u011b.<\/p>\n

Billi, miluju t\u011b… Pros\u00edm… Odpus\u0165 mi…<\/em><\/div>\n

\n

Odpustil jsem ti… Naposledy t\u011b pol\u00edb\u00edm na tvoje chladn\u00e9 rty, kter\u00e9 kdysi byly tak \u017ehav\u00e9… Pohlad\u00edm t\u011b po ruce, kter\u00e1 se m\u011b dot\u00fdkala tak, jak \u017e\u00e1dn\u00e1 jin\u00e1 nikdy nesm\u011bla. Byl jsi m\u016fj prvn\u00ed, i m\u016fj posledn\u00ed. Odpo\u010d\u00edvej v pokoji br\u00e1\u0161ko. Uvid\u00edme se v nebi, brou\u010dku… Miluju t\u011b… A odpou\u0161t\u00edm ti…<\/p>\n<\/div>\n

autor: Mitternacht<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mitternacht Ahoj, lidi\u010dky. \ud83d\ude09 Mo\u017en\u00e1 si m\u011b pamatujete jako spoluautorku And\u00edlkovy pov\u00eddky – „Krv\u00e1c\u00edm“… P\u00ed\u0161u taky svoje vlastn\u00ed pov\u00eddky a tohle je jedna z nich… Nev\u00edm pro\u010d, ale s And\u00edlkem se vy\u017e\u00edv\u00e1me v pon\u011bkud smutn\u011bj\u0161\u00edch t\u00e9matech… Nebyla jsem na tom moc<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-15852","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15852","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15852"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15852\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15852"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15852"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15852"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}