{"id":15858,"date":"2008-12-03T19:00:00","date_gmt":"2008-12-03T18:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15822"},"modified":"2008-12-03T19:00:00","modified_gmt":"2008-12-03T18:00:00","slug":"bookmakers-scrubbers-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/03\/bookmakers-scrubbers-18\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers 18."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
Turn\u00e9 pokra\u010dovalo d\u00e1l. Dny se zdlouhav\u011b vlekly, p\u0159esto konec u\u017e byl v dohlednu. Zb\u00fdvalo je\u0161t\u011b deset dn\u00ed. Kapka v mo\u0159i, oproti t\u011bm t\u00fddn\u016fm, kter\u00e9 jsem tu musel p\u0159ekousnout. Nev\u011bd\u011bl jsem, jak to bude mezi Letici\u00ed a Billem, a\u017e se vr\u00e1t\u00edme do N\u011bmecka. Nemluvili jsme o tom. Vlastn\u011b od t\u00e9 na\u0161\u00ed posledn\u00ed h\u00e1dky a n\u00e1sledn\u00e9ho usm\u00ed\u0159en\u00ed, se mezi n\u00e1mi mnoho nezm\u011bnilo. Z m\u00e9 strany trvala d\u00e1l jak\u00e1si tich\u00e1 tolerance toho, co se mi odehr\u00e1valo p\u0159ed o\u010dima a Bill\u2026 Ten byl nejsp\u00ed\u0161 spokojen\u00fd. P\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee si neuv\u011bdomoval ten znateln\u00fd chlad, kter\u00fd tu kolem n\u00e1s proplouval. Cukroval si se svoj\u00ed barb\u00ednkou a bohat\u011b mu sta\u010dilo, \u017ee se z na\u0161eho vztahu vytratily spory, j\u00edzlivost, ur\u00e1\u017eky, napad\u00e1n\u00ed se a v\u00fd\u010ditky. To jen ale d\u00edky tomu, \u017ee jsem se ze v\u0161ech sil sna\u017eil dost\u00e1t sv\u00e9mu tich\u00e9mu slibu, kter\u00fd jsem mu dal, \u017ee nebudu zasahovat do jeho \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Zat\u00edm se mi to docela i da\u0159ilo. Dok\u00e1zal jsem dokonce na to ani p\u0159\u00edli\u0161 nemyslet. Tedy pokud jsem nebyl nucen \u010delit tomu tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159. Vid\u011bt je spolu. Mazl\u00edc\u00ed se. Vym\u011b\u0148uj\u00edc\u00ed si letm\u00e9 doteky a n\u011b\u017en\u00e9 \u00fasm\u011bvy. Ten pohled byl podivn\u011b pichlav\u00fd. Bolelo to? Neuv\u011b\u0159iteln\u011b moc. A j\u00e1 se k tomu v\u0161emu je\u0161t\u011b sebetr\u00fdznitelsky mu\u010dil t\u00edm, \u017ee m\u00edsto snahy se jim vyh\u00fdbat, jsem se za nimi plazil jako st\u00edn a sledoval ka\u017ed\u00fd jejich krok. Pochopiteln\u011b tak, aby nepojali sebemen\u0161\u00ed podez\u0159en\u00ed. Nem\u00ednil jsem b\u00fdt v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch za n\u011bjak\u00e9ho v\u0161iv\u00e9ho \u0161m\u00edr\u00e1ka. D\u011blal jsem to jen z oby\u010dejn\u00e9ho ochranitelsk\u00e9ho pudu. Ta holka se mi po\u0159\u00e1d nel\u00edbila. Na tom se nic nem\u011bnilo. A j\u00e1 nem\u011bl ty r\u016f\u017eov\u00e9 br\u00fdle jako Bill. Kdy\u017e jsem je pozoroval, m\u011bl jsem mo\u017enost vid\u011bt, jak\u00e1 skute\u010dn\u011b je. Bez p\u0159\u00edkras a sladk\u00fdch cukrblik\u016f. Byly chvilky, kdy ho nutila, aby si vydob\u00fdval jej\u00ed pozornost, ob\u010das byla p\u0159ehl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed, n\u011bkdy nad\u0159azen\u00e1, panova\u010dn\u00e1 a nebo jen oby\u010dejn\u011b studen\u00e1. A pak, jakoby ho cht\u011bla uchl\u00e1cholit, se vracela do role t\u00e9 vroucn\u011b a oddan\u011b miluj\u00edc\u00ed hol\u010di\u010dky, kter\u00e1 tu byla jen a jen pro n\u011bj.<\/div>\n
\n
Bylo mi z toho nanic. Nech\u00e1pal jsem, jak si n\u011bco podobn\u00e9ho v\u016fbec mohl nechat m\u016fj tolik autoritativn\u00ed bratr l\u00edbit. Tyhle negativn\u00ed momenty tam byly sice zastoupeny v prchav\u00e9m procentu, ale m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b bily do o\u010d\u00ed. Tak jakto, \u017ee je nevid\u011bl on? On byl v\u017edycky pozoruhodn\u00e1 individu\u00e1ln\u00ed bytost, kter\u00e1 by nikomu nedovolila, aby s n\u00edm jakkoli manipuloval a t\u00e9hle \u017een\u0161tin\u011b se naprosto podd\u00e1val. Toleroval j\u00ed cokoli. Mohla se k n\u011bmu zachovat, jak ji zrovinka napadlo a on to jen p\u0159e\u0161el s \u00fasm\u011bvem. Nebo tak to alespo\u0148 d\u011bl\u00e1val, kdy\u017e jsem je m\u011bl mo\u017enost v\u00eddat j\u00e1. Co se d\u011blo pod nepropustn\u00fdm z\u00e1vojem soukrom\u00ed jejich pokoje, jsem u\u017e netu\u0161il. Hlavou mi v\u00ed\u0159ily jen pouh\u00e9 domn\u011bnky. L\u00edbila se mi p\u0159edstava, a popravd\u011b jsem snad i cht\u011bl, aby tomu tak i skute\u010dn\u011b bylo, \u017ee ji dok\u00e1\u017ee uzemnit, kdy\u017e kolem nich nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed pozoruj\u00edc\u00ed o\u010di. Kdy\u017e sed\u011bli v restauraci, proch\u00e1zeli se parkem nebo podnikali nes\u010detn\u00e9 n\u00e1jezdy na obchody s m\u00f3dou, byli neust\u00e1le pod dohledem. A on mo\u017en\u00e1 necht\u011bl p\u016fsobit jako n\u011bkdo, kdo svou polovi\u010dku komanduje, ale jakmile za nimi zapadly dve\u0159e pokoje\u2026 Musel b\u00fdt p\u0159eci t\u00edm, kdo vede. \u00dap\u011bnliv\u011b jsem se k t\u00e9 vidin\u011b p\u0159ikl\u00e1n\u011bl. Vadila mi my\u0161lenka, \u017ee by j\u00edm vl\u00e1\u010dela za v\u0161ech okolnost\u00ed. To toti\u017e nedovolil nikdy ani mn\u011b\u2026<\/p>\n<\/div>\n
A Ariana? Bill by nejsp\u00ed\u0161 uv\u00edtal, kdybychom byli my dva spolu. Narazil na to v n\u011bjak\u00e9m na\u0161em kr\u00e1tk\u00e9m rozhovoru p\u00e1r dn\u00ed po tom, co jsem mu v tom autobuse vmetl do tv\u00e1\u0159e k \u010demu mezi n\u00e1mi do\u0161lo. Zklamalo m\u011b to. N\u011bco hluboko ve mn\u011b nejsp\u00ed\u0161 doufalo, \u017ee kdy\u017e mu to pov\u00edm, bude mu to vadit stejn\u011b jako mi vadil on a ta jeho Leti. Nic takov\u00e9ho se nekonalo. Nebo to alespo\u0148 na sob\u011b nedal zn\u00e1t. Pamatuji si jen na jeho laxn\u00ed pokr\u010den\u00ed ramen a ledabyl\u00e9 pronesen\u00ed: „\u0160koda, mohli ste si spolu u\u017e\u00edvat aspo\u0148 tuhle tour.“ Pak si nacpal do pusy hrst rozinek a odkr\u00e1\u010del n\u011bkam pry\u010d. Nejsp\u00ed\u0161 do mask\u00e9rny. Bylo to, tu\u0161\u00edm, p\u0159ed koncertem. Snaha vyvolat v n\u011bm \u017e\u00e1rlivost se rozplynula jako p\u00e1ra nad hrncem a j\u00e1 za\u010dal m\u00edt zbab\u011ble strach, aby m\u011b ta zrzka neza\u010dla otravovat a do\u017eadovat se pozornosti. Na\u0161t\u011bst\u00ed se nic podobn\u00e9ho ned\u011blo.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jak to vypad\u00e1?“ Polo\u017eila u\u017e potolik\u00e1t\u00e9 stejnou ot\u00e1zku pihat\u00e1 modroo\u010dka tmavovl\u00e1sce. „M\u011b u\u017e to toti\u017e nebav\u00ed. Nerada bych tu popelnicovou obludnost musela opakovat znova, jen aby tvoje mali\u010dkost m\u011bla prostor cvrlikat s t\u00edm dikobrazem.“ Dodala a j\u00edzlivost v jej\u00edm hlase byla nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e1. Za\u010d\u00ednala m\u00edt pln\u00e9 zuby nejen t\u011bch dvou kluk\u016f, ale i samotn\u00e9 Leti. P\u0159ipadala j\u00ed naprosto neschopn\u00e1. Nevid\u011bla nikde \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdsledky.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt v klidu. U\u017e si ho nemus\u00ed\u0161 ani v\u0161imnout. Nev\u00edm p\u0159esn\u011b, co se stalo, ale atmosf\u00e9ra mezi br\u00e1\u0161ky n\u011bjak zhoustla. Prost\u011b nepoci\u0165uju, \u017ee by n\u00e1m byl hopper n\u011bjak v pat\u00e1ch, ani se mi nepokou\u0161el znovu vyhro\u017eovat, jako tenkr\u00e1t na chodb\u011b. Relaxuj a u\u017e\u00edvej si v\u00fdlet.“ Leticia ji pohladila po tv\u00e1\u0159i, ignoruj\u00edc jej\u00ed nevrlost a usm\u00e1la se na ni. V\u0161echno \u0161lo dob\u0159e. Ta dv\u011b kouzeln\u00e1 sl\u016fvka z n\u011bj sice je\u0161t\u011b nevym\u00e1mila, ale to, \u017ee to ne\u0159\u00edkal, neznamenalo, \u017ee u\u017e to t\u0159eba nec\u00edtil\u2026<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00e1 kapela, plus je\u0161t\u011b n\u011bjac\u00ed lid\u00e9 z t\u00fdmu, jsme posed\u00e1vali po dal\u0161\u00edm z mnoha koncert\u016f v backstage a \u0159e\u0161ilo se, co s na\u010dat\u00fdm ve\u010derem. Mnoz\u00ed p\u0159\u00edtomn\u00ed projevili nesouhlas s t\u00edm j\u00edt ulehnout do postel\u00ed a do\u017eadovali se je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9ho no\u010dn\u00edho programu. Nakonec s geni\u00e1ln\u00edm n\u00e1padem p\u0159i\u0161el n\u00e1\u0161 mana\u017eer.<\/div>\n
„B\u011bhem va\u0161\u00ed show jsem se bavil s jedn\u00edm \u010dlov\u011bk z bran\u017ee a pozval n\u00e1s na n\u011bjak\u00fd raut. Za\u010d\u00edn\u00e1 to asi za hodinku, co vy na to? Bude u toho dokonce i n\u011bjak\u00e1 p\u0159edv\u00e1d\u011b\u010dka d\u00e1msk\u00fdch plavek. Tak\u017ee to v podstat\u011b slibuje spoustu j\u00eddla a hlavn\u011b skv\u011bl\u00fd ko\u010dky. Bomba, ne?“ Mrkal na n\u00e1s a myslel si, kdov\u00edjak n\u00e1s podobnou nab\u00eddkou nenadchne. U m\u011b tedy nepochodil. To se ale nedalo \u0159\u00edct o zbyl\u00fdch p\u0159\u00edtomn\u00fdch.<\/p>\n<\/div>\n
„Par\u00e1da, docela bych \u0161el.“ Ozval se jako prvn\u00ed Georg.<\/div>\n
„Mn\u011b se to taky nejev\u00ed jako \u0161patnej n\u00e1pad.“ Vyj\u00e1d\u0159il se Gustav.<\/div>\n
„Zn\u00ed to opravdu dob\u0159e. Co mysl\u00ed\u0161, mil\u00e1\u010dku, p\u016fjdeme?“ Zacvrlikala ta p\u0159epudrovan\u00e1 kr\u016fta, kter\u00e1 tu samoz\u0159ejm\u011b nemohla chyb\u011bt. Pro lidi okolo u\u017e to nebyla „jen“ novin\u00e1\u0159ka. Bill z n\u00ed ofici\u00e1ln\u011b ud\u011blal svoj\u00ed p\u0159\u00edtelkyni. Media to sice je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bla, ale tady se nad jej\u00edm chov\u00e1n\u00edm nikdo nepozastavoval. Jen mn\u011b se zvednul \u017ealudek. Je\u0161t\u011b ne\u017e ji ale br\u00e1cha sta\u010dil odpov\u011bd\u011bt, ozval jsem se dost ost\u0159e j\u00e1.<\/div>\n
„Nikam nejdu!“ Vypadlo ze m\u011b nekompromisn\u011b a zalo\u017eil jsem si ruce na prsou.<\/div>\n
„A pro\u010d ne? Nemus\u00edme tam bejt dlouho. Jen se trochu pobav\u00edme a m\u016f\u017eeme to zabalit.“ Zaj\u00edmal se hned Bill o d\u016fvod m\u00e9 nechuti, a nebyl jedin\u00fd. S n\u011bm\u00fdm dotazem se ke mn\u011b sto\u010dily o\u010di v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch. Nebylo obvykl\u00e9, abych zrovinka j\u00e1 na nab\u00eddku polonah\u00fdch sle\u010den a dobr\u00e9ho j\u00eddla a pit\u00ed reagoval zam\u00edtav\u011b.<\/div>\n
„Prost\u011b se mi nechce! Snad m\u016f\u017eete j\u00edt beze m\u011b, ne?“ Zcela logicky jsem zd\u016fraznil fakt, \u017ee pokud moji \u00fa\u010dast nevy\u017eadovala n\u011bjak\u00e1 ofici\u00e1ln\u00ed akce ke zviditeln\u011bn\u00ed skupiny, tak tu nebyl sebemen\u0161\u00ed d\u016fvod k tomu, abych nem\u011bl pr\u00e1vo to odm\u00edtnout.<\/div>\n
„Dob\u0159e, jak chce\u0161. N\u011bkdo z ochranky t\u011b odveze zp\u011bt na hotel.“ \u0158ekl jen David a pova\u017eoval situaci za vy\u0159e\u0161enou. V\u0161ichni se za\u010dali zvedat k odchodu, krom m\u011b a Tobiho, kter\u00fd byl nejsp\u00ed\u0161 on\u00edm securi\u0165\u00e1kem, kter\u00fd se ob\u011btoval a m\u00edsto za z\u00e1bavou pojede s jedn\u00edm rozmrzel\u00fdm klukem do hotelu.<\/p>\n<\/div>\n
„Tobi, m\u016f\u017ee\u0161 n\u00e1s, pros\u00edm t\u011b, na chvilinku nechat. J\u00e1 ti ho hned po\u0161lu k autu.“ Znenad\u00e1n\u00ed se je\u0161t\u011b vr\u00e1til Bill a nejsp\u00ed\u0161 jsem tomu jeho p\u0159\u00e1n\u00ed, sm\u011brovan\u00e9mu k t\u00e9 na\u0161\u00ed hroud\u011b sval\u016f, m\u011bl rozum\u011bt tak, \u017ee si se mnou bude cht\u00edt asi promluvit. Tobias jen n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvl na srozum\u011bnou a ti\u0161e se vypa\u0159il. Ulevilo se mi. Popravd\u011b, tohle byl m\u016fj \u00famysl. Cht\u011bl jsem ho, vzep\u0159en\u00edm se spole\u010dn\u00e9 z\u00e1bav\u011b, vyprovokovat k tomu, aby se zaj\u00edmal o d\u016fvod m\u00e9 nechuti a projevil tak alespo\u0148 drobn\u00fd n\u00e1znak toho, \u017ee mou osobu je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b neza\u010dal p\u0159ehl\u00ed\u017eet a st\u00e1le tu z\u016fst\u00e1v\u00e1 jak\u00fdsi povrchn\u00ed vjem m\u00e9 mali\u010dkosti. A kdy\u017e nakonec tu starostlivou ot\u00e1zku i vyslovil nahlas, „Tom\u00ed, co se d\u011bje? Pro\u010d s n\u00e1mi nechce\u0161 jet,“ nedok\u00e1zal jsem v sob\u011b potla\u010dit radost. P\u0159esto jsem ji ale neum\u011bl projevit navenek. Z\u016fst\u00e1val jsem apaticky nete\u010dn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Zmu\u010den\u011b jsem se d\u00edval p\u0159ed sebe a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad odpov\u011bd\u00ed. Pro\u010d ale jednou z toho pomysln\u00e9ho \u0161upl\u00edku nevyt\u00e1hnout trochu t\u00e9 up\u0159\u00edmnosti? P\u0159etva\u0159oval jsem se u\u017e dost dlouho.<\/div>\n
„Bude tam Leti.“ Vypadlo ze m\u011b stru\u010dn\u011b.<\/div>\n
Bill nakr\u010dil nech\u00e1pav\u011b nos. „A od kdy ti, pros\u00edm t\u011b, vad\u00ed natolik, abys ses kv\u016fli n\u00ed vzd\u00e1val pa\u0159by?“<\/div>\n
„Bude tam s tebou\u2026 a nav\u00edc\u2026 nen\u00ed mi dob\u0159e.“<\/div>\n
Bratrovi \u0161lehl v o\u010d\u00edch divok\u00fd blesk. „Co\u017ee? V\u017edycky je snad se mnou, ne? Jsme p\u00e1r, pat\u0159\u00edme k sob\u011b. Co m\u00e1 b\u00fdt tohle za blb\u00fd zkonstatov\u00e1n\u00ed?“<\/div>\n
„A my? My k sob\u011b nepat\u0159\u00edme?“ Nehodlal jsem ho \u0161et\u0159it a vyp\u00e1lil jsem p\u0159\u00edm\u00fd dotaz. Nav\u00edc on za\u010dal o t\u011bch vztahov\u00fdch poutech, tak a\u0165 mi te\u010f hezky odpov\u00ed, jak se mu vlastn\u011b jev\u00edme my dva.<\/div>\n
„Co to mele\u0161? Jsme snad brat\u0159i, dokonce dvoj\u010data. My to m\u00e1me asi tak n\u011bjak geneticky dan\u00fd, ne?“<\/p>\n<\/div>\n
„Hmm,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se. Tak spole\u010dn\u00e9 geny\u2026 Jak proc\u00edt\u011bn\u00e9\u2026 Mohl to \u0159\u00edci tolika r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby a on si vybere n\u011bco tak neosobn\u00edho, jako byly na\u0161e pod\u011blan\u00fd shodn\u00fd bu\u0148ky, nebo jak jinak to ti v\u011bd\u00e1to\u0159i je\u0161t\u011b naz\u00fdvaj\u00ed\u2026 „A co kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee nechci, abys tam jel, \u017ee chci, aby ses vr\u00e1til taky do hotelu, a byl n\u011bjak\u00fd \u010das se mnou. Co ty na to?“<\/div>\n
„Co j\u00e1 na to\u2026 co j\u00e1 na to\u2026“ opakoval po\u0159\u00e1d dokola, kroutil u toho o\u010dima a teatr\u00e1ln\u011b p\u0159i tom rozhazoval rukama. D\u00e1val mi tak najevo, \u017ee nic stupidn\u011bj\u0161\u00edho jsem snad ze sebe ani vypravit nemohl. „\u2026j\u00e1 na to, \u017ee to v\u016fbec nech\u00e1pu. Chov\u00e1\u0161 se d\u011btinsky, uv\u011bdomuje\u0161 si to v\u016fbec? Co to zase m\u00e1 b\u00fdt? V\u017edy\u0165 u\u017e to bylo dobr\u00e9, tak pro\u010d zase vyv\u00e1d\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Tak j\u00e1 vyv\u00e1d\u00edm? Co je tak nenorm\u00e1ln\u00edho na m\u00e9m po\u017eadavku? Takhle jsme p\u0159ece ve\u010dery tr\u00e1v\u00edvali, ne? Tak co ti na tom te\u010f nevon\u00ed?“ U\u017e zase jsme se napadali. Nech\u00e1pal jsem, kam se vytratila na\u0161e norm\u00e1ln\u00ed komunikace.<\/div>\n
„To bylo ale\u2026 p\u0159ed\u2026 Tome, neblbni, ona se na ten ve\u010der t\u011b\u0161\u00ed. Co j\u00ed m\u00e1m jako \u0159\u00edct? \u017de se se sv\u00fdm bratrem vrac\u00edm na hotel, abychom se spolu mohli zav\u0159\u00edt na pokoji a tlachat o blbostech? Tohle po mn\u011b chce\u0161?“ Vrhnul jsem na n\u011bj pohled pln\u00fd zklam\u00e1n\u00ed. Nemluvil u\u017e \u00fato\u010dn\u011b, ani ty v\u011bty nepron\u00e1\u0161el zv\u00fd\u0161en\u00fdm hlasem. Byla z nich ale c\u00edtit z\u0159eteln\u00e1 neochota n\u011bco podobn\u00e9ho u\u010dinit. Dr\u00e1salo mi to srdce.<\/div>\n
„Nebude\u0161 se mnou. P\u016fjde\u0161 rad\u011bji s n\u00ed. Jsem ti lhostejn\u00fd.“ Kn\u00edkal jsem ubl\u00ed\u017een\u011b, ale nedok\u00e1zal jsem si odpustit ses\u00edlat tyhle v\u00fd\u010ditky na jeho hlavu. Pln\u011b si je zaslou\u017eil. V m\u00fdch o\u010d\u00edch se st\u00e1val ledov\u00fdm sobcem, kter\u00e9mu jsem byl u\u017e opravdov\u011b ukraden\u00fd.<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda! Je\u017ei\u0161i, p\u0159esta\u0148,“ zavyl ubl\u00ed\u017een\u011b a chytil se za hlavu, „norm\u00e1ln\u011b m\u011b vyd\u00edr\u00e1\u0161. Nut\u00ed\u0161 m\u011b si vybrat. Ale v\u00ed\u0161 co? J\u00e1 se nenech\u00e1m. Mysli si co chce\u0161. Pro m\u011b nejde o to, s k\u00fdm str\u00e1v\u00edm tuhle noc, jde o to, jak ji str\u00e1v\u00edm a j\u00e1 si chci povyrazit a ne d\u0159ep\u011bt na pokoji. Nem\u00edn\u00edm vyhov\u011bt tv\u00fdm malichern\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm. U\u017eij si tu nudu, j\u00e1 se jdu bavit.“ Nazloben\u011b utnul na\u0161i konverzaci a odpochodoval si pry\u010d. On m\u011b tam nechal\u2026 Nemohl jsem tomu uv\u011b\u0159it\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
Br\u010dkem jsem nete\u010dn\u011b m\u00edchal n\u011bjak\u00fd barevn\u00fd sladk\u00fd drink. Ta akce nest\u00e1la za nic. Byl jsem tot\u00e1ln\u011b otr\u00e1ven\u00fd. Tom to otr\u00e1vil. Zase musel vyvolat dal\u0161\u00ed dusno. M\u011bl jsem toho po krk. Nem\u00ednil jsem se tu u\u017e d\u00e1l zdr\u017eovat. Nem\u011blo to cenu, odsunul jsem od sebe sklenici s pit\u00edm a r\u00e1zn\u011b se zvedl z barov\u00e9 stoli\u010dky, na kter\u00e9 jsem zakotvil hned, jak jsme dorazili na ten „bombastick\u00fd“ raut.<\/div>\n
„Dekuju se. Jde\u0161 se mnou, nebo tu z\u016fst\u00e1v\u00e1\u0161?“ Obr\u00e1til jsem se s ot\u00e1zkou na Leticii. V podstat\u011b mi to ale bylo jedno. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by m\u011b ani nenapadlo n\u011bco tak absurdn\u00edho, \u017ee by moje holka m\u011bla z\u016fstat ve spole\u010dnosti a j\u00e1 m\u011bl b\u00fdt n\u011bkde na hony vzd\u00e1len\u00fd a s\u00e1m. \u017d\u00e1rlivost by mi to nedovolila, jednodu\u0161e by musela odej\u00edt se mnou.<\/p>\n<\/div>\n
Te\u010f to bylo ale jin\u00e9. I kdy\u017e nev\u011bdomky, zp\u016fsobila tuhle bou\u0159ku. To ona mohla za to, \u017ee j\u00e1 a Tom jsme po\u0159\u00e1d jenom na kordy. Moje racion\u00e1lnost se mi mohla sna\u017eit sebev\u00edc natla\u010dit vcelku rozumn\u00fd fakt, \u017ee ta holka za nic nem\u016f\u017ee, \u017ee tohle v\u0161echno si d\u011bl\u00e1me s br\u00e1chou jen my sami, svoj\u00ed neschopnost\u00ed mluvit spolu, ale bohu\u017eel v podv\u011bdom\u00ed jsem m\u011bl ulo\u017eeno n\u011bco jin\u00e9ho. Ona rovn\u00e1 se vin\u00edk. Bylo mnohem jednodu\u0161\u00ed to na n\u011bkoho hodit, ne\u017e si p\u0159iznat, \u017ee chyba je ve v\u00e1s a j\u00e1 si svoje p\u0159ehmaty p\u0159ipou\u0161t\u011bl jen velice nerad.<\/p>\n<\/div>\n
Nejd\u0159\u00edv se mi pokou\u0161ela m\u016fj n\u00e1pad k odchodu vymluvit, ale kdy\u017e jsem dal najevo, \u017ee je mi voln\u00e1, a nez\u00e1le\u017e\u00ed mi na jej\u00edm doprovodu, poslu\u0161n\u011b se do m\u011b zav\u011bsila a odcupkala se mnou. V aut\u011b se na m\u011b pokorn\u011b lepila ve snaze se l\u00edsat. Tak jsem ji m\u011bl r\u00e1d, poslu\u0161nou a oddanou. Roz\u010dilovaly m\u011b jej\u00ed ob\u010dasn\u00e9 vrtochy, kdy si stav\u011bla hlavu. Nech\u00e1val jsem to ale b\u00fdt, p\u0159ech\u00e1zel jsem to s pouh\u00fdm \u00fasm\u011bvem a p\u0159i\u010d\u00edtal to na vrub \u017eensk\u00e9 povaze a mouch\u00e1m, kter\u00e9 by se stejn\u011b ve v\u011bt\u0161\u00ed \u010di men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e vyskytly u ka\u017ed\u00e9. Proto jsem to toleroval a nep\u011bnil. Nav\u00edc bych \u0159ekl, \u017ee ona t\u011bch vad nem\u011bla mnoho, a kdo z n\u00e1s je vlastn\u011b bez chyb? B\u016fh v\u00ed, jak\u00e9 mali\u010dkosti ji iritovaly na mn\u011b. P\u0159ece pro\u010d pl\u00fdtvat energi\u00ed kv\u016fli drobnostem.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1m pro tebe p\u0159ekvapen\u00ed.“ Zap\u0159edla mi sv\u00e1div\u011b tich\u00fdm hl\u00e1skem do ucha, kdy\u017e u\u017e jsme se kone\u010dn\u011b dostali na pokoj. „Vzpom\u00edn\u00e1\u0161 si je\u0161t\u011b?“ P\u0159estala m\u011b hladit po hrudn\u00edku a sm\u011brovat k posteli. Poodstoupila ode m\u011b tak krok dva, abych na ni dob\u0159e vid\u011bl a pomalinku se jala rozep\u00ednat si knofl\u00ed\u010dky sv\u00e9 bl\u016fzky. Za p\u00e1r chvil se ten lehk\u00fd kousek hedv\u00e1bn\u00e9 l\u00e1tky snesl k zemi a j\u00e1 m\u011bl tak mo\u017enost prohl\u00e9dnout si, co se ukr\u00fdvalo pod n\u00edm. Sukni si stihla st\u00e1hnout d\u00e1vno p\u0159ed t\u00edm, tak\u017ee te\u010f tu p\u0159ede mnou st\u00e1la v krajkov\u00e9m \u010dern\u00e9m korzetku a tit\u011brn\u00fdch kalhotk\u00e1ch. Vzpom\u00ednal jsem si samoz\u0159ejm\u011b velice dob\u0159e. Na\u0161e prvn\u00ed spole\u010dn\u00e9 n\u00e1kupy v New Yorku. Tenkr\u00e1t jsem byl om\u00e1men\u00fd a tajn\u011b jsem snil o momentu, kdy ji v tom kousku krajky budu moci vid\u011bt znovu.<\/p>\n<\/div>\n
Nyn\u00ed to bylo tu a j\u00e1 byl podivn\u011b zklaman\u00fd. Stejn\u00e9 uchv\u00e1cen\u00ed jako tenkr\u00e1t se nedostavovalo. Ano, byl to p\u011bkn\u00fd pohled, ale trochu to ve mn\u011b evokovalo sn\u00edmky v p\u0159\u00edzemn\u00edch \u010dasopisech Playboy. Nav\u00edc to, jak se je\u0161t\u011b vlnila a sama sebe hladila\u2026 Jednodu\u0161e m\u011bla chu\u0165 na erotiku. Na jej\u00edm chov\u00e1n\u00ed nebylo nic divn\u00e9ho, byl jsem jej\u00ed partner a ona se m\u011b jen sna\u017eila dostat na stejnou vlnu. Bohu\u017eel se n\u011bjak neda\u0159ilo, jej\u00ed projevy cht\u00ed\u010de m\u011b popouzely. Nerozum\u011bl jsem. Zcela b\u011b\u017en\u011b bych se na ni vrhnul a pomiloval ji tak, \u017ee by se j\u00ed nedost\u00e1valo dechu, a te\u010f jsem nebyl schopn\u00fd \u017e\u00e1dn\u00e9 reakce. Jen jsem na ni z\u00edral a pomalu mi za\u010dalo doch\u00e1zet, \u017ee mi to vlastn\u011b p\u0159ipadne lacin\u00e9. \u017div\u011b jsem si vybavil, jak tu scenerii tenkr\u00e1t okomentoval Tom. „\u2026p\u0159edv\u00e1d\u011bla ti tam stript\u00fdz?\u2026 bylo to tak pr\u016fhledn\u00fd\u2026 chce si na tob\u011b smlsnout\u2026 okat\u011b se ti nab\u00edzela\u2026“<\/em> Zn\u011bla mi v u\u0161\u00edch jeho slova a j\u00e1 jim dal ke sv\u00e9mu vlastn\u00edmu p\u0159ekvapen\u00ed za pravdu. Podb\u00edzivost. Jinak se nadalo nazvat, to co se tu te\u010f d\u011blo.<\/p>\n<\/div>\n
Asi jsem se musel zbl\u00e1znit. Rozhodn\u011b by to tak p\u0159ipadalo ka\u017ed\u00e9mu norm\u00e1ln\u00edmu mu\u017ei, kter\u00fd by se octl na m\u00e9m m\u00edst\u011b. J\u00e1 to utnul. Nech\u00e1pal jsem pro\u010d. Pro\u010d mysl\u00edm na Toma a n\u011bjak\u00e9 jeho r\u00fdpav\u00e9 koment\u00e1\u0159e a nekoncentruji se na tu sexy \u017eenu p\u0159ed sebou? Mozek by mi m\u011bl u\u017e d\u00e1vno vypnout a probouzet se \u00fapln\u011b jin\u00e1 \u010d\u00e1st m\u00e9ho t\u011bla. M\u00edsto toho jsem s\u00e1m sebe sly\u0161el, jak chladn\u011b \u0159\u00edk\u00e1m: „Leti, p\u0159esta\u0148. Nem\u00e1m na to n\u00e1ladu ani chu\u0165. Jsem unaven\u00fd. Jdu se vysprchovat a p\u016fjdeme sp\u00e1t.“ Ignoroval jsem jej\u00ed naprosto zkoprn\u011bl\u00fd a nech\u00e1pav\u00fd v\u00fdraz a ud\u011blal jsem p\u0159esn\u011b, jak jsem \u0159ekl. Zapadl jsem do sprchy, kr\u00e1tce ze sebe smyl stopy dne\u0161n\u00edho dne a vr\u00e1til jsem se zp\u011bt, s \u00famyslem zabo\u0159it se do m\u011bkk\u00fdch pe\u0159in a neru\u0161en\u011b usnout. Nepozastavil jsem se ani nad t\u00edm, \u017ee tam nebyla. Nejsp\u00ed\u0161 utekla trucovat ke sv\u00e9 sest\u0159i\u010dce. Jednou u\u017e se n\u011bco podobn\u00e9ho stalo. Nebylo to snad v d\u016fsledku n\u011bjak\u00fdch neshod, ale cosi se mi tenkr\u00e1t tak\u00e9 necht\u011blo, tak se prost\u011b sebrala a ode\u0161la za Arianou.<\/p>\n<\/div>\n
Kam taky jinam, \u017ee? Ud\u011blal bych to sam\u00e9. D\u0159\u00edv\u2026 Tom byl pro m\u011b v\u017edycky ta pevn\u00e1 z\u00e1kladna, ke kter\u00e9 jsem se mohl vracet a nach\u00e1zel v n\u00ed \u00fat\u011bchu. Uv\u011bdom\u011bn\u00ed si, \u017ee dnes u\u017e bych nejsp\u00ed\u0161 stejn\u011b nejednal, ze m\u011b vypudilo ve\u0161ker\u00e9 zbyte\u010dky po chuti j\u00edt sp\u00e1t. I p\u0159es \u00fanavu ne\u0161lo zamhou\u0159it oka a j\u00e1 znovu, jako jsem to d\u011blal v posledn\u00ed dob\u011b u\u017e tolikr\u00e1t, za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let o n\u00e1s dvou. A stejn\u011b jako jindy jsem nedoch\u00e1zel k \u017e\u00e1dn\u00e9mu uspokojiv\u00e9mu v\u00fdsledku. A p\u0159i tom roz\u0161ifrov\u00e1n\u00ed v\u0161eho se mi vysm\u00edvalo p\u0159\u00edmo do obli\u010deje, jen j\u00e1 v d\u016fsledku sv\u00e9ho nadut\u00e9ho ega nebyl schopen nic vid\u011bt. Tu jeho bolest, touhu b\u00fdt se mnou. Zra\u010dily se mu v o\u010d\u00edch tolik podobn\u00e9 pocity t\u011bm, kter\u00e9 jsem pro\u017e\u00edval, kdykoli se vracel z objet\u00ed n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 \u017eeny, z Arianina ob\u011bt\u00ed. S\u00e1m sob\u011b jsem si nikdy nep\u0159ipustil, \u017ee mi to vad\u00ed. Tak to toti\u017e bylo spr\u00e1vn\u00e9, p\u0159irozen\u00e9. Ne to, co jsme d\u011blali my. Nemohl jsem do sv\u00e9ho uv\u011bdom\u011bn\u00ed vpustit my\u0161lenku, \u017ee je to pouh\u00fd klam, \u017ee ho pot\u0159ebuji stejn\u011b jako vzduch k d\u00fdch\u00e1n\u00ed, vodu k \u017eivotu. Neexistovalo nic mezi n\u00e1mi. Nep\u0159irozen\u00e9 bylo vkl\u00e1dat by\u0165 jen sebemen\u0161\u00ed city do jin\u00e9 osoby. M\u011bl jsem Leticii r\u00e1d, ale ona na tu moji n\u00e1klonnost nem\u011bla pr\u00e1vo. To Tom ho m\u011bl. V\u017edycky jenom on. Jen zat\u00edm neuzr\u00e1l \u010das. Zat\u00edm jsem se s t\u00edm nedok\u00e1zal vyrovnat. Nebyla doba na to strhnout si \u0161\u00e1tek z o\u010d\u00ed, tak\u017ee se v podstat\u011b nic nem\u011bnilo. Po\u0159\u00e1d jsem byl zamilovan\u00fd do Leti a c\u00edtil slab\u00e9 pr\u00e1zdno v d\u016fsledku odlou\u010den\u00ed od bratra. Nic v\u00edc. Byly to jen drobn\u00e9 rozpory, kter\u00e9 se urovnaj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Jak zbab\u011bl\u00e9. Byl jsem zavr\u017een\u00edhodn\u00fd srab. M\u00edsto pravdy jsem se op\u00edjel l\u017e\u00ed a \u010dekal, \u017ee se v\u0161echno vy\u0159e\u0161\u00ed za m\u011b. V\u017edy\u0165 j\u00e1 v sob\u011b je\u0161t\u011b ani nena\u0161el odvahu za\u010d\u00edt \u0159e\u0161it skute\u010dnost, \u017ee za p\u00e1r dn\u00ed se vrac\u00edme dom\u016f a jak to bude s t\u00edm m\u00fdm „poh\u00e1dkov\u00fdm“ vztahem? Ut\u00edkal jsem od toho a necht\u011bl na to myslet. Jen jsem uboze \u010dekal snad na jak\u00e9si znamen\u00ed, kter\u00e9 by mi pomohlo se rozhodnout\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Tom Turn\u00e9 pokra\u010dovalo d\u00e1l. Dny se zdlouhav\u011b vlekly, p\u0159esto konec u\u017e byl v dohlednu. Zb\u00fdvalo je\u0161t\u011b deset dn\u00ed. Kapka v mo\u0159i, oproti t\u011bm t\u00fddn\u016fm, kter\u00e9 jsem tu musel p\u0159ekousnout. Nev\u011bd\u011bl jsem, jak to bude mezi Letici\u00ed a Billem, a\u017e se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[173],"tags":[],"class_list":["post-15858","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15858","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15858"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15858\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15858"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15858"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15858"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}