{"id":15868,"date":"2008-12-02T17:00:00","date_gmt":"2008-12-02T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15832"},"modified":"2008-12-02T17:00:00","modified_gmt":"2008-12-02T16:00:00","slug":"chaos-v-dusi-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/12\/02\/chaos-v-dusi-13\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i 13."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Po chv\u00edli se mi kone\u010dn\u011b op\u011bt povedlo otev\u0159\u00edt o\u010di. To, co jsem vid\u011bl, se mi v\u0161ak ani tro\u0161ku nezd\u00e1lo. Koukal jsem do stropu a c\u00edtil jsem se p\u0159itom tak n\u011bjak divn\u011b. Podez\u0159ele lehce a pr\u00e1zdn\u011b. Nav\u00edc, ten strop se mi zd\u00e1l a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko, p\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt moje postel tak vysok\u00e1! Nebo strop tak n\u00edzk\u00fd!<\/div>\n
Nejist\u011b jsem se rozhl\u00e9dl kolem sebe\u2026 a vyjekl. Byl jsem opravdu a\u017e t\u011bsn\u011b u stropu\u2026 a z t\u00e9 v\u00fd\u0161ky jsem shl\u00ed\u017eel p\u0159\u00edmo s\u00e1m na sebe! Co se to d\u011bje? Jak m\u016f\u017eu b\u00fdt n\u011bkde u stropu, a p\u0159itom tak klidn\u011b a nehybn\u011b le\u017eet na posteli? A pro\u010d se c\u00edt\u00edm tak lehce? Co se v\u016fbec se mnou vlastn\u011b stalo? Ve filmech v\u011bci, kter\u00e9 jsem te\u010f pro\u017e\u00edval, ozna\u010duj\u00ed jako klinickou smrt, ale v\u017edy\u0165 j\u00e1 vid\u00edm, jak se mi dme hrudn\u00edk, sly\u0161\u00edm, jak ti\u0161e d\u00fdch\u00e1m, tak\u017ee p\u0159ece nem\u016f\u017eu b\u00fdt mrtv\u00fd! Ty pr\u00e1\u0161ky asi fakt zabraly, ale je teda pravda, \u017ee jsem myslel, \u017ee um\u0159u bolest\u00ed, jak mi v prvn\u00ed chv\u00edli asi nesedly \u010di co\u2026<\/div>\n
Trhl jsem hlavou, kdy\u017e se dve\u0159e m\u00e9ho pokoje rozlet\u011bly a v nich se objevil m\u016fj bratr. Vid\u011bl jsem, jak zav\u00edr\u00e1, rozsv\u011bcuje lampu a sed\u00e1 si vedle m\u011b, hlad\u00ed m\u011b a sna\u017e\u00ed se m\u011b probudit. Pak ale spat\u0159il na no\u010dn\u00edm stolku pr\u00e1zdn\u00e9 plato a sklenici\u2026<\/div>\n
„Bille!“ vyk\u0159ikl vyd\u011b\u0161en\u011b a za\u010dal mnou cloumat. „Bille! Bille, probu\u010f se!“<\/div>\n
J\u00e1, teda aspo\u0148 ta moje \u010d\u00e1st nebo co bylo to, le\u017e\u00edc\u00ed dole, se v\u0161ak ani nepohnulo, jen se mu to kl\u00e1tilo v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n
„Tome, klid! Ne\u0159vi tak! V\u017edy\u0165 j\u00e1 t\u011b sly\u0161\u00edm!“ odpov\u011bd\u011bl jsem mu a sna\u017eil se dostat tro\u0161ku n\u00ed\u017e. „Jsem tady, pod\u00edvej!“<\/div>\n
Br\u00e1cha na m\u011b ale nijak nereagoval, naopak vyt\u00e1hl z kapsy mobil a n\u011bkomu zu\u0159iv\u011b volal. Pak se mnou za\u010dal znovu t\u0159\u00e1st, na\u010de\u017e se vy\u0159\u00edtil se sklenic\u00ed v ruce do koupelny a kdy\u017e se vr\u00e1til, chrstl mi vodu do obli\u010deje. J\u00e1 jsem se ale ani nehnul.<\/div>\n
„Bille!“ padl mi kolem krku. „Br\u00e1\u0161ko, pros\u00edm, prober se!“<\/div>\n
Vid\u011bl jsem, jak za\u010d\u00edn\u00e1 bre\u010det. Ale pro\u010d? V\u017edy\u0165 nem\u00e1 d\u016fvod, j\u00e1 ho p\u0159ece sly\u0161\u00edm a odpov\u00edd\u00e1m mu! To on m\u011b natvrdle nesly\u0161\u00ed a d\u011bl\u00e1, jako bych snad ani neexistoval, to on se odm\u00edt\u00e1 pod\u00edvat sem nahoru, a\u010dkoliv na n\u011bj k\u0159i\u010d\u00edm, co mi hlas sta\u010d\u00ed!<\/div>\n
„TOME!“ za\u0159val jsem na n\u011bj ze v\u0161ech sil. „Jsem tady, pod\u00edvej se nahoru!“<\/div>\n
On m\u011b ale zatvrzele nevn\u00edmal, pouze bre\u010del \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc.<\/div>\n
Proboha, co se mu jev\u00ed?<\/em> ptal jsem se s\u00e1m sebe. V\u017edy\u0165 jenom sp\u00edm! Dokonce i z t\u00e9hle v\u00fd\u0161ky vid\u00edm, jak se mi zved\u00e1 hrudn\u00edk! Zaj\u00edmav\u00e9 je teda, \u017ee m\u011b neprobudila ta voda, ale ur\u010dit\u011b jenom sp\u00edm. A tohle nevypad\u00e1 na norm\u00e1ln\u00ed sen, tak\u017ee asi pr\u00e1v\u011b mus\u00edm pro\u017e\u00edvat ten podivn\u00fd proces, co po\u0159\u00e1d popisujou ti meditativn\u00ed nad\u0161enci, n\u011bjak\u00fd to astronautick\u00fd cestov\u00e1n\u00ed nebo jak se to jmenuje\u2026 ne, tak tomu ne\u0159\u00edkaj\u00ed\u2026 Katastr\u00e1ln\u00ed cestov\u00e1n\u00ed, to je ono! Ne, je to je\u0161t\u011b trochu jinak, ale pro\u010d to vlastn\u011b \u0159e\u0161\u00edm?<\/em><\/div>\n
Lekl jsem se, kdy\u017e se dve\u0159e znovu rozlet\u011bly doko\u0159\u00e1n a dovnit\u0159 vrazili Georg, Gustav, David a n\u011bkolik lid\u00ed v b\u00edl\u00fdch pl\u00e1\u0161t\u00edch. V\u0161ichni se shrom\u00e1\u017edili kolem m\u011b a Toma. Jeden z doktor\u016f se nade mnou skl\u00e1n\u011bl, poslouchal mi srdce a m\u011b\u0159il tlak. Pak se obr\u00e1til k bratrovi.<\/div>\n
„Nebojte, nen\u00ed \u010deho se b\u00e1t. Jenom sp\u00ed.“<\/div>\n
„Sp\u00ed?“ opakoval Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a d\u00edval se na doktora jako na nejv\u011bt\u0161\u00edho magora. „\u017de sp\u00ed? A co m\u00e1 znamenat tohle?“<\/div>\n
Zu\u0159iv\u011b mu zam\u00e1val pr\u00e1zdn\u00fdm platem p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima.<\/div>\n
„No? Jak mi to chcete vysv\u011btlit? Norm\u00e1ln\u011b se pokusil o sebevra\u017edu!“<\/div>\n
„To nepop\u00edr\u00e1m,“ odv\u011btil doktor. „Ale – „<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jeden takov\u00fd pr\u00e1\u0161ek mu sta\u010dil na cestu z Amiens do Prahy! A on jich spolykal deset!“ zakv\u00edlel Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ uklid\u0148oval ho doktor. „Ale vit\u00e1ln\u00ed funkce Va\u0161eho bratra jsou zcela v norm\u00e1ch! Prost\u011b jen bude sp\u00e1t dva nebo t\u0159i dny v kuse, ale nic v\u00edc!“<\/div>\n
„Ale – “ nam\u00edtl pla\u010dtiv\u011b br\u00e1\u0161ka, doktor mu v\u0161ak polo\u017eil ruku na rameno.<\/div>\n
„Jestli V\u00e1s to uklidn\u00ed, odvezeme ho do nemocnice, kde bude m\u00edt nad sebou \u010dty\u0159iadvacet hodin denn\u011b dohled, dokud se neprobud\u00ed.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ ku\u0148kl rezignovan\u011b Tom.<\/div>\n
Nechal l\u00e9ka\u0159e, aby m\u011b nalo\u017eili na nos\u00edtka, odvezli do sanitky a s\u00e1m celou cestu do nemocnice sed\u011bl vedle m\u011b se sv\u011b\u0161enou hlavou, nevn\u00edmaj\u00edc, \u017ee j\u00e1, teda ten j\u00e1, kter\u00fd se vzn\u00e1\u0161\u00ed kdesi ve vzduchu, vis\u00edm p\u0159\u00edmo nad n\u00edm. N\u00e1hle se mi ale vnit\u0159ek sanitky za\u010dal ztr\u00e1cet p\u0159ed o\u010dima a j\u00e1 c\u00edtil, jak m\u011b do sebe vtahuje velik\u00fd \u010dern\u00fd v\u00edr pln\u00fd \u0161um\u011bn\u00ed a hu\u010den\u00ed\u2026 V\u0161echno se mi motalo, to\u010dil jsem se dokole\u010dka rychleji a rychleji, ne\u017e jsem \u00fapln\u011b v\u0161echno p\u0159estal vn\u00edmat a ztratil se kdesi v bezhv\u011bzdn\u00e9 noci\u2026<\/div>\n
P\u00edp\u2026 p\u00edp\u2026 p\u00edp\u2026 p\u00edp\u2026 p\u00edp\u2026. p\u00edp\u2026 p\u00edp\u2026<\/div>\n
Ten jednotv\u00e1rn\u00fd, dokola se opakuj\u00edc\u00ed zvuk, byl v\u00edce ne\u017e protivn\u00fd. Roz\u010diloval m\u011b! P\u0159ich\u00e1zel ze stra\u0161liv\u00e9 d\u00e1lky, byl takov\u00fd slab\u00fd, ale i tak se mi dost siln\u011b vr\u00fdval do hlavy. V protestu jsem se pokusil zavrt\u011bt hlavou a nesouhlasn\u011b zamru\u010det.<\/div>\n
N\u011bkdo se m\u011b lehce dotkl. Opatrn\u011b, sp\u00ed\u0161 v\u00e1hav\u011b, p\u0159ejel po m\u00e9m \u010dele. Ten dotyk odn\u011bkud zn\u00e1m! Jenom\u017ee odkud? Kdo to u m\u011b je? Zkusil jsem otev\u0159\u00edt o\u010di, ale ne\u0161lo to. Sna\u017eil jsem se ze sebe vydat n\u011bjak\u00fd zvuk, ale nedok\u00e1zal jsem v\u00edc, ne\u017e polohlasn\u011b zast\u00e9nat. Ruka sjela na mou tv\u00e1\u0159 a h\u0159\u00e1la m\u011b tam, zat\u00edmco jsem tichoulince pof\u0148uk\u00e1val. Bylo to to jedin\u00e9, co jsem ze sebe dok\u00e1zal vydat.<\/div>\n
P\u00edp\u2026 p\u00edp\u2026 p\u00edp\u2026<\/div>\n
Pros\u00edm, zastavte ty zvuky!<\/em> na\u0159\u00edkal jsem v nevysly\u0161en\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. Copak vy je nesly\u0161\u00edte? Nev\u00edte, jak stra\u0161n\u011b mi to drn\u010d\u00ed hlavou?<\/em> Znovu jsem tkliv\u011b zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Klid, Bill\u00ed\u2026 neboj se\u2026 jsem tady s tebou\u2026“<\/div>\n
Kdo to na m\u011b mluv\u00ed? Kde to vlastn\u011b se mnou je, pro\u010d se nem\u00e1m b\u00e1t? Vystra\u0161en\u011b jsem kn\u00edkl.<\/div>\n
„Sest\u0159i, pros\u00edm v\u00e1s, co mu je? Za\u010dal tro\u0161ku h\u00fdbat hlavou, ale o\u010di m\u00e1 zav\u0159en\u00e9 a nejsp\u00ed\u0161 m\u011b nevn\u00edm\u00e1, jenom na\u0159\u00edk\u00e1 a nijak na m\u011b nereaguje! Jen po\u0159\u00e1d na\u0159\u00edk\u00e1, jako by se mu zd\u00e1lo n\u011bco stra\u0161n\u00e9ho\u2026“<\/div>\n
„No puls m\u00e1 v norm\u00e1ln\u00edch hodnot\u00e1ch\u2026 Z\u00e1kladn\u00ed \u017eivotn\u00ed funkce tak\u00e9 v po\u0159\u00e1dku\u2026 Ale nereaguje, tak\u017ee je nejsp\u00ed\u0161 st\u00e1le je\u0161t\u011b pod utlumuj\u00edc\u00edm vlivem pr\u00e1\u0161k\u016f, i kdy\u017e u\u017e zjevn\u011b p\u0159ech\u00e1z\u00ed do b\u011b\u017en\u00e9ho sp\u00e1nku\u2026 Nevad\u00ed, p\u00edchnu mu n\u011bco na uklidn\u011bn\u00ed. Mus\u00edme u\u017e jen \u010dekat, a\u017e se probere.“<\/div>\n
Co to je zatracen\u011b za hlasy? O \u010dem se to tady bav\u00ed? Kdo je pod \u00fatlumem z pr\u00e1\u0161k\u016f a m\u00e1 se probrat? J\u00e1 to teda b\u00fdt rozhodn\u011b nem\u016f\u017eu, kdy\u017e sly\u0161\u00edm ka\u017ed\u00e9 jejich slovo, jen prost\u011b n\u011bjak nedok\u00e1\u017eu otev\u0159\u00edt o\u010di, to je cel\u00fd! A pokud tady ti dva lidi opravdu jsou, pro\u010d nevypnou ten stra\u0161n\u00fd zvuk? V\u017edy\u0165 je to u\u017e ke zbl\u00e1zn\u011bn\u00ed, poslouchat dokola jednolit\u00e9 nudn\u00e9 p\u00edp\u2026 p\u00edp\u2026 p\u00edp\u2026 J\u00e1 u\u017e to dlouho nevydr\u017e\u00edm! Chci prost\u011b jenom v\u011bd\u011bt, kde to jsem a co se d\u011bje, je toho snad tolik? Pros\u00edm! Vysv\u011btlete mi n\u011bkdo, co se mnou sakra je! Nic v\u00edc nechci\u2026<\/div>\n
Lekl jsem se, kdy\u017e m\u011b n\u011bco hodn\u011b moc \u0161t\u00edplo. Co to bylo? Kom\u00e1r? Nebo snad vosa? To ne, v\u017edy\u0165 j\u00e1 m\u00e1m p\u0159eci na bodnut\u00ed hmyzem alergii! Mus\u00edm si vz\u00edt aspo\u0148 Xyzal, kdy\u017e u\u017e nic jin\u00e9ho! Jen\u017ee jak se k n\u011bmu dostanu? A kde je v\u016fbec Tom? J\u00e1 se nedok\u00e1\u017eu ani hnout, nem\u016f\u017eu mluvit, prost\u011b ho tady pot\u0159ebuju vedle sebe! Chci sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku! Pros\u00edm! Kde je? To m\u011b nech\u00e1 jen tak ve \u0161tychu? V\u017edy\u0165 p\u0159ece mus\u00ed vyc\u00edtit, \u017ee nejsem \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku\u2026<\/div>\n
Protivn\u00fd zvuk se najednou za\u010dal vytr\u00e1cet. Postupn\u011b sl\u00e1bnul, a\u017e utichl docela. Ach, to je n\u00e1dhera! Takov\u00e9 bo\u017esk\u00e9 ticho\u2026 Kam se ale vlastn\u011b ten zvuk ztratil? Ztratil se on ode m\u011b, nebo j\u00e1 od n\u011bj? Zase jsem m\u011bl ten pocit, \u017ee m\u011b do sebe vtahuje obrovit\u00fd \u010dern\u00fd v\u00edr, kter\u00fd mnou to\u010dil po\u0159\u00e1d dokola, rychleji a rychleji, ne\u017e jsem se ocitnul v hlubin\u00e1ch zapomn\u011bn\u00ed\u2026<\/div>\n
Pomalu, velice pomalu a s nesm\u00edrnou n\u00e1mahou, jsem otev\u0159el o\u010di. V\u00ed\u010dka jsem musel m\u00edt snad z olova, jak byla t\u011b\u017ek\u00e1! Zmaten\u011b jsem zam\u017eoural do sv\u011btl\u00e9ho stropu. Kde to jsem? V\u0161echno kolem m\u011b bylo tak z\u00e1\u0159iv\u011b b\u00edl\u00e9\u2026 Oz\u00fdvalo se i to protivn\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed, te\u010f ale mnohem slab\u011bji. Kde to ale jenom jsem? Nejist\u011b jsem pokukoval po m\u00edstnosti\u2026<\/div>\n
„Bille!“<\/div>\n
Odkudsi se ozval hlas, volaj\u00edc\u00ed m\u00e9 jm\u00e9no, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed mi sv\u011bt zmizel v z\u00e1plav\u011b dlouh\u00fdch hn\u011bd\u00fdch dred\u016f, kdy\u017e se mi m\u016fj br\u00e1\u0161ka prudce vrhl kolem krku.<\/div>\n
„Ach, Bille!“<\/div>\n
Pustil m\u011b, polo\u017eil zp\u00e1tky na pol\u0161t\u00e1\u0159 a \u0161\u0165astn\u011b se na m\u011b sm\u00e1l, p\u0159i\u010dem\u017e si ze zarudl\u00fdch, opuchl\u00fdch o\u010d\u00ed ot\u00edral slzy.<\/div>\n
„Tome\u2026 kde to jsem?“<\/div>\n
„V nemocnici,“ odpov\u011bd\u011bl, a jeho \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv se za\u010dal rychle vytr\u00e1cet.<\/div>\n
Chv\u00edli jen tak sed\u011bl a rozechv\u011ble mi tiskl ruku, do n\u00ed\u017e byla napojen\u00e1 kapa\u010dka. U\u017e jsem zjistil, \u017ee to p\u00edp\u00e1n\u00ed m\u00e1 na sv\u011bdom\u00ed kardiograf. Bratr\u016fv pohled byl ale \u010d\u00edm d\u00e1l chmurn\u011bj\u0161\u00ed. Po chv\u00edli promluvil.<\/div>\n
„Bille\u2026 Pro\u010d jsi to ud\u011blal?“<\/div>\n
Nech\u00e1pav\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„Co jsem pro\u010d ud\u011blal?“<\/div>\n
„Ty pr\u00e1\u0161ky,“ hlesl ti\u0161e. „Pro\u010d sis jich bral tolik? V\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, jak jsou siln\u00e9! V\u017edy\u0165 mi t\u011b to mohlo zab\u00edt! Kdyby jich tam bylo o p\u00e1r v\u00edc, tak u\u017e jsi te\u010f taky mohl m\u00edt poh\u0159eb!“<\/div>\n
V\u017edy\u0165 to jsem pr\u00e1v\u011b p\u016fvodn\u011b cht\u011bl<\/em>, odv\u011btil jsem mu smutn\u011b v duchu. To kv\u016fli t\u00e9 vra\u017ed\u011b\u2026 kv\u016fli Davidovi, j\u00e1 u\u017e jsem prost\u011b nemohl d\u00e1l!<\/em><\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ za\u010dal jsem.<\/div>\n
Zkoumav\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval. Vypadalo to, \u017ee o ni\u010dem nev\u00ed, \u017ee mu to David je\u0161t\u011b ne\u0159ekl. M\u011bl bych mu to tedy snad prozradit, kdy\u017e u\u017e jsem teda nakonec z\u016fstal \u017e\u00edt? Ne, Tome. Promi\u0148, ale tohle je moje b\u0159\u00edm\u011b. M\u016fj boj, se kter\u00fdm se mus\u00edm vyrovnat jen j\u00e1 s\u00e1m\u2026<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 vlastn\u011b ani nev\u00edm,“ pokra\u010doval jsem. „V\u016fbec jsem nemohl usnout, stra\u0161n\u011b m\u011b sv\u011bdila ta s\u00e1dra, tak jsem myslel, \u017ee mi to pom\u016f\u017ee, ale jeden nezabral, tak jsem si jich cht\u011bl vz\u00edt pro jistotu v\u00edc\u2026“<\/div>\n
Pustil mou ruku, a kdy\u017e znovu promluvil, v jeho hlase byla zn\u00e1t sm\u011bsice vzteku, zoufalstv\u00ed a chladu.<\/div>\n
„Ano, pro\u010d by ne?“ pokr\u010dil rameny. „Tebe n\u011bco stra\u0161n\u011b ni\u010d\u00ed\u2026 U\u017e druh\u00fd t\u00fdden jsi jako t\u011blo bez du\u0161e\u2026 Dokonce se pokus\u00ed\u0161 o sebevra\u017edu\u2026 Dva koncerty se kv\u016fli tob\u011b musely odvolat\u2026 A ty mi po tom v\u0161em po\u0159\u00e1d nic ne\u0159ekne\u0161!“<\/div>\n
„Ale Tome,“ nam\u00edtl jsem. „J\u00e1 – „<\/div>\n
„Hele, nech toho,“ prskl a tentokr\u00e1t z n\u011bj ten mraziv\u00fd chlad p\u0159\u00edmo \u010di\u0161el. „V\u00edm, \u017ee to z tebe asi nedostanu. A u\u017e mi to za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt i ukraden\u00fd. Ale pamatuj si jedno. Pokud p\u0159\u00ed\u0161t\u011b sko\u010d\u00ed\u0161 z okna nebo si pod\u0159e\u017ee\u0161 \u017e\u00edly, ani\u017e bych j\u00e1 v\u011bd\u011bl, co mi t\u011b vlastn\u011b ni\u010d\u00ed, tak pro tebe neuron\u00edm ani slzu, p\u0159\u00edsah\u00e1m!“<\/div>\n
Zalil m\u011b hork\u00fd pot. To snad nemysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee se ke mn\u011b bude chovat takhle? V\u017edy\u0165 pro\u010d mu o t\u00e9 vra\u017ed\u011b nechci nic \u0159\u00edct? Proto\u017ee by z n\u011bj \u0161el takov\u00fd chlad a bezcitnost jako te\u010f! Zamrkal jsem, abych zahnal slzy, derouc\u00ed se mi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tome, kdybys jen v\u011bd\u011bl\u2026“ za\u0161eptal jsem.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl co?“ zv\u00fd\u0161il naopak on sv\u016fj hlas. „To, co si zase vym\u00fd\u0161l\u00ed\u0161, abys mi p\u0159\u00ed\u0161t\u011b nakecal dal\u0161\u00ed p\u011bknou historku? Jako abys v\u011bd\u011bl, u\u017e mi to tvoje v\u011b\u010dn\u00e9 zap\u00edr\u00e1n\u00ed v\u00e1\u017en\u011b leze krkem!“<\/div>\n
Zvedl se ze \u017eidle a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Tome, necho\u010f pry\u010d! J\u00e1\u2026 j\u00e1 t\u011b pot\u0159ebuju, jsi moje v\u0161echno!“ vyjekl jsem ne\u0161\u0165astn\u011b, kdy\u017e jsem vid\u011bl, jak tiskl kliku.<\/div>\n
Zastavil se. Pomalu se na m\u011b oto\u010dil a p\u0159ejel si h\u0159betem ruky p\u0159es o\u010di.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee mi jako sv\u00e9mu star\u0161\u00edmu bratrovi d\u016fv\u011b\u0159uje\u0161 a \u017ee se nikdy nebude\u0161 b\u00e1t poprosit m\u011b o pomoc, a\u017e ti bude nejh\u016f\u0159. Ale asi jsem se v tob\u011b zklamal, Bille. A v\u011b\u0159, \u017ee m\u011b to opravdu mrz\u00ed.“<\/div>\n
Zabouchl dve\u0159e a nechal m\u011b v pokoji samotn\u00e9ho a opu\u0161t\u011bn\u00e9ho, bezradn\u00e9ho a zoufal\u00e9ho\u2026<\/div>\n
V nemocnici jsem si musel pro jistotu pob\u00fdt je\u0161t\u011b dva dny, dokto\u0159i m\u011b necht\u011bli pustit d\u0159\u00edve, ne\u017e se mi z t\u011bla dostanou posledn\u00ed zbyte\u010dky pr\u00e1\u0161k\u016f. Tom u\u017e se za mnou nestavil. P\u0159ich\u00e1zeli ke mn\u011b Georg a Gustav, sna\u017eili se m\u011b ze v\u0161ech sil podporovat a rozpt\u00fdlit. Byl jsem jim sice za jejich p\u0159\u00edtomnost vd\u011b\u010dn\u00fd, ale i tak jsem p\u0159i ka\u017ed\u00e9m zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e napjat\u011b vyhl\u00ed\u017eel n\u011bkoho jin\u00e9ho\u2026 Nereagoval mi ani na smsky, ani nezvedal telefon, a to, \u017ee dal\u0161\u00ed koncert bude v Bratislav\u011b a\u017e za p\u011bt dn\u00ed, bych se neb\u00fdt G\u00e9\u010dek taky asi nedozv\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Ach jo<\/em>, pomyslel jsem si zmu\u010den\u011b, kdy\u017e kluci ode\u0161li a j\u00e1 z\u016fstal v pokoji s\u00e1m. Pro\u010d m\u011b jen ty pr\u00e1\u0161ky nezabily\u2026 Kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee se Tom te\u010f bude chovat takhle, tak bych si je vzal a \u0161el si lehnout do napu\u0161t\u011bn\u00e9 vany\u2026<\/em><\/div>\n
Po dvou dnech m\u011b kone\u010dn\u011b pustili dom\u016f, tedy do na\u0161eho do\u010dasn\u00e9ho hotelu. S \u00fasm\u011bvem jsem se p\u0159iv\u00edtal s ochrankou, Georgem a Gustavem a pot\u00e9, co jsem hodil kabelku na postel, zam\u00ed\u0159il jsem na Tom\u016fv pokoj. Definitivn\u011b jsem se rozhodl. Dneska mu to u\u017e prost\u011b \u0159eknu! \u0158eknu mu \u00fapln\u011b v\u0161echno! O tom paparazzim, o Davidovi, ka\u017edi\u010dk\u00fd detail! Bu\u010f to vezme v pohod\u011b a mn\u011b se ulev\u00ed, nebo se ke mn\u011b bude chovat tak, jako v posledn\u00edch dvou dnech, ale ulev\u00ed se mi i tak. A mysl\u00edm, \u017ee jemu taky. Rozz\u00e1\u0159en\u011b, \u0161\u0165astn\u00fd z toho, \u017ee jsem v sob\u011b kone\u010dn\u011b na\u0161el d\u00e1vno poh\u0159benou odvahu, jsem t\u00e9m\u011b\u0159 dotan\u010dil k br\u00e1chov\u011b pokoji.<\/div>\n
„Tome?“ zaklepal jsem na dve\u0159e.<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00e1 reakce. Zaklepal jsem d\u016frazn\u011bji.<\/div>\n
„Tome! Tome, otev\u0159i mi! V\u00edm, \u017ee tam jsi!“<\/div>\n
Lomcoval jsem klikou, ale nebylo mi to nic platn\u00e9.<\/div>\n
„Tome! Chci s tebou mluvit, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b? Je to d\u016fle\u017eit\u00fd! Otev\u0159i ty dve\u0159e, sakra! Nebo je vykopnu a tebe nakopnu!“ vyhro\u017eoval jsem, ale z druh\u00e9 strany se oz\u00fdvalo pouze hrobov\u00e9 ticho.<\/div>\n
„Fajn, jak chce\u0161!“<\/div>\n
Ze v\u0161ech sil jsem t\u0159\u00edskl levou p\u011bst\u00ed do d\u0159eva a svezl se po dve\u0159\u00edch k zemi, kde jsem si um\u00edn\u011bn\u011b omotal ruce kolem kolen, op\u0159el o s\u00e1dru bradu a trucovit\u011b koukal na ze\u010f p\u0159ed sebou. J\u00e1 si tu na n\u011bj po\u010dk\u00e1m, na zmetka jednoho! Tohle mi teda d\u011blat nebude, \u017ee se mnou \u00fapln\u011b p\u0159estane komunikovat! Necht\u011bl jsem ho ztratit kv\u016fli blb\u00fd vra\u017ed\u011b, to kv\u016fli tomu jsem mu takhle, jak by \u0159ekl, lhal a p\u0159etva\u0159oval se a\u017e do dne\u0161n\u00edho dne. A te\u010f, zrovna, kdy\u017e jsem se rozhodl, \u017ee mu to kone\u010dn\u011b v\u0161echno popravd\u011b vyklop\u00edm, tak se mnou nebude mluvit jen kv\u016fli debiln\u00edm pr\u00e1\u0161k\u016fm? To teda ne\u2026<\/div>\n
\u010cekal jsem na n\u011bj minutu\u2026 dv\u011b\u2026 t\u0159i\u2026 hodinu\u2026 snad i celou v\u011b\u010dnost\u2026 Sly\u0161el jsem, jak zevnit\u0159 p\u0159ech\u00e1z\u00ed po pokoji. N\u011bkolikr\u00e1t dokonce i do\u0161el ke dve\u0159\u00edm. To jsem pak v\u017edycky napjat\u011b zvedl hlavu a \u010dekal, zda otev\u0159e nebo ne. Nikdy ale neotev\u0159el, v\u017edycky si nakonec rozmyslel, \u017ee se vr\u00e1t\u00ed do hlubin pokoje a j\u00e1 op\u011bt zklaman\u011b op\u0159el bradu o b\u00edlou s\u00e1dru\u2026<\/div>\n
Najednou se vedle m\u011b ozvaly kroky. Vzhl\u00e9dl jsem\u2026 a spat\u0159il, jak nade mnou stoj\u00ed David. Nar\u00e1z byla ve mn\u011b \u00fapln\u011b malinkat\u00e1 du\u0161i\u010dka, sna\u017eil jsem se to ale nedat nijak najevo a nad\u00e1le jsem sed\u011bl na str\u00e1\u017ei u dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
Nerad, ale pohl\u00e9dl jsem mu do o\u010d\u00ed. Jeho v\u00fdraz nev\u011b\u0161til nic dobr\u00e9ho.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zeptal jsem se nevrle.<\/div>\n
„Zvedni se a poj\u010f za mnou.“<\/div>\n
Zamra\u010dil jsem se a ani se nehnul. P\u0159istoupil ke mn\u011b bl\u00ed\u017e a stiskl mi zezadu k\u016f\u017ei na krku, a\u017e jsem prohnul krk jako luk.<\/div>\n
„\u0158\u00edk\u00e1m ti, poj\u010f se mnou!“ zasy\u010del a zes\u00edlil stisk.<\/div>\n
„Auuu\u2026“ prskl jsem, na\u010de\u017e jsem se neochotn\u011b zvedl na nohy. „No jo, po\u0159\u00e1d, v\u017edy\u0165 u\u017e jdu.“<\/div>\n
„To taky dob\u0159e d\u011bl\u00e1\u0161,“ za\u0161eptal mi do ucha.<\/div>\n
Plou\u017eiv\u00fdm krokem jsem ho n\u00e1sledoval do jeho pokoje. \u010c\u00edm v\u00edc jsme se tam bl\u00ed\u017eili, t\u00edm rychleji m\u011b opou\u0161t\u011bla vzdorovitost a za\u010d\u00ednal ji nahrazovat strach. D\u011bsiv\u00fd strach\u2026 Tu\u0161il jsem, \u017ee po m\u00e9m ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m pokusu o sebevra\u017edu to dnes bude, pokud to v\u016fbec bylo mo\u017en\u00e9, je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ne\u017e kdy jindy. Ve\u0161li jsme dovnit\u0159 a j\u00e1 s tlukouc\u00edm srdcem naslouchal, jak zav\u00edr\u00e1 dve\u0159e\u2026<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Po chv\u00edli se mi kone\u010dn\u011b op\u011bt povedlo otev\u0159\u00edt o\u010di. To, co jsem vid\u011bl, se mi v\u0161ak ani tro\u0161ku nezd\u00e1lo. Koukal jsem do stropu a c\u00edtil jsem se p\u0159itom tak n\u011bjak divn\u011b. Podez\u0159ele lehce a pr\u00e1zdn\u011b. Nav\u00edc, ten strop se mi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[183],"tags":[],"class_list":["post-15868","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15868","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15868"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15868\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15868"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15868"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15868"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}