{"id":15883,"date":"2008-11-30T17:00:00","date_gmt":"2008-11-30T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15847"},"modified":"2008-11-30T17:00:00","modified_gmt":"2008-11-30T16:00:00","slug":"kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/11\/30\/kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-3\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e krv\u00e1c\u00edm, znamen\u00e1 to miluju t\u011b 3."},"content":{"rendered":"
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
C\u00edt\u00edm se ohromn\u011b zesl\u00e1ble. Op\u00edr\u00e1m se o umyvadlo a jen ml\u010dky hypnotizuju ten kus kovu. Ten kus kovu, kter\u00fd mi na chv\u00edli pomohl od bolesti. Bolesti, kter\u00e1 je \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed. Bolesti, kter\u00e1 m\u011b s\u017e\u00edr\u00e1. Jsi to ty, Tome. Jenom TY. Dnes v noci jsem si myslel, naivn\u011b jsem si myslel, \u017ee c\u00edt\u00ed\u0161 to sam\u00e9. Tvoje hork\u00e9 dlan\u011b putovaly po m\u00e9m t\u011ble. Tvoje rty se vp\u00edjely do t\u011bch m\u00fdch. Tvoje steny mi zn\u011bly jako rajsk\u00e1 hudba, ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed t\u00f3n ze v\u0161ech. Kone\u010dn\u011b jsem na chv\u00edli c\u00edtil, \u017ee m\u011b n\u011bkdo miluje, \u017ee m\u011b n\u011bkdo pot\u0159ebuje. A \u017ee to nen\u00ed nikdo dokonalej\u0161\u00ed, ne\u017e jsi ty. Jsi ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b. Jen v tebe v\u011b\u0159\u00edm. Jen ty jsi pro m\u011b svat\u00fd. Tak pro\u010d jsi mi tohle ud\u011blal, pro\u010d?!<\/p>\n<\/div>\n
Tvoje l\u00e1ska m\u011b \u017eere, dostala m\u011b na samotn\u00e9 dno. I kdy\u017e… M\u016f\u017eu se od n\u011bj odrazit. M\u016f\u017eu let\u011bt, m\u016f\u017eu na tebe zapomenout, jen\u017ee nechci! Z ka\u017ed\u00e9ho tv\u00e9ho polibku a doteku, i kdy\u017e to bylo jen na chv\u00edli, jsem c\u00edtil mr\u00e1z i horko… Bylo mi s tebou kr\u00e1sn\u011b. Nebyl jsem jedin\u00fd, kdo se vzru\u0161il. C\u00edtil jsem i p\u0159es tv\u00e9 ob\u0159\u00ed kalhoty, jak moc po mn\u011b tou\u017e\u00ed\u0161. Nebyla to ani tak l\u00e1ska, jako cht\u00ed\u010d. Poddal ses v\u00e1\u0161ni, a kdy\u017e jsi uvid\u011bl, kdo zrovna spo\u010d\u00edv\u00e1 v tvoj\u00ed n\u00e1ru\u010di, odstr\u010dil jsi m\u011b jako kus hadru!!!<\/p>\n<\/div>\n
Dnes, ani nev\u00edm pokolik\u00e1t\u00e9, pl\u00e1\u010du. Z\u00edtra m\u00e1me focen\u00ed a vypad\u00e1m hrozn\u011b. Hanah se mnou bude m\u00edt hodn\u011b pr\u00e1ce, aby m\u011b zase nal\u00ed\u010dila, aby m\u011b dala do po\u0159\u00e1dku. Vypad\u00e1m opuchle, moje tv\u00e1\u0159 je bled\u00e1 a vlasy urousan\u00e9. Vypad\u00e1m jinak. Jinak, ne\u017e d\u0159\u00edv. Sna\u017eil jsem se v\u017edycky vypadat dokonale, Tome, abych se ti l\u00edbil. Ale ty sis myslel, \u017ee to tak zkou\u0161\u00edm na holky, \u017ee pro tebe to nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd v\u00fdznam.<\/div>\n
\n
Nev\u00edm, jestli jsi byl slep\u00fd, nebo t\u011b prost\u011b jen nenapadlo, \u017ee bych k tob\u011b mohl n\u011bco c\u00edtit, ale… Dnes v noci jsi mi dok\u00e1zal, \u017ee ti nejsem lhostejn\u00fd. Kdy\u017e m\u011b t\u0159eba nemiluje\u0161, tou\u017e\u00ed\u0161 po mn\u011b. A j\u00e1 netou\u017e\u00edm po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e ti b\u00fdt nabl\u00edzku, l\u00e1sko moje.<\/p>\n<\/div>\n
\u017diletku schov\u00e1m op\u011bt do krabi\u010dky. Nechci se zase zachovat jako slaboch. N\u011bkdo, kdo si mus\u00ed dokazovat, jak moc vlastn\u011b trp\u00ed. P\u0159evl\u00e9knu si d\u017e\u00edny, vyt\u00e1hnu z kapsy gumi\u010dku, sv\u00e1\u017eu si vlasy a na nos si posad\u00edm ob\u0159\u00ed br\u00fdle. Nev\u00edm, na co jsem si je vlastn\u011b bral. Je kolem jedn\u00e9 r\u00e1no. Ale aspo\u0148 m\u011b nikdo nepozn\u00e1. Na hlavu naraz\u00edm k\u0161iltovku, popadnu kl\u00ed\u010de a vyraz\u00edm ven z pokoje. Stejn\u011b bych nemohl usnout. C\u00edt\u00edm se hrozn\u011b slab\u011b. A nav\u00edc… Moje postel by mi jen p\u0159ipom\u00ednala to, co se mezi mnou a Tomem stalo, i kdy\u017e toho nebylo mnoho. Nastoupil jsem do v\u00fdtahu a vyjel a\u017e do des\u00e1t\u00e9ho patra, na terasu hotelu. Byl odsud kr\u00e1sn\u00fd v\u00fdhled na Pa\u0159\u00ed\u017e. N\u00e1dhern\u00e9 m\u011bsto. Byl jsem tu \u00fapln\u011b s\u00e1m. Myslel jsem si to. Najednou jsem uc\u00edtil na rameni n\u011b\u010d\u00ed ruku.<\/div>\n
„Taky nem\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t?“ pravil \u017eensk\u00fd hlas. Oto\u010dil jsem se a poznal jsem Juliette. Kr\u00e1sn\u011b se na m\u011b usm\u00e1la a le\u017e\u00e9rn\u011b se op\u0159ela o z\u00e1bradl\u00ed balk\u00f3nu t\u011bsn\u011b vedle m\u011b.<\/div>\n
„N\u011bjak… Nem\u016f\u017eu zabrat,“ usm\u00e1l jsem se. Kde se ve mn\u011b vzal ten \u00fasm\u011bv, to, \u017ee se tv\u00e1\u0159\u00edm mile? Asi chci jen zamaskovat to utrpen\u00ed, kter\u00e9 mi zp\u016fsobil m\u016fj br\u00e1cha.<\/div>\n
„J\u00e1 pr\u00e1v\u011b taky ne. Chod\u00edm sem skoro ka\u017edou noc. U\u017e je to dlouho, co jsem se po\u0159\u00e1dn\u011b nevyspala,“ \u0159\u00edk\u00e1 se smutn\u00fdm t\u00f3nem hlasu.<\/div>\n
„Jak to?“ zept\u00e1m se vt\u00edrav\u011b. Zad\u00edv\u00e1 se do zem\u011b. Pak mi v\u011bnuje jeden hlubok\u00fd pohled do o\u010d\u00ed. Jsou tak kr\u00e1sn\u011b modr\u00e9, pr\u016fzra\u010dn\u00e9. Dokonal\u00e9. Rychle j\u00ed uhnu pohledem, ne\u017e… Ne\u017e se stane n\u011bco, co bych necht\u011bl. Je tak zatracen\u011b bl\u00edzko.<\/div>\n
„No v\u00ed\u0161, je to… Hodn\u011b dlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, nechci t\u011b zdr\u017eovat, ur\u010dit\u011b na tebe n\u011bkdo \u010dek\u00e1,“ odpov\u00ed vyh\u00fdbav\u011b. Na m\u011b? Na m\u011b \u010dek\u00e1 jen ta ostr\u00e1 v\u011bc v koupeln\u011b. Jedin\u00e1 moje p\u0159\u00edtelkyn\u011b…<\/div>\n
„Nikdo na m\u011b ne\u010dek\u00e1… A ani nikdy \u010dekat nebude,“ odv\u011bt\u00edm. Tom na m\u011b rozhodn\u011b nebude \u010dekat. Ka\u0161le na m\u011b jako v\u0161ichni ostatn\u00ed.<\/div>\n
„Nesmysl, ty jsi kr\u00e1sn\u00fd kluk, sv\u011bt ti le\u017e\u00ed u nohou, co v\u00edc si p\u0159\u00e1t,“ usm\u011bje se a dotkne se m\u00e9 ruky. Uhnu.<\/div>\n
„Po\u010dkat, ty v\u00ed\u0161, kdo jsem?“ zept\u00e1m se. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee m\u011b poznala.<\/div>\n
„Miluju Tokio Hotel. M\u00e1te kr\u00e1sn\u00e9 p\u00edsni\u010dky. Pln\u00e9 emoc\u00ed a cit\u016f. Nikdy jsem nevid\u011bla tak velk\u00e9 osobnosti, jako jste vy,“ pronese sm\u011brem ke mn\u011b. Ne\u010dekal jsem to.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ zasm\u011bju se rozpa\u010dit\u011b. Z\u010derven\u00e1m.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co… Jen jsem se t\u011b cht\u011bla zeptat… M\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtelkyni?“ vysypala na m\u011b. Tenhle dotaz jsem tak trochu \u010dekal. Ale ona se po\u0159\u00e1d vyh\u00fdb\u00e1 odpov\u011bdi na moj\u00ed ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Ne, nem\u00e1m…“ konstatuju. Ani nev\u00edm, jestli bych n\u011bjakou cht\u011bl. Ale to si rad\u0161i nech\u00e1m pro sebe.<\/div>\n
„Aha…“ op\u00e1\u010d\u00ed. Na chv\u00edli nastane ticho. Oba se d\u00edv\u00e1me na m\u011bsto. Jsme tak nebezpe\u010dn\u011b bl\u00edzko sebe.<\/div>\n
„A ty… M\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtele?“ oplat\u00edm jej\u00ed dotaz. Jen zav\u0159e o\u010di, polkne a chv\u00edli ml\u010d\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1… M\u011bla jsem… Ale… Zabil se… Sko\u010dil z tohohle balk\u00f3nu… P\u0159esn\u011b na m\u00edst\u011b, kde zrovna stoj\u00ed\u0161,“ rozt\u0159\u00e1sl se j\u00ed hlas. Za\u010dala usedav\u011b plakat. „Nikdy jsem nikoho nemilovala tak moc jako zrovna Jeana. Byl dokonal\u00fd, kr\u00e1sn\u00fd, v\u0161echno. Nev\u00edm, pro\u010d to ud\u011blal, pro\u010d m\u011b tak najednou opustil, moc mi chyb\u00ed, Bille, moc…“ rozpl\u00e1\u010de se. Padne mi okolo krku. V t\u00e9 chv\u00edli se rozbre\u010d\u00edm taky. Juliette se ke mn\u011b pevn\u011b tiskne. Odm\u00edt\u00e1 povolit sev\u0159en\u00ed. Vlastn\u011b… V\u00edc j\u00ed k sob\u011b tisknu j\u00e1. Za\u010d\u00edn\u00e1m plakat taky. A to jsem si myslel, \u017ee za tuhle p\u0159\u00ed\u0161ernou noc jsem se vyplakal u\u017e dost, \u017ee moje bolest u\u017e odtekla.<\/p>\n<\/div>\n
Uv\u011bdomil jsem si, co ztratila. Jak moc to mus\u00ed bolet. P\u0159edstavil jsem si sebe v jej\u00ed k\u016f\u017ei. Jak moc mus\u00ed trp\u011bt. Ona se Jeana u\u017e nikdy nem\u016f\u017ee dotknout, u\u017e nikdy se mu nem\u016f\u017ee pod\u00edvat do o\u010d\u00ed a c\u00edtit jeho l\u00e1sku. U\u017e nikdy v\u00edc. Nejde to. J\u00e1 m\u00e1m Toma. I kdy\u017e je tak bl\u00edzko, je vlastn\u011b hrozn\u011b daleko. Boj\u00edm se, \u017ee ho ztrat\u00edm. Kdysi jsme si sl\u00edbili, \u017ee zem\u0159eme spolu. A j\u00e1 tento slib nechci poru\u0161it. Jul zabo\u0159ila hlavu do moj\u00ed hrudi. Proj\u00ed\u017ed\u00edm jej\u00ed vlasy sv\u00fdmi prsty, stejn\u011b, jako jsem to d\u011blal p\u0159edt\u00edm Tomovi. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem mu za\u010dal sl\u00edb\u00e1vat slzy, p\u0159edt\u00edm, ne\u017e m\u011b od sebe odstr\u010dil. Tu my\u0161lenku se sna\u017e\u00edm zapudit co nejhloub\u011bji to jde.<\/div>\n
„Jsem tak stra\u0161n\u011b sama, Bille. Pot\u0159ebuju n\u011bkoho…“ za\u0161ept\u00e1 mezi vzlyky. „A ty, cht\u011bl bys n\u011bkoho? Jsi zamilovan\u00fd?“ zept\u00e1 se. Nev\u00edm, co j\u00ed na to \u0159\u00edct.<\/div>\n
„J\u00e1… Ne,“ zal\u017eu.<\/div>\n
„Dneska ve v\u00fdtahu jsi plakal, ne\u0159\u00edkej, \u017ee ne,“ \u0159ekne s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Bre\u010del jsem ze vzteku,“ \u0159eknu. Je to pravda.<\/div>\n
„Nebudu se t\u011b d\u00e1l vypt\u00e1vat. Asi se jedn\u00e1 o n\u011bkoho, koho nem\u016f\u017ee\u0161 nikdy m\u00edt,“ pravila. Vyrazila mi dech.<\/div>\n
„Jak… Jak jsi na to p\u0159i\u0161la?“ vypadne ze m\u011b zna\u010dn\u011b zasko\u010den\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem dne\u0161n\u00ed, Bille. V\u00edm, pro\u010d lid\u00e9 pl\u00e1\u010dou. M\u00e1m toho spoustu za sebou,“ pronese konej\u0161iv\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Vypr\u00e1v\u011bj mi o tom,“ prav\u00edm. A d\u00edv\u00e1m se j\u00ed zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. Jsou zalit\u00e9 slzami. Stejn\u011b, jako ty moje.<\/div>\n
„Je to dlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m \u010dasu dost,“ oplat\u00edm j\u00ed \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Noo… Nikdy jsem nem\u011bla \u0161t\u011bst\u00ed na kluky. Jeden m\u011b nutil do drog, dal\u0161\u00ed m\u011b zn\u00e1silnil, a dal\u0161\u00ed tomu nasadil korunu t\u00edm, \u017ee m\u011b donutil k potratu. Jen Jean byl jin\u00fd. Ale on u\u017e ne\u017eije, jak v\u00ed\u0161. Hodn\u011b jsem ho milovala a moje city k n\u011bmu byly hodn\u011b up\u0159\u00edmn\u00e9. Nev\u00edm, pro\u010d mi ode\u0161el, ale st\u00e1le ho budu m\u00edt ve sv\u00e9m srdci. Poznala jsem spoustu utr\u00e1pen\u00fdch lid\u00ed, Bille. V\u00edm, jak\u00e9 to je,“ \u0159ekla t\u00e9m\u011b\u0159 na jedno nadechnut\u00ed. \u010cekala, co j\u00ed na to odpov\u00edm.<\/div>\n
„Tak to m\u011b mrz\u00ed… J\u00e1 zrovna taky nepro\u017e\u00edv\u00e1m dobr\u00fd obdob\u00ed,“ \u0159eknu zkr\u00e1cen\u011b.<\/div>\n
„Jak to? M\u00e1\u0161 v\u0161echno,“ \u0159ekne. Ne, nem\u00e1m. Nikdy jsem nem\u011bl, co doopravdy chci.<\/div>\n
„Sl\u00e1va nen\u00ed v\u0161echno, Jul. Jen jedna v\u011bc mi chyb\u00ed. A tu nikdy m\u00edt nem\u016f\u017eu,“ konstatuju. Znovu se na n\u00ed pod\u00edv\u00e1m. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b se z\u00e1jmem. Poslouch\u00e1 m\u011b. Ne jako Tom.<\/div>\n
„Je to l\u00e1ska, \u017ee jo? Neboj, to p\u0159ijde. Jen bude\u0161 muset \u010dekat. N\u011bkdo v tv\u00e9m postaven\u00ed si na lidi mus\u00ed d\u00e1t pozor,“ prohl\u00e1sila. „V\u017edycky jsem si \u0159\u00edkala, \u017ee mus\u00ed\u0161 m\u00edt kr\u00e1sn\u00fd sv\u011bt, ale bez l\u00e1sky to fakt nen\u00ed ono,“ zasm\u011bje se.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu,“ odsouhlas\u00edm. „Ve kter\u00e9m pokoji tady vlastn\u011b bydl\u00ed\u0161,“ zept\u00e1m se \u010dist\u011b ze zv\u011bdavosti.<\/div>\n
„489,“ usm\u011bje se rozpa\u010dit\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 ve 483,“ u\u0161et\u0159\u00edm j\u00ed dal\u0161\u00ed dotaz.<\/div>\n
„Jsme na stejn\u00e9m pat\u0159e,“ zazub\u00ed se na m\u011b.<\/div>\n
„To jo,“ op\u00e1\u010d\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
D\u00e1l u\u017e nev\u00edm, co m\u00e1m \u0159\u00edct. Ani ona ne. P\u0159istoup\u00ed ke mn\u011b. Hodn\u011b bl\u00edzko. Polo\u017e\u00ed mi hlavu na rameno a d\u00edv\u00e1 se se mnou na m\u011bsto. Tlach\u00e1me snad a\u017e do \u010dty\u0159. B\u011bhem t\u011bch p\u00e1r hodin jsem snad \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na Toma. Doprovod\u00edm Jul na jej\u00ed pokoj.<\/div>\n
„D\u011bkuju za kr\u00e1snou noc, hezky se vyspi,“ usm\u011bje se a l\u00edbne m\u011b na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Taky d\u00edky, dobrou,“ oplat\u00edm j\u00ed \u00fasm\u011bv. A\u017e zabouchne dve\u0159e, vyd\u00e1m se na sv\u016fj pokoj. Cestu mi zk\u0159\u00ed\u017e\u00ed Tom. Obejdu ho obloukem a d\u00e1l si to \u0161inu kup\u0159edu. Tom na m\u011b jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edr\u00e1. Asi se prost\u011b div\u00ed, \u017ee se jeho br\u00e1\u0161ka stihnul tak rychle vzpamatovat.<\/p>\n<\/div>\n
Hned, jak dosednu na postel ve sv\u00e9m pokoji, vyt\u00e1hnu notebook a vlo\u017e\u00edm si Jul do kontakt\u016f icq a jej\u00ed mail si d\u00e1m do adres\u00e1\u0159e. Posb\u00edr\u00e1m kousky rozbit\u00e9ho mobilu a zase ho slo\u017e\u00edm dohromady. Jej\u00ed \u010d\u00edslo si ulo\u017e\u00edm do seznamu. Prozvon\u00edm ji. Odpov\u011bd\u00ed mi je smska s prost\u00fdm slov\u00ed\u010dkem „D\u00edky“. Ur\u010dit\u011b v\u011bd\u011bla, o koho jde. V p\u0159ehr\u00e1va\u010di m\u00e1m zrovna P!nk. Pust\u00edm si ji potichou\u010dku, otev\u0159u dve\u0159e do koupelny. Svl\u00e9knu ze sebe oble\u010den\u00ed, sund\u00e1m obvaz se sv\u00e9 zrasen\u00e9 ruky a chv\u00edli se na n\u00ed d\u00edv\u00e1m. Pak moje o\u010di zabloud\u00ed sm\u011brem k \u017eiletce na umyvadle. Je st\u00e1le na sv\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Hotelov\u00fdm pokojem se rozl\u00e9h\u00e1 p\u00edsni\u010dka Just like a pill. Asi tak jsem na tob\u011b z\u00e1visl\u00fd, Tome. Zase na tebe mus\u00edm myslet. Just little bitch… Pro tebe bych byl stejn\u011b jen dal\u0161\u00ed d\u011bvka. Cvi\u010d\u00ed\u0161 se mnou solidn\u011b, Tome. Ale j\u00e1 to u\u017e tak nechci. Op\u011bt se \u0161kr\u00e1bnu jemn\u011b na z\u00e1p\u011bst\u00ed. Jemn\u011b. Krev p\u0159estane t\u00e9ct po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch. Tot\u00e1ln\u011b vys\u00edlen\u00fd vlezu do sprchy pod proud hork\u00e9 vody. Jizvy m\u00edrn\u011b p\u00e1l\u00ed, ale nevad\u00ed mi to. Zbavil jsem se my\u0161lenky na tebe. P\u011bna mi st\u00e9k\u00e1 po t\u011ble, moje ruce putuj\u00ed v\u0161ude mo\u017en\u011b. Po\u0159\u00e1d na tebe mysl\u00edm, nikdy se t\u011b nezbav\u00edm na dlouho. Moje my\u0161lenky se pot\u00e1c\u00ed mezi l\u00e1skou a \u010dist\u00fdm cht\u00ed\u010dem. Nev\u00edm, co to bylo v noci, ale byla to obrovsk\u00e1 vlna vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e1 naprosto obr\u00e1tila v\u0161echno naruby.<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u00edv\u00e1m se dol\u016f. Vid\u00edm d\u016fsledek toho, co se mnou d\u011bl\u00e1\u0161. P\u00e1rkr\u00e1t zapohybuju dlan\u00ed, ne\u017e uvoln\u00edm to nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 jsi mi zp\u016fsobil. Opl\u00e1chnu v\u0161echnu p\u011bnu, osu\u0161\u00edm se. Je asi kolem \u0161est\u00e9 r\u00e1no. Akci m\u00e1me a\u017e odpoledne. To se mezit\u00edm sta\u010d\u00edm vyspat. Padnu do postele a okam\u017eit\u011b zav\u0159u o\u010di. Jsem vy\u010derpan\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Kolem p\u016fl dvan\u00e1ct\u00e9 m\u011b probud\u00ed nal\u00e9hav\u00e9 klep\u00e1n\u00ed. Neochotn\u011b vstanu a jen v boxerk\u00e1ch s tot\u00e1ln\u011b rozje\u017een\u00fdmi vlasy vyraz\u00edm ke dve\u0159\u00edm. M\u00e1m slepen\u00e9 o\u010di, sotva vid\u00edm, jsem hrozn\u011b unaven\u00fd. Za dve\u0159mi stoj\u00ed Tom. Prohl\u00ed\u017e\u00ed si moje t\u00e9m\u011b\u0159 odhalen\u00e9 t\u011blo od hlavy a\u017e k pat\u011b.<\/div>\n
„Co chce\u0161,“ vyjedu na n\u011bj.<\/div>\n
„Ob\u011bd. A pak… Ve dv\u011b je to focen\u00ed, j\u00e1 jen abys to stihnul,“ prav\u00ed. Vyzn\u00e1 se ve mn\u011b. Trv\u00e1 mi kolem dvou hodin, ne\u017e ze sebe ud\u011bl\u00e1m Billa Kaulitze, jak\u00e9ho v\u0161ichni znaj\u00ed.<\/div>\n
„Fajn, za\u0159\u00edd\u00edm se podle toho, d\u00edk,“ \u0159eknu podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. Chci zabouchnout dve\u0159e, Tom mi ale mezi r\u00e1m a dve\u0159e str\u010d\u00ed nohu.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu s tebou mluvit?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n
„O \u010dem?“ \u0159eknu je\u0161t\u011b v\u00edc na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„O v\u010derej\u0161ku,“ op\u00e1\u010d\u00ed. Bez dovolen\u00ed se narve dovnit\u0159, posad\u00ed se na postel a zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. „Moment, jen se obl\u00edknu,“ vykrout\u00edm se a zalezu do koupelny. B\u011bhem chvilky na sebe hod\u00edm d\u017e\u00edny a triko, pak se zkoumav\u011b prohl\u00eddnu v zrcadle. Takhle bych se Tomovi mohl t\u0159eba i l\u00edbit. Vejdu zp\u00e1tky. Sed\u00ed po\u0159\u00e1d ve stejn\u00e9 pozici, ruce zalo\u017een\u00e9 na kl\u00edn\u011b a ne\u00faprosn\u011b m\u011b pozoruje.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti jen \u0159\u00edct, \u017ee to v\u010dera… Zasko\u010dilo m\u011b to. Nev\u00edm, co to do m\u011b vjelo,“ \u0159ekl. Do tebe? Snad do m\u011b?<\/div>\n
„Tome… Za\u010dal jsem t\u011b l\u00edbat j\u00e1. Omlouv\u00e1m se, asi k tomu nem\u011blo doj\u00edt,“ \u0159eknu.<\/p>\n<\/div>\n
„V\u0161echno m\u00e1 sv\u00e9 opodstatn\u011bn\u00ed, nic nen\u00ed n\u00e1hoda,“ prav\u00ed Tom. Ne\u017e sta\u010d\u00edm cokoliv \u0159\u00edct, rozpov\u00edd\u00e1 se je\u0161t\u011b v\u00edc. „Nepop\u00edr\u00e1m, \u017ee se mi to nel\u00edbilo. Jsem ale na holky a tak to z\u016fstane. Nechci ti t\u00edm ubli\u017eovat, nev\u00edm, co jsi p\u0159i tom c\u00edtil, snad ses m\u011b jen pokusil zastavit, taky nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e pl\u00e1\u010de\u0161, j\u00e1 nev\u00edm, co bych d\u011blal, kdybych byl ve stejn\u00e9 situaci, nechci ti naru\u0161it vztah, br\u00e1cho. Bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e si to nech\u00e1me pro sebe,“ dokon\u010d\u00ed sv\u016fj nekone\u010dn\u00fd monolog. Vztah? Po\u010dkat, jak\u00fd vztah?<\/div>\n
„Jak\u00fd vztah mysl\u00ed\u0161?“ zept\u00e1m se vyd\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Mysl\u00edm tu holku, kterou jsi pol\u00edbil na chodb\u011b,“ nast\u00edn\u00ed situaci.<\/div>\n
„Je to kamar\u00e1dka, byla to jen jemn\u00e1 pusa. Nic to neznamenalo, nemiluju j\u00ed,“ vyhrknu.<\/div>\n
„A koho miluje\u0161? Kterou osobu jsi to v\u010dera se mnou podvedl?“ zept\u00e1 se. Nev\u00edm, co mu m\u00e1m na to \u0159\u00edct.<\/div>\n
„J\u00e1 nikoho nem\u00e1m, Tome,“ \u0159eknu. „Nikdy jsme si nelhali, fakt nikoho nem\u00e1m,“ dod\u00e1m.<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00edm ti, takhle se tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161, kdy\u017e jsi zamilovan\u00fd,“ \u0159ekne Tom. Ve mn\u011b hrkne. Je to zapeklit\u00e1 situace.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu… Ti to \u0159\u00edct,“ zad\u00edv\u00e1m se do zem\u011b. Nem\u016f\u017eu, l\u00e1sko… Jsi to ty, ale nem\u016f\u017eu ti to \u0159\u00edct. „Aha, snad abych \u0161el…“ \u0159ekne a zved\u00e1 se k odchodu.<\/div>\n
„Po\u010dkej!“ zavel\u00edm. Prudce ho popadnu za ruku. D\u00edv\u00e1m se mu p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„L\u00edbilo se ti to se mnou v\u010dera?“ \u0159ekne ne\u010dekan\u011b.<\/div>\n
„Ano,“ odpov\u00edm bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Dob\u0159e… Tak… Uvid\u00edme se na ob\u011bd\u011b,“ vychrl\u00ed. A u\u017e rychle miz\u00ed z pokoje. Jsem takov\u00fd idiot, pro\u010d jsem mu to ne\u0159ekl! M\u011bl jsem p\u0159\u00edle\u017eitost! Jemu se to l\u00edbilo… Mo\u017en\u00e1 ke mn\u011b taky n\u011bco c\u00edt\u00ed. A j\u00e1 idiot si ho takhle nech\u00e1m proklouznout mezi prsty!<\/p>\n<\/div>\n
Narychlo se nal\u00ed\u010d\u00edm, a p\u00e1d\u00edm na ob\u011bd. Sjedu v\u00fdtahem a\u017e do p\u0159\u00edzem\u00ed, do restaurace. Moje porce je skoro studen\u00e1. Kluci u\u017e na m\u011b \u010dekaj\u00ed.<\/div>\n
„Tak jak\u00e1 bylo noc, Don Juane,“ zasm\u011bje se Georg. U\u0161kl\u00edbnu se na n\u011bj.<\/div>\n
„Fantastick\u00e1,“ \u0159eknu. Je to \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b le\u017e, ale…<\/div>\n
„Fakt, tak to je dobr\u00fd. N\u011bco tu pro tebe m\u00e1m,“ za\u0161ept\u00e1 Georg a do dlan\u011b mi vsune kus pap\u00edrku. Je na n\u011bm naps\u00e1no: „Dnes 14:50, ateli\u00e9r Chare\u00e9. Bu\u010f tam. J.“<\/div>\n
„Co je, m\u00e1\u0161 dneska rande,“ usm\u011bje se Gustav, op\u0159e se o op\u011bradlo velk\u00e9 b\u00edl\u00e9 polstrovan\u00e9 \u017eidle a odsune pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159 od sebe.<\/div>\n
„No comment,“ zahl\u00e1s\u00edm. Moje nejlep\u0161\u00ed hl\u00e1\u0161ka pro novin\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161… A je p\u011bkn\u00e1?“ zept\u00e1 se Gusti.<\/div>\n
„Ale jo,“ \u0159eknu.<\/div>\n
„Nezn\u00ed to moc nad\u0161en\u011b,“ r\u00fdpne si Georg. Vid\u00edm, \u017ee G\u00e9\u010dka se hodn\u011b zapojuj\u00ed. Tom jen ml\u010d\u00ed a d\u00edv\u00e1 se na m\u011b p\u0159es st\u016fl jako b\u016fh pomsty. Najednou se zvedne a odch\u00e1z\u00ed.<\/div>\n
„Uvid\u00edme se v ateli\u00e9ru,“ rozlou\u010d\u00ed se a svou houpavou ch\u016fz\u00ed kr\u00e1\u010d\u00ed k v\u00fdchodu. Rozeb\u011bhnu se za n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome… Tome, po\u010dkej… Co… Co se sakra d\u011b-d\u011bje,“ vyprav\u00edm ze sebe. Hrozn\u011b jsem se zad\u00fdchal, jak jsem za n\u00edm b\u011b\u017eel.<\/div>\n
„\u0160tve\u0161 m\u011b, nech m\u011b na pokoji. Jim to v\u0161echno vypr\u00e1v\u00ed\u0161 a mn\u011b nic ne\u0159ekne\u0161,“ ok\u0159ikne m\u011b a sna\u017e\u00ed se ut\u00e9ct. Znovu ho chyt\u00edm za ruku.<\/div>\n
„Co je na tom? Prost\u011b… M\u00e1m dnes rande,“ \u0159eknu t\u00e9m\u011b\u0159 smutn\u011b. Cht\u011bl bych, aby bylo s tebou, Tome. Ale to nikdy nebude.<\/div>\n
„M\u011bl jsi mi to \u0159\u00edct. M\u00e1\u0161 holku. Ne\u0159ekls mi to, nev\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi. Najednou m\u00e1\u0161 p\u0159ede mnou tajemstv\u00ed a l\u017ee\u0161 mi. Jdi n\u011bkam, jsi fakt br\u00e1cha na baterky,“ \u0159ekne podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, vy\u0161kubne se mi a nech\u00e1 m\u011b tam jen tak st\u00e1t. Co se to sakra d\u011bje…<\/p>\n<\/div>\n
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Angel + Mitternacht C\u00edt\u00edm se ohromn\u011b zesl\u00e1ble. Op\u00edr\u00e1m se o umyvadlo a jen ml\u010dky hypnotizuju ten kus kovu. Ten kus kovu, kter\u00fd mi na chv\u00edli pomohl od bolesti. Bolesti, kter\u00e1 je \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed. Bolesti, kter\u00e1 m\u011b s\u017e\u00edr\u00e1. Jsi to ty,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[187],"tags":[],"class_list":["post-15883","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15883","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15883"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15883\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15883"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15883"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15883"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}