{"id":15896,"date":"2008-11-28T17:00:00","date_gmt":"2008-11-28T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15860"},"modified":"2008-11-28T17:00:00","modified_gmt":"2008-11-28T16:00:00","slug":"chaos-v-dusi-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/11\/28\/chaos-v-dusi-11\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i 11."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00e9 n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dopoledne jsme v\u0161ichni prospali. Kdy\u017e jsme se ale se\u0161li u sn\u00eddan\u011b, m\u011bl jsem dobrou n\u00e1ladu, po Davidovi toti\u017e nebylo doposud ani vidu, ani slechu. Spokojen\u011b jsem si m\u00edchal k\u00e1vu, zat\u00edmco Georg se p\u0159i\u0159\u00edtil k na\u0161emu stolu s rozz\u00e1\u0159en\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
A sakra!<\/em> pomyslel jsem si z legrace. Takhle se tv\u00e1\u0159\u00ed v\u017edycky, kdy\u017e ho napadne n\u011bco \u0161\u00edlen\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
„Kluci, v\u00edte, co m\u011b napadlo?“
Svorn\u011b jsme zavrt\u011bli hlavami.<\/div>\n
„Kousek odtud je pr\u00fd \u00fa\u017easn\u00fd baz\u00e9n s p\u011bti tobog\u00e1ny, v\u00ed\u0159ivkami a um\u011bl\u00fdm vlnobit\u00edm! Co kdybychom si tam \u0161li p\u0159ed odjezdem zablbnout?“<\/div>\n
Vyprskl jsem sm\u00edchy. Chodit s takov\u00fdmi kravinami um\u011bl opravdu jenom n\u00e1\u0161 zlat\u00fd Geo! Na stranu druhou, n\u00e1pad to nebyl \u0161patn\u00fd, tro\u0161ku bysme se tam vy\u0159\u00e1dili a aspo\u0148 by nehrozilo, \u017ee pak nebudeme v Tourbusu roupama v\u011bd\u011bt, co d\u011blat. Tom se na m\u011b t\u00e1zav\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Tak co by ne,“ pokr\u010dil jsem rameny. „Nejsem proti\u2026“
Pot\u00e9 potvrdil souhlas i Tom, a Gustav jako v\u017edycky pokr\u010dil rameny, \u017ee p\u016fjde tam, kam ostatn\u00ed.<\/div>\n
„Super!“ zaculil se Georg. „Pr\u00fd je tam i sauna a p\u00e1ra\u2026“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Cel\u00fd zbytek sn\u00eddan\u011b n\u00e1s zahrnoval n\u00e1ramn\u011b ak\u010dn\u00edmi pl\u00e1ny ohledn\u011b toho, jak n\u00e1s v\u0161echny postupn\u011b a systematicky utop\u00ed. I kdy\u017e mi to p\u0159i\u0161lo jako celkem slu\u0161n\u00e1 blbost, docela jsem byl za tohle t\u00e9ma vd\u011b\u010dn\u00fd. \u0158e\u0161il jsem po dlouh\u00e9 dob\u011b to, co \u0159e\u0161\u00ed norm\u00e1ln\u00ed, oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed nemus\u00ed b\u00fdt obden na stakilometrov\u00fdch cest\u00e1ch a kter\u00e9 nevyd\u00edr\u00e1 bezcitn\u00fd mana\u017eer.<\/div>\n
Po sn\u00eddani jsme se teda dohodli s ochrankou co a jak, sbalili si kufry, a zat\u00edmco jsme je nechali na vypr\u00e1zdn\u011bn\u00fdch pokoj\u00edch, aby je \u010dlenov\u00e9 t\u00fdmu mohli o n\u011bco pozd\u011bji odn\u00e9st do autobusu, tak jsme do p\u0159\u00edru\u010dn\u00edch ta\u0161ek hodili plavky a ru\u010dn\u00edky a vyrazili jsme. U recepce u\u017e na n\u00e1s \u010dekali dva v\u011brn\u00ed str\u00e1\u017eci\u2026 a k m\u00e9mu zd\u011b\u0161en\u00ed taky David.<\/div>\n
„Jdete do toho baz\u00e9nu?“ zeptal se.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Gustav.<\/div>\n
Na jednu d\u011bsivou vte\u0159inu m\u011b napadlo, \u017ee snad bude cht\u00edt j\u00edt s n\u00e1mi, on v\u0161ak jen spustil k\u00e1z\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Ok, tak se sna\u017ete dodr\u017eet \u010das, abychom na p\u00e1tou mohli vyjet. To znamen\u00e1, \u017ee m\u00e1te n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es t\u0159i hodiny. Auto v\u00e1s tam odveze a pak v\u00e1s p\u0159iveze zase sem, a vy jenom p\u0159esko\u010d\u00edte do busu, jo? Douf\u00e1m, \u017ee v\u011bci m\u00e1te sbalen\u00e9, abych pak nikde nemusel zp\u011btn\u011b volat s prosbou, \u017ee jste si tu n\u011bco zapomn\u011bli, aby n\u00e1m to poslali. Jasn\u00fd?“<\/div>\n
„Rozkaz, \u0161\u00e9fe,“ poslu\u0161n\u011b zasalutoval Geo, a\u017e mi zacukalo v koutc\u00edch nad jeho smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem.<\/div>\n
„A ne, \u017ee se tam utop\u00edte!“ zv\u00fd\u0161il hlas, kdy\u017e jsme ho m\u00edjeli.<\/div>\n
To je divn\u00fd, \u017ee si nevynucoval moji pozornost<\/em>, p\u0159em\u00edtal jsem. \u017de by m\u011bl po v\u010derej\u0161ku na chv\u00edli dost?<\/em><\/div>\n
Podez\u0159\u00edvav\u011b jsem se za n\u00edm ohl\u00e9dl. Nev\u011bnoval mi sebemen\u0161\u00ed pozornost, zrovna s n\u011bk\u00fdm telefonoval. To snad nen\u00ed mo\u017en\u00e9! \u017de by m\u011b snad u\u017e kone\u010dn\u011b nechal na pokoji?<\/div>\n
S radost\u00ed jsem se nadechl chladn\u00e9ho vzduchu, kdy\u017e jsme ve\u0161li do studen\u00fdch slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f, prot\u00ednaj\u00edc\u00edch lehkou mlhu. Spokojen\u011b jsem se rozhl\u00e9dl kolem sebe. Kolem zrovna proj\u00ed\u017ed\u011bl vyj\u00ed\u017e\u010fkov\u00fd ko\u010d\u00e1r, ta\u017een\u00fd dv\u011bma b\u011blou\u0161i. Jak m\u011bli ladn\u011b sklon\u011bn\u00e9 hlavy, kdy\u017e tane\u010dn\u00edm klusem rozezn\u00edvali ulici zvon\u011bn\u00edm podkov! N\u011b\u017en\u011b odfrk\u00e1vali, h\u0159\u00edvy jim lehce povl\u00e1valy a z nozder jim stoupaly rozechv\u011bl\u00e9 obl\u00e1\u010dky p\u00e1ry.<\/div>\n
„Probu\u010f se, ospalko!“<\/div>\n
Georg\u016fv hlas m\u011b vr\u00e1til zp\u011bt do reality. Lehce jsem sebou trhl a zjistil, \u017ee v\u0161ichni u\u017e sed\u00ed v aut\u011b, zat\u00edmco ochranka kolem m\u011b s lehce nech\u00e1pav\u00fdm v\u00fdrazem post\u00e1v\u00e1 a j\u00e1 \u010du\u010d\u00edm kamsi do blba za mizej\u00edc\u00edmi b\u011blou\u0161i.<\/div>\n
„J\u00e9, sorry,“ omluvil jsem se, kdy\u017e jsem nasedl za nimi do auta a vyrazilo se sm\u011br baz\u00e9n\u2026<\/div>\n
Uk\u00e1zalo se, \u017ee Georg nep\u0159eh\u00e1n\u011bl. Baz\u00e9n to byl opravdu luxusn\u00ed. Absolutn\u00ed minimum lid\u00ed, kte\u0159\u00ed n\u00e1s vcelku ignorovali, pov\u011bt\u0161inou to byli d\u016fchodci le\u017e\u00edc\u00ed ve v\u00ed\u0159ivk\u00e1ch. Aby tu taky bylo v\u00edc lid\u00ed, kdy\u017e je st\u0159eda po ob\u011bd\u011b\u2026 Zvolna jsme p\u0159e\u0161lapovali na okraji baz\u00e9nu a bylo vid\u011bt, \u017ee nikomu z n\u00e1s se n\u00e1hle do chladiv\u00e9 vody nechce. Respektive, \u017ee nikdo nechce sko\u010dit prvn\u00ed, aby v\u0161ichni vid\u011bli jeho nezda\u0159enou \u0161ipku. Ochranka se mezit\u00edm usadila na lavi\u010dk\u00e1ch kolem baz\u00e9nu a hl\u00eddali n\u00e1s jako oko v hlav\u011b.<\/div>\n
„Tak u\u017e tam n\u011bkdo sko\u010dte, u\u017e to nen\u00ed vtipn\u00fd,“ poznamenal jsem, s rukama zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma na prsou, a za\u010d\u00ednal lehce drkotat zuby.<\/div>\n
Ona to toti\u017e v\u016fbec nebyla sranda, sundat ze sebe v\u0161echny ty tri\u010dka a mikiny a te\u010f tu st\u00e1t jen v plavk\u00e1ch s mylnou my\u0161lenkou, \u017ee voda je je\u0161t\u011b studen\u011bj\u0161\u00ed. Soud\u011b podle pohledu na n\u011b, ostatn\u00ed na tom nebyli o nic l\u00e9pe. A\u017e se nakonec odhodlal Gustav. Sko\u010dil celkem slu\u0161nou \u0161ipku.<\/div>\n
„Je to dobr\u00fd,“ zahalekal, kdy\u017e se vyno\u0159il.<\/div>\n
Georg ho n\u00e1sledoval luxusn\u00edm plac\u00e1kem, zat\u00edmco j\u00e1 jsem rozumn\u011b p\u0159e\u0161el k pod\u00e9ln\u00e9 stran\u011b baz\u00e9nu.<\/div>\n
„Vy paka,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se na n\u011b. „\u017de v\u00e1s to bav\u00ed, takhle tam sko\u010dit najednou! J\u00e1 bych z toho m\u011bl \u0161oky. Vid\u00edte, jak se to m\u00e1 spr\u00e1vn\u011b d\u011blat?“<\/div>\n
Popichoval jsem je sv\u00fdmi \u0159e\u010dmi a postupn\u011b si z bezpe\u010d\u00ed b\u0159ehu nam\u00e1\u010del nejprve jednu, a pak druhou ruku. Nevid\u011bl jsem v\u0161ak Toma, pl\u00ed\u017e\u00edc\u00edho se mi za z\u00e1da\u2026<\/div>\n
„Spring nicht!“ vyk\u0159ikl a mocn\u00fdm drcnut\u00edm zp\u016fsobil, \u017ee jsem jen vyjekl, na\u010de\u017e jsem se jako brambora z\u0159\u00edtil do vody.<\/div>\n
Fuuuj!<\/em> vztekal jsem se v duchu, kdy\u017e mi do otev\u0159en\u00fdch \u00fast a nosu vtekla chlorovan\u00e1 voda. Za\u010dal jsem kolem sebe pl\u00e1cat rukama, a kdy\u017e jsem se vyno\u0159il, prskal jsem jako k\u0159e\u010dek. Vid\u011bl jsem, jak se G\u00e9\u010dka proh\u00fdbaj\u00ed sm\u00edchy, zat\u00edmco Tom se vyno\u0159il jen kousek ode m\u011b. Jen po\u010dkej, ty zmetku! Tohle ti vr\u00e1t\u00edm i s \u00farokama!<\/em><\/div>\n
Zhluboka jsem se nadechl, potopil se, t\u0159emi svi\u017en\u00fdmi tempy se dostal t\u011bsn\u011b za bratra a ti\u0161e se vyno\u0159il.<\/div>\n
„N\u00e1dech!“ za\u0159val jsem a op\u0159el se mu o ramena ve snaze potopit ho, on se v\u0161ak vzepjal, p\u0159enesl v\u00e1hu do zad a hodil pozadu plac\u00e1ka. Tak\u017ee se sice potopil, ale tak, \u017ee nap\u0159ed spadl na m\u011b, \u010d\u00edm\u017e m\u011b strhl s sebou, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno pod sebe, a mn\u011b zase do nosu vnikla ta hnusn\u00e1 voda.<\/div>\n
Vyno\u0159ili jsme se a za\u010dali rejdit jako vydry, sna\u017e\u00edce se navz\u00e1jem dohonit jeden druh\u00e9ho, abychom se navz\u00e1jem topili. Gustav a Georg n\u00e1s chv\u00edli nech\u00e1pav\u011b pozorovali a nejist\u011b se uculovali, kdy\u017e se ale Tom potopil, podepluj\u00edc p\u0159itom Gea tak, \u017ee mu podrazil ob\u011b nohy, zapojili se i oni dva do na\u0161\u00ed \u0161arv\u00e1tky. H\u00fdkali jsme sm\u00edchy a sna\u017eili jsme si navz\u00e1jem strkat hlavy pod vodu. Brzy jsme p\u0159i\u0161li na to, \u017ee postup typu v\u0161ichni proti v\u0161em nem\u00e1 \u0161anci, proto v\u017edycky n\u011bkdo vyk\u0159ikl n\u011b\u010d\u00ed jm\u00e9no a na toho doty\u010dn\u00e9ho jsme se v\u0161ichni sesypali a n\u011bkolik vte\u0159in ho dr\u017eeli pod hladinou, na\u010de\u017e se posty vyst\u0159\u00eddaly a vz\u00e1p\u011bt\u00ed byl topen n\u011bkdo z n\u00e1s.<\/div>\n
Byla to opravdu sranda, ale vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed. Po chv\u00edli jsem doplaval ke kraji baz\u00e9nu a op\u0159el se hlavou o b\u0159eh.<\/div>\n
„J\u00e1 to u\u017e vzd\u00e1v\u00e1m!“ vyhrkl jsem ud\u00fdchan\u011b. „U\u017e nem\u016f\u017eu\u2026“<\/div>\n
„Taky toho m\u00e1m celkem dost,“ p\u0159idal se ke mn\u011b Gustav. „Hej, vy dva!“ houkl na Toma a Gea, kte\u0159\u00ed se la\u0161kovn\u011b prali jako ledn\u00ed medv\u011bdi. „Co takhle j\u00edt na tobog\u00e1n?“<\/div>\n
„Jo, to bude fajn!“ p\u0159iplaval k n\u00e1m Georg, n\u00e1sledov\u00e1n Tomem, a byli to oni dva, kdo se jako prvn\u00ed rozeb\u011bhli k tobog\u00e1n\u016fm.<\/div>\n
„Mago\u0159i jedni,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se na jejich z\u00e1da. „V\u017edy\u0165 ta dla\u017eba klou\u017ee jako prase! Docela by m\u011b zaj\u00edmalo, kdy se jeden z nich na – „<\/div>\n
Nedo\u0159ekl jsem. Tom se toti\u017e jak dlouh\u00fd, tak \u0161irok\u00fd rozpl\u00e1cl na zemi, kdy\u017e mu na mokr\u00fdch dla\u017edic\u00edch podjely nohy. V\u0161iml jsem si, jak se ochranka zvedla a sb\u00edhala k n\u00e1m.<\/div>\n
„Hej! Co tam dole d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se p\u0159ekvapen\u011b Georg, p\u00e1traj\u00edc po br\u00e1chovi, jen\u017e najednou z jeho zorn\u00e9ho pole zmizel.<\/div>\n
„Hon\u00edm zaj\u00edce asi, vole,“ zavr\u010del Tom naoko na\u0161tvan\u011b, kdy\u017e ale vid\u011bl, jak se k n\u00e1m \u0159\u00edt\u00ed ochranka, zvedl se. „Dobr\u00fd, nic mi nen\u00ed.“<\/div>\n
Chlapi se tedy rezignovan\u011b vr\u00e1tili na sv\u00e1 m\u00edsta a Georg se za\u010dal \u0161\u00edlen\u011b sm\u00e1t.<\/div>\n
„To je jelito,“ poznamenal jsem s \u00fasm\u011bvem na adresu lehce kulhaj\u00edc\u00edho br\u00e1\u0161ky.<\/div>\n
Chv\u00edli jsme blbnuli na tobog\u00e1nech. Vyzkou\u0161eli jsme je v\u0161echny. J\u00e1 osobn\u011b jsem si nejv\u00edc u\u017e\u00edval ten druh\u00fd zleva. Byl toti\u017e cel\u00fd zatemn\u011bn\u00fd, a jedin\u00e9 sv\u011btlo vych\u00e1zelo z drobn\u00fdch \u0161ipe\u010dek, je\u017e blikaly do protism\u011bru j\u00edzdy. Jinak v n\u011bm byla uhlov\u011b \u010dern\u00e1 tma, a a\u010dkoliv sv\u011btlo ze \u0161ipek bylo v\u00fdrazn\u00e9, nem\u011bl jsem v\u016fbec tu\u0161en\u00ed, kde je jak\u00e1 zat\u00e1\u010dka \u010di propad. Po\u0159\u00e1d m\u011b to n\u011bkam h\u00e1zelo, a j\u00e1 si mohl vy\u0159vat hlasivky. Pak jsme taky jezdili pozadu nebo jsme d\u011blali vl\u00e1\u010dek. Bylo to super!<\/div>\n
„J\u00e9, a je\u0161t\u011b bysme mohli j\u00edt do p\u00e1ry!“ navrhl o chv\u00edli pozd\u011bji Gustav.<\/div>\n
„J\u00f3, p\u016fjdeme se p\u00e1\u0159it!“ vyhrkl Tom.<\/div>\n
„Ty \u00fachyle!“ dloubl ho do \u017eeber Geo. „Na co to pros\u00edm t\u011b mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Na to, co ty,“ odpov\u011bd\u011bl mu br\u00e1cha nevinn\u011b a mrkl na n\u011bj.<\/div>\n
„No tak ale s tebou se ur\u010dit\u011b p\u00e1\u0159it nebudu, ty starej dobytku! Je\u0161t\u011b chytnu lepru\u2026“<\/div>\n
Takhle se do sebe nav\u00e1\u017eeli celou cestu a my jsme si s Gustavem co chv\u00edli vym\u011bnili \u00fatrpn\u00e9 pohledy.<\/div>\n
„Bo\u017ee, s jak\u00fdma prasatama m\u00e1me tu sm\u016flu b\u00fdt v jedn\u00e9 skupin\u011b?“ proto\u010dil o\u010di v sloup Gustav pot\u00e9, co z Toma vyplula dal\u0161\u00ed, tentokr\u00e1t u\u017e opravdu neomalen\u00e1 hl\u00e1\u0161ka.<\/div>\n
„S t\u011bma na\u0161ima star\u00fdma zn\u00e1m\u00fdma,“ pokr\u010dil jsem rameny. „V\u00ed\u0161 p\u0159ece, jak\u00fd jsou\u2026 Nechme je, a\u0165 se vyblbnou, d\u011bcka na\u0161e\u2026“<\/div>\n
Zatv\u00e1\u0159ili jsme se stra\u0161n\u011b moc povznesen\u011b a hrd\u011b ve\u0161li do p\u00e1ry za ha\u0161te\u0159\u00edc\u00ed se dvojic\u00ed.<\/div>\n
„Umgh, ty vole!“ hekl jsem, kdy\u017e jsem ve\u0161el do m\u00edstnosti a dostal \u0165afku od siln\u00e9, dus\u00edc\u00ed p\u00e1ry.<\/div>\n
Po chv\u00edli jsem si v\u0161ak za\u010dal zvykat. Georgovi a Tomovi n\u011bjak do\u0161la \u0159e\u010d. Bylo super, \u017ee p\u00e1ra byla jenom na\u0161e, \u017e\u00e1dn\u00ed dot\u011brn\u00ed civilist\u00e9 se tu nenach\u00e1zeli, a tak jsme mohli v klidu relaxovat. Nat\u00e1hl jsem se na lavi\u010dku a t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b usnul\u2026<\/div>\n
Byl jsem s\u00e1m, ztracen\u00fd v hust\u00e9, nepropustn\u00e9, dusiv\u00e9 mlze, kter\u00e1 mi znemo\u017e\u0148ovala norm\u00e1ln\u00ed d\u00fdch\u00e1n\u00ed. St\u011b\u017e\u00ed jsem lapal po dechu a rozhl\u00ed\u017eel se do v\u0161ech sv\u011btov\u00fdch stran. M\u011bl jsem takov\u00fd dojem, \u017ee na n\u011bkoho nebo na n\u011bco \u010dek\u00e1m, ale nikdo ani nic nep\u0159ich\u00e1zelo. Po chv\u00edli se ale mlhou rozl\u00e9hal tich\u00fd David\u016fv hlas.<\/em><\/div>\n
„Nikdy t\u011b nenech\u00e1m na pokoji\u2026 jsi jen a pouze m\u016fj, ni\u010d\u00ed jin\u00fd\u2026 a nikdo jin\u00fd, ne\u017e j\u00e1, se k tob\u011b nep\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed, to ti garantuju\u2026 nikdy se m\u011b nezbav\u00ed\u0161\u2026“<\/em><\/div>\n
Rozhl\u00ed\u017eel jsem se kolem dokola, a\u017e se mi za\u010dala motat hlava. A\u0165 jsem ale d\u011blal, co jsem d\u011blal, nikde jsem mana\u017eera nevid\u011bl. Jen jsem sly\u0161el jeho hlas, nesouc\u00ed se mlhou jako vzd\u00e1len\u00e9 kv\u00edlen\u00ed ork\u00e1nu. Hlas, kter\u00fd mi vyhro\u017eoval\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Poj\u010f, Bille, jdeme!“<\/em><\/div>\n
Nereagoval jsem, m\u011bl jsem a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd strach na to, jakkoliv se pohnout, jinak m\u011b stihne trestaj\u00edc\u00ed p\u011bst.<\/em><\/div>\n
„Bille, sly\u0161\u00ed\u0161?“<\/em><\/div>\n
Davidova ruka m\u011b chytla za rameno a za\u010dala mnou t\u0159\u00e1st.<\/em><\/div>\n
„Ne!“ vyjekl jsem, ale nedok\u00e1zal jsem se nijak br\u00e1nit. Ruka byla siln\u011bj\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n
„No tak, vst\u00e1vej! Odch\u00e1z\u00edme odsud!“<\/em><\/div>\n
„Ne!“<\/div>\n
Otev\u0159el jsem o\u010di. Mlha! Zd\u011b\u0161en\u011b jsem sebou \u0161kubl.<\/div>\n
„Br\u00e1cha, no tak!“ cloumala mnou Tomova ruka. „Jdeme se smo\u010dit do vody a pak dom\u016f!“<\/div>\n
Rozespale jsem se posadil. Nev\u011bd\u011bl jsem, jestli se mi k\u016f\u017ee leskne potem z p\u00e1ry nebo potem ze strachu.<\/div>\n
„Tys zase usnul!“ vy\u010detl mi Georg, kdy\u017e jsme vych\u00e1zeli. „Co pros\u00edm t\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 po noc\u00edch?“<\/div>\n
Ani se neptej<\/em>, pomyslel jsem si a zachmu\u0159il se. To by ses hodn\u011b divil, co v\u0161echno jsem nucen\u00fd po noc\u00edch prov\u00e1d\u011bt\u2026<\/em><\/div>\n
„Asi ti za\u010dnu \u0159\u00edkat \u0160\u00edpkov\u00e1 R\u016f\u017eenka,“ p\u0159em\u00edtal Geo nahlas a koutkem oka sledoval mou reakci.<\/div>\n
Nejsp\u00ed\u0161 ho hodn\u011b p\u0159ekvapilo, \u017ee jsem \u0159ekl jenom zamy\u0161len\u00e9 Hmmmmm<\/em> a nijak jeho rejp\u00e1n\u00ed neoplatil. Na\u0161t\u011bst\u00ed to ale ne\u0159e\u0161il, spokojil se s t\u00edm, \u017ee si s ostatn\u00edmi vym\u011bnil nech\u00e1pav\u00fd pohled a pokr\u010den\u00ed rameny. Postupn\u011b jsme zchladili sv\u00e1 rozp\u00e1len\u00e1 t\u011bla ve vod\u011b, na\u010de\u017e jsme se navz\u00e1jem je\u0161t\u011b tro\u0161ku post\u0159\u00edkali, a pak jsme vylezli z vody. Hodili jsme si teplou sprchu, obl\u00e9kli se a vydali se k autu, je\u017e n\u00e1s odvezlo dom\u016f, p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno k tourbusu. Kvapn\u011b jsme do n\u011bj p\u0159eb\u011bhli a vydali se na cestu do Var\u0161avy\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Cel\u00e9 n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dopoledne jsme v\u0161ichni prospali. Kdy\u017e jsme se ale se\u0161li u sn\u00eddan\u011b, m\u011bl jsem dobrou n\u00e1ladu, po Davidovi toti\u017e nebylo doposud ani vidu, ani slechu. Spokojen\u011b jsem si m\u00edchal k\u00e1vu, zat\u00edmco Georg se p\u0159i\u0159\u00edtil k na\u0161emu stolu s rozz\u00e1\u0159en\u00fdma<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[183],"tags":[],"class_list":["post-15896","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15896","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15896"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15896\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15896"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15896"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15896"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}