{"id":15900,"date":"2008-11-27T18:00:00","date_gmt":"2008-11-27T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15864"},"modified":"2008-11-27T18:00:00","modified_gmt":"2008-11-27T17:00:00","slug":"kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/11\/27\/kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te-2\/","title":{"rendered":"Kdy\u017e krv\u00e1c\u00edm, znamen\u00e1 to miluju t\u011b 2."},"content":{"rendered":"
autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ta sladk\u00e1 bolest. To v\u0161echno, co zrovna c\u00edt\u00edm. Pl\u00e1\u010d, smutek, beznad\u011bj, m\u00eds\u00ed se to ve mn\u011b. Ale te\u010de to pry\u010d. V\u0161echna ta bolest, utrpen\u00ed, kter\u00e9 si je\u0161t\u011b mus\u00edm pro\u017e\u00edt, abych mohl b\u00fdt jen na chv\u00edli s tebou. I kdy\u017e jen jako br\u00e1cha. Nechci, abys byl jen m\u016fj bratr, ale copak si m\u016f\u017eu vybrat?<\/p>\n

Ta ostr\u00e1 sladk\u00e1 bolest. P\u0159esn\u011b takov\u00e1, jako mi zevnit\u0159 zp\u016fsobuje\u0161 ty, l\u00e1sko. J\u00e1 jsem si j\u00ed zp\u016fsobil na povrchu. P\u00e1l\u00ed to, bol\u00ed to… Je\u0161t\u011b se \u017eiletkou m\u00edrn\u011b \u0161kr\u00e1bnu. L\u00edb\u00ed se mi to. Nev\u00edm, co se se mnou d\u011bje. Vid\u00ed\u0161 to, jak m\u011b doh\u00e1n\u00ed\u0161?! Svou dokonalost\u00ed, kr\u00e1sou, sv\u00fdm hlasem… T\u00edm, jak se h\u00fdbe\u0161, jak mluv\u00ed\u0161, p\u0159iv\u00e1d\u00ed\u0161 m\u011b do ext\u00e1ze. Neust\u00e1le t\u011b vid\u00edm p\u0159ed sebou. Noc co noc se t\u011b jen ve snech dot\u00fdk\u00e1m, milujem se spolu. V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed pravda, asi se to pravdou nikdy nestane. Nech\u00e1m si ty kr\u00e1sn\u00e9 sny, ty p\u0159edstavy, kter\u00e9 mi nikdo nevezme. Jsi se mnou, i kdy\u017e ne doopravdy. Jsi m\u016fj and\u011bl, moje l\u00e1ska, moje v\u0161echno. Nev\u00ed\u0161 o tom, v\u016fbec ne. Jsi tak citliv\u00fd, tak zraniteln\u00fd. A um\u00ed\u0161 to maskovat. J\u00e1 bych to nikdy nedok\u00e1zal. Nedok\u00e1zal… Kdy\u017e se d\u00edv\u00e1m na svou krv\u00e1cej\u00edc\u00ed ruku, vid\u00edm, jak\u00fd jsem zbab\u011blec. Vid\u00ed\u0161 to, co se mnou d\u011bl\u00e1\u0161? Vid\u00ed\u0161 to?! Zni\u010dil jsi m\u011b. Ni\u010d\u00ed\u0161 m\u011b u\u017e dlouho…<\/p>\n<\/div>\n

\n
Je to jen t\u00fdden… Ale m\u011b to p\u0159ipad\u00e1 jako v\u010dera. Nev\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b, co se stalo, ale rozplakal jsem se. Ho\u0159ce jsem plakal. Hroutil jsem se. Tys ke mn\u011b p\u0159i\u0161el, objal m\u011b a \u0159ekl mi jen to tvoje tich\u00e9 „br\u00e1\u0161ko, ty nesm\u00ed\u0161 plakat“. P\u0159itiskl jsi m\u011b t\u011bsn\u011b k sob\u011b. Bylo kr\u00e1tce po koncertu. Hroutil jsem se, v\u0161echno na m\u011b dolehlo. Polo\u017eil jsem ti hlavu na rameno, zatnul jsem do tebe moje dlouh\u00e9 nehty. Vdechoval jsem tvou v\u016fni. Byl jsi zpocen\u00fd. N\u011bkomu to mohlo p\u0159ipadat odporn\u00e9, ale m\u011b to p\u0159i\u0161lo… Sexy… Najednou jsem c\u00edtil tvoj\u00ed v\u016fni. Byla n\u00e1dhern\u00e1, jedine\u010dn\u00e1… Necht\u011bl jsem se t\u011b ani na chv\u00edli pustit… Jen jsem t\u011b cht\u011bl vn\u00edmat u sebe. Tvoje teplo, pocit, \u017ee jsi tady. M\u016fj bo\u017ee, byl to ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed pocit, co jsem kdy za\u017eil. M\u011bl jsem pocit, jako bys tu opravdu byl, ne jako br\u00e1\u0161ka, ale jako moje nejv\u011bt\u0161\u00ed l\u00e1ska. Moje v\u0161echno. Odt\u00e1hnul ses ode m\u011b, usm\u00e1l ses na m\u011b. Tomu \u00fasm\u011bvu jsem p\u0159ikl\u00e1dal tis\u00edce v\u00fdznam\u016f, ale v\u00edm, \u017ee tam byl jen jeden. Cht\u011bl jsi mi zvednout n\u00e1ladu, ale stalo se n\u011bco jin\u00e9ho. Spadnul jsem do toho je\u0161t\u011b v\u00edc. Byl jsem v tom \u00fapln\u011b a\u017e po u\u0161i. \u0160el jsem do sprchy, po\u010dkal jsem, a\u017e tam nebude\u0161. V\u00edm, co bys se mnou nejsp\u00ed\u0161 ud\u011blal. Ale i tak… Jen p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na tebe, na tvoje nah\u00e9 t\u011blo, jsem se vzru\u0161il. Jak jsem byl r\u00e1d a z\u00e1rove\u0148 ne\u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee tam nejsi se mnou. \u017de mi nem\u016f\u017ee\u0161 nikdy d\u00e1t to, po \u010dem nejv\u00edc tou\u017e\u00edm. Dot\u00fdk\u00e1m se s\u00e1m sebe, c\u00edt\u00edm, jak mi po rozechv\u011bl\u00e9m t\u011ble st\u00e9kaj\u00ed pot\u016f\u010dky vody. Jsou jako tv\u00e9 ruce. Po kter\u00fdch tolik tou\u017e\u00edm. O kter\u00fdch v\u00edm, \u017ee se m\u011b nikdy nebudou takhle dot\u00fdkat. V ten den jsem po tob\u011b za\u010dal tou\u017eit je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/p>\n

SAKRA! DO HAJZLU! Po\u0159\u00e1d to te\u010de. I kdy\u017e u\u017e ne tak moc, te\u010de to. Matn\u011b si vzpom\u00edn\u00e1m na kurzy prvn\u00ed pomoci. Je to u\u017e tak d\u00e1vno, co jsem chodil na z\u00e1kladku, ale tohle si snad je\u0161t\u011b pamatuju. Vylet\u00edm jak ne\u0159\u00edzen\u00e1 st\u0159ela z koupelny. Za\u010dnu panika\u0159it. Mot\u00e1 se mi hlava. Moje kalhoty jsou cel\u00fd od krve. Ach bo\u017ee! Vr\u00e1t\u00edm se do koupelny. Za\u010dnu bre\u010det je\u0161t\u011b v\u00edc. Je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159i vzpom\u00ednce na tebe, Tom\u00ed. U\u017e m\u011b ani tak nezaj\u00edm\u00e1, co zrovna d\u011bl\u00e1\u0161, s k\u00fdm to d\u011bl\u00e1\u0161, jak to d\u011bl\u00e1\u0161 a jestli v\u016fbec mysl\u00ed\u0161 na m\u011b. Asi nemysl\u00ed\u0161. Ale pro\u010d bys m\u011b jinak cht\u011bl p\u0159edt\u00edm vz\u00edt na tu party? Abych ti tam d\u011blal poskoka, k\u0159ena, nebo jak se tomu je\u0161t\u011b \u0159\u00edk\u00e1? Nebo to bylo opravdu jen proto, abys mohl b\u00fdt se mnou? Ne, ty jsi necht\u011bl b\u00fdt se mnou. Ty chce\u0161 jen kl\u00e1tit tu flundru z recepce! Ach bo\u017ee, Tome, j\u00e1 t\u011b nen\u00e1vid\u00edm, miluju i nen\u00e1vid\u00edm!<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b jsem p\u0159i\u0161el na \u0159e\u0161en\u00ed. Vyt\u00e1hnul jsem jeden ru\u010dn\u00edk. Obmotal jsem si ho kolem krv\u00e1cej\u00edc\u00ed ruky, jeden c\u00edp jsem uchopil volnou rukou a ten druh\u00fd jsem vzal zubama. Ru\u010dn\u00edk jsem st\u00e1hnul, za\u0161krtil a pozoroval jsem, jak krv\u00e1cen\u00ed pomalu ust\u00e1v\u00e1. Na tv\u00e1\u0159i mi pomalu zasychaly slzy. Krev na ruce a bohu\u017eel i na m\u00fdch d\u017e\u00edn\u00e1ch taky. Najednou se mi jakoby ulevilo. C\u00edtil jsem, jak m\u011b ruka bol\u00ed, jak je odkrven\u00e1… Ale bylo to rozhodn\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edstavovat si t\u011b, jak si to n\u011bkde rozd\u00e1v\u00e1\u0161 s tou slepic\u00ed z recepce!!! M\u016fj bo\u017ee, co m\u00e1m d\u011blat… Jestli se ho jen dotkne, zabiju j\u00ed! J\u00e1 j\u00ed zabiju!!! Toma mi br\u00e1t nebude! Bille, vzpamatuj se, Tom nen\u00ed tv\u016fj!!!<\/p>\n

Zase to na m\u011b p\u0159ijde. Sed\u00edm v kout\u011b koupelny. V absolutn\u00ed tm\u011b. C\u00edt\u00edm jen sv\u016fj zrychlen\u00fd dech, srdce mi bu\u0161\u00ed a\u017e v hlav\u011b. To srdce, kter\u00e9 ty jsi mi ukradl. Kter\u00e9 bych ti cht\u011bl d\u00e1t, kter\u00e9 vlastn\u011b pat\u0159\u00ed jen tob\u011b. Kdy u\u017e to kone\u010dn\u011b pochop\u00ed\u0161… Kdy u\u017e m\u011b kone\u010dn\u011b osvobod\u00ed\u0161 od t\u011bch muk, kter\u00e9 kv\u016fli tob\u011b pro\u017e\u00edv\u00e1m! Chci jen l\u00e1sku, to je snad moc?! Z\u00e1kladn\u00ed lidsk\u00fd cit, l\u00e1sku, Tome! Dal bych ti j\u00ed, kolik bys jen cht\u011bl, jen kdybys byl tady se mnou, set\u0159el mi slzy jako p\u0159edt\u00edm a \u0161eptal bys mi ta kr\u00e1sn\u00e1 slova, kter\u00e1 zn\u00ed z tv\u00fdch rt\u016f tak n\u00e1dhern\u011b… M\u00e1\u0161 dokonal\u00e1 \u00fasta, dokonal\u00e9 rty, dokonal\u00e9 t\u011blo… Jsi cel\u00fd dokonal\u00fd… Jednou bych tu tvoj\u00ed dokonalost cht\u011bl dr\u017eet v n\u00e1ru\u010d\u00ed, cht\u011bl bych, abys byl jen m\u016fj a c\u00edtil, \u017ee jsem tu jen a jen pro tebe, \u017ee pat\u0159\u00edm jen tob\u011b. C\u00edtit a vn\u00edmat tvoj\u00ed p\u0159\u00edtomnost t\u011bsn\u011b u sebe.<\/p>\n

Ty mal\u00e9 doteky, kter\u00e9 ti \u010das od \u010dasu v\u011bnuju, ti p\u0159ipadaj\u00ed roztomil\u00e9, kamar\u00e1dsk\u00e9, hrav\u00e9. Jen\u017ee j\u00e1 si nehraju tak jako ty se mnou! Chci ti jen b\u00fdt nabl\u00edzku, marn\u011b douf\u00e1m, \u017ee ty taky zaho\u0159\u00ed\u0161 t\u00edm obrovsk\u00fdm citem, kter\u00fd k tob\u011b chov\u00e1m! \u017de bude\u0161 c\u00edtit, vn\u00edmat m\u011b jako svoj\u00ed l\u00e1sku. D\u011bl\u00e1m pro to v\u0161echno, ale nev\u00edm, jestli to sta\u010d\u00ed. Jestli to tak chce\u0161, jestli m\u011b opravdu pot\u0159ebuje\u0161. Pot\u0159ebuje\u0161 m\u011b jako sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku. V\u017edycky jsi m\u011b chr\u00e1nil, m\u011bl jsi m\u011b r\u00e1d, ale jinak, ne\u017e jsem j\u00e1 cht\u011bl. U\u017e tolikr\u00e1t jsem ti cht\u011bl \u0159\u00edct, co k tob\u011b c\u00edt\u00edm, jak\u00fd hlubok\u00fd cit k tob\u011b chov\u00e1m! Ale tot\u00e1ln\u011b jsi m\u011b dorazil, kdy\u017e jsme na ulici potkali homosexu\u00e1ln\u00ed p\u00e1r. Byl jsi tak arogantn\u00ed, posm\u00edval ses jim a na m\u011b jsi jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral, \u017ee nesd\u00edl\u00edm tv\u016fj n\u00e1zor. \u017de jsem jin\u00fd ne\u017e ty. Ka\u017ed\u00fd jsme stejn\u00fd, ale p\u0159esto tak jin\u00fd. Moje l\u00e1ska k tob\u011b je tak \u010dist\u00e1. Jen\u017ee ty se j\u00ed nejsp\u00ed\u0161 jen vysm\u011bje\u0161. Jsem p\u0159ece tv\u016fj br\u00e1cha, nem\u016f\u017eu t\u011b milovat! Ale jak vid\u00ed\u0161, stalo se! Trh\u00e1\u0161 mi srdce na kusy. U\u017e to nechci pro\u017e\u00edvat, u\u017e ne!<\/p>\n

Vlo\u017e\u00edm hlavu do dlan\u00ed a op\u011bt se odd\u00e1m pl\u00e1\u010di. Slzy mi st\u00e9kaj\u00ed po brad\u011b, lep\u00ed mi vlasy do pram\u00ednk\u016f, t\u0159esou se mi ramena. I kdy\u017e m\u00e1m v\u0161echno, nem\u00e1m vlastn\u011b nic! Nem\u00e1m tebe! A jenom tebe j\u00e1 skute\u010dn\u011b chci! Hystericky je\u010d\u00edm, mezit\u00edm se sm\u011bju. M\u00e1m ze sebe strach. D\u00edv\u00e1m se na svoj\u00ed ruku. O\u0161kliv\u011b jsem si j\u00ed rozdr\u00e1sal. Sakra! Jak to jenom zakryju… A\u017e m\u011b takhle n\u011bkdo uvid\u00ed, bude m\u00edt miliony ot\u00e1zek… A pak se o mn\u011b zase za\u010dnou ps\u00e1t ty hnusy. \u017de jsem slaboch, kter\u00fd nic nezvl\u00e1d\u00e1. A mo\u017en\u00e1 to je pravda. V\u017edycky jsi m\u011b br\u00e1nil, Tom\u00ed. Byl jsi na m\u011b v\u017edycky tak moc hodn\u00fd. A a\u017e kam to za\u0161lo?! Za\u010dal jsem t\u011b milovat! Jako bych za\u010dal milovat sv\u016fj v\u011brn\u00fd obraz v zrcadle, sv\u016fj st\u00edn! \u0160\u00edl\u00edm, u\u017e \u00fapln\u011b \u0161\u00edl\u00edm!!! Kam jsi m\u011b to dostal…<\/p>\n

Moje vzlyky pomalu utichaj\u00ed… Ale sly\u0161\u00edm na chodb\u011b n\u011bjak\u00fd \u0161ramot. Tom! Nev\u00edm, co m\u011b to napadlo, ale automaticky se rozeb\u011bhnu ke dve\u0159\u00edm a prudce je otev\u0159u. Je to opravdu Tom… A vede si tu flundru!<\/p><\/div>\n

„Je ti l\u00edp, br\u00e1\u0161ko? Vypad\u00e1\u0161 hrozn\u011b,“ pronese m\u00fdm sm\u011brem. Ta holka je do n\u011bj zav\u011b\u0161en\u00e1 a lep\u00ed se na n\u011bj jak \u017ev\u00fdka\u010dka na botu!<\/div>\n
„Co je ti do toho!“ vylet\u00edm a pra\u0161t\u00edm dve\u0159ma. Jak se m\u011b v\u016fbec m\u016f\u017ee pt\u00e1t?! On si na pokoj t\u00e1hne tu \u0161lapku! A je\u0161t\u011b se m\u011b pt\u00e1, jak mi je! HAJZL! Za\u010d\u00edn\u00e1m vyv\u00e1d\u011bt, teprve te\u010f jsi m\u011b zranil tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee ti k tomu nem\u00e1m co \u0159\u00edct! Jsi svin\u011b, d\u011bvka\u0159, nen\u00e1vid\u00edm t\u011b!!!<\/p>\n

Najednou zaslechnu klep\u00e1n\u00ed, nal\u00e9hav\u00e9 hlasit\u00e9 klep\u00e1n\u00ed. I kdy\u017e se to sna\u017e\u00edm ignorovat, po\u0159\u00e1d to zesiluje. Na\u0161tvu se, vylet\u00edm a r\u00e1zn\u011b si to kr\u00e1\u010d\u00edm ke dve\u0159\u00edm. No po\u010dkej!!! Moje p\u0159edpoklady jsou spr\u00e1vn\u00e9, je to Tom! Vecpe se dovnit\u0159 a zabouchne dve\u0159e. Tak a dost. Sna\u017e\u00edm se ho od sebe odstr\u010dit, ale nejde to. Ma\u010dk\u00e1me se v \u00fazk\u00e9 chodbi\u010dce. D\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. Zase do toho sakra pad\u00e1m!!! Chci ho vyhodit.<\/p><\/div>\n

„Tome, oka… “ zv\u00fd\u0161\u00edm hlas, ale nen\u00ed mi to nic platn\u00e9. Tom na moj\u00ed pusu p\u0159im\u00e1\u010dkne svoji dla\u0148.<\/div>\n
„Kruci vyslechni m\u011b,“ zaje\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A… Co mi chce\u0161 \u0159\u00edct? Chce\u0161 se mnou mluvit o…“ za\u0161ept\u00e1m. D\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Zvedne moj\u00ed hlavu. Zad\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Je tak zatracen\u011b bl\u00edzko.<\/div>\n
„Nep\u016fjdem do pokoje?“ prolom\u00ed ticho.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u017ebleptnu. Tak tedy jdeme. Tom rozsv\u00edt\u00ed. Oslep\u00ed n\u00e1s prudk\u00e9 sv\u011btlo.<\/p>\n

Jeho o\u010di sklouznou po m\u00e9 natekl\u00e9 tv\u00e1\u0159i dol\u016f na moje zakrv\u00e1cen\u00e9 kalhoty.<\/p><\/div>\n

„Jak se ti to stalo,“ zept\u00e1 se vyd\u011b\u0161en\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Polil jsem se v\u00ednem,“ zal\u017eu. Tohle mi nezba\u0161t\u00ed…<\/div>\n
„Ty tady m\u00e1\u0161 chlast? P\u0159ece ti bylo \u0161patn\u011b, ne?“zareaguje. Ne\u010dekal jsem, \u017ee mi na to sko\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jo, to bylo… Nem\u011bl jsem to p\u00edt…“ \u0159ekl jsem rozt\u0159esen\u00fdm hlasem. „O \u010dem jsi se mnou cht\u011bl mluvit?“ zept\u00e1m se po men\u0161\u00ed chvilce trapn\u00e9ho ticha. Zav\u00e1h\u00e1. Sklop\u00ed hlavu a sedne si ke mn\u011b na postel. Pod\u00edv\u00e1 se op\u011bt na m\u011b.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem si promluvit o tom… Pro\u010d jsi zdrhnul z t\u00e9 recepce? Co t\u011b tak vyto\u010dilo?“ \u0159ekl se zna\u010dnou d\u00e1vkou nech\u00e1pavosti v hlase. Musel jsem si rychle n\u011bco vymyslet.<\/div>\n
„Bylo mi zle, ut\u00edkal jsem na z\u00e1chod,“ zalhal jsem a pod\u00edval se do zem\u011b. Asi jsem to p\u0159ehnal, u\u017e mi nev\u011b\u0159\u00ed…<\/div>\n
„Nech\u00e1pu, pro\u010d jsi mi vy\u0161kubnul tu ta\u0161ku,“ \u0159\u00edk\u00e1 m\u00edrn\u011b na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Kdy\u017e ty ses tam vykec\u00e1val s tou…“ nedokon\u010dil jsem v\u011btu. A j\u00e9je…<\/div>\n
„Vad\u00ed ti, kdy\u017e se bav\u00edm s holkama?“ vypadne z n\u011bj vz\u00e1p\u011bt\u00ed. To v\u00ed\u0161, \u017ee mi to vad\u00ed! Ale je\u0161t\u011b v\u00edc mi vad\u00ed, \u017ee s nimi chr\u00e1pe\u0161!<\/div>\n
„Ne, nevad\u00ed, pro\u010d by m\u011blo,“ zaf\u0148uk\u00e1m. Ach ne! Muselo to tam b\u00fdt sly\u0161et!<\/div>\n
„Chov\u00e1\u0161 se divn\u011b posledn\u00ed dobou. Stalo se n\u011bco?“ zept\u00e1 se vt\u00edrav\u011b. Polo\u017e\u00ed mi ruku na rameno. Se zoufal\u00fdm pohledem se na n\u011bj oto\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Tome… Tome, j\u00e1…“ neust\u00e1le opakuju jeho jm\u00e9no. Pot\u00e9 se mu se slzami v o\u010d\u00edch vrhnu do n\u00e1ru\u010de. „To bude dobr\u00fd, br\u00e1\u0161ko, neboj, j\u00e1 jsem tady s tebou,“ za\u0161ept\u00e1 a pol\u00edb\u00ed m\u011b do vlas\u016f. Tohle jsem pot\u0159eboval sly\u0161et! Ulevilo se mi, \u017ee si Tom nev\u0161iml m\u00e9 obv\u00e1zan\u00e9 ruky… Tedy jen na chvilku… Jeho pevn\u00e9 sev\u0159en\u00ed povolilo. „Co se ti stalo?“ za\u0161ept\u00e1 do ticha.<\/div>\n
„Jen jsem rozbil skleni\u010dku a po\u0159ezal jsem se o st\u0159ep. U\u017e je to dobr\u00fd,“ uch\u00fdlil jsem se k dal\u0161\u00ed l\u017ei. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Mn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct v\u0161echno, br\u00e1\u0161ko. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee t\u011b n\u011bco tr\u00e1p\u00ed, vid\u011bl jsem to u\u017e v aut\u011b, a pozoruju to u\u017e del\u0161\u00ed dobu. Pro\u010d mi nic nechce\u0161 \u0159\u00edct,“ vychrl\u00ed. Pak op\u011bt ml\u010d\u00ed. D\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Jak bych jen mohl zkazit tuhle kr\u00e1snou chv\u00edli, kdybych mu \u0159ekl, \u017ee ho miluju?!<\/p>\n

Jen chv\u00edle ticha. Tul\u00edme se k sob\u011b jako dva mal\u00ed kluci, kte\u0159\u00ed maj\u00ed z n\u011b\u010deho strach. Jako bysme se b\u00e1li prolomit to ticho. To ticho, kter\u00e9 n\u00e1s dva spojuje. C\u00edt\u00edm tlukot jeho srdce, sly\u0161\u00edm jeho dech. Je tak bl\u00edzko, tak moc bl\u00edzko. Tiskne m\u011b k sob\u011b s neuv\u011b\u0159itelnou l\u00e1skou. Tak dlouho jsem o t\u00e9hle chv\u00edli snil… A on je tady… Tady se mnou… Dot\u00fdk\u00e1 se m\u011b… Sice jako m\u016fj br\u00e1\u0161ka, ale c\u00edt\u00edm tam l\u00e1sku, v\u0161echno… Zase m\u011b chr\u00e1n\u00ed\u0161 jako m\u016fj velk\u00fd br\u00e1\u0161ka. D\u011bkuju, Tome. D\u011bkuju ti za v\u0161echno, l\u00e1sko moje.<\/p>\n

„Kam… Kde je ta holka?“ prolom\u00edm ticho sv\u00fdm dotazem. To jsem nem\u011bl.<\/p><\/div>\n

„Delia… Ode\u0161la… V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee ti nen\u00ed dob\u0159e, necht\u011bl jsem t\u011b tady nechat,“ \u0159\u00edkal t\u0159esouc\u00edm se hlasem. „Poslal jsem j\u00ed pry\u010d. Te\u010f je pro m\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed m\u016fj br\u00e1\u0161ka,“ \u0159ekl potichu. Moje vlasy pomalu za\u010daly vlhnout od jeho slz. Plakal. Bo\u017ee, on plakal!<\/div>\n
„Nepla\u010d, pros\u00edm, ne,“ zvednul jsem k n\u011bmu hlavu. M\u016fj hlas se chv\u011bl, jako struna na Tomov\u011b kyta\u0159e. Jak kr\u00e1sn\u011b se j\u00ed v\u017edy dot\u00fdkal! Vid\u011bl jsem uslzen\u00e9 o\u010di. Jeho kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di plakaly. Ale pro\u010d?!<\/p>\n

Sna\u017eil jsem se ho ze v\u0161ech sil ut\u011b\u0161it. Nev\u011bd\u011bl jsem, jak m\u00e1m reagovat. Prsty jsem proj\u00ed\u017ed\u011bl jeho dredy.<\/p><\/div>\n

„Nepla\u010d, pros\u00edm, to ne,“ \u0161eptal jsem. A v moment\u011b jsem to sam\u00e9 za\u010dal k\u0159i\u010det. Cht\u011bl jsem ho ut\u011b\u0161it, bodalo m\u011b to u srdce. P\u0159itisknul jsem svoje rty na jeho tv\u00e1\u0159e, na jeho o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka. N\u011b\u017en\u011b jsem sl\u00edb\u00e1val slzy z jeho tv\u00e1\u0159\u00ed. Byly slan\u00e9, ale pro m\u011b m\u011bly tu nejslad\u0161\u00ed chu\u0165, tu nejv\u011bt\u0161\u00ed hodnotu… Za\u010dal jsem \u0161\u00edlet. Nejd\u0159\u00edv jsem byl jemn\u00fd, ale pak… Vyhoupl jsem se na jeho kl\u00edn. Za\u010dal jsem ho l\u00edbat. Nebr\u00e1nil se, jen ovinul pa\u017ee kolem m\u00e9ho pasu a nechal m\u011b jazykem st\u00e1le hloub\u011bji pronikat mezi jeho rty. Za\u010dal jsem mu rukama zaj\u00ed\u017ed\u011bt pod tri\u010dko. Spolupracoval. Neuh\u00fdbal. Vedl moje ruce. Byl vzru\u0161en\u00fd, asi jako j\u00e1… Hladil jsem jeho jemnou k\u016f\u017ei. U\u017e\u00edval jsem si to…<\/p>\n

Najednou p\u0159i\u0161el \u0161ok… Odt\u00e1hnul se ode m\u011b. D\u00edval se na m\u011b se zmatkem a strachem v o\u010d\u00edch. Takov\u00e9ho jsem ho je\u0161t\u011b nevid\u011bl. Zrychlen\u011b d\u00fdchal. D\u00e1l jsem hypnotizoval jeho nab\u011bhl\u00e9 rty. Ale nech\u00e1pal jsem, co se to sakra d\u011bje…<\/p><\/div>\n

„Br\u00e1\u0161ko… J\u00e1… Nezlob se… J\u00e1… U\u017e mus\u00edm j\u00edt,“ vykoktal. Ne\u017e jsem sta\u010dil cokoliv \u0159\u00edct, u\u017e mi zmizel z dohledu a bouchl dve\u0159mi. Nech\u00e1pal jsem. Zmocnil se m\u011b vztek, zoufalost, v\u0161echny pocity, co jsem kdy znal. Na chvilku mi dal poc\u00edtit \u0161t\u011bst\u00ed a te\u010f tohle!!!<\/p>\n

Jdu op\u011bt do koupelny. Zav\u0159u za sebou a pomalu se sesunu k zemi. Op\u011bt za\u010dnu bre\u010det. Jdu pomalu k umyvadlu. Le\u017e\u00ed na n\u011bm ta ostr\u00e1 v\u011bc… Bylo to p\u0159ed dv\u011bma hodinami… A je to tu zase… Op\u011bt j\u00ed beru do ruky… Ona jedin\u00e1 mi pom\u016f\u017ee…<\/p>\n<\/div>\n

autor: Angel + Mitternacht<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Angel + Mitternacht Ta sladk\u00e1 bolest. To v\u0161echno, co zrovna c\u00edt\u00edm. Pl\u00e1\u010d, smutek, beznad\u011bj, m\u00eds\u00ed se to ve mn\u011b. Ale te\u010de to pry\u010d. V\u0161echna ta bolest, utrpen\u00ed, kter\u00e9 si je\u0161t\u011b mus\u00edm pro\u017e\u00edt, abych mohl b\u00fdt jen na chv\u00edli s tebou. I<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[187],"tags":[],"class_list":["post-15900","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kdyz-krvacim-znamena-to-miluju-te"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15900","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15900"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15900\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15900"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15900"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15900"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}