{"id":15931,"date":"2008-11-24T15:30:00","date_gmt":"2008-11-24T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15895"},"modified":"2008-11-24T15:30:00","modified_gmt":"2008-11-24T14:30:00","slug":"chaos-v-dusi-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/11\/24\/chaos-v-dusi-9\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i 9."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Cesta do Prahy byla sice hodn\u011b dlouh\u00e1, ale prob\u011bhla celkem hladce. Jeliko\u017e jsem byl hodn\u011b vy\u010derpan\u00fd, skoro celou dobu jsem cht\u011bl prospat, abych nabral alespo\u0148 n\u011bjakou energii. Nemohl jsem ale zanic usnout, d\u011bsil jsem se toho, \u017ee m\u011b ve snu bude op\u011bt pron\u00e1sledovat David nebo mrtvola. Po\u0159\u00e1d jsem se p\u0159et\u00e1\u010del z boku na bok a ne a ne zabrat\u2026<\/div>\n
„Na, Bille,“ ozval se za mnou ne\u010dekan\u011b Tom\u016fv hlas. „Tohle ti pom\u016f\u017ee.“
P\u0159ekvapen\u011b jsem se oto\u010dil od st\u011bny autobusu a vid\u011bl bratra, jak se nade mnou skl\u00e1n\u00ed a pod\u00e1v\u00e1 mi sklenici vody a n\u011bjak\u00fd b\u00edl\u00fd pr\u00e1\u0161ek.<\/div>\n
„Co to je?“
„Pr\u00e1\u0161ky na span\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee by se ti mohly ob\u010das hodit, tak jsem ti do kabelky hodil cel\u00e9 plato,“ odpov\u011bd\u011bl, zat\u00edmco jsem z jeho dlan\u011b bral malou pilulku. „Jsou pom\u011brn\u011b siln\u00e9 a hlavn\u011b by se ti nem\u011blo nic zd\u00e1t.“<\/div>\n
Vd\u011b\u010dn\u011b jsem se na Toma usm\u00e1l. Zapil jsem pr\u00e1\u0161ek a vr\u00e1til mu pr\u00e1zdnou sklenici.<\/div>\n
„Ty jsi zlat\u00ed\u010dko,“ \u0161eptl jsem.<\/div>\n
Pousm\u00e1l se. Polo\u017eil skleni\u010dku na zem, sedl si na kraj m\u00e9 postele a chytil m\u011b za ruku.<\/div>\n
\n
„Z\u016fstanu tu s tebou, dokud neusne\u0161.“<\/div>\n
Byl jsem mu za to neuv\u011b\u0159iteln\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. Nikdy jsem usp\u00e1vac\u00edm pr\u00e1\u0161k\u016fm moc nev\u011b\u0159il, u\u017e po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch jsem ale na sob\u011b za\u010dal c\u00edtit jakousi mal\u00e1tnost. Slab\u011b jsem se stihl na Toma pousm\u00e1t, ne\u017e se mi jeho tv\u00e1\u0159 definitivn\u011b ztratila v nepropustn\u00e9, sametov\u011b \u010dern\u00e9 tm\u011b\u2026<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se probudil, byli jsme jen kousek od Prahy. Prot\u00e1hl jsem se, z\u00edvl na cel\u00e9 kolo a sesko\u010dil z postele. Po hodn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b jsem se c\u00edtil opravdu odpo\u010dat\u011b a pln\u00fd energie. Hodil jsem na sebe mikinu, na hlavu narazil \u010depici a se\u0161el dol\u016f za klukama.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ usm\u00e1l jsem se na n\u011b, vytrhl Georgovi z rukou l\u00e1hev coly a napil se, na\u010de\u017e jsem mu ji s mohutn\u00fdm od\u0159\u00edhnut\u00edm vr\u00e1til.<\/div>\n
Tom se na m\u011b culil, Gustavovi taky cukaly koutky \u00fast a Georg se tv\u00e1\u0159il zcela zasko\u010den\u011b.<\/div>\n
„No tohle\u2026“ vypadlo z n\u011bj. „Je\u0161t\u011b p\u00e1r hodin zp\u00e1tky jsi byl jako p\u0159ejet\u00fd parn\u00edm v\u00e1lcem, a te\u010f se\u0161 hor\u0161\u00ed jak zhulen\u00fd slun\u00ed\u010dko!“<\/div>\n
„\u017de jo?“u\u0161kl\u00edbl jsem sem se. „Po\u010dkej ale, to je dobr\u00fd p\u0159irovn\u00e1n\u00ed! Slun\u00ed\u010dko je zhulen\u00fd, vymej\u0161l\u00edme kraviny\u2026 To je hust\u00fd, poslouchejte! Slun\u00ed\u010dko je zhulen\u00fd, vymej\u0161l\u00edme kraviny\u2026 Slun\u00ed\u010dko je zhulen\u00fd, vymej\u0161l\u00edme kraviny\u2026“<\/div>\n
Za\u010dal jsem si tenhle r\u00fdm broukat po\u0159\u00e1d dokola jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161\u00edlenec. Zpo\u010d\u00e1tku se tomu v\u0161ichni sm\u00e1li a kroutili nade mnou hlavou, po chv\u00edli je to ale p\u0159estalo bavit, tak jsem rad\u0161i zmlkl a sedl si k oknu.Vykoukl jsem ven a sledoval, jak se k n\u00e1m bl\u00ed\u017e\u00ed silueta Pra\u017esk\u00e9ho hradu. U\u017e jsem se na koncert opravdu t\u011b\u0161il, kdy\u017e si vzpomenu, jak dopadlo na\u0161e posledn\u00ed vystoupen\u00ed v tomhle m\u011bst\u011b\u2026 Organizace a spolupr\u00e1ce s Interconcerts byla \u0161\u00edlen\u00e1, zru\u0161ili n\u00e1m v\u0161echny autogrami\u00e1dy, a i samotn\u00fd koncert byl divn\u00fd. Ale letos to bude \u00fapln\u011b jinak! Je\u0161t\u011b jsem p\u0159esn\u011b nev\u011bd\u011bl jak, ale m\u011bl jsem dojem, \u017ee tentokr\u00e1t fanou\u0161ky ur\u010dit\u011b nezklameme.<\/div>\n
Kdy\u017e jsme se dostali k recepci hotelu a p\u0159evzali karty od pokoj\u016f, p\u0159idal se k n\u00e1m David. Hrklo ve mn\u011b, ale sna\u017eil jsem se nedat nic najevo, a\u010dkoliv ve mn\u011b byla mal\u00e1 du\u0161i\u010dka.<\/div>\n
„Tak, kluci, dneska m\u00e1te cel\u00fd den volno, v\u0159ele v\u00e1m doporu\u010duju relaxovat, ale pokud budete cht\u00edt j\u00edt do m\u011bsta, tak mi p\u0159edem napi\u0161te nebo zavolejte, a dohodneme ochranku, aby se v\u00e1m nic nestalo. Jinak \u017e\u00e1dn\u00e9 blbosti, \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdtr\u017enosti jako minule, jasn\u00fd?“ dodal a p\u0159\u00edsn\u011b se pod\u00edval na Georga.<\/div>\n
„Pro\u010d p\u0159itom kouk\u00e1\u0161 zrovna na m\u011b? Jako\u2026 j\u00e1 a v\u00fdtr\u017enosti?“ zeptal se p\u0159ekvapen\u011b Georg a zatv\u00e1\u0159il se jako to nejv\u011bt\u0161\u00ed nevi\u0148\u00e1tko. „Nikdy!“<\/div>\n
„Hele,“ nasadil David k\u00e1zav\u00fd t\u00f3n. „J\u00e1 si na rozd\u00edl od tebe pamatuju, jak jsi tady posledn\u011b ze vzteku poslal, z\u0159ejm\u011b pod vlivem alkoholu, recep\u010dn\u00ed do on\u011bch kon\u010din a \u00famysln\u011b jsi polil m\u00edstn\u00ed koberce \u010derven\u00fdm v\u00ednem!“<\/div>\n
Gustav a Tom vybuchli sm\u00edchy, a i j\u00e1 jsem se lehce pousm\u00e1l, zat\u00edmco Geo zrudl jako raj\u010de a zatv\u00e1\u0159il se zahanben\u011b.<\/div>\n
„Ok, \u0161\u00e9fe,“ vysmekl Davidovi ironickou poklonu. „Tak j\u00e1 teda rad\u0161i miz\u00edm na pokoj\u2026“
Vydal se chodbou, a Tom s Gustavem ho n\u00e1sledovali. Cht\u011bl jsem taky vyrazit, ale v tu chv\u00edli mi na rameno dopadla Davidova ruka.<\/div>\n
„Ty si jen hod\u00ed\u0161 v\u011bci na pokoj a p\u0159ijde\u0161 za mnou, jasn\u00fd?“ za\u0161eptal mi do ucha.<\/div>\n
Polkl jsem a nejist\u011b se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„Ale\u2026“
Jeho prsty zes\u00edlily stisk a do jeho hlasu se vkradl v\u00fdhr\u016f\u017en\u00fd t\u00f3n.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 ale,“ zasy\u010del. „Koukej d\u011blat, co ti \u0159\u00edk\u00e1m! Jasn\u00fd?! Nebo snad m\u00e1m p\u0159ed Tomem vyt\u00e1hnout sv\u016fj mobil a pustit mu jedno zaj\u00edmav\u00e9 video?“
„N – ne!“ vyjekl jsem. „Tak jo\u2026 tak\u2026 tak j\u00e1 jsem za p\u011bt minut u\u2026 u tebe.“
„No v\u00fdborn\u011b, tak se mi l\u00edb\u00ed\u0161, hodn\u00fd Bill\u00ed\u0161ek,“ usm\u00e1l se na m\u011b a pustil m\u011b.<\/div>\n
Rychle jsem ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje. Polo\u017eil jsem kabelku na postel a p\u0159istoupil k oknu. Chv\u00edli jsem hled\u011bl do pr\u00e1zdna, nevn\u00edmaj\u00edc starobyl\u00e9 kouzlo stov\u011b\u017eat\u00e9 matky m\u011bst. Vid\u011bl jsem, jak se v d\u00e1lce t\u0159pyt\u00ed Vltava, a jak v\u00edtr shazuje ze strom\u016f posledn\u00ed list\u00ed, bylo v\u016f\u010di vzduchu tak bezmocn\u00e9, jako j\u00e1 v\u016f\u010di na\u0161emu mana\u017eerovi. Kdy ho to<\/em> p\u0159estane bavit?<\/em> Zhluboka jsem vzdychl, oto\u010dil se od t\u00e9 podzimn\u00ed kr\u00e1sy, opustil jsem pokoj a vydal se pr\u00e1zdnou hotelovou chodbou k Davidov\u011b pokoji. V\u00e1hav\u011b jsem vzt\u00e1hl ruku a t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b zaklepal na dve\u0159e.<\/div>\n
„No to ti to trvalo,“ uv\u00edtal m\u011b pot\u00e9, co otev\u0159el. „Dovnit\u0159!“<\/div>\n
Poslu\u0161n\u011b jsem ve\u0161el do jeho pokoje a post\u0159ehl, jak za mnou zav\u0159el. Pot\u00e9 se ke mn\u011b za\u010dal bl\u00ed\u017eit. La\u010dn\u011b si m\u011b p\u0159itom prohl\u00ed\u017eel, jako kdy\u017e hladov\u00fd sup zkoum\u00e1 \u010derstvou zdechlinu, jako kdy\u017e fe\u0165\u00e1k z\u00edsk\u00e1 svou drogu na dosah.<\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e byl dostate\u010dn\u011b bl\u00edzko, chytil m\u011b rukama kolem pasu a p\u0159it\u00e1hl m\u011b k sob\u011b. Projel mnou odpor a touha vzdorovat, ale rad\u0161i jsem nic ned\u011blal, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee by m\u011b zase p\u0159emohl.<\/div>\n
„Jsi tak sladk\u00fd,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b chv\u00edli koukal do m\u00fdch nerv\u00f3zn\u00edch o\u010d\u00ed, na\u010de\u017e vtiskl sv\u00e9 rty na moje. \u0160kubl jsem sebou, proto\u017ee se dot\u00fdkal i m\u00fdch zran\u011bn\u00ed, jeliko\u017e jsem ale o dal\u0161\u00ed krvav\u00e9 d\u00edry z\u00e1jem nem\u011bl, povolil jsem stisk a pod\u0159\u00edzen\u011b jsem rty pootev\u0159el, aby jeho jazyk mohl projet do m\u00fdch \u00fast. Byl \u00fapln\u011b stejn\u00fd jako v\u010dera, v jeho gestech op\u011bt nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1znak n\u011bhy \u010di laskavosti, jeho pohyby vyjad\u0159ovaly zejm\u00e9na s\u00edlu a dominanci.<\/div>\n
Ne\u0161\u0165astn\u011b jsem vzdychl, kdy\u017e m\u011b strhl na postel a za\u010dal mi chtiv\u011b rozep\u00ednat kalhoty.<\/div>\n
„Neee,“ zaprosil jsem polohlasem. „Pros\u00edm, ne\u2026“<\/div>\n
Na tv\u00e1\u0159 m\u011b \u0161t\u00edpla facka.<\/div>\n
„Dr\u017e hubu, ty sr\u00e1\u010di,“ zavr\u010del. „Bude\u0161 d\u011blat to, co ti \u0159eknu, a zdr\u017e\u00ed\u0161 se ve\u0161ker\u00fdch koment\u00e1\u0159\u016f, jasn\u00fd?“
Se slzami v o\u010d\u00edch jsem n\u011bm\u011b p\u0159ik\u00fdvl. Pot\u00e9 m\u011b p\u0159es m\u00edsto, do n\u011bho\u017e m\u011b ude\u0159il, jemn\u011b pohladil.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, ty jsi \u00fapln\u011b \u00fa\u017easn\u00fd kluk, Bille,“ zamumlal. „Jen t\u011b ob\u010das mus\u00ed n\u011bkdo po\u0159\u00e1dn\u011b zpacifikovat.“<\/div>\n
Jeho ruce sjely z m\u00e9 tv\u00e1\u0159e a za\u010daly p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po m\u00e9m penisu, a posl\u00e9ze i po zadku. Pevn\u011b jsem zav\u0159el o\u010di. Kdyby byl alespo\u0148 z poloviny tak citliv\u00fd a jemn\u00fd jako Tom, kdy\u017e u\u017e nic jin\u00e9ho!<\/em> On m\u011bl ale z\u0159ejm\u011b pocit, \u017ee kdy\u017e mi nebude p\u016fsobit bolest, tak to asi nebude ono \u010di co\u2026 Bezmocn\u011b jsem le\u017eel a nech\u00e1val ho, aby si s m\u00fdm t\u011blem d\u011blal, co ho zrovna napadne. Po chv\u00edli si nade m\u011b klekl a vyt\u00e1hl m\u011b do polosedu.<\/div>\n
„Tak, a dneska ud\u011bl\u00e1me malou zm\u011bnu,“ zazubil se na m\u011b. „Dneska mi ho vykou\u0159\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Zbledl jsem.<\/div>\n
„Co – co\u017ee?“
„Ano,“ usm\u00e1l se na m\u011b. „N\u011bco se ti snad na t\u00e9 p\u0159edstav\u011b nel\u00edb\u00ed? Hodl\u00e1\u0161 snad zase protestovat?“
Vyz\u00fdvav\u011b se mi zad\u00edval do o\u010d\u00ed a v\u00fdmluvn\u011b si prok\u0159upl klouby. Rozechv\u011ble jsem pohl\u00e9dl na jeho p\u011bsti.<\/div>\n
„N – ne,“ vykoktal jsem.<\/div>\n
„Tak to je dob\u0159e,“ pohladil m\u011b, na\u010de\u017e se zni\u010dehonic op\u0159el rukama o moje vlasy, prudce zatla\u010dil mou hlavu do sv\u00e9ho rozkroku, a ne\u017e jsem se na cokoliv zmohl, surov\u011b mi vecpal sv\u016fj penis do \u00fast.<\/div>\n
„A d\u011blej!“ sykl v\u00fdhru\u017en\u011b.<\/div>\n
Jeho ruce st\u00e1le p\u016fsobily na mou hlavu drtiv\u00fdm tlakem, te\u010f m\u011b nav\u00edc p\u011bstmi sev\u0159el vlasy a sem tam za n\u011b prudce \u0161kubl. Myslel jsem, \u017ee se asi pozvrac\u00edm, nemohl jsem v\u0161ak jinak. B\u00e1zliv\u011b jsem mu ho za\u010dal s\u00e1t.<\/div>\n
„V\u00fdborn\u011b, Bill\u00ed,“ vydechl a slastn\u011b p\u0159iv\u00edral o\u010di. „To je ono\u2026“<\/div>\n
Nucen\u00fd strachem z jeho s\u00edly, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl jsem jeho p\u0159irozen\u00ed jazykem a zintenzivnil s\u00e1n\u00ed. Zat\u00edm se to dalo p\u0159e\u017e\u00edt. Po chv\u00edli ale za\u010dal p\u0159ir\u00e1\u017eet, nejd\u0159\u00edve jenom zlehka, pot\u00e9 v\u0161ak \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc zrychloval. C\u00edtil jsem ho skoro a\u017e v \u017ealudku, a pomalu se mi p\u0159est\u00e1valo dost\u00e1vat dechu. Za\u010d\u00ednal jsem se dusit.<\/div>\n
„Ummmmgh,“ pokusil jsem se vydat aspo\u0148 n\u011bjak\u00fd zvuk, jeho nab\u011bhl\u00e1 chlouba v\u0161ak byla hor\u0161\u00ed ne\u017e roub\u00edk.<\/div>\n
Za\u010dal jsem se zm\u00edtat, nebo\u0165 se m\u011b za\u010d\u00ednala zmoc\u0148ovat panika a strach z nedostatku kysl\u00edku. Rukama jsem ho od sebe odstrkoval, ale nedok\u00e1zal jsem to! Sev\u0159el mi hlavu je\u0161t\u011b pevn\u011bji, tak, \u017ee jsem nev\u011bd\u011bl, jestli d\u0159\u00edv omdl\u00edm drtiv\u00fdm tlakem, nebo d\u00edky du\u0161en\u00ed\u2026<\/div>\n
„Aaaaaaaaaaaaaaach!“ zavyl \u00falevou, kdy\u017e se do m\u00fdch \u00fast ud\u011blal a kone\u010dn\u011b ze m\u011b vystoupil.<\/div>\n
Vy\u010derpan\u011b jsem padl na postel. Cel\u00fd jsem se t\u0159\u00e1sl a p\u0159er\u00fdvan\u011b d\u00fdchal. Pootev\u0159el jsem rty, abych se mohl nadechnout. Vn\u00edmal jsem, jak mi z \u00fast vyt\u00e9k\u00e1 jeho sperma\u2026<\/div>\n
„Tak to ne, chlape\u010dku!“<\/div>\n
Pevn\u011b m\u011b uchopil za bradu a n\u00e1sil\u00edm mi zav\u0159el pusu.<\/div>\n
„Polykej! Ale d\u011blej!“ na\u0159\u00eddil mi.<\/div>\n
Z t\u00e9 p\u0159edstavy se mi d\u011blalo pon\u011bkud mdlo, ale hlavn\u011b jsem cht\u011bl zase srovnat sv\u016fj dech, a k tomu pot\u0159ebuju i d\u00fdchat pusou! Sna\u017eil jsem se mu to n\u011bjak nazna\u010dit, on ale st\u00e1le pevn\u011b tiskl m\u00e9 rty k sob\u011b.<\/div>\n
„No tak?!?“<\/div>\n
S vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sv\u00fdch chab\u00fdch sil jsem v\u0161echno spolkl, a pot\u00e9 kone\u010dn\u011b pustil m\u00e9 rty a j\u00e1 mohl vd\u011b\u010dn\u011b zalapat po dechu.<\/div>\n
„\u0160ikulka m\u016fj malej,“ pochv\u00e1lil m\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e si na m\u011b lehl a hladil m\u011b po cel\u00e9m t\u011ble. „Vid\u00ed\u0161, jak ti to \u0161lo.“<\/div>\n
St\u00e1le jsem se chv\u011bl jako osika, kdy\u017e do m\u011b znovu vstoupil, tentokr\u00e1t v jin\u00e9m m\u00edst\u011b. Prohnul jsem se jako luk, pevn\u011b semkl o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka a sykl jsem. Op\u011bt m\u011b chytil za ramena a strhl pod sebe.<\/div>\n
„Hele j\u00e1 t\u011b va\u2026 varuju,“ d\u00fdchal prudce v rytmu sv\u00fdch rychl\u00fdch p\u0159\u00edraz\u016f. „Je\u0161t\u011b\u2026 je\u0161t\u011b jednou mi tak\u2026 takhle zkus\u00ed\u0161 u\u2026 ut\u00e9ct, a uvi\u2026 uvid\u00ed\u0161!“<\/div>\n
Ml\u010dky jsem p\u0159ik\u00fdvl na srozum\u011bnou a bez jak\u00e9hokoliv dal\u0161\u00edho obrann\u00e9ho projevu, krom\u011b tlumen\u00fdch n\u00e1\u0159k\u016f, jsem odevzdan\u011b le\u017eel, nech\u00e1vaj\u00edc ho, aby se vydov\u00e1d\u011bl, a jen jsem se v duchu modlil, aby u\u017e p\u0159estal\u2026 aby u\u017e m\u011b nechal b\u00fdt\u2026
„Auuu!“ zast\u00e9nal jsem, kdy\u017e ud\u011blal jeden obzvl\u00e1\u0161t\u011b bolestiv\u00fd p\u0159\u00edraz.<\/div>\n
„Hubu dr\u017e, sakra!“ ude\u0159il m\u011b do hlavy. „To m\u00e1\u0161 za to, jak jsi m\u011b nech\u00e1val tak dlouho \u010dekat!“
„Ale j\u00e1\u2026“
Nedokon\u010dil jsem. Jen se m\u011b zmocnila hlubok\u00e1 tma, kdy\u017e jsem pod drtiv\u00fdm \u00faderem jeho p\u011bsti ztratil v\u011bdom\u00ed\u2026<\/div>\n
C\u00edtil jsem na \u010dele cosi studen\u00e9ho. N\u011bco jsem polohlasn\u011b zamumlal a pomali\u010dku otev\u0159el o\u010di. V\u0161echno kolem m\u011b bylo jaksi rozmazan\u00e9, tvary ale postupn\u011b za\u010d\u00ednaly nab\u00edrat ost\u0159ej\u0161\u00ed obrysy. Nade mnou se skl\u00e1n\u011bl David. S \u00falevou jsem zjistil, \u017ee u\u017e je oble\u010den\u00fd.<\/div>\n
„Se\u0161 v pohod\u011b?“ zeptal se, p\u0159i\u010dem\u017e mi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl \u010delo studen\u00fdm had\u0159\u00edkem.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 nev\u00edm\u2026“ hlesl jsem sotva sly\u0161iteln\u011b.<\/div>\n
Byl jsem tak rozl\u00e1man\u00fd\u2026 M\u011bl jsem pocit, \u017ee se mi hlava rozsko\u010d\u00ed snad na tis\u00edc kousk\u016f, jak mi t\u0159e\u0161tila.<\/div>\n
„Hlava\u2026“ zast\u00e9nal jsem, p\u0159i\u010dem\u017e se mi o\u010di lehce proto\u010dily v sloup.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 si odpo\u010dinout a vyspat se,“ usoudil David. „A\u0165 m\u00e1\u0161 s\u00edlu na z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed autogrami\u00e1du a koncert. Poj\u010f, odvedu t\u011b na pokoj.“<\/div>\n
C\u00edtil jsem, jak m\u011b podebral a postavil na nohy, byl jsem ale natolik mal\u00e1tn\u00fd, \u017ee jsem se na nich sotva dr\u017eel. David to post\u0159ehl a p\u0159ehodil si mou ruku p\u0159es sv\u00e9 rameno. Vyvlekl m\u011b z pokoje. Ani netu\u0161\u00edm, jak jsme se dostali p\u0159es chodbu a\u017e do toho m\u00e9ho. Vn\u00edmal jsem jen, jak m\u011b polo\u017eil do postele a jak m\u011b p\u0159ikr\u00fdv\u00e1 a\u017e po bradu pe\u0159inou.<\/div>\n
„Spi sladce,“ za\u0161eptal a vtiskl mi na rty polibek. „Po dne\u0161ku si to zaslou\u017e\u00ed\u0161\u2026“
Naposledy prohr\u00e1bl rukou m\u00e9 vlasy a ode\u0161el.<\/p>\n<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Cesta do Prahy byla sice hodn\u011b dlouh\u00e1, ale prob\u011bhla celkem hladce. Jeliko\u017e jsem byl hodn\u011b vy\u010derpan\u00fd, skoro celou dobu jsem cht\u011bl prospat, abych nabral alespo\u0148 n\u011bjakou energii. Nemohl jsem ale zanic usnout, d\u011bsil jsem se toho, \u017ee m\u011b ve snu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[183],"tags":[],"class_list":["post-15931","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15931","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15931"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15931\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15931"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15931"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15931"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}