{"id":15945,"date":"2008-11-22T17:00:00","date_gmt":"2008-11-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15909"},"modified":"2020-10-05T19:01:49","modified_gmt":"2020-10-05T17:01:49","slug":"bookmakers-scrubbers-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/11\/22\/bookmakers-scrubbers-17\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers 17."},"content":{"rendered":"

autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n

\n

\n

Bill<\/p>\n

\n

\n

P\u0159\u00edjemn\u011b nalad\u011bn\u00fd jsem se vr\u00e1til zp\u011bt do autobusu. Pohvizdoval jsem si n\u011bjakou zn\u00e1mou melodii a bezd\u011b\u010dn\u011b jsem se s\u00e1m pro sebe uculoval. Leti pro m\u011b najednou p\u0159edstavovala perfektn\u00ed mo\u017enost, jak moci ignorovat zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vlezl\u00e9 my\u0161lenky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se m\u00e9ho drah\u00e9ho br\u00e1\u0161ky, kter\u00fd se hodinu od hodiny choval podivn\u011bji. Ten jeho v\u010derej\u0161\u00ed alkoholov\u00fd v\u00fdstup t\u011bsn\u011b p\u0159ed odjezdem m\u011b zm\u00e1tl o to v\u00edc. V tom \u0161\u00edlen\u00e9m deliriu se m\u011b nejd\u0159\u00edve sna\u017eil tot\u00e1ln\u011b ignorovat, a pak zamumlal n\u011bco v tom smyslu, a\u0165 t\u00e1hnu do prdele, a upadl do k\u00f3matu. Nyn\u00ed mi to ale bylo tak n\u011bjak jedno. J\u00e1 m\u011bl toti\u017e i p\u0159es to v\u0161echno neuv\u011b\u0159iteln\u011b dobrou n\u00e1ladu a potom, co jsem se rozlou\u010dil s Leti, kter\u00e1 se vr\u00e1tila do tepla sv\u00e9ho autobusu, jsem m\u011bl neodbytnou chu\u0165 si s n\u011bk\u00fdm jen tak popov\u00eddat.<\/p>\n

\n

\n

Se zbyte\u010dkem doutnaj\u00edc\u00ed cigarety jsem zam\u00ed\u0159il k nejbli\u017e\u0161\u00edmu odpadn\u00edmu ko\u0161i, kde jsem se ho zbavil, a cloumaj\u00edc\u00ed zima i m\u011b donutila vr\u00e1tit se zp\u011bt do tourbusu. Porozhl\u00e9dl jsem se uvnit\u0159 ve snaze naj\u00edt vhodn\u00e9ho spole\u010dn\u00edka ke konverzaci, ale k m\u00e9 sm\u016fle tam sed\u011bl jen Tom rozvalen\u00fd v kuchyni na seda\u010dce a poku\u0159oval. A mo\u017en\u00e1 to bylo sp\u00ed\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed. Alespo\u0148 budeme m\u00edt chvilku b\u00fdt spolu sami, a i kdy\u017e jsem m\u011bl prvotn\u011b v pl\u00e1nu tlachat jen takov\u00e9 ty bezduch\u00e9 zamilovan\u00e9 kecy o t\u00e9 sv\u00e9 \u010dernovlas\u00e9 ko\u010di\u010dce, rychle jsem zm\u011bnil p\u016fvodn\u00ed pl\u00e1ny a rozhodl se \u0159e\u0161it n\u00e1s dva. Bohu\u017eel jsem to ale nejsp\u00ed\u0161 nevzal zrovinka za spr\u00e1vn\u00fd konec, kdy\u017e jsem se na n\u011bj oso\u010dil: \u201eHele, br\u00e1cha, tob\u011b nen\u00ed zn\u00e1mo to na\u0161e nepsan\u00e9 pravidlo, \u017ee pokud stoj\u00edme, tak se vevnit\u0159 v buse nekou\u0159\u00ed. Je to zbyte\u010dn\u00fd, akor\u00e1t to tu zasmara\u010fuje\u0161. V\u00edm, \u017ee je venku zima, ale my v\u0161ichni ostatn\u00ed jsme to zvl\u00e1dli taky.\u201c M\u00e1chl jsem kolem obli\u010deje rukou a znechucen\u011b nakr\u010dil nos, abych dal sv\u00fdm slov\u016fm pat\u0159i\u010dnou v\u00e1hu.<\/p>\n

\u201eA co m\u00e1 bejt? Asi nejsem tak horkokrevnej jako ty. M\u00e1lem mi tam umrzly koule, kdy\u017e jsem\u2026\u201c Br\u00e1cha se zarazil a zap\u00edchl o\u010di do popeln\u00edku, kde se sna\u017eil velice soust\u0159ed\u011b t\u00edpnout zbytek cigarety.<\/p>\n

\u201eKdy\u017e jsi venku d\u011blal co?\u201c Zaujala m\u011b jeho nedokon\u010den\u00e1 v\u011bta. \u201eA ten filtr u\u017e tak drtit nemus\u00ed\u0161, u\u017e to d\u00e1vno nedoutn\u00e1.\u201c Tom nechal vajgl vajglem a hodil na m\u011b zlostn\u00fd pohled.<\/p>\n

\u201eSpokojenej?\u201c Zeptal se se z\u0159eteln\u00fdm sarkastick\u00fdm podt\u00f3nem v hlase a svoji pozornost za\u010dal v\u011bnovat d\u011bn\u00ed za ok\u00fdnkem. To m\u011bl ale sm\u016flu. Moje touha s n\u011bk\u00fdm kl\u00e1bosit zat\u00edm st\u00e1le neuvadala. Sp\u00ed\u0161 naopak m\u011b jeho chov\u00e1n\u00ed podn\u011bcovalo k tomu, abych nep\u0159est\u00e1val. Nav\u00edc mi do\u0161lo, \u017ee se mi zat\u00edm st\u00e1le je\u0161t\u011b nedostalo odpov\u011bdi na moji prvn\u00ed ot\u00e1zku.<\/p>\n

\n

\n

\u201eJe\u0161t\u011b jsi mi neodpov\u011bd\u011bl. Co jsi teda d\u011blal venku? Sis nev\u0161im, \u017ee tam jsou hajzl\u00edky, aby ti nemusel, ehm, tv\u016fj k\u00e1mo\u0161 mrznout?\u201c<\/p>\n

\u201eDi do prdele, Bille. Se\u0161 jak mal\u00fd d\u00edt\u011b. Ne, vlastn\u011b ne, ani d\u011bcko by nem\u011blo takhle stupidn\u00ed ot\u00e1zky a\u2026\u201c<\/p>\n

\u201eBrzdi laskav\u011b, jo! Tam u\u017e jsi m\u011b pos\u00edlal v\u010dera a j\u00e1 ty tvoje vulg\u00e1rnosti nem\u00edn\u00edm d\u00e1l poslouchat!\u201c<\/p>\n

\u201eCo\u017ee jsem?\u201c<\/p>\n

\u201eNo to si ani nevzpom\u00edn\u00e1\u0161? Ani se nediv\u00edm, vzhledem k\u00a0tomu, v jak\u00fdm jsi byl stavu.\u201c<\/p>\n

\u201eJ\u00e1 jsem t\u011b v\u010dera\u2026\u201c na mal\u00fd moment jsem snad v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch zahl\u00e9dl n\u00e1znak \u010dehosi jako l\u00edtosti nebo studu, ale to se velice rychle vytratilo. \u201eTak to jsem k tomu m\u011bl nejsp\u00ed\u0161 n\u011bjakej d\u016fvod, ne?\u201c<\/p>\n

\u201eJooo??? To mi teda ten sv\u016fj d\u016fvod objasni! V\u00ed\u0161, jakej jsem o tebe, ty jeden blbej vole, m\u011bl strach? Vypadal jsi hrozn\u011b. P\u0159emej\u0161leli jsme, jestli nem\u00e1me volat z\u00e1chranku, aby ti vypumpovali \u017ealudek. Pro\u010d jsi to vlastn\u011b ud\u011blal? Ses do\u010dista zbl\u00e1znil nebo co? Vypadal jsi jako n\u011bjakej ubo\u017e\u00e1k, kter\u00fdho odkopla holka, a on se s t\u00edm neum\u00ed vyrovnat.\u201c Chrlil jsem ze sebe vodop\u00e1d slov a z\u0159eteln\u011b jsem c\u00edtil, jak se mi do tv\u00e1\u0159\u00ed \u017eene \u010derve\u0148. Bohu\u017eel jsem netu\u0161il, jestli ze vzteku, anebo z pouh\u00e9ho zoufalstv\u00ed nad t\u00edm, \u017ee m\u016fj dal\u0161\u00ed pokus nav\u00e1zat s Tomem norm\u00e1ln\u00ed rozhovor, a vr\u00e1tit tak n\u00e1\u0161 vztah zase do norm\u00e1lu, se op\u011bt hrout\u00ed, a my se tu h\u00e1d\u00e1me jako dva pomatenci kv\u016fli naprost\u00e9 prkotin\u011b.<\/p>\n

\n

\n

Pak mi do\u0161el dech. Zhluboka jsem oddechoval a \u010dekal, \u017ee na to bratr n\u011bjak zareaguje, ale nic. Ticho. Ani se na m\u011b nepod\u00edval, jen d\u00e1l tup\u011b z\u00edral z\u00a0ok\u00fdnka, oto\u010den\u00fd ke mn\u011b z\u00e1dy. Jestli t\u00edm cht\u011bl ale skr\u00fdt emoce, kter\u00e9 se mu nyn\u00ed zra\u010dily ve tv\u00e1\u0159i, tak se mu to p\u0159\u00edli\u0161 nepovedlo. Sklen\u011bn\u00e1 tabule okna ne nijak jasn\u011b, ale p\u0159esto viditeln\u011b, odr\u00e1\u017eela jeho obli\u010dej a j\u00e1 si tak mohl v\u0161imnout p\u00e1r osam\u011bl\u00fdch slz, kter\u00e9 se mu svezly po tv\u00e1\u0159i a na brad\u011b byly ne\u00faprosn\u011b smeteny h\u0159betem ruk\u00e1vu, aby snad po nich nez\u016fstala jedin\u00e1 pam\u00e1tka. Neuv\u011b\u0159iteln\u011b m\u011b ten v\u00fdjev vykolejil. Netu\u0161il jsem, jak na to zareagovat. Nevzpom\u00edn\u00e1m si, kdy naposledy jsem vid\u011bl br\u00e1chu bre\u010det. Mo\u017en\u00e1 naposledy ve druh\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b, kdy\u017e se porval o copatou Ani\u010dku, a Hanz, kluk o dva roky star\u0161\u00ed, mu dal takovou p\u011bst\u00ed do obli\u010deje, \u017ee mil\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi l\u00e9taly hv\u011bzdi\u010dky okolo hlavy. A ani tenkr\u00e1t to snad nebylo kv\u016fli t\u00e9 r\u00e1n\u011b, ale sp\u00ed\u0161, \u017ee d\u00edky t\u00e9 proh\u0159e na n\u011bj An\u010da ud\u011blala dlouhej nos a vrhla se do n\u00e1ru\u010de t\u00e9 svalnat\u00e9, o hlavu v\u011bt\u0161\u00ed kreatu\u0159e. Pro\u010d ale bre\u010d\u00ed zrovinka te\u010f?<\/p>\n

\n

\n

\u201eTome, mluv se mnou. Pros\u00edm.\u201c Vzpamatoval jsem se, p\u0159isedl si k n\u011bmu a sna\u017eil se ho zezadu obejmout. M\u00e9 ruce byly ale nekompromisn\u011b set\u0159eseny.<\/p>\n

\u201eNe\u0161ahej na m\u011b, jasn\u00fd!\u201c<\/p>\n

\u201ePro\u010d?\u201c Ku\u0148knul jsem tichoulince a tentokr\u00e1t jsem m\u011bl j\u00e1 s\u00e1m co d\u011blat, abych nevzlyknul nahlas. Ztr\u00e1cel jsem ho. Nav\u00edc ne\u00faprosn\u011b rychle. Kdybych ale jen tu\u0161il, co se d\u011bje. Ani nev\u00ed, jak r\u00e1d bych ud\u011blal cokoli, jen aby se mi zase vr\u00e1til m\u016fj milovan\u00fd br\u00e1\u0161ka. Jen\u017ee to se ve sv\u011btle na\u0161ich povah jevilo jako t\u00e9m\u011b\u0159 nadlidsk\u00fd \u00fakol. Oba jsme byli neuv\u011b\u0159iteln\u011b hrd\u00ed nebo mo\u017en\u00e1 moc \u201echlap\u0161t\u00ed\u201c na to, abychom pod svou tvrdou sko\u0159\u00e1pku pustili i toho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd n\u00e1m byl v\u017edycky \u00fapln\u011b nejbl\u00ed\u017ee. Nedok\u00e1zali jsme mluvit o tom, co se mezi n\u00e1mi d\u011bje, a kdy\u017e jsme se o to pokou\u0161eli, tak to skon\u010dilo u tot\u00e1ln\u00ed h\u00e1dky. Nav\u00edc n\u00e1\u0161 vztah nikdy nepot\u0159eboval slov. Rozum\u011bli jsme si bez nich. V\u011bd\u011bli jsme, co ten druh\u00fd c\u00edt\u00ed a co si p\u0159eje. A najednou tu bylo n\u011bco\u2026 n\u011bco jin\u00e9ho\u2026 mnohem slo\u017eit\u011bj\u0161\u00edho\u2026 n\u011bco, o \u010dem bylo nutn\u00e9 mluvit a my to nesvedli. Snad proto, \u017ee ani jeden z n\u00e1s vlastn\u011b ani nev\u011bd\u011bl, \u010deho \u017ee se to t\u00fdk\u00e1, anebo prost\u011b se jen d\u011bsil toho, \u017ee by musel za\u010d\u00edt prvn\u00ed a setkat se u toho druh\u00e9ho s nepochopen\u00edm.<\/p>\n

\u201eProst\u011b si to nep\u0159eju\u2026\u201c Vypadla z n\u011bj po dlouh\u00e9 odmlce jen stroh\u00e1 nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f.<\/p>\n

\n

\n

\u201eKluci, vyr\u00e1\u017e\u00edme, jo. David s ostatn\u00edmi \u0161li do autobusu ke Gustavovi a Geovi, tak\u017ee to tu m\u00e1te cel\u00fd pro sebe.\u201c Mrknul na n\u00e1s \u0159idi\u010d a j\u00e1 si tak \u00fapln\u011b nebyl jist\u00fd t\u00edm, zdali to m\u00e1m br\u00e1t jako dobrou zpr\u00e1vu. D\u00e1l jsme vedle sebe nehnut\u011b sed\u011bli i po tom, co se v\u016fz rozjel. To ticho za\u010d\u00ednalo b\u00fdt k ze\u0161\u00edlen\u00ed, ale ani jeden z n\u00e1s se nem\u011bl k tomu, aby ho n\u011b\u010d\u00edm p\u0159eru\u0161il. V hlav\u011b mi rezonovalo tolik ot\u00e1zek, ale vyslovit je nahlas? To si rad\u011bji ukousnu jazyk. Kdov\u00ed, co bych se dov\u011bd\u011bl. Pro\u010d ale, kruci, nechce, abych se ho dot\u00fdkal? V\u017edy\u0165 jsme to p\u0159ece d\u011blali v\u017edycky.<\/p>\n

\n

\n

\u201ePust\u00ed\u0161 m\u011b?\u201c Zavrt\u011bl se na seda\u010dce Tom a nazna\u010dil, \u017ee chce vst\u00e1t. Sed\u011bl toti\u017e p\u0159im\u00e1\u010dknut\u00fd k ok\u00fdnku, p\u0159ed sebou m\u011bl stole\u010dek a na polovin\u011b sedadla sm\u011bruj\u00edc\u00ed do uli\u010dky jsem si d\u0159ep\u011bl j\u00e1.<\/p>\n

\u201eNe.\u201c Zn\u011bla tentokr\u00e1t moje stru\u010dn\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/p>\n

\u201eFajn, m\u016f\u017eem tu klidn\u011b takhle sed\u011bt dal\u0161\u00edch osm hodin, dokud nedojedeme na m\u00edsto.\u201c Odsekl nahn\u011bvan\u011b Tom, zabo\u0159il se zp\u011bt do op\u011bradla a zk\u0159\u00ed\u017eil si ruce na prsou.<\/p>\n

\u201eTome, pros\u00edm\u2026\u201c Za\u010dal jsem tich\u00fdm kaj\u00edcn\u00fdm hl\u00e1skem. \u201eMluv se mou. \u0158ekni mi, co se stalo v\u010dera ve\u010der v hotelu. No tak. V\u017edycky jsme k sob\u011b byli up\u0159\u00edmn\u00ed a tebe n\u011bco tr\u00e1p\u00ed. Chci to v\u011bd\u011bt a chci ti pomoct. Neodh\u00e1n\u011bj m\u011b od sebe. Ni\u010d\u00ed m\u011b to.\u201c<\/p>\n

\u201eTak tebe to ni\u010d\u00ed!!!\u201c Tom vysko\u010dil na nohy a surov\u011b do m\u011b str\u010dil tak, \u017ee jsem se skulil do uli\u010dky. Ignoroval moje sku\u010den\u00ed nad t\u00edm, \u017ee jsem si bolestiv\u011b narazil loket, v\u00fdhru\u017en\u011b se nade m\u011b postavil a ruce si zalo\u017eil v bok. \u201eTak abys v\u011bd\u011bl, ty zkurvenej sob\u010de, ty m\u011b likviduje\u0161 ston\u00e1sobn\u011b v\u00edc. Chce\u0161 v\u011bd\u011bt, co se d\u011blo v\u010dera? \u0160ukal jsi s tou \u010dernovlasou courou v\u00a0baz\u00e9nu, a te\u010f se tu ke mn\u011b l\u00eds\u00e1\u0161 a vykl\u00e1d\u00e1\u0161 mi, jak ti chyb\u00edm. To jsou v\u0161echno jen \u017ev\u00e1sty, brat\u0159\u00ed\u010dku. Ty u\u017e m\u011b d\u00e1vno nepot\u0159ebuje\u0161. A v\u00ed\u0161 co. J\u00e1 tebe taky ne. Ariana to um\u00ed taky docela obstojn\u011b. Tak\u017ee jsme si kvit a navz\u00e1jem si m\u016f\u017eeme bejt ukraden\u00fd. \u0158ekni mi jen jedno. Ud\u011blala t\u011b taky tak dob\u0159e jako j\u00e1? Co? Tak pro\u010d ml\u010d\u00ed\u0161?\u201c<\/p>\n

\n

\n

Tom m\u011b chytl za ramena, vyt\u00e1hl m\u011b na nohy a za\u010dal se mnou hrub\u011b t\u0159\u00e1st. \u201eSly\u0161\u00ed\u0161? J\u00e1 chci odpov\u011b\u010f. St\u00e9nal jsi a k\u0159i\u010del rozko\u0161\u00ed stejn\u011b jako se mnou? Anebo to byla jen tuctov\u00e1 soulo\u017e s docela oby\u010dejnou kurvi\u010dkou, kter\u00e1 rozt\u00e1hne nohy, ty j\u00ed ho tam p\u00e1rkr\u00e1t str\u010d\u00ed\u0161 a zase vyt\u00e1hne\u0161 a je po v\u0161em? No tak, Bille, cht\u011bl jsi mluvit, tak mluv.\u201c<\/p>\n

\u201eTome, dost, to bol\u00ed.\u201c Zmohl jsem se na slab\u00fd protest. Sna\u017eil jsem se z jeho sev\u0159en\u00ed vykroutit pa\u017ei a polykal jsem slzy, za kter\u00e9 jsem se v tuto chv\u00edli neuv\u011b\u0159iteln\u011b styd\u011bl. Necht\u011bl jsem, aby vid\u011bl, jak moc mi jeho slova ubli\u017euj\u00ed. Nejhor\u0161\u00ed na tom v\u0161em bylo, \u017ee nejen j\u00e1 tu byl ten ran\u011bn\u00fd. A\u010d se Tom choval neuv\u011b\u0159iteln\u011b agresivn\u011b a \u010dastoval m\u011b ur\u00e1\u017ekami, kter\u00e9 bych komukoli jin\u00e9mu nikdy neodpustil, z\u0159eteln\u011b jsem si uv\u011bdomoval i jeho zoufalstv\u00ed a bolest, kter\u00e1 z n\u011bj p\u0159\u00edmo \u010di\u0161ela. Dokazovaly to jeho o\u010di zalit\u00e9 tou slanou t\u0159pyt\u00edc\u00ed se tekutinou, kterou za \u017e\u00e1dnou cenu necht\u011bl p\u0159es hr\u00e1z \u0159as znovu pustit ven.<\/p>\n

\n

\n

\u201eBude to bolet je\u0161t\u011b v\u00edc, jestli mi neodpov\u00ed\u0161!!!\u201c<\/p>\n

\u201eFajn, jak chce\u0161. Bylo to dobr\u00fd. L\u00edbilo se mi to\u2026\u201c<\/p>\n

\u201eA k\u0159i\u010del jsi? Nebo k\u0159i\u010dela vona? \u0158ekni, jak jsi ji \u0161oustal?\u201c Plesk. Neudr\u017eel jsem se a volnou rukou mu ze v\u0161ech sil vrazil facku. Zavr\u00e1voral a chytl se za posti\u017een\u00e9 m\u00edsto. Vyu\u017eil jsem toho, \u017ee m\u011b t\u00edm \u0161okem pustil, a couvl jsem do bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti.<\/p>\n

\u201eBlb\u00e1 ot\u00e1zka, kdy\u017e si n\u00e1s evidentn\u011b \u0161m\u00edroval. Nepozn\u00e1v\u00e1m t\u011b, Tome\u2026\u201c<\/p>\n

\u201eN\u00e1podobn\u011b, brat\u0159\u00ed\u010dku.\u201c Sykl jen, oto\u010dil se na pat\u011b a odpochodoval do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti busu, kde za sebou s hlasit\u00fdm t\u0159\u00edsknut\u00edm zav\u0159el dve\u0159e.<\/p>\n

\n

\n

Z\u016fstal jsem je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu tup\u011b z\u00edrat na m\u00edsto, kde se ztratil z dohledu. Nev\u00edm, jak dlouho bych tam jen tak post\u00e1val, pokud by se autobus nezhoupl d\u00edky n\u011bjak\u00e9 nerovnosti na silnici. Zavr\u00e1voral jsem a donutilo m\u011b to sednout si zp\u011bt na seda\u010dku. Naposledy jsem popot\u00e1hl a osu\u0161il si posledn\u00ed zbytky slz z tv\u00e1\u0159\u00ed. Lokty jsem si op\u0159el o stolek a hlavu schoval do dlan\u00ed.<\/p>\n

A zase ten klid. Dol\u00e9hala ke mn\u011b jen tlumen\u00e1 hudba z kabiny od \u0159idi\u010de a slab\u00e9 hu\u010den\u00ed motoru. Nesn\u00e1\u0161el jsem ticho. \u010clov\u011bka pak a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b ohlu\u0161uj\u00ed jeho vlastn\u00ed my\u0161lenky. Nikdy d\u0159\u00edv bych nev\u011b\u0159il, jak moc rychle se m\u016f\u017eou vyst\u0159\u00eddat kladn\u00e9 a z\u00e1porn\u00e9 emoce. V\u017edy\u0165 na tom parkovi\u0161ti bylo v\u0161echno v nejlep\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dku, a te\u010f? Cht\u011blo se mi za\u010d\u00edt je\u010det z toho, jak moc mi bylo mizern\u011b. Nav\u00edc mi ani tak p\u0159\u00edli\u0161 nevadilo Tomovo chov\u00e1n\u00ed, ale sp\u00ed\u0161 fakt, \u017ee jsem neznal jeho p\u0159\u00ed\u010dinu. Jednozna\u010dn\u011b byl sice p\u0159inejmen\u0161\u00edm ten jeho v\u00fdlev ur\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed, ale j\u00e1 si byl a\u017e moc dob\u0159e v\u011bdom toho, \u017ee bezd\u016fvodn\u00fd tedy rozhodn\u011b nebyl. Prost\u011b jsem ale nedok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt na vysv\u011btlen\u00ed.<\/p>\n

Byl jsem si tak neot\u0159esiteln\u011b jist\u00fd na\u0161\u00edm bratrsk\u00fdm vztahem, \u017ee by m\u011b ani ve snu nenapadlo, \u017ee by se to mohlo za\u010d\u00edt kazit, a\u0165 u\u017e byl ten d\u016fvod jak\u00fdkoli. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee a\u017e p\u0159ijdu na p\u0159\u00ed\u010dinu, bude zase v\u0161echno jako d\u0159\u00edv. Ot\u00e1zka tedy zn\u011bla \u2013 v \u010dem \u017ee je ten nejv\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m? Odpov\u011b\u010f se mi naskytla jen jedna jedin\u00e1 a bohu\u017eel nezodpov\u00eddala v\u016fbec nic. Probl\u00e9m jsem j\u00e1. Je ve mn\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ve mn\u011b. V kom jin\u00e9m. C\u00edtil jsem, \u017ee d\u016fvod Tomova chov\u00e1n\u00ed mi vis\u00ed p\u0159\u00edmo p\u0159ed nosem, jen j\u00e1 jsem musel nejsp\u00ed\u0161 oslepnout, \u017ee jsem ho nebyl schopen vid\u011bt. P\u0159ipadal jsem si jako naprost\u00fd ignorant, neschopn\u00fd empatie v\u016f\u010di osob\u011b, kter\u00e1 byla m\u00e9mu srdci v\u017edycky nejbli\u017e\u0161\u00ed.<\/p>\n

\n

\n

S tupou bolest\u00ed hlavy, je\u017e mi d\u00edky pl\u00e1\u010di a vt\u00edrav\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m za\u010dala tepat ve sp\u00e1nc\u00edch, jsem se zvedl, uva\u0159il si kafe a p\u0159ilil do n\u011bj kapku rumu. Norm\u00e1ln\u011b jsem tuhle kombinaci nem\u011bl moc r\u00e1d, ale te\u010f jsem doufal, \u017ee m\u011b alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b postav\u00ed na nohy. Sedl jsem si zp\u00e1tky ke stolku a za\u010dal tu horkou tekutinu pomalu usrk\u00e1vat. Nev\u00edm p\u0159esn\u011b, \u010d\u00edm to bylo. Mo\u017en\u00e1 t\u00edm rumem nebo jsem snad jen spolu s k\u00e1vou spolykal v\u0161echny svoje posledn\u00ed zbyte\u010dky ura\u017eenosti, p\u00fdchy, fale\u0161n\u00e9ho ega \u010di \u010dehosi a rozhodl jsem se, \u017ee i p\u0159es nep\u0159\u00edjemnost h\u00e1dky, kter\u00e1 se tu p\u0159ed n\u011bjakou tou chvilkou odehr\u00e1la, to rozhodn\u011b nem\u00edn\u00edm vzd\u00e1vat, a pod ochranou b\u00edl\u00e9 vlajky zkus\u00edm proniknout na Tomovo \u00fazem\u00ed, je\u017e nyn\u00ed p\u0159edstavovala zadn\u00ed \u010d\u00e1st autobusu, a promluv\u00edm si s n\u00edm znovu, dokud nedojdeme k n\u011bjak\u00e9mu v\u00fdsledku i za tu cenu, \u017ee to tentokr\u00e1t budu j\u00e1, kdo dostane facku.<\/p>\n

U\u017e u\u017e jsem se cht\u011bl zvedat, kdy\u017e mi prol\u00e9tlo hlavou n\u011bco, co mi Tom p\u0159ed t\u00edm vmetl ve vzteku do tv\u00e1\u0159e. Ariana to um\u00ed taky docela obstojn\u011b<\/em>. On se s n\u00ed vyspal? Kdy, k \u010dertu? M\u00e1lem mi tam umrzly koule, kdy\u017e jsem\u2026<\/em> To parkovi\u0161t\u011b. Najednou to do sebe v\u0161echno zapadalo. David za n\u00e1mi tehdy p\u0159i\u0161el do toho fastfoodu a informoval n\u00e1s o tom, \u017ee Tom u\u017e se probral. Z\u0159eteln\u011b si vzpom\u00edn\u00e1m, jak jsem \u010dekal, kdy p\u0159ijde za n\u00e1mi. Nikdy si nenechal uj\u00edt kus \u017evance. V\u016fbec pokud \u0161lo o tohle vydatn\u011b \u201ezdrav\u00e9\u201c stravov\u00e1n\u00ed. Nedorazil. A stejn\u011b tak nep\u0159i\u0161la ani Letina sestra. Najednou jsem poc\u00edtil z\u00e1chv\u011bv jak\u00e9hosi \u0161oku. Apaticky jsem hm\u00e1tl po l\u00e1hvi s tou zlato hn\u011bdou tekutinou, od\u0161rouboval v\u00ed\u010dko a p\u00e1rkr\u00e1t si \u0159\u00e1dn\u011b loknul. Obli\u010dej se mi zkroutil do znechucen\u00e9 grimasy a zvednul se mi \u017ealudek.<\/p>\n

\n

\n

\u201eOdporn\u00fd pit\u00ed. Nech\u00e1pu, jak tohle do sebe m\u016f\u017ee n\u011bkdo lejt, ani\u017e by si to n\u011b\u010d\u00edm \u0159edil. Rum s\u00a0colou, to jo. To je docela \u0148amka.\u201c Brumlal jsem si nesmysln\u011b a zase to rad\u011bji zaz\u00e1tkoval a vr\u00e1til zp\u011bt do minibaru. \u201eA pro\u010d by m\u011b vlastn\u011b Tom s Ari m\u011bl sr\u00e1t? Te\u010f m\u016f\u017eeme b\u00fdt spokojen\u00ed oba.\u201c Pokra\u010doval jsem ve sv\u00e9 samomluv\u011b. Pohupoval jsem si nohou a prsty jsem si poklep\u00e1val o stehno. \u201aAch Bille, ty jsi v\u016fl. Ty jsi takovej v\u016fl.\u2018 Nad\u00e1val jsem si. Zahnal jsem v sob\u011b slaboulilink\u00fd hl\u00e1sek, kter\u00fd se mi sna\u017eil namluvit, \u017ee mi vad\u00ed to, co se stalo mezi n\u00edm a Arianou, a naprosto ignoruje toho vlezl\u00e9ho na\u0161ept\u00e1va\u010de, m\u011b napadlo n\u011bco jin\u00e9ho. Heur\u00e9ka. Jsem genius. Proz\u0159el jsem. Tomi se zakoukal do sest\u0159i\u010dky moj\u00ed Leti, a d\u00edky m\u00e9 zabedn\u011bnosti a zahled\u011bnosti se do vlastn\u00ed osoby nem\u011bl mo\u017enost se s vlastn\u00edm \u0161t\u011bst\u00edm pod\u011blit. Proto ta podr\u00e1\u017ed\u011bnost. Myslel si, \u017ee jsem ho kv\u016fli \u010dernovl\u00e1sce odsunul na druhou kolej. Po\u0159\u00e1d tohle moje \u0159e\u0161en\u00ed sice nevysv\u011btlovalo v\u0161echny detaily projev\u016f jeho chov\u00e1n\u00ed, ale v tom u\u017e jsem se d\u00e1l nem\u00ednil \u0161\u0165ourat. Je to prost\u011b Tom. A to pako se ob\u010das chovalo nelogicky. Ne snad v tak \u010dast\u00e9 frekvenci jako v posledn\u00ed dob\u011b, ale to byly mali\u010dkosti, ned\u016fle\u017eitosti. Jednodu\u0161e, pro\u010d si jimi zat\u011b\u017eovat hlavinku. M\u011b se p\u0159edstava toho, \u017ee budeme moci randit ve \u010dty\u0159ech, zkr\u00e1tka l\u00edbila.<\/p>\n

Kdybych jen tu\u0161il, jak moc zabedn\u011bnej jsem v tuhle chv\u00edli byl s t\u00edmhle sm\u011b\u0161n\u00fdm odhadem, na hony vzd\u00e1len\u00fdm skute\u010dnosti. O tom jsem ale moment\u00e1ln\u011b nem\u011bl ani p\u00e1ru a mo\u017en\u00e1 jsem ji ani m\u00edt necht\u011bl\u2026 Upnul jsem se na my\u0161lenku, \u017ee on a Ariana jsou vysv\u011btlen\u00edm cel\u00e9 t\u00e9hle z\u00e1hady a s pusou od ucha k uchu jsem se vydal za n\u00edm, ujistit ho o tom, \u017ee jsem tu st\u00e1le pro n\u011bj a \u017ee z nich m\u00e1m up\u0159\u00edmnou radost.<\/p>\n

\n

\n

Tom<\/p>\n

\n

\n

Zav\u0159el jsem se v lo\u017enici a schoulil se do t\u011bsn\u00e9ho klub\u00ed\u010dka. Slzy d\u00e1vno oschly a p\u0159e\u0161el m\u011b i nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1por vzteku. Na tak vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed emoce jsem u\u017e jednodu\u0161e nem\u011bl energii. Za\u010d\u00ednala mi b\u00fdt zima, a\u010dkoli se v autobuse topilo. J\u00e1 ale nem\u011bl s\u00edlu ani vst\u00e1t a vz\u00edt si n\u011bco na sebe, nebo se jen jednodu\u0161e p\u0159ikr\u00fdt pe\u0159inou. Nejsp\u00ed\u0161 se o m\u011b pokou\u0161ela zimnice. C\u00edtil jsem se naprosto zoufal\u00fd. Pot\u0159eboval bych poradit, jak z tohohle v\u0161eho ven, ale bohu\u017eel nebylo komu se sv\u011b\u0159it. Kdo by pochopil \u0159ekn\u011bme tak neobvykl\u00fd vztah mezi dv\u011bma bratry?<\/p>\n

Nejhor\u0161\u00ed na tom v\u0161em bylo, \u017ee jsem c\u00edtil v\u00fd\u010ditky. Vy\u010d\u00edtal jsem si, \u017ee sv\u00fdmi sobeck\u00fdmi city k Billovi mu kaz\u00edm mo\u017enost \u017eivota s holkou, kterou m\u011bl evidentn\u011b r\u00e1d. A nyn\u00ed, kdy\u017e jsem si kone\u010dn\u011b dok\u00e1zal pln\u011b p\u0159ipustit, \u017ee Billa skute\u010dn\u011b hluboce miluji, to bylo v\u0161echno o to stra\u0161liv\u011bj\u0161\u00ed. Na jednu stranu jsem se sna\u017eil s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee d\u016fle\u017eit\u00e9 hlavn\u011b je, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd on, na stranu druhou byl m\u016fj neop\u011btovan\u00fd cit k n\u011bmu natolik zni\u010duj\u00edc\u00ed, \u017ee m\u011b pomalinku dost\u00e1val na dno, a j\u00e1 jsem netou\u017eil po ni\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e zlikvidovat v\u0161echny ty neviditeln\u00e9 nitky, kter\u00e9 ho t\u00e1hly k\u00a0Leticii, a p\u0159ivlastnit si ho jen a jen pro sebe. Zaplavovala m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 \u00fazkost krout\u00edc\u00ed v\u0161echny moje \u00fatroby, kdykoli jsem si p\u0159edstavil, \u017ee by to stejn\u011b bylo v\u0161echno k ni\u010demu. I kdyby tu toti\u017e nebyla Leticia, bude tu n\u011bjak\u00e1 jin\u00e1, kter\u00e1 mi ho vezme.<\/p>\n

\n

\n

Mo\u017en\u00e1, \u017ee \u0159e\u0161en\u00edm by bylo vyznat se mu ze v\u0161ech sv\u00fdch pocit\u016f, ale uv\u011b\u0159il by v\u016fbec? N\u00e1\u0161 intimn\u00ed vztah se v\u017edycky t\u00e1hnul v dost povrchn\u00ed rovin\u011b. Nep\u0159ipou\u0161t\u011bl jsem si, \u017ee by \u0161lo n\u011bkdy o v\u00edc ne\u017e sex a podle toho jsem se tak\u00e9 choval. Nebr\u00e1nil jsem se jednor\u00e1zov\u00fdm rom\u00e1nk\u016fm s holkama, kter\u00e9 vypadaly skute\u010dn\u011b prvot\u0159\u00eddn\u011b. Pro\u010d jim odol\u00e1vat a odp\u00edrat si je. Ony byly prvn\u00ed liga. Nikdy bych nev\u011bnoval by\u0165 jen jedin\u00fd pohled n\u011bjak\u00e9 tuctovce. A m\u016fj bratr? On byl extraliga. Proto jsem se k n\u011bmu tak moc r\u00e1d vracel. Byl m\u016fj mal\u00fd rozko\u0161n\u00fd romantik tou\u017e\u00edc\u00ed po l\u00e1sce, o jej\u00ed\u017e existenci jsem v\u017edycky tak urputn\u011b pochyboval, \u017ee jsem si byl a\u017e neot\u0159esiteln\u011b jist\u00fd t\u00edm, \u017ee n\u011bco natolik neexistuj\u00edc\u00edho mi nem\u016f\u017ee Billa odv\u00e9st.<\/p>\n

A najednou ta no\u010dn\u00ed m\u016fra byla tady a j\u00e1 se z n\u00ed marn\u011b pokou\u0161el probudit. P\u0159edstava, \u017ee bych se mu m\u011bl te\u010f po tom v\u0161em vyzpov\u00eddat ze v\u0161ech sv\u00fdch cit\u016f, byla absolutn\u011b absurdn\u00ed. I kdyby jim uv\u011b\u0159il, nejsp\u00ed\u0161 by se mi stejn\u011b vysm\u00e1l. Nad\u011blal jsem tolik chyb u\u017e od za\u010d\u00e1tku\u2026 Ano, k n\u011bmu jsem se nikdy nechoval p\u0159ez\u00edrav\u011b nebo povrchn\u011b jako k t\u011bm z\u00e1stup\u016fm holek, kter\u00e9 se vyst\u0159\u00eddaly v moj\u00ed lo\u017enici. Pozornost, p\u00e9\u010de, starostlivost. To v\u0161echno tam v\u017edy bylo. Ale nikdy ne l\u00e1skyplnost. Kdybych mu ji dal najevo u\u017e na za\u010d\u00e1tku, tohle v\u0161echno by se nemuselo st\u00e1t, a j\u00e1 se tu te\u010f net\u0159\u00e1sl s\u00e1m a mohl jsem ho sv\u00edrat v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Jen\u017ee j\u00e1 to, ksakru, nev\u011bd\u011bl. Pro\u010d mus\u00ed proz\u0159en\u00ed p\u0159ich\u00e1zet a\u017e po tom, kdy\u017e \u010dlov\u011bk ztrat\u00ed to, co je mu nejdra\u017e\u0161\u00ed?<\/p>\n

\n

\n

„Tomi\u2026“ ozvalo se slab\u00e9 zaklep\u00e1n\u00ed, „m\u016f\u017eu k tob\u011b? V\u00edm, \u017ee se zlob\u00ed\u0161, ale j\u00e1 bych to cht\u011bl urovnat.“ Prosil br\u00e1\u0161ka a \u0161krabkal sv\u00fdmi neht\u00edky o dve\u0159e. Siln\u011b jsem si skousl spodn\u00ed ret a n\u011bkolikr\u00e1t jsem si p\u0159ejel \u0161pi\u010dkou jazyka po piercingu. Co se zase jen bude d\u00edt, kdy\u017e otev\u0159u? Nebyl jsem si jist\u00fd, zdali jsem u\u017e v takov\u00e9m klidu, abych se dok\u00e1zal opanovat a nezahrnul ho znovu dal\u0161\u00edmi ur\u00e1\u017ekami \u010di sarkastick\u00fdmi pozn\u00e1mkami. Jen\u017ee j\u00e1 v tom sv\u00e9m stavu tot\u00e1ln\u00edho zoufalstv\u00ed nev\u011bd\u011bl, jak jinak se br\u00e1nit. Pravda byla ale takov\u00e1, \u017ee jsem neuv\u011b\u0159iteln\u011b moc pot\u0159eboval b\u00fdt s n\u00edm, a\u0165 u\u017e se tu semele cokoli. P\u0159ipl\u00ed\u017eil jsem se ke dve\u0159\u00edm, op\u0159el se o n\u011b a oto\u010dil kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku. Hned nato jsem z\u016fstal koukat do t\u011bch hn\u011bd\u00fdch duhovek, kter\u00e9 byly pln\u00e9 kaj\u00edcnosti.<\/p>\n

‚Ach ne, l\u00e1sko, hlavn\u011b se te\u010f neza\u010dni omlouvat. To j\u00e1 bych m\u011bl.‘ Nevy\u0161la ze m\u011b v\u0161ak ani hl\u00e1ska. K\u0159e\u010dovit\u011b jsem sev\u0159el rty tak, \u017ee m\u016fj v\u00fdraz musel p\u016fsobit a\u017e kamenn\u011b, a pouze jsem poodstoupil natolik, aby kolem m\u011b mohl proj\u00edt dovnit\u0159\u2026 Bill se kolem m\u011b prot\u00e1hl a nesm\u011ble si sedl na na\u0161i postel. U\u017e tu \u017e\u00e1dn\u00e9 patrov\u00e9 palandy toti\u017e nebyly. Te\u010f, kdy\u017e m\u011bli Georg s Gustavem sv\u016fj vlastn\u00ed tourbus, vydupali jsme si leti\u0161t\u011b p\u0159es celou \u0161\u00ed\u0159i autobusu.<\/p>\n

\n

\n

Ani\u017e bych tam snad nad n\u00edm st\u00e1l a \u010dekal, co z n\u011bj vypadne, vr\u00e1til jsem se na svoje p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto. Po \u010dty\u0159ech jsem se p\u0159eplazil na svou \u010d\u00e1st postele a zabo\u0159il hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/p>\n

„J\u00e1 t\u011b poslouch\u00e1m.“ Prot\u00e1hl jsem nakonec l\u00edn\u011b, kdy\u017e Bill jen d\u00e1l hypnotizoval \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot. Br\u00e1cha se tedy teatr\u00e1ln\u011b nadechl a pak spustil.<\/p>\n

„Hele, v\u00edm, \u017ee se\u0161 z n\u011bjak\u00fdho d\u016fvodu nasranej, ale uv\u011bdom si, \u017ee po t\u011bch tvejch nevyb\u00edravejch ur\u00e1\u017ek\u00e1ch bych na tom m\u011bl b\u00fdt stejn\u011b. M\u011b u\u017e to na\u0161e handrkov\u00e1n\u00ed ale nebav\u00ed\u2026 Ty ses zamiloval do Ariany?“ Vypadla z n\u011bj po krat\u0161\u00ed pauze zcela nelogick\u00e1 ot\u00e1zka. Nav\u00edc naprosto vytr\u017een\u00e1 z kontextu. My tu te\u010f \u0159e\u0161ili na\u0161e spory, tak co do toho za\u010dal pl\u00e9st tu zrzku?<\/p>\n

„Ne. Jak jsi na to p\u0159i\u0161el?“ Nech\u00e1pav\u011b jsem pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/p>\n

„No, v\u017edy\u0165 jsi \u0159\u00edkal\u2026“ Na vte\u0159inu se odml\u010del, aby se mnou upevnil o\u010dn\u00ed kontakt. „Tome! Ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee ses s n\u00ed vyspal jen kv\u016fli tomu, \u017ee ti hu\u010delo v klacku?!“<\/p>\n

„A co jsem m\u011bl asi podle tebe d\u011blat, kdy\u017e ty u\u017e jaksi po ruce nejse\u0161?!“<\/p>\n

„Jo tak se mnou jsi spal jen proto, \u017ee jsem byl zrovinka k m\u00e1n\u00ed, jo? Tak to mysl\u00edm, \u017ee u\u017e se tu d\u00e1l nen\u00ed o \u010dem bavit!“ Bill se zvednul a cht\u011bl odej\u00edt, ale tentokr\u00e1t jsem za \u017e\u00e1dnou cenu nemohl p\u0159ipustit, aby ta op\u011btovn\u00e1 h\u00e1dka skon\u010dila takhle nechutn\u00fdm svinstvem, kter\u00fd se mi pr\u00e1v\u011b povedlo vypustit z pusy.<\/p>\n

\n

\n

„Ne, Bille, pros\u00edm, po\u010dkej.“ Vrhnul jsem se za n\u00edm, a ne\u017e sta\u010dil otev\u0159\u00edt dve\u0159e a opustit lo\u017enici, donutil jsem ho znovu si sednout na postel. „J\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026 neodch\u00e1zej. Vyslechni m\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b to tak nikdy nebylo. Pl\u00e1c\u00e1m nesmysly. J\u00e1\u2026“<\/p>\n

„Sakra, Tome, dost! Fakt nev\u00edm, jestli ty tvoje plky chci poslouchat. Uv\u011bdomuje\u0161 si v\u016fbec, co jsi te\u010f \u0159ekl? \u017de jsem byl celou tu dobu jen tvoje lacin\u00e1 d\u011bvka, kter\u00e1 p\u0159eochotn\u011b p\u0159icupitala, kdykoli p\u00e1n uk\u00e1zal prstem! M\u00e1m chu\u0165 t\u011b za\u010d\u00edt nesn\u00e1\u0161et a j\u00e1 v\u016fl se sem za tebou p\u0159i\u0161el udob\u0159it.“ Billovi se po tv\u00e1\u0159i skoulela jedna osamocen\u00e1 slza velk\u00e1 jako hr\u00e1ch, ale jinak nebre\u010del. V o\u010d\u00edch se mu jen zra\u010dilo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Bill\u00ed, pros\u00edm,“ set\u0159el jsem toho mokr\u00e9ho poutn\u00edka z jeho tv\u00e1\u0159e, „\u0161patn\u011b jsi to pochopil. J\u00e1 to tak nemyslel. Nikdy ne ve vztahu k tvoj\u00ed osob\u011b,“ jednou rukou jsem ho d\u00e1l, tentokr\u00e1t opatrn\u011b, sv\u00edral za z\u00e1p\u011bst\u00ed, kdyby snad zase cht\u011bl ut\u00edkat, a druhou rukou jsem nerv\u00f3zn\u011b \u017emoulal c\u00edp pe\u0159iny, „ty s\u00e1m nejl\u00edp v\u00ed\u0161, jak\u00e9 to mezi n\u00e1mi bylo. Nikdy jsi mi ned\u011blal d\u011bvku. Miloval jsem ty chv\u00edle s tebou\u2026“<\/p>\n

\n

\n

Neum\u011bl jsem se moc omlouvat, ale te\u010f mi bylo jasn\u00e9, \u017ee k\u00e1t se mus\u00edm. Bylo to na m\u00edst\u011b, nav\u00edc jsem mu to dlu\u017eil za v\u0161echnu tu \u0161p\u00ednu, kterou jsem mu vmetl do tv\u00e1\u0159e. Dnes jsem si p\u0159ipadal jako naprost\u00fd zbab\u011blec. M\u00edsto slov l\u00e1sky jsem ho zahrnoval ur\u00e1\u017ekami. C\u00edtil jsem, \u017ee jestli mi neodpust\u00ed, ztrat\u00edm ho nejen jako milence, ale i jako bratra, a to bych snad nep\u0159e\u017eil.<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se\u2026 stra\u0161n\u011b moc m\u011b to mrz\u00ed\u2026 v\u00ed\u0161, j\u00e1\u2026“ Zvedl jsem k n\u011bmu uslzen\u00fd pohled. „M\u00e1m t\u011b r\u00e1d\u2026“ A na d\u016fkaz sv\u00fdch slov jsem mu vtiskl letm\u00fd polibek na rty.<\/p>\n

„D\u00e1v\u00e1\u0161 to najevo skute\u010dn\u011b sv\u00e9r\u00e1zn\u00fdm zp\u016fsobem\u2026“ Bill tu v\u011btu zahuhlal na druhou stranu m\u00edstnosti, ale z jeho hlasu se vytratil ten neuv\u011b\u0159iteln\u00fd chlad a pohrd\u00e1n\u00ed, kter\u00fd tam byl je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou. Nesna\u017eil se u\u017e ani ut\u00e9ct. Jen byl v jeho hlase podivn\u00fd smutek a zklam\u00e1n\u00ed. Ale uv\u011b\u0159il mi. Bylo to k\u0159ehk\u00e9, ale pro tuto chv\u00edli jsem ho m\u011bl zp\u011bt. Jak moc prchav\u00fd ten okam\u017eik bude, u\u017e te\u010f z\u00e1le\u017e\u00ed jenom na mn\u011b.<\/p>\n

„Jo, to jo. Jsem korunovanej debil.“\u00a0 Br\u00e1cha vyprskl sm\u00edchy a mn\u011b se natolik ulevilo, \u017ee jsem se k n\u011bmu musel p\u0159idat.<\/p>\n

„Pocem, ty pitom\u010de.“ Objal m\u011b a popl\u00e1cal po z\u00e1dech. „P\u016fjdem si lehnout, jo?“ Navrhl Bill, st\u00e1hl ze sebe d\u017e\u00edny a mikinu a jen v boxerk\u00e1ch a tri\u010dku se zavrtal pod pe\u0159inu.<\/p>\n

\n

\n

„V\u00ed\u0161, co jsem si myslel, ty blb\u010de?“ Zeptal se, kdy\u017e u\u017e jsme byli oba pohodln\u011b uveleben\u00ed v p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch.<\/p>\n

„Co?“<\/p>\n

„\u017de jsi se do Ariany zabouchnul a d\u00edky m\u00e9mu vztahu s Leti jsi m\u011bl pocit, \u017ee nebudu m\u00edt \u010das se s tebou o tu radost pod\u011blit.“<\/p>\n

„Ha, ha, te\u010f jsi m\u011b teda pobavil. J\u00e1 a zabouchnout se. Dovede\u0161 si m\u011b p\u0159edstavit zamilovan\u00fdho?“ \u0158ehnil jsem se na oko, ale ve skute\u010dnosti si Bill nedovedl p\u0159edstavit, jak bl\u00edzko byl pravd\u011b.<\/p>\n

„Hele, te\u010f v\u00e1\u017en\u011b.“ Zarazil se. „To, \u017ee t\u011b n\u011bco tr\u00e1pilo, nepop\u0159e\u0161. Zadr\u017e, nenadechuj se. J\u00e1 u\u017e se k tomu vracet nechci. Nech\u00e1me to za sebou. Chci jen, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee na prvn\u00edm m\u00edst\u011b jsi pro m\u011b ty. Ne Leti ani \u017e\u00e1dn\u00e1 jin\u00e1. Ty! To znamen\u00e1, \u017ee pokud bude\u0161 m\u00edt jak\u00fdkoli trable, nebo bude\u0161 m\u00edt prost\u011b jenom chu\u0165 si pokecat, tak jsem tu pro tebe, jasn\u00fd? Tady,“ vzal do sv\u00e9 ruky m\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed a moji dla\u0148 si p\u0159itiskl na hru\u010f, kde jsem z\u0159eteln\u011b c\u00edtil b\u00edt jeho srdce, „ty zab\u00edr\u00e1\u0161 jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st a tak to v\u017edycky z\u016fstane.“ Mrknul na m\u011b, mou ruku st\u00e1hl a pol\u00edbil m\u011b na \u010delo. „Tak\u017ee u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd h\u00e1dky!“ \u0158ekl je\u0161t\u011b rozvern\u011b a vycenil na m\u011b zoubky. Ol\u00edzl jsem si dva prsty na znamen\u00ed souhlasu a \u00fasm\u011bv mu vr\u00e1til. Kdyby jen tu\u0161il, \u017ee on to moje srdce zab\u00edr\u00e1 \u00fapln\u011b cel\u00e9\u2026 „Jo, a taky t\u011b m\u00e1m moc r\u00e1d.“ Dodal nakonec a stejn\u011b jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed j\u00e1 jemu, i on mi vtiskl kr\u00e1tkou malou pusu na rty. Hned nato zav\u0159el o\u010di a za p\u00e1r minut spokojen\u011b oddechoval.<\/p>\n

‚Dobrou noc, brou\u010dku. Slibuju ti, \u017ee se pokus\u00edm nezasahovat do tv\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed.‘ Byla posledn\u00ed my\u0161lenka, ne\u017e jsem i j\u00e1 upadl do neklidn\u00e9ho sp\u00e1nku.<\/p>\n

\n

\n

autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Bill P\u0159\u00edjemn\u011b nalad\u011bn\u00fd jsem se vr\u00e1til zp\u011bt do autobusu. Pohvizdoval jsem si n\u011bjakou zn\u00e1mou melodii a bezd\u011b\u010dn\u011b jsem se s\u00e1m pro sebe uculoval. Leti pro m\u011b najednou p\u0159edstavovala perfektn\u00ed mo\u017enost, jak moci ignorovat zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vlezl\u00e9 my\u0161lenky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se m\u00e9ho drah\u00e9ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[173],"tags":[],"class_list":["post-15945","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15945","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15945"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15945\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79434249,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15945\/revisions\/79434249"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15945"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15945"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15945"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}