{"id":160,"date":"2019-03-31T16:00:00","date_gmt":"2019-03-31T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=155"},"modified":"2019-03-31T16:00:00","modified_gmt":"2019-03-31T15:00:00","slug":"in-my-eyes-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/03\/31\/in-my-eyes-2\/","title":{"rendered":"In My Eyes 2."},"content":{"rendered":"
autor: SunlovestheMoon<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Auto zam\u00ed\u0159ilo k vysok\u00e9 budov\u011b a p\u0159\u00edmo na soukrom\u00e9 parkovi\u0161t\u011b. Mlad\u00fd mu\u017e byl u\u017e v tuto chv\u00edli v\u00edce m\u00e9n\u011b p\u0159i smyslech, s jednou rukou kolem ramene sv\u00e9ho zachr\u00e1nce, zat\u00edmco byl pomalu vytahov\u00e1n z auta, a matn\u011b si p\u0159itom pov\u0161iml jejich podobn\u00e9 v\u00fd\u0161ky. Byl vd\u011b\u010dn\u00fd i za tak malou v\u011bc, zat\u00edmco mu ka\u017ed\u00fd pohyb zp\u016fsoboval bolest, a nev\u0161iml si, \u017ee se zastavili.<\/div>\n
Dv\u011b hlavy vyst\u0159elily vzh\u016fru p\u0159i zvuku tich\u00fdch hlas\u016f zn\u011bj\u00edc\u00edch zpoza rohu. Bill s Gustavem nepot\u0159ebovali b\u00fdt vid\u011bni, zvl\u00e1\u0161t\u011b ne s jejich pasa\u017e\u00e9rem. Bill z\u016fstal st\u00e1t bez hnut\u00ed a jeho o\u010di se vnit\u0159n\u011b za\u010daly soust\u0159edit. Slova opou\u0161t\u011bj\u00edc\u00ed jeho rty byla v tich\u00e9m t\u00f3nu, kter\u00fd v sob\u011b dr\u017eel hypnotickou v\u00e1hu, a byla vysl\u00e1na kup\u0159edu jako \u0161t\u00edt: Nespat\u0159ete n\u00e1s tak, jak jsme<\/em>.<\/div>\n
\n

Vybran\u011b oble\u010den\u00fd p\u00e1r po pades\u00e1tce vy\u0161el zpoza rohu a oba vzhl\u00e9dli, jakmile spat\u0159ili trojici lid\u00ed. Mu\u017e je pozdravil s „dobr\u00fd ve\u010der, p\u00e1nov\u00e9.“ \u017dena se nejist\u011b dr\u017eela zp\u00e1tky, dokud se v jej\u00edm v\u00fdrazu neobjevil \u00fasm\u011bv. Bill ztuhl\u00fd k\u00fdvl, o\u010di m\u011bl st\u00e1le soust\u0159edn\u00e9, a nechal Gustava, aby sv\u00e9 pozdravy pronesl za n\u011b oba. „Ach, vy m\u00e1te n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Jak mil\u00e9! Nevid\u011bli jsme v\u00e1s s mnoha p\u0159\u00e1teli, \u017ee ano?“ \u017dena pohl\u00e9dla na sv\u00e9ho man\u017eela a oto\u010dila se zp\u00e1tky d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl odpov\u011bd\u011bt. P\u0159itahov\u00e1na p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed mluvit se sv\u00fdmi nepolapiteln\u00fdmi a z\u00e1mo\u017en\u00fdmi sousedy, za\u010dala \u0161t\u011bbetat trochu p\u0159\u00edli\u0161 dychtiv\u011b, dokud se jej\u00ed man\u017eel nedotkl jej\u00ed pa\u017ee.<\/p><\/div>\n

„M\u00e1 drah\u00e1, divadlo-“ \u0159ekl a uk\u00e1zal na sv\u00e9 hodinky.<\/div>\n
Ran\u011bn\u00fd mu\u017e zav\u011b\u0161en\u00fd na Billov\u011b pa\u017ei t\u011b\u017ece vzdychl, jako by \u00falevou. Bill pobaven\u011b zamrkal, ale v\u00fdraz m\u011bl d\u00e1l neutr\u00e1ln\u00ed, jak udr\u017eoval sv\u00e9 soust\u0159ed\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Ach!“ \u017denina tv\u00e1\u0159 na okam\u017eik povadla nad man\u017eelov\u00fdm p\u0159eru\u0161en\u00edm, ne\u017e se op\u011bt sebrala, „no, ano, m\u011bli bychom u\u017e j\u00edt\u2026“ Trochu se naklonila kup\u0159edu, kdy\u017e trojici prozradila jejich ve\u010dern\u00ed pl\u00e1ny, jako by to bylo tajemstv\u00ed.<\/div>\n
„Dobr\u00fd n\u00e1pad,“ p\u0159ik\u00fdvl zdvo\u0159ile Gustav, o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm se na p\u00e1r pod\u00edval a silou v\u016fle je nutil k odchodu. „Bavte se.“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Jakmile se ocitli ve v\u00fdtahu, Bill se uvolnil a stiskl knofl\u00edk nejvy\u0161\u0161\u00edho patra. Na obrazovce vy\u0165ukal jejich bezpe\u010dnostn\u00ed k\u00f3d. On a Gustav m\u011bli pro sebe cel\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed patro budovy, je\u017e bylo maxim\u00e1ln\u011b bezpe\u010dn\u00e9; Bill si na tom dal z\u00e1le\u017eet. Dve\u0159e v\u00fdtahu se otev\u0159ely do rozs\u00e1hl\u00e9 p\u0159eds\u00edn\u011b s dal\u0161\u00edmi n\u011bkolika dve\u0159mi.<\/div>\n
„U\u017e jsme skoro tam,“ ujistil Bill mu\u017ee, kter\u00e9ho dr\u017eel. Mu\u017e zmaten\u011b vzhl\u00e9dl; kde to byli?<\/em><\/div>\n
Zavedli zran\u011bn\u00e9ho mu\u017ee do velk\u00e9 osv\u011btlen\u00e9 m\u00edstnosti k vy\u0161et\u0159ovac\u00edmu leh\u00e1tku u dve\u0159\u00ed a Bill m\u00edstnost na okam\u017eik opustil, aby si sundal kab\u00e1t a rukavice. Na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti byl st\u016fl, velk\u00e1 knihovna a spousta l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch p\u0159\u00edstroj\u016f v\u010detn\u011b p\u0159enosn\u00e9ho rentgenu a skeneru. Na jedn\u00e9 zdi byly vystaveny l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 n\u00e1stroje z pr\u016fb\u011bhu posledn\u00edch n\u011bkolika stolet\u00ed od t\u00e9m\u011b\u0159 barbarsk\u00fdch a\u017e do sou\u010dasn\u00e9 technologie. A na vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edm konci st\u00e1l dlouh\u00fd laboratorn\u00ed st\u016fl, v sou\u010dasn\u00e9 chv\u00edli pr\u00e1zdn\u00fd, s nedalekou l\u00e9ka\u0159skou lednic\u00ed.<\/div>\n
\n

Gustav nepot\u0159eboval svou pracovnu; pr\u00e1ce, kterou m\u011bl, mu umo\u017e\u0148ovala nastavit si ur\u010dit\u00e9 hodiny v l\u00e9ka\u0159sk\u00e9m centru univerzity, ale star\u00fdm zvyk\u016fm se odnau\u010dovalo t\u011b\u017eko, a Gustav si svou pracovnu u\u017e\u00edval, bylo to m\u00edsto, kde mohl udr\u017eovat tempo s nejnov\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdvojem l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho v\u00fdzkumu. \u010cas od \u010dasu se oddal tomu, \u017ee poslal jednu ze sv\u00fdch prac\u00ed do TheLancet. A\u010dkoliv byly v\u017edy zve\u0159ejn\u011bny, nebylo to uzn\u00e1n\u00ed, po kter\u00e9m Gustav tou\u017eil, jak jednou \u0159ekl Billovi, jen „Dobr\u00fd zp\u016fsob, jak si kr\u00e1tit \u010das<\/em>.“ Bill si nad jeho skromnost\u00ed odfrkl, zat\u00edmco Gustav sklonil hlavu s n\u011b\u010d\u00edm, co p\u0159ipom\u00ednalo \u010derven\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

Po obl\u00e9knut\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b a umyt\u00ed rukou se Gustav oto\u010dil k zran\u011bn\u00e9mu mu\u017ei na leh\u00e1tku, kter\u00fd, navzdory jeho zjevn\u00e9 bolesti, se zd\u00e1l b\u00fdt dostate\u010dn\u011b vn\u00edmav\u00fd ke sv\u00e9mu okol\u00ed, jak se odm\u00edtal polo\u017eit.<\/div>\n
„Tohle nen\u00ed nemocnice,“ pronesl mu\u017e v\u00e1havou n\u011bm\u010dinou, pokukoval p\u0159es napuchl\u00e1 v\u00ed\u010dka na mu\u017ee v l\u00e9ka\u0159sk\u00e9m pl\u00e1\u0161ti p\u0159ed sebou; nebyla to ot\u00e1zka.<\/div>\n
„Ne, to nen\u00ed, ale j\u00e1 jsem l\u00e9ka\u0159. Moje jm\u00e9no je Gustav Sch\u00e4fer. A tohle je Bill,“ dodal Gustav po jeho n\u00e1vratu. Zvedl ruku, kdy\u017e cht\u011bl druh\u00fd mu\u017e promluvit. „Na tv\u00e9 ot\u00e1zky m\u016f\u017eeme odpov\u011bd\u011bt pozd\u011bji, ale j\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b pot\u0159ebuju prohl\u00e9dnout tv\u00e1 zran\u011bn\u00ed. M\u016f\u017ee\u0161 si sundat bundu a tri\u010dko?“<\/div>\n
\n

Mu\u017e s povzdechem p\u0159ik\u00fdvl, pak se za\u0161klebil bolest\u00ed, kdy\u017e se pokusil zvednout ruce, aby si st\u00e1hl bundu. Ruka na jeho pa\u017ei jej zastavila a on vzhl\u00e9dl do Billov\u00fdch medov\u011b zbarven\u00fdch o\u010d\u00ed. P\u0159\u00e1l si, aby mohl jeho tv\u00e1\u0159 vid\u011bt l\u00e9pe. „Dovol\u00ed\u0161?“ Po\u017e\u00e1dal Bill a mu\u017e spustil pa\u017ee a znovu p\u0159ik\u00fdvl, jeho t\u011blo protestovalo proti v\u0161em pohyb\u016fm, kdy\u017e mu byla bunda svl\u00e9knuta. Chladn\u00e9 ruce mu podep\u0159ely z\u00e1da, zat\u00edmco jej polo\u017eily na leh\u00e1tko za doprovodu doktorova koment\u00e1\u0159e, \u017ee tri\u010dko mus\u00ed j\u00edt taky dol\u016f. Pak zaslechl zvuk trhaj\u00edc\u00ed se l\u00e1tky a vykulil by o\u010di, pokud by mohl. Ty tmav\u00e9 o\u010di se d\u00edvaly na jeho hru\u010f a na svalnat\u00e9 ploch\u00e9 b\u0159icho. N\u00e1hle kmitly zp\u00e1tky k t\u011bm jeho, p\u0159isti\u017eeny, ne\u017e se rychle odvr\u00e1tily. Ne\u017e nad t\u00edm mohl pacient za\u010d\u00edt uva\u017eovat, doktorovy ruce rychle prohmataly jeho t\u011blo, tv\u00e1\u0159, pa\u017ee; t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edou \u010d\u00e1st jeho t\u011bla. Klidn\u00e9 ruce vy\u0161et\u0159ovaly dotekem, kter\u00fd byl dostate\u010dn\u011b v\u00fdmluvn\u00fd ohledn\u011b jeho \u00farovn\u011b zku\u0161enost\u00ed. Navzdory tomu pacient nebyl schopn\u00fd potla\u010dit ostr\u00fd n\u00e1dech p\u0159i vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed \u017eeber.<\/p><\/div>\n

\n

„Pot\u0159ebuju, aby ses zhluboka nadechl, pros\u00edm. Te\u010f zaka\u0161li. A znovu.“ Gustavovy kr\u00e1tk\u00e9 instrukce byly poka\u017ed\u00e9 n\u00e1sledov\u00e1ny bolestn\u00fdm vzdechem do ticha m\u00edstnosti. B\u011b\u017en\u011b zvykl\u00fd na v\u00fdjevy bolesti, Bill nebyl schopn\u00fd zabr\u00e1nit tro\u0161ce vzduchu, kter\u00fd mu zasy\u010del mezi zuby. „Mo\u017en\u00e1 m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ipravit postel?“ Zamumlal Gustav, ten n\u00e1vrh byl klamn\u011b nedbal\u00fd. „N\u011bjakou dobu nikam nep\u016fjde.“ Gustav zvedl hlavu nad Billovou chyb\u011bj\u00edc\u00ed odpov\u011bd\u00ed. „Nebo ano?“<\/p><\/div>\n

Bill p\u0159i t\u00e9 ot\u00e1zce vzhl\u00e9dl od pacienta a bojoval s nutk\u00e1n\u00edm zamra\u010dit se. Bylo u\u017e dost, \u017ee pom\u00e1hali; nepl\u00e1noval a ani neo\u010dek\u00e1val, \u017ee jeho kamar\u00e1d navrhne toho mu\u017ee ubytovat, a\u0165 u\u017e jakkoliv zran\u011bn\u00e9ho. A navzdory \u00faniku, kter\u00fd mu Gustav poskytl, Billovi p\u0159i\u0161lo t\u011b\u017ek\u00e9 odej\u00edt, c\u00edtil se k tomu cizinci neobvykle ochran\u00e1\u0159sky.<\/div>\n
Je to \u010dlov\u011bk<\/em>! K\u0159i\u010dela Billova mysl; zbytek jeho t\u011bla tomu bohu\u017eel nev\u011bnoval pozornost. Oto\u010dil se zp\u00e1tky k mu\u017ei podrobuj\u00edc\u00edmu se Gustavov\u011b vy\u0161et\u0159en\u00ed, a dr\u017eel sv\u016fj hlas neutr\u00e1ln\u00ed. „Ty jsi doktor, Gustave, to ty mi \u0159ekni.“<\/div>\n
„No, s jistotou to budu v\u011bd\u011bt za p\u00e1r minut.“ Gustav zapnul n\u011bkolik p\u0159\u00edstroj\u016f a vr\u00e1til se s jedn\u00edm podivn\u011b hu\u010d\u00edc\u00edm. „Pros\u00edm, neh\u00fdbat se,“ \u0159ekl k pacientovi. Po n\u011bkolika kliknut\u00edch se Gustav oto\u010dil k obrazovce na zdi, kde se objevilo n\u011bkolik obr\u00e1zk\u016f. „Ne\u00fapln\u00e1 fraktura osm\u00e9ho a jeden\u00e1ct\u00e9ho \u017eebra,“ \u0159ekl Gustav vesele, „p\u0159esn\u011b, jak jsem si myslel,“ dodal, ne\u017e se oto\u010dil zp\u00e1tky ke dv\u011bma pr\u00e1zdn\u00fdm v\u00fdraz\u016fm. „\u017d\u00e1dn\u00e1 zlomen\u00e1 \u017eebra,“ \u0159ekl jednodu\u0161e.<\/div>\n
\n

Mu\u017e se tak\u00e9 dozv\u011bd\u011bl, \u017ee utrp\u011bl men\u0161\u00ed p\u0159epnut\u00ed ramene, m\u00e1 bouli na hlav\u011b, dva monokly, roztr\u017een\u00fd ret, kter\u00fd vy\u017eadoval n\u011bkolik steh\u016f, a dal\u0161\u00edch n\u011bkolik pak na rozseknut\u00e9 obo\u010d\u00ed. Na t\u011ble a tv\u00e1\u0159i pak m\u00e1 velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed mod\u0159in a podlitin. Jin\u00fdmi slovy, net\u011b\u0161il se na to, a\u017e se v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b uvid\u00ed v zrcadle.<\/p><\/div>\n

„Doktore Sch\u00e4fere,“ mu\u017e si odka\u0161lal. „\u0158\u00edkal jste, \u017ee tohle nen\u00ed nemocnice?“ Znovu sed\u011bl, aby se nechal ov\u00e1zat. Mu\u017e, kter\u00e9ho doktor p\u0159edstavil jako Billa, m\u00edstnost opustil a mumlal si n\u011bco o tom, \u017ee jde naj\u00edt n\u011bjakou postel. To jej pon\u011bkud zm\u00e1tlo, ale byl unaven\u00fd a p\u0159es napuchl\u00e1 v\u00ed\u010dka jen sotva vid\u011bl, a\u010dkoliv mu doktor pov\u011bd\u011bl, \u017ee to za p\u00e1r dn\u00ed splaskne.<\/div>\n
„Jsi u n\u00e1s doma,“ vysv\u011btlil Gustav. „M\u00edsto, kde jsme t\u011b na\u0161li, bylo bl\u00ed\u017e na\u0161emu domovu ne\u017e nemocnici.“ Byla to pravda, i kdy\u017e ne o tolik, a Gustav v\u011bd\u011bl, \u017ee mlad\u00fd mu\u017e je po\u0159\u00e1d dost dezorientovan\u00fd na to, aby zpochyb\u0148oval sv\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 m\u00edsto pobytu. „M\u016f\u017eeme si promluvit pozd\u011bji, te\u010f bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e si odpo\u010dine\u0161. Vezmi si tohle, pom\u016f\u017eou ti s bolest\u00ed, zabr\u00e1n\u00ed z\u00e1n\u011btu a pom\u016f\u017eou ti sp\u00e1t.“ Gustav podal pacientovi mal\u00fd pap\u00edrov\u00fd kal\u00ed\u0161ek s pr\u00e1\u0161ky a dodal, \u017ee jeho pohyb v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dnech bude pot\u0159eba b\u00fdt omezen.<\/div>\n
\n

Mu\u017e dr\u017eel pr\u00e1\u0161ky chv\u00edli na dlani. Byly tam v\u011bci, kter\u00e9 st\u00e1le nedok\u00e1zal vysv\u011btlit, ale zat\u00edmco d\u0159\u00edve jeho instinkty selhaly, nyn\u00ed mu \u0159\u00edkaly, \u017ee je v bezpe\u010d\u00ed. P\u0159ik\u00fdvl a s trochou \u00fasil\u00ed tabletky spolkl; bolelo jej i jen d\u00fdchat.<\/p><\/div>\n

„D\u011bkuju, doktore,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Jsem\u2026 opravdu vd\u011b\u010dn\u00fd. N\u011bkolik dn\u00ed odpo\u010dinku bude dobr\u00fdch a potom u\u017e v\u00e1s nebudu obt\u011b\u017eovat.“ V\u00e1gn\u011b si v\u0161iml, \u017ee mu na to doktor neodpov\u011bd\u011bl, ale ta my\u0161lenka mu vyl\u00e9tla z hlavy, jak se soust\u0159edil na slezen\u00ed z leh\u00e1tka. Zrovna se mu poda\u0159ilo postavit na vlastn\u00ed nohy, kter\u00e9 m\u011bl jako z \u017eel\u00e9, a ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f ke dve\u0159\u00edm, kdy\u017e se zastavil, nejist\u00fd, kam m\u00e1 j\u00edt. V tu chv\u00edli ve\u0161el Bill, jako by to v\u011bd\u011bl, a mu\u017e p\u0159e\u0161l\u00e1pl s rozpaky nad svou \u00falevou, a tv\u00e1\u0159 se mu rozho\u0159ela, kdy\u017e Bill naklonil hlavu na stranu, jako by to vyc\u00edtil. Na\u0161t\u011bst\u00ed Bill nic ne\u0159ekl a nab\u00eddl mu sv\u00e9 rameno, p\u0159i\u010dem\u017e odm\u00e1vl jakoukoliv Gustavovu pomoc, ne\u017e se vydali ven z m\u00edstnosti.<\/div>\n
\n

Pomalu kr\u00e1\u010deli chodbou a ticho kolem p\u0159eru\u0161ovaly pouze jejich tich\u00e9 kroky a mu\u017e\u016fv trhan\u00fd dech. L\u00e9ky, kter\u00e9 mu l\u00e9ka\u0159 dal, odstranily tu nejhor\u0161\u00ed bolest, ale letargie jej je\u0161t\u011b nezas\u00e1hla. Tak\u00e9 si byl n\u00e1hle mnohem v\u00edce v\u011bdom pa\u017ee okolo sv\u00fdch zad, kter\u00e1 jej opatrn\u011b podp\u00edrala; s\u00edla toho \u0161t\u00edhl\u00e9ho t\u011bla tak bl\u00edzko jeho byla\u2026 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00fd pocit.<\/p><\/div>\n

Billova ruka, nejprve chladn\u00e1, nyn\u00ed proti jeho k\u016f\u017ei \u017ehnula, a\u017e se mu na z\u00e1tylku tvo\u0159ily kapi\u010dky potu. Na jeho klop\u00fdtnut\u00ed Bill reagoval rychle, rukou vyjel po mu\u017eov\u011b boku tak, aby se vyhnul zran\u011bn\u00fdm \u017eebr\u016fm. Mu\u017e zalapal po dechu sp\u00ed\u0161e nad t\u00edm pocitem ne\u017e bolest\u00ed, rty stiskl k sob\u011b, kdy\u017e mu ta sam\u00e1 ruka se spaluj\u00edc\u00edm pocitem p\u0159ejela zp\u00e1tky dol\u016f, a Bill se zd\u00e1l b\u00fdt naprosto nev\u011bdom\u00fd k efektu, kter\u00fd na n\u011bj m\u011bl. \u017de se mohl c\u00edtit i jen vzd\u00e1len\u011b vzru\u0161en\u011b ve sv\u00e9m sou\u010dasn\u00e9m stavu jej znerv\u00f3z\u0148ovalo, a tak si odka\u0161lal a zam\u00ed\u0159il k n\u011bjak\u00e9mu rozpt\u00fdlen\u00ed.<\/p>\n

„Ehm\u2026 ty jsi Bill?“ Zeptal se a nato\u010dil hlavu, aby na n\u011bj nakoukl sv\u00fdma napuchl\u00fdma o\u010dima. „D\u011bkuju, uh, za tohle v\u0161echno,“ rukou neur\u010dit\u011b m\u00e1vl kolem.<\/div>\n

„To je v po\u0159\u00e1dku,“ Bill se na n\u011bj pod\u00edval, jejich tv\u00e1\u0159e byly bl\u00edzko. Gustav o\u010distil v\u0161echnu krev a jemn\u00e9 rysy mu\u017eovy tv\u00e1\u0159e nyn\u00ed mnohem v\u00edce vystupovaly. „Ty m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 jm\u00e9no?“<\/div>\n
„Ach.“ \u0158ekl mu\u017e p\u0159ekvapen\u011b nad t\u00edm nedopat\u0159en\u00edm. „Tom. Ale myslel bych si, \u017ee u\u017e sis prohl\u00e9dl moji ob\u010danku v kapse bundy,“ dodal s pousm\u00e1n\u00edm, rty se mu obr\u00e1tily do lstiv\u00e9ho \u00fa\u0161klebku, aby ze sv\u00fdch slov odstranil v\u00fd\u010ditku. „J\u00e1 bych to ud\u011blal.“<\/div>\n
Koutek Billov\u00fdch rt\u016f sebou \u0161kubnul, dokonce i kdy\u017e se zatv\u00e1\u0159il nevinn\u011b. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne,“ zalhal Bill hladce. „Je to n\u011bco, co d\u011bl\u00e1te tam, odkud poch\u00e1z\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Bill z n\u011bj zjevn\u011b tahal informace, ale Tomovi to nevadilo. „New York. Ale narozen a vychov\u00e1n v N\u011bmecku, v\u011bt\u0161inou. A ne, to jen j\u00e1.“ Tom se zazubil, pak sebou \u0161kubnul a sykl, jak mu stehy zatahaly za ret.<\/div>\n
\n

„Bol\u00ed to hodn\u011b?“ Zeptal se Bill, kdy\u017e kone\u010dn\u011b do\u0161li do pokoje, a nato\u010dil jejich t\u011bla bokem, aby pro\u0161li dve\u0159mi.<\/p><\/div>\n

„Jo,“ vzdychl Tom, jejich o\u010di se setkaly, kdy\u017e jej Bill polo\u017eil na postel. „No, n\u011bjakou dobu se ur\u010dit\u011b nebudu l\u00edbat.“<\/div>\n
„No, to z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak\u00fdm zp\u016fsobem,“ \u0159ekl Bill, pak v duchu zaklel. Co to \u0159\u00edk\u00e1?<\/em><\/div>\n
Rychle vstal a ignoroval Tomovo „Ale, v\u00e1\u017en\u011b?“ zat\u00edmco se rychle p\u0159esunul ke dve\u0159\u00edm. „Kdybys n\u011bco pot\u0159eboval, budu-„<\/div>\n
„Bille? Po\u010dkej!“<\/div>\n
Bill se oto\u010dil a spat\u0159il st\u00e1le sed\u00edc\u00edho Toma s nepohodln\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. „Ano?“<\/div>\n
„J\u00e1, ehm, nedok\u00e1\u017eu si s\u00e1m sundat tenisky ani kalhoty\u2026“ Odml\u010del se p\u0159i pohledu na Billovu tv\u00e1\u0159. „Norm\u00e1ln\u011b bych o to ne\u017e\u00e1dal; no, ne takhle.“ Tom\u016fv polovi\u010dn\u00ed \u00fa\u0161klebek poklesl, jakmile Bill ve\u0161el zp\u00e1tky dovnit\u0159 s ne\u010diteln\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Opravdu si p\u0159\u00e1l, aby na druh\u00e9ho mu\u017ee vid\u011bl l\u00e9pe, proto\u017ee krom\u011b bolesti, to, co c\u00edtil, bylo velmi zaj\u00edmav\u00e9, a zd\u00e1lo se, \u017ee to poch\u00e1z\u00ed od Billa, co\u017e jej uchvacovalo je\u0161t\u011b v\u00edc. Zamrkal, kdy\u017e Bill poklekl s rukou na jeho chodidle.<\/div>\n
Bill k Tomovi vzhl\u00e9dl s pozvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm. „A jak bys o to norm\u00e1ln\u011b \u017e\u00e1dal?“<\/div>\n
„Pros\u00edm.“ Tom\u016fv hlas byl ospal\u00fd a t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161eptal.<\/div>\n
\n

Tom c\u00edtil, jak prsty tahaly za tkani\u010dky jeho tenisek, sly\u0161el zadun\u011bn\u00ed, jak Bill odhodil jednu botu a pak druhou, ale jeho t\u011blo brn\u011blo, navzdory letargii, kter\u00e1 byla zp\u016fsobena pr\u00e1\u0161ky na span\u00ed. C\u00edtil, jak byl lehce nadzvednut a polo\u017een na postel. Bill m\u011bl jedno koleno polo\u017een\u00e9 na posteli a Tom c\u00edtil n\u00e1hl\u00e9 nap\u011bt\u00ed mezi nimi, kdy\u017e se Billova ruka p\u0159esunula na vr\u0161ek Tomov\u00fdch kalhot.<\/p><\/div>\n

M\u011bla by to b\u00fdt jednoduch\u00e1 z\u00e1le\u017eitost. Odepnout knofl\u00edk, rozepnout zip a sundat kalhoty.<\/div>\n
Nebylo tam nic, alespo\u0148 co Tom mohl \u0159\u00edct, co by na tom v\u0161em bylo jednoduch\u00e9. Bill m\u011bl jednu ruku lehce zap\u0159enou o vr\u0161ek kalhot, ale Tom mohl c\u00edtit jemn\u00e9 cestov\u00e1n\u00ed prst\u016f, jak se rozep\u00ednal zip. Ty sam\u00e9 prsty vklouzly pod l\u00e1tku, aby uchopily okraje, chladn\u00e9 prsty proti k\u016f\u017ei na jeho boc\u00edch lehce zatahaly za materi\u00e1l; dla\u0148 se mu ot\u0159ela o stehno jakoby n\u00e1hodou a pak znovu, jen si t\u00edm nedok\u00e1zal b\u00fdt jist\u00fd.<\/div>\n
\n

Tom zav\u0159el o\u010di, sna\u017eil se klidn\u011b d\u00fdchat, jak zbytek l\u00e1tky sklouzl z jeho dlouh\u00fdch nohou a zanech\u00e1val jej tak pouze v \u010dern\u00fdch boxerk\u00e1ch. Dokonce i ta jednoduch\u00e1 \u010dinnost, kdy p\u0159es n\u011bj Bill p\u0159et\u00e1hl p\u0159ikr\u00fdvku, se zd\u00e1la b\u00fdt\u2026 v\u00edc. Zadn\u00ed strana Billov\u00fdch neht\u016f se jen lehce ot\u0159ela o jeho stehna, p\u0159esto se ten pocit roz\u0161\u00ed\u0159il a\u017e do jeho rozkroku, tepl\u00fd a t\u011b\u017ek\u00fd, a\u017e se Tomovi zasekl dech v hrdle. Mus\u00edm m\u00edt halucinace<\/em>, pomyslel si, v \u017ealudku mu zav\u00ed\u0159ilo. Uc\u00edtil zalecht\u00e1n\u00ed dechu proti sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

„Spi dob\u0159e, Tome Kaulitzi,“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l, ani v nejmen\u0161\u00edm se nec\u00edtil b\u00fdt dot\u010den, \u017ee si Bill p\u0159ece jen prohl\u00e9dl jeho ob\u010danku. Otev\u0159el jedno oko a byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e Billa spat\u0159il u dve\u0159\u00ed, jeliko\u017e jej nesly\u0161el se pohnout. Pak jej letargie zcela p\u0159emohla, a on kone\u010dn\u011b upadl do bla\u017een\u00e9ho sp\u00e1nku.<\/p>\n

autor: SunlovestheMoon<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: SunlovestheMoon Auto zam\u00ed\u0159ilo k vysok\u00e9 budov\u011b a p\u0159\u00edmo na soukrom\u00e9 parkovi\u0161t\u011b. Mlad\u00fd mu\u017e byl u\u017e v tuto chv\u00edli v\u00edce m\u00e9n\u011b p\u0159i smyslech, s jednou rukou kolem ramene sv\u00e9ho zachr\u00e1nce, zat\u00edmco byl pomalu vytahov\u00e1n z auta, a matn\u011b si p\u0159itom pov\u0161iml jejich<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[714],"tags":[],"class_list":["post-160","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-in-my-eyes"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/160","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=160"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/160\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=160"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=160"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=160"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}