{"id":16009,"date":"2008-11-15T18:00:00","date_gmt":"2008-11-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=15973"},"modified":"2008-11-15T18:00:00","modified_gmt":"2008-11-15T17:00:00","slug":"rebel-ii-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/11\/15\/rebel-ii-2\/","title":{"rendered":"Rebel II 2."},"content":{"rendered":"
\n
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Jenom\u017ee o tom si mohl nechat zd\u00e1t\u2026<\/div>\n
To bylo toti\u017e to jedin\u00e9, co mohl d\u011blat p\u0159i pohledu do bratrovy n\u00e1dhern\u00e9 tv\u00e1\u0159e, je\u017e na n\u011bj ustaran\u011b hled\u011bla. Tom si v\u0161ak moc dob\u0159e pamatoval, kdy\u017e v jeho o\u010d\u00edch vid\u011bl cht\u00ed\u010d\u2026 touhu, vzru\u0161en\u00ed. Jako by je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d znal p\u0159esnou chu\u0165 jeho rt\u016f a v\u016fni jeho t\u011bla. Tak r\u00e1d by to poznal, i kdyby to m\u011blo b\u00fdt naposled\u2026 jenom\u017ee se p\u0159es to v\u0161echno jaksi po\u0159\u00e1d nedok\u00e1zal p\u0159en\u00e9st. M\u00edsto bratrov\u00fdch roztou\u017een\u00fdch polibk\u016f c\u00edtil Robyino chladn\u00e9 objet\u00ed. M\u00edsto jeho zvoniv\u00e9ho sm\u00edchu sly\u0161el jenom ur\u00e1\u017eky a d\u011btsk\u00fd pl\u00e1\u010d. Jak sm\u011b\u0161n\u00e9\u2026 Sta\u010dil jedin\u00fd rok k tomu, aby se jeho \u017eivot zm\u011bnil k nepozn\u00e1n\u00ed. A on n\u00e1hle nepozn\u00e1val ani s\u00e1m sebe.<\/div>\n
\n

„Nem\u011bl jsi jezdit. Nem\u011bl sis d\u011blat zbyte\u010dn\u00e9 starosti,“ ta neosobnost, s jakou k Billovi vzhl\u00ed\u017eel, j\u00edm p\u0159\u00edmo prosakovala a mal\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dky bolesti se jim ob\u011bma zabod\u00e1valy do srdce jako neviditeln\u00e9 d\u00fdky. Bill nesouhlasn\u011b zavrt\u011bl hlavou a pot\u00e9 se jemn\u011b dotknul b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f Tomovy tv\u00e1\u0159e.<\/p><\/div>\n

„Jsi p\u0159eci moje dvoj\u010de. A je tady p\u0159eci i to mal\u00e9. J-j\u00e1 jsem ti cht\u011bl jenom pomoct,“ za\u0161eptal ti\u0161e, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak pohotov\u011b sklonil tv\u00e1\u0159, jeliko\u017e se jeho rty nev\u011bdomky bl\u00ed\u017eily k t\u011bm bratrov\u00fdm, kter\u00e9 byly m\u00edrn\u011b pootev\u0159en\u00e9. „Kdybys cht\u011bl, m\u016f\u017eu tak\u00e9 odej\u00edt k na\u0161im. K-kdy\u017e m\u011b tady nechce\u0161, t-tak mi to klidn\u011b \u0159ekni. J\u00e1 to pochop\u00edm,“ smutn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a sna\u017eil se v sob\u011b potla\u010dit tu neust\u00e1vaj\u00edc\u00ed touhu pol\u00edbit jej. Alespo\u0148 na malink\u00fd okam\u017eik se dotknout jeho rt\u016f\u2026 Snil o nich cel\u00fd rok. Jin\u00fdm rt\u016fm se neodevzdal. P\u0159esto v\u0161ak nad\u011bje, \u017ee by mezi nimi je\u0161t\u011b mohlo n\u011bkdy n\u011bco b\u00fdt, byla v\u00edce ne\u017e nepatrn\u00e1.<\/div>\n
\n
Tom m\u011bl te\u010f svou rodinu. Vzal si Roby, a dokonce spolu m\u011bli d\u00edt\u011b. A d\u00edt\u011b nen\u00ed n\u011bjak\u00e1 v\u011bc, kterou byste jako opot\u0159ebovanou mohli odlo\u017eit n\u011bkam do sk\u0159\u00edn\u011b. To miminko jist\u011b vzniklo v z\u00e1palu v\u00e1\u0161n\u011b a je plodem jejich l\u00e1sky. A proto jej necht\u011bl provokovat. Necht\u011bl se znovu tr\u00e1pit a zapom\u00ednat. L\u00e1sku v sob\u011b dok\u00e1zal potla\u010dovat natolik, \u017ee nebyla v\u016fbec viditeln\u00e1. Sna\u017eil se na Toma hled\u011bt jako na bratra, jenom\u017ee si t\u00edm v\u016fbec neuv\u011bdomoval, jak moc t\u00edm lhal nejenom sob\u011b, ale tak\u00e9 jemu\u2026<\/div>\n
Bill necht\u011bl nad\u011blat pot\u00ed\u017ee hned v noci, a proto se na mal\u00e9ho odm\u00edtl pod\u00edvat. Moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak by z\u0159ejm\u011b Roby reagovala a on opravdu nem\u011bl s\u00edlu stav\u011bt se proti n\u00ed. Vlastn\u011b u\u017e nem\u011bl s\u00edlu na nic.<\/div>\n
Kdysi si o sob\u011b myslel, \u017ee je siln\u00fd a zvl\u00e1dne v\u0161echno s\u00e1m. Zvl\u00e1dal pohrdav\u00e9 pohledy ostatn\u00edch, i k\u0159ik t\u011bch, od kter\u00fdch to nejm\u00e9n\u011b \u010dekal. Sna\u017eil se bojovat proti v\u0161em, co se mu sna\u017eili n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem ubl\u00ed\u017eit. Ale te\u010f prost\u011b prohr\u00e1l. Jeho soupe\u0159 byl t\u00edm nejk\u0159eh\u010d\u00edm na sv\u011bt\u011b, p\u0159esto v\u0161ak v sob\u011b ukr\u00fdval neskute\u010dnou s\u00edlu. Bill prost\u011b nedok\u00e1zal bojovat proti mal\u00e9mu miminku. P\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, jak se to mal\u00e9 c\u00edt\u00ed\u2026 p\u0159i\u0161lo p\u0159eci o star\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku\u2026<\/div>\n
Nikdy nepozn\u00e1, jak\u00e9 to je, b\u00fdt chr\u00e1n\u011bn\u00fd. Nikdy nepozn\u00e1, jak v\u0159el\u00e9 a bezpe\u010dn\u00e9 mohlo b\u00fdt jejich vz\u00e1jemn\u00e9 objet\u00ed. Zdali je\u0161t\u011b bude m\u00edt sourozence, je jenom ve hv\u011bzd\u00e1ch. O to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak u\u017e stihl p\u0159ij\u00edt. A p\u0159esn\u011b tak se c\u00edtil i Bill. Dobrovoln\u011b se vzdal l\u00e1sky k bratrovi, a\u010dkoliv jej to neskute\u010dn\u011b bolelo. Skoro celou noc nedok\u00e1zal usnout\u2026<\/div>\n
Bezc\u00edln\u011b brouzdal v my\u0161lenk\u00e1ch a vzpom\u00ednk\u00e1ch, na kter\u00e9 by nejrad\u011bji zapomn\u011bl. V hrd\u00fdch o\u010d\u00edch ukr\u00fdval stopy slz a neskute\u010dn\u00e9 bolesti, kterou se sna\u017eil p\u0159ed sv\u00fdm bratrem ukr\u00fdvat. Nev\u011bd\u011bl, jak dlouho to takhle vydr\u017e\u00ed. Nev\u011bd\u011bl, zdali to v\u016fbec bude m\u00edt n\u011bjak\u00fd smysl, p\u0159esto to v\u0161ak cht\u011bl zkusit. Tom jej te\u010f pot\u0159eboval, i kdy\u017e to vlastn\u011b nedal najevo…<\/div>\n
Mohlo b\u00fdt n\u011bco po p\u016fl \u0161est\u00e9, slunce dokonce nem\u011blo \u0161anci je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b rozz\u00e1\u0159it okol\u00ed, Bill v\u0161ak ji\u017e dlouho sed\u011bl u okna a beze slova pozoroval, jak se m\u011bsto pomalu vzbouz\u00ed. Vlasy mu visely pod\u00e9l tv\u00e1\u0159e a rty m\u011bl pevn\u011b semknut\u00e9. O\u010dima smutn\u011b \u0161ilhal po pr\u00e1zdn\u00fdch ulic\u00edch a vn\u00edmal ten chlad, kter\u00fd j\u00edm prostupoval. Byla mu zima, p\u0159esto v\u0161ak nedok\u00e1zal vst\u00e1t a j\u00edt se obl\u00e9knout. Sed\u011bl tam jenom v trenk\u00e1ch a kr\u00e1tk\u00e9m triku a dlan\u011b marn\u011b t\u0159el o promrzl\u00e1 kolena. Ze zamy\u0161len\u00ed jej vytrhlo slab\u00e9 vrznut\u00ed dve\u0159\u00ed a pot\u00e9 Tomovo za\u0161ept\u00e1n\u00ed jeho jm\u00e9na. Bill sebou urychlen\u011b trhl, vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak naprosto ztuhl a p\u0159\u00edmo \u0161okovan\u011b z\u00edral na malinkat\u00fd uzl\u00ed\u010dek v bratrov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Chci ti n\u011bkoho p\u0159edstavit,“ hlas se mu m\u00edrn\u011b chv\u011bl, jak pomalu kr\u00e1\u010del k bratrovi, zat\u00edmco sv\u00e9ho synka pe\u010dliv\u011b dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
Bill se na to mal\u00e9 miminko nemohl vynad\u00edvat. Byl p\u0159esn\u011b jako oni dva na fotk\u00e1ch, kter\u00e9 jim ukazovala mamka. Tak malink\u00fd a bezbrann\u00fd\u2026 A proti tomuhle by m\u011bl bojovat?! S t\u00edmhle by se m\u011bl pr\u00e1t o svou l\u00e1sku?! To by p\u0159eci nedok\u00e1zal nikdo\u2026 „Tohle je tv\u016fj synovec\u2026 Bill,“ doplnil a zni\u010den\u00fdm pohledem prob\u011bhl Billovu n\u00e1dhernou tv\u00e1\u0159. Billovi z o\u010d\u00ed st\u00e9kaly slzy, jenom nev\u011bd\u011bl, zdali jsou to slzy \u0161t\u011bst\u00ed, nebo slzy velik\u00e9 bolesti. To mal\u00e9 miminko se dokonce jmenovalo po n\u011bm\u2026<\/div>\n
„T-tome, j-j\u00e1 jsem-“ n\u00e1hle nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. S t\u00edmhle nepo\u010d\u00edtal. Obraz Toma s mal\u00fdm d\u00edt\u011btem v n\u00e1ru\u010d\u00ed jej naplnil zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pocitem, kter\u00e9mu nerozum\u011bl. Bylo tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sledovat sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd dr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00e9 d\u00edt\u011b\u2026 Roby te\u010f m\u011bla jist\u011b v\u0161echno, po \u010dem tak dlouho tou\u017eila. M\u011bla Toma, Tomovo d\u00edt\u011b a tak\u00e9 dostala Billa na sam\u00e9 dno. A tohle p\u0159eci cht\u011bla ze v\u0161eho nejv\u00edc\u2026<\/div>\n
\n

„Chce\u0161 si jej podr\u017eet?“ Tom se na n\u011bj smutn\u011b usm\u00e1l, a kdyby mohl, dlouze by jej pol\u00edbil. Bill se na n\u011bj vypla\u0161en\u011b pod\u00edval, pot\u00e9 v\u0161ak nesm\u011ble k\u00fdvnul a nastavil dlan\u011b, do kter\u00fdch mu Tom opatrn\u011b polo\u017eil sv\u00e9ho syna.<\/p><\/div>\n

„J-je\u2026 je tak kr\u00e1sn\u00fd,“ Bill se slzami v o\u010d\u00edch sledoval, jak se na n\u011bj miminko zv\u011bdav\u011b d\u00edv\u00e1 a natahuje po n\u011bm drobn\u00e9 p\u011bsti\u010dky. „Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd,“ za\u0161eptal a jenom nepatrn\u011b pohl\u00e9dl na bratra, kter\u00fd si kleknul k jeho noh\u00e1m a napravil mal\u00e9mu malinkat\u00e9 ba\u010dk\u016frky. Tom se na n\u011bj v\u0161ak pod\u00edval zklaman\u00fdm pohledem a smutn\u011b sv\u011bsil hlavu.<\/div>\n
„Vypad\u00e1m tak?! Mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem to takhle cht\u011bl?!“ nedok\u00e1zal v sob\u011b potla\u010dit vy\u010d\u00edtav\u00fd t\u00f3n, a i kdy\u017e se sna\u017eil, hled\u011bl na Billa p\u0159\u00edmo chladn\u00fdma o\u010dima. Bill se pod s\u00edlou Tomova pohledu necht\u011bn\u011b zachv\u011bl a rad\u011bji jeho o\u010d\u00edm unikal.<\/div>\n
Moc dob\u0159e toti\u017e v\u011bd\u011bl, na co nar\u00e1\u017e\u00ed. M\u011blo by v\u0161ak smysl je\u0161t\u011b n\u011bco rozr\u00fdvat? R\u00e1ny byly mo\u017en\u00e1 u\u017e zaschl\u00e9 \u010dasem, ale ta bolest a jizva nikdy nezmiz\u00ed. U\u017e se na sebe nikdy nebudou moci d\u00edvat jako dva brat\u0159i, proto\u017ee jejich srdce tloukla jenom pro toho druh\u00e9ho, i kdy\u017e se sna\u017eili dos\u00e1hnout p\u0159esn\u00e9ho opaku. Svou l\u00e1sku a touhu po tom druh\u00e9m rad\u011bji ukr\u00fdvali za z\u00e1vojem chladu a ignorace. Jejich o\u010di \u017ehnuly bolest\u00ed a pr\u00e1zdnotou\u2026<\/div>\n
\n

„Takhle nemluv. M\u00e1\u0161 p\u0159eci n\u00e1dhern\u00fdho syna a-“ na chvilku se odml\u010del a trpce p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. „A taky i \u017eenu,“ dopov\u011bd\u011bl tich\u00fdm hlasem a jemn\u011b pohladil Billovy plav\u00e9 vl\u00e1sky.<\/p><\/div>\n

„Taky jsi zapomn\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee jsem u\u017e o jednoho p\u0159i\u0161el,“ Tom se nesna\u017eil b\u00fdt v\u016fbec mil\u00fd. Jeho chov\u00e1n\u00ed bylo pozna\u010deno trpkost\u00ed. V\u016fbec si neuv\u011bdomoval, jak moc t\u00edm bratrovi ubli\u017euje.<\/div>\n
„Tome, ale za to ty nem\u016f\u017ee\u0161. Nebyla to tv\u00e1 vina.“ Bill si mal\u00e9ho op\u0159el o sv\u016fj hrudn\u00edk a poslouchal jemn\u00e9 mlask\u00e1n\u00ed, je\u017e vych\u00e1zelo z jeho mal\u00fdch bezzub\u00fdch \u00fast. Mal\u00fd Bill vn\u00edmal tlukot srd\u00ed\u010dka sv\u00e9ho „strejdy“ a pomalu p\u0159iv\u00edral v\u00ed\u010dka. Tom se nad t\u00edm m\u011bkce pousm\u00e1l a pot\u00e9 se posadil vedle bratra.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed\u0161 se mu… Nev\u00edm pro\u010d, ale kdy\u017e jej m\u00e1 v n\u00e1ru\u010d\u00ed Roby, po\u0159\u00e1d pl\u00e1\u010de,“ vzdychl si zt\u011b\u017eka, av\u0161ak to bylo jedin\u00e9, co stihl, ne\u017e se do ob\u00fdv\u00e1ku p\u0159i\u0159\u00edtila divok\u00e1 raketa a smetla v\u0161echnu tu jemnou a uvoln\u011bnou atmosf\u00e9ru.<\/div>\n
„A tohle m\u00e1 b\u00fdt jako co?!“ Roby p\u0159\u00edmo je\u010dela, kdy\u017e zahl\u00e9dla ve sv\u00e9m ob\u00fdv\u00e1ku osobu, o kter\u00e9 doufala, \u017ee ji u\u017e nikdy nespat\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Roby, prosim t\u011b, p\u0159esta\u0148. Bill tady z\u016fstane jenom n\u011bkolik dn\u016f,“ Tom se sna\u017eil bojovat, ale byl natolik slab\u00fd, \u017ee to p\u0159i prvn\u00edm n\u00e1znaku divok\u00e9 h\u00e1dky vzdal.<\/div>\n
„Okam\u017eit\u011b mi dej m\u00e9ho syna!“ sykla a mal\u00e9ho mu z n\u00e1ru\u010d\u00ed p\u0159\u00edmo vytrhla. I kdy\u017e jsou miminka drobn\u00e1, nejsou hloup\u00e1. Mal\u00fd Bill hned poznal, \u017ee se n\u011bco zm\u011bnilo a ne\u0161\u0165astn\u011b zana\u0159\u00edkal. Roby j\u00edm divoce kol\u00edbala ze strany na stranu, ve snaze uti\u0161it jeho pl\u00e1\u010d, ale marn\u011b.<\/div>\n
\n

Tom se na to u\u017e d\u00e9le nevydr\u017eel d\u00edvat a vzal mal\u00e9ho k sob\u011b.<\/p><\/div>\n

„Bill tady z\u016fstane, jestli se ti to l\u00edb\u00ed nebo ne. A je mi jedno, co \u0159ekne\u0161. Stejn\u011b tak se bude moct dot\u00fdkat mal\u00fdho, a kdy\u017e s t\u00edm m\u00e1\u0161 n\u011bjakej probl\u00e9m, b\u011b\u017e si post\u011b\u017eovat t\u0159eba mamince,“ Bill hned poznal, \u017ee to mezi nima z\u0159ejm\u011b nebude tak r\u016f\u017eov\u00e9, jak si myslel.<\/div>\n
„Tome, ne. J-j\u00e1 m\u016f\u017eu z\u016fstat i u na\u0161ich,“ smutn\u011b na n\u011bj pohl\u00e9dl a vstal. Jak tak koukal, Roby se za ten rok v\u016fbec nezm\u011bnila. Akor\u00e1t jej\u00ed nen\u00e1vist je\u0161t\u011b v\u00edce vzrostla. Byla po\u0159\u00e1d tak chladn\u00e1 a z jej\u00ed tv\u00e1\u0159e \u0161lehala jenom tvrdost a surovost. Tohle nebyla holka pro jeho bratra\u2026<\/div>\n
\n

„Fajn! Jak mysl\u00ed\u0161! Odjedu te\u010f na n\u011bkolik dn\u016f k na\u0161im, ale mal\u00fdho vezmu sebou!“ v\u011bd\u011bla, co m\u00e1 \u0159\u00edct, aby Toma dostala do kouta. Jeho jedin\u00fdm slab\u00fdm m\u00edstem byl toti\u017e jeho bratr a jeho syn. Te\u010f m\u011bla v ruk\u00e1ch hned dv\u011b karty, d\u00edky kter\u00fdm si k sob\u011b um\u011bla Toma p\u0159ipoutat.<\/p><\/div>\n

„Ne, nevezme\u0161. Malej z\u016fstane tady a ty, kdy\u017e chce\u0161, klidn\u011b jdi. Ale sama,“ sna\u017eil se mluvit klidn\u011bj\u0161\u00edm hlasem, jeliko\u017e necht\u011bl miminko, je\u017e se k n\u011bmu v modr\u00fdch dupa\u010dk\u00e1ch ustra\u0161en\u011b tulilo, je\u0161t\u011b v\u00edce polekat. Roby na Billa p\u0159\u00edmo vra\u017eedn\u011b zahl\u00eddla, pot\u00e9 vyb\u011bhla z ob\u00fdv\u00e1ku a utekla si do pokoje sbalit n\u011bkolik v\u011bc\u00ed. Tohle v\u0161ak necht\u011bla nechat jenom tak! V hlav\u011b se j\u00ed zrodil p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd pl\u00e1n, d\u00edky kter\u00e9mu by se Billa zbavila snad jednou pro v\u017edy\u2026<\/div>\n
„M\u011bl jsem odej\u00edt rad\u011bji j\u00e1. Necht\u011bl jsem, abyste se kv\u016fli mn\u011b h\u00e1dali,“ Bill se omlouval pohledem a smutn\u011b tiskl rty.<\/div>\n
„Kdybych si m\u011bl vybrat mezi tebou a j\u00ed, moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, kdo by vyhr\u00e1l. V\u011b\u0159 mi, jsem r\u00e1d, \u017ee z\u016fstane\u0161,“ m\u00edrn\u011b se pousm\u00e1l\u2026<\/div>\n
V hlav\u011b obou se v\u0161ak zrodil velik\u00fd strach. Z\u016fstanou n\u011bkolik dn\u016f sami. Jenom oni dva a miminko, kter\u00e9 v\u0161ak nedok\u00e1\u017ee promluvit\u2026 Poku\u0161en\u00ed bylo a\u017e moc velik\u00e9\u2026<\/p>\n

autor: B-kay
<\/strong> betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Jenom\u017ee o tom si mohl nechat zd\u00e1t\u2026 To bylo toti\u017e to jedin\u00e9, co mohl d\u011blat p\u0159i pohledu do bratrovy n\u00e1dhern\u00e9 tv\u00e1\u0159e, je\u017e na n\u011bj ustaran\u011b hled\u011bla. Tom si v\u0161ak moc dob\u0159e pamatoval, kdy\u017e v jeho o\u010d\u00edch vid\u011bl cht\u00ed\u010d\u2026 touhu, vzru\u0161en\u00ed.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[181],"tags":[],"class_list":["post-16009","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rebel-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16009","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16009"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16009\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16009"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16009"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16009"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}