{"id":16040,"date":"2008-11-12T18:30:00","date_gmt":"2008-11-12T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16004"},"modified":"2008-11-12T18:30:00","modified_gmt":"2008-11-12T17:30:00","slug":"dar-ii-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/11\/12\/dar-ii-25\/","title":{"rendered":"Dar II 25."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Vivian p\u0159ed chv\u00edl\u00ed ode\u0161la s n\u00e1dob\u00edm od ve\u010de\u0159e a Niky z\u016fstala zase sama. Sed\u011bla zabo\u0159en\u00e1 v m\u011bkk\u00e9m k\u0159esle, pe\u010dliv\u011b \u010desala Ka\u010den\u010diny blon\u010fat\u00e9 vl\u00e1sky a bylo j\u00ed smutno. St\u00fdskalo se j\u00ed \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc po \u017eivot\u011b tam venku\u2026 zakazovala si to, v\u011bd\u011bla, \u017ee si t\u00edm nepom\u016f\u017ee, jen sama sebe ni\u010d\u00ed, ale ne\u0161lo to\u2026 slzi\u010dky j\u00ed st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159\u00edch samy od sebe, a kdy\u017e ta slan\u00e1 voda sjela a\u017e ke rt\u016fm, ol\u00edzla ji.<\/div>\n
„Nebre\u010d, ty tele,“ \u0159ekla potichu sama sob\u011b, popot\u00e1hla a ut\u0159ela si nos. „V\u017edy\u0165 se ti nic ned\u011bje\u2026 m\u00e1\u0161 Ka\u010dku, m\u00e1\u0161 Billa\u2026“ zvedla uslzen\u00fd pohled ke stolu, kde st\u00e1l ve stejn\u00e9 poloze obal od c\u00e9d\u00e9\u010dka, z n\u011bho\u017e na ni v\u00e1\u017en\u011b z\u00edral oran\u017eovob\u00edl\u00fd chlapec. Ale nem\u00e1\u0161 m\u00e1mu a t\u00e1tu\u2026<\/em> dodala u\u017e jen v duchu a o\u010di se j\u00ed znovu zalily slzami. Necht\u011bla bre\u010det, cht\u011bla b\u00fdt state\u010dn\u00e1, vzdorovat a nepoddat se tomu, ale dnes ji n\u011bjak opustily s\u00edly. Zalovila v kapse d\u017e\u00edn a vyt\u00e1hla bal\u00ed\u010dek pap\u00edrov\u00fdch kapesn\u00ed\u010dk\u016f, aby se vysmrkala\u2026 U\u017e kdy\u017e se r\u00e1no probudila, byla smutn\u00e1. Nev\u011bd\u011bla pro\u010d, nejsp\u00ed\u0161 se j\u00ed n\u011bco zd\u00e1lo a stesk zv\u00edt\u011bzil nad jej\u00edm odhodl\u00e1n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Celkem u\u017e si zvykla na pravideln\u00fd denn\u00ed re\u017eim – sn\u00eddan\u011b, ob\u011bd, ve\u010de\u0159e, a vyhovovalo j\u00ed to; pravidelnost d\u00e1vala jej\u00edmu \u017eivotu alespo\u0148 n\u011bjakou jistotu, ale strach, kter\u00fd m\u011bla poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e zarachotily kl\u00ed\u010de v z\u00e1mku, v n\u00ed z\u016fst\u00e1val d\u00e1l. N\u011bco j\u00ed \u0159\u00edkalo, \u017ee d\u016fvod, pro\u010d je tu zav\u0159en\u00e1, brzy vyjde najevo, a t\u00e9 chv\u00edle se stra\u0161n\u011b b\u00e1la. Jednoho dne nevstoup\u00ed do dve\u0159\u00ed Viv s j\u00eddlem, ale ten chlap\u2026 t\u00edm si byla jist\u00e1\u2026 jen\u017ee s t\u00edm nemohla v\u016fbec nic d\u011blat\u2026 byla naprosto bezmocn\u00e1 a mohla jen \u010dekat, co si na ni osud p\u0159ichystal. Ut\u0159ela si slzy a znovu se zahled\u011bla na st\u016fl\u2026 Bill\u2026 jej\u00ed l\u00e1ska\u2026 i kdy\u017e platonick\u00e1, ale siln\u00e1\u2026 milovala ho od prvn\u00ed chv\u00edle, kdy vid\u011bla jeho obr\u00e1zek, a kdy\u017e poprv\u00e9 usly\u0161ela jeho hlas, bylo to u\u017e definitivn\u00ed\u2026 byl vlastn\u011b jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd j\u00ed tu poskytoval \u00fat\u011bchu, i kdy\u017e jen sv\u00fdm hlasem nebo vyfocen\u00fd na pap\u00ed\u0159e\u2026 nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, \u017ee ona n\u011bkde trp\u00ed a boj\u00ed se o sv\u016fj \u017eivot, ale to mu p\u0159ece nem\u016f\u017ee vy\u010d\u00edtat…<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bla, \u017ee to tak nen\u00ed. Nepamatovala si sv\u00e9 sny, ve kter\u00fdch s Billem mluvila posledn\u00ed dv\u011b noci. Netu\u0161ila, \u017ee se v n\u00ed kone\u010dn\u011b probudily schopnosti, jich\u017e se tak stra\u0161n\u011b b\u00e1la cel\u00e9 d\u011btstv\u00ed. Nev\u011b\u0159ila babi\u010dce\u2026 ani necht\u011bla v\u011b\u0159it, \u017ee si ji to nakonec stejn\u011b najde samo\u2026 myslela si, \u017ee tomu dok\u00e1\u017ee odolat\u2026 necht\u011bla b\u00fdt v\u00fdjime\u010dn\u00e1\u2026 cht\u011bla \u017e\u00edt norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot oby\u010dejn\u00e9 holky. Ten j\u00ed ale z\u0159ejm\u011b nebyl souzen. Osud si pro ni p\u0159ichystal tvrdou zkou\u0161ku\u2026 nejsp\u00ed\u0161 aby ji p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee b\u00fdt v\u00fdjime\u010dn\u00fd nen\u00ed zas tak \u0161patn\u00e9, jak se m\u016f\u017ee zd\u00e1t. Te\u010f, kdy\u017e se v n\u00ed kone\u010dn\u011b v\u0161echno probudilo, byl na \u0159ad\u011b dal\u0161\u00ed stupe\u0148 t\u00e9hle osudov\u00e9 hry.<\/div>\n
Jej\u00ed podv\u011bdom\u00ed se pr\u00e1v\u011b te\u010f rozhodlo, \u017ee u\u017e m\u00e1 dost jin\u00e9 hry\u2026 hry na schov\u00e1vanou, kterou s n\u00edm hr\u00e1lo Nikolino v\u011bdom\u00ed\u2026 rozhodlo se, \u017ee to tak nenech\u00e1 a vylo\u017e\u00ed karty na st\u016fl\u2026<\/div>\n
V tu chv\u00edli naprost\u00e9ho klidu se toti\u017e Niky stalo n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Hlavou j\u00ed probleskla vzpom\u00ednka. Nepatrn\u00fd \u00fatr\u017eek snu, ve kter\u00e9m si s n\u011bk\u00fdm pov\u00eddala\u2026 bylo to tak zn\u00e1m\u00e9\u2026 tak stra\u0161n\u011b bl\u00edzk\u00e9 a d\u016fv\u011brn\u00e9\u2026 zav\u0159ela o\u010di, polo\u017eila hlavu na op\u011bradlo k\u0159esla a zkou\u0161ela si vzpomenout, co to mohlo b\u00fdt. Zast\u0159en\u011b sly\u0161ela n\u011b\u010d\u00ed hlas, ale bylo to tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b divn\u00e9\u2026 ten hlas byl uvnit\u0159 jej\u00ed hlavy a byl j\u00ed pov\u011bdom\u00fd\u2026 nebyl tu nikdo, kdo by st\u00e1l vedle n\u00ed a mluvil, ani to nep\u0159ipom\u00ednalo telefonick\u00fd rozhovor\u2026 bylo to prost\u011b \u00fapln\u011b jin\u00e9, ne\u017e co kdy v \u017eivot\u011b poznala. Divn\u00fd pocit\u2026 Usilovn\u011b se sna\u017eila vzpomenout si, kdy a kde u\u017e tohle za\u017eila\u2026 jen\u017ee jak to p\u0159esn\u011b v t\u011bchhle chv\u00edl\u00edch b\u00fdv\u00e1, ne\u0161lo to. V hlav\u011b vymeteno, pusto a pr\u00e1zdno. Za nic na sv\u011bt\u011b si nemohla vybavit cokoliv, co by j\u00ed mohlo pomoci.<\/p>\n<\/div>\n
Je\u0161t\u011b chv\u00edli to zkou\u0161ela, ale nakonec se vzdala\u2026 nem\u011blo cenu se sna\u017eit vyvolat vzpom\u00ednku zp\u00e1tky\u2026 byl to jen n\u011bjak\u00fd z\u00e1blesk, t\u011b\u017eko mohla d\u011blat n\u011bco v\u00edc\u2026 bezmy\u0161lenkovit\u011b hladila vl\u00e1sky panenky a vzpom\u00ednala na domov\u2026 na rodi\u010de, na Lucku, dokonce i na spolu\u017e\u00e1ka Jirku, kter\u00e9ho u\u017e od \u0161kolky nem\u011bla r\u00e1da, proto\u017ee j\u00ed neust\u00e1le ubli\u017eoval. Jak r\u00e1da by te\u010f koukala na jeho \u0161kleb\u00edc\u00ed se pihat\u00fd obli\u010dej, jen kdyby mohla b\u00fdt zase doma\u2026 slzy se znovu za\u010daly hrnout ven, tak rad\u0161i zav\u0159ela o\u010di a b\u011bhem chvilky za\u010dala pomalu upadat do sp\u00e1nku. Nebr\u00e1nila se tomu, ale po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b vn\u00edmala sv\u011bt kolem sebe, kdy\u017e j\u00ed z ni\u010deho nic hlavou zah\u0159m\u011blo: „Zavolej Billa!“<\/em><\/div>\n
Trhla sebou a prudce otev\u0159ela o\u010di, jak se lekla. Co to bylo? Kde se to vzalo v jej\u00ed hlav\u011b? Pro\u010d by m\u011bla volat Billa? V\u017edy\u0165 s n\u00edm mluv\u00ed cel\u00fd den, i kdy\u017e on o tom nev\u00ed. D\u00edvala se ospal\u00fdma o\u010dima na jeho fotku a byla v poku\u0161en\u00ed na n\u011bj opravdu zavolat. Usm\u00e1la se sama pro sebe\u2026 Jsem snad cvok? Nebudu p\u0159ece volat n\u011bkoho, kdo m\u011b nem\u016f\u017ee sly\u0161et\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
A p\u0159esn\u011b v tuhle chv\u00edli se j\u00ed rozsv\u00edtilo v hlav\u011b. Cvaklo to, jako by n\u011bkdo zm\u00e1\u010dkl vyp\u00edna\u010d a dosud temnou m\u00edstnost\u00ed se rozlila slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159e\u2026 v\u0161echno se najednou vyno\u0159ilo z mlhy a z\u00edskalo jasn\u00e9 ostr\u00e9 obrysy. Vzpomn\u011bla si na v\u0161e, co se d\u011blo posledn\u00ed t\u0159i noci, dokonce si i uv\u011bdomila, \u017ee tu posledn\u00ed Billa volala marn\u011b, \u017ee se s n\u00ed nespojil. Najednou j\u00ed v\u016fbec nebylo divn\u00e9, jak je to v\u0161echno mo\u017en\u00e9\u2026 prost\u011b to v\u011bd\u011bla.<\/div>\n
„Panebo\u017ee!\u2026 Babi!\u2026 Ono se to fakt splnilo!“ vydechla p\u0159ekvapen\u011b do tich\u00e9 m\u00edstnosti, kdy\u017e pochopila, \u017ee je najednou schopna telepaticky komunikovat. „D\u011bkuju\u2026“ za\u0161eptala, „panebo\u017ee\u2026 d\u011bkuju\u2026“ \u0161\u0165astn\u011b se usm\u00edvala v po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm \u0161oku, a\u017e se kone\u010dn\u011b rozesm\u00e1la\u2026 vysko\u010dila z k\u0159esla, p\u0159itiskla si Ka\u010denku na prsa a radost\u00ed se zato\u010dila, div neupadla. „Babi\u010dko d\u011bkuj\u016f\u2026“ zak\u0159i\u010dela nahlas. Tohle bylo p\u0159ece skv\u011bl\u00e9! N\u00e1dhern\u00e9! Byla to nad\u011bje! Nad\u011bje na z\u00e1chranu! Bill p\u0159ece \u0159\u00edkal, \u017ee ji hled\u00e1, \u017ee ji chce zachr\u00e1nit! Bill\u2026 jej\u00ed l\u00e1ska Bill\u2026 m\u011bla pocit, \u017ee z toho co nevid\u011bt omdl\u00ed\u2026 Tohle bylo tak stra\u0161n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026 tak neskute\u010dn\u00e9\u2026 jako v poh\u00e1dce\u2026 v\u017edy\u0165 ona p\u0159ece u\u017e d\u00e1vno v\u011bd\u011bla, \u017ee je na n\u011bm n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho\u2026 \u017ee je jin\u00fd ne\u017e ostatn\u00ed\u2026 m\u011bl n\u00e1dhernou z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed auru, kter\u00e1 ji fascinovala, a proto byla na jeho fotky schopna z\u00edrat hodiny a zkoumat jej\u00ed barvy. Na ka\u017ed\u00e9 vid\u011bla jin\u00e9, podle toho, jakou m\u011bl zrovna n\u00e1ladu p\u0159i focen\u00ed, jestli mu bylo dob\u0159e nebo \u0161patn\u011b\u2026 a te\u010f je to on, kdo ji chce zachr\u00e1nit\u2026 vysvobodit z tohohle divn\u00e9ho zajet\u00ed\u2026 jen\u017ee nev\u00ed jak, uv\u011bdomila si n\u00e1hle, a jej\u00ed radost na chvilinku zesl\u00e1bla\u2026 Posmutn\u011bla, ale hned to zase hodila za hlavu. Tohle se p\u0159ece mus\u00ed n\u011bjak vy\u0159e\u0161it, hlavn\u00ed bylo, \u017ee o n\u00ed n\u011bkdo v\u00ed, \u017ee se o ni zaj\u00edm\u00e1, hled\u00e1 ji a pov\u00edd\u00e1 si s n\u00ed. A je\u0161t\u011b ke v\u0161emu je to zrovna ON\u2026 mohla za\u017e\u00edt v tu chv\u00edli v\u00edc \u0161t\u011bst\u00ed? T\u011b\u017eko\u2026 tohle bylo v\u00edc, ne\u017e kdy od \u017eivota o\u010dek\u00e1vala.<\/div>\n
Rozhodla se, \u017ee to zkus\u00ed\u2026 Zkus\u00ed zavolat Billa. Te\u010f hned!<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/div>\n
„Bille! Hal\u00f3, Bille, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“<\/em> ru\u0161il n\u011bkdo Billa ze sp\u00e1nku. „Je\u0161t\u011b ne\u2026 Nech m\u011b sp\u00e1t, Tomi,“<\/em> pomyslel si otr\u00e1ven\u011b, a automaticky my\u0161lenku odeslal tomu, kdo ho budil\u2026 oto\u010dil se na druhou stranu a p\u0159ikryl si hlavu pe\u0159inou. Najednou se mu v hlav\u011b ozval d\u00edv\u010d\u00ed sm\u00edch.<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem Tom, jsem Niky,“<\/em> sly\u0161el z\u0159eteln\u011b. „Niky?“ \u0159ekl nahlas a otev\u0159el prudce o\u010di. Posadil se na posteli a z\u00edral do \u0161era pokoje. V tu chv\u00edli si uv\u011bdomil, \u017ee by si m\u011bl zpr\u00e1vu pro ni pomyslet, aby ho sly\u0161ela. „Niky, ahoj\u2026 kolik je hodin?“<\/em> zeptal se zmaten\u011b a sna\u017eil se zaost\u0159it na bud\u00edk. N\u011bjak se nemohl zorientovat v \u010dase, ale sp\u00edc\u00ed Tom t\u011bsn\u011b vedle n\u011bj mu p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee \u0161li sp\u00e1t a\u017e r\u00e1no\u2026 \u010d\u00edslo 7:09, sv\u00edt\u00edc\u00ed \u010derven\u011b na bud\u00edku, bude nejsp\u00ed\u0161 ve\u010dern\u00ed \u010das. Potvrdilo mu to i zakru\u010den\u00ed jeho \u017ealudku, kter\u00e9 se vz\u00e1p\u011bt\u00ed ozvalo do ticha pokoje.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m na discmanu p\u016fl sedm\u00fd, ale nev\u00edm, jestli je to p\u0159esn\u011b, \u0159\u00eddila jsem si to odhadem,“<\/em> odpov\u011bd\u011bla mu Niky a po\u0159\u00e1d bylo sly\u0161et v jej\u00edm hlase radost.<\/div>\n
„Bude \u010dtvrt na osm, tak si to oprav,“<\/em> automaticky odpov\u011bd\u011bl, a a\u017e pot\u00e9 mu teprve do\u0161lo, co vlastn\u011b Niky \u0159ekla. „P\u016fl sedm\u00fd ve\u010der? Ty m\u011b vol\u00e1\u0161 v p\u016fl sedm\u00fd ve\u010der?“ z<\/em>opakoval zmaten\u00fd z toho, jak je to mo\u017en\u00e9. „V\u017edy\u0165 dote\u010f to \u0161lo jen v noci\u2026“<\/em><\/div>\n
„Jo, ale n\u011bco se zm\u011bnilo\u2026 m\u00e1m pro tebe dobrou zpr\u00e1vu,“<\/em> nad\u0161en\u011b pos\u00edlala my\u0161lenky jednu za druhou z radosti, \u017ee j\u00ed to tak perfektn\u011b jde. U\u010dila se rychle\u2026<\/div>\n
„Tak pov\u00eddej a nenap\u00ednej,“<\/em> usm\u00e1l se Bill a mezit\u00edm udiven\u011b hypnotizoval hrn\u00ed\u010dek a k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l, kter\u00e9 le\u017eely ne\u010dinn\u011b na jeho no\u010dn\u00edm stolku vedle postele a do t\u00e9hle konverzace evidentn\u011b nezasahovaly. To bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale vysv\u011btlen\u00ed p\u0159i\u0161lo vz\u00e1p\u011bt\u00ed od Niky.<\/div>\n
„Poprv\u00e9 s tebou mluv\u00edm a v\u00edm o tom,“<\/em> vydechla nad\u0161en\u011b Niky. „J\u00e1 v\u00edm, zn\u00ed to divn\u011b, ale a\u017e dodne\u0161ka se mi to v\u0161echno jenom zd\u00e1lo,“<\/em> dodala, aby mu to n\u011bjak l\u00edp vysv\u011btlila.<\/div>\n
„Jak zd\u00e1lo? Ty jsi spala, kdy\u017e jsme spolu mluvili?“<\/em> ubezpe\u010doval se, \u017ee to dob\u0159e pochopil.<\/div>\n
„Jo, asi jo, proto\u017ee kdy\u017e jsem se r\u00e1no probudila, v\u016fbec nic jsem si nepamatovala. A\u017e p\u0159ed chvilkou mi to najednou blesklo hlavou a j\u00e1 si na v\u0161echno vzpomn\u011bla. Proto jsem t\u011b vlastn\u011b zavolala, cht\u011bla jsem to zkusit. A povedlo se\u2026“<\/em><\/div>\n
Bill z\u00edral p\u0159ed sebe na hrnek a my\u0161lenky mu l\u00edtaly jak zb\u011bsil\u00e9. Alkohol je sice je\u0161t\u011b tro\u0161ku zpomaloval, ale u\u017e to nebylo tak hrozn\u00e9. Tak\u017ee Niky s n\u00edm mluvila jen ve sp\u00e1nku\u2026 proto se nejsp\u00ed\u0161 tak rychle odpojovali, nedok\u00e1zala to ovl\u00e1dat a v jeho moci nebylo kontakt udr\u017eet\u2026 te\u010f to vypadalo na daleko siln\u011bj\u0161\u00ed a stabiln\u011bj\u0161\u00ed spojen\u00ed.<\/div>\n
„Tak\u017ee te\u010f spolu m\u016f\u017eeme mluvit a ty nezmiz\u00ed\u0161 jako v\u017edycky\u2026“<\/em> konstatoval radostn\u011b.<\/div>\n
„Asi jo, j\u00e1 nev\u00edm. Bille, j\u00e1 m\u00e1m stra\u0161nou radost, \u017ee jsi to ty, s k\u00fdm m\u016f\u017eu mluvit\u2026 v\u00ed\u0161 j\u00e1\u2026 j\u00e1 t\u011b m\u00e1m\u2026 moc\u2026 to\u2026 no\u2026 r\u00e1da, v\u00ed\u0161?“<\/em> koktala, aby mu \u0159ekla, co m\u00e1 u\u017e dlouho na srdci. Nev\u011bd\u011bla, jestli s n\u00edm dnes nemluv\u00ed naposledy v \u017eivot\u011b, musela to ze sebe dostat.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm\u2026 tv\u016fj ta\u0165ka mi to \u0159\u00edkal,“<\/em> usm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„Tys mluvil s m\u00fdm t\u00e1tou?“<\/em> vyk\u0159ikla udiven\u011b Niky. „Jak se m\u00e1, pov\u00eddej mi o n\u011bm. A co maminka? Kdy jsi s nima mluvil\u2026 a co je vlastn\u011b dneska za den? Jsem tady zav\u0159en\u00e1 a nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, jak dlouho,“<\/em> chrlila na n\u011bj Niky ot\u00e1zky a na svoje vyzn\u00e1n\u00ed v tu r\u00e1nu zapomn\u011bla. Najednou m\u011bla na srdci d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci.<\/div>\n
„Po\u010dkej, po\u010dkej\u2026 ne tak rychle, vezmu to postupn\u011b, jo?“<\/em> zarazil ji pobaven\u011b Bill, ale v\u016fbec se nedivil, \u017ee je tak dychtiv\u00e1 se v\u0161echno dozv\u011bd\u011bt hned. „Tv\u016fj t\u00e1ta n\u011bkoho po\u017e\u00e1dal o pomoc\u2026 a j\u00e1 dostal za \u00fakol t\u011b naj\u00edt. Se\u0161li jsme se p\u0159ed \u010dty\u0159mi dny v Berl\u00edn\u011b, \u0159ekl mi o tob\u011b spoustu v\u011bc\u00ed, p\u016fj\u010dil mi tv\u016fj nejmilej\u0161\u00ed hrn\u00ed\u010dek, ale nevid\u011bl m\u011b, byl jsem za plentou, tak\u017ee netu\u0161\u00ed, kdo t\u011b hled\u00e1,“<\/em> usm\u00e1l se s\u00e1m pro sebe. Nebude te\u010f Niky zat\u011b\u017eovat sv\u00fdmi pocity, kdy\u017e na n\u011bj jej\u00ed otec \u00fato\u010dil, ani\u017e by v\u011bd\u011bl, \u017ee tam sed\u00ed zrovna on\u2026 u\u017e to v sob\u011b n\u011bjak p\u0159ekonal, i kdy\u017e to bylo nespravedliv\u00e9\u2026 te\u010f \u0161lo hlavn\u011b o Niky a jej\u00ed svobodu, tomu mus\u00ed pod\u0159\u00eddit v\u0161echno. V duchu se nadechl a d\u00e1l pos\u00edlal sv\u00e9 my\u0161lenky. „Moc se o tebe boj\u00ed, ale kdy\u017e jsem jim \u0159ekl, \u017ee \u017eije\u0161, sk\u00e1kali radost\u00ed\u2026Policie u\u017e to vzdala, ale va\u0161i v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee t\u011b najdu,“<\/em> ujistil Niky. „J\u00e1 v to zat\u00edm jen douf\u00e1m,“<\/em> pomyslel si, ale tuhle pravdu si rad\u0161i nechal s\u00e1m pro sebe a neodeslal ji.<\/div>\n
„A co mamka, vid\u011bls j\u00ed?“<\/em> ptala se dychtiv\u011b Niky, byla stra\u0161n\u011b nedo\u010dkav\u00e1 v\u011bd\u011bt v\u0161echno hned.<\/div>\n
„Maminka tam byla taky, ale mluvil jsem hlavn\u011b s t\u00e1tou,“<\/em> vysv\u011btloval trp\u011bliv\u011b a hr\u00e1l si p\u0159i tom s Tomov\u00fdmi dredy, kter\u00e9 se plazily vedle po pol\u0161t\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Mam\u010da neum\u00ed n\u011bmecky, to je jasn\u00fd,“<\/em> pochopila Niky hned, „t\u00e1ta tady chv\u00edli pracoval, tak\u017ee se domluv\u00ed,“<\/em> objasnila Billovi ta\u0165kovu slu\u0161nou n\u011bm\u010dinu. „A jak jsem tady vlastn\u011b dlouho,“<\/em> zeptala se znovu, byla netrp\u011bliv\u00e1.<\/div>\n
„No\u2026 kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee Gustav m\u00e1 dneska narozeniny, tak bys jako spr\u00e1vn\u00e1 fanynka m\u011bla v\u011bd\u011bt, jak\u00fd je datum,“<\/em> zkusil jejich hovor v\u00e9st do leh\u010d\u00ed roviny.<\/div>\n
„Osm\u00fdho z\u00e1\u0159\u00ed? No to je perfektn\u00ed, to je\u0161t\u011b nebyly V\u00e1noce\u2026 j\u00e1 se b\u00e1la, \u017ee jsem o n\u011b p\u0159i\u0161la. A co je vlastn\u011b za den?“<\/em> dodala u\u017e trochu sklesle. Najednou j\u00ed do\u0161lo, \u017ee i kdy\u017e mluv\u00ed s Billem, zat\u00edm to nic ne\u0159e\u0161\u00ed, nen\u00ed jasn\u00e9, jak ji chce vlastn\u011b naj\u00edt.<\/div>\n
„Pokud mi to je\u0161t\u011b dob\u0159e mysl\u00ed, tak p\u00e1tek. Ale v\u010dera jsme tak tro\u0161ku slavili, tak\u017ee jsme pili a to v\u00ed\u0161\u2026 nedopadlo to nejl\u00edp,“<\/em> zasm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„Tak proto jsem t\u011b marn\u011b volala,“<\/em> pobaven\u011b odpov\u011bd\u011bla Niky. „R\u00e1no jsem se vzbudila smutn\u00e1 a v\u016fbec jsem nev\u011bd\u011bla pro\u010d,“<\/em> dodala. Teprve te\u010f to pochopila, myslela si asi, \u017ee se se sv\u00fdm zachr\u00e1ncem u\u017e nikdy nespoj\u00ed.<\/div>\n
„Jo, \u0161li jsme sp\u00e1t a\u017e r\u00e1no, promi\u0148,“<\/em> omluvil se. „Cht\u011bl jsem to zkusit, ale za\u010dali jsme p\u00edt moc brzo a kolem t\u0159et\u00ed u\u017e jsem byl tak tro\u0161ku namol\u2026 to by nevy\u0161lo,“<\/em> vysv\u011btloval, pro\u010d vzdal jejich no\u010dn\u00ed rozhovor. Dobr\u00e1 v\u016fle tu byla, ale skute\u010dnost jeho odhodl\u00e1n\u00ed sfoukla p\u00e1r skleni\u010dkami \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho.<\/div>\n
„Nevad\u00ed\u2026“<\/em> usm\u00e1la se Niky shov\u00edvav\u011b. Billovi by odpustila v\u0161echno\u2026<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to, \u017ee u\u017e si te\u010f m\u016f\u017eeme pov\u00eddat, kdy budem cht\u00edt, to je perfektn\u00ed, budem se moct pr\u016fb\u011b\u017en\u011b domlouvat, jak t\u011b co nejrychleji dostaneme dom\u016f,“<\/em> zkonstatoval Bill, kdy\u017e o tom tak uva\u017eoval.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to dok\u00e1\u017ee\u0161?“<\/em> zeptala se smutn\u011b Niky.<\/div>\n
„Jasn\u011b, to zvl\u00e1dnem,“<\/em> ujistil ji Bill, i kdy\u017e si nebyl v\u016fbec jist\u00fd ani s\u00e1m sebou. Ona ale mus\u00ed v\u011b\u0159it, \u017ee se mu to povede. Nesm\u00ed pochybovat, byla by na tom pak psychicky je\u0161t\u011b h\u016f\u0159 ne\u017e te\u010f\u2026 musel za\u010d\u00edt fungovat jako n\u011bkdo, kdo ji podr\u017e\u00ed a dod\u00e1 j\u00ed nad\u011bji\u2026 „Budu ale pot\u0159ebovat tvoj\u00ed pomoc\u2026“<\/em> odhodil pe\u0159inu, nat\u00e1hl si boxerky a pohladil Toma po zade\u010dku, kter\u00fd na n\u011bj vykoukl. Nev\u011bd\u011bl jist\u011b, jestli mu Niky nem\u016f\u017ee nahl\u00ed\u017eet do hlavy, ale zat\u00edm \u017e\u00e1dn\u00fd jej\u00ed pokus nezaznamenal, pouze vys\u00edlala my\u0161lenky, kter\u00e9 on p\u0159ij\u00edmal. Jestli se v n\u00ed ov\u0161em probud\u00ed i tahle schopnost, bude si muset d\u00e1vat velk\u00fd pozor na to, aby mu ne\u010detla v jeho bohat\u00e9 kartot\u00e9ce\u2026 to, co by tam na\u0161la, by ji asi hodn\u011b p\u0159ekvapilo. Te\u010f bylo nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed neztratit s Niky spojen\u00ed, nic nebylo jist\u00e9 a ub\u00edhaj\u00edc\u00ed \u010das byl jejich nep\u0159\u00edtel.<\/div>\n
„To je jasn\u00fd, tak kde m\u00e1m za\u010d\u00edt?“<\/em> zeptala se Niky s radost\u00ed v hlase. Kone\u010dn\u011b si mohla pov\u00eddat s \u017eiv\u00fdm \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd ji vn\u00edm\u00e1 a mluv\u00ed s n\u00ed\u2026 po p\u011bti t\u00fddnech to byla neskute\u010dn\u00e1 \u00faleva\u2026<\/div>\n
Bill mezit\u00edm vstal a vydal se na z\u00e1chod\u2026 \u0161ampa\u0148sk\u00e9 cht\u011blo ven, d\u00e1l u\u017e to ne\u0161lo protahovat a my\u0161lenka, \u017ee b\u011bhem t\u00e9hle intimn\u00ed \u010dinnosti si bude pov\u00eddat s Niky, ho rozesm\u00edvala. Kdyby tu\u0161ila, co d\u011bl\u00e1, kdy\u017e j\u00ed \u0159\u00edk\u00e1: „Pov\u00eddej mi, co si pamatuje\u0161 z \u00fanosu,“<\/em> nejsp\u00ed\u0161 by zrudla jako raj\u010d\u00e1tko, ale nedalo se nic d\u011blat\u2026 musel se krotit, aby nic nepoznala\u2026 ulevilo se mu, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b na sebe d\u00edval do zrcadla a \u010distil si zuby\u2026<\/div>\n
***<\/div>\n
„Tome, vst\u00e1vej,“ hladil spleten\u00e9 vlasy, vykukuj\u00edc\u00ed zpod pe\u0159iny, kdy\u017e se vr\u00e1til z koupelny. Udr\u017eoval hovor s Niky a poslouchal jej\u00ed vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, a p\u0159itom se sna\u017eil vzbudit sv\u00e9 dvoj\u010de. Pot\u0159eboval se s n\u00edm poradit, na co se Niky pt\u00e1t. Bylo lep\u0161\u00ed, kdy\u017e na to byli dva, pot\u0159eboval podporu, aby mu neunikl sebemen\u0161\u00ed detail. Tom byl ten, kdo se z nich dvou v\u017edycky \u0159\u00eddil rozumem, Bill se rozhodoval sp\u00ed\u0161 podle moment\u00e1ln\u00edch pocit\u016f\u2026 kombinace jejich uva\u017eov\u00e1n\u00ed jim zaru\u010dovala v\u017edycky spr\u00e1vn\u00e1 rozhodnut\u00ed. To te\u010f museli bezezbytku vyu\u017e\u00edt.<\/div>\n
„Hmmm\u2026“ ozvalo se zamru\u010den\u00ed a sou\u010dasn\u011b se \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo pod pe\u0159inou oto\u010dilo k Billovi zadkem. Jasn\u00fd sign\u00e1l, co si o vst\u00e1v\u00e1n\u00ed mysl\u00ed\u2026<\/div>\n
„Tome\u2026 je p\u016fl osm\u00fd ve\u010der, vst\u00e1vej, pot\u0159ebuju n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00fdho,“ p\u0159emlouval ho Bill. Odhodil br\u00e1\u0161kovu pe\u0159inu a p\u0159ilehl si k n\u011bmu. Objal ho kolem pasu a hlavu zabo\u0159il do dred\u016f\u2026 je\u0161t\u011b z nich byl c\u00edtit v\u010derej\u0161\u00ed kou\u0159 a stopy alkoholu, do kter\u00e9ho si nejsp\u00ed\u0161 jeho opil\u00fd bratr n\u011bkter\u00fd z dred\u016f namo\u010dil\u2026 „Smrd\u00ed\u0161, l\u00e1sko\u2026“ za\u0161eptal mu do ucha a sou\u010dasn\u011b ho na n\u011bj pol\u00edbil. Miloval by ho, i kdyby se vym\u00e1chal v mo\u010d\u016fvce\u2026<\/div>\n
„Zima\u2026“ zavr\u010del Tom a sna\u017eil se nahmatat p\u0159ikr\u00fdvku, o kterou pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161el, ale m\u011bl sm\u016flu. Bill ji hodil daleko z jeho dosahu. Uc\u00edtil na z\u00e1dech bratrovu ruku, jak mu po nich jezd\u00ed dlouh\u00fdmi nehty a \u0161imr\u00e1 ho a\u017e t\u011bsn\u011b nad zade\u010dkem. Ov\u0161em kdy\u017e ta nezbedn\u00e1 packa p\u0159elezla jeho bok a m\u00ed\u0159ila cesti\u010dkou rovnou dol\u016f, aby se p\u0159esv\u011bd\u010dila, jak se m\u00e1 druh\u00e1 \u010dakra, ch\u0148apl a rychle ji chytil. Cel\u00e9 t\u011blo m\u011bl v tu r\u00e1nu pokryto hus\u00ed k\u016f\u017e\u00ed, ale \u00fa\u010del Billovy mise to dokonale splnilo. Byl vzbuzen\u00fd\u2026<\/div>\n
„Ty je\u0161t\u011b nem\u00e1\u0161 dost, J\u016flinko?“ oto\u010dil se l\u00edn\u011b k Billovi s po\u0165ouchl\u00fdm dotazem, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na jejich rann\u00ed opileck\u00e9 dov\u00e1d\u011bn\u00ed\u2026 zam\u017eoural do jeho kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bych si dal \u0159\u00edct,“ usm\u00e1l se Bill a vlepil Tomovi peprmintovou pusu na \u010delo, „ale nen\u00ed \u010das, pot\u0159ebuju poradit, Romeo,“ dodal a posadil se na posteli, zat\u00edmco poslouchal Nikolino vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. Bylo stra\u0161n\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 vn\u00edmat ji, odpov\u00eddat a z\u00e1rove\u0148 se sna\u017eit rozumn\u011b mluvit s Tomem. P\u0159ipadal si jako schizofrenik, kter\u00e9mu v hlav\u011b mluv\u00ed jeho druh\u00e1 osobnost.<\/div>\n
„Jo t\u00e1k\u2026 ty pot\u0159ebuje\u0161 moudrou radu star\u0161\u00edho brat\u0159\u00ed\u010dka?“ povyt\u00e1hl Tom v\u00edt\u011bzn\u011b obo\u010d\u00ed a posadil se. Roli nepostradateln\u00e9ho sourozence m\u011bl ze v\u0161ech nejrad\u0161i\u2026 „Tak to miler\u00e1d poslou\u017e\u00edm, ale a\u017e si dojdu na z\u00e1chod, br\u00e1\u0161ko, jinak by se mohlo st\u00e1t, \u017ee bys pak musel p\u0159evl\u00edkat pe\u0159iny, a toho t\u011b chci u\u0161et\u0159it,“ hrabal se p\u0159es Billa ven z postele.<\/div>\n
„Pro\u010d j\u00e1? Snad ty, ne?“ divil se Bill.<\/div>\n
„Proto\u017ee m\u011b miluje\u0161, to zaprv\u00e9, zadruh\u00fd to nesn\u00e1\u0161im, to v\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, a za t\u0159et\u00ed ode m\u011b n\u011bco pot\u0159ebuje\u0161, ne? A dokonce rychle\u2026“ za\u0161klebil se Tom. „Tak vid\u00ed\u0161,“ zhodnotil svoje d\u016fvody a v\u011bc pova\u017eoval za vy\u0159\u00edzenou\u2026 Ve sp\u011bchu si nat\u00e1hl boxerky pohozen\u00e9 na zemi, kdyby se n\u00e1hodou potkal na chodb\u011b s Geovou d\u00e1mskou n\u00e1v\u0161t\u011bvou. „Po\u010dkej na m\u011b, jsem tu za chvilku,“ usm\u00e1l se od dve\u0159\u00ed, ne\u017e je za sebou zav\u0159el. Miloval svou roli star\u0161\u00edho a chyt\u0159ej\u0161\u00edho, i kdy\u017e mu ji Bill dop\u0159\u00e1val jen velice z\u0159\u00eddka. V\u011bt\u0161inou se sp\u00ed\u0161 poh\u00e1dali o to, kdo z nich m\u00e1 pravdu, to bylo ur\u010dit\u011b \u010dast\u011bj\u0161\u00ed, ale te\u010f musela nastat dokonal\u00e1 spolupr\u00e1ce, \u0161lo o \u017eivot.<\/div>\n
„Tsss,“ sykl Bill nad drzost\u00ed sv\u00e9ho dvoj\u010dete, nat\u00e1hl se na z\u00e1da a \u010dekal\u2026 poslouchal vypr\u00e1v\u011bn\u00ed Niky a sna\u017eil se zapamatovat si ka\u017ed\u00e9 jej\u00ed slovo\u2026<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/div>\n
Thorsten znud\u011bn\u011b sledoval ve\u010dern\u00ed zpravodajstv\u00ed, kdy\u017e najednou jeho o\u010di z\u016fstaly vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u011b z\u00edrat na obrazovku. Beze slova hypnotizoval rty moder\u00e1torky, z kter\u00fdch pomalu vych\u00e1zela slova, je\u017e zni\u010dila v\u0161echny jeho \u017eivotn\u00ed pl\u00e1ny jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku:<\/div>\n
„V americk\u00e9m m\u011bst\u011b Portland, st\u00e1t Oregon, byl dnes brzy r\u00e1no evropsk\u00e9ho \u010dasu zat\u010den v\u016fdce mezin\u00e1rodn\u00edho gangu obchodn\u00edk\u016f s lidsk\u00fdmi org\u00e1ny, dvaa\u0161edes\u00e1tilet\u00fd Henry Miller. Podle zpr\u00e1vy FBI vedou nitky t\u00e9to rozs\u00e1hl\u00e9 zlo\u010dineck\u00e9 organizace nejen do Asie a Afriky, ale i do evropsk\u00fdch st\u00e1t\u016f. Nejv\u011bt\u0161\u00ed obchody prob\u00edhaly mezi USA a Polskem, Franci\u00ed a bohu\u017eel i N\u011bmeckem. Jak n\u00e1m prozradil \u0161\u00e9f \u00fatvaru rychl\u00e9ho nasazen\u00ed, zat\u00fdk\u00e1n\u00ed hlavn\u00edch mozk\u016f gangu prob\u011bhlo sou\u010dasn\u011b v n\u011bkolika st\u00e1tech a vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed bude i nad\u00e1le intenzivn\u011b pokra\u010dovat. Henry Miller byl na z\u00e1klad\u011b n\u00e1vrhu st\u00e1tn\u00edho z\u00e1stupce vzat do vazby a hroz\u00ed mu podle z\u00e1kon\u016f st\u00e1tu Oregon nejvy\u0161\u0161\u00ed trest, tedy trest smrti, kter\u00fd byl v tomto st\u00e1t\u011b obnoven referendem v roce 1984. O dal\u0161\u00edch podrobnostech v\u00e1s budeme brzy informovat.“<\/p>\n<\/div>\n
Konec\u2026 tohle byl jeho konec\u2026 nitky, o kter\u00fdch ve zpravodajstv\u00ed mluvili, vedly nejsp\u00ed\u0161 i k n\u011bmu.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/p>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Vivian p\u0159ed chv\u00edl\u00ed ode\u0161la s n\u00e1dob\u00edm od ve\u010de\u0159e a Niky z\u016fstala zase sama. Sed\u011bla zabo\u0159en\u00e1 v m\u011bkk\u00e9m k\u0159esle, pe\u010dliv\u011b \u010desala Ka\u010den\u010diny blon\u010fat\u00e9 vl\u00e1sky a bylo j\u00ed smutno. St\u00fdskalo se j\u00ed \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc po \u017eivot\u011b tam venku\u2026 zakazovala si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[164],"tags":[],"class_list":["post-16040","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16040","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16040"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16040\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16040"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16040"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16040"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}