{"id":16045,"date":"2008-11-12T16:00:00","date_gmt":"2008-11-12T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16009"},"modified":"2020-11-07T18:13:08","modified_gmt":"2020-11-07T17:13:08","slug":"chaos-v-dusi-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/11\/12\/chaos-v-dusi-3\/","title":{"rendered":"Chaos v du\u0161i 3."},"content":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/p>\n

Ve\u0161el jsem do dve\u0159\u00ed. Sundal jsem si kab\u00e1t, pov\u011bsil ho na jeho m\u00edsto a nakoukl do kuchyn\u011b. Nikdo tam nebyl. David byl z\u0159ejm\u011b u Toma. Vydal jsem se za nimi, nejd\u0159\u00edv ale bylo ve sc\u00e9n\u00e1\u0159i zapadnout do koupelny. Umyl jsem si ruce a opl\u00e1chl si obli\u010dej. Vzhl\u00e9dl jsem a pohl\u00e9dl na sebe do zrcadla. Sakra, po\u0159\u00e1d vypad\u00e1m vyklepan\u011b\u2026 Ono vlastn\u011b ani nen\u00ed \u010demu se divit, ale i tak jsem to cht\u011bl zamaskovat. Nikdo m\u011b p\u0159ece nevid\u011bl. Tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee se mi poda\u0159\u00ed to cel\u00e9 n\u011bjak ututlat\u2026 Prohr\u00e1bl jsem vlasy h\u0159ebenem, vy\u0161el z koupelny a zaklepal jsem na dve\u0159e Tomova pokoje, na\u010de\u017e jsem do nich lehce str\u010dil.<\/p>\n

\u201eTome,\u201c vydechl jsem p\u0159ekvapen\u011b a na tv\u00e1\u0159i se mi rozz\u00e1\u0159il \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

Br\u00e1\u0161ka byl sice po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b zachumlan\u00fd v duchn\u00e1ch, do o\u010d\u00ed se mu ale vr\u00e1tila a\u017e do v\u010derej\u0161ka pohasl\u00e1 jiskra a culil se na m\u011b. Byl opravdu roztomil\u00fd\u2026<\/p>\n

\u201eU\u017e m\u00e1m jen 39.5,\u201c informoval m\u011b.<\/p>\n

A\u010dkoliv i tohle byla pom\u011brn\u011b vysok\u00e1 hore\u010dka, u\u017e to bylo pod \u010dty\u0159icet a bylo to zn\u00e1t i na Tomov\u011b hlase. Byl sice st\u00e1le pon\u011bkud mdl\u00fd, ale o mnoho \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed. S \u00fasm\u011bvem jsem k n\u011bmu p\u0159istoupil, sedl si na okraj jeho postele a \u0161\u0165astn\u011b mu stiskl ruku, on ji v\u0161ak vy\u0161kubl a pevn\u011b m\u011b objal. V\u0161iml jsem si, \u017ee p\u0159esto\u017ee se dosud David usm\u00edval, n\u00e1hle se zachmu\u0159il a v jeho pohledu se objevila siln\u00e1 nevra\u017eivost. Rozhodl jsem se ned\u00e1vat nic najevo. Pln\u00fdmi dou\u0161ky jsem si vychutn\u00e1val to h\u0159ejiv\u00e9 objet\u00ed.<\/p>\n

\u201eAch Tommy, j\u00e1 jsem tak \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee u\u017e ti je l\u00edp\u2026\u201c<\/p>\n

\u201eJ\u00e1 taky, br\u00e1\u0161ko,\u201c oplatil mi s \u00fasm\u011bvem, n\u00e1hle ale tro\u0161ku zbledl a jeho hlava lehce poklesla.<\/p>\n

Vysmekl jsem se z jeho objet\u00ed a lehk\u00fdm tlakem sv\u00fdch rukou ho p\u0159inutil, aby si op\u011bt lehl. Vyloupl jsem z plata dal\u0161\u00ed Paralen.<\/p>\n

\u201eNo to snad nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b!\u201c za\u0161klebil se Tom a s odporem hled\u011bl na pr\u00e1\u0161ek. \u201eSotva se mi ulev\u00ed, a ty m\u011b zase za\u010dne\u0161 dopovat t\u00edm chemick\u00fdm svinstvem?\u201c<\/p>\n

\u201eTo chemick\u00e9 svinstvo t\u011b v p\u0159edchoz\u00edch dnech dr\u017eelo p\u0159i \u017eivot\u011b,\u201c odsekl jsem, ne v\u0161ak tvrd\u011b. \u201eA krom\u011b toho, je ti sice o pozn\u00e1n\u00ed l\u00edp, ale po\u0159\u00e1d m\u00e1\u0161 39,5! To jsou skoro \u010dty\u0159ic\u00edtkov\u00e9 hore\u010dky, kter\u00e9 se ti m\u016f\u017eou kdykoliv zase zvednout! Tak\u017ee m\u011b ne\u0161tvi a koukej si zase v klidu lehnout. OK, dovolil jsem ti tro\u0161ku zablbnout, te\u010f se ale sna\u017e zase sp\u00e1t. Dokud nebude\u0161 m\u00edt 36.8, tak z t\u00e9 postele nevyleze\u0161, je ti to jasn\u00fd?\u201c<\/p>\n

\u201eNo jo, mami,\u201c povzdychl si a s velmi nelib\u00fdm v\u00fdrazem zapil pr\u00e1\u0161ek zbytkem \u010daje.<\/p>\n

David se mezit\u00edm zvedl.<\/p>\n

\u201eTak j\u00e1 asi zase p\u016fjdu,\u201c \u0159ekl. Sice se tv\u00e1\u0159il klidn\u011b a vyrovnan\u011b, podle hlasu ho ale n\u011bco stra\u0161n\u011b zlobilo.<\/p>\n

\u201eDavi, co ti je?\u201c zeptal jsem se ho.<\/p>\n

\u201eNic,\u201c usm\u00e1l se, p\u0159i\u0161lo mi v\u0161ak, \u017ee ten \u00fasm\u011bv nen\u00ed up\u0159\u00edmn\u00fd. \u201eJsem jen trochu unaven\u00fd. M\u011bjte se tu hezky, a ty se, Tome, brzo uzdrav!\u201c<\/p>\n

Vrhl na n\u00e1s posledn\u00ed \u00fasm\u011bv, ne\u017e zabouchl dve\u0159e. O p\u00e1r vte\u0159in pozd\u011bji jsem p\u0159ed domem sly\u0161el, jak nastartoval auto a odj\u00ed\u017ed\u011bl. Zdali vid\u011bl tu mrtvolu, kdy\u017e m\u00edjel k\u0159ov\u00ed?<\/em> napadlo m\u011b, a lehce jsem se zachv\u011bl. Ne, nem\u016f\u017eu na to myslet! Jinak m\u011b<\/em> to zni\u010d\u00ed!<\/em> Na stranu druhou, po\u0159\u00e1d m\u00e1m p\u0159ed o\u010dima ten zkrvaven\u00fd obli\u010dej, kter\u00fd jsem vlastn\u00edmi p\u011bstmi tak zohyzdil\u2026<\/p>\n

\u201eBille?\u201c ozvalo se za m\u00fdmi z\u00e1dy.<\/p>\n

Trhl jsem sebou a oto\u010dil se.<\/p>\n

\u201eCo s tebou je? Nep\u0159ipad\u00e1\u0161 mi, \u017ee bys byl zrovna ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei.\u201c
\n\u201eAle to nic,\u201c povzdychl jsem si, p\u0159i\u010dem\u017e jsem na br\u00e1\u0161ku vrhl \u00fasm\u011bv, jen\u017e byl asi tak up\u0159\u00edmn\u00fd, jako ten David\u016fv.<\/p>\n

\u201eNo tak,\u201c pok\u00e1ral m\u011b. \u201ePozn\u00e1m, kdy\u017e t\u011b n\u011bco tr\u00e1p\u00ed!\u201c
\n\u201eTo je dobr\u00fd, nic mi nen\u00ed\u2026\u201c
\n\u201eJe!\u201c
\n\u201eNen\u00ed!\u201c
\n\u201eJe!\u201c
\n\u201eNen\u00ed!\u201c
\n\u201eNel\u017ei mi!\u201c
\n\u201eA dost, sakra!\u201c vyk\u0159ikl jsem.<\/p>\n

S okam\u017eitou platnost\u00ed jsem vyu\u017eil toho, \u017ee m\u016fj hlas je jako v\u017edycky v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed a pronikav\u011bj\u0161\u00ed, co\u017e dnes d\u00edky Tomov\u011b nemoci stouplo je\u0161t\u011b o dal\u0161\u00edch sto procent, a nakonec bratra uml\u010del.<\/p>\n

\u201eNeboj se, Tommy,\u201c pohladil jsem ho po horouc\u00ed tv\u00e1\u0159i. \u201eJo, m\u00e1\u0161 pravdu, nec\u00edt\u00edm se zrovna nejl\u00edp. Nen\u00ed to ale nic, co bych nezvl\u00e1dl, a pi\u0161 si, \u017ee kdyby mi bylo n\u011bco opravdu v\u00e1\u017en\u00e9ho, byl bys prvn\u00ed, kdo by o tom v\u011bd\u011bl.\u201c<\/p>\n

Bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, jak mi odporovat. Kdy\u017e se ale nadechl, polo\u017eil jsem mu prst na rty a on, a\u010d evidentn\u011b nerad, nechal se ode m\u011b uml\u010det.<\/p>\n

\u201eHajej, brat\u0159\u00ed\u010dku,\u201c za\u0161eptal jsem, kdy\u017e jsem si vedle n\u011bj lehl. \u201eMus\u00ed\u0161 te\u010f sp\u00e1t, aby ti ta hore\u010dka opravdu ustoupila a u\u017e se nevr\u00e1tila.\u201c
\n\u201eJ\u00e1 v\u00edm,\u201c hlesl Tom.<\/p>\n

Netulil se ke mn\u011b tak t\u011bsn\u011b jako v\u010dera, p\u0159esto v\u0161ak le\u017eel velmi bl\u00edzko. Moje ruka spo\u010d\u00edvala v jeho vlasech, kam sklouzla z hork\u00e9ho \u010dela. Hled\u011bl jsem jakoby na n\u011bj, ve skute\u010dnosti ale skrze n\u011bj. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, co se mnou bude d\u00e1l. Ka\u017edou chv\u00edli jsem \u010dekal, \u017ee usly\u0161\u00edm zvonek nebo bouch\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Jak dlouho potrv\u00e1, ne\u017e n\u011bkdo tu mrtvolu najde? Stihne se Tom do t\u00e9 doby uzdravit, dok\u00e1\u017eu v\u010das uniknout na turn\u00e9? Hlavou mi t\u00e1hly ty nejchmurn\u011bj\u0161\u00ed my\u0161lenky a v\u00fd\u010ditky sv\u011bdom\u00ed\u2026<\/p>\n

Uc\u00edtil jsem, jak mi pod okem jemn\u011b p\u0159ejel Tom\u016fv prst. Ten dotyk m\u011b vr\u00e1til zp\u011bt do reality, sem k n\u011bmu. Sklopil jsem o\u010di a na jeho ukazov\u00e1\u010dku spat\u0159il lesklou slzu, kterou mi set\u0159el z dlouh\u00fdch \u0159as. Vzdychl jsem. Provinile jsem se zahled\u011bl do jeho o\u010d\u00ed, do t\u011bch dvou nekone\u010dn\u00fdch, sametov\u011b hn\u011bd\u00fdch hlubin. Dok\u00e1\u017eu to v\u016fbec p\u0159ed n\u00edm kdy utajit? Dovedu mu lh\u00e1t do o\u010d\u00ed? Jak mi nic nen\u00ed, kdy\u017e on s\u00e1m na mn\u011b vid\u00ed, jak m\u011b u\u017e\u00edraj\u00ed strasti? Mus\u00edm. Tohle mu nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct. Nem\u016f\u017eu\u2026 Odpus\u0165, Tommy<\/em>\u2026 Vid\u011bl jsem v jeho o\u010d\u00edch starost a n\u011bmou ot\u00e1zku, akceptoval m\u011b v\u0161ak a na nic se neptal. Zamrkal jsem o\u010dima, abych zahnal dal\u0161\u00ed slzy.<\/p>\n

Vtom jsem uc\u00edtil, jak se jeho ruce sev\u0159ely kolem m\u00fdch zad. Tentokr\u00e1t jsem se nevzp\u00edral. Pln starost\u00ed, nechal jsem ho, aby m\u011b p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b tak t\u011bsn\u011b, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9. C\u00edtil jsem, jak jeho h\u0159ejiv\u00e9 ruce p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed po m\u00fdch z\u00e1dech. Hryzlo m\u011b sv\u011bdom\u00ed v\u016f\u010di n\u011bmu. To j\u00e1 bych m\u011bl ut\u011b\u0161ovat a klidnit jeho, kdy\u017e je nemocn\u00fd. Ne aby to bylo naopak, \u017ee on, p\u0159i sv\u00e9 slabosti a hore\u010dk\u00e1ch, bude konej\u0161it m\u011b. Lehce jsem sebou \u0161kubl v chab\u00e9m protestu, on m\u011b v\u0161ak stiskl o to pevn\u011bji. A\u010dkoliv jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9, nechal jsem sv\u00e9 t\u011blo spo\u010d\u00edvat v jeho n\u00e1ru\u010di, a choul\u00edce se k n\u011bmu tak, jako on v\u010dera ke mn\u011b, upadl jsem do neklidn\u00e9ho sp\u00e1nku.<\/p>\n

\u00a0<\/em><\/p>\n

Kr\u00e1\u010del jsem mlhavou ulic\u00ed. Nikde nebylo ani \u017eiv\u00e1\u010dka, jen teskn\u00fd v\u00edtr mi hv\u00edzdal ve vlasech. Byl jsem s\u00e1m, uprost\u0159ed parku, kdy\u017e se n\u00e1hle vedle m\u011b objevil Tom. Pohl\u00e9dli jsme si navz\u00e1jem do o\u010d\u00ed. Ten pohled byl nekone\u010dn\u011b dlouh\u00fd a hlubok\u00fd. Na\u0161e rty se k sob\u011b bl\u00ed\u017eily, a\u017e se spojily ve v\u00e1\u0161niv\u00e9m polibku. Tomovy ruce sj\u00ed\u017ed\u011bly p\u0159es m\u00e1 z\u00e1da a\u017e pod moje d\u017e\u00edny a j\u00e1 se mu na opl\u00e1tku sv\u00fdm jazykem vp\u00edjel je\u0161t\u011b hloub\u011bji do jeho hork\u00fdch \u00fast, kter\u00e1 byla spalov\u00e1na hore\u010dkou. Byla to n\u00e1dhern\u00e1 chv\u00edle, necht\u011bl jsem, aby kdy skon\u010dila\u2026 N\u00e1hle se oslniv\u011b zablesklo. <\/em><\/p>\n

\u201eBou\u0159ka!\u201c vyk\u0159ikl Tom a ztratil se.<\/em><\/p>\n

Vzhl\u00e9dl jsem k obloze, ta ale nebyla skrz hustou mlhu vid\u011bt. Zato se t\u011bsn\u011b vedle m\u011b objevil paparazzi, t\u0159\u00edmaj\u00edc\u00ed v ruce fo\u0165\u00e1k. To ten p\u0159\u00edstroj vys\u00edlal jeden z\u00e1blesk za druh\u00fdm, nikoliv bou\u0159ka\u2026<\/em>
\n\u201eKone\u010dn\u011b!\u201c v\u0159\u00edskal v\u00edt\u011bzoslavn\u011b ten drz\u00fd naru\u0161itel na\u0161eho polibku. \u201eP\u0159istihl jsem v\u00e1s! Jen po\u010dkejte, a\u017e se to z\u00edtra objev\u00ed v novin\u00e1ch!\u201c<\/em>
\nVytrhl jsem mu fo\u0165\u00e1k z rukou a p\u011bst\u00ed za\u010dal do p\u0159\u00edstroje ml\u00e1tit. Od \u00fast mi odl\u00e9taly vzteky nap\u011bn\u011bn\u00e9 sliny a \u0159ezal jsem fo\u0165\u00e1k hlava nehlava, nevn\u00edmal jsem, jak mi kousky plastu roz\u0159ez\u00e1vaj\u00ed ruce do krve. N\u00e1hle se mezi mnou a paparazzim objevil Tom s vylekan\u00fdm v\u00fdrazem. <\/em><\/p>\n

\u201eNe, Bille!\u201c k\u0159i\u010del na m\u011b. \u201eBude\u0161 m\u00edt pr\u016f\u0161vih, ned\u011blej to!\u201c<\/em>
\n\u201eMus\u00edm!\u201c je\u010del jsem jako smysl\u016f zbaven\u00fd. \u201eCht\u011bj\u00ed t\u011b usv\u011bd\u010dit z toho, \u017ee jsi m\u011b zn\u00e1silnil!\u201c<\/em>
\n\u201eNe, br\u00e1\u0161ko! Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b takhle br\u00e1nit! P\u0159ece se kv\u016fli mn\u011b nedostane\u0161 do v\u011bzen\u00ed!\u201c<\/em>
\n\u201ePro tebe v\u0161echno!\u201c vyk\u0159ikl jsem a stoj\u00edce po kolena v ledov\u00e9 vod\u011b jez\u00edrka, jsem tla\u010dil dot\u011brn\u00e9mu paparazzimu hlavu pod vodu, abych ho utopil, abych pomstil sebe i Toma. Aby nikomu nikdy nemohl \u0159\u00edct, \u017ee jsem mu zabil fo\u0165\u00e1k, kter\u00fd jsem zahrabal pod trnit\u00e9 k\u0159ov\u00ed, nevn\u00edmaj\u00edc Toma, sleduj\u00edc\u00edho m\u011b z okna na\u0161eho domu, p\u0159i\u010dem\u017e se halil h\u00fdbaj\u00edc\u00ed se z\u00e1clonou\u2026 Nem\u011bl jsem tu\u0161en\u00ed, \u017ee m\u011b celou tu dobu nahr\u00e1v\u00e1 David na sv\u016fj mobiln\u00ed telefon a \u017ee n\u00e1s fot\u00ed, kdy\u017e jsem se v hore\u010dk\u00e1ch zhroutil p\u0159ed vchodov\u00e9 dve\u0159e a Tom m\u011b odn\u00e1\u0161el do postele, kde m\u011b pak zah\u0159\u00edval vlastn\u00edm t\u011blem. C\u00edtil jsem ve tv\u00e1\u0159i jeho h\u0159ejiv\u00fd dech, kdy\u017e jsem v\u0161ak otev\u0159el o\u010di, skl\u00e1n\u011bl se nade mnou m\u00edsto bratra paparazzi, kter\u00e9mu z obli\u010deje odpad\u00e1valy kousky tlej\u00edc\u00edho masa\u2026<\/em><\/p>\n

\u201eNEEEEE!\u201c<\/p>\n

Vylet\u011bl jsem do sedu. Byl jsem cel\u00fd zalit\u00fd potem a p\u0159er\u00fdvan\u011b jsem lapal po dechu. Pe\u0159ina se v\u00e1lela kdesi u m\u00fdch nohou a j\u00e1 se rozt\u0159esen\u011b rozhl\u00ed\u017eel po cel\u00e9m pokoji. Kde je ta hlava, co z n\u00ed padalo maso? Vyd\u011b\u0161en\u011b jsem p\u0159el\u00e9t\u00e1val pohledem celou m\u00edstnost, ale \u017e\u00e1dn\u00e9ho paparazziho jsem nevid\u011bl. Jedin\u00fd, kdo krom\u011b m\u011b p\u0159eb\u00fdval v pokoji, byl Tom, jen\u017e spal, jako kdy\u017e ho do vody hod\u00ed. To musel b\u00fdt jen sen<\/em>, napadlo m\u011b, p\u0159esto jsem se v\u0161ak st\u00e1le je\u0161t\u011b t\u0159\u00e1sl jako osika.<\/p>\n

Trvalo snad n\u011bkolik minut, ne\u017e se mi puls za\u010dal pomali\u010dku vracet k norm\u00e1ln\u00edm hodnot\u00e1m a ne\u017e se m\u016fj dech zase pon\u011bkud zklidnil. Pomalu jsem se nat\u00e1hl pro pe\u0159inu, na\u010de\u017e jsem si ji p\u0159it\u00e1hl a\u017e t\u011bsn\u011b pod bradu. A\u010dkoliv mi u\u017e bylo jasn\u00e9, \u017ee to byl jen sen, nemohl jsem usnout a po\u0159\u00e1d jsem se b\u00e1zliv\u011b rozhl\u00ed\u017eel po pokoji. Nakonec jsem si p\u0159eci jen p\u0159et\u00e1hl pe\u0159inu p\u0159es hlavu, na\u010de\u017e jsem se schoulil k Tomovi. Teplo jeho t\u011bla m\u011b uklid\u0148ovalo. Vtiskl jsem svou hlavu pod jeho bradu a nakonec jsem po nekone\u010dn\u00e9 dob\u011b znovu usnul.<\/p>\n

Po p\u00e1r dnech se Tom\u016fv stav podstatn\u011b zlep\u0161il, v pond\u011bl\u00ed m\u011bl u\u017e jen zv\u00fd\u0161enou teplotu, a i j\u00e1 jsem pomalu za\u010d\u00ednal p\u0159ich\u00e1zet na jin\u00e9 my\u0161lenky, ne\u017e na tu hr\u016fznou ud\u00e1lost. \u017d\u00e1dn\u00e1 policie pro m\u011b nep\u0159ich\u00e1zela, v novin\u00e1ch se nikdo o \u017e\u00e1dn\u00e9 vra\u017ed\u011b \u010di zmizen\u00ed nezmi\u0148oval a j\u00e1 se sna\u017eil ze v\u0161ech sil na to nemyslet, rad\u0161i jsem ope\u010dov\u00e1val Toma, jak jen to \u0161lo, tr\u00e1vil jsem s n\u00edm ka\u017edou volnou minutu. Byl jsem \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee hore\u010dka ustupuje, \u017ee u\u017e mu je l\u00edp. V ned\u011bli se m\u011b dokonce zeptal, kdy vyraz\u00edme na turn\u00e9, kter\u00e9 jsme kv\u016fli jeho nemoci odlo\u017eili na neur\u010dito.<\/p>\n

\u201eNev\u00edm,\u201c odpov\u011bd\u011bl jsem mu. \u201eAle zjist\u00edm to.\u201c<\/p>\n

Vyt\u00e1hl jsem z kapsy telefon a vyto\u010dil Davidovo \u010d\u00edslo.<\/p>\n

\u201eNo ahoj,\u201c pozdravil jsem ho. \u201eTom u\u017e je skoro \u00fapln\u011b zdrav\u00fd, je\u0161t\u011b tak dva dny, jen tak pro jistotu, si pole\u017e\u00ed v posteli, abychom m\u011bli definitivn\u00ed jistotu-\u201c<\/p>\n

Na posledn\u00ed chv\u00edli jsem unikl pol\u0161t\u00e1\u0159i, kter\u00fd po mn\u011b br\u00e1cha hodil, a \u0161kodolib\u011b jsem na n\u011bj vypl\u00e1zl jazyk.<\/p>\n

\u201e \u2013 a pak u\u017e bychom teoreticky mohli vyrazit.\u201c<\/p>\n

Na chv\u00edli jsem se odml\u010del, naslouchaj\u00edc Davidov\u011b hlasu.<\/p>\n

\u201eJo, dob\u0159e, vy\u0159\u00edd\u00edm. Tak ahoj.\u201c<\/p>\n

Ukon\u010dil jsem hovor a oto\u010dil se k Tomovi, kter\u00fd vypadal, \u017ee ho le\u017een\u00ed v posteli u\u017e v\u00e1\u017en\u011b nebav\u00ed, a vrhal po mn\u011b znud\u011bn\u00e9 pohledy.<\/p>\n

\u201eTak ve \u010dtvrtek vyr\u00e1\u017e\u00edme,\u201c informoval jsem ho. \u201eZa\u010d\u00edn\u00e1me v p\u00e1tek ve\u010der Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed, v sobotu Amiens, v pond\u011bl\u00ed Moskva, v \u00fater\u00fd Praha, pak Bratislava, V\u00edde\u0148 a\u2026. mno\u2026 prost\u011b pak u\u017e nev\u00edm, ale mysl\u00edm, \u017ee It\u00e1lie a Turecko\u2026\u201c<\/p>\n

Br\u00e1\u0161kovi se rozz\u00e1\u0159ily o\u010di. Vysko\u010dil postele a prudce m\u011b objal kolem krku, a\u017e jsem se m\u00edrn\u011b zapot\u00e1cel.<\/p>\n

\u201eTo je \u00fa\u017easn\u00e9!\u201c vydechl. \u201eBo\u017ee, j\u00e1 u\u017e se tak t\u011b\u0161\u00edm! V\u017edy\u0165 u\u017e jsem snad deset dn\u00ed nem\u011bl v ruce kytaru, a koncerty mi chyb\u00ed jako s\u016fl!\u201c<\/p>\n

Lehce se ode m\u011b odd\u00e1lil, p\u0159esto m\u011b v\u0161ak po\u0159\u00e1d dr\u017eel kolem krku. Nad\u0161en\u011b mi hled\u011bl do o\u010d\u00ed. Vid\u011bl jsem, jak se jeho pohled n\u00e1hle za\u010d\u00edn\u00e1 m\u011bnit, p\u016fvodn\u00ed radost ustupovala a objevovala se m\u00edsto n\u00ed n\u011bha a v\u0159elost. Dlouho na m\u011b hled\u011bl a j\u00e1 mu up\u0159en\u00fd pohled opl\u00e1cel. Zasko\u010dilo m\u011b, \u017ee jsem si a\u017e do t\u00e9to chv\u00edle b\u011bhem v\u0161ech let nikdy nev\u0161iml, \u017ee v jeho temn\u011b hn\u011bd\u00fdch duhovk\u00e1ch jsou droboulililink\u00e9, sotva post\u0159ehnuteln\u00e9 zlatav\u00e9 te\u010dky, vypadalo to takhle, jako by jeho o\u010di byly posety t\u00e9m\u011b\u0159 neviditeln\u00fdm hv\u011bzdn\u00fdm prachem. Vid\u011bl jsem, jak se ke mn\u011b ty dv\u011b z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed nekone\u010dn\u00e9 hlubiny bl\u00ed\u017e\u00ed, aby m\u011b pohltily svou magickou moc\u00ed. U\u017e jsem t\u00e9m\u011b\u0159 c\u00edtil jeho sametov\u011b hebk\u00e9 rty na t\u011bch m\u00fdch\u2026<\/p>\n

Bille, ty magore, vzpamatuj se!<\/em> za\u0159val na m\u011b protivn\u00fd hl\u00e1sek v m\u00e9m nitru.<\/p>\n

V\u016fbec jsem ho v t\u00e9hle chv\u00edli ne\u010dekal, a jak jsem se ho lekl, trhl jsem hlavou tak, \u017ee jsem Toma ude\u0159il sv\u00fdm \u010delem do toho jeho. Rozpa\u010dit\u011b jsem se na n\u011bj pousm\u00e1l.<\/p>\n

\u201ePro \u2013 promi\u0148,\u201c vykoktal jsem ze sebe.<\/p>\n

\u201eTo nic,\u201c usm\u00e1l se na m\u011b br\u00e1\u0161ka.<\/p>\n

Zase ke mn\u011b za\u010dal p\u0159ibli\u017eovat sv\u00e9 p\u016fvabn\u00e9 rty\u2026
\n\u201ePromi\u0148,\u201c vysmekl jsem se jemn\u011b z jeho objet\u00ed. \u201eJ\u00e1\u2026 mus\u00edm si j\u00edt za\u010d\u00edt balit v\u011bci na cestu. V\u00ed\u0161 p\u0159ece, kolik toho sebou v\u017edycky tah\u00e1m\u2026 Odj\u00ed\u017ed\u00edme popoz\u00edt\u0159\u00ed, tak\u017ee je nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das, abych za\u010dal\u2026\u201c<\/p>\n

V\u0161iml jsem si, jak se zatv\u00e1\u0159il posmutn\u011ble, a bodly m\u011b v\u00fd\u010ditky v\u016f\u010di n\u011bmu. Polo\u017eil jsem sv\u00e9 ruce na jeho ramena a opatrn\u00fdm tlakem ho p\u0159im\u011bl couvat, a\u017e jsem ho nakonec jemn\u011b zatla\u010dil a polo\u017eil zp\u00e1tky do postele. P\u0159ikryl jsem ho pe\u0159inou a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

\u201eP\u016fjdu ti uva\u0159it \u010daj, a\u0165 jsi na cestu opravdu fit,\u201c promluvil jsem potichu. \u201eA za\u010dnu balit i n\u011bjak\u00e9 tvoje v\u011bci, a\u0165 toho pak nem\u00e1\u0161 tolik, ju?\u201c<\/p>\n

Slab\u011b p\u0159ik\u00fdvl a povzbudiv\u011b se na m\u011b pousm\u00e1l. Kdy\u017e jsem v\u0161ak opou\u0161t\u011bl pokoj, zaslechl jsem tich\u00fd teskn\u00fd povzdech\u2026<\/p>\n

\n

autor: \u00c1\u010fa<\/strong>
\nbetaread: Janule<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Ve\u0161el jsem do dve\u0159\u00ed. Sundal jsem si kab\u00e1t, pov\u011bsil ho na jeho m\u00edsto a nakoukl do kuchyn\u011b. Nikdo tam nebyl. David byl z\u0159ejm\u011b u Toma. Vydal jsem se za nimi, nejd\u0159\u00edv ale bylo ve sc\u00e9n\u00e1\u0159i zapadnout do koupelny. Umyl jsem<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[183],"tags":[],"class_list":["post-16045","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos-v-dusi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16045","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16045"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16045\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435260,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16045\/revisions\/79435260"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16045"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16045"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16045"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}