{"id":16099,"date":"2008-11-06T17:00:00","date_gmt":"2008-11-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16063"},"modified":"2020-10-25T17:20:44","modified_gmt":"2020-10-25T16:20:44","slug":"scotty","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/11\/06\/scotty\/","title":{"rendered":"Scotty"},"content":{"rendered":"
\n

\u00a0<\/p>\n

\n

\u00a0<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

autor: Hatta<\/strong><\/p>\n

\u00a0<\/em><\/p>\n

\u00a0<\/em><\/p>\n

Ahoj xD Po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem se zas odhodlala n\u011bco sepsat, netrouf\u00e1m si odhadnout, jestli je to \u010diteln\u00fd xD Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jsem se to odhodlala taky poslat, tak to tady m\u00e1te. Jestli u\u00a0pov\u00eddek r\u00e1di poslouch\u00e1te hudbu, jako t\u0159eba j\u00e1, doporu\u010duju v\u00e1m k\u00a0tomu Angels Are Calling od Ariho Koivunena, u\u00a0kter\u00e9 jsem to psala (http:\/\/www.youtube.com\/watch?v=aUp5FRf4B3w<\/a>). A\u00a0u\u017e dost m\u00fdch kec\u016f, p\u0159\u00edjemn\u00e9 po\u010dten\u00ed \ud83d\ude09<\/em><\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u201eSpi.\u201c Pohladil po hlav\u011b psa barvy uhle. Ten nejd\u0159\u00edve poslechl, poslu\u0161n\u011b se ulo\u017eil na mal\u00fd \u010dern\u00fd kobere\u010dek u\u00a0postele, o\u00a0dv\u011b minuty pozd\u011bji v\u0161ak znovu vstal. Nel\u00edbilo se mu, \u017ee m\u00e1 sp\u00e1t na tvrd\u00e9 chladn\u00e9 podlaze, kdy\u017e si jeho p\u00e1n\u00ed\u010dek hov\u00ed v\u00a0posteli pod hrubou pe\u0159inou.<\/p>\n

Za\u010dal se nespokojen\u011b proch\u00e1zet po pokoji, velk\u00fdmi packami s\u00a0dlouh\u00fdmi dr\u00e1pky \u0161kr\u00e1bal po podlaze, v\u011bd\u011bl, co na Billa plat\u00ed.<\/p>\n

\u010cernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed opravdu po chvilce vyt\u00e1hlo hlavu zpod pol\u0161t\u00e1\u0159e, kam ji p\u0159ed chv\u00edl\u00ed schovalo, sna\u017e\u00edc se usnout a\u00a0nevn\u00edmat tich\u00e9 prosby jeho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele. Stejn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee podlehne jako v\u017edycky.<\/p>\n

\u201eTak poj\u010f, ty jeden.\u201c S\u00a0letm\u00fdm \u00fasm\u011bvem nadzvedl pe\u0159inu. Pejsek nad\u0161en\u011b zavrt\u011bl ocasem, ol\u00edzl sv\u00e9mu p\u00e1n\u00ed\u010dkovi nos a\u00a0u\u017e se hrabal vedle n\u011bj. \u0160\u0165astn\u011b se uvelebil po jeho boku a\u00a0zabl\u00e1cen\u00fdmi tlapkami vesele maloval po b\u00edl\u00e9m povle\u010den\u00ed obrazce, kter\u00fdm rozum\u011bl jenom on s\u00e1m.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Bill se nad n\u00edm musel pousm\u00e1t. Scotty byl p\u0159esn\u011b jako on, kdy\u017e byl mal\u00fd. I\u00a0on tohle d\u011bl\u00e1val spolu s\u00a0jeho br\u00e1\u0161kou, zachumlali se do pel\u00ed\u0161ku a\u00a0fixami kreslili po pol\u0161t\u00e1\u0159i, mamka z\u00a0nich v\u017edycky \u0161\u00edlela. Jak r\u00e1d by tyhle \u010dasy vr\u00e1til zp\u00e1tky…<\/p>\n

Smutn\u011b si povzdechl. Vedle sebe sly\u0161el to kr\u00e1sn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed hluboce odfukovat ze sp\u00e1nku, jemu samotn\u00e9mu se ale najednou sp\u00e1t v\u016fbec necht\u011blo. Znovu ho p\u0159epadly chmurn\u00e9 my\u0161lenky a\u00a0kr\u00e1sn\u00e9 vzpom\u00ednky.<\/p>\n

P\u0159it\u00e1hl si pe\u0159inu v\u00edc k\u00a0brad\u011b, jakoby snad cht\u011bl nahradit teplo n\u011b\u010d\u00edho t\u011bla vedle sebe. Vlastn\u011b, ne jenom tak jak\u00e9hokoliv t\u011bla. P\u0159\u00edmo zoufale tou\u017eil m\u00edt u\u00a0sebe jeho<\/em>…<\/p>\n

Kdy se to vlastn\u011b stalo? Kdy se to v\u0161echno pokazilo?<\/p>\n

Ano, jejich patn\u00e1ct\u00e9 narozeniny… Je\u0161t\u011b dopoledne si p\u0159\u00e1li v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed, vym\u011bnili si d\u00e1rky, sm\u00e1li se spolu a\u00a0bavili se s\u00a0p\u0159\u00e1teli… Byla to ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed oslava jakou kdy za\u017eil. Oba byli \u0161\u0165astn\u00ed, \u017ee jim je kone\u010dn\u011b patn\u00e1ct, Bill se zap\u0159\u00edsahal, \u017ee od toho dne bude v\u0161echno jinak. A\u00a0ani se o\u00a0to nemusel n\u011bjak urputn\u011b sna\u017eit…<\/p>\n

Nev\u011bdomky si s\u00e1hl na prsten\u00ed\u010dek lev\u00e9 ruky. Nahmatal velk\u00fd prsten s\u00a0leskl\u00fdm \u010dern\u00fdm kamenem. Tom mu ho tehdy daroval, byl to posledn\u00ed d\u00e1rek, kter\u00fd kdy od n\u011bj dostal. Od t\u00e9 chv\u00edle, kdy v\u00a0noci Tom p\u0159i\u0161el dom\u016f, ho Bill nesundal z\u00a0ruky. P\u0159ipom\u00ednal mu ty kr\u00e1sn\u00e9 spole\u010dn\u00e9 okam\u017eiky.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u201eTome?\u201c<\/em><\/p>\n

\u201eNemluv na m\u011b, u\u017e nikdy se se mnou nesna\u017e mluvit! Skon\u010dil jsem s\u00a0tebou, u\u017e nejsi m\u016fj bratr, u\u017e to nikdy nebude jako d\u0159\u00edv!\u201c<\/em><\/p>\n

\u00a0<\/em><\/p>\n

Bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, zpod kter\u00fdch mu vyklouzla jedin\u00e1 velk\u00e1 slza. Tolik hodin u\u017e kv\u016fli n\u011bmu probre\u010del… Pamatoval si, jak se po tom, co mu Tom \u0159ekl, zoufale rozeb\u011bhl do pokoje, v\u016fbec nic nech\u00e1pal… Vn\u00edmal jenom tmu, kter\u00e9 se najednou tolik b\u00e1l a\u00a0touhu stulit se br\u00e1\u0161kovi do n\u00e1ru\u010de, slzy, kter\u00e9 mu nezastaviteln\u011b kanuly po tv\u00e1\u0159\u00edch…<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

A\u00a0Tom hned r\u00e1no za\u010dal sv\u016fj slib plnit. U\u017e to nebylo jako d\u0159\u00edv. Bratrovi sotva odpov\u011bd\u011bl, kdy\u017e mu pop\u0159\u00e1l dobr\u00e9 r\u00e1no, hned po sn\u00eddani ode\u0161el a\u00a0vr\u00e1til se a\u017e v\u00a0noci… A tak to \u0161lo den za dnem. Bill, na sv\u00e9m br\u00e1\u0161kovi a\u017e nezdrav\u011b z\u00e1visl\u00fd, se musel u\u010dit prob\u00edjet \u017eivotem s\u00e1m. U\u017e tady nebyl Tom, kter\u00fd by jej ochr\u00e1nil. N\u011bkolikr\u00e1t jej dokonce zahl\u00e9dl j\u00edt kolem, kdy\u017e si jej odchytla banda \u0161koln\u00edch n\u00e1siln\u00edk\u016f a\u00a0vyl\u00e9vali si na n\u011bm sv\u016fj vztek. Nikdy nic neud\u011blal, jenom p\u0159ihl\u00ed\u017eel, nechal, aby jeho br\u00e1\u0161kovi ubli\u017eovali… To bolelo v\u00edc ne\u017e jak\u00e9koliv r\u00e1ny.<\/p>\n

A\u00a0takhle to vlastn\u011b \u0161lo dote\u010f. Bylo jim 18 a\u00a0\u017eili v\u00a0jednom dom\u011b spolu jako dva ciz\u00ed lidi. Za cel\u00fd den spolu nepromluvili jedin\u00e9 slovo. Ov\u0161em, Bill se zpo\u010d\u00e1tku sna\u017eil, ale velmi brzo svou snahu vzdal. Pochopil, \u017ee Tom s\u00a0n\u00edm u\u017e prost\u011b nechce a\u00a0nebude m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/p>\n

Prvn\u00ed narozeniny bez Toma tr\u00e1vil cel\u00fd den zahrab\u00e1n v\u00a0posteli, pustil k\u00a0sob\u011b jenom mamku, kter\u00e1 mu s\u00a0\u00fasm\u011bvem p\u0159i\u0161la r\u00e1no pop\u0159\u00e1t v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed. Simone si zvykla na st\u0159\u00eddmou komunikaci jej\u00edch syn\u016f mezi sebou, ale popravd\u011b za to byla celkem r\u00e1da. Bill byl bez Toma velmi slab\u00fd, musel se nau\u010dit b\u00fdt samostatn\u00fd. Nev\u011bdomky p\u0159ehl\u00ed\u017eela Bill\u016fv ztr\u00e1pen\u00fd smutn\u00fd v\u00fdraz, jen\u017e na jeho tv\u00e1\u0159i lp\u011bl cel\u00e9 dny, neuv\u011bdomila si, \u017ee jiskra z\u00a0jeho o\u010d\u00ed kamsi nen\u00e1vratn\u011b zmizela…<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

U\u017e nedok\u00e1zal zastavit pl\u00e1\u010d. Zoufale se p\u0159itisknul ke Scottymu, kter\u00fd si ho se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017eel. Probudil ho pocit, \u017ee s\u00a0jeho p\u00e1n\u00ed\u010dkem nen\u00ed n\u011bco v\u00a0po\u0159\u00e1dku. Ol\u00edzl mu tv\u00e1\u0159e, aby ho trochu uklidnil a\u00a0Bill se i\u00a0p\u0159es hlubok\u00fd smutek usm\u00e1l. Tohle taky byla dlouh\u00e1 historie…<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

P\u0159ed domem zaparkovalo mohutn\u00e9 \u010dern\u00e9 ter\u00e9nn\u00ed auto. S\u00a0\u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i z\u00a0n\u011bj vystoupil mu\u017e ve\u00a0st\u0159edn\u00edm v\u011bku, oble\u010den v\u00a0tmav\u00fdch kalhot\u00e1ch a\u00a0b\u00edl\u00e9 ko\u0161ili, ledabyle rozepnut\u00e9 na prvn\u00ed dva knofl\u00ed\u010dky. Do\u0161el ke dve\u0159\u00edm a\u00a0stiskl zvonek. Nep\u0159\u00edjemn\u00fd zvuk se vz\u00e1p\u011bt\u00ed rozlehl cel\u00fdm domem. Bill byl doma s\u00e1m, znamenalo to, \u017ee bude muset j\u00edt otev\u0159\u00edt. Jen velmi neochotn\u011b vylezl z\u00a0vyh\u0159\u00e1t\u00e9 postele a\u00a0nat\u00e1hl na sebe tepl\u00e1ky a\u00a0triko. Do\u0161oural se dol\u016f, a\u00a0kdy\u017e odhalil, kdo se za dve\u0159mi skr\u00fdv\u00e1, z\u016fstal on\u011bm\u011ble st\u00e1t s\u00a0rukou na klice.<\/em><\/p>\n

\u201eTati?\u201c <\/em><\/p>\n

\u201eAhoj, Bille.\u201c Usm\u00e1l se na n\u011bj onen mu\u017e, kter\u00fd byl opravdu jeho biologick\u00fdm otcem.<\/em><\/p>\n

\u201eCo-co tady d\u011bl\u00e1\u0161?\u201c Koktal Bill po\u0159\u00e1d zara\u017een\u011b a\u00a0ustoupil ode dve\u0159\u00ed, aby mohl otec proj\u00edt. Ten se ale m\u00edsto toho oto\u010dil a\u00a0vracel se k\u00a0autu. Vyt\u00e1hl z\u00a0kufru velkou kart\u00f3novou krabici a\u00a0p\u0159inesl ji dovnit\u0159. <\/em><\/p>\n

\u201eP\u0159ivezl jsem v\u00e1m d\u00e1rek… k \u0161estn\u00e1ctin\u00e1m.\u201c Lehce se pousm\u00e1l a\u00a0otev\u0159el v\u00edko krabice. Bill v\u00a0t\u00e9 chv\u00edli spat\u0159il to nejkouzeln\u011bj\u0161\u00ed stvo\u0159en\u00ed, jak\u00e9 kdy vid\u011bl. Mal\u00e1 kor\u00e1lkov\u00e1 o\u010dka na n\u011bj vypla\u0161en\u011b hled\u011bla ze sam\u00e9ho rohu toho mal\u00e9ho prostoru. Kdy\u017e otec obr\u00e1til krabici dnem nahoru, vykut\u00e1lela se z\u00a0n\u00ed malink\u00e1 \u010dern\u00e1 koule, kter\u00e1 vystra\u0161en\u011b kn\u00edkaj\u00edc odb\u011bhla do rohu pokoje. Bill byl i\u00a0p\u0159esto okouzlen. Pocit, \u017ee by se najednou nemusel c\u00edtit tak s\u00e1m, jej napl\u0148oval. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom o\u00a0pejska n\u011bjak\u00fd p\u0159ehnan\u00fd z\u00e1jem projevovat nebude, od toho osudn\u00e9ho dne jakoby jeho srdce bylo z\u00a0kamene…<\/em><\/p>\n

Cht\u011b necht\u011b jej v\u00a0o\u010d\u00edch za\u0161t\u00edpaly slzy.<\/em><\/p>\n

\u201eTati… ten je n\u00e1dhern\u00fd… d\u00edky!\u201c Objal sv\u00e9ho otce a\u00a0jedna slzi\u010dka si p\u0159eci na\u0161la cestu zpod jeho v\u00ed\u010dek.<\/em><\/p>\n

\u201eNen\u00ed za\u010d, Bille… V\u00ed\u0161, na\u0161el jsem ho na ulici, a\u00a0bylo mi ho prost\u011b l\u00edto… Tak jsem ho vzal k\u00a0sob\u011b, opat\u0159il mu o\u010dkov\u00e1n\u00ed a\u00a0podobn\u00e9 v\u011bci, jen\u017ee moje p\u0159\u00edtelkyn\u011b je na psy alergick\u00e1, proto musel nejv\u00edce do t\u0159\u00ed dn\u016f pry\u010d. Jedin\u00fd kdo mn\u011b napadl, jste byli ty a\u00a0Tom, v\u00edm, \u017ee vy se o\u00a0n\u011bj dok\u00e1\u017eete dob\u0159e postarat… tady m\u00e1 v\u011bci.\u201c Podal Billovi dal\u0161\u00ed men\u0161\u00ed krabici a\u00a0usm\u00e1l se. Bill jenom automaticky p\u0159ikyvoval, tak moc se t\u011b\u0161il, a\u017e bude moct to mal\u00e9 klub\u00ed\u010dko sev\u0159\u00edt v\u00a0n\u00e1ru\u010d\u00ed…<\/em><\/p>\n

\u00a0<\/em><\/p>\n

Slzy u\u017e celkem oschly, Bill sed\u011bl na posteli a\u00a0na kolenou mu le\u017eel jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel. Pamatoval si ten den, kdy ho dostal, jako by to bylo v\u010dera. Zamiloval si to kouzeln\u00e9 stvo\u0159en\u00ed na prvn\u00ed pohled. Matka kupodivu nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9 protesty k\u00a0tomu, aby si ho nechali.<\/p>\n

Scotty dlouho hledal k\u00a0Billovi d\u016fv\u011bru, ve sv\u00e9m kr\u00e1tk\u00e9m \u017eivot\u011b u\u017e toho pro\u017eil dost, proto se lid\u00ed b\u00e1l. Bill ho ale postupn\u011b ujistil, \u017ee i\u00a0ti m\u016f\u017eou b\u00fdt hodn\u00ed, mil\u00ed a\u00a0m\u00edt jej r\u00e1di. Stali se p\u0159\u00e1teli na \u017eivot a\u00a0na smrt, pes se stal v\u011brnou starou vrbou sv\u00e9ho p\u00e1na. Nem\u011bl komu by se sv\u011b\u0159il, jenom Scotty jej v\u017edycky vyslechl a\u00a0ut\u011b\u0161il rozvern\u00fdm ol\u00edznut\u00edm obli\u010deje.<\/p>\n

Kdy\u017e Billovi bylo nejh\u016f\u0159 a\u00a0pot\u0159eboval se vyplakat, ve\u00a0Scottym v\u017edycky na\u0161el oporu. Jeho ko\u017e\u00ed\u0161ek pamatoval hektolitry jeho slz, pln\u00fdch bezradnosti… Jenom Scotty v\u011bd\u011bl Billova nejv\u011bt\u0161\u00ed tajemstv\u00ed. I\u00a0to, se kter\u00fdm by se nesv\u011b\u0159il nikomu jin\u00e9mu…<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Pro b\u011b\u017en\u00e9ho \u010dlov\u011bka by bylo obt\u00ed\u017en\u00e9 pochopit spojen\u00ed, kter\u00e9 mezi sebou tihle dva m\u011bli. Pes Billovi z\u010d\u00e1sti nahrazoval dvoj\u010de, mohl z n\u011bj c\u00edtit mnoho \u010dist\u00e9 up\u0159\u00edmn\u00e9 l\u00e1sky. Byli sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00fdmi du\u0161emi, i\u00a0kdy\u017e jeden z\u00a0nich byl n\u011bm\u00fd, zd\u00e1nliv\u011b nikomu nemohl nic pov\u011bd\u011bt, Bill dob\u0159e sly\u0161el ka\u017edou jeho prosbu, povzdechnut\u00ed i\u00a0my\u0161lenku. P\u00e1n a\u00a0pes, p\u0159esto byli spolu propojen\u00ed poutem na \u017eivot a\u00a0na smrt.<\/p>\n

T\u00e1hl\u00fd v\u00fddech se mu vydral ze rt\u016f.<\/p>\n

\u201ePro\u010d, Scott\u00edku? Pro\u010d ho mus\u00edm tolik milovat? Pro\u010d m\u011b tak tr\u00e1p\u00ed?\u201c<\/p>\n

A\u00a0\u010dern\u00e9 stvo\u0159en\u00ed mu odpov\u00eddalo. Sv\u00fdm kr\u00e1sn\u00fdm n\u011bm\u00fdm jazykem.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

***<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Probudili se do tmav\u00e9ho r\u00e1na. Obloha byla zata\u017een\u00e1, schylovalo se k\u00a0bou\u0159ce. Kdy\u017e \u010dernovlas\u00fd chlapec otev\u0159el o\u010di, na zem dopadla prvn\u00ed kapka. Zem plakala.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

***<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Osoba zahalen\u00e1 v\u00a0\u0161ed\u00e9 mikin\u011b a s\u00a0batohem na z\u00e1dech, opustila d\u016fm. I\u00a0p\u0159es sychrav\u00e9 po\u010das\u00ed venku, rozhodl se Tom j\u00edt za kamar\u00e1dy do bl\u00edzk\u00e9ho klubu. Pot\u0159eboval sv\u00e9 my\u0161lenky zahnat jin\u00fdm sm\u011brem, ne\u017e do vedlej\u0161\u00edho pokoje…<\/p>\n

Bill potichu vykoukl z\u00a0vrchn\u00edho patra. Vid\u011bl u\u017e jenom \u0161edou kapuci, kter\u00e1 se mihla za oknem. Odhodlan\u011b se\u0161el schody se sv\u00fdm \u010dty\u0159noh\u00fdm p\u0159\u00edtelem v\u00a0pat\u00e1ch. Zapnul Scottymu vod\u00edtko na mal\u00fd kovov\u00fd krou\u017eek na obojku a\u00a0vykro\u010dil do toho ne\u010dasu za sv\u00fdm bratrem.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

***<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Proch\u00e1zeli lidupr\u00e1zdn\u00fdmi ulicemi. D\u00e9\u0161\u0165 byl po\u0159\u00e1d siln\u011bj\u0161\u00ed a\u00a0siln\u011bj\u0161\u00ed, Bill u\u017e d\u00e1vno zalitoval sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed. Bratra ztratil z\u00a0dohledu, v\u016fbec netu\u0161il, kde by mohl b\u00fdt. Cht\u011bl proto obej\u00edt blok, aby m\u011bl Scotty alespo\u0148 malou proch\u00e1zku a\u00a0co nejrychleji se vydat dom\u016f. Za\u010d\u00ednala mu b\u00fdt po\u0159\u00e1dn\u00e1 zima.<\/p>\n

Proch\u00e1zel kolem n\u011bkolika bar\u016f, kde se to jenom hem\u017eilo z\u00e1kazn\u00edky. Ka\u017ed\u00fd se p\u0159ed de\u0161t\u011bm schov\u00e1val, jedin\u011b \u010dernovlas\u00fd kluk se sv\u00fdm psem odhodlan\u011b proch\u00e1zel ulicemi. Nebo nebyl s\u00e1m?<\/p>\n

Nedaleko sebe usly\u0161el za\u0161ust\u011bn\u00ed. Ne\u017e se stihl oto\u010dit a\u00a0pod\u00edvat se, co se d\u011bje, n\u011b\u010d\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 t\u011blo jej srazilo na zem, vz\u00e1p\u011bt\u00ed dostal p\u011bst\u00ed do obli\u010deje. Vod\u00edtko mu vypadlo z\u00a0rukou, byl naprosto dezorientovan\u00fd.<\/p>\n

\u201eTe\u010f si zahrajeme, chlape\u010dku…\u201c Sly\u0161el u\u00a0sv\u00e9ho ucha slizk\u00fd hlas, kter\u00fd ho dokonale probral. Nezn\u00e1m\u00fd jej prudce kopl do b\u0159icha, a\u017e Bill zak\u0148u\u010del bolest\u00ed. Za\u010d\u00ednal m\u00edt opravdov\u00fd strach.<\/p>\n

\u201eScotty, b\u011b\u017e! Najdi Toma…\u201c Za\u0161eptal, ale p\u0159esto si by jist, \u017ee slova do\u0161la k\u00a0tomu, komu byla ur\u010dena. A\u00a0v\u011bd\u011bl, \u017ee byla pochopena…<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

***<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

K\u0161iltem si chr\u00e1nil obli\u010dej p\u0159ed neodbytn\u00fdmi kapkami de\u0161t\u011b. Za\u010d\u00ednala mu b\u00fdt po\u0159\u00e1dn\u00e1 zima, jen se modlil, a\u0165 je co nejd\u0159\u00edve doma. I\u00a0p\u0159esto, jak se choval, nejv\u011bt\u0161\u00ed starost m\u011bl o\u00a0to, jestli Billa n\u00e1hodou nenapadlo j\u00edt ven. V\u00a0t\u011bch bundi\u010dk\u00e1ch, co nos\u00ed, by mohl klidn\u011b zmrznout.<\/p>\n

Ano, nedok\u00e1zal si p\u0159iznat pravdu, kterou si uv\u011bdomil u\u017e p\u0159ed v\u00edce jak t\u0159emi lety…<\/p>\n

Usly\u0161el nal\u00e9hav\u00e9 za\u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed. Neslo se celou ulic\u00ed a\u00a0nep\u0159\u00edjemn\u011b se vracelo v\u00a0duniv\u00fdch ozv\u011bn\u00e1ch. Tom se oto\u010dil a\u00a0spat\u0159il velk\u00e9ho \u010dern\u00e9ho psa, ut\u00edkaj\u00edc\u00edho k\u00a0n\u011bmu \u0161\u00edlenou rychlost\u00ed. Poznal Scottyho a\u00a0\u017ealudek se mu st\u00e1hl. Scotty je venku. To znamen\u00e1, \u017ee venku je i\u00a0Bill. A\u00a0jestli nen\u00ed se sv\u00fdm v\u011brn\u00fdm psem, n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku…<\/p>\n

Mezit\u00edm pes dob\u011bhl a\u017e k\u00a0n\u011bmu a\u00a0neodbytn\u011b ho tahal za ruk\u00e1v u\u00a0mikiny. Nenechal se dvakr\u00e1t p\u0159emlouvat. Strach zv\u00edt\u011bzil.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

***<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

Bill vzdal jakoukoliv snahu o\u00a0osvobozen\u00ed se. Nezn\u00e1m\u00fd byl n\u011bkolikr\u00e1t siln\u011bj\u0161\u00ed, nedok\u00e1zal by mu ut\u00e9ct. Ani na slzy u\u017e mu nezbyla s\u00edla, nechal se jenom bezradn\u011b ml\u00e1tit, hlavu m\u011bl jako v\u00a0ohni, pohlcovala v\u0161echnu tu bolest…<\/p>\n

\u201eNech ho!\u201c Usly\u0161el nekompromisn\u00ed hlas, hlas, kter\u00fd by poznal mezi tis\u00edcem jin\u00fdch. Scotty to dok\u00e1zal, p\u0159ivedl ho… \u00dadery ustaly.<\/p>\n

\u201eAle ale, chlape\u010dku, a\u00a0kdy\u017e ne, co mi ud\u011bl\u00e1\u0161?\u201c Zeptal se ten nezn\u00e1m\u00fd \u00falisn\u00fd hlas.<\/p>\n

\u201eZabiju t\u011b!\u201c Sykl a\u00a0myslel to smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b. Rozhodl se poddat se, p\u0159iznat si ten cit, co ho dusil, a\u00a0br\u00e1\u0161ku ochr\u00e1nit za ka\u017edou cenu. Jen doufal, \u017ee nen\u00ed pozd\u011b.<\/p>\n

Chl\u00e1pek se z\u00e1ke\u0159n\u011b usm\u00e1l a\u00a0vrhl se na Toma. Ten byl ale rychlej\u0161\u00ed, uhnul a\u00a0nezn\u00e1m\u00fd narazil do zdi za n\u00edm. To ho rozzu\u0159ilo na nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou m\u00edru, prskal a\u00a0fun\u011bl jako b\u00fdk, skl\u00e1n\u011bl hlavu a\u00a0p\u0159ipravoval se na \u00fatok. Tom z\u00a0n\u011bj za\u010d\u00ednal m\u00edt strach, vypadal, \u017ee to mysl\u00ed smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b, byl by jej schopen klidn\u011b zab\u00edt. Pr\u00e1v\u011b se nap\u0159ahoval obrovskou dlan\u00ed, aby tomu mal\u00e9mu drz\u00e9mu spratkovi dal za vyu\u010denou, kdy\u017e n\u00e1hle strnul, zapot\u00e1cel se a\u00a0spadl tv\u00e1\u0159\u00ed na zem. Neh\u00fdbal se, ani kdy\u017e mu ps\u00ed hrdina slezl ze zad. Tom se i\u00a0p\u0159es v\u00e1\u017enost situace usm\u00e1l. Scotty byl v\u011brn\u00fd ochr\u00e1nce.<\/p>\n

Oto\u010dil se na bratra, kter\u00fd byl p\u0159ekvapiv\u011b p\u0159i v\u011bdom\u00ed a\u00a0te\u010f se choulil u\u00a0zdi jako mal\u00e9 ustra\u0161en\u00e9 klub\u00ed\u010dko. Popo\u0161el k\u00a0n\u011bmu a\u00a0jemn\u011b jej vzal do n\u00e1ru\u010de.<\/p>\n

\u00a0\u201eTomi…\u201c Za\u0161tkal Bill zoufale a\u00a0p\u0159itulil se k\u00a0bratrovi, jak nejv\u00edc to \u0161lo, i\u00a0za cenu bolesti. Nev\u011bd\u011bl, kdy se mu znova naskytne takov\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost.<\/p>\n

\u201eKlid Bille, u\u017e jsem tady… Neubl\u00ed\u017e\u00ed ti…\u201c \u0160eptal mu jeho bratr ti\u0161e do vlas\u016f. To bylo posledn\u00ed, co usly\u0161el, ne\u017e mu v\u0161echno splynulo s\u00a0tmou a\u00a0ztratil v\u011bdom\u00ed…<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

***<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u201eNe, nem\u016f\u017eete jet s\u00a0n\u00e1mi, jestli chcete, p\u0159ije\u010fte, ale my v\u00e1s tam nevezmeme!\u201c Doktor nekompromisn\u011b zabouchl dve\u0159e Tomovi p\u0159ed nosem, nedbal na tich\u00e9 pros\u00edky Billa, kter\u00fd se znovu probudil, te\u010f sed\u011bl na mal\u00e9 seda\u010dce pot\u00e1hnut\u00e9 ko\u017eenkou uvnit\u0159 sanitky a\u00a0zoufale \u0161tkal. Sly\u0161el sir\u00e9ny, kter\u00e9 zapnul \u0159idi\u010d, aby se do nemocnice dostali rychleji, i\u00a0kdy\u017e v\u00a0tomhle po\u010das\u00ed byly ulice opravdu jako po vym\u0159en\u00ed. Schoval tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a\u00a0jen se modlil, aby mohl b\u00fdt co nejd\u0159\u00edve doma, cht\u011bl zjistit, jestli se n\u011bco zm\u011bnilo, nebo jestli v\u0161echno z\u016fstane od\u011bn\u00e9 v\u00a0\u0161ed\u00e9m kab\u00e1t\u011b minulosti…<\/p>\n

Cht\u011bl se n\u011bco zeptat sest\u0159i\u010dky, kter\u00e1 kolem n\u011bj ne\u00fanavn\u011b poskakovala, kdy\u017e uc\u00edtil slab\u00fd n\u00e1raz auta. Vyhl\u00e9dl z\u00a0mal\u00e9ho zadn\u00edho ok\u00e9nka a stihl je\u0161t\u011b spat\u0159it velk\u00e9ho \u010dern\u00e9ho psa, le\u017e\u00edc\u00edho na cest\u011b.<\/p>\n

Pak mu v\u0161echno splynulo v\u00a0jednu velkou \u0161mouhu a\u00a0znovu ztratil v\u011bdom\u00ed…<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

***<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

P\u00edp-p\u00edp-p\u00edp…<\/p>\n

Ne\u00fanavn\u00fd nep\u0159\u00edjemn\u00fd zvuk ho probral. V\u0161ude kolem vid\u011bl jenom b\u00edlo. Hlava mu t\u0159e\u0161tila, c\u00edtil se jako zkamen\u011bl\u00fd. Zabloudil pohledem ke sv\u00e9 ruce, ve kter\u00e9 m\u011bl zabodnutou hroziv\u011b vypadaj\u00edc\u00ed jehlu. Se znechucen\u00edm odvr\u00e1til hlavu. Jeho o\u010di spo\u010dinuly na postav\u011b, schoulen\u00e9 na b\u00edl\u00e9 \u017eidli v\u00a0rohu m\u00edstnosti. Kdy\u017e ji rozeznal, zorni\u010dky se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily \u00fadivem. T\u0159eba p\u0159eci jenom bude n\u011bco jinak…<\/p>\n

\u201eTome…?\u201c\u00a0 Za\u0161eptal vyschl\u00fdmi rty. Odpov\u011bd\u00ed mu bylo jenom p\u00edpan\u00ed p\u0159\u00edstroj\u016f.<\/p>\n

\u201eTome…\u201c Zkusil to o\u00a0n\u011bco hlasit\u011bji. Po\u0159\u00e1d nic. M\u00edsto toho se otev\u0159ely dve\u0159e pokoje a\u00a0dovnit\u0159 ve\u0161el l\u00e9ka\u0159 v\u00a0dlouh\u00e9m b\u00edl\u00e9m pl\u00e1\u0161ti v\u00a0doprovodu sest\u0159i\u010dky. Kdy\u017e spat\u0159il, \u017ee se na n\u011bj Bill d\u00edv\u00e1, zatv\u00e1\u0159il se p\u0159ekvapen\u011b.<\/p>\n

\u201ePane Kaulitzi, vy jste se n\u00e1m opravdu probral! Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, po cel\u00e9m t\u00fddnu co jste nejevil nejmen\u0161\u00ed zn\u00e1mky v\u011bdom\u00ed…\u201c\u00a0<\/p>\n

\u201eCo\u017ee? To jsem byl mimo…\u201c<\/p>\n

\u201eCel\u00fd t\u00fdden.\u201c Potvrdil doktor. \u201eTady v\u00e1\u0161 bratr se od v\u00e1s snad nehnul d\u00e1l ne\u017e na p\u00e1r metr\u016f. Mus\u00ed v\u00e1s m\u00edt moc r\u00e1d…\u201c<\/p>\n

Bill si kousl do jazyka, aby zadr\u017eel slzy. Zm\u011bna v\u00a0Tomov\u011b chov\u00e1n\u00ed pro n\u011bj byla nepochopiteln\u00e1…<\/p>\n

\u201eTak poj\u010fte, mus\u00edme v\u00e1m je\u0161t\u011b ud\u011blat p\u00e1r vy\u0161et\u0159en\u00ed.\u201c S\u00a0pomoc\u00ed sest\u0159i\u010dky se postavil, a\u00a0kdy\u017e ud\u011blal na slab\u00fdch noh\u00e1ch n\u011bkolik nejist\u00fdch krok\u016f, l\u00e9ka\u0159 ho vyvedl z\u00a0m\u00edstnosti.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

***<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u201eMysl\u00edm, \u017ee jste naprosto v\u00a0po\u0159\u00e1dku, pane Kaulitzi. Dneska si je\u0161t\u011b odpo\u010di\u0148te a\u00a0z\u00edtra v\u00e1s pust\u00edme dom\u016f.\u201c Postar\u0161\u00ed mu\u017e se strni\u0161t\u011bm se srde\u010dn\u011b usm\u00edval.<\/p>\n

\u201eTo je skv\u011bl\u00e9…\u201c Bill se nepatrn\u011b usm\u00e1l. Byl moc r\u00e1d, \u017ee tady nemus\u00ed b\u00fdt d\u00e9le, ale s\u017e\u00edrala ho vzpom\u00ednka, kter\u00e1 se mu vyno\u0159ila v\u00a0mysli. Ten pes, kter\u00e9ho vid\u011bl, ne\u017e odpadl…<\/p>\n

Scotty…<\/p>\n

Sest\u0159i\u010dka ho ulo\u017eila do postele a\u00a0s\u00a0\u00fasm\u011bvem se vzd\u00e1lila. Bill\u016fv pohled op\u011bt zabloudil k\u00a0Tomov\u011b siluet\u011b. Odkopl pe\u0159inu a\u00a0pomalu se postavil. Mus\u00ed ho vzbudit. U\u017e nedok\u00e1\u017ee d\u00e1l b\u00fdt bez pohledu t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed…<\/p>\n

\u201eTome…\u201c Klekl si k\u00a0n\u011bmu a\u00a0polo\u017eil mu dlan\u011b na p\u0159edlokt\u00ed. Jemn\u011b s\u00a0n\u00edm zat\u0159\u00e1sl a\u00a0Tom se kone\u010dn\u011b probudil. Nepatrn\u011b se zavrt\u011bl a\u00a0pomalu zvedl hlavu. Kdy\u017e p\u0159ed sebou spat\u0159il to kouzeln\u00e9 stvo\u0159en\u00ed s\u00a0vystra\u0161en\u00fdm pohledem a\u00a0\u010dern\u00fdmi vlasy, spadaj\u00edc\u00edmi do obli\u010deje, ztratil v\u0161echna slova. Jenom se na n\u011bj d\u00edval, za v\u0161echno se mu zoufale omlouval… Jejich o\u010di se st\u0159etly ve vz\u00e1cn\u00e9m spojen\u00ed.<\/p>\n

\u201eBille…\u201c Z\u00a0jeho hrdla se vydral jenom vzlyk. U\u017e nedok\u00e1zal d\u00e9le zakr\u00fdvat emoce. Objal sv\u00e9 dvoj\u010de, pevn\u011b se jej chytnul a\u00a0nem\u00ednil pustit.<\/p>\n

\u201eBille promi\u0148… jsem p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd idiot…\u201c\u00a0 Havran\u00ed vlasy vsakovaly slzy a\u00a0p\u0159ij\u00edmaly smutn\u00e1 slova.<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

***<\/p>\n

\u00a0<\/p>\n

\u201eTak poj\u010f…\u201c Pod\u00e1val mu ruku. \u010cernovlas\u00e9 stvo\u0159en\u00ed se j\u00ed opatrn\u011b, nesm\u011ble chytlo a\u00a0nechalo se odv\u00e9st a\u017e ke dve\u0159\u00edm. D\u016fm byl zd\u00e1nliv\u011b pr\u00e1zdn\u00fd, nikde \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk nebo pohyb, \u0161ero ml\u010d\u00edc vypl\u0148ovalo v\u0161echny kouty. Dvoj\u010data pomalu ve\u0161la do dve\u0159\u00ed, Tom pomohl vystra\u0161en\u00e9mu Billovi vysvl\u00e9ct se.<\/p>\n

Ano, byl vystra\u0161en\u00fd, proto\u017ee nic nech\u00e1pal. Tom se mu v\u010dera omluvil, dokonce bre\u010del, z\u00a0toho byl nehor\u00e1zn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd… jen\u017ee bylo tu n\u011bkolik v\u011bc\u00ed, kter\u00fdm ani trochu neporozum\u011bl. A\u00a0tak jen z\u016fstal st\u00e1t v\u00a0hale a\u00a0pohledem klouzal po starod\u00e1vn\u00e9m n\u00e1bytku. Bratr se na n\u011bj oto\u010dil. Do\u0161el k\u00a0n\u011bmu a\u00a0vzal ho za ruce…<\/p>\n

\u201eBille… v\u00edm, mo\u017en\u00e1 je pozd\u011b… ale j\u00e1 nem\u011bl odvahu. Nedok\u00e1zal jsem se sm\u00ed\u0159it s\u00a0t\u00edm, co c\u00edt\u00edm… nedok\u00e1zal jsem se na tebe ani pod\u00edvat, ani\u017e by se mi nerozt\u0159\u00e1sla kolena. V\u016fbec jsem nehled\u011bl na tebe, a\u00a0to je to, co m\u011b moc mrz\u00ed. Z\u0159ejm\u011b nep\u0159ijme\u0161 m\u00e9 city, ale mus\u00edm ti to \u0159\u00edct… Ne\u017e m\u011b opust\u00ed odvaha…\u201c Zhluboka se nadechl. Billovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily zorni\u010dky o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm. Nem\u011bl ani potuchy, co vyplyne z bratrov\u00fdch rt\u016f…<\/p>\n

\u201eMiluju t\u011b… Miluju t\u011b tak \u0161\u00edlen\u011b, \u017ee to snad ani nen\u00ed mo\u017en\u00fd. Bl\u00e1zn\u00edm jenom z\u00a0my\u0161lenky na tebe… Promi\u0148, jestli jsi te\u010f znechucen\u00fd, Bille, ale j\u00e1 ti to musel \u0159\u00edct…\u201c Bylo to neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Tolik vymodlen\u00e1 slova te\u010f pro\u0159\u00edzla vzduch, vzn\u00e1\u0161ela se v\u00a0tichu m\u00edstnosti a\u00a0\u010dekala, jestli se Bill chop\u00ed \u0161ance. Nebo ji nech\u00e1 znovu ulet\u011bt…<\/p>\n

Rty se spojily v\u00a0jedny. Polibek, kter\u00fd naplnil a\u00a0ud\u011blal \u0161\u0165astn\u00fdmi dva lidi. Lidi, jejich\u017e srdce bila jen, kdy\u017e byla vedle sebe. Dvoj\u010data, miluj\u00edc\u00ed se zak\u00e1zanou, p\u0159esto \u010distou l\u00e1skou… Nebylo t\u0159eba v\u00edc vyzn\u00e1n\u00ed. Oba se pochopili. Ale byla tu p\u0159eci jenom jedna nevy\u0159\u010den\u00e1 ot\u00e1zka…<\/p>\n

\u201eTome… j\u00e1… co je se Scottym? Vid\u011bl jsem, jak jsme ho srazili sanitkou… je… nen\u00ed…\u201c Osam\u011bl\u00e1 slza Billovi stekla po tv\u00e1\u0159i. Tom se usm\u00e1l a\u00a0set\u0159el ji b\u0159\u00ed\u0161kem prstu. Odstoupil a\u00a0Billa v\u00a0tu chv\u00edli naplnilo dokonal\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 s\u00a0n\u011bkolika obvazy, ale p\u0159esto s\u00a0hlavou hrd\u011b vzty\u010denou. Ve dve\u0159\u00edch ob\u00fdv\u00e1ku st\u00e1l kr\u00e1sn\u00fd \u010dern\u00fd pes.<\/p>\n

Te\u010f m\u011bl v\u0161echno, co si kdy p\u0159\u00e1l…<\/p>\n

\u201eMiluju v\u00e1s…\u201c<\/p>\n

autor:<\/strong> Hatta<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u00a0 \u00a0 autor: Hatta \u00a0 \u00a0 Ahoj xD Po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem se zas odhodlala n\u011bco sepsat, netrouf\u00e1m si odhadnout, jestli je to \u010diteln\u00fd xD Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jsem se to odhodlala taky poslat, tak to tady m\u00e1te. Jestli u\u00a0pov\u00eddek r\u00e1di poslouch\u00e1te hudbu, jako<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-16099","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16099","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16099"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16099\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79434385,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16099\/revisions\/79434385"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16099"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16099"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16099"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}