{"id":1610,"date":"2017-01-10T16:00:00","date_gmt":"2017-01-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1602"},"modified":"2017-01-10T16:00:00","modified_gmt":"2017-01-10T15:00:00","slug":"wheel-of-love-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/01\/10\/wheel-of-love-16\/","title":{"rendered":"Wheel of Love 16."},"content":{"rendered":"
autor: emraud<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom z\u00edral na kus pap\u00edru, kter\u00fd dr\u017eel p\u0159ed sebou, a znovu a znovu si \u010detl jeho obsah, p\u0159i\u010dem\u017e bral v \u00favahu ka\u017ed\u00fd d\u016fle\u017eit\u00fd detail, ne\u017e ho um\u00edstil do jedn\u00e9 ze slo\u017eek na sv\u00e9m stole. Svalil se na \u017eidli a vzdychl, dopadlo na n\u011bj vy\u010derp\u00e1n\u00ed z cel\u00e9ho dne. Sed\u011bl v tichosti ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i, ne\u017e popadl sv\u016fj kab\u00e1t a ta\u0161ku a kone\u010dn\u011b kancel\u00e1\u0159 opustil.<\/div>\n
<\/p>\n

Klik. Klik. Klik.<\/em><\/div>\n

\n

Bill nem\u011bl r\u00e1d ticho. Nerad se zaob\u00edral sv\u00fdmi my\u0161lenkami. Zp\u016fsob, jak\u00fdm z\u00e1m\u011brn\u011b klikal na my\u0161 a hlu\u010dn\u011b tan\u010dil prsty po kl\u00e1vesnici, jej rozptyloval od my\u0161lenek, kter\u00e9 u\u017e dlouhou dobu zm\u00e1haly jeho mozek. Cel\u00e9 jeho t\u011blo fungovalo jako na autopilota a jeho mysl byla zam\u011b\u0159ena na pr\u00e1ci p\u0159ed n\u00edm, byl tak ztracen\u00fd v pojmech a teori\u00edch designu, \u017ee m\u00e1lem vysko\u010dil z k\u016f\u017ee, kdy\u017e uc\u00edtil ruku na rameni.<\/p><\/div>\n

Srdce se mu \u0161okem rozbu\u0161ilo a\u017e v krku a on vzhl\u00e9dl, jen aby p\u0159ed sebou na\u0161el st\u00e1t Toma.<\/div>\n
Mlad\u0161\u00ed mu\u017e s rukou na hrudi si zhluboka oddechl. „Bo\u017ee, kurva, tys m\u011b tak vyd\u011bsil, \u017ee jsem m\u00e1lem dostal infarkt.“<\/div>\n
„M\u011bl bys u\u017e b\u00fdt doma,“ \u0159ekl dredat\u00fd mu\u017e s lehk\u00fdm zamra\u010den\u00edm.<\/div>\n
Bill sebou trhnul a sklopil hlavu, pohledem se vr\u00e1til k po\u010d\u00edta\u010di. „Jen dokon\u010duju n\u011bjak\u00e9 v\u011bci.“<\/div>\n
„Tak poj\u010f. Hod\u00edm t\u011b dom\u016f.“<\/div>\n
\n

Oba mu\u017ei ml\u010deli po celou cestu k Tomov\u011b Escalad\u011b. Bill, kter\u00fd \u0161el o p\u00e1r centimetr\u016f za Tomem, \u010das od \u010dasu zvedl pohled k jeho tv\u00e1\u0159i a uva\u017eoval, co se v tom okam\u017eiku odehr\u00e1v\u00e1 v jeho mysli, co jej p\u0159im\u011blo, aby k n\u011bmu toho dne promluvil. Od Gillianin\u00fdch narozenin mezi nimi z\u016fstalo nap\u011bt\u00ed, a to, jak byl k n\u011bmu Tom po celou dobu ledov\u011b klidn\u00fd, pro n\u011bj bylo stejn\u011b tak frustruj\u00edc\u00ed, ale p\u0159esto dr\u017eel jazyk za zuby.<\/p><\/div>\n

Bill z\u00edral z ok\u00fdnka, sledoval okoln\u00ed budovy zdoben\u00e9 jasn\u00fdmi sv\u011btly a postavami sn\u011bhul\u00e1k\u016f, Santa Klaus\u016f, and\u011bl\u016f a \u010d\u00edmkoliv jin\u00fdm, co nazna\u010dovalo bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se V\u00e1noce. Doma se s v\u00fdzdobou neobt\u011b\u017eoval, stejn\u011b to bylo zbyte\u010dn\u00e9; slavili V\u00e1noce u Gustava. A\u017e na v\u00e1no\u010dn\u00ed strom, na kter\u00e9m Gillian trvala, aby ho postavili do ob\u00fdvac\u00edho pokoje.<\/div>\n
\n

„M\u00e1me u\u017e postaven\u00fd stromek,“ promluvil Bill nakonec a prolomil tak ticho.<\/p><\/div>\n

„Aha.“ Tom p\u0159ik\u00fdvl, jeho v\u00fdraz z\u016fst\u00e1val stoick\u00fd a jeho o\u010di ani na okam\u017eik neopustily silnici.<\/div>\n
„Gillian byla trochu zklaman\u00e1.“ Bill pohl\u00e9dl na star\u0161\u00edho mu\u017ee se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Tom Gillian sl\u00edbil u\u017e p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci, \u017ee ho budou na V\u00e1noce strojit spolu, ale to bylo dlouho p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se od nich Tom rozhodl odej\u00edt.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ zamumlal Tom, v o\u010d\u00edch se mu objevil z\u00e1blesk smutku.<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. „Na V\u00e1noce budeme u Gustiho\u2026“<\/div>\n
\n
N\u00e1sledovalo dal\u0161\u00ed ticho. N\u011bjak bylo t\u011b\u017ek\u00e9 o \u010demkoliv mluvit, ani\u017e by to jednoho z nich neroz\u010d\u00edlilo. Billovi se to nel\u00edbilo. Cht\u011bl, aby to mezi nimi bylo jako d\u0159\u00edv. V\u011bd\u011bl, \u017ee se sna\u017eil, a stejn\u011b tak i Tom, aby se v\u0161echno vr\u00e1tilo do norm\u00e1lu, ale to nap\u011bt\u00ed mezi nimi nikdy nezmizelo. Bill nev\u011bd\u011bl, co se Tomovi hon\u00ed hlavou. P\u0159\u00e1l si, aby to v\u011bd\u011bl, ale jedna jeho \u010d\u00e1st m\u011bla strach na to i jen pomyslet. B\u00e1l se v\u011bd\u011bt, co se to d\u011bje, proto\u017ee by nev\u011bd\u011bl, jak se s t\u00edm vyrovnat.<\/div>\n
Navzdory v\u0161emu tomu nap\u011bt\u00ed se Bill c\u00edtil l\u00e9pe, kdy\u017e m\u011bl Toma pobl\u00ed\u017e, s v\u011bdom\u00edm, \u017ee na n\u011bj bude d\u00e1vat pozor a \u017ee tam prost\u011b je. Miloval jej za to, \u017ee je jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, a nebyl tu nikdo, kdo by jej kdy p\u0159inutil c\u00edtit se l\u00e9pe (a h\u016f\u0159e) ne\u017e dredat\u00fd mu\u017e.<\/div>\n
\n

„Andy jde s v\u00e1mi, \u017ee?“ Zeptal se Tom, kdy\u017e zastavil auto na \u010dervenou.<\/p><\/div>\n

„Co?“<\/div>\n
„Ke Gustimu\u2026 Andy p\u016fjde s v\u00e1mi, \u017ee?“ Zeptal se Tom znovu.<\/div>\n
„Aha. Jo,“ zamumlal Bill. Pokud mu do toho nep\u0159ijde dal\u0161\u00ed slu\u017eebn\u00ed cesta<\/em>, pomyslel si.<\/div>\n
„Kdy se vr\u00e1t\u00ed?“<\/div>\n
„Za dva dny\u2026“ Bill z\u00edral na tan\u010d\u00edc\u00ed sv\u011btla na jednom z obchod\u016f za oknem. „Jezd\u00ed pry\u010d \u010dast\u011bji, ne\u017e jsem si myslel.“<\/div>\n
„Vad\u00ed ti to?“<\/div>\n
Mlad\u0161\u00ed mu\u017e pokr\u010dil rameny a pod\u00edval se na Toma. „Ani ne. Jsem na to zvykl\u00fd. Andy je ve sv\u00e9 pr\u00e1ci dobr\u00fd.“<\/div>\n
„To je pravda.“ Kone\u010dn\u011b se objevila zelen\u00e1 a Tom obr\u00e1til pozornost zp\u00e1tky na silnici.<\/div>\n
Bill na dredat\u00e9ho mu\u017ee chv\u00edli z\u00edral, zmaten\u00fd jeho ot\u00e1zkou, ale rozhodl se sv\u00fdch my\u0161lenek na chv\u00edli zbavit a nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u011bl na rozmazan\u00fd pohled za okem.<\/div>\n
Auto kone\u010dn\u011b zastavilo p\u0159ed jejich domem. Jejich<\/em> domem. Bill se oto\u010dil k Tomovi s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i, ne\u017e neochotn\u011b a pomalu vystoupil z auta.<\/div>\n
„Hej,“ zamumlal p\u0159edt\u00edm, ne\u017e zav\u0159el dve\u0159e. „Cht\u011bl bys j\u00edt na chvilku dovnit\u0159?“<\/div>\n
Tom na n\u011bj chv\u00edli z\u00edral, zva\u017eoval jeho nab\u00eddku. Bill se s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm kousal do spodn\u00edho rtu a pak vydechl \u00falevou, kdy\u017e druh\u00fd mu\u017e kone\u010dn\u011b vystoupil z auta.<\/div>\n
\n

Oba ti\u0161e ve\u0161li do domu, Bill si nev\u0161iml Tomova pohledu, kter\u00fd putoval po jeho star\u00e9m domov\u011b s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p><\/div>\n

„P\u016fjdu ud\u011blat n\u011bjakou horkou \u010dokol\u00e1du,“ ozn\u00e1mil \u010dernovlas\u00fd mu\u017e a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b.<\/div>\n
Tom vstoupil do kuchyn\u011b jen o minutu pozd\u011bji, zat\u00edmco Bill pr\u00e1v\u011b dokon\u010dil p\u0159\u00edpravu dvou hrnk\u016f. Mlad\u0161\u00ed mu\u017e se oto\u010dil a na\u0161el jej, jak si prohl\u00ed\u017e\u00ed vysok\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed strome\u010dek, viditeln\u00fd z ob\u00fdvac\u00edho pokoje, s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Billovi se zat\u0159epetalo srdce, byl r\u00e1d, \u017ee na jeho tv\u00e1\u0159i kone\u010dn\u011b vid\u00ed skute\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Je kr\u00e1sn\u00fd,“ poznamenal Tom.<\/div>\n
Bill mu podal jeden hrnek a Tom ho p\u0159ijal s \u00fasm\u011bvem, ze kter\u00e9ho Billa zah\u0159\u00e1lo u srdce. Usadil se vedle n\u011bj do k\u0159esla a upil z vlastn\u00edho n\u00e1poje. Znovu nastalo ticho, ale tohle bylo sp\u00ed\u0161e uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Mo\u017en\u00e1 to bylo proto, \u017ee byli doma, co mezi n\u011b p\u0159ineslo pocit klidu.<\/div>\n
„Hej, Bille\u2026“ \u0159ekl ti\u0161e Tom, o\u010di m\u011bl st\u00e1le up\u0159en\u00e9 na v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek.<\/div>\n
„Hmm?“<\/div>\n
„Poj\u010fme\u2026 se u\u017e d\u00e1l nev\u00eddat.“<\/div>\n
Bill na n\u011bj n\u011bkolik vte\u0159in z\u00edral, ne\u017e p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, jak se sna\u017eil zpracovat slova, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b vy\u0161la z Tomov\u00fdch \u00fast.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zeptal se slab\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Poj\u010fme se u\u017e d\u00e1l nev\u00eddat.“<\/div>\n
\n

Chv\u00edli trvalo, ne\u017e Bill zareagoval. Nakonec z n\u011bj vy\u0161lo odfrknut\u00ed n\u00e1sledovan\u00e9 nerv\u00f3zn\u00edm sm\u00edchem, jak pomalu zavrt\u011bl hlavou. Nedok\u00e1zal p\u0159itom zakr\u00fdt evidentn\u00ed \u0161ok a obavy, kter\u00e9 mu to p\u0159ineslo.<\/p><\/div>\n

„Tome, to je – to je sm\u011b\u0161n\u00e9. Vid\u00edm t\u011b ka\u017ed\u00fd den v pr\u00e1ci.“<\/div>\n
„J\u00e1 u\u017e s tebou nechci m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho.“<\/div>\n
Billovi pokleslo srdce a\u017e do \u017ealudku a ve stejnou chv\u00edli mu z ruky vyklouzl hrnek a rozbil se na kousky, zat\u00edmco z n\u011bj na podlahu vyprskla vla\u017en\u00e1 tekutina. T\u0159\u00ed\u0161tiv\u00fd zvuk mu zvonil v u\u0161\u00edch stejn\u011b tak hlasit\u011b jako bu\u0161en\u00ed srdce, ale Tom se ani nepohnul. Jeho o\u010di z\u016fstaly p\u0159ilepen\u00e9 k jeho kl\u00ednu, kde byl zap\u0159en\u00fd lokty, jak ob\u011bma rukama dr\u017eel sv\u016fj hrnek.<\/div>\n
„Ty\u2026 co\u2026?“ Bill p\u0159i\u0161el o \u0159e\u010d, jeho mysl byla zmaten\u00e1, nech\u00e1paj\u00edc\u00ed. Jeho \u0161irok\u00e9, o\u0159\u00ed\u0161kov\u011b hn\u011bd\u00e9 o\u010di se za\u010daly plnit slzami, jak polkl obrovsk\u00fd knedl\u00edk ve sv\u00e9m krku. \u010cekal na jakoukoliv reakci od dredat\u00e9ho mu\u017ee, ale ten z\u016fst\u00e1val i nad\u00e1le nehybn\u00fd, na tv\u00e1\u0159i m\u011bl st\u00e1le pevn\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
Bill pevn\u011b zav\u0159el o\u010di a za\u0165al zuby, sna\u017eil se neexplodovat. Ruce si na kl\u00edn\u011b sev\u0159el do p\u011bst\u00ed a zhluboka se nadechl. Tom l\u017ee. Jeho slova v\u016fbec ned\u00e1vaj\u00ed smysl, prost\u011b jen vtipkuje<\/em>. Nic takov\u00e9ho ne\u0159ekl<\/em>, \u0159\u00edkal si v duchu, ale p\u0159\u00edli\u0161 mu to nepom\u00e1halo. Ve skute\u010dnosti jej to jen p\u0159esv\u011bd\u010dovalo o tom, \u017ee dredat\u00fd mu\u017e nelhal, a v jeho srdci se pomalu \u0161\u00ed\u0159ila bolest.<\/div>\n
\n

„Tohle nen\u00ed vtipn\u00e9, Tome,“ zamumlal Bill rozt\u0159esen\u00fdm hlasem.<\/p><\/div>\n

„Nesna\u017e\u00edm se b\u00fdt vtipn\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Tom ti\u0161e.<\/div>\n
„Pod\u00edvej se na m\u011b,“ \u0159ekl Bill skrz za\u0165at\u00e9 zuby. „L\u017ee\u0161.“<\/div>\n
„Nel\u017eu.“<\/div>\n
Tom\u016fv hlas byl tich\u00fd a hlubok\u00fd. To kone\u010dn\u011b Billa p\u0159inutilo vyl\u00edtnout. Vztekle vstal a rukou pl\u00e1cl do Tomov\u00fdch. Hrnek, kter\u00fd Tom dr\u017eel, odlet\u011bl a rozbil se o p\u00e1r metr\u016f d\u00e1l. Dredat\u00fd mu\u017e sebou kone\u010dn\u011b trhl, ale jeho hlava z\u016fstala sv\u011b\u0161en\u00e1 a on se tak vyh\u00fdbal Billov\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/div>\n
„\u0158ekl jsem, pod\u00edvej se na m\u011b!“ Vyk\u0159ikl Bill, slzy nyn\u00ed vyt\u00e9kaly z jeho o\u010d\u00ed proudem. „Pod\u00edvej se na m\u011b! Pod\u00edvej se mi do o\u010d\u00ed a \u0159ekni to znovu! L\u017ee\u0161! V\u017edycky to d\u011bl\u00e1\u0161!“<\/div>\n
Tom shrom\u00e1\u017edil v\u0161echny sv\u00e9 zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed s\u00edly, aby z\u016fstal v klidu, ne\u017e zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Bude to tak nejlep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Ty- ty se\u2026 Ty se se mnou rozch\u00e1z\u00ed\u0161?“ Zeptal se Bill rozt\u0159esen\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Pokud v\u00edm, tak Andreas je tv\u016fj p\u0159\u00edtel, Bille, ne j\u00e1,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s odfrknut\u00edm, kter\u00e9 Billa p\u0159inutilo na n\u011bj z\u016fstat jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edrat.<\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1 v\u00edm, ty blb\u010de – Tak jsem to nemyslel!“ Prohl\u00e1sil \u010dernovlas\u00fd mu\u017e defenz\u00edvn\u011b. „Pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161? Jsi m\u016fj nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161! J\u00e1 ne-„<\/div>\n
„Ty to po\u0159\u00e1d nech\u00e1pe\u0161, \u017ee?“ \u0158ekl Tom, kone\u010dn\u011b se oto\u010dil k Billovi se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Jeho fas\u00e1da se pomalu rozpou\u0161t\u011bla, tv\u00e1\u0159 se mu zkroutila emocemi, jak se jeho o\u010di spojily s Billov\u00fdma pln\u00fdma zmatku, strachu a bolesti.<\/div>\n
\n

„Miluju t\u011b.“<\/p><\/div>\n

\n

\u010cernovlas\u00fd mu\u017e se na zlomek vte\u0159iny zarazil, ne\u017e mu zacukalo v koutku \u00fast, jak se pokusil o \u00fasm\u011bv, ale skon\u010dil sp\u00ed\u0161e s pologrimasou.<\/p><\/div>\n

„Tome, ty v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1m taky moc r\u00e1d. Jsi-„<\/div>\n
„Ne, Bille. Miluju t\u011b. Jsem do tebe zamilovan\u00fd\u2026“ \u0158ekl Tom t\u0159esouc\u00edm se hlasem.<\/div>\n
Bill ztuhl, jeho hn\u011bd\u00e9 o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily a rty pootev\u0159ely, kdy\u017e jej zas\u00e1hl dal\u0161\u00ed \u0161ok. Hlasit\u00e9 dun\u011bn\u00ed jeho bolav\u00e9ho srdce se mu odr\u00e1\u017eelo v u\u0161\u00edch stejn\u011b, jako Tomova slova zn\u011bla jeho mysl\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n

Jsem do tebe zamilovan\u00fd\u2026<\/em><\/div>\n

\n

„J\u00e1-ty\u2026 Co\u017ee?“ zeptal se, jeho hlas byl nyn\u00ed o okt\u00e1vu v\u00fd\u0161. Mot\u00fdli v Billov\u011b b\u0159i\u0161e se po t\u011bch slovech vzbou\u0159ili, ale se zp\u016fsobem, jak\u00fdm se mu sev\u0159elo srdce, byla ta bolest nyn\u00ed v\u00edce ohromuj\u00edc\u00ed a on si pomalu uv\u011bdomil, co ta slova znamenaj\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bylo to stejn\u00e9 jako minule.<\/div>\n
\n

*<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

„Hej mrcho\u2026“ jej\u00ed hlas byl tich\u00fd, t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161epot, ale dost hlasit\u00fd na to, aby jej \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk sly\u0161el i navzdory hlasit\u00e9mu p\u00edp\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edstroj\u016f a mluven\u00ed zdravotn\u00edk\u016f.<\/em><\/div>\n

„Nem\u011bla bys mluvit. Mus\u00ed\u0161 si udr\u017eet svou s\u00edlu,“ bl\u00e1bolil Bill, z o\u010d\u00ed mu st\u00e9kaly slzy. Dr\u017eel jej\u00ed ruku pevn\u011b v t\u011bch sv\u00fdch, pro \u00fat\u011bchu j\u00ed sv\u00fdmi rty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po kloubech.<\/em><\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ \u0159ekla.<\/em><\/div>\n
„Sklapni, nesna\u017e se mluvit,“ zasy\u010del. Ztr\u00e1cel ji a mohl c\u00edtit, jak se mu pomalu vzdaluje. Stiskl jej\u00ed chladnou ruku pevn\u011bji a p\u0159itiskl ji ke sv\u00e9 mokr\u00e9 tv\u00e1\u0159i, jak se ji sna\u017eil zah\u0159\u00e1t.<\/em><\/div>\n
„Taky t\u011b miluju. Ty v\u00ed\u0161, \u017ee ano,“ \u0159ekl t\u0159esouc\u00edm se hlasem.<\/em><\/div>\n
„Ne. J\u00e1 t\u011b miluju<\/strong>\u2026“ \u0159ekla. Usm\u00e1la se na n\u011bj a z o\u010d\u00ed se j\u00ed vykut\u00e1lela jedin\u00e1 slza.<\/em><\/div>\n
Billovi pokleslo srdce a on sledoval, jak zav\u0159ela o\u010di a jej\u00ed srde\u010dn\u00ed frekvence se za\u010d\u00ednala zpomalovat.<\/em><\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„Po\u010dkej, ne\u2026 zadr\u017e,“ \u0159ekl zoufale, zvedl ruku, jako by se dredat\u00e9ho mu\u017ee pokou\u0161el zastavit. „Ne. Ne\u0159\u00edkej to. Tohle nem\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edkat. Ne mn\u011b\u2026“<\/p><\/div>\n

„Miluju t\u011b tak stra\u0161n\u011b moc, a\u017e to nen\u00e1vid\u00edm. U\u017e tohle nevydr\u017e\u00edm\u2026“ Tom zt\u011b\u017eka polkl a zu\u0159iv\u011b mrkal, jak se sna\u017eil silou v\u016fle zadr\u017eet slzy. „U\u017e t\u011b nechci vid\u011bt, b\u00fdt bl\u00edzko tebe, sly\u0161et t\u011b\u2026 S v\u011bdom\u00edm, \u017ee bych t\u011b jen cht\u011bl v\u00edc a v\u00edc.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou, rukou si ve strachu zakryl polovinu tv\u00e1\u0159e, kdy\u017e ud\u011blal krok vzad. Druhou rukou popadl op\u011bradlo k\u0159esla s obavami, \u017ee se mu ka\u017edou chv\u00edli podlom\u00ed kolena. Srdce se mu v hrudi rozbu\u0161ilo tak siln\u011b, a\u017e to bolelo.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

„L\u00e1sky p\u0159ich\u00e1zej\u00ed a odch\u00e1zej\u00ed\u2026“ \u0159ekla Lillian, pohledem z\u00edrala na no\u010dn\u00ed oblohu.<\/em><\/div>\n

„Ale ty se v budoucnu mo\u017en\u00e1 s n\u011bk\u00fdm usad\u00ed\u0161,“ odpov\u011bd\u011bl Bill.<\/em><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1. Ale my budeme v\u017edycky spolu. Nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 nav\u017edy\u2026“<\/em><\/div>\n
„Za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 b\u00fdt sentiment\u00e1ln\u00ed, mrcho.“ Bill j\u00ed v\u011bnoval pok\u0159iven\u00fd \u00fasm\u011bv a nazp\u011bt obdr\u017eel lehk\u00fd pohlavek. Rozesm\u00e1l se a ona se k n\u011bmu p\u0159idala.<\/em><\/div>\n
„A\u0165 se stane cokoliv, v\u017edycky budeme m\u00edt jeden druh\u00e9ho. Jsi s t\u00edm v pohod\u011b, \u017ee jo?“ Zeptala se, v o\u010d\u00edch m\u011bla v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz.<\/em><\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a omotal j\u00ed ruku kolem ramen. „Samoz\u0159ejm\u011b. Nejlep\u0161\u00ed k\u00e1mo\u0161i nav\u017edy.“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Tom vstal a ud\u011blal krok sm\u011brem k mlad\u0161\u00edmu mu\u017ei. „Miluju t\u011b.“<\/p><\/div>\n

„Ne!“ Vyk\u0159ikl Bill. „P\u0159esta\u0148! To-tohle nen\u00ed pravda\u2026 Ned\u011blej to, pros\u00edm\u2026“ Tohle se nemohlo st\u00e1t. Ne jemu a Tomovi. Tom byl pro n\u011bj stejn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd jako Andreas. Byl jeho oporou, stejn\u011b jako pro n\u011bj b\u00fdvala cel\u00e1 l\u00e9ta Lillian – nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, kter\u00fd nem\u011bl odej\u00edt. L\u00e1sky mo\u017en\u00e1 p\u0159ich\u00e1zely a odch\u00e1zely, ale ne nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9. Ne jemu. Oni byli nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9. Nebyl by schopn\u00fd to un\u00e9st, kdyby jej dredat\u00fd mu\u017e zcela opustil. Lehce zvedl hlavu a setkal se s Tomov\u00fdma \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima, dal\u0161\u00ed slzy se mu vylily z o\u010d\u00ed, kdy\u017e v nich spat\u0159il ten stejn\u00fd bolestn\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Ty nev\u00ed\u0161, jak stra\u0161n\u011b moc t\u011b chci. Tak moc, \u017ee mi to nen\u00ed podobn\u00e9, a j\u00e1 to nen\u00e1vid\u00edm.“<\/div>\n
„Tomi, pros\u00edm\u2026“ Bill \u0161kytl a zakryl si \u00fasta h\u0159betem ruky, zakousl se do sv\u00fdch kloub\u016f, zat\u00edmco vzlykal. M\u011bl pocit, \u017ee omdl\u00ed. Tak n\u011bjak v\u011bd\u011bl, \u017ee to tam je, ale odm\u00edtal si to p\u0159ipustit. U\u017e ten samotn\u00fd polibek mu to prozradil, ale ne, on tu my\u0161lenku odsunul do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti sv\u00e9 mysli. Tom mu sl\u00edbil, \u017ee se v\u0161echno vr\u00e1t\u00ed do norm\u00e1lu. Nev\u011bd\u011bl, co c\u00edtit po Tomov\u011b vyzn\u00e1n\u00ed, ale v\u0161e, co v\u011bd\u011bl, bylo, \u017ee pr\u00e1v\u011b te\u010f je vyd\u011b\u0161en\u00fd. Tom se jej tentokr\u00e1t chystal opustit nadobro.<\/div>\n
\n

„Poj\u010fme s t\u00edm u\u017e p\u0159estat,“ \u0159ekl dredat\u00fd mu\u017e, jeho hlas byl napjat\u00fd potla\u010dovan\u00fdmi emocemi. „U\u017e to sta\u010d\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„Ne!“ Vyk\u0159ikl \u010dernovlas\u00fd mu\u017e. Zru\u0161il vzd\u00e1lenost mezi nimi a za\u010dal do Tomovy hrudi bu\u0161it p\u011bstmi. „Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b!“ vyk\u0159ikl, „sl\u00edbil jsi mi to! Tys mi to sl\u00edbil!“<\/div>\n
V jeho slab\u00fdch pa\u017e\u00edch nebylo moc s\u00edly, ale Tom sebou p\u0159esto trhl, kdy\u017e mu jeho p\u011bsti nar\u00e1\u017eely do hrudi. Popadl Billova z\u00e1p\u011bst\u00ed, aby jej zastavil, a mlad\u0161\u00ed mu\u017e s n\u00edm chv\u00edli bojoval, ne\u017e se nakonec vzdal. Podlomila se mu kolena a pora\u017een\u011b klesl na podlahu. Tom ho n\u00e1sledoval, poklekl p\u0159ed n\u00edm a st\u00e1le sv\u00edral jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Neopou\u0161t\u011bj m\u011b,“ vzlykal Bill, sev\u0159el Tomovo tri\u010dko a p\u0159it\u00e1hl si jej k sob\u011b bl\u00ed\u017e. „Sl\u00edbil jsi\u2026“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se. Nem\u016f\u017eu sv\u016fj slib dodr\u017eet\u2026“ odpov\u011bd\u011bl Tom slab\u00fdm, rozt\u0159esen\u00fdm hlasem.<\/div>\n
Bill zu\u0159iv\u011b vrt\u011bl hlavou. \u010celem se t\u011b\u017ece op\u0159el o Tomovu hru\u010f a jeho slzy padaly Tomovi do kl\u00edna.<\/div>\n
Tom pustil jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed a pomalu omotal pa\u017ee kolem mlad\u0161\u00edho mu\u017ee. Zav\u0159el o\u010di a kousl se do chv\u011bj\u00edc\u00edho se rtu, za\u010d\u00ednal nad sv\u00fdmi emocemi ztr\u00e1cet kontrolu.<\/div>\n
„Zapome\u0148 na m\u011b. Zapome\u0148 na tohle l\u00e9to\u2026“ mumlal.<\/div>\n
„Ne\u2026“<\/div>\n
„Bu\u010f \u0161\u0165astn\u00fd. S Andym\u2026 s Gillian\u2026“<\/div>\n
„Ne\u2026 Pros\u00edm, ne\u2026“ Vzlykal Bill.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se.“ Nakonec z oka dredat\u00e9ho mu\u017ee vyklouzla slza a on ji rychle set\u0159el. Rozt\u0159esen\u011b vydechl, ne\u017e p\u0159ilo\u017eil ruce na Billova ramena a odt\u00e1hl se. Pot\u00e9 mu p\u0159ilo\u017eil dla\u0148 na zadn\u00ed stranu jeho krku a p\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017e, aby mu vtiskl dlouhotrvaj\u00edc\u00ed polibek na \u010delo.<\/div>\n
\n

Billovi padly pa\u017ee bezvl\u00e1dn\u011b a do kl\u00edna. Dovolil, aby rty dredat\u00e9ho mu\u017ee naposledy zanechaly spaluj\u00edc\u00ed horko na jeho k\u016f\u017ei, to h\u0159ejiv\u00e9 teplo prostoupilo cel\u00fdm jeho t\u011blem. Jeho mysl mu p\u0159ipomn\u011bla, jak jej Tom dr\u017eel, jak jej jeho teplo konej\u0161ilo, jak jej jeho pa\u017ee vroucn\u011b ochra\u0148ovaly.<\/p><\/div>\n

Cht\u011bl se dr\u017eet sv\u00e9ho Tomiho, ale v moment\u011b, kdy se dredat\u00fd mu\u017e odt\u00e1hl, jeho cel\u00e9 t\u011blo bylo jako otup\u011bl\u00e9. C\u00edtil se pr\u00e1zdn\u00fd.<\/div>\n
Zhroutil se na podlahu, le\u017eel na podlaze ve fet\u00e1ln\u00ed poloze a cel\u00e9 t\u011blo se mu rozt\u0159\u00e1slo, jak se rozvzlykal ve stejn\u00e9m okam\u017eiku, kdy Tom kone\u010dn\u011b zmizel.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne ne\u0161el do pr\u00e1ce. Byl p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd na to, aby pohnul jedin\u00fdm svalem, tak\u017ee dokonce i p\u0159\u00edprava sn\u00eddan\u011b a ob\u011bda pro Gillian mu dala hodn\u011b \u00fasil\u00ed. Po\u017e\u00e1dal May, aby ji m\u00edsto n\u011bj odvezla do \u0161koly, se slovy, \u017ee je nemocn\u00fd. May mu lehce uv\u011b\u0159ila, proto\u017ee nemocn\u011b skute\u010dn\u011b vypadal.<\/p><\/div>\n

Zamkl se ve sv\u00e9 lo\u017enici, b\u00e1l se z\u016fstat venku a kolem domu, proto\u017ee mu to jen p\u0159ipom\u00ednalo dredat\u00e9ho mu\u017ee. Dokonce i jeho pokoj mu p\u0159ipom\u00ednal Toma. V\u0161echno kolem n\u011bj jen k\u0159i\u010delo Tom, Tom, Tom<\/em> a uvnit\u0159 sv\u00e9 vlastn\u00ed hlavy za\u010dal k\u0159i\u010det on s\u00e1m, kdy\u017e si p\u011bstmi zakryl u\u0161i a hodil sebou na postel. Nakonec za\u010dal h\u00e1zet v\u011bcmi, zat\u00edmco je\u010del a na\u0159\u00edkal. Op\u011bt bre\u010del. Byl na\u0161tvan\u00fd na Toma za to, \u017ee poru\u0161il sv\u016fj slib, za to, \u017ee jej jen tak opustil. Zlobil se s\u00e1m na sebe za to, \u017ee mu dredat\u00fd mu\u017e u\u017e tak moc chyb\u011bl. Bylo to p\u0159\u00edli\u0161 mnoho. P\u0159\u00edli\u0161 mnoho.<\/div>\n
Sed\u011bl na podlaze, bokem se op\u00edral o postel a ti\u0161e plakal. Byl tak unaven\u00fd, tak vy\u010derpan\u00fd. P\u0159\u00e1l si, aby se mohl nechat jen tak un\u00e1\u0161et a b\u00fdt na moment pry\u010d, hibernovat n\u011bkde v otup\u011blosti.<\/div>\n
\n

Zvedl se a vlezl zp\u00e1tky do postele, kde se poddal sp\u00e1nku. Prospal cel\u00fd den. Nevid\u011bl ten pohled pln\u00fd obav na tv\u00e1\u0159i sv\u00e9 dcery p\u0159i pohledu na stav cel\u00e9ho pokoje a na n\u011bj, jak sp\u00ed na posteli. V\u011bd\u011bla, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku jen z toho, jak vid\u011bla sv\u00e9ho otce sto\u010den\u00e9ho do klub\u00ed\u010dka a sp\u00edc\u00edho. Nebyl si v\u011bdom toho, jak p\u0159es n\u011bj Gillian p\u0159et\u00e1hla p\u0159ikr\u00fdvku, ani toho, jak jej dr\u017eela, kdy\u017e \u0161la pozd\u011bji ve\u010der sp\u00e1t, s rukou omotanou kolem jeho krku, zat\u00edmco se k n\u011bmu p\u0159itulila bl\u00ed\u017e.<\/p><\/div>\n

\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne se Bill choval, jako by se nic nestalo. Probudil se a p\u0159ipravil na nov\u00fd den, poslal Gillian do \u0161koly a \u0161el do pr\u00e1ce jako obvykle.<\/p><\/div>\n

Zapome\u0148 na m\u011b. Zapome\u0148 na tohle l\u00e9to\u2026<\/em><\/div>\n
Bill se zam\u011b\u0159il na svou pr\u00e1ci, vlo\u017eil do toho sv\u00e9 srdce i mysl, aby se op\u011bt nenechal un\u00e9st. Andreas se brzy vr\u00e1t\u00ed a bude s n\u00edm tr\u00e1vit v\u00edce \u010dasu, aby jej n\u011bjak zam\u011bstnal, aby mu pomohl zapomenout\u2026<\/div>\n
„Kde je \u0161\u00e9f?“ Sly\u0161el Kathleen, jak se pt\u00e1 Nat\u00e1lie.<\/div>\n
Billova ruka sebou \u0161kubla p\u0159i zm\u00ednce o jejich \u0161\u00e9fovi. U\u017e skoro zapomn\u011bl na skute\u010dnost, \u017ee jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel je jeho \u0161\u00e9f.<\/div>\n
„Ode\u0161el,“ odpov\u011bd\u011bla Nat\u00e1lie. „Byl posl\u00e1n do Ameriky, aby se tam z\u00fa\u010dastnil spousty v\u011bc\u00ed ve spojitosti s prac\u00ed.“<\/div>\n
\u010cernovlas\u00fd mu\u017e na sv\u00e9 \u017eidli ztuhl a op\u011bt se mu sev\u0159ela hru\u010f.<\/div>\n
Tak\u017ee on opravdu ode\u0161el, jo?<\/em><\/div>\n
„A \u017ee tak najednou,“ zamumlala Kathleen. „Kdy se vr\u00e1t\u00ed?“<\/div>\n
„Nev\u00edm to jist\u011b,“ odpov\u011bd\u011bla blon\u010fat\u00e1 sekret\u00e1\u0159ka. „Asi za \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce, mysl\u00edm. Prozat\u00edm to tady p\u0159evzal pan Logan.“<\/div>\n
\u010cty\u0159i m\u011bs\u00edce\u2026 To je prost\u011b moc dlouho<\/em>, pomyslel si Bill.<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ prohl\u00e1sila zrzka, jak nev\u011bd\u011bla, jak d\u00e1l reagovat.<\/div>\n
Nat\u00e1lie jen pokr\u010dila rameny, zat\u00edmco si prohl\u00ed\u017eela nehty. „Vy\u0161\u0161\u00ed veden\u00ed dokonce p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, \u017ee by jej tam p\u0159esunuli nadobro d\u00edky jeho reputaci.“<\/div>\n
\n

\u010cernovlas\u00fd mu\u017e kone\u010dn\u011b vstal, b\u011bhem toho procesu srazil svou \u017eidli. Nevid\u011bl p\u0159ekvapen\u00e9 pohledy sv\u00fdch koleg\u016f, kdy\u017e zam\u00ed\u0159il do odpo\u010dinkov\u00e9 m\u00edstnosti.<\/p><\/div>\n

Zamkl za sebou dve\u0159e a p\u0159esunul se k umyvadlu. Pustil vodu a znovu a znovu si oplachoval tv\u00e1\u0159. Kdy\u017e se pod\u00edval do zrcadla, \u0159asenka se mu rozt\u00e9kala po tv\u00e1\u0159i. Z\u00edral na sv\u00e9 mdl\u00e9 o\u010di a uv\u011bdomil si, jak uboze pr\u00e1v\u011b te\u010f vypad\u00e1.<\/div>\n
Umyl si obli\u010dej od ve\u0161ker\u00e9ho make-upu, kter\u00fd si r\u00e1no nanesl, dokud mu tv\u00e1\u0159e lehce nez\u010dervenaly. Kdy\u017e vzhl\u00e9dl k zrcadlu je\u0161t\u011b jednou a spat\u0159il svou \u010dervenou tv\u00e1\u0159 i \u010derven\u00e9 o\u010di, nakonec lehce zak\u0148u\u010del a ti\u0161e se rozplakal.<\/p>\n

autor: emraud<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: emraud Tom z\u00edral na kus pap\u00edru, kter\u00fd dr\u017eel p\u0159ed sebou, a znovu a znovu si \u010detl jeho obsah, p\u0159i\u010dem\u017e bral v \u00favahu ka\u017ed\u00fd d\u016fle\u017eit\u00fd detail, ne\u017e ho um\u00edstil do jedn\u00e9 ze slo\u017eek na sv\u00e9m stole. Svalil se na \u017eidli a vzdychl,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[660],"tags":[],"class_list":["post-1610","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wheel-of-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1610","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1610"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1610\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1610"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1610"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1610"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}