{"id":16171,"date":"2008-10-28T18:30:00","date_gmt":"2008-10-28T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16135"},"modified":"2020-11-07T18:29:31","modified_gmt":"2020-11-07T17:29:31","slug":"jak-ti-muzu-pomoci-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/28\/jak-ti-muzu-pomoci-2\/","title":{"rendered":"Jak ti m\u016f\u017eu pomoci 2."},"content":{"rendered":"

autor: Backy<\/strong><\/p>\n

Ahoj zlat\u00ed\u010dka. M\u00e1m n\u011bjak\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed ve Francii, budu tam muset na n\u011bkolik dn\u00ed odjet. Odhaduji to tak na t\u00fdden a potom jsem dostala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed dovolenou a m\u00e1m v pl\u00e1nu ve Francii z\u016fstat d\u00e9le. Postarejte se navz\u00e1jem a udr\u017eujte n\u011bjak\u00fd slu\u0161n\u00fd po\u0159\u00e1dek. Kdybychom se ji\u017e nem\u011bli vid\u011bt, tak papa.
\nMaminka
\n<\/em>
\nBillovi uk\u00e1pla slzi\u010dka.
\n„Nerozmaz\u00e1vej ten inkoust!“ k\u0159iknul na n\u011bj Tom a p\u0159it\u00e1hl si ho za l\u00edmec bl\u00ed\u017e k sob\u011b.
\n„Dneska m\u00e1me s klukama p\u00e1rty. Ne \u017ee se tu jen mihne\u0161!“ Bill p\u0159ik\u00fdvl a utekl do sv\u00e9ho pokoje.
\nV p\u011bt hodin se za\u010dali sch\u00e1zet. Byla to jen Tomova parti\u010dka.
\nBill si vzal den\u00ed\u010dek a za\u010dal zapisovat, co se mu ten den stalo.<\/p>\n

Jen co dopsal, se mu hrozn\u011b ulevilo. Ve\u0161ker\u00e1 zloba, \u00fazkost nebo smutek z n\u011bj opadly.
\nrozvalil se na postel a usm\u00edval se. Jak se tak v\u00e1lel, den\u00edk mu spadl na zem. Bill si v\u0161iml, \u017ee se otev\u0159el. Uchopil jej a za\u010detl se.<\/p>\n

Mil\u00fd den\u00ed\u010dku. Dne\u0161n\u00ed den bych ohodnotil na v\u00fdbornou. R\u00e1no m\u011b Tom probudil a sko\u010dil mi do postele. Za\u010dal k\u0159i\u010det a sk\u00e1kal po mn\u011b jak po trampol\u00edn\u011b.
\n„Bille! Bille! Bille! Bille! Dnes je n\u00e1m 12 ch\u00e1pe\u0161? U\u017e jsme hodn\u011b velk\u00fd, co mysl\u00ed\u0161? To to ut\u00edk\u00e1…“ Obejmul m\u011b a dali jsme si vroucn\u00fd polibek na uk\u00e1zku v\u011b\u010dn\u00e9 l\u00e1sky. Uvolnil jsem mu m\u00edsto u m\u011b v posteli a za\u010dali jsme se tam spolu vyvalovat. P\u0159itiskli jsme se k sob\u011b a j\u00e1 st\u00e1le ml\u010del. Nev\u00edm jak, ale asi Tom moc dupal. Mamka vyd\u011b\u0161en\u011b p\u0159ib\u011bhla.
\n„Co to tu u v\u0161ech \u010dert\u016f prov\u00e1d\u00edte?“ Kdy\u017e shl\u00e9dla na\u0161i „akci“ u m\u011b v\u00a0posteli, musela se sm\u00e1t. Na chvilku ode\u0161la a my si s Tomem l\u00e1mali hlavu, co se asi stalo. Hned nato jsme pochopili. Mamka p\u0159i\u0161la s t\u00e1cem se sn\u00eddan\u00ed a polo\u017eila ho p\u0159ed n\u00e1s. Ani nemusela nic \u0159\u00edkat a my se do n\u00ed s chut\u00ed pustili. P\u0159ed obl\u00e9knut\u00edm jsme si dali je\u0161t\u011b p\u00e1r pol\u0161t\u00e1\u0159ovejch v\u00e1lek a se sm\u00edchem jsme se let\u011bli obl\u00e9knout. Z d\u016fvodu, \u017ee ji\u017e nevypad\u00e1me stejn\u011b, jsme se alespo\u0148 stejn\u011b obl\u00e9kli. Na Tom\u016fv p\u0159\u00edkaz vytahan\u00fd kalhoty a na m\u016fj p\u0159\u00edkaz upnut\u00e9 triko. No fe\u0161\u00e1ci jedna radost.
\nOdpoledne p\u0159i\u0161ly babi\u010dky a ve\u0161ker\u00e1, nudn\u00e1 rodinn\u00e1 spole\u010dnost, se kterou se nikdy nenud\u00edme. N\u011bkolik naslepl\u00fdch teti\u010dek si n\u00e1s popletlo, ale jinak byla sranda. Te\u010f ji\u017e se ke mn\u011b do postele hrne Tom. Tak j\u00e1 budu muset. Jdu si u\u017e\u00edt spole\u010dnou noc.<\/p>\n

<\/em>Billovi uk\u00e1pla slzi\u010dka.
\n„Pro\u010d u\u017e nen\u00ed takov\u00fd?“ Zeptal se nahlas a usnul.<\/p>\n

R\u00e1no se \u010dernovlas\u00fd chlapec probudil a o\u010dividn\u011b na v\u0161e zapomn\u011bl. Zvedl se z postele a \u0161el se pod\u00edvat do ob\u00fdv\u00e1ku. V\u0161ude se v\u00e1lelo oble\u010den\u00ed. Klu\u010di\u010d\u00ed oble\u010den\u00ed! Billovi hnedle do\u0161lo, \u017ee kluci u nich asi p\u0159espali.
\nVyb\u011bhl nahoru k Tomovi do pokoje a v\u0161iml si dvou z jeho kamar\u00e1d\u016f. Aha, ale kdepak je hlavn\u00ed \u0161\u00e9f? zeptal se Bill s\u00e1m sebe a pomalu pro\u0161trach\u00e1val v\u0161echny m\u00edstnosti. Nikde nikdo, na\u010de\u017e Billa napadla jedna v\u011bc. \u017de by byl… pomyslel si a postavil se p\u0159ed velk\u00e9 b\u00edl\u00e9 dve\u0159e. Opatrn\u011b vzal za kliku. Naskytl se mu pohled na jeho bratra svle\u010den\u00e9ho s n\u011bjak\u00fdm jin\u00fdm holomkem v m\u00e1min\u011b posteli. Bill si za\u010d\u00ednal o Tomovi myslet to nejhor\u0161\u00ed. Pomalu se p\u0159ibli\u017eoval ke sp\u00edc\u00edmu chlapci, kter\u00fd mu byl tak hrozn\u011b moc podobn\u00fd. Kr\u016f\u010dek po kr\u016f\u010dku ho st\u00e1le k n\u011bmu n\u011bco l\u00e1kalo, a\u017e k n\u011bmu do\u0161el \u00fapln\u011b. Naklonil se nad n\u011bj a zkoumav\u011b si jej prohl\u00ed\u017eel. Za posledn\u00ed dva roky si jej nesta\u010dil po\u0159\u00e1dn\u011b prohl\u00e9dnout. Tak moc se zm\u011bnil. Je naprosto jin\u00fd, ne\u017e jsem ho kdy znal. Je… hez\u010d\u00ed… \u0158\u00edkal si Bill a st\u00e1le se nakl\u00e1n\u011bl v\u00edce a v\u00edce. U\u017e neudr\u017eel rovnov\u00e1hu a p\u0159ilepil se na n\u011bj. Toma to „probralo“ a chytl ho okolo pasu.
\n„Copak, to ti v\u010derej\u0161ek nesta\u010dil, l\u00e1sko? Chce\u0161 je\u0161t\u011b p\u0159\u00eddavek?“ zeptal se vyz\u00fdvav\u011b a bylo vid\u011bt, \u017ee st\u00e1le sn\u00ed.
\n„Ne… j\u00e1 u\u017e to nikdy neud\u011bl\u00e1m… hned odejdu…“ koktal Bill \u0161eptem, ale Tom ho nevn\u00edmal.
\n„No ne, ty se bude\u0161 je\u0161t\u011b k tomu kroutit? To nesta\u010d\u00ed, \u017ee se j\u00e1 sv\u00edj\u00edm vzru\u0161en\u00edm jen z tv\u00fdch pohled\u016f a ty se do toho je\u0161t\u011b bude\u0161 kroutit jako \u017e\u00ed\u017eala?“ Provokoval Tom a Bill byl naprosto na dn\u011b.
\nKluky z vedlej\u0161\u00edho pokoje Billovy pohyby probudily a \u0161li se pod\u00edvat co se to tam „d\u011bje“.
\nVe\u0161li do dve\u0159\u00ed a z\u016fstali st\u00e1t s otev\u0159enou pusou. Naskytl se jim pohled na jejich Bosse, tla\u010d\u00edc sv\u00e9 dvoj\u010de, kter\u00e9 z cel\u00e9ho srdce nen\u00e1vid\u011bl, na svou mu\u017enou hru\u010f. Kluci se p\u0159i\u0161ourali k st\u00e1le sp\u00edc\u00edmu Markovi a drkli do n\u011bj. Uk\u00e1zali sm\u011brem na dvoj\u010data a Mark se zd\u011bsil. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee by Bill p\u0159e\u017eil tuto chv\u00edli v klidu a pohod\u011b, \u017ee by na to jeho bratr nep\u0159i\u0161el, kdyby Mark nespustil sv\u00e9 velmi vysok\u00e9 \u00e1\u00e1\u00e1\u00e1\u00e1!
\nToma je\u010den\u00ed samoz\u0159ejm\u011b vzbudilo.
\n„Co se to k sakru d\u011bje?“ za\u0159val a c\u00edtil, \u017ee nen\u00ed n\u011bco v po\u0159\u00e1dku. V\u0161iml si bratra, kter\u00e9ho sv\u00edral v n\u00e1ru\u010di a \u00fad\u011bsem ze sebe nevydal pomalu ani hl\u00e1sku.
\n„A.. I… E… “ vykoktal a d\u00e1l valil o\u010di.
\n„M\u011bli byste vst\u00e1vat,“ \u0161eptl trapn\u011b Bill a zmizel pry\u010d. Tom na n\u011bj st\u00e1le koukal s otev\u0159enou pusou.<\/p>\n

Bill se zat\u00edm za\u010dal p\u0159ipravovat. Vlasy, oble\u010den\u00ed, make-up, batoh, atd. atd. jako v\u017edy.
\nMalinko se prot\u00e1hl, aby se p\u0159ipravil na dne\u0161n\u00ed marat\u00f3n do \u0161koly, jeliko\u017e mu kluci samoz\u0159ejm\u011b odjeli. Vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed a prozp\u011bvoval si. Usm\u00edval se od ucha k uchu a m\u011bl naprosto jin\u00e9 my\u0161lenky, ne\u017e za posledn\u00edch \u010dty\u0159iadvacet hodin. Kluci tam st\u00e1li v kruhu a zvl\u00e1\u0161tn\u011b sledovali Billa. Ten jen zvedl pohled a zd\u011bsil se v\u00edc ne\u017e p\u0159ed t\u00edm.<\/p>\n

autor: Backy<\/strong>
\nbetaread: Janule<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Backy Ahoj zlat\u00ed\u010dka. M\u00e1m n\u011bjak\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed ve Francii, budu tam muset na n\u011bkolik dn\u00ed odjet. Odhaduji to tak na t\u00fdden a potom jsem dostala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed dovolenou a m\u00e1m v pl\u00e1nu ve Francii z\u016fstat d\u00e9le. Postarejte se navz\u00e1jem a udr\u017eujte n\u011bjak\u00fd slu\u0161n\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[179],"tags":[],"class_list":["post-16171","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jak-ti-muzu-pomoci"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16171","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16171"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16171\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435265,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16171\/revisions\/79435265"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16171"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16171"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16171"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}