{"id":16184,"date":"2008-10-27T15:30:00","date_gmt":"2008-10-27T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16148"},"modified":"2008-10-27T15:30:00","modified_gmt":"2008-10-27T14:30:00","slug":"rebel-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/27\/rebel-13\/","title":{"rendered":"Rebel 13."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill se v\u0161ak po chvilince musel odsunout, jeliko\u017e mu do\u0161la v\u0161echna z\u00e1soba kysl\u00edku. S mocn\u011b lapaj\u00edc\u00edm v\u00fddechem opustil Tomovy rty a opatrn\u011b ot\u0159el sv\u00e9 \u010delo o to jeho. Jeho pohled se automaticky zavrtal do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, av\u0161ak jejich t\u011bla po\u0159\u00e1d spojovalo pevn\u00e9 objet\u00ed.<\/div>\n
„V\u0161echno jsem zni\u010dil,“ \u0161eptl n\u00e1hle a smutn\u011b sv\u011bsil tv\u00e1\u0159 do Tomova trika.<\/div>\n
„Tomu nerozum\u00edm,“ Tom mo\u017en\u00e1 malinko ch\u00e1pal, kam t\u00edm Bill m\u00ed\u0159il, ale rad\u011bji si to necht\u011bl p\u0159iznat. A jedin\u00e9, co necht\u011bl v\u016fbec, bylo vid\u011bt Billa smutn\u00e9ho.<\/div>\n
Opatrn\u011b se k n\u011bmu sklonil a dv\u011bma prsty mu n\u011b\u017en\u011b nadzvedl tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 sv\u00e9. S neskr\u00fdvanou m\u011bkkost\u00ed a n\u011bhou sledoval ka\u017edi\u010dk\u00fd kous\u00ednek jeho tv\u00e1\u0159e\u2026 ty kr\u00e1sn\u00e9 o\u010di, pln\u00e9 rty a tak kr\u00e1sn\u011b bledou tv\u00e1\u0159\u2026 Byl \u00fapln\u011b jin\u00fd ne\u017e Roby. A te\u010f nemyslel jenom odst\u00ednem pleti a barvou o\u010d\u00ed. Li\u0161ili se skoro ve v\u0161em. Jenom jedno jedin\u00e9 je spojovalo a vytv\u00e1\u0159elo mezi nima neviditeln\u00e9 pouto. A t\u00edm byl Tom\u2026 Oba jej milovali. Oba by pro n\u011bj dok\u00e1zali d\u00fdchat, ale jenom jeden z nich to myslel skute\u010dn\u011b. Jenom jeden jej nemiloval fale\u0161nou opi\u010d\u00ed l\u00e1skou bez volnosti\u2026<\/div>\n
\n
„Ty ale dob\u0159e v\u00ed\u0161, o \u010dem mluv\u00edm,“ odsunul se a zahled\u011bl se na praskaj\u00edc\u00ed okna auta, kter\u00e1 mokla pod t\u00edhou neust\u00e1vaj\u00edc\u00edho de\u0161t\u011b. „Dokud jsem se tady nezjevil, m\u011bl jsi v\u0161echno. M\u011bl jsi ji. Cht\u011bli jste se vz\u00edt, zalo\u017eit rodinu a j\u00e1? J\u00e1 jsem tady zase jenom jednou velikou p\u0159ek\u00e1\u017ekou a mal\u00e9rem,“ pla\u0161e sklonil smutn\u00e9 o\u010di k Tomov\u00fdm dlan\u00edm, kter\u00e9 jej za\u010daly jemn\u011b hladit po odhalen\u00fdch boc\u00edch.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 m\u00e1\u0161 v n\u011b\u010dem pravdu, ale kdyby ses tady nezjevil, ud\u011blal bych tu nejv\u011bt\u0161\u00ed chybu, Bille. Dok\u00e1zal bych si ji mo\u017en\u00e1 i vz\u00edt, mo\u017en\u00e1 i zalo\u017eit rodinu, ale nikdy bych s n\u00ed nebyl skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd,“ \u0159ekl ti\u0161e, jak jeho prsty proklouzly l\u00e1tkou Billova trika a tam jej za\u010daly opatrn\u011b hladit. „J\u00e1 toti\u017e ke \u0161t\u011bst\u00ed nepot\u0159ebuju jej\u00ed majetek, ani jej\u00ed skv\u011blou rodinu a rodokmen. Nechci m\u00edt p\u0159esn\u011b dan\u00e9, co bude dnes a co z\u00edtra. Ten stereotyp bych u\u017e nezvl\u00e1dl,“ dovolil, aby se mu Bill stulil do n\u00e1ru\u010de a pot\u00e9 jej dlouze pol\u00edbil. „Nikdy bych ne\u0159ekl, \u017ee se na tebe budu moci d\u00edvat i takhle,“ za\u0161eptal s m\u011bkk\u00fdm \u00fasm\u011bvem a brnknul Billovi do nosu.<\/div>\n
„Jak takhle?“ Bill mu \u00fasm\u011bv vesele vracel, a p\u0159itom nep\u0159est\u00e1val pokr\u00fdvat jeho rty mal\u00fdma pusinkama.<\/div>\n
„Takhle zbl\u00edzka. M\u016f\u017eu se t\u011b kdykoliv dotknout a pol\u00edbit t\u011b… slibuju ti, \u017ee ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno proto, abychom mohli b\u00fdt spolu. J\u00e1 si toti\u017e p\u0159ipad\u00e1m jako malej kluk, kter\u00fd se kone\u010dn\u011b prvn\u011b zamiloval,“ vydechl a nad\u0161en\u011b se usm\u00e1l proti Billov\u00fdm rt\u016fm, jak opatrn\u011b dopadly na ty jeho. „Miluju t\u011b, Tome,“ \u0161pitl je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se jejich jazyky pomalounku propletly a t\u00edm si mohli vychutnat tu sladkou p\u0159\u00edchu\u0165 slin toho druh\u00e9ho. Hr\u00e1li si spolu\u2026 P\u0159\u00edmo hrav\u011b ot\u00edrali sv\u00e9 rty a p\u0159itom se lechtiv\u00fdmi doteky po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc sbli\u017eovali. Bill sed\u011bl Tomovi uvoln\u011bn\u011b na kl\u00edn\u011b a sv\u00e9 rty poslu\u0161n\u011b nech\u00e1val laskat Tomov\u00fdm jazykem.<\/div>\n
Oba se nepatrn\u011b t\u0159\u00e1sli a chv\u011bli \u0161t\u011bst\u00edm, kter\u00e9 je n\u00e1hle zaplavilo. Jejich vesel\u00e9 polibky se brzy zm\u011bnily ve v\u00e1\u0161niv\u00e9 l\u00edb\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 nebralo konce\u2026<\/div>\n
„P\u016fjdeme zp\u00e1tky?“ ozval se po chvilce Bill, kter\u00e9ho zv\u011bt\u0161uj\u00edc\u00ed se intenzita de\u0161t\u011b a s\u00edla bou\u0159ky za\u010dala pomalu d\u011bsit. Tom z jeho o\u010d\u00ed dok\u00e1zal vy\u010d\u00edst v\u0161echen ten strach a bezmoc, ale p\u0159esto tam vid\u011bl i nekone\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed l\u00e1sky a d\u016fv\u011bry.<\/div>\n
„Tak jo,“ usm\u00e1l se na n\u011bj a naposled se jemn\u011b dotknul jeho rt\u016f. Bill mu polibek hrav\u011b oplatil a pot\u00e9 spolu vyb\u011bhli na de\u0161t\u011bm sm\u00e1\u010denou ulici. Ruku v ruce ut\u00edkali a\u017e ke vchodu, kde se kone\u010dn\u011b ukryli p\u0159ed kapkami studen\u00e9 vody, kter\u00e1 stihla za tu nepatrnou chvilinku sm\u00e1\u010det v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st jejich oble\u010den\u00ed. Billovy vlasy byly nyn\u00ed mokr\u00e9 a dokonale uhlazen\u00e9. Rychle stoupali nahoru po schodech, ale p\u0159ede dve\u0159mi n\u00e1hle zastavili a smutn\u011b na sebe pohl\u00e9dli.<\/div>\n
„Bude\u0161 sp\u00e1t u n\u00ed?“ zeptal se Bill tich\u00fdm hlasem a jemn\u011b si p\u0159ejel jazykem po horn\u00edm rtu. Tom by dal v\u0161echno za to, aby jej dok\u00e1zal ud\u011blat \u0161\u0165astn\u00fdm, ale te\u010f na to bylo je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzy.<\/div>\n
„Budu muset,“ odpov\u011bd\u011bl strnule a smutn\u011b sv\u011bsil tv\u00e1\u0159 mezi ramena. Bill mu ji v\u0161ak opatrn\u011b nadzvedl a sjel jeho tv\u00e1\u0159 zamilovan\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Bude to dobr\u00fd, hmm? Nechci, aby ses tr\u00e1pil,“ dlouze jej pol\u00edbil a nechal se Tomem nal\u00e9hav\u011b obejmout.<\/div>\n
„Jsem hlup\u00e1k,“zavzdychal mu Tom t\u011b\u017ece do vlas\u016f, do kter\u00fdch mu u\u0161t\u011bd\u0159il n\u011bkolik polibk\u016f.<\/div>\n
„Nejsi, Tome\u2026 my oba jsme hloup\u00ed,“ za\u0161eptal Bill opatrn\u011b a nev\u011bdomky skl\u00e1n\u011bl svou tv\u00e1\u0159 k Tomov\u00fdm rt\u016fm, kter\u00e9 jej neskute\u010dn\u011b l\u00e1kaly. Bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed mezi n\u011b vplul a se v\u0161\u00ed jemnost\u00ed po nich p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl jazykem a n\u00e1sledn\u011b je opatrn\u011b hn\u011btl prsty. „Miluju, kdy\u017e m\u011b l\u00edb\u00e1\u0161,“ zast\u00e9nal a n\u00e1sledn\u011b naklonil hlavu dozadu, kdy\u017e Tom\u016fv jazyk mapoval ka\u017ed\u00fd milimetr jeho rt\u016f.<\/div>\n
„J\u00e1 zas miluju, kdy\u017e t\u011b m\u016f\u017eu l\u00edbat,“ Tom se do polibku sladce usm\u00e1l, pot\u00e9 v\u0161ak znovu zv\u00e1\u017en\u011bl a ve tm\u011b na\u0161el Billovy zk\u0159ehl\u00e9 dlan\u011b, kter\u00fdmi drtil c\u00edp mikiny. Pomalu si je pokl\u00e1dal na sv\u00e1 ramena a Bill mu je n\u00e1ru\u017eiv\u011b omotal kolem krku tak, \u017ee mezi nimi nebyla jedin\u00e1 mez\u00edrka\u2026<\/div>\n
Nerozum\u011bli tomu. Ani jeden z nich je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nedok\u00e1zal pochopit tu skute\u010dnost, kter\u00e1 n\u00e1hle vyzr\u00e1la a kone\u010dn\u011b vyplavala na povrch. Byli do sebe bl\u00e1zni, p\u0159esto se v\u0161ak skoro cel\u00e9 dosp\u00edv\u00e1n\u00ed jeden druh\u00e9mu vyh\u00fdbal. Ten \u010das, kdy mohli b\u00fdt spolu, vyu\u017eili vz\u00e1jemnou ignorac\u00ed a ml\u010den\u00edm a te\u010f, kdy\u017e za n\u011b rozhodl osud, po sob\u011b \u0161\u00edleli. Oba litovali ka\u017ed\u00e9 promrhan\u00e9 minuty, co mohli str\u00e1vit spole\u010dn\u011b\u2026 Jenom\u017ee te\u010f u\u017e bylo p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b.<\/div>\n
Jejich l\u00e1ska byla sice up\u0159\u00edmn\u00e1 a \u010dist\u00e1, ale takt\u00e9\u017e proti v\u0161em pravidl\u016fm mor\u00e1lky a slu\u0161n\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed. Ale Bill p\u0159eci nikdy slu\u0161n\u00fd nebyl! Cel\u00fd \u017eivot na n\u011bj n\u011bkdo k\u0159i\u010del nebo mu n\u011bkdo bezd\u016fvodn\u011b nad\u00e1val. V\u0161echno zvl\u00e1dl a protrp\u011bl. Tak pro\u010d by te\u010f nemohl b\u00fdt kone\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd?! I kdyby to bylo jenom na chvili\u010dku\u2026<\/div>\n
Tom si Billa k sob\u011b tiskl v\u0161\u00ed silou. Vzru\u0161en\u00edm se mu motala hlava, a kdyby m\u011bl mluvit, ne\u0159ekl by ani slovo. Nedok\u00e1zal popsat to, co c\u00edtil ve chv\u00edli, kdy mohl Billa l\u00edbat. Kdy se jej mohl dot\u00fdkat nebo alespo\u0148 vn\u00edmat jeho ho\u0159kost a v\u00e1\u0161e\u0148\u2026 Tady kone\u010dn\u011b pochopil, \u017ee jeho bratr nen\u00ed z kamene, jak si mo\u017en\u00e1 kdysi myslel. Nemohl ani uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee o Billovi n\u011bkdy pochyboval. Naivn\u011b si myslel, \u017ee jeho bratr nen\u00ed schopen citu a l\u00e1sky. Pova\u017eoval jej jenom za n\u011bkoho, kdo v\u00e1m p\u0159id\u011bl\u00e1 mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed probl\u00e9m\u016f a zvedne v\u00e1m adrenalin. Nikdy si neuv\u011bdomoval, \u017ee Bill m\u00e1 tak\u00e9 srdce\u2026 a tak\u00e9 i jist\u00e9 pot\u0159eby. Nikdo p\u0159eci nem\u016f\u017ee \u017e\u00edt bez l\u00e1sky. Ka\u017ed\u00fd pot\u0159ebuje c\u00edtit polibky, doteky a teplo ciz\u00edho t\u011bla\u2026 A jeho bratr nen\u00ed v\u00fdjimkou! Jenom Tom mohl p\u0159esn\u011b \u0159\u00edct, jak n\u00e1dhern\u00e9 je l\u00edb\u00e1n\u00ed s n\u00edm. Jak v\u00e1\u0161niv\u011b dok\u00e1\u017ee milovat a odevzd\u00e1vat se do jeho rukou\u2026 U\u017e jenom p\u0159i vzpom\u00ednce na jejich spole\u010dnou noc se mu je\u0161t\u011b v\u00edce rozt\u0159\u00e1sla kolena a hlas se mu zasekl. Bill byl tehdy tak kr\u00e1snej\u2026<\/div>\n
„N-ne,dost! Mus\u00edme p\u0159estat,“ urychlen\u011b se odsunul od nic netu\u0161\u00edc\u00edho Billa, kter\u00e9ho rty m\u011bly n\u00e1dhern\u011b jahodov\u00fd odlesk. „Je\u0161t\u011b chvilku a-,“ \u010dervenal se, i kdy\u017e to p\u0159es tu tmu nemohl nikdo vid\u011bt. Nedok\u00e1zal by se udr\u017eet\u2026<\/div>\n
„T-to je v po\u0159\u00e1dku,“ Bill se m\u00edrn\u011b pousm\u00e1l a pe\u010dliv\u011b si ot\u0159el rty. Tak\u00e9 byl m\u00edrn\u011b rozlad\u011bn\u00fd a vlna potla\u010dovan\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed mu p\u0159\u00edmo motala hlavu. „Tak, jdeme?“ kone\u010dn\u011b rozsv\u00edtil sv\u011btlo a nerv\u00f3zn\u011b si projel prsty ve vlasech. Tom neznateln\u011b k\u00fdvl a pot\u00e9 opatrn\u011b otev\u0159el dve\u0159e. N\u00e1hle se tam jako vich\u0159ice p\u0159i\u0159\u00edtila Roby, jej\u00ed\u017e t\u011blo se skv\u011blo jenom v lehk\u00fdm \u017eupanu a skoro pr\u016fsvitn\u00e9 no\u010dn\u00ed ko\u0161ili.<\/div>\n
„Ach bo\u017ee, jsem tak r\u00e1da, \u017ees ho na\u0161el. U\u017e jsem za\u010d\u00ednala m\u00edt strach,“ vydechla „ustaran\u011b“ a l\u00edbezn\u00fdm \u00fasm\u011bvem projela Billovu posmutn\u011blou tv\u00e1\u0159. Bill hodil o\u010dkem po Tomovi, kter\u00fd sice tak\u00e9 ni\u010demu nerozum\u011bl, ale rad\u011bji nad t\u00edm ani n\u011bjak neuva\u017eoval.<\/div>\n
„L\u00e1sko, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ vydechla a bez okolk\u016f se vrhla nic netu\u0161\u00edc\u00edmu Tomovi kolem krku. Brala si jeho rty po sv\u00e9m. Jej\u00ed divok\u00e9 tempo Toma p\u0159\u00edmo dusilo, a kdy\u017e se cht\u011bl odsunout, Roby si jej znovu za t\u00fdl p\u0159it\u00e1hla zp\u00e1tky. A Bill musel jej\u00edmu divad\u00fdlku jenom zni\u010den\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eet\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Bill se v\u0161ak po chvilince musel odsunout, jeliko\u017e mu do\u0161la v\u0161echna z\u00e1soba kysl\u00edku. S mocn\u011b lapaj\u00edc\u00edm v\u00fddechem opustil Tomovy rty a opatrn\u011b ot\u0159el sv\u00e9 \u010delo o to jeho. Jeho pohled se automaticky zavrtal do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, av\u0161ak jejich t\u011bla po\u0159\u00e1d<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[176],"tags":[],"class_list":["post-16184","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rebel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16184","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16184"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16184\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16184"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16184"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16184"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}