{"id":16199,"date":"2008-10-25T18:30:00","date_gmt":"2008-10-25T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16163"},"modified":"2008-10-25T18:30:00","modified_gmt":"2008-10-25T17:30:00","slug":"dar-ii-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/25\/dar-ii-19\/","title":{"rendered":"Dar II 19."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Niky le\u017eela na posteli a \u010detla si ve slovn\u00edku. Posledn\u00ed dobou byla tohle jedna z jej\u00edch z\u00e1bav. Hledala anglick\u00e1 slov\u00ed\u010dka, kter\u00e1 znala a u\u010dila se je v n\u011bm\u010din\u011b. Bylo to docela z\u00e1bava. Sna\u017eila se pokud mo\u017eno nemyslet na to, pro\u010d je vlastn\u011b tady. Zvykla si nevypt\u00e1vat se, i kdy\u017e m\u011bla na jazyku stovky ot\u00e1zek. V\u011bd\u011bla, \u017ee se nic nedozv\u00ed a pokud ano, tak jen n\u00e1hodou, ur\u010dit\u011b ne na p\u0159\u00edm\u00fd dotaz. Vivian byla hodn\u00e1, ale Niky do\u0161lo, \u017ee m\u00e1 strach ze sv\u00e9ho nad\u0159\u00edzen\u00e9ho. V \u017eivot\u011b by ji nenapadlo, \u017ee je to jej\u00ed man\u017eel, takhle si harmonick\u00e9 man\u017eelstv\u00ed nep\u0159edstavovala. To, jak Viv ztuhla, kdy\u017e do m\u00edstnosti p\u0159i\u0161el on, ji odradilo se pt\u00e1t a nal\u00e9hat na ni. Sv\u00fdm zp\u016fsobem j\u00ed byla vd\u011b\u010dn\u00e1, \u017ee je na ni hodn\u00e1\u2026 u\u017e pochopila, \u017ee tu nen\u00ed na rekreaci a \u017ee neb\u00fdt j\u00ed, mohla by na tom b\u00fdt o hodn\u011b h\u016f\u0159.<\/div>\n
Zrovna do\u010desala Ka\u010den\u010diny blon\u010fat\u00e9 vl\u00e1sky, jak pojmenovala panenku, kterou dostala od Viv, kdy\u017e se ozval v z\u00e1mku kl\u00ed\u010d. V\u017edycky sebou trhla, kdy\u017e n\u011bkdo vch\u00e1zel do m\u00edstnosti, b\u00e1la se, aby to nebyl ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd chlap, ale od jejich prvn\u00edho setk\u00e1n\u00ed se tu neuk\u00e1zal. Byla to Vivian. Niky se posadila a spustil nohy z postele dol\u016f. Touhle dobou Vivian obvykle nechodila, podle jej\u00edho odhadu bylo tak dv\u011b hodiny po ob\u011bd\u011b a jej\u00ed v\u011bznitelka pravideln\u011b p\u0159ich\u00e1zela a\u017e s ve\u010de\u0159\u00ed. Nau\u010dila se ur\u010dovat \u010das podle j\u00eddla, byla r\u00e1da, \u017ee m\u00e1 alespo\u0148 n\u011bjak\u00e9 orienta\u010dn\u00ed body. Proto byla p\u0159ekvapen\u00e1 z jej\u00edho p\u0159\u00edchodu. Sesko\u010dila z postele a t\u00e1zav\u011b up\u0159ela pohled na hn\u011bdovl\u00e1sku, stoj\u00edc\u00ed v\u00e1hav\u011b uprost\u0159ed m\u00edstnosti a dr\u017e\u00edc\u00ed v ruce ta\u0161ku. Byla to igelitka z obchodu s elektronikou, to Niky poznala, tuhle obchodn\u00ed s\u00ed\u0165 znala z domova.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Vivian se povzbudiv\u011b usm\u00e1la a ruku s ta\u0161kou beze slova nat\u00e1hla k d\u00edvce. Nemohla se do\u010dkat, a\u017e j\u00ed d\u00e1rek p\u0159ed\u00e1, cht\u011bla vid\u011bt radost v d\u00edv\u010din\u00fdch o\u010d\u00edch\u2026 v\u011bd\u011bla, \u017ee t\u00edmhle si ji definitivn\u011b z\u00edsk\u00e1. Nic lep\u0161\u00edho j\u00ed moment\u00e1ln\u011b nemohla d\u00e1t. Kdy\u017e se Niky opatrn\u011b odv\u00e1\u017eila vz\u00edt ta\u0161ku a nakoukla dovnit\u0159, zmaten\u011b zvedla o\u010di, jako by jim necht\u011bla v\u011b\u0159it. S\u00e1hla dovnit\u0159, vyt\u00e1hla krabici a prohl\u00ed\u017eela si obr\u00e1zek c\u00e9d\u00e9p\u0159ehr\u00e1va\u010de na jej\u00edm obalu.
„For me?“ za\u0161eptala p\u0159ekvapen\u011b. Vivian k\u00fdvla, popo\u0161la kousek bl\u00ed\u017e, vzala p\u0159ekvapen\u00e9 d\u00edvce z rukou krabici, odlo\u017eila ji na st\u016fl a vyb\u00eddla ji o\u010dima, aby s\u00e1hla do igelitov\u00e9 ta\u0161ky znovu a vyt\u00e1hla to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Malou ta\u0161ti\u010dku, ukr\u00fdvaj\u00edc\u00ed poklad. Alespo\u0148 pro Niky to poklad byl. Kdy\u017e vid\u011bla obr\u00e1zek na obalu c\u00e9d\u00e9\u010dka, kter\u00e9 na ni vykouklo z mal\u00e9 igelitky, vyk\u0159ikla radost\u00ed tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b nahlas, a\u017e sebou Vivan trhla. V tu chv\u00edli u\u017e ji ov\u0161em Niky dr\u017eela kolem krku a tiskla ji v radostn\u00e9m objet\u00ed.
„Psssst, ruhe, pssssst,“ sna\u017eila se ji Viv rychle uti\u0161it. Tahle akce byla tajn\u00e1, Thorsten nem\u011bl o jej\u00edm n\u00e1kupu ani tu\u0161en\u00ed a zcela ur\u010dit\u011b by s t\u00edm nesouhlasil. Necht\u011bl, aby se s Niky sbli\u017eovala, to bylo to posledn\u00ed co pot\u0159eboval. Nesm\u011bl se to nikdy dozv\u011bd\u011bt.
„D\u011bkuju, vlastn\u011b thank you\u2026“ \u0161eptala j\u00ed u\u017e opatrn\u011b Niky do ucha, kdy\u017e pochopila, \u017ee se boj\u00ed, aby se to „k\u00e1po“ nedozv\u011bd\u011bl. Tiskla ji vd\u011b\u010dn\u011b k sob\u011b jako svou nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dku. V tu chv\u00edli byla \u0161\u0165astn\u00e1\u2026 M\u011bla sv\u00e9ho Billa, jeho obr\u00e1zek, usly\u0161\u00ed jeho kr\u00e1sn\u00fd hlas\u2026 u\u017e se nemohla do\u010dkat. Tiskla krabi\u010dku k sob\u011b, jako by se b\u00e1la, \u017ee j\u00ed ji je\u0161t\u011b n\u011bkdo vezme.<\/div>\n
Pro Vivian byl dotyk d\u00edv\u010dina k\u0159ehk\u00e9ho t\u011bla neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fd; poprv\u00e9 za\u017eila jak\u00e9 to je, kdy\u017e ji obj\u00edm\u00e1 jej\u00ed vysn\u011bn\u00e1 dcera. Tohohle pocitu u\u017e se necht\u011bla nikdy vzd\u00e1t, ne te\u010f, kdy\u017e za\u017eila jak\u00e9 to je. Co na tom, \u017ee Niky nen\u00ed jej\u00ed vlastn\u00ed dcera, byla odhodlan\u00e1 ji milovat jako by byla.<\/div>\n
Vtom si uv\u011bdomila, \u017ee je\u0161t\u011b n\u011bco mus\u00ed Niky d\u00e1t, aby m\u011bla v\u0161echno, co pot\u0159ebuje ke \u0161t\u011bst\u00ed. S\u00e1hla do kapsy a vyt\u00e1hla \u010dty\u0159i bal\u00ed\u010dky baterek. Vtiskla je Niky do ruky, a kdy\u017e za n\u011b dostala vd\u011b\u010dnou pusu na tv\u00e1\u0159, \u00fapln\u011b ztuhla blahem. Tohle se nedalo ni\u010d\u00edm nahradit\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/p>\n<\/div>\n
„Kluci ve\u010de\u0159e!“ ozvalo se z kuchyn\u011b. Zachumlan\u00e9 klub\u00ed\u010dko na posteli se zavrt\u011blo a vykoukla \u010dernovlas\u00e1 hlava.<\/div>\n
„N\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9,“ zak\u0148oural ne\u0161\u0165astn\u011b jej\u00ed majitel a rychle ji schoval zp\u00e1tky pod pe\u0159inu\u2026<\/div>\n
„Tak kluci, poj\u010fte j\u00edst, chrn\u00edte cel\u00fd odpoledne,“ volala m\u00e1ma a jej\u00ed kroky se bl\u00ed\u017eily chodbou k Billovu pokoji. „Poj\u010fte se naj\u00edst, ospalci, mus\u00edte balit, r\u00e1no v deset jsou tu kluci s Davidem,“ p\u0159ipomn\u011bla jim jejich z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed odjezd do Hamburku. To u\u017e se pomalu hromada rozpadala a dredat\u00e1 hlava zahu\u010dela: „No jooooooo.“<\/div>\n
„Za p\u011bt minut a\u0165 jste tam, nebo v\u00e1m to vystydne, nebudu to t\u0159ikr\u00e1t oh\u0159ejvat,“ pohrozila Simone a sebrala ze zem\u011b p\u00e1r kousk\u016f oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 m\u011blo b\u00fdt d\u00e1vno ve \u0161pinav\u00e9m pr\u00e1dle a ode\u0161la nandat kluk\u016fm slibovan\u00e9 j\u00eddlo.<\/div>\n
„Bill\u00ed, vst\u00e1vej,“ za\u0161imral Tom br\u00e1\u0161ku na kousku chodidla, kter\u00e9 jedin\u00e9 vykukovalo zpod pe\u0159iny. Zajelo ov\u0161em rychlost\u00ed blesku a tv\u00e1\u0159ilo se, \u017ee nikdy nebylo venku. „Pot\u0159ebuje\u0161 se naj\u00edst,“ dodal Tom s \u00fasm\u011bvem a vydal se rukou pod pe\u0159inu, aby neposedn\u00e9 chodidlo znovu po\u0161k\u00e1dlil. Spali u\u017e dv\u011b hodiny, to by m\u011blo br\u00e1\u0161kovi sta\u010dit, \u0159\u00edkal si, kdy\u017e mrknul na bud\u00edk.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju se nab\u00edt,“ zahuh\u0148alo ne\u0161\u0165astn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed pod pe\u0159inou. „Jsem stra\u0161n\u011b utahanej, jdu do sprchy,“ z\u00edvnul Bill, kdy\u017e odhodil pe\u0159inu a hrabal se ven. „Vy\u0159i\u010f m\u00e1m\u011b, \u017ee za chv\u00edli p\u0159ijdu. Ta zalit\u00e1 zahrada m\u011b st\u00e1la stra\u0161n\u011b energie, nem\u011bl bych s\u00edlu ani zvednout vidli\u010dku,“ dodal t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e zmizel ve dve\u0159\u00edch.<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
„Mamiiiiii, nevid\u011blas to moje \u010dern\u00fd tri\u010dko s lebkou?“ bloudil Bill po sv\u00e9m pokoji a nahl\u00ed\u017eel do v\u0161ech z\u00e1kout\u00ed. „Kam mohlo zmizet?“ mumlal si pod fousy.<\/div>\n
„Vis\u00ed v su\u0161\u00e1rn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bla mu matka, kdy\u017e se j\u00ed zeptal znovu v kuchyni, kde m\u011bla na stole rozlo\u017eeny l\u00e1tky a \u0161ic\u00ed stroj.<\/div>\n
„Pro\u010d, v\u017edy\u0165 bylo \u010dist\u00fd?“ prohl\u00e1sil Bill udiven\u011b.<\/div>\n
„Le\u017eelo na zemi zmuchlan\u00fd do kuli\u010dky, tak jsem p\u0159edpokl\u00e1dala, \u017ee je \u0161pinav\u00fd,“ vysv\u011btlila m\u00e1ma. „Do r\u00e1na uschne, to si dobal\u00ed\u0161,“ ujistila ho a d\u00e1l se v\u011bnovala \u0161it\u00ed.<\/div>\n
„Co to bude?“ zeptal se Bill na kus l\u00e1tky, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b proj\u00ed\u017ed\u011bl \u0161ic\u00edm strojem.<\/div>\n
„Zak\u00e1zka pro berl\u00ednsk\u00fd butik, dneska jsem to s nimi dohodla,“ pochlubila se m\u00e1ma. „Prodali v\u0161echno co m\u011bli a cht\u011bli dal\u0161\u00ed,“ usm\u00edvala se. Bill ji pohladil po rameni, a kdy\u017e znovu \u0161l\u00e1pla na ped\u00e1l \u0161ic\u00edho stroje, vr\u00e1til se k sob\u011b do pokoje. Kde jsou ty \u010dasy, kdy si \u0161il kalhoty, aby byl jin\u00fd ne\u017e v\u0161ichni ostatn\u00ed. Tri\u010dka mu te\u010f zu\u017eovali v obchod\u011b rovnou na m\u00edru, nem\u011bl \u010das v\u0161echno co koup\u00ed odv\u00e9zt dom\u016f a \u010dekat, a\u017e mu to m\u00e1ma zmen\u0161\u00ed. Star\u00e9 \u010dasy byly pomalu ale jist\u011b pry\u010d. N\u011bkdy se mu po nich st\u00fdskalo, ale zase si \u0159\u00edkal, \u017ee ty nov\u00e9 jsou daleko zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e jsi hotovej?“ str\u010dil do dve\u0159\u00ed hlavu Tom.<\/div>\n
„Jo, celkem jo,“ k\u00fdvl Bill, sed\u00edc\u00ed na posteli. V rukou si p\u0159ehazoval sv\u016fj k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l a myslel na Niky. Ob\u010das koukal s\u00e1m sob\u011b do o\u010d\u00ed na jej\u00edm obl\u00edben\u00e9m hrne\u010dku a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co ud\u011blat prvn\u00ed. Do Erlangenu u\u017e to nestihnou, to bylo jasn\u00e9. Nemohl p\u0159ij\u00edt na to, jak se s d\u00edvkou, kter\u00e1 vid\u011bla \u00fanos, spojit. Hledal v hlav\u011b informace, zaznamenan\u00e9 v policejn\u00edm protokolu, ale na\u0161el tam jen jej\u00ed adresu a telefonn\u00ed \u010d\u00edslo. Vtom ho n\u011bco napadlo.<\/div>\n
„Tomi, mysl\u00ed\u0161, \u017ee by ses zvl\u00e1dnul vyd\u00e1vat za n\u011bkoho jin\u00fdho?“ zeptal se sv\u00e9ho dvoj\u010dete.<\/div>\n
„Za koho jako?“ p\u0159ekvapen\u011b zamrkal Tom a posadil se vedle Billa na postel.<\/div>\n
„Za oby\u010dejn\u00fdho kluka, co bal\u00ed holku ze \u0161koly, kter\u00e1 se mu u\u017e dlouho l\u00edb\u00ed a boj\u00ed se k n\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eit,“ usm\u00e1l se Bill a \u010dekal, co br\u00e1\u0161ka na to.<\/div>\n
„No, jestli je ta holka p\u011bkn\u00e1, tak pro\u010d ne? A kdy na to m\u00e1m sko\u010dit? Zejtra odj\u00ed\u017ed\u00edme\u2026“<\/div>\n
„Te\u010f hned\u2026 ale nev\u00edm, jestli je p\u011bkn\u00e1, bude to vadit?“ usm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„No\u2026 jestli je to ve vy\u0161\u0161\u00edm z\u00e1jmu, sbalim klidn\u011b i \u0161eredku\u2026 a kde j\u00ed m\u00e1\u0161?“ rozhl\u00ed\u017eel se Tom kolem, jako by ta doty\u010dn\u00e1 \u010dekala zam\u010den\u00e1 ve sk\u0159\u00edni.<\/div>\n
„M\u00e1m na n\u00ed jenom telefon. Bydl\u00ed v Erlangenu a jmenuje se Linda. Pot\u0159ebuju se j\u00ed mrknout do hlavy a cht\u011bl bych ud\u011blat takovej malej experiment,“ pohazoval si s k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lem.<\/div>\n
„Jo tak\u2026 sv\u011bdkyn\u011b \u00fanosu, jo? Tak sem s n\u00ed,“ kasal se Tom a u\u017e se s\u00e1pal po br\u00e1\u0161kov\u011b mobilu. „Diktuj,“ vyzval Billa, kdy\u017e aktivoval funkci skr\u00fdvaj\u00edc\u00ed br\u00e1\u0161kovo telefonn\u00ed \u010d\u00edslo.<\/div>\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ ozval se z telefonu hlubok\u00fd mu\u017esk\u00fd hlas. Tom se zarazil, ne\u010dekal, \u017ee to zvedne n\u011bkdo jin\u00fd. Rychle zaimprovizoval a nasadil sv\u016fj p\u0159ipraven\u00fd t\u00f3n hlasu:<\/div>\n
„Dobr\u00fd ve\u010der, je doma Linda?“ p\u0159ipadal si jako mal\u00fd kluk, ale bavil se.<\/div>\n
„Lindo, m\u00e1\u0161 telefon!“ sly\u0161el, jak sluch\u00e1tko pevn\u00e9 linky bouchlo o st\u016fl, jej\u00ed otec se s n\u011bjak\u00fdm puber\u0165\u00e1kem nehodlal vybavovat.<\/div>\n
„Hal\u00f3,“ vyp\u00edskl vysok\u00fd d\u00edv\u010d\u00ed hl\u00e1sek ud\u00fdchan\u011b. Z\u0159ejm\u011b sle\u010dna musela vyb\u011bhnout schody, \u0159\u00edkal si Tom. Bill sly\u0161el z hlasit\u00e9ho odposlechu, \u017ee jsou s d\u00edvkou ve spojen\u00ed a jeho experiment m\u016f\u017ee za\u010d\u00edt. Soust\u0159edil se na d\u00edvku na druh\u00e9m konci, m\u011bl v pl\u00e1nu se s n\u00ed propojit telepaticky p\u0159es telefon. V\u011bd\u011bl, \u017ee je to mo\u017en\u00e9, telefon p\u0159ece jen zkracuje vzd\u00e1lenost, kterou norm\u00e1ln\u011b telepaticky p\u0159ekonat nelze, a taky doufal, \u017ee by mu v tom mohl pomoct jeho k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l. Soust\u0159edil se a sna\u017eil se nat\u00e1hnout pomyslnou telepatickou linku mezi Loitsche a Erlangenem a p\u0159estal vn\u00edmat, co si ti dva pov\u00eddaj\u00ed. Pro n\u011bj bylo d\u016fle\u017eit\u00e9, aby se dostal do d\u00edv\u010diny mysli a na\u0161el v n\u011bm obr\u00e1zek, na kter\u00e9m z\u00e1visel dal\u0161\u00ed postup jejich z\u00e1chrann\u00e9 mise.<\/div>\n
„Ahoj,“ ku\u0148kl nesm\u011ble Tom a v duchu se bavil p\u0159edstavou, co by si sle\u010dna \u0159\u00edkala, kdyby tu\u0161ila, kdo j\u00ed vol\u00e1. Byl rozhodnut protahovat hovor co nejd\u00e9le, aby m\u011bl Bill dostatek \u010dasu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ahoj,“ odpov\u011bd\u011bla Linda. „Kdo je tam?“ zmaten\u011b vyhrkla, kdy\u017e se dlouho nikdo neoz\u00fdval.<\/div>\n
„Tady\u2026 Stefan,“ malinko zav\u00e1hal Tom, zapomn\u011bl si p\u0159ipravit jm\u00e9no. Kone\u010dn\u011b ho ze sebe dostal. To ov\u0161em netu\u0161il, \u017ee se s jeho v\u00fdb\u011brem netrefil moc \u0161\u0165astn\u011b\u2026 na Stefana m\u011bla sle\u010dna z\u0159ejm\u011b pifku.<\/div>\n
„Z b\u00e9\u010dka?“ zazn\u011bl ostr\u00fd hlasit\u00fd dotaz. „Hele, v\u00ed\u0161, co jsem ti \u0159ekla, vi\u010f? Nikam s tebou nejdu, jasn\u00fd? Nechci t\u011b u\u017e ani vid\u011bt,“ dostal Tom z\u010derstva vynad\u00e1no.<\/div>\n
„Hej!“ houkl do telefonu, aby d\u00edvku p\u0159eru\u0161il. „Nejsem Stefan z b\u00e9\u010dka!“ hned dodal, kdy\u017e nastalo chvilku ticho. Zapomn\u011bl ov\u0161em na to, \u017ee m\u00e1 m\u011bnit hlas. V roz\u010dilen\u00ed promluvil sv\u00fdm vlastn\u00edm a s\u00e1m se toho polekal.<\/div>\n
„A kterej Stefan?“ zazn\u011blo nesm\u011bl\u00e9 \u0161pitnut\u00ed. „U\u017e jsem t\u011b n\u011bkde sly\u0161ela,“ sm\u00ed\u0159liv\u011b dodala Linda a \u010dekala, kter\u00fd z jej\u00edch obdivovatel\u016f je to tentokr\u00e1t. Byla kr\u00e1sn\u00e1 jako obr\u00e1zek a o n\u00e1padn\u00edky nem\u011bla nouzi. Jen\u017ee ona milovala jen jednoho \u010dlov\u011bka a na toho si hodlala po\u010dkat, i kdyby m\u011bla um\u0159\u00edt jako star\u00e1 panna. Kdyby tu\u0161ila, \u017ee s n\u00edm pr\u00e1v\u011b mluv\u00ed, nejsp\u00ed\u0161 by um\u0159ela rovnou. Hlavou j\u00ed b\u011b\u017eeli v\u0161ichni kluci, kter\u00e9 znala, ale ani jeden se k hlasu nehodil. Jen\u017ee ona v\u011bd\u011bla, \u017ee ho ur\u010dit\u011b zn\u00e1\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Chod\u00edm na vedlej\u0161\u00ed \u0161kolu,“ improvizoval jej\u00ed vyvolen\u00fd a sna\u017eil se zase m\u011bnit hlas. Absolutn\u011b netu\u0161il, jestli je vedle jej\u00ed \u0161koly je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e1 dal\u0161\u00ed a v\u011bd\u011bl, \u017ee hodn\u011b riskuje, ale nic jin\u00e9ho mu nezb\u00fdvalo. Mrknul na Billa, jen\u017ee z jeho soust\u0159ed\u011bn\u00e9ho v\u00fdrazu nevy\u010detl zat\u00edm v\u016fbec nic. Byli domluveni, \u017ee a\u017e bude Bill hotov, d\u00e1 mu znamen\u00ed. Do t\u00e9 doby musel Tom hovor protahovat, jak to jen \u0161lo.<\/div>\n
„Na gympl, jo?“ p\u0159ekvapen\u011b vykulila o\u010di Linda. To se j\u00ed je\u0161t\u011b nestalo, aby j\u00ed volal star\u0161\u00ed kluk z gymplu. To j\u00ed za\u010dalo zaj\u00edmat. „A pro\u010d vol\u00e1\u0161? Nechce\u0161 n\u00e1hodou s\u00e9gru?“ napadlo ji, \u017ee je to mo\u017en\u00e1 omyl. Sofia byla o dva roky star\u0161\u00ed a gymn\u00e1zium bylo jej\u00edm domovsk\u00fdm \u00fastavem. Sice o \u017e\u00e1dn\u00e9m klukovi nemluvila, ale to se mohlo ze dne na den zm\u011bnit.<\/div>\n
„Ne. Chci mluvit s tebou, Lindo,“ schv\u00e1ln\u011b \u0159ekl jej\u00ed jm\u00e9no, aby vid\u011bla, \u017ee o jej\u00ed sestru nestoj\u00ed.<\/div>\n
„Tak mluv, kdy\u017e chce\u0161 se mnou mluvit,“ vyzvala ho a \u010dekala, co z n\u011bj vypadne. Bylo j\u00ed jasn\u00e9, \u017ee je to stejn\u011b n\u011bjak\u00fd brejlat\u00fd po\u010foban\u00fd zoufalec, kter\u00fdch je na gymplu spousta. Z\u0159ejm\u011b ji zahl\u00e9dl, kdy\u017e \u010dekala p\u0159ed \u0161kolou na s\u00e9gru, a te\u010f po n\u00ed vystartuje\u2026 jak t\u011bm zabedn\u011bnc\u016fm vysv\u011btlit, \u017ee nemaj\u00ed \u0161anci, na to je\u0161t\u011b nep\u0159i\u0161la.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne\u0161la bys n\u011bkam na drink?“ vypadlo z Toma.<\/div>\n
„Je mi patn\u00e1ct,“ upozornila ho se sm\u00edchem.<\/div>\n
„No jo, promi\u0148, to mi nedo\u0161lo, myslel jsem, \u017ee jsi star\u0161\u00ed,“ rychle se omlouval Tom, tohle opravdu nebyla jeho parketa. Kdy\u017e se d\u0159\u00edv seznamoval s holkama, nikdy to nebylo po telefonu, v\u017edycky \u0161lo o f\u00e9rovku a o postel. V\u0161echny to o n\u011bm v\u011bd\u011bly a nebyl probl\u00e9m.<\/div>\n
„A kde jsi na m\u011b v\u016fbec vzal telefon?“ byla na Tom\u016fv vkus a\u017e moc zv\u011bdav\u00e1. V hlav\u011b mu to \u0161rotovalo, d\u00e1val si dohromady v\u0161echny informace, co se zat\u00edm dozv\u011bd\u011bl a z nich vyplynula zmaten\u00e1 v\u011bta: „S\u00e9gra. Tvoje s\u00e9gra mi dala telefon. Teda kamar\u00e1dka tvoj\u00ed s\u00e9gry, tak jsem to cht\u011bl \u0159\u00edct. Ale to je jedno, ne? \u0160la bys se mnou n\u011bkam?“ zeptal se znova, aby vzbudil jej\u00ed z\u00e1jem.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se mezit\u00edm sna\u017eil naladit na vlnu energie, kter\u00e1 by spojila jeho mysl s jej\u00ed, a kdy\u017e se mu to po n\u011bkolik\u00e1t\u00e9m nezdaru povedlo, oddychl si. Kri\u0161\u0165\u00e1l byl z\u00e1zra\u010dn\u00fd\u2026 Moment\u00e1ln\u011b listoval d\u00edv\u010dinou pam\u011bt\u00ed, byl nucen se probrat v\u0161\u00edm t\u00edm \u0161koln\u00edm a pr\u00e1zdninov\u00fdm balastem a\u017e k jejich koncertu, o kter\u00e9m si pamatoval, \u017ee byl 29. \u010dervence. To u\u017e je v\u00edc ne\u017e m\u011bs\u00edc. Nebylo to lehk\u00e9, musel to br\u00e1t opravdu rychl\u00fdm tempem. Netu\u0161il, jak moc je Tom \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd jako sv\u016fdce \u0161kola\u010dek, nemohl ty dva poslouchat, ale kdy\u017e narazil na jeden obr\u00e1zek, musel se pobaven\u011b uchechtnout. Zatahal Toma za tri\u010dko, aby se na n\u011bj oto\u010dil a sp\u00ed\u0161 pantomimou a \u0161eptem, aby to d\u00edvka na druh\u00e9 stran\u011b nesly\u0161ela, prohl\u00e1sil: „Ona\u2026 t\u011b\u2026 miluje!“ Rozesm\u00e1l se, kdy\u017e Tom vykulil o\u010di, zakryl jednou rukou mluv\u00edtko telefonu, pro jistotu uk\u00e1zal prstem na svou hru\u010f a zeptal se: „M\u011b? Jako m\u011b Toma?“ „Jo,“ potvrdil mu to se sm\u00edchem Bill a litoval, \u017ee mu nemohl p\u0159ehr\u00e1t z\u00e1znam jej\u00edho snu, ve kter\u00e9m j\u00ed vyzn\u00e1val l\u00e1sku jako Romeo pod balk\u00f3nem, p\u0159i\u010dem\u017e ona st\u00e1la naho\u0159e jako Julie\u2026 to by se asi Tom neudr\u017eel.<\/div>\n
Nicm\u00e9n\u011b informace, kterou Tom dostal, ho inspirovala k dal\u0161\u00edmu rozhovoru.<\/div>\n
<\/div>\n
„Hele, a pro\u010d bych jako s tebou m\u011bla n\u011bkam chodit, kdy\u017e t\u011b nezn\u00e1m?“ odpov\u011bd\u011bla Linda neur\u010dit\u011b. Zaujalo ji, \u017ee o ni m\u00e1 z\u00e1jem star\u0161\u00ed kluk a cht\u011bla se vyptat na co nejv\u00edc v\u011bc\u00ed. Posadila se na zem vedle sk\u0159\u00ed\u0148ky, na kter\u00e9 st\u00e1l telefon, kroutila si na prst sv\u00e9 prameny dlouh\u00fdch blond vlas\u016f, a p\u0159itom z\u00edrala na otce, sleduj\u00edc\u00edho fotbalov\u00fd z\u00e1pas v televizi. Jeho ob\u010dasn\u00e9 sprost\u00e9 v\u00fdk\u0159iky musely b\u00fdt sly\u0161et a\u017e ke Stefanovi, pomyslela si a za sv\u00e9ho cvakl\u00e9ho otce se styd\u011bla.<\/div>\n
„Proto\u017ee se ti ur\u010dit\u011b budu l\u00edbit,“ prohl\u00e1sil sebev\u011bdom\u011b Tom Kaulitz, mistr sv\u011bta. Najednou si byl jist\u00fd v kramflec\u00edch. U sv\u00fdch obdivovatelek tak n\u011bjak v\u011bd\u011bl na \u010dem je, co se jim l\u00edb\u00ed a s \u010d\u00edm m\u016f\u017ee vyrukovat.<\/div>\n
„Jak m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, \u017ee se mi bude\u0161 l\u00edbit?“ zvedla Linda o\u010di v sloup. Zase jeden blbe\u010dek, co si d\u011bl\u00e1 nad\u011bje\u2026 „Popi\u0161 mi, jak vypad\u00e1\u0161 a j\u00e1 ti \u0159eknu, jestli se mi bude\u0161 l\u00edbit nebo ne. A opova\u017e se kecat!“ dodala je\u0161t\u011b t\u00f3nem py\u0161n\u00e9 princezny, kter\u00e1 m\u00e1 sv\u00e9 obdivovatele p\u0159iv\u00e1zan\u00e9 pevn\u011b na kr\u00e1tk\u00e9m vod\u00edtku.<\/div>\n
<\/div>\n
„No\u2026 tak jak bych se popsal\u2026“ za\u010dal Tom. „Jsem vysok\u00fd\u2026 \u0161t\u00edhl\u00fd\u2026 celkem vypracovan\u00fd t\u011blo, m\u00e1m hn\u011bd\u00fd o\u010di a sv\u011btlehn\u011bd\u00fd vlasy,“ popsal se dle sv\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed v\u011brn\u011b, tak jak s\u00e1m sebe vid\u011bl v prot\u011bj\u0161\u00edm Billov\u011b zrcadle na sk\u0159\u00edni. „\u0158ek bych, \u017ee mi to docela slu\u0161\u00ed,“ dodal celkem zbyte\u010dn\u011b, ale n\u011bjak mu to nedalo. Je\u0161itnost nebyla vlastnost, kter\u00e1 by mu n\u011bjak v\u00fdrazn\u011b sch\u00e1zela\u2026 m\u011bl j\u00ed dost a dost.<\/div>\n
„Hmmm\u2026 to vypad\u00e1, jako bys p\u011bkn\u011b kecal. Jak m\u00e1\u0161 u\u010desan\u00fd vlasy?“ cht\u011bla v\u011bd\u011bt detaily. Tom se rozhodl, \u017ee nebude nic p\u0159edst\u00edrat. V\u011bd\u011bl, \u017ee napodobovatel\u016f m\u00e1 dost a dost a pro\u010d by zrovna na gympl v Erlangenu nemohl chodit jeden z nich.<\/div>\n
„M\u00e1m dredy\u2026 tak do p\u016fli lopatek,“ odpov\u011bd\u011bl po pravd\u011b a zatahal se za cul\u00edk.<\/div>\n
„Fakt?“ vydechla p\u0159ekvapen\u011b Linda. „A \u017ee jsem t\u011b je\u0161t\u011b nikdy nepotkala\u2026“ dodala, kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee ten kluk na druh\u00fdm konci dr\u00e1tu je nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkdo, kdo si z n\u00ed utahuje. \u017div\u011b vid\u011bla svou vykut\u00e1lenou sest\u0159i\u010dku, jak ukec\u00e1v\u00e1 n\u011bjak\u00e9ho idiota, aby j\u00ed zavolal a namluvil j\u00ed, \u017ee vypad\u00e1 jako jej\u00ed idol. M\u011bla sv\u00e9 poveden\u00e9 sest\u0159i\u010dky pr\u00e1v\u011b dost.<\/div>\n
<\/div>\n
„Fakt, nekec\u00e1m,“ du\u0161oval se Tom, a p\u0159itom zoufale z\u00edral na bratra, kdy u\u017e mu kone\u010dn\u011b d\u00e1 znamen\u00ed, \u017ee je hotov s jej\u00ed kartot\u00e9kou. „J\u00e1 nev\u00edm, pro\u010d sis m\u011b nev\u0161imla, ale j\u00e1 si t\u011b v\u0161iml,“ odpov\u011bd\u011bl a absolutn\u011b netu\u0161il, jak bude pokra\u010dovat d\u00e1l. N\u011bjak se mu to hroutilo pod rukama a on m\u011bl obavy, \u017ee mu s t\u00edm mil\u00e1 zlat\u00e1 sle\u010dna za chvilku t\u0159\u00edskne. V tu chv\u00edli k n\u011bmu ale Bill zvedl o\u010di a k\u00fdvl. „Hotovo,“ za\u0161eptal a dal tak br\u00e1\u0161kovi mo\u017enost hovor ukon\u010dit.<\/div>\n
„\u017de t\u011b najala s\u00e9gra, vi\u010f?“ padl dotaz z druh\u00e9ho konce N\u011bmecka. Tom ml\u010del\u2026 te\u010f u\u017e mu bylo celkem jedno, jak to ukon\u010d\u00ed, ale napadlo ho, \u017ee by t\u00e9 jej\u00ed sest\u0159i\u010dce mohl tro\u0161ku oko\u0159enit dne\u0161n\u00ed ve\u010der, ur\u010dit\u011b to nebude \u017e\u00e1dn\u00fd svatou\u0161ek, kdy\u017e j\u00ed sestra takhle podez\u00edr\u00e1.<\/div>\n
„No jist\u011b\u2026 to si pi\u0161. A pozdravuj j\u00ed,“ dodal a t\u00edpnul hovor. Rozchechtali se oba, proto\u017ee tohle u\u017e mohl Bill poslouchat. Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b zklidnili, Tom zvedl k bratrovi t\u00e1zav\u00fd pohled.<\/div>\n
„Tak co? Vid\u011bls j\u00ed?“ Bill mu p\u0159i\u0161el tro\u0161ku zara\u017een\u00fd na to, \u017ee by na\u0161el n\u011bco podstatn\u00e9ho a ten mu to vz\u00e1p\u011bt\u00ed potvrdil svou ne\u0161\u0165astnou odpov\u011bd\u00ed.<\/div>\n
„Na\u0161el, ale cel\u00fd to vid\u011bla zezadu\u2026 do obli\u010deje t\u00fd \u017eensk\u00fd nevid\u011bla.“<\/div>\n
„Tak\u017ee jsme zase v h\u00e1ji,“ povzdechl si Tom a pr\u00e1sknul sebou z\u00e1dy na postel. Sakra!<\/div>\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak mami, ahoj,“ lou\u010dil se Tom r\u00e1no lehk\u00fdm objet\u00edm, Bill hned v z\u00e1v\u011bsu za n\u00edm l\u00edbnul m\u00e1mu na tv\u00e1\u0159 a vlekl se s posledn\u00edm kufrem, kter\u00fd je\u0161t\u011b zb\u00fdval nalo\u017eit do jejich dod\u00e1vky. St\u011bhovali se do Hamburku, do bytu vedle studia, kde budou minim\u00e1ln\u011b t\u0159i m\u011bs\u00edce \u017e\u00edt a pracovat na nov\u00e9m albu. T\u011b\u0161ili se na to jako mal\u00ed kluci, ale samoz\u0159ejm\u011b op\u011bt museli m\u00edt zpo\u017ed\u011bn\u00ed.<\/div>\n
Gustav s Georgem sed\u011bli na sv\u00fdch m\u00edstech a jen pobaven\u011b pozorovali b\u011bh\u00e1n\u00ed dvoj\u010dat od branky k autu a nekone\u010dnou \u0159adu jejich zavazadel. Dvoj\u010dat\u016fm se jako v\u017edy r\u00e1no necht\u011blo vst\u00e1vat a balit, Bill je\u0161t\u011b st\u00e1le nedo\u010derpal ztracenou energii z v\u010derej\u0161\u00ed bou\u0159ky, a d\u011blalo mu probl\u00e9my se i namalovat. St\u00e1hl si proto vlasy do cul\u00edku, narazil k\u0161iltovku do \u010dela, na o\u010di nasadil tmav\u00e9 br\u00fdle a nechal to tak. Odpoledne nat\u00e1\u010deli s br\u00e1\u0161kou Kerner show a tam si ho vezme do par\u00e1dy jejich mask\u00e9rka Nat\u00e1lie, tak co by se nam\u00e1hal…<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b. Tak jedem,“ oddychl si David, kdy\u017e bouchly dve\u0159e dod\u00e1vky, dvoj\u010data se nat\u011bsnala vedle sebe a mohli vyrazit sm\u011br Hamburk.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Niky le\u017eela na posteli a \u010detla si ve slovn\u00edku. Posledn\u00ed dobou byla tohle jedna z jej\u00edch z\u00e1bav. Hledala anglick\u00e1 slov\u00ed\u010dka, kter\u00e1 znala a u\u010dila se je v n\u011bm\u010din\u011b. Bylo to docela z\u00e1bava. Sna\u017eila se pokud mo\u017eno nemyslet na to, pro\u010d<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[164],"tags":[],"class_list":["post-16199","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16199","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16199"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16199\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16199"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16199"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16199"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}