{"id":16204,"date":"2008-10-24T19:00:00","date_gmt":"2008-10-24T18:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16168"},"modified":"2008-10-24T19:00:00","modified_gmt":"2008-10-24T18:00:00","slug":"bookmakers-scrubbers-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/24\/bookmakers-scrubbers-10\/","title":{"rendered":"Bookmakers scrubbers 10."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/p>\n

Automatick\u00fdm pohybem jsem m\u00edchal rann\u00ed k\u00e1vu – no mo\u017en\u00e1 poledn\u00ed, ale jeliko\u017e jsem vstal a\u017e te\u010f, tak j\u00ed budeme \u0159\u00edkat rann\u00ed – a nevn\u00edmaje okol\u00ed, jsem z\u00edral na tmav\u00fd v\u00edr, tvo\u0159\u00edc\u00ed se na hladin\u011b t\u00e9 \u010dern\u00e9 tekutiny. V noci jsem \u0161patn\u011b spal a te\u010f jsem si p\u0159ipadal jako \u010derstv\u011b vyoran\u00e1 my\u0161 a podle toho jsem musel i vypadat. Naprosto jsem vypustil l\u00ed\u010den\u00ed a vlasy jen st\u00e1hl do cul\u00edku. Tomovo chov\u00e1n\u00ed m\u011b toti\u017e vyv\u00e1d\u011blo z m\u00edry. V\u016fbec jsem mu nerozum\u011bl. A\u010d jsem to prob\u00edral z jak\u00e9hokoli konce, nemohl jsem p\u0159ij\u00edt na nic natolik z\u00e1va\u017en\u00e9ho, co by mu mohlo tak moc vadit. V\u00edm, \u017ee se posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed roz\u010diloval kv\u016fli Leti, ale to jsme si p\u0159eci vyjasnili, tud\u00ed\u017e v tomhle kout\u011b jsem probl\u00e9m nehledal. Ta jeho v\u010derej\u0161\u00ed hl\u00e1\u0161ka mi ale nasadila po\u0159\u00e1dn\u00e9ho brouka do hlavy. Takov\u00e9hle extr\u00e9mn\u00ed vulg\u00e1rnosti se v tom, co mezi n\u00e1mi bylo, nikdy neobjevily a j\u00e1 nev\u011bd\u011bl, jestli na n\u011bj m\u00e1m m\u00edt vztek, urazit se, a nebo uva\u017eovat nad t\u00edm, co t\u00edm cht\u011bl \u0159\u00edct.<\/p>\n

„Kde se toul\u00e1\u0161? Sl\u00e9tni zp\u00e1tky na zem.“ Drcnul do m\u011b Gustav, a\u017e p\u00e1r kapek kofeinov\u00e9ho n\u00e1poje ulp\u011blo na b\u00edl\u00e9m ubruse. \u00dapln\u011b se mi Gea a Gustava, kte\u0159\u00ed se mnou sn\u00eddali, poda\u0159ilo vypustit. Vzhl\u00e9dl jsem a omluvn\u011b se na n\u011b usm\u00e1l.
„Sorry. Na n\u011bco jste se m\u011b ptali? Trochu jsem se zamyslel.“
„Ne. Jen t\u011b tu n\u011bjakou chv\u00edli pozorujeme. Si se zabouchnul nebo co? Tohle toti\u017e nevypadalo na men\u0161\u00ed zamy\u0161len\u00ed\u2026“<\/div>\n

\n
„Zdrav\u00edm, p\u00e1nov\u00e9.“ Ne\u017e jsem stihl Gustavovi odpov\u011bd\u011bt, objevil se v j\u00eddeln\u011b i Tom a s pln\u00fdm tal\u00ed\u0159kem vafl\u00ed se usazoval naproti mn\u011b ke stolu.
„No, br\u00fd r\u00e1no, kan\u010de.“ Uv\u00edtal ho nad\u0161en\u011b Georg a n\u011bjak divn\u011b se na n\u011bj zubil. „Nekoukej na m\u011b a pov\u00eddej. \u010cek\u00e1me \u017ehavou storku.“
„Co\u017ee?“ Odv\u011btil br\u00e1cha nech\u00e1pav\u011b a Geo jen proto\u010dil o\u010di v sloup.
„Je\u017ei\u0161majr\u00e1, to si byl v\u010dera tak vo\u017eralej nebo co, \u017ee si nevzpom\u00edn\u00e1\u0161\u2026 Kdy\u017e jsem odch\u00e1zel, vypadal jsi docela pou\u017eiteln\u011b. Mluv\u00edm o blon\u010fat\u00fdch vlasech, nejm\u00ed\u0148 p\u011btk\u00e1ch koz\u00e1ch a dlouhejch gazel\u00edch noh\u00e1ch.“
„Jo aha\u2026“ Rozsv\u00edtilo se Tomovi a j\u00e1 zbyst\u0159il. P\u00e1nov\u00e9 byli z\u0159ejm\u011b v\u010dera ve\u010der na lovu a br\u00e1cha sk\u00f3roval. To ale znamenalo, \u017ee tam odch\u00e1zel, kdy\u017e se zdekoval ode m\u011b z pokoje. Tak tohle byla dal\u0161\u00ed novinka. Po sexu se mnou si do postele nechod\u00edval sh\u00e1n\u011bt je\u0161t\u011b n\u011bjakou holku. Te\u010f u\u017e jsem tedy fakt nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1m myslet.
„Nic z toho nebylo. Byla to d\u011bsn\u00e1 slepice. Po tom, co si ode\u0161el, jsem je\u0161t\u011b p\u016fl hodiny vydr\u017eel poslouchat to jej\u00ed kvok\u00e1n\u00ed, a pak jsem to zabalil.“ Georg se uchechtl.
„Pros\u00edm t\u011b, a od kdy ty pot\u0159ebuje\u0161 od \u017eensk\u00fd do postele n\u011bjakej oslnivej intelekt?“
„Od t\u00fd doby, co m\u00e1m mo\u017enost si z t\u011bch nekone\u010dnejch z\u00e1stup\u016f vybrat, co\u017e m\u00e1m v podstat\u011b od nepam\u011bti.“ Odsekl trochu nevrle Tom a zakousl se do vafle na znamen\u00ed, \u017ee u\u017e se o tom nehodl\u00e1 d\u00e1l bavit. Georg jen pokr\u010dil rameny a v\u00edc se v tom ne\u0161\u0165oural.<\/p>\n

T\u011blem se mi rozlil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Skoro bych \u0159ekl, \u017ee se to dalo p\u0159irovnat k \u00falev\u011b. P\u0159eluxoval jsem br\u00e1chu zkoumav\u00fdm pohledem, ale on si m\u011b nev\u0161\u00edmal. Neru\u0161en\u011b se cpal svoj\u00ed sn\u00eddan\u00ed a z jeho v\u00fdrazu se ani v n\u00e1znaku nedalo vy\u010d\u00edst, co se to zase d\u011bje. Nem\u011bl jsem ale prostor se t\u00edm zaob\u00edrat moc dlouho. Do m\u00e9ho zorn\u00e9ho pole toti\u017e vplula Leticia, a kdy\u017e n\u00e1s zaregistrovala, zam\u00ed\u0159ila si to rovnou k n\u00e1m.
„Dobr\u00e9 poledne. No to snad ne\u2026 Vy teprve sn\u00edd\u00e1te, vy sp\u00e1\u010di. To j\u00e1 u\u017e si teda p\u0159i\u0161la d\u00e1t n\u011bco k ob\u011bdu. M\u016f\u017eu si p\u0159isednout?“ Pusa se mi bezd\u011b\u010dn\u011b rozt\u00e1hla do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, nad\u0161en\u011b jsem vysko\u010dil na nohy a gentlemansky j\u00ed odsunul \u017eidli, aby se mohla usadit co mo\u017en\u00e1 nejpohodln\u011bji, bez sebemen\u0161\u00ed n\u00e1mahy.<\/p>\n

Spokojen\u00fd se sv\u00fdm bezesporu oslniv\u00fdm gestem, jsem si d\u0159epnul zp\u011bt na svoje m\u00edsto a ve\u0161ker\u00e1 z\u00e1dum\u010divost m\u011b jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku p\u0159e\u0161la. Culil jsem se jako pako na v\u0161echny strany, a dokonce jsem se jednu chvilku p\u0159istihl, \u017ee j\u00ed nepokryt\u011b z\u00edr\u00e1m na rty a p\u0159edstavuji si zcela \u017eiv\u011b onen v\u010derej\u0161\u00ed polibek po na\u0161em dlouh\u00e9m marat\u00f3nu n\u00e1kup\u016f. Sice jsem se po uv\u011bdom\u011bn\u00ed si sv\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed sna\u017eil trochu kontrolovat, ale p\u0159\u00edli\u0161 se mi to neda\u0159ilo. Jednodu\u0161e jsem to nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout. Muselo to cel\u00e9 b\u00fdt je\u0161t\u011b podpo\u0159en\u00e9 t\u00edm, \u017ee d\u00edvka v m\u00e9m \u017eivot\u011b skute\u010dn\u011b nebyla dlouho, a j\u00e1 to nejsp\u00ed\u0161 u\u017e pot\u0159eboval. Nehodlal jsem toti\u017e uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee bych se mohl jen tak bl\u00e1hov\u011b a bezhlav\u011b zakoukat do holky, kterou jsem znal \u010dty\u0159i dny. Prost\u011b byla fyzicky p\u0159ita\u017eliv\u00e1, a nav\u00edc velmi sympatick\u00e1, a j\u00e1 po n\u00ed za\u010dal tou\u017eit. Lidsk\u00e1 p\u0159irozenost se ned\u00e1 potla\u010dovat dlouho.<\/p>\n

„Dovol\u00ed\u0161\u2026“ Ot\u00e1zala se m\u011b uprost\u0159ed \u017eiv\u00e9ho rozhovoru Leti. Moc jsem nepobral, na co p\u0159esn\u011b se m\u011b pt\u00e1, ale d\u0159\u00edve, ne\u017e jsem se stihl po tom za\u010d\u00edt p\u00eddit, jej\u00ed jemn\u00fd palec ruky se mi p\u0159itiskl ke koutku \u00fast a \u0161imrav\u011b mi p\u0159ejel po cel\u00e9 d\u00e9lce rt\u016f. Na p\u00e1r okam\u017eik\u016f jsem z\u016fstal strnule sed\u011bt neschopen pohybu, tak moc elektrizuj\u00edc\u00ed ten dotek byl. „M\u011bl jsi tam jen drobe\u010dek.“ Dodala na vysv\u011btlenou a ruku zase st\u00e1hla.<\/div>\n

„D\u011bkuju.“ Zmohl jsem se na p\u0159idu\u0161en\u00e9 vydechnut\u00ed a ve snaze zahnat men\u0161\u00ed rozpaky, je\u017e mi vehnaly \u010derve\u0148 do tv\u00e1\u0159\u00ed, jsem usrkl ze sv\u00e9ho hrne\u010dku trochu k\u00e1vy, a jen jsem ti\u0161e doufal, \u017ee na mn\u011b nebylo poznat, co v\u0161echno se mnou ten nepatrn\u00fd dotek ud\u011blal.<\/p>\n<\/div>\n
Nem\u011bl jsem ani odvahu pod\u00edvat se na kluky, abych zjistil, jestli to jej\u00ed gesto zaregistrovali, pop\u0159\u00edpad\u011b, jak se na n\u011bj tv\u00e1\u0159ili. P\u0159ipadal jsem si jako puber\u0165\u00e1k, jen\u017e se styd\u00ed za svoje h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 pocity a my\u0161lenky, ale absolutn\u011b s t\u00edm ne\u0161lo nic d\u011blat. Zjit\u0159en\u011b jsem vn\u00edmal jej\u00ed v\u016fni, ka\u017ed\u00e9 men\u0161\u00ed pohnut\u00ed a zavrt\u011bn\u00ed se na \u017eidli, jej\u00ed stehno v upnut\u00e9 suk\u00fdnce, n\u00e1hodn\u011b se ob\u010das dot\u00fdkaj\u00edc\u00ed toho m\u00e9ho a chv\u00edlemi mi p\u0159ipadalo, \u017ee i v tom \u0161umu restaurace v\u00edm o ka\u017ed\u00e9m jej\u00edm vydechnut\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Nen\u00e1padn\u011b jsem sto\u010dil zrak vpravo, abych se p\u0159esv\u011bd\u010dil, jestli se rytmus jej\u00edho dechu neodehr\u00e1v\u00e1 jen v m\u00e9 hlav\u011b, a z\u016fstal jsem p\u0159i\u0161pendlen\u00fd na jej\u00edm zvedaj\u00edc\u00edm se hrudn\u00edku. N\u00e1dech. V\u00fddech. Pln\u00e1 \u0148adra se pohybovala zvolna tam a zp\u011bt, vyz\u00fdvav\u011b zd\u016frazn\u011bn\u00e1 upnutou halenkou, jej\u00edch\u017e p\u00e1r horn\u00edch rozepnut\u00fdch knofl\u00ed\u010dk\u016f mi umo\u017e\u0148ovalo v\u00fdhled i na krajkov\u00fd lem \u010dern\u00e9 podprsenky.<\/div>\n
‚Kruci, tohle by m\u011bli zak\u00e1zat. D\u00e1msk\u00e9 bl\u016fzky by se m\u011bly zap\u00ednat a\u017e ke krku.‘ Pomyslel jsem si, kdy\u017e jsem zjistil, \u017ee vn\u00edmaj\u00edc dech jej\u00ed, zadr\u017eoval jsem ten sv\u016fj a pomalu se mi p\u0159est\u00e1valo dost\u00e1vat kysl\u00edku. N\u00e1siln\u011b jsem odvr\u00e1til pohled a p\u00e1rkr\u00e1t se zhluboka nadechl. Rozhl\u00e9dl jsem se po p\u0159\u00edsed\u00edc\u00edch a vypadalo to, \u017ee si m\u00e9 slab\u00e9 chvilky nikdo nev\u0161iml. \u0160\u00edlen\u00e1 situace. Dokonce mi prol\u00e9tlo hlavou, \u017ee jestli k ni\u010demu mezi n\u00e1mi, pokud mo\u017eno co nejd\u0159\u00edve, nedojde, tak se nejsp\u00ed\u0161 zbl\u00e1zn\u00edm. V\u016fbec jsem nedok\u00e1zal udr\u017eet na uzd\u011b svoji touhu a to se m\u011b pouze dotkla prstem, bez sebemen\u0161\u00edho sexu\u00e1ln\u00edho podtextu.<\/p>\n<\/div>\n
„Pros\u00edm, sle\u010dno.“ Do reality m\u011b vr\u00e1til \u010d\u00ed\u0161n\u00edk\u016fv hlas. Mlad\u00edk postavil p\u0159ed Leti jej\u00ed ob\u011bd a zase se vzd\u00e1lil.<\/div>\n
„Dobrou chu\u0165.“ Pop\u0159\u00e1l jsem j\u00ed zdvo\u0159ile a s\u00e1m jsem si do pusy nacpal posledn\u00ed sousto svoj\u00ed sn\u00eddan\u011b. Do\u017ev\u00fdkal jsem ten kousek sladk\u00e9ho pe\u010diva a rad\u011bji jsem si pe\u010dliv\u011b ot\u0159el \u00fasta do ubrousku. Dal\u0161\u00ed drobek by mohl nejsp\u00ed\u0161 zp\u016fsobit takovou malou pohromu. Asi bych se toti\u017e na na\u0161i milou sle\u010dnu report\u00e9rku vrhnul a vzal si ji na m\u00edst\u011b sv\u011bdci nesv\u011bdci\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Nazdar, p\u00e1nov\u00e9. Kufry u\u017e jsou nano\u0161en\u00e9 v autobuse. Sko\u010dte si je\u0161t\u011b na pokoje zkontrolovat, jestli jste tam n\u011bco nenechali a vyraz\u00edme. M\u00e1me nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das.“ Instruoval n\u00e1s p\u0159i\u0159\u00edtiv\u0161\u00ed se Tobias a zase chvatn\u011b odch\u00e1zel. David z\u0159ejm\u011b op\u011bt vy\u0161iluje, aby se na nic nezapomn\u011blo a v\u0161echno b\u011b\u017eelo podle pl\u00e1nu do nejmen\u0161\u00edch detail\u016f, a stres p\u0159i tom h\u00e1z\u00ed na v\u0161echny okolo. Hlavn\u011b Tobi, jako\u017eto hlava security t\u00fdmu, to odn\u00e1\u0161el nejv\u00edc. Vyprovodil jsem ho jen soucitn\u00fdm pohledem. Stejn\u011b se v\u00edc ud\u011blat nedalo. Jen bych mana\u017eerovu pozornost strhl na sebe a to bych velice nerad.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak se t\u011b\u0161\u00edte do Philadelphie?“ Zeptala se konverza\u010dn\u011b Leticie, p\u0159i tom na vidli\u010dku naharpunovala krevetu s jedn\u00edm hranolkem a labu\u017enicky si sousto vlo\u017eila do \u00fast.<\/div>\n
„J\u00e1 se nem\u016f\u017eu do\u010dkat. Do toho m\u011bsta se dostaneme poprv\u00e9 a m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b l\u00e1k\u00e1 jeho historie. Asi jako Ameri\u010dance ti nemus\u00edm \u0159\u00edkat, \u017ee tam byla seps\u00e1na Deklarace nez\u00e1vislosti a \u00fastava spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Tohle va\u0161e obdob\u00ed m\u011b zaj\u00edm\u00e1. Cht\u011bl bych vid\u011bt Washingtonovu sochu v s\u00e1le kongresu. Je to v\u016fbec p\u0159\u00edstupn\u00fd ve\u0159ejnosti\u2026??“ Horliv\u011b se rozpov\u00eddal Gustav, a\u017e jsem se nesta\u010dil divit. Tahle jeho v\u00e1\u0161e\u0148 pro d\u011bjiny USA mi pon\u011bkud unikla. Ti dva si o na\u0161\u00ed dal\u0161\u00ed zast\u00e1vce tour vydr\u017eeli zap\u00e1len\u011b pov\u00eddat po zbytek na\u0161\u00ed ob\u010derstvovac\u00ed chvilky. Snaha ty dva vn\u00edmat sice byla, ale nevydr\u017eela mi dlouho. P\u0159ipadalo mi, \u017ee snad ani neexistuje nic nudn\u011bj\u0161\u00edho. Na\u0161t\u011bst\u00ed u\u017e to netrvalo dlouho a v\u0161ichni jsme se dle Tobiho doporu\u010den\u00ed vydali na sv\u00e9 pokoje.<\/div>\n
„Tak uvid\u00edme se ve Philadelphii. Zat\u00edm se m\u011bj.“ K\u0159iknul jsem je\u0161t\u011b na chodb\u011b na Leticii. Zat\u00edm toti\u017e pro n\u00e1s nebyla natolik d\u016fv\u011brn\u00e1, abychom s n\u00ed sd\u00edleli jeden tourbus, proto jsme se museli na p\u00e1r hodin rozlou\u010dit. J\u00e1 bych mo\u017en\u00e1 tak \u00fapln\u011b proti nebyl, ale ch\u00e1pal jsem kluky, \u017ee cht\u011bj\u00ed m\u00edt sv\u00e9 soukrom\u00ed, a to by bylo p\u0159\u00edtomnost\u00ed novin\u00e1\u0159ky – a\u0165 u\u017e jakkoli kr\u00e1sn\u00e9, mil\u00e9 a spole\u010densk\u00e9 – pon\u011bkud naru\u0161eno.<\/p>\n<\/div>\n
Naposledy jsem pro\u0161el cel\u00fd pokoj. V koupeln\u011b jsem si posb\u00edral p\u00e1r sv\u00fdch zbyl\u00fdch kosmetick\u00fdch p\u0159\u00edpravk\u016f a nah\u00e1zel je do kabelky. S v\u011bdom\u00edm, \u017ee m\u00e9mu zkoumav\u00e9mu pohledu snad nemohlo nic uniknout, tud\u00ed\u017e jsem tu tedy nemohl nic zapomenout, jsem za sebou oto\u010dil kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku a odch\u00e1zel jsem ho odevzdat na recepci. Podal jsem ho mil\u00e9 sle\u010dn\u011b za p\u0159ep\u00e1\u017ekou a \u0161el jsem se usadit vedle Toma na mal\u00fd otom\u00e1nek v hale, a \u010dekali jsme, a\u017e si n\u00e1s p\u0159ijde vyzvednout n\u011bkdo z ochranky a zajist\u00ed n\u00e1m tak bezpe\u010dnou cestu od hotelu do autobusu. Protivn\u00e1 p\u00e9\u010de, ale nezbytn\u00e1. Na\u0161e fanynky byly n\u011bkdy opravdu nevyzpytateln\u00e9 a to rad\u0161i vydr\u017e\u00edm trochu toho dozoru, ne\u017e abych riskoval vytrhan\u00e9 vlasy, zl\u00e1man\u00e9 nehty a po\u0161kr\u00e1ban\u00fd obli\u010dej.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u0159\u00ed\u0161t\u011b, kdy\u017e na n\u011bkoho civ\u00ed\u0161, tak aspo\u0148 zav\u0159i pusu. Mohlo by se st\u00e1t, \u017ee si tou slinou pokan\u00ed\u0161 n\u011bkter\u00fd z t\u011bch svejch \u00fa\u017easnejch tri\u010di\u010dek.“ Pronesl Tom do ticha.<\/div>\n
„Cooo???“ Nedoch\u00e1zel mi v\u016fbec smysl jeho sd\u011blen\u00ed.<\/div>\n
„No moc nen\u00e1padnej si tedy nebyl, kdy\u017e si j\u00ed \u010dum\u011bl do v\u00fdst\u0159ihu.“ Aha, tak odtud v\u00edtr vane. U\u017e mi to do\u0161lo. A m\u016fj brat\u0159\u00ed\u010dek si samoz\u0159ejm\u011b nemohl odpustit kousav\u00fd koment\u00e1\u0159. Ostatn\u011b ty mu \u0161ly v posledn\u00ed dob\u011b docela dob\u0159e.<\/div>\n
„A n\u011bco ti na tom vad\u00ed? Ses mohl d\u00edvat taky a nemusel si \u0161m\u00edrovat m\u011b!“<\/div>\n
„Ne\u0161m\u00edruju t\u011b. To nem\u00e1m zapot\u0159eb\u00ed!“<\/div>\n
„Ne?! Tak jak teda m\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt, kam jsem se koukal?“<\/div>\n
„Proto\u017ee\u2026 proto\u017ee\u2026 to prost\u011b ne\u0161lo p\u0159ehl\u00eddnout\u2026“<\/div>\n
„Jo, ahaaa\u2026“ Prot\u00e1hl jsem ironicky a zalo\u017eil si ruce na prsou. Za\u010d\u00ednal jsem b\u00fdt napru\u017een\u00fd. Zase ty jeho n\u00e1lady\u2026 Tentokr\u00e1t jsem si to ale nehodlal nechat l\u00edbit. Bojovn\u011b jsem \u010dekal na jeho dal\u0161\u00ed v\u00fdpad, ale kupodivu bylo ticho.<\/div>\n
„Promi\u0148\u2026“ Ozvalo se nakonec po m\u00e9 levici. Udiven\u011b jsem se na n\u011bj pod\u00edval a absolutn\u011b jsem se nezmohl na n\u011bjakou reakci. „V\u00edm, \u017ee se ti l\u00edb\u00ed a tvoje chov\u00e1n\u00ed je p\u0159irozen\u00fd. Jsem jen n\u011bjakej podr\u00e1\u017ed\u011bnej, tak reju.“ Nesta\u010dil jsem se divit. On tu p\u0159ede mnou p\u0159ipou\u0161t\u011bl chybu. „Nechci, abychom se h\u00e1dali\u2026“ Dodal je\u0161t\u011b nakonec ti\u0161e.<\/div>\n
„Jasn\u011b. V pohod\u011b.“ Vypadla ze m\u011b vskutku odu\u0161evn\u011bl\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u00e1nov\u00e9, zvedejte zadky. Jdeme. Je tam klid, ale stejn\u011b se dr\u017ete u m\u011b.“ P\u0159ib\u011bhl do haly kone\u010dn\u011b Tobias a rovnou n\u00e1s sm\u011broval ven. Docela se mi ulevilo. Po t\u00e9 na\u0161\u00ed slovn\u00ed v\u00fdm\u011bn\u011b panovalo mezi mnou a Tomem divn\u00e9 nap\u011bt\u00ed. I kdy\u017e vyj\u00e1d\u0159il l\u00edtost nad sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm, podv\u011bdom\u011b jsem c\u00edtil, \u017ee tu z\u016fstalo je\u0161t\u011b mnoho nevy\u0159\u010den\u00e9ho. Zat\u00edm jsem v sob\u011b ale nena\u0161el dostatek odvahy pokusit se o tom s n\u00edm mluvit.<\/p>\n

autor: Ainikki<\/strong>
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki Bill Automatick\u00fdm pohybem jsem m\u00edchal rann\u00ed k\u00e1vu – no mo\u017en\u00e1 poledn\u00ed, ale jeliko\u017e jsem vstal a\u017e te\u010f, tak j\u00ed budeme \u0159\u00edkat rann\u00ed – a nevn\u00edmaje okol\u00ed, jsem z\u00edral na tmav\u00fd v\u00edr, tvo\u0159\u00edc\u00ed se na hladin\u011b t\u00e9 \u010dern\u00e9 tekutiny. V noci<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[173],"tags":[],"class_list":["post-16204","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bookmakers-scrubbers"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16204","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16204"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16204\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16204"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16204"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16204"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}