{"id":16222,"date":"2008-10-22T18:00:00","date_gmt":"2008-10-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16186"},"modified":"2008-10-22T18:00:00","modified_gmt":"2008-10-22T17:00:00","slug":"dar-ii-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/22\/dar-ii-18\/","title":{"rendered":"Dar II 18."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill znovu zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko p\u0159ehr\u00e1v\u00e1n\u00ed a oba brat\u0159i poslouchali d\u016fle\u017eit\u00e9 informace o d\u00edvce, kterou m\u011bl Bill za \u00fakol naj\u00edt. Brali to u\u017e jako spole\u010dnou v\u011bc, byli p\u0159ece dvoj\u010data, odjak\u017eiva d\u011blali v\u0161echno spolu, tak pro\u010d by m\u011bli najednou p\u0159ipou\u0161t\u011bt n\u011bjak\u00e9 v\u00fdjimky. Meg o tom v\u011bd\u011bla, Bill se j\u00ed t\u011bsn\u011b p\u0159ed berl\u00ednskou sch\u016fzkou sv\u011b\u0159il, proto\u017ee p\u0159ed n\u00ed necht\u011bl m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00e9 tajemstv\u00ed a byl moc r\u00e1d, kdy\u017e proti tomu neprotestovala. Te\u010f le\u017eeli ti\u0161e vedle sebe, odpo\u010d\u00edvali a poslouchali.<\/div>\n
<\/div>\n
„Niky je moc hodn\u00e1 a mil\u00e1 holka. Dob\u0159e se u\u010d\u00ed, kr\u00e1sn\u011b maluje, nikdy s n\u00ed nebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9my. Posledn\u00ed rok je sice zamilovan\u00e1 do toho divn\u00fdho zp\u011bv\u00e1ka, ale to v\u00edte\u2026 co od holky v tomhle v\u011bku m\u016f\u017eete \u010dekat. Prost\u011b se zbl\u00e1znila a nevid\u00ed nesly\u0161\u00ed. Nechce si p\u0159ipustit, \u017ee se k n\u011bmu nikdy nedostane, m\u016f\u017eeme j\u00ed to se \u017eenou troubit od r\u00e1na do ve\u010dera, ned\u00e1 si \u0159\u00edct,“<\/em> vypr\u00e1v\u011bl Nikolin otec odevzdan\u011b. Bill zaryt\u011b z\u00edral do stropu a byl r\u00e1d, kdy\u017e bratrova ruka vyhledala tu jeho a skryla ji ve sv\u00e9. Tomovi bylo jasn\u00e9, \u017ee se tohle Billovi asi neposlouch\u00e1 dob\u0159e a to je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl co p\u0159ijde za chv\u00edli. „Celej pokoj\u00ed\u010dek m\u00e1 polepenej jeho plak\u00e1tama, v noci se k n\u011bmu snad modl\u00ed \u010di co. Kolikr\u00e1t si m\u011b ani nev\u0161imla, pozoroval jsem j\u00ed, jak na n\u011bj civ\u00ed, ani se nehne. Kdy\u017e jsem se j\u00ed ptal, co na n\u011bm vid\u00ed, tvrdila mi, \u017ee z n\u011bho c\u00edt\u00ed n\u011bjakou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed energii \u010di co. Pr\u00fd to na n\u00ed z jeho plak\u00e1t\u016f z\u00e1\u0159\u00ed a ona to vn\u00edm\u00e1. N\u011bkdy m\u00e1m pocit, \u017ee se u\u017e \u00fapln\u011b zbl\u00e1znila,“<\/em> vypr\u00e1v\u011bl d\u00e1l mu\u017esk\u00fd hlas a bylo sly\u0161et, \u017ee se postupn\u011b dost\u00e1v\u00e1 do r\u00e1\u017ee. Bill nato\u010dil hlavu k Tomovi a jejich pohledy se setkaly. Tom se na br\u00e1\u0161ku povzbudiv\u011b usm\u00e1l, jako by mu cht\u011bl \u0159\u00edct: „Nic si z toho ned\u011blej“, ale hlas z diktafonu mu \u00fasm\u011bv na rtech zk\u0159ivil sv\u00fdmi dal\u0161\u00edmi v\u011btami. Postupn\u011b se toti\u017e zvy\u0161oval a zn\u011bl roz\u010d\u00edlen\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Kdy\u017e j\u00ed unesli, m\u011bl jsem chu\u0165 do toho pokoje vl\u00edtnout a v\u0161echny ty pitom\u00fd ksichty strhat ze zdi! Nen\u00e1vid\u011bl jsem toho zmalovan\u00fdho kluka! Kv\u016fli n\u011bmu n\u00e1m ji sebrali a mo\u017en\u00e1 ji zabijou! Nebejt jeho, nikdy jsme do toho pitom\u00fdho Neumarktu nejeli a nic by se nestalo!“<\/em> skoro k\u0159i\u010del Nikoly otec. Chvilku bylo sly\u0161et hlas jeho \u017eeny, jak se ho sna\u017e\u00ed uklidnit, a kdy\u017e se j\u00ed to jak\u017e tak\u017e poda\u0159ilo, ozvalo se u\u017e o n\u011bco klidn\u011bji: „Promi\u0148te, pros\u00edm v\u00e1s, j\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu, v\u00edte? V noci nesp\u00edm, nechutn\u00e1 mi j\u00edst, po\u0159\u00e1d jen mysl\u00edm na tu na\u0161\u00ed hol\u010di\u010dku a klepu se strachy, \u017ee j\u00ed n\u011bkdo n\u011bkde ubli\u017euje. Jestli n\u00e1m ji zachr\u00e1n\u00edte, budeme v\u00e1m stra\u0161n\u011b vd\u011b\u010dn\u00ed\u2026ani si nedovedete p\u0159edstavit jak,“<\/em> omlouval se za sv\u016fj emotivn\u00ed v\u00fdstup. Bill ho ch\u00e1pal, nezlobil se na n\u011bj, ale c\u00edtil se stra\u0161n\u011b provinile. Sto\u010dil se Tomovi do n\u00e1ru\u010de, kdy\u017e mu ji nab\u00eddl a zabo\u0159il hlavu do jeho krku. Nechal se hladit po z\u00e1dech, zat\u00edmco d\u00e1l poslouchali. C\u00edtil se u Toma bezpe\u010dn\u011b. Na sch\u016fzce ho Meg taky chytla za ruku, v\u011bd\u011bla, jak je to pro n\u011bj t\u011b\u017ek\u00e9 poslouchat. Na\u0161t\u011bst\u00ed to nejhor\u0161\u00ed u\u017e bylo za n\u00edm.
„Snad j\u00ed to brzo p\u0159ejde a najde si n\u011bkoho norm\u00e1ln\u00edho od n\u00e1s ze vsi. Moje \u017eena by v\u00e1m \u0159ekla v\u00edc, ale jak v\u00edte, neum\u00ed n\u011bmecky. M\u016f\u017eu p\u0159ekl\u00e1dat, jestli chcete,“<\/em> nab\u00eddl se pan Petr a \u010dekal na souhlas.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jist\u011b, pokud v\u00e1m to nebude vadit\u2026 r\u00e1d bych se dozv\u011bd\u011bl n\u011bco o zvl\u00e1\u0161tn\u00edch schopnostech, kter\u00e9 \u00fadajn\u011b Nikola m\u016f\u017ee m\u00edt,“<\/em> odpov\u011bd\u011bl Bill rozechv\u011ble. Tom sly\u0161el v jeho hlase v\u0161echny emoce, kter\u00e9 zadr\u017eoval, aby mohl mluvit norm\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
Z mobilu byl sly\u0161et tlumen\u00fd rozhovor man\u017eel\u016f Petrov\u00fdch, domlouvali se, jak bude tlumo\u010den\u00ed prob\u00edhat a za chv\u00edli u\u017e otec Niky pokra\u010doval. „Moje \u017eena poch\u00e1z\u00ed z rodiny, kde byly ur\u010dit\u00e9 schopnosti. \u0158\u00edk\u00e1, \u017ee se u nich tyto v\u011bci d\u011bd\u00ed v \u017eensk\u00e9 linii ob generaci a vzhledem k tomu, \u017ee je m\u011bla jej\u00ed matka, dal\u0161\u00ed kandid\u00e1tkou je Nikolka. Zat\u00edm se nikdo nesna\u017eil v n\u00ed jej\u00ed schopnosti probudit, nechali jsme to b\u00fdt, proto\u017ee je to v\u017edycky zavazuj\u00edc\u00ed a my jsme j\u00ed necht\u011bli kazit d\u011btstv\u00ed a ml\u00e1d\u00ed n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm. Ale jej\u00ed babi\u010dka, matka moj\u00ed \u017eeny, v\u017edycky \u0159\u00edkala, \u017ee je v sob\u011b m\u00e1, a a\u017e je bude pot\u0159ebovat, projev\u00ed se v pln\u00e9 s\u00edle. Douf\u00e1me, \u017ee to je pravda, proto\u017ee te\u010f by se to nejsp\u00ed\u0161 hodilo,“<\/em> s nad\u011bj\u00ed v hlase tlumo\u010dil mu\u017e slova sv\u00e9 \u017eeny.<\/div>\n
„Zeptejte se, jak\u00e9 p\u0159esn\u011b jsou ty schopnosti, je to pro m\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9,“<\/em> sly\u0161el Tom mluvit Billa a usm\u00e1l se na n\u011bj. U\u017e zn\u011bl daleko vyrovnan\u011bji. Le\u017eeli te\u010f tv\u00e1\u0159emi k sob\u011b, ruce spojen\u00e9, jejich prsty se vz\u00e1jemn\u011b propl\u00e9taly a hladily.<\/div>\n
<\/div>\n
„Man\u017eelka \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee ona sama m\u00e1 jen ob\u010dasn\u00e9 v\u011b\u0161teck\u00e9 sny, kter\u00e9 se v\u011bt\u0161inou po \u010dase pln\u00ed, ale jej\u00ed matka pr\u00fd dok\u00e1zala nahl\u00ed\u017eet do budoucnosti a jak m\u00e1 \u017eena tvrd\u00ed, ob\u010das m\u011bla pocit, \u017ee j\u00ed \u010dte my\u0161lenky. Nikdy se to ale \u00fapln\u011b nepotvrdilo, pr\u00fd to bylo jen ob\u010das a sp\u00ed\u0161 jen v ur\u010dit\u00fdch vypjat\u00fdch situac\u00edch. Tch\u00fdn\u011b byla opravdu stra\u0161n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u017eensk\u00e1, to m\u016f\u017eu potvrdit,“<\/em> dodal pan Petr a bylo zcela jasn\u00e9, \u017ee tohle jeho \u017eena ur\u010dit\u011b nem\u00e1 sly\u0161et. Je\u0161t\u011b \u017ee mu nerozum\u011bla, proto\u017ee pokra\u010doval: „N\u011bkdy jsem m\u011bl pocit, \u017ee je fakt \u010darod\u011bjnice; v\u017edycky v\u011bd\u011bla, co se u n\u00e1s doma d\u011bje, sta\u010dilo, kdy\u017e mi v hlav\u011b jen p\u0159eb\u011bhla nah\u00e1 \u017eensk\u00e1, hned m\u011b zpra\u017eila pohledem. Asi fakt dok\u00e1zala \u010d\u00edst my\u0161lenky, proto\u017ee se v\u017edycky trefila p\u0159esn\u011b. Ale jinak to byla hodn\u00e1 \u017eensk\u00e1, nem\u016f\u017eu si st\u011b\u017eovat,“<\/em> dodal, aby bylo jasno, \u017ee zase tak stra\u0161n\u00e9 to nebylo.<\/div>\n
„Tak\u017ee Niky by mohla m\u00edt telepatick\u00e9 schopnosti?“<\/em> ujistil se je\u0161t\u011b Bill. Man\u017eel\u00e9 Petrovi se chvilku na n\u011b\u010dem domlouvali, bylo sly\u0161et \u0161ust\u011bn\u00ed pap\u00edru, jak se otec Niky uji\u0161\u0165oval ve slovn\u00edku, co p\u0159esn\u011b to slovo znamen\u00e1 a pak mu jeho domn\u011bnku odsouhlasili.<\/div>\n
<\/div>\n
„Podle domluvy jsme p\u0159inesli jej\u00ed nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, t\u0159eba v\u00e1m to n\u011bjak pom\u016f\u017ee, nech\u00e1me ji tu na stole. Dali jsme j\u00ed to vyrobit k narozenin\u00e1m, tak a\u017e j\u00ed najdete, ur\u010dit\u011b v\u00e1m bude vd\u011b\u010dn\u00e1 a uv\u011b\u0159\u00ed, \u017ee jste p\u0159\u00edtel,“<\/em> dodal je\u0161t\u011b Nikolin otec. Pot\u00e9 u\u017e prob\u011bhla jen stru\u010dn\u00e1 domluva na ob\u010dasn\u00e9m telefonick\u00e9m kontaktu, Bill je ujistil, \u017ee pokud by se n\u011bco dozv\u011bd\u011bl, okam\u017eit\u011b d\u00e1 v\u011bd\u011bt a rozlou\u010dili se. Kdy\u017e bouchly dve\u0159e, byla je\u0161t\u011b sly\u0161et slova Meg, evidentn\u011b nad\u0161en\u00e9 postupem sv\u00e9ho \u017e\u00e1ka: „Skv\u011ble, Hv\u011bzdi\u010dko, m\u00e1m z tebe radost. Mysl\u00edm, \u017ee jsi na to \u0161el spr\u00e1vn\u011b a \u0159eknu ti u\u017e jen posledn\u00ed v\u011bc. Nen\u00ed to rada, to u\u017e te\u010f nesm\u00edm, ale pamatuj si, \u017ee cesta k \u00fasp\u011bchu vede p\u0159es jeden z d\u00e1rk\u016f, kter\u00e9 jsi dostal k narozenin\u00e1m. To je v\u0161e. Te\u010f mi pomoz slo\u017eit tu zatracenou plentu, nebo se z toho kr\u00e1mu vzteknu,“<\/em> dodala jeho u\u010ditelka a pak u\u017e byly sly\u0161et jen zvuky jejich piln\u00e9 pr\u00e1ce.<\/div>\n
<\/div>\n
„No pot\u011b\u0161,“ pronesl Tom.<\/div>\n
„Co se ti nezd\u00e1?“ udiven\u011b zvedl obo\u010d\u00ed Bill.<\/div>\n
„\u010cek\u00e1 n\u00e1s p\u011bkn\u00e1 pr\u00e1ce\u2026 v\u00ed\u0161 co to bude, rozbalit v\u0161echny ty d\u00e1rky? Jak chce\u0161 jinak p\u0159ij\u00edt na to, kterej z nich to je?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, ale tohle m\u011b nenapadlo. Prvn\u00ed, na co jsem si vzpomn\u011bl, kdy\u017e mi to Meg \u0159ekla, byl jej\u00ed k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l\u2026 mysl\u00edm, \u017ee to bude on. Tv\u00e1\u0159ila se tak spiklenecky, kdy\u017e mi to \u0159\u00edkala\u2026 Jen nev\u00edm, jak\u00fdm zp\u016fsobem n\u00e1m zrovna on m\u016f\u017ee pomoct. Co mysl\u00ed\u0161?“ zvedl o\u010di k Tomovi, kdy\u017e vyt\u00e1hl k\u00e1men z kapsy a polo\u017eil ho mezi n\u011b.<\/div>\n
„To j\u00e1 nev\u00edm, to mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt ty, Hv\u011bzdi\u010dko,“ oslovil ho Tom s pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jeho u\u010ditelka. Netu\u0161il, \u017ee Billovi takhle \u0159\u00edk\u00e1, sly\u0161el to poprv\u00e9 a p\u0159i\u0161lo mu to legra\u010dn\u00ed\u2026 pokr\u010dil rameny a bezradn\u011b z\u00edral na k\u00e1men. „Co ti o n\u011bm Meg \u0159ekla, kdy\u017e ti ho d\u00e1vala?“ zeptal se. Vzal k\u00e1men do ruky a sna\u017eil se sv\u00fdm bavln\u011bn\u00fdm trikem vyle\u0161tit otisky prst\u016f, kter\u00e9 na n\u011bm ulp\u011bly. Naru\u0161ovaly jeho t\u0159pytivou kr\u00e1su.<\/div>\n
<\/div>\n
„Po\u010dkej\u2026 \u0159\u00edkala n\u011bco\u2026 j\u00e1 si vzpomenu\u2026“ p\u0159em\u00fd\u0161lel Bill a sna\u017eil se vybavit si situaci, kdy d\u00e1rek od Meg dostal. „Jasn\u011b, u\u017e to m\u00e1m. \u0158\u00edkala, \u017ee v\u0161echno zesiluje, tak\u017ee i moje schopnosti,“ usm\u00e1l se na Toma, „to je perfektn\u00ed\u2026 to by mohlo znamenat leccos, ale mus\u00edme to vyzkou\u0161et,“ pl\u00e1noval hned akci. „Jen\u017ee jak?“ bezradn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel. Tom si mezit\u00edm pohazoval s k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lem, jak bylo jeho zvykem\u2026 jakmile m\u011bl v ruce n\u011bco kulat\u00e9ho, okam\u017eit\u011b si z toho ud\u011blal m\u00ed\u010dek na hran\u00ed. P\u00e1rkr\u00e1t u\u017e se mu takhle poda\u0159ilo n\u011bco rozb\u00edt. „Neh\u00e1zej si s n\u00edm, upadne ti, praskne a bude po pt\u00e1k\u00e1ch,“ nat\u00e1hl se Bill sm\u011brem k jeho ruce a jak Tom instinktivn\u011b ucukl, k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l mu vyst\u0159elil z ruky a skut\u00e1lel se na koberec. „No vid\u00ed\u0161!“ vyk\u0159ikl Bill vystra\u0161en\u011b a \u010dekal, a\u017e Tom vylov\u00ed k\u00e1men a vr\u00e1t\u00ed mu ho. Chvilku z\u00edral na jeho zadek, kter\u00fd byl vystr\u010den\u00fd p\u0159\u00edmo proti n\u011bmu, jak se br\u00e1\u0161ka sna\u017eil vyhrabat k\u00e1men zpod Billovy kabely, odlo\u017een\u00e9 vedle postele, ale kdy\u017e se Tom po\u0159\u00e1d nevracel nahoru, zoufale zana\u0159\u00edkal: „Tak co je? Tys ho rozbil, \u017ee jo?“<\/div>\n
„Ale ne, m\u00e1m ho\u2026“ ozvalo se a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se Tom vysoukal zp\u00e1tky na postel. „M\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, co je tohle, Hv\u011bzdi\u010dko?“ dr\u017eel v ruce hrnek, na kter\u00e9m byla Billova fotka. Vykukoval na n\u011bj z bratrovy kabely a jeho tak p\u0159ekvapil, \u017ee se neubr\u00e1nil \u00fasm\u011bvu. \u017de by si Bill v Berl\u00edn\u011b koupil suven\u00fdr? Hrnek s vlastn\u00ed podobiznou? „Co na to \u0159\u00edkala prodava\u010dka, kdy\u017e sis to kupoval? Neklepala si na \u010delo?“ sm\u00e1l se a pozoroval Bill\u016fv na\u0161tvan\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
<\/div>\n
„To nen\u00ed moje, ty pako,“ naklonil se k br\u00e1\u0161kovi a vytrhl mu hrnek z ruky. „To je Niky nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bt. A nech si ty srandi\u010dky, nem\u016f\u017eu za to, \u017ee mi tak Meg \u0159\u00edk\u00e1,“ pronesl na\u0161tvan\u011b. Kdy\u017e ho tak oslovovala, p\u0159i\u0161lo mu to samoz\u0159ejm\u00e9, ale od Toma to zn\u011blo skoro sarkasticky. Je\u0161t\u011b k tomu si mysl\u00ed, \u017ee by si kupoval hrn\u00ed\u010dek se svou vlastn\u00ed podobiznou\u2026 Kolikr\u00e1t si p\u0159edstavoval, na \u010dem v\u0161em se u\u017e vyskytl jeho obli\u010dej a co se s takov\u00fdmi v\u011bcmi potom d\u011bje, kdy\u017e jejich majitele omrz\u00ed\u2026 nejhor\u0161\u00ed, co ho zat\u00edm napadlo, byl plak\u00e1t, pou\u017eit\u00fd jako toaletn\u00ed pap\u00edr, tomu se jednou s Tomem hezky dlouho sm\u00e1li. U\u017e se s t\u00edm n\u011bjak vyrovnal, ale tady to m\u011bl zase p\u011bkn\u011b zp\u00e1tky na o\u010d\u00edch. Jeho tv\u00e1\u0159 na hrnku\u2026<\/div>\n
„No jo, ona t\u011b vlastn\u011b miluje, vi\u010f?“ u\u0161kl\u00edbl se Tom.<\/div>\n
„Bohu\u017eel, \u0159ekl by jej\u00ed otec,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a postavil hrnek na no\u010dn\u00ed stolek, aby se n\u00e1hodou nerozbil. C\u00edtil z n\u011bj energii d\u00edvky, kterou m\u011bl zachr\u00e1nit a nerad by o n\u011bj p\u0159i\u0161el. T\u0159eba se to bude je\u0161t\u011b hodit. Tom se jen usm\u00e1l a p\u0159isunul se k ne\u0161\u0165astn\u00e9mu Billovi.
„Nebu\u010f smutnej\u2026 kdyby ten buran v\u011bd\u011bl, kdo sed\u00ed za plentou, ur\u010dit\u011b by se ti klan\u011bl a \u017e\u00e1dal t\u011b o odpu\u0161t\u011bn\u00ed,“ ut\u011b\u0161oval ho.<\/div>\n
„Jo, nebo by mi rovnou jednu nat\u00e1h,“ usm\u00e1l se Bill Tomov\u011b naivit\u011b. „Kdy\u017e za tou plentou \u0159val, m\u00e1lem jsem se sebral a utek,“ p\u0159iznal Bill a zabo\u0159il hlavu do mikiny sv\u00e9ho milovan\u00e9ho dvoj\u010dete. Necht\u011bl na ten \u0161\u00edlen\u00fd pocit ani vzpom\u00ednat\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/div>\n
<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ pozdravila Vivian prodava\u010de mal\u00e9ho obch\u016fdku, kam po kr\u00e1tk\u00e9m v\u00e1h\u00e1n\u00ed vstoupila. Mlad\u00fd mu\u017e za pultem zvedl pohled a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„P\u0159ejete si, pros\u00edm?“ O\u010dek\u00e1val, \u017ee si \u017eena p\u0159i\u0161la koupit n\u011bco z v\u00e1\u017en\u00e9 hudby, kter\u00e9 m\u011bl po sv\u00e9 prav\u00e9 ruce cel\u00e9 odd\u011blen\u00ed a byl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e jej\u00ed o\u010di bloudily po reg\u00e1lech s hudbou pro mlad\u00e9.<\/div>\n
„M\u00e1te n\u011bco od Tokio Hotel?“ nesm\u011ble ku\u0148kla Viv a skoro zrudla, kdy\u017e vid\u011bla udiven\u00fd pohled prodava\u010de. Profesion\u00e1ln\u011b p\u0159ik\u00fdvl a za moment j\u00ed pod\u00e1val oran\u017eovob\u00edl\u00e9 c\u00e9d\u00e9\u010dko. „Je to roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 verze jejich prvn\u00edho alba, bude to sta\u010dit?“ zeptal se uctiv\u011b. Viv p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Pro dceru\u0161ku?“ zeptal se s \u00fasm\u011bvem, aby \u0159e\u010d nest\u00e1la.<\/div>\n
„Ano, jist\u011b, pro mou dceru,“ usm\u00e1la se Vivian \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Bude to v\u0161echno?“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b bych prosila n\u011bco, v \u010dem by se to dalo p\u0159ehr\u00e1vat,“ projevila p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Bohu\u017eel, pan\u00ed, to nem\u016f\u017eu slou\u017eit, p\u0159ehr\u00e1va\u010de nevedu, mus\u00edte naproti do elektra, tam ur\u010dit\u011b n\u011bjak\u00fd dobr\u00fd koup\u00edte. M\u00e1m v\u00e1m to zabalit jako d\u00e1rek?“ zeptal se je\u0161t\u011b, a kdy\u017e Vivian zavrt\u011bla hlavou, \u017ee nen\u00ed t\u0159eba, vsunul c\u00e9d\u00e9\u010dko do reklamn\u00ed ta\u0161ti\u010dky a podal j\u00ed ho p\u0159es pult i s drobn\u00fdmi nazp\u00e1tek.<\/div>\n
„Nashledanou, p\u0159ij\u010fte zas,“ rozlou\u010dil se se \u017eenou a v duchu uva\u017eoval, jak star\u00e1 je jej\u00ed dcera, \u017ee je\u0161t\u011b nem\u00e1 c\u00e9d\u00e9p\u0159ehr\u00e1va\u010d. Kdy\u017e \u017eena zmizela naproti v elektru, za\u010detl se do hudebn\u00edho \u010dasopisu a p\u0159estal se t\u00edm zab\u00fdvat.<\/div>\n
<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/div>\n
<\/div>\n
„Mus\u00edme zkusit ten k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l,“ p\u0159ipomn\u011bl po chvilce Tom. Cht\u011bl Billa dostat z melancholick\u00e9 n\u00e1lady. M\u011bl chu\u0165 j\u00edt za Nikolin\u00fdm otcem a od plic mu vynadat, co si to na jeho br\u00e1\u0161ku dovoluje, ale bylo mu jasn\u00e9, \u017ee kdyby byl v jeho k\u016f\u017ei, nejsp\u00ed\u0161 by se choval stejn\u011b, ne-li h\u016f\u0159. Un\u00e9st mu n\u011bkdo Billa, byl by schopen vra\u017edit, jen aby ho dostal zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Tome!“ ozvalo se v tu chv\u00edli z kuchyn\u011b. „M\u016f\u017ee\u0161 pros\u00edm t\u011b zalejt zahradu?“ zazn\u011bl po\u017eadavek jejich matky. „Dva dny u\u017e nesprchlo a je to moc such\u00fd\u2026 aspo\u0148 ty raj\u010data za domem, aby dozr\u00e1ly,“ p\u0159esv\u011bd\u010dovala d\u00e1l sv\u00e9ho syna, proto\u017ee tu\u0161ila, \u017ee to d\u00e1 je\u0161t\u011b chvilku pr\u00e1ce a p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed. Tom pr\u00e1ce na zahrad\u011b z du\u0161e nesn\u00e1\u0161el, tohle byla z\u00e1liba jejich rodi\u010d\u016f a oni dva se na n\u00ed odm\u00edtali pod\u00edlet. Zal\u00edv\u00e1n\u00ed byla v\u017edycky pr\u00e1ce jejich nevlastn\u00edho otce\u2026<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161marj\u00e1,“ zvedl o\u010di v sloup osloven\u00fd a pl\u00e1cl sebou ne\u0161\u0165astn\u011b na postel. „Gordon nem\u016f\u017ee?“ zak\u0159i\u010del s nad\u011bj\u00ed naivn\u00ed ot\u00e1zku, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee je to zcela zbyte\u010dn\u00e9. Hned se mu to potvrdilo\u2026
„Ne, mil\u00e1\u010dku, je pond\u011bl\u00ed, pracuje\u2026“ odv\u011btila matka. Za\u010d\u00ednal \u0161koln\u00ed rok a jejich nevlastn\u00ed otec musel p\u0159ipravit zah\u00e1jen\u00ed v\u00fduky ve sv\u00e9 rockov\u00e9 \u0161kole. Kluci m\u011bli letos kone\u010dn\u011b pokoj od \u0161koln\u00ed doch\u00e1zky, rodi\u010de je p\u0159ihl\u00e1sili do Hamburku, kde jim povolili internetov\u00e9 studium a vyt\u0159eli tak zrak \u0159editeli jejich b\u00fdval\u00e9 \u0161koly, kter\u00fd hrozil polici\u00ed, jestli v z\u00e1\u0159\u00ed nenaklu\u0161ou do sv\u00fdch lavic. Bill se jen potichu pochicht\u00e1val br\u00e1\u0161kov\u011b ne\u0161\u0165astn\u00e9mu v\u00fdrazu, ale sou\u010dasn\u011b mu ho bylo l\u00edto. Taky tuhle zahradnickou \u010dinnost nen\u00e1vid\u011bl\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 n\u011bjak za\u0159\u00eddit, aby pr\u0161elo?“ obr\u00e1til se na n\u011bj Tom s ps\u00edm v\u00fdrazem v obli\u010deji. Bill se nejd\u0159\u00edv rozesm\u00e1l, ale pak se zarazil. Je\u0161t\u011b nikdy ho nic takov\u00e9ho nenapadlo, netu\u0161il, jestli jeho schopnosti sta\u010d\u00ed i na tohle\u2026 ale nab\u00edt mobil vlastn\u00edma rukama ho taky nenapadlo, dokud mu to Meg neuk\u00e1zala\u2026 zkusit by se to mo\u017en\u00e1 dalo, uva\u017eoval a prom\u00fd\u0161lel, jak by na to m\u011bl j\u00edt\u2026 t\u0159eba by se to mohlo pov\u00e9st, kdy\u017e ze sebe ud\u011bl\u00e1 energetick\u00fd kan\u00e1l, kter\u00fdm bude proudit energie z vesm\u00edru\u2026 v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle jde, u\u017e to zkou\u0161el tenkr\u00e1t, kdy\u017e na Huga spadla ta obrovsk\u00e1 bedna. Tehdy to byl \u010dist\u00fd instinkt ve stresov\u00e9 situaci, dneska by to musel zkusit s rozmyslem. Mrknul na Toma, ml\u010dky vstal z postele a \u0161el se pod\u00edvat z okna na oblohu. Br\u00e1\u0161ka m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed\u2026 povalovaly se na n\u00ed \u0161ed\u00e9 mraky, ale byly zat\u00edm p\u0159\u00edli\u0161 vysoko na to, aby z nich mohlo pr\u0161et. Odt\u00e1hl z\u00e1clonu, sundal kytky z parapetu a naplno otev\u0159el okno do zahrady.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1\u0161?“ ozvalo se zv\u011bdav\u011b z postele.<\/div>\n
„Jdu pr\u0161et\u2026 v\u00ed\u0161 p\u0159ece, \u017ee nen\u00ed nic, co bych pro tebe neud\u011blal\u2026“ usm\u00e1l se s \u010f\u00e1belsk\u00fdm v\u00fdrazem Bill. Tom zara\u017een\u011b z\u00edral na bratra, kter\u00fd st\u00e1l v otev\u0159en\u00e9m okn\u011b sv\u00e9ho pokoje a vypadal, jako by se chystal \u010darovat.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 si d\u011blal srandu,“ \u0161pitl Tom opatrn\u011b, kdy\u017e pochopil, \u017ee to Bill nejsp\u00ed\u0161 mysl\u00ed smrteln\u011b v\u00e1\u017en\u011b. Za\u010dal se o n\u011bj b\u00e1t, aby nep\u0159ecenil sv\u00e9 s\u00edly.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 ne,“ vydechl s n\u00e1mahou Bill. Na chv\u00edli zav\u0159el o\u010di, aby se koncentroval na proudy energi\u00ed, kter\u00e9 proch\u00e1zely jeho t\u011blem a c\u00edtil, \u017ee se mu s velkou n\u00e1mahou da\u0159\u00ed jeden z v\u011bt\u0161\u00edch mrak\u016f pomalinku stahovat n\u00ed\u017e. S\u00edla pocit\u016f, kter\u00e9 ho p\u0159itom prov\u00e1zely, jej p\u0159ekvapovala, ale nebylo to nep\u0159\u00edjemn\u00e9, jen stra\u0161n\u011b vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed. Cel\u00e9 t\u011blo ho brn\u011blo a vibrovalo, jak j\u00edm prot\u00e9kaly \u010d\u00e1stice vesm\u00edrn\u00fdch energi\u00ed a pom\u00e1haly mu p\u0159itahovat mrak do v\u00fd\u0161ky, ve kter\u00e9 se plyn zm\u011bn\u00ed ve vodu a spadne na zem. Matn\u011b si vzpomn\u011bl na u\u010ditelku p\u0159\u00edrodopisu a barevn\u00fd obr\u00e1zek, na kter\u00e9m jim demonstrovala kolob\u011bh vody\u2026 vida, k \u010demu jsou takov\u00e9 znalosti\u2026 te\u010f se mu to hodilo.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom ho sledoval s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima, byl docela vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee si jeho dvoj\u010de trouf\u00e1 i na takovouhle v\u011bc. Nenapadlo ho, \u017ee se vrhne do ka\u017ed\u00e9 blbiny, kterou mu navrhne. Nicm\u00e9n\u011b byl zv\u011bdav\u00fd, tak\u017ee se posadil do tureck\u00e9ho sedu a pozorn\u011b bratra sledoval.<\/div>\n
Soust\u0159ed\u011bn\u00ed dalo Billovi obrovskou pr\u00e1ci, c\u00edtil, \u017ee se mu to pomalu ale jist\u011b da\u0159\u00ed\u2026 rukama mu proudily mocn\u00e9 svazky vesm\u00edrn\u00fdch energi\u00ed, prot\u00e9kaly jeho t\u011blem a m\u00ed\u0159ily p\u0159\u00edmo do mraku, rozprost\u00edraj\u00edc\u00edho se na obloze. Nad jejich domkem se zat\u00e1hlo, ale d\u00e1l se nic ned\u011blo.<\/div>\n
„Zkus k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l,“ ozvalo se z postele, kde Tom se zatajen\u00fdm dechem sledoval divadlo p\u0159ed sebou. Popadl k\u00e1men, le\u017e\u00edc\u00ed na posteli, zvedl se a vtiskl ho Billovi do ruky.<\/div>\n
„Jdi rad\u0161i d\u00e1l ode m\u011b,“ za\u0161eptal Bill, ne\u017e zvedl k\u00e1men ob\u011bma rukama p\u0159\u00edmo p\u0159ed sebe a soust\u0159edil na n\u011bj svoje my\u0161lenky. V tu samou chv\u00edli, kdy svazek energi\u00ed pro\u0161el pr\u016fhledn\u00fdm kamenem, se venku zablesklo a z oblohy sjel n\u00e1dhern\u00fd zlat\u00fd blesk. V z\u00e1p\u011bt\u00ed zah\u0159m\u011blo, a\u017e v\u0161echny okenn\u00ed tabulky v dom\u011b za\u0159in\u010dely. Billa ta s\u00edla p\u0159ekvapila a odhodila dozadu, skoro a\u017e na dve\u0159e pokoje. Tom se rychle vymr\u0161til, aby sko\u010dil br\u00e1\u0161kovi na pomoc, m\u011bl strach, jestli se mu n\u011bco nestalo, ale Bill jen st\u00e1l, z\u00edral ven na svou prvn\u00ed osobn\u00ed bou\u0159ku, kter\u00e1 moment\u00e1ln\u011b dokonale zal\u00e9vala jejich, a mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b sousedovic zahradu, a nev\u011b\u0159il, \u017ee se mu n\u011bco takov\u00e9ho povedlo. Byl \u0161\u00edlen\u011b vy\u010derpan\u00fd, ale maxim\u00e1ln\u011b \u0161\u0165astn\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom mu pomohl doj\u00edt k posteli a posadit se, ale jeho t\u011blo bylo od pr\u016ftoku energi\u00ed tak vys\u00edlen\u00e9, \u017ee se okam\u017eit\u011b sesunul do lehu, sto\u010dil do klub\u00ed\u010dka jako kot\u011b a zav\u0159el o\u010di. Bohu\u017eel tohle nefungovalo jako nab\u00edjen\u00ed\u2026 naopak, tohle mu energii bralo.<\/div>\n
„U\u017e nemus\u00ed\u0161, Tome!“ ozvalo se z kuchyn\u011b. „Zav\u0159ete si okno, nebo v\u00e1m napr\u0161\u00ed do pokoje,“ dodala je\u0161t\u011b m\u00e1ma, rychle zav\u00edraj\u00edc okna v kuchyni.<\/div>\n
„Jasn\u011b, mami!“ zak\u0159i\u010del Tom a vrhl se k oknu, kter\u00fdm do pokoje padaly obrovsk\u00e9 kapky vody. Kdy\u017e se mu to poda\u0159ilo, obr\u00e1til se na le\u017e\u00edc\u00edho Billa a usm\u00e1l se. „D\u00edky br\u00e1\u0161ko, jsi zlatej,“ objal ho a vlepil mu mlaskavou pusu na \u010delo.<\/div>\n
„R\u00e1do se stalo,“ zamumlal Bill. „Nemo\u017en\u00e9 d\u011bl\u00e1me na po\u010dk\u00e1n\u00ed, z\u00e1zraky do t\u0159\u00ed dn\u016f,“ dodal sv\u00e9 nov\u00e9 firemn\u00ed heslo z posledn\u00edch sil a hned potom usnul.<\/div>\n
„Tak\u017ee k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l funguje perfektn\u011b,“ uva\u017eoval Tom nahlas. „Meg je prost\u011b skv\u011bl\u00e1,“ dodal se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem, nat\u00e1hl se vedle Billa na postel, objal ho a p\u0159ikryl je oba pe\u0159inou. D\u00edky br\u00e1\u0161kovi, Meg a jej\u00edmu pr\u016fhledn\u00e9mu \u0161utru, te\u010f nemusel d\u011blat v\u016fbec nic. Luxus\u2026 to mu maxim\u00e1ln\u011b vyhovovalo\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e m\u00e1ma dvoj\u010dat pro kontrolu, jestli splnili jej\u00ed p\u0159\u00edkaz, nakoukla do Billova pokoje, vid\u011bla u\u017e jen sv\u00e9 syny v klubku na posteli, jak spokojen\u011b sp\u00ed. Pohled na Toma, ochranitelsky obj\u00edmaj\u00edc\u00edho sv\u00e9 dvoj\u010de, j\u00ed skoro vehnal slzy do o\u010d\u00ed. Byla \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee se maj\u00ed jej\u00ed synov\u00e9 po\u0159\u00e1d tak r\u00e1di\u2026 kdyby v\u011bd\u011bla co nev\u00ed, nejsp\u00ed\u0161 by to \u0161t\u011bst\u00ed vyst\u0159\u00eddal jin\u00fd pocit, ale ona nev\u011bd\u011bla\u2026 a bylo to tak lep\u0161\u00ed.<\/p>\n

autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Bill znovu zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko p\u0159ehr\u00e1v\u00e1n\u00ed a oba brat\u0159i poslouchali d\u016fle\u017eit\u00e9 informace o d\u00edvce, kterou m\u011bl Bill za \u00fakol naj\u00edt. Brali to u\u017e jako spole\u010dnou v\u011bc, byli p\u0159ece dvoj\u010data, odjak\u017eiva d\u011blali v\u0161echno spolu, tak pro\u010d by m\u011bli najednou p\u0159ipou\u0161t\u011bt n\u011bjak\u00e9 v\u00fdjimky.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[164],"tags":[],"class_list":["post-16222","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16222","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16222"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16222\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16222"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16222"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16222"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}