{"id":16237,"date":"2008-10-21T14:30:00","date_gmt":"2008-10-21T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16201"},"modified":"2008-10-21T14:30:00","modified_gmt":"2008-10-21T13:30:00","slug":"rebel-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/21\/rebel-10\/","title":{"rendered":"Rebel 10."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Roby netrp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1vala v posteli, kdy se kone\u010dn\u011b cel\u00fdm bytem ozve Tom\u016fv k\u0159ik nebo nad\u00e1vky v\u016f\u010di Billovi. Dokonce by j\u00ed posta\u010dila i po\u0159\u00e1dn\u00e1 h\u00e1dka. Spokojen\u011b popo\u0161la k oknu a s „v\u0159el\u00fdm“ \u00fasm\u011bvem sledovala, jak se na nebi bl\u00fdskaj\u00ed hv\u011bzdy ve zvl\u00e1\u0161tn\u00edch okruz\u00edch. Pohled j\u00ed nejednou padl na sk\u0159\u00ed\u0148, kter\u00e1 byla jenom pouh\u00fd kous\u00ednek od n\u00ed. P\u0159em\u00fd\u0161lela, zdali nem\u00e1 ud\u011blat dobr\u00fd skutek a Billovy v\u011bci u\u017e pop\u0159edu nesbalit. Srdce j\u00ed plesalo radost\u00ed a \u0161t\u011bst\u00edm, \u017ee kone\u010dn\u011b na\u0161la n\u011bco, co by Tom nedok\u00e1zal p\u0159ekousnout ani u toho sv\u00e9ho tolik zbo\u017e\u0148ovan\u00e9ho br\u00e1\u0161ky. Nemohla ani uv\u011b\u0159it sv\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed, kdy\u017e v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch vid\u011bla tu bolest a vztek. Rozd\u011blila je! T\u00edm si byla jist\u00e1!<\/div>\n
V dlan\u00edch \u017emoulala okraj sv\u00e9 no\u010dn\u00ed ko\u0161ile, a p\u0159itom se nerozhodn\u011b d\u00edvala na Billovy pr\u00e1zdn\u00e9 kufry. Na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i se znovu mihl n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu, kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee ty ta\u0161ky budou za chvilku op\u011bt pln\u00e9, a kone\u010dn\u011b vypadnou z jej\u00edho bytu stejn\u011b, jako ty \u017ehav\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di, ve kter\u00fdch poka\u017ed\u00e9 uvid\u011bla obraz sv\u00e9ho Toma\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
Robyina p\u0159edstava se v\u0161ak v\u016fbec neztoto\u017e\u0148ovala s t\u00edm, co se pr\u00e1v\u011b d\u011blo v kuchyni. I kdy\u017e si mohla hloup\u011b nam\u00fd\u0161let a zbyte\u010dn\u011b se t\u011b\u0161it, radost b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy vratk\u00e1 a ne v\u017edy opr\u00e1vn\u011bn\u00e1. Tom toti\u017e nevypadal, \u017ee by se chystal Billa vyhodit, a tak\u00e9 se kuchyn\u00ed neoz\u00fdvala v\u0161e zni\u010duj\u00edc\u00ed h\u00e1dka. Vlastn\u011b se kuchyn\u00ed neoz\u00fdvalo v\u016fbec nic. Celou kuchyn\u00ed se nesla jenom ospal\u00e1 tma a ticho, kter\u00e9 sem tam p\u0159eru\u0161ilo jemn\u00e9 zak\u0148our\u00e1n\u00ed nebo mlaskav\u00fd zvuk dvou propl\u00e9taj\u00edc\u00edch se jazyk\u016f.<\/div>\n
\n
Te\u010f to byl v\u0161ak Tom, kdo byl t\u00edhou bratrova t\u011bla slisov\u00e1n do podlahy, zat\u00edmco mu jeho br\u00e1\u0161ka odevzdan\u011b sed\u011bl na kl\u00edn\u011b a v rytmu dlouh\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed se mu jemn\u011b pohr\u00e1val s dredy, kter\u00e9 opatrn\u011b propl\u00e9tal mezi prsty a nejednou za n\u011b letmo zatahal. Tomovy dlan\u011b spo\u010d\u00edvaly voln\u011b spu\u0161t\u011bn\u00e9 pod\u00e9l t\u011bla. Nedok\u00e1zal d\u011blat absolutn\u011b nic, jedin\u00e9, na co se zmohl, bylo op\u011btov\u00e1n\u00ed v\u0161ech Billov\u00fdch polibk\u016f. C\u00edtil, jak se mu bratr na kl\u00edn\u011b chv\u011bje a zpod t\u011b\u017ece p\u0159iv\u0159en\u00fdch v\u00ed\u010dek stekla nejedna drobn\u00e1 slza, kter\u00e1 mu sm\u00e1\u010dela k\u016f\u017ei na krku. Nerozum\u011bl tomu\u2026<\/div>\n
Vlastn\u011b nerozum\u011bl ni\u010demu. Jeho bratr, dvoj\u010de – ten rebel, kter\u00fd mu jenom otravoval \u017eivot a p\u011bkn\u011b lezl na nervy, jej tady te\u010f v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbal a nev\u011bdomky se ot\u00edral tv\u00e1\u0159\u00ed o tu jeho. Sem tam c\u00edtil i jemn\u00e9 skousnut\u00ed k\u016f\u017ei na brad\u011b nebo neust\u00e1l\u00e9 \u0161imr\u00e1n\u00ed Billov\u00fdch \u0161leha\u010dkov\u00fdch vlas\u016f. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co pr\u00e1v\u011b d\u011blal. V\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9, a \u017ee jim to m\u016f\u017ee nad\u011blat akor\u00e1t tak pot\u00ed\u017ee, p\u0159esto se v\u0161ak nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit. Roby jej takhle nikdy nel\u00edbala. Nikdy mu nedala vlastn\u00ed prostor, aby si d\u011blal co cht\u011bl, stejn\u011b jako to pr\u00e1v\u011b ud\u011blal Bill, kdy\u017e si jej na sebe znovu p\u0159ekulil a zahled\u011bl se mu hluboce do o\u010d\u00ed. Hled\u011bli na sebe hezky dlouho. Nemluvili, jejich dlan\u011b se u\u017e vz\u00e1jemn\u011b nedot\u00fdkaly, p\u0159esto tady jist\u00e1 konverzace byla. Jejich o\u010di spolu mluvily, ani\u017e by p\u0159itom jeden z nich musel otev\u0159\u00edt pusu. Jejich zb\u011bsile zvedaj\u00edc\u00ed se hrudn\u00edky se o sebe nev\u011bdomky ot\u00edraly a nab\u011bhlost jejich rt\u016f byla snad jedin\u00fdm poznatkem pr\u00e1v\u011b ukon\u010den\u00e9ho l\u00edb\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„J-j\u00e1 nev\u00edm, co m\u00e1m \u0159\u00edct,“ vydechl Tom ti\u0161e a zmaten\u011b hled\u011bl do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, ze kter\u00fdch se nyn\u00ed linuly hork\u00e9 slzy, jak za\u010dal ti\u0161e plakat.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee… \u017ee bys m\u011bl b\u00fdt rad\u011bji zticha a ne\u0159\u00edkat nic. Byla to chyba\u2026 omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekl ti\u0161e a sklesle odvr\u00e1til svou tv\u00e1\u0159 z dohledu Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, \u010d\u00edm\u017e ukon\u010dil to nekone\u010dn\u00e9 protnut\u00ed. Tom si jej v\u0161ak k sob\u011b znovu nato\u010dil a musel pou\u017e\u00edt i men\u0161\u00ed s\u00edlu, aby se na n\u011bj Bill d\u00edval.<\/div>\n
„Nerozum\u00edm tomu. Myslel jsem si, \u017ee ty\u2026 \u017ee ti na tomhle nez\u00e1le\u017e\u00ed. \u017d-\u017ee to prost\u011b k \u017eivotu nepot\u0159ebuje\u0161,“ a\u017e kdy\u017e uvid\u011bl Bill\u016fv zhrozen\u00fd v\u00fdraz, uv\u011bdomil si, \u017ee to z\u0159ejm\u011b p\u0159ehnal.<\/div>\n
„Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem z ledu?! Nebo z kamene?! Copak si mysl\u00ed\u0161, \u017ee za to, \u017ee prost\u011b nem\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed a p\u0159itahuju probl\u00e9my, tak nedok\u00e1\u017eu c\u00edtit?! Roby by ti o tom um\u011bla povypr\u00e1v\u011bt! Za ten t\u00fdden jsme spolu nic jin\u00fdho krom\u011b sexu ned\u011blali,“ zasy\u010del sarkasticky a prudce ze sebe Toma znovu set\u0159\u00e1sl. Ten vykulen\u011b sledoval, jak ze sebe jeho br\u00e1\u0161ka klidn\u011b ot\u00edr\u00e1 zbytky \u0161leha\u010dky a sirupu… jakoby si v\u016fbec neuv\u011bdomil, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekl.<\/div>\n
„Spal si s n\u00ed?“ zeptal se jej Tom p\u0159\u00edmo a m\u00e1lem jej probodl pohledem, ve kter\u00e9m se zra\u010dil strach, hn\u011bv, ale tak\u00e9 neskute\u010dn\u00fd cht\u00ed\u010d. Bill na n\u011bj necht\u011bl b\u00fdt zl\u00fd. Bylo mu l\u00edto i toho, jak na n\u011bj p\u0159ed chvilkou vyjel, ale nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it, \u017ee i Tom jej bere za pouhou kamennou sochu bez schopnosti c\u00edtit n\u011bco takov\u00e9ho, jako je l\u00e1ska. Jako by nikdy nepot\u0159eboval ke sv\u00e9mu \u017eivotu n\u011bhu, doteky, hlazen\u00ed nebo samotn\u00e9 milov\u00e1n\u00ed… jako by tohle v\u0161echno bylo jenom pouh\u00fdm zd\u00e1n\u00edm v Billov\u011b \u017eivot\u011b…<\/div>\n
„Ty se m\u011b na to opravdu pt\u00e1\u0161?“ vydechl rozho\u0159\u010den\u011b a smutn\u011b na\u0161pulil rty, ve kter\u00fdch se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d odr\u00e1\u017eela bl\u00edzkost t\u011bch Tomov\u00fdch.<\/div>\n
„Jo, pt\u00e1m! Chci to v\u011bd\u011bt, Bille! Spal si s n\u00ed nebo ses jenom pokou\u0161el sbalit ji?“ zeptal se ti\u0161e a i jeho pohled u\u017e ztr\u00e1cel tu pevnost a bojovnost, kterou pomalu nahradila vlhk\u00e1 stopa slz.<\/div>\n
„Se\u0161 ubo\u017e\u00e1k! J\u00e1 m\u00e1m sv\u016fj \u017eivot, a ty zase sv\u016fj! A ty moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, Tome, \u017ee se ti do n\u011bj nerad pletu. Tak si na to odpov\u011bz laskav\u011b s\u00e1m, br\u00e1\u0161ko a m\u011b z toho vynech,“ vydechl, pot\u00e9 se zvedl a rovnou m\u00ed\u0159il do koupelny, kde cht\u011bl ze sebe sm\u00fdt v\u0161echnu tu \u0161leha\u010dku a dot\u011brnou lepkavost, kter\u00e1 se mu rozl\u00e9vala snad po cel\u00e9m t\u011ble i tv\u00e1\u0159i. Sna\u017eil se p\u016fsobit vyrovnan\u011b, dokonce si p\u0159ed Tomem schv\u00e1ln\u011b ut\u0159el zbytky slz, ale stejn\u011b, kdy\u017e se za n\u00edm ti\u0161e zav\u0159ely dve\u0159e koupelny a on se zad\u00edval na sv\u016fj odraz v zrcadle, znovu se rozplakal.<\/div>\n
To l\u00edb\u00e1n\u00ed bylo daleko kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e \u010dekal a v jeho mysli te\u010f v\u00ed\u0159ily my\u0161lenky neskute\u010dnou rychlost\u00ed. Zk\u0159ehl\u00fdma rukama ze sebe opatrn\u011b svl\u00e9kal \u0161pinav\u00e9 oble\u010den\u00ed, a kdy\u017e se kone\u010dn\u011b zav\u0159el ve sprchov\u00e9m koutu, sesunul se k zemi a bezmocn\u011b se rozbre\u010del. Kapky vody mu sm\u00fdvaly z t\u011bla tu sladkost a v\u016fni dortu, ale on to v\u016fbec nevn\u00edmal. Byl sto\u010den\u00fd v klub\u00ed\u010dku v kout\u011b a nesna\u017eil se jakkoliv pohnout…<\/div>\n
Tom je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d vykolejen\u00fd t\u00edm, co se p\u0159ed chvilkou stalo, zmaten\u011b dosednul na \u017eidli vedle n\u011bj a zoufal\u00fd obli\u010dej ukryl v z\u00e1voji sv\u00fdch dlan\u00ed. Na rtech je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d c\u00edtil Billovu sladkost a n\u00e1ru\u017eivost a jeho dredy byly n\u011b\u017en\u011b propleten\u00e9 od Billov\u00fdch prst\u016f. A\u017e te\u010f mu to v\u0161echno do\u0161lo. A\u017e te\u010f, kdy\u017e mu hezky ubl\u00ed\u017eil a pon\u00ed\u017eil jej. Ale nev\u011bd\u011bl, \u010demu m\u00e1 v\u011b\u0159it. Jestli Robyin\u00fdm fale\u0161n\u00fdm o\u010d\u00edm, pln\u00fdch hran\u00fdch slz, nebo Billov\u00fdm polibk\u016fm…<\/div>\n
Byl tak zmatenej… Po chvilce se v\u0161ak rozhodl um\u00fdt, i kdy\u017e jenom v kuchyni a alespo\u0148 v\u011bt\u0161inu z toho dortu si ze sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e sm\u00fdt. Kdy\u017e u\u017e si p\u0159i\u0161el v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed \u010dist\u00fd, tich\u00fdmi kroky do\u0161el a\u017e ke sv\u00e9mu pokoji, kter\u00fd zni\u010den\u011b otev\u0159el a nech\u00e1pav\u00fdm pohledem p\u0159el\u00e9tl Roby, kter\u00e1 vesele balila Billovy v\u011bci do jeho kufr\u016f. Kdy\u017e si v\u0161imla jeho p\u0159\u00edtomnosti, „zamilovan\u011b“ se usm\u00e1la a poslala Tomovi vzdu\u0161n\u00fd polibek. Ten v\u0161ak na ni po\u0159\u00e1d vykulen\u011b hled\u011bl a sna\u017eil se to v\u0161echno n\u011bjak srovnat ve sv\u00e9 mysli.<\/div>\n
„Co to jako d\u011bl\u00e1\u0161?“ bylo prvn\u00ed, co ze sebe dok\u00e1zal dostat a jen st\u011b\u017e\u00ed dok\u00e1zal zav\u0159\u00edt dve\u0159e.<\/div>\n
„Coby? Pom\u00e1h\u00e1m Billovi s balen\u00edm. P\u0159eci jej tady nechce\u0161 nechat a t\u00edm riskovat, \u017ee to ud\u011bl\u00e1 zase,“ vzpurn\u011b na\u0161pulila rty a vesele hodila do kufru posledn\u00ed Billovo triko.<\/div>\n
„J\u00e1 jej ale nevyhodil! V\u0161echno zap\u0159el a j\u00e1 proto nev\u00edm, komu m\u00e1m v\u011b\u0159it. Tak\u017ee to bal\u00ed\u0161 zbyte\u010dn\u011b. Klidn\u011b to m\u016f\u017ee\u0161 naskl\u00e1dat zp\u00e1tky, Roby,“ \u0159ekl a v o\u010d\u00edch se mu rozhodn\u011b zablesklo.<\/div>\n
„L\u00e1sko,ale… tv\u016fj bratr m\u011b zneu\u017eil a ty mi nev\u011b\u0159\u00ed\u0161?! Rad\u011bji uv\u011b\u0159\u00ed\u0161 jeho hloup\u00fdm v\u00fdmluv\u00e1m, ne\u017e sv\u00e9 snoubence?“ n\u00e1hle se jej\u00ed hlas u\u017e nezd\u00e1l tak vyrovnan\u00fd a vesel\u00fd a Tom v n\u011bm poznal malinkou \u0161petku nervozity.<\/div>\n
„Nejsi moje snoubenka, Roby. Nepo\u017e\u00e1dal jsem t\u011b o ruku. To ty sis prost\u011b \u0159ekla, \u017ee se vezmeme a nehled\u00ed\u0161 na to, zdali to tak v\u016fbec chci!“ na\u0161tvan\u011b sebou pr\u00e1sknul na postel a zavrtal se hluboko pod p\u0159ikr\u00fdvku. „Dobrou noc,“ zasy\u010del je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e prudce p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a s my\u0161lenkou na Billa se sna\u017eil usnout.<\/div>\n
„Tome! Tohle snad u\u017e nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b? Nemilovali jsme se celou v\u011b\u010dnost,“ vydechla sklesle, kdy\u017e hled\u011bla, jak Tom spokojen\u011b us\u00edn\u00e1 a na ni ka\u0161le…<\/div>\n
<\/div>\n
Z\u0159ejm\u011b se t\u011b\u0161ila p\u0159\u00edli\u0161 brzy\u2026<\/div>\n
„Nem\u00e1m n\u00e1ladu. A pokud t\u011b m\u016fj bratr opravdu zneu\u017eil, m\u011blo by se ti milov\u00e1n\u00ed hnusit, ne?“ \u0161eptl a je\u0161t\u011b z posledn\u00edch sil se sna\u017eil z\u016fstat vzh\u016fru. Roby u\u017e jenom jedovat\u011b zasy\u010dela a svalila se na druhou stranu postele. T\u00edmhle to pro ni ale neskon\u010dilo! Mus\u00ed ud\u011blat n\u011bco, co ty dva prost\u011b definitivn\u011b rozd\u011bl\u00ed\u2026<\/div>\n
Druh\u00fd den byl sp\u00ed\u0161e zalo\u017een na tichu a kradm\u00fdch pohledech.<\/div>\n
Bill odm\u00edtal komunikovat s Tomem, Tom zase s Roby a tak nemluvil nikdo s nik\u00fdm. A jeliko\u017e se Roby na Billovy kufry vyka\u0161lala, a rad\u011bji odjela na noc k rodi\u010d\u016fm, aby se n\u011bjak poradila, Tom mu je za\u010dal znovu vykl\u00e1dat a se smutn\u00fdm v\u00fdrazem ukl\u00e1dal Billovy v\u011bci zp\u00e1tky do sk\u0159\u00edn\u011b. P\u0159edt\u00edm v\u0161ak je\u0161t\u011b sko\u010dil za d\u011bckama a chvilku je u\u010dil, dnes v\u0161ak bez sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd tam poka\u017ed\u00e9 rozesm\u00e1l v\u0161echny ty d\u011bti a nejednou i Toma, sv\u00fdmi p\u0159\u00edmo akrobatick\u00fdmi kousky…<\/div>\n
Dnes v\u0161ak bylo v\u0161echno jinak. Bill se tak\u00e9 jen tak toulal po m\u011bst\u011b, a kdy\u017e se vr\u00e1til, byl u\u017e ve\u010der. Dost jej p\u0159ekvapilo, \u017ee na\u0161el Toma, jak mu skl\u00e1dal jeho oble\u010den\u00ed. Op\u0159el se o r\u00e1m dve\u0159\u00ed a sklesl\u00fdm pohledem se na n\u011bj zahled\u011bl.<\/div>\n
„Co to jako d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se ti\u0161e a smutn\u011b vystr\u010dil spodn\u00ed ret. Tom se na n\u011bj popla\u0161en\u011b oto\u010dil, pot\u00e9 v\u0161ak na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i vykouzlil poklidn\u00fd v\u00fdraz a strnule se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Roby ti je velice ochotn\u011b naskl\u00e1dala do kufr\u016f, tak to vykl\u00e1d\u00e1m,“ \u0159ekl jist\u011b a znovu se oto\u010dil pohledem ke kup\u011b Billova oble\u010den\u00ed. Billovou tv\u00e1\u0159\u00ed prol\u00e9tl smutn\u00fd \u00fasm\u011bv, jak pomalu kr\u00e1\u010del ke sv\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi a z v\u00fd\u0161ky se na n\u011bj smutn\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 to d\u011blat, Tome. Ud\u011blal bych si to klidn\u011b s\u00e1m, a stejn\u011b bych tady z\u0159ejm\u011b u\u017e nem\u011bl z\u016fst\u00e1vat, tak\u017ee je to zbyte\u010dn\u00e9. Roby mi akor\u00e1t tak pomohla,“ ti\u0161e si povzdechl a odsunul z dosahu Tomov\u00fdch dlan\u00ed velik\u00fd kufr.<\/div>\n
„Ne, to ne. Bille, j\u00e1 se ti omlouv\u00e1m. Reagoval jsem jako hlup\u00e1k. Byl jsem zmatenej a vzru\u0161e-,“ n\u00e1hle se zoufal\u00fd p\u0159\u00edval jeho slov zastavil a on hled\u011bl vyd\u011b\u0161en\u011b do o\u010d\u00ed sv\u00e9ho bratra, kter\u00e9ho o\u010di m\u011bly podobn\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zeptal se Bill opatrn\u011b a ti\u0161e se posadil vedle Toma, kter\u00e9ho r\u00e1zem polila \u010derven\u00e1.<\/div>\n
„J-j\u00e1… cht\u011bl jsem \u0159\u00edct zmatenej a hloupej\u2026“ p\u00edpl a n\u00e1hle si p\u0159ipadal naproti Billovy malej jako knofl\u00ed\u010dek.<\/div>\n
„Ale cht\u011bl jsi \u0159\u00edct n\u011bco jin\u00fdho,“ \u0159ekl Bill m\u011bkce, jak se mu vlasy n\u00e1dhern\u011b leskly a jeho o\u010di p\u0159\u00edmo v\u00e1bily.<\/div>\n
„Tak s-spal si s n\u00ed?“ zeptal se je\u0161t\u011b naposled a tv\u00e1\u0159\u00ed oto\u010dil doleva, aby se mohl pod\u00edvat Billovi hluboce do o\u010d\u00ed. Ten v\u0161ak hled\u011bl na jeho kr\u00e1sn\u011b povyschl\u00e9 rty a m\u00edrn\u011b zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl rozhodn\u011b a zamy\u0161len\u011b pohl\u00e9dl p\u0159ed sebe.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Bille\u2026 ona tvrd\u00ed, \u017ee si ji zneu\u017eil a j\u00e1 nev\u00edm, \u010demu m\u00e1m v\u011b\u0159it,“ Tom se na n\u011bj znovu smutn\u011b zahled\u011bl a sledoval jeho n\u00e1dhernej profil. Smutn\u00e9 o\u010di, pln\u00e9 rty a n\u011b\u017en\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee bych se s n\u00ed dok\u00e1zal milovat po tom, co se stalo mezi n\u00e1ma?!“ Tom n\u00e1hle zpozorn\u011bl. To slovo milovat vylet\u011blo z Billov\u00fdch rt\u016f tak rychle, ale p\u0159esto v n\u011bm dok\u00e1zalo vyvolat neskute\u010dn\u00e9 vzru\u0161en\u00ed u\u017e jenom p\u0159i p\u0159edstav\u011b milov\u00e1n\u00ed s Billem\u2026 nech\u00e1pal se a my\u0161lenky tohohle typu si zakazoval, p\u0159esto to nedok\u00e1zal. Bill mu za posledn\u00ed dva dny dok\u00e1zal d\u00e1t daleko v\u00edce l\u00e1sky, ne\u017e byla Roby schopn\u00e1 p\u0159es v\u0161echny ty m\u011bs\u00edce, co spolu bydleli.<\/div>\n
„Z\u0159ejm\u011b ne,“ odpov\u011bd\u011bl nejist\u011b a rozt\u0159esen\u00fd pohled ukryl do unaven\u00fdch dlan\u00ed.<\/div>\n
„Roby tady dnes nebude?“ zeptal se jej Bill s pohledem po\u0159\u00e1d upnut\u00fdm p\u0159ed sebe.<\/div>\n
„Ne, sp\u00ed u rodi\u010d\u016f,“ postavil se a kone\u010dn\u011b prot\u00e1hl ubolen\u00e9 klouby z toho dlouh\u00e9ho sezen\u00ed. Bill vstal tak\u00e9 a nesm\u011bl\u00fdm pohledem se mu vp\u00edjel do o\u010d\u00ed…<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Roby netrp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1vala v posteli, kdy se kone\u010dn\u011b cel\u00fdm bytem ozve Tom\u016fv k\u0159ik nebo nad\u00e1vky v\u016f\u010di Billovi. Dokonce by j\u00ed posta\u010dila i po\u0159\u00e1dn\u00e1 h\u00e1dka. Spokojen\u011b popo\u0161la k oknu a s „v\u0159el\u00fdm“ \u00fasm\u011bvem sledovala, jak se na nebi bl\u00fdskaj\u00ed hv\u011bzdy ve<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[176],"tags":[],"class_list":["post-16237","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rebel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16237","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16237"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16237\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16237"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16237"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16237"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}