{"id":1625,"date":"2017-01-01T16:00:00","date_gmt":"2017-01-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=1617"},"modified":"2017-01-01T16:00:00","modified_gmt":"2017-01-01T15:00:00","slug":"sweet-desire-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/01\/01\/sweet-desire-19\/","title":{"rendered":"Sweet Desire 19."},"content":{"rendered":"
autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co \u0159eknu nebo ud\u011bl\u00e1m, i tak ti to nedojde.<\/strong><\/div>\n
\n

Tom z\u00edral do sv\u00e9ho telefonu, o\u010di m\u011bl vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e9. Hypervetiloval, d\u00fdchal nosem. St\u00e1l jako zkamen\u011bl\u00fd uprost\u0159ed sv\u00e9ho pokoje, nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat, nev\u011bd\u011bl, co si myslet. S\u00e1m sob\u011b \u0159ekl, aby byl siln\u00fd, p\u0159\u00edsahal sob\u011b i Georgovi, \u017ee s Billem nebude mluvit alespo\u0148 t\u00fdden. Proto se nemohl vzd\u00e1t a musel b\u00fdt siln\u00fd.<\/p><\/div>\n

Bill se ho ale zeptal, jak se m\u00e1 a poslal t\u0159i smajl\u00edky. Tom s n\u00edm cht\u011bl mluvit. Nemluvili spolu od v\u010derej\u0161ka, a a\u010dkoliv to nebylo a\u017e tak dlouho, chyb\u011blo mu to. Chyb\u011bly mu jejich konverzace, chyb\u011blo mu, \u017ee s Billem mluv\u00ed a spole\u010dn\u011b se sm\u011bjou. Chyb\u011bl mu Bill.
Byl tak moc v prdeli. Hlava se mu to\u010dila, tak\u017ee se rozhodl, \u017ee se opravdu pot\u0159ebuje posadit. \u0160el ke svoj\u00ed posteli, hned na to do n\u00ed padl. Rozhodl se toti\u017e, \u017ee bude ur\u010dit\u011b lep\u0161\u00ed, kdy\u017e si lehne. Mo\u017en\u00e1, kdy\u017e d\u00e1 telefon pry\u010d a dop\u0159eje si dlouh\u00e9ho \u0161lof\u00edka, bude to lep\u0161\u00ed? Pokud bude sp\u00e1t zhruba dv\u011b hodiny, mohl by na tu zpr\u00e1vu zapomenout, ne? Tom si opravdu nemyslel, \u017ee to bude fungovat, ale mohl to, kurva, alepo\u0148 zkusit.<\/div>\n
Rozhodl se tedy, \u017ee to zkus\u00ed.<\/div>\n
\n

Vzbudil se o t\u0159i hodiny pozd\u011bji. Prvn\u011b \u0161el do koupelny, pot\u00e9 si p\u0159ipravil n\u011bco k j\u00eddlu, d\u00edval se na film s m\u00e1mou a \u0161el se proj\u00edt ven. C\u00edtil se v klidu a motivovan\u011b. Zvl\u00e1dal to. Byl p\u0159ipraven b\u00fdt siln\u00fd, a nakonec to \u0161lo dob\u0159e. Nehodlal se schov\u00e1vat do jeskyn\u011b, nehodlal zklamat s\u00e1m sebe.
Kdy\u017e se vr\u00e1til zp\u00e1tky do sv\u00e9ho pokoje, prvn\u00ed v\u011bc, kterou v\u016fbec zaznamenal, byl blikaj\u00edc\u00ed telefon. Zastavil se a znovu zkamen\u011bl. Opravdu mu Bill poslal v\u00edce zpr\u00e1v? D\u00edval se na telefon, jako kdyby to byla bomba, kter\u00e1 m\u00e1 vybuchnout v okam\u017eiku, kdy se on pohne. M\u00edsto toho, aby n\u011bco ud\u011blal, se oto\u010dil a ode\u0161el z pokoje pry\u010d.
Tu noc ud\u011blal cokoliv, aby se vyhnul pohl\u00e9dnut\u00ed na sv\u016fj telefon. Umyl n\u00e1dob\u00ed, vypral si oble\u010den\u00ed, navoskoval si dredy, dop\u0159\u00e1l si vanu. Pod\u00edval se na t\u0159i d\u00edly Lovc\u016f duch\u016f. Vydal se na dal\u0161\u00ed proch\u00e1zku a zahr\u00e1l si s m\u00e1mou monopoly. A kdy\u017e byl kone\u010dn\u011b tak moc unaven\u00fd, \u017ee se u\u017e v\u00edc nemohl vyh\u00fdbat tomu, aby \u0161el do pokoje, rozhodl se, \u017ee prost\u011b telefon d\u00e1 stranou a usne. Za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed rozhodn\u011b neotev\u0159e zpr\u00e1vy, kter\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b dostal.<\/p>\n

Pot\u00e9, co si vy\u010distil zuby, za\u00fap\u011bl. Byl frustrovan\u00fd s\u00e1m ze sebe a otev\u0159el Facebook. M\u011bl upozorn\u011bn\u00ed na t\u0159i nov\u00e9 zpr\u00e1vy a jedno dal\u0161\u00ed upozorn\u011bn\u00ed. Byl zmaten\u00fd, od kdy dost\u00e1val jin\u00e1 upozorn\u011bn\u00ed, ne\u017e jen to na zpr\u00e1vy? Nikdy se mu tohle na Facebooku nestalo. Stalo se to a\u017e pot\u00e9, kdy za\u010dal mluvit s Billem. Od t\u00e9 doby u\u017e nebyl Facebook tak moc nudn\u00fd jako d\u0159\u00edv.<\/div>\n

Se zv\u011bdavost\u00ed a mal\u00fdm knedl\u00edkem v krku kliknul na upozorn\u011bn\u00ed. Pot\u00e9, co to vid\u011bl, m\u00e1lem spadl ze \u017eidle. Bill mu napsal na ze\u010f. Na jeho ze\u010f. Nebyla to zatracen\u00e1 soukrom\u00e1 zpr\u00e1va, ale jeho zasran\u00e1 ze\u010f, kde to mohli v\u0161ichni vid\u011bt. Nebylo to soukrom\u00e9, ale ve\u0159ejn\u00e9. Tom si byl naprosto jist\u00fd, \u017ee omdl\u00ed.<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n

Bill Kaulitz > Tom Tr\u00fcmper:<\/em><\/div>\n
Nud\u00edm se a ty neodpov\u00edd\u00e1\u0161… Kde jsi? \ud83d\ude41<\/em><\/div>\n
\n

Tom si tu zpr\u00e1vu \u010detl po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola. Ta zpr\u00e1va sama o sob\u011b a\u017e tolik neznamenala, ale skute\u010dnost, \u017ee byla… ve\u0159ejn\u00e1, venku, kde to mohl kdokoliv vid\u011bt… To bylo pro Toma moc.<\/p><\/div>\n

Zapi\u0161t\u011bl a zakousl se do p\u011bsti. Kurva, ani ho nezaj\u00edmalo, \u017ee jsou t\u0159i r\u00e1no. Te\u010f rozhodn\u011b neusne. Zatracen\u011b, mus\u00ed zavolat Georgovi. Tohle muselo n\u011bco znamenat.<\/div>\n
S chv\u011bj\u00edc\u00edmi se dlan\u011bmi zav\u0159el Facebook a vyto\u010dil Georgovo \u010d\u00edslo. Modlil se k Bohu, aby byl jeho kamar\u00e1d po\u0159\u00e1d vzh\u016fru; nebyl zn\u00e1m\u00fd t\u00edm, \u017ee by chodil sp\u00e1t brzo. V\u0161ichni ho znali sp\u00ed\u0161e tak, \u017ee spal p\u0159i ka\u017ed\u00e9 hodin\u011b, na kter\u00e9 byl. Tak\u017ee te\u010f musel b\u00fdt vzh\u016fru.<\/div>\n
Tom zanad\u00e1val. Byl p\u00e1tek, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee Georg nesp\u00ed. Pokud ano, m\u011bl by Tom zavolat doktorovi nebo tak n\u011bco.
„Ale notak!“ zak\u0159i\u010del do telefonu. „Kurva, zvedni to!“ Georg to mus\u00ed zvednout, jinak si byl Tom jist\u00fd, \u017ee to vzd\u00e1 a… odpov\u00ed. A on nem\u011bl dovoleno ud\u011blat to. V tomhle okam\u017eiku to bylo tak moc zak\u00e1zan\u00e9. „Zvedni to, zvedni to, zvedni to,“ zamru\u010del, v posteli se houpal zep\u0159edu dozadu. B\u00e1l se, \u017ee brzy p\u0159epadne a bouchne se do hlavy. Dob\u0159e, mo\u017en\u00e1 by to v t\u00e9hle situaci v\u00e1\u017en\u011b pomohlo. Byl si jist\u00fd, \u017ee by m\u011bl odjet na dovolenou od sv\u00fdch vlastn\u00edch my\u0161lenek, svoj\u00ed paranoie a sv\u00e9ho zmatka\u0159en\u00ed. Ano, natlu\u010den\u00ed hlavy moment\u00e1ln\u011b nezn\u011blo jako \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. Zn\u011blo to sp\u00ed\u0161 jako po\u017eehn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Hej, Tome, co se d\u011bje?“ zak\u0159i\u010del Georg zni\u010dehonic na druh\u00e9 stran\u011b. Vyk\u0159ikl tak hlasit\u011b, a\u017e Tom trochu posko\u010dil a tak\u00e9 vyk\u0159ikl. Op\u011bt se ztratil ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch takov\u00fdm stylem, \u017ee \u00fapln\u011b zapomn\u011bl, \u017ee vlastn\u011b \u010dekal, a\u017e Georg p\u0159ijme hovor.<\/div>\n

„\u010cau, kde jsi?“ zak\u0159i\u010del Tom, aby ho Georg sly\u0161el p\u0159es hlasitou techno hudbu a hodn\u011b lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se v pozad\u00ed bavili. Podle toho usoudil, \u017ee se rozhodn\u011b nesplete, kdy\u017e \u0159ekne, \u017ee je na n\u011bjak\u00e9 velk\u00e9 party. Ostatn\u011b jako v\u017edycky.
„Vlastn\u011b si nejsem jist\u00fd,“ \u0159ekl Georg nez\u0159eteln\u011b, sm\u00e1l se jako mal\u00e1 hloup\u00e1 holka. „\u0160el jsem k Michaelovi, abychom si dali p\u00e1r piv, a n\u011bjak\u00fdm z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem jsem skon\u010dil tady… Teda ne, \u017ee bych litoval, je tady spousta p\u011bkn\u00fdch holek. A chlape, ony v\u0161echny maj\u00ed taaaaak velk\u00fd prsa. M\u011bl bys tu b\u00fdt!“
„Jasn\u011b. Promi\u0148, ale v\u00ed\u0161, \u017ee prsa m\u011b tak \u00fapln\u011b nezaj\u00edmaj\u00ed a… ani opil\u00ed lid\u00e9,“ Tom se zasm\u00e1l a proto\u010dil o\u010di nad sv\u00fdm vtipn\u011b opil\u00fdm kamar\u00e1dem.<\/div>\n
„Chlape, nev\u00ed\u0161, o co p\u0159ich\u00e1z\u00ed\u0161,“ zasm\u00e1l se Georg, opravdu hlasit\u011b si krknul a Tom nakr\u010dil nos.
„Oh, m\u016f\u017eu ti zaru\u010dit, \u017ee o nic nep\u0159ich\u00e1z\u00edm,“ \u0159ekl Tom, odka\u0161lal si. „Georgu, je tady ale d\u016fvod, pro\u010d ti vol\u00e1m. Ale nev\u00edm, jak moc n\u00e1pomocn\u00fd bude\u0161, kdy\u017e vezmu v potaz to, \u017ee jsi na ka\u0161i.“<\/div>\n
„Nebu\u010f si t\u00edm tak jist\u00fd, moje hlava… Tak n\u011bjak m\u00e1m po\u0159\u00e1d svoj\u00ed hlavu,“ Georg \u0161kytnul. Tom si zakryl obli\u010dej dlan\u00ed a zakroutil hlavou. „Prost\u011b mi \u0159ekni, co to je, a uvid\u00edme, jestli jsem ti schopn\u00fd pomoct. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee to m\u00e1 co d\u011blat s Billem.“<\/div>\n
„P\u0161\u0161t, ne tak nahlas,“ zasy\u010del Tom. „N\u011bkdo by t\u011b mohl sly\u0161et.“<\/div>\n
„A co?“ zasm\u00e1l se Georg. „Nikdo nev\u00ed, s k\u00fdm mluv\u00edm. Stejn\u011b tak nev\u011bd\u00ed, o jak\u00e9m Billovi mluv\u00edme, tak se uklidni. Po dne\u0161n\u00ed noc nech svou paranoiu stranou, m\u016f\u017ee\u0161 to ud\u011blat?“<\/p>\n

Oh, kdyby to bylo tak jednoduch\u00e9, Tom by ji tak r\u00e1d odsunul stranou u\u017e hodn\u011b d\u00e1vno. Uklidil by ji do krabice, tu krabici by nacpal do dal\u0161\u00ed krabice, pak by na\u0161el n\u011bjak\u00e9 super tajn\u00e9 m\u00edsto a tu krabici by ignoroval po zbytek sv\u00e9ho \u017eivota. Ujistil by se, \u017ee na ni zapomene a \u017ee u\u017e nedovol\u00ed, aby ho znovu obt\u011b\u017eovala. Bylo to ale daleko od jednoduchosti a nebylo to n\u011bco, co by mohl Tom kontrolovat. Kontrolovalo to toti\u017e jeho, ka\u017ed\u00fd den to byl nep\u0159etr\u017eit\u00fd boj.<\/div>\n

\n

„Nicm\u00e9n\u011b,“ \u0159ekl Tom a najednou c\u00edtil, \u017ee mu je \u0161patn\u011b od \u017ealudku. „Bill mi napsal! Nejd\u0159\u00edv soukromou zpr\u00e1vu a j\u00e1 pou\u017eil v\u0161echnu svoji s\u00edlu, abych mu neodpov\u011bd\u011bl, a pak… on mi napsal na mou zasranou ze\u010f!“ zapi\u0161t\u011bl Tom. Op\u011bt c\u00edtil, \u017ee mot\u00fdlci v jeho b\u0159i\u0161e se probudili k \u017eivotu, tak\u017ee ho lechtali a \u017ealudek se mu sv\u00edral.
„Napsal ti na ze\u010f?“ zopakoval Georg pomalu. Netu\u0161il, o \u010dem Tom mluv\u00ed. „Na tvoj\u00ed facebookovou ze\u010f?“<\/div>\n

„Ne, na ze\u010f v m\u00e9m pokoji,“ vyprskl Tom. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee na mou ze\u010f na Facebooku. Jak moc opil\u00fd jsi?“<\/div>\n
„Promi\u0148,“ zahih\u0148al se Georg. „No… nejsem si jist\u00fd, jestli to n\u011bco znamen\u00e1…“
„Co?“ zalapal po dechu Tom. Cht\u011bl sv\u016fj telefon zahodit pry\u010d, jak mohl Georg nev\u011bd\u011bt? On m\u011bl v\u011bd\u011bt u\u017e jen proto, \u017ee on byl ten, kter\u00fd tohle v\u0161echno napl\u00e1noval. Nemohl Toma zradit.<\/div>\n
„Dob\u0159e, kurva, j\u00e1 nev\u00edm. Co napsal?“ zeptal se Georg hlasit\u011bji, ne\u017e zam\u00fd\u0161lel.
„Nejd\u0159\u00edv se zeptal, jak se m\u00e1m, a j\u00e1 neodpov\u011bd\u011bl. Potom mi napsal dal\u0161\u00ed dv\u011b zpr\u00e1vy, ale j\u00e1 si je nep\u0159e\u010detl,“ Tom musel zastavit, aby se nadechl. Uv\u011bdomil si, \u017ee mluv\u00ed tak moc, a\u017e se mezi slovy zapom\u00edn\u00e1 nadechovat. „A potom napsal, \u017ee se nud\u00ed a j\u00e1 neodpov\u00edd\u00e1m… tak se zeptal, kde jsem.“<\/div>\n
„Okay, nevid\u00edm, \u017ee by se nudil,“ \u0159ekl Georg najednou \u010dist\u011b a jasn\u011b. „Proto\u017ee… jsem ho potkal tak p\u0159ed dv\u011bma minutama.“<\/div>\n
<\/p>\n

Co\u017ee?!<\/em> Zaprv\u00e9, pro\u010d mu tuhle informaci v\u016fbec ne\u0159ekl? Proboha, Tomovi se opravdu to\u010dila hlava a c\u00edtil, \u017ee pot\u0159ebuje bre\u010det nebo n\u011bco rozb\u00edt. Tohle bylo u\u017e moc na to, aby to zvl\u00e1dl.<\/div>\n

\n

„A ne\u0159ekl jsi mi to d\u0159\u00edv, proto\u017ee..?“ Vykoktal. T\u0159\u00e1sl se bolest\u00ed, vztekem a zoufalstv\u00edm.
„Kurva, chlape, zapomn\u011bl jsem,“ \u0159ekl Georg, zn\u011bl stejn\u011b zmaten\u011b jako Tom. „K\u00e1mo, jsem opil\u00fd. Zpomal. Nicm\u00e9n\u011b… Nic moc ned\u011bl\u00e1, jen sed\u00ed v ob\u00fdv\u00e1ku a po\u0159\u00e1d kontroluje telefon.“<\/div>\n

Dob\u0159e, tohle naprosto m\u011bnilo situaci. Pro\u010d mu Bill \u0159ekl, \u017ee se nud\u00ed, kdy\u017e je na party? Musel mu zase lh\u00e1t? Byl opravdu \u0161patn\u00fd \u010dlov\u011bk? Jen si s Tomem hr\u00e1l? Co v\u016fbec d\u011blal? \u0158\u00edct, \u017ee Tom panika\u0159il, by pr\u00e1v\u011b te\u010f bylo nedorozum\u011bn\u00ed.
„Oh, bo\u017ee, nev\u00edm, co si myslet,“ za\u00fap\u011bl Tom, v hlav\u011b mu tepalo. „Georgu, co si mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b si nemysl\u00edm, \u017ee si s tebou hraje,“ \u0159ekl Georg. „V\u00edm, \u017ee jsem mo\u017en\u00e1 opil\u00fd, ale on je pr\u00e1v\u011b te\u010f na party, obklopen tolika lidma a jedin\u00fd, co d\u011bl\u00e1, je to, \u017ee kontroluje telefon, jak \u010dek\u00e1, a\u017e mu odpov\u00ed\u0161. A napsal ti na ze\u010f… mysl\u00edm si… zatracen\u011b, Tome. J\u00e1 si mysl\u00edm…“
Tomovo srdce se bolestiv\u011b sv\u00edralo a znovu uvol\u0148ovalo, \u017ealudek se mu t\u0159\u00e1sl a on nev\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1 Georgovi v\u011b\u0159it, byl opil\u00fd. Bylo bezpe\u010dn\u00e9 \u0159\u00edct, \u017ee Bill, alespo\u0148 dle Toma, byl zasran\u00fd kr\u00e1l ve vys\u00edl\u00e1n\u00ed sm\u00ed\u0161en\u00fdch sign\u00e1l\u016f.
„Tak\u017ee… co m\u00e1m te\u010f d\u011blat?“ zeptal se Tom. Cel\u00fd obli\u010dej m\u011bl u\u017e pokryt\u00fd potem. „M\u00e1m odpov\u011bd\u011bt, nebo po\u010dkat a uvid\u00edm, jak daleko zajde?“ Nev\u011bd\u011bl, kter\u00e1 z mo\u017enost\u00ed je moment\u00e1ln\u011b l\u00e1kav\u011bj\u0161\u00ed; jestli ta prvn\u00ed, nebo druh\u00e1,
„Oh, ne, je\u0161t\u011b neodpov\u00eddej. Po\u010dkej, jak daleko zajde,“ trval Georg na sv\u00e9m. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee ur\u010dit\u011b krout\u00ed i hlavou. „Dej tomu p\u00e1r dn\u00ed a pak uvid\u00ed\u0161…“<\/div>\n
„P\u00e1r dn\u00ed?“ zast\u00e9nal Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. „Jak m\u00e1m v\u016fbec p\u0159e\u017e\u00edt?“<\/div>\n
\n

Nev\u011bd\u011bl, co d\u00e1l. Tenhle pl\u00e1n u\u017e nevypadal tak dob\u0159e, jak vypadal na za\u010d\u00e1tku. Up\u0159\u00edmn\u011b, u\u017e ned\u00e1val v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. Pro\u010d Georg zni\u010dehonic zm\u011bnil sv\u016fj n\u00e1zor na Billa? Tak\u017ee… Bill byl na party, o\u010di m\u011bl p\u0159ilepen\u00e9 k telefonu, neznamenalo tohle, \u017ee si s Tomem jenom nehraje? Nebylo v\u0161echno jako z\u00e1zrakem lep\u0161\u00ed? Po\u0159\u00e1d si nebyli jist\u00ed. Tom to cht\u011bl ale zjistit. Cht\u011bl znovu mluvit s Billem a necht\u011bl \u010dekat p\u00e1r dn\u00ed. Cht\u011bl odpov\u011bd\u011bt na Billovu zpr\u00e1vu a vr\u00e1tit se k jejich no\u010dn\u00edm konverzac\u00edm a k jejich konverzac\u00edm p\u0159es web kameru, kter\u00e9 byly sp\u00ed\u0161e \u017ehav\u00e9, ne\u017e \u00fapln\u011b oby\u010dejn\u00e9. Necht\u011bl za v\u0161\u00edm hledat pikle a p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 to rozeb\u00edrat. Cht\u011bl prost\u011b uznat Billova slova za pravdiv\u00e1 a op\u011bt \u017e\u00edt spokojen\u011b ve sv\u00e9 bublin\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee by to nem\u011bl d\u011blat. V\u011bd\u011bl, \u017ee to bylo nezdrav\u00e9. Co m\u011bl ale teda k\u010dertu d\u011blat? Pro\u010d to muselo b\u00fdt tak t\u011b\u017ek\u00e9? Pro\u010d ho \u017e\u00e1dn\u00fd z t\u011bch romantick\u00fdch film\u016f, kter\u00e9 sledoval b\u011bhem sv\u00e9ho dosp\u00edv\u00e1n\u00ed, nevaroval p\u0159ed takov\u00fdmi situacemi? V t\u011bchhle filmech bylo v\u0161echno tak jednoduch\u00e9. Kluk a holka se potkali, zamilovali se do sebe a u\u017e\u00edvali si kr\u00e1sn\u00e9ho spole\u010dn\u00e9ho \u010dasu. Uprost\u0159ed filmu se stalo n\u011bjak\u00e9 drama, ale stejn\u011b film kon\u010dil polibky, objet\u00edm a veselou hudbou. Pro\u010d to takhle nemohlo b\u00fdt i u n\u011bj? Pro\u010d tohle muselo b\u00fdt tak komplikovan\u00e9, pln\u00e9 pochybnost\u00ed, nejistoty a konspirac\u00ed?<\/p><\/div>\n

\n

„P\u0159e\u017eije\u0161 v pohod\u011b, Tome,“ \u0159ekl Georg, zahih\u0148al se. „Prost\u011b d\u011blej to, co jsi d\u011blal, ne\u017e se cel\u00e1 tahleta v\u011bc s Billem stala…“<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161 to, \u017ee m\u00e1m nad n\u00edm slintat, b\u00fdt j\u00edm posedl\u00fd a ani s n\u00edm nepromluvit?“ Tom proto\u010dil o\u010di. To toti\u017e rozhodn\u011b zn\u011blo jako skv\u011bl\u00fd pl\u00e1n,<\/em> pomyslel si sarkasticky. Kurva skv\u011bl\u00fd pl\u00e1n.
„Jen tomu dej p\u00e1r dn\u00ed. To je v\u0161e, co chci,“ Georg\u016fv hlas byl laskav\u011bj\u0161\u00ed. „Pom\u016f\u017eu ti s t\u00edm a v\u0161e, co mus\u00ed\u0161 d\u011blat, je b\u00fdt siln\u00fd.“<\/div>\n
„Bu\u010f siln\u00fd,“ zopakoval Tom. V\u011bd\u011bl, \u017ee to bylo beznad\u011bjn\u00e9, ale sl\u00edbil s\u00e1m sob\u011b, \u017ee siln\u00fd bude.<\/div>\n
„Okay, chlape. Budu muset j\u00edt,“ \u0159ekl Georg. „Mysl\u00edm, \u017ee st\u0159\u00edzliv\u00edm a nem\u016f\u017eu dovolit, aby se to stalo. Uvid\u00edme se.“
„Dob\u0159e,“ odv\u011btil Tom, trochu se usm\u00e1l. Georg byl laskav\u00fd, tro\u0161ku zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale nicm\u00e9n\u011b, Tom byl \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee je obda\u0159en tak dobr\u00fdm kamar\u00e1dem. „Uvid\u00edme se.“<\/div>\n
„A bu\u010f siln\u00fd,“ \u0159ekl Georg, ne\u017e zav\u011bsil. Nebyla to ale jen \u017e\u00e1dost.<\/p>\n

Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee bylo jednodu\u0161\u0161\u00ed \u0159\u00edct to, ne\u017e ud\u011blat, mohl to ale zkusit. Povzdychl si a rozhl\u00e9dl se po pokoji. Co bude te\u010f d\u011blat? P\u016fjde do postele? Pod\u00edv\u00e1 se na film? P\u016fjde se proj\u00edt? P\u0159epadne mat\u010din bar a bude p\u00edt, a\u017e upadne do hlubok\u00e9ho a klidn\u00e9ho sp\u00e1nku? Jedna v\u011bc, kterou rozhodn\u011b d\u011blat nemohl, bylo j\u00edt na sv\u016fj facebookov\u00fd profil. Pokud se toti\u017e te\u010f p\u0159ihl\u00e1s\u00ed, bude ho to tak moc pokou\u0161et, a\u017e nakonec ud\u011bl\u00e1 pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bco hloup\u00e9ho.<\/div>\n

Pro\u010d to ale nemohl ud\u011blat? Jak by t\u00edm u\u0161kodil? Nikoho nezran\u00ed, neud\u011bl\u00e1 nic ileg\u00e1ln\u00edho, ne? Sp\u00ed\u0161e ud\u011bl\u00e1 n\u011bco, \u010deho bude pozd\u011bji litovat, ale takhle nemohl uva\u017eovat, ne? Nemohl se vyh\u00fdbat \u017eivotu jen kv\u016fli tomu, \u017ee se b\u00e1l, \u017ee mu n\u011bkdo ubl\u00ed\u017e\u00ed. Jak s\u00e1m sob\u011b \u0159ekl u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t, jednoho dne mu stejn\u011b n\u011bkdo ubl\u00ed\u017e\u00ed. Byla to jedin\u00e1 v\u011bc, kterou si byl jist\u00fd. Zakroutil hlavou a rozhodl se, \u017ee se rad\u0161i pod\u00edv\u00e1 na n\u011bjak\u00fd film. Na n\u011bjak\u00fd opravdu dobr\u00fd, kter\u00fd ho rozpt\u00fdl\u00ed, proto\u017ee nebyl v\u016fbec unaven\u00fd.
Ano, film zn\u011bl dob\u0159e.<\/div>\n
Kdy\u017e byl pohodln\u011b zahraban\u00fd pod sv\u00fdma p\u0159ikr\u00fdvkama a film se dost\u00e1val do nejlep\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti, jeho telefon za\u010dal zvonit. Trochu poposko\u010dil, nahmatal telefon a rychle se pod\u00edval, kdo mu vol\u00e1.
Byl to Georg. Taky kdo jin\u00fd?<\/div>\n
\n

„Ano?“ odpov\u011bd\u011bl, kdy\u017e film stopnul.<\/p><\/div>\n

„\u010cau. Vol\u00e1m ti proto, abych ti \u0159ekl, \u017ee Bill akor\u00e1t opustil party,“ informoval ho. Zn\u011bl st\u0159\u00edzliv\u011b.<\/div>\n
„Jo?“ \u0159ekl Tom. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu byl d\u00edky t\u00e9 informaci o hodn\u011b \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. „Nesly\u0161el jsi, kam jde… nebo jo?“ zeptal se. Jeho mysl v\u00ed\u0159ila zv\u011bdavost\u00ed.
„Zaslechl jsem, \u017ee \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee se nec\u00edt\u00ed dob\u0159e, tak\u017ee se jde proj\u00edt,“ \u0159ekl Georg. Zn\u011bl jak p\u0159ekvapen\u011b, tak zmaten\u011b. „Kdo by se v tuhle hodinu rozhodl, \u017ee se p\u016fjde proj\u00edt?“<\/div>\n
„No, mo\u017en\u00e1 tam bylo u\u017e moc lid\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby byl na party, kter\u00e1 by byla pln\u00e1 hloup\u00fdch a opil\u00fdch lid\u00ed, taky by ode\u0161el, ne\u017e aby tam sed\u011bl a c\u00edtil se nepohodln\u011b.
Mysl se mu znova za\u010dala to\u010dit. Co kdy\u017e Bill ode\u0161el, aby se s n\u011bk\u00fdm setkal? S n\u011bk\u00fdm, komu napsal? Co kdy\u017e u\u017e m\u011bl dost \u010dek\u00e1n\u00ed na Toma, tak\u017ee se rozhodl, \u017ee to u\u017e nem\u00e1 smysl? Co kdy\u017e byl na\u0161tvan\u00fd? V krku se mu znovu utvo\u0159il mal\u00fd knedl\u00edk, c\u00edtil, \u017ee se udus\u00ed.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ \u0159ekl Georg po chv\u00edli. Tom se vysm\u00e1l s\u00e1m sob\u011b, naprosto zapomn\u011bl, \u017ee je Georg je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d na druh\u00e9m konci linky. „Jen kdybys cht\u011bl n\u011bco v\u011bd\u011bt… Nic moc ned\u011blal, kdy\u017e tu byl, jen sed\u011bl na gau\u010di, jako kdyby doufal, \u017ee s n\u00edm nikdo nepromluv\u00ed.“
„Nev\u00edm, pro\u010d by tahle informace m\u011bla b\u00fdt n\u011bjak u\u017eite\u010dn\u00e1, ale d\u011bkuju,“ sm\u00e1l se. „Nicm\u00e9n\u011b si toho v\u00e1\u017e\u00edm.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e,“ \u0159ekl Georg. Tom mohl sly\u0161et, \u017ee otev\u00edr\u00e1 dal\u0161\u00ed plechovku piva. „Te\u010f u\u017e ale opravdu jdu. Po n\u011bkom kouk\u00e1m a u\u017e jsou to t\u00fddny od doby, co jsem… jo. Odch\u00e1z\u00edm. \u010cus,“ vyk\u0159ikl a zav\u011bsil, ne\u017e m\u011bl Tom v\u016fbec \u010das o tom p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/div>\n
„\u010cau,“ rozlou\u010dil se Tom, i kdy\u017e ho u\u017e nikdo nesly\u0161el. Zahodil telefon pry\u010d, rozhodl se, \u017ee se bude znovu soust\u0159edit na sv\u016fj film.<\/div>\n
\n

Nebylo to ale v\u016fbec jednoduch\u00e9, kdy\u017e Georg \u0159ekl, \u017ee Bill ode\u0161el. Kam \u0161el? \u0160el dom\u016f? A pro\u010d? M\u011bl by… v\u00e1\u017en\u011b… kurva.
Tom po\u0165uk\u00e1val prsty na prost\u011bradle a koukal na televizi, nev\u011bnoval j\u00ed ale pozornost. V hlav\u011b si utv\u00e1\u0159el seznam pro a proti a ne\u017e ho dokon\u010dil, pevn\u011b zav\u0159el o\u010di a nahmatal telefon. Otev\u0159el jedno oko, jako kdyby to snad m\u011blo b\u00fdt lep\u0161\u00ed. Otev\u0159el sv\u016fj Facebook, sv\u016fj profil a zhluboka se nadechl. Olajkoval Billovi p\u0159\u00edsp\u011bvek a otev\u0159el ok\u00e9nko pro koment\u00e1\u0159.
Co m\u00e1 \u0159\u00edct? Opravdu m\u00e1 n\u011bco napsat? Jak bude Georg reagovat, a\u017e zjist\u00ed, \u017ee to prost\u011b nemohl nechat b\u00fdt? M\u011bl by jenom… co?<\/div>\n

Dlouho se do zpr\u00e1vy d\u00edval, v\u017edy n\u011bco napsal a hned nato to smazal. Nemohl p\u0159ij\u00edt na nic chytr\u00e9ho. Nev\u011bd\u011bl, co Billovi napsat. N\u011bco si vymyslet? Nebo mu m\u011bl prost\u011b \u0159\u00edct pravdu. Po chvilce zakroutil hlavou a zru\u0161il, \u017ee se mu ten p\u0159\u00edsp\u011bvek l\u00edb\u00ed. Rozhodl se, \u017ee nenap\u00ed\u0161e nic a pot\u00e9 Facebook zav\u0159el.<\/div>\n
Ne, neodpov\u00ed. Ne dneska. Mus\u00ed b\u00fdt siln\u00fd a d\u00e1t tomu p\u00e1r dn\u00ed. Mus\u00ed to ud\u011blat pro sv\u016fj zdrav\u00fd rozum a vlastn\u00ed dobro.
„Ned\u011bl\u00e1m nic \u0161patn\u011b,“ \u0159ekl s\u00e1m sob\u011b, hodn\u011b se sna\u017eil, aby zn\u011bl p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b. „Jenom… Hraju tvrd\u011b, aby to zvl\u00e1dl.“<\/div>\n
Ano, to opravdu bylo to, co pr\u00e1v\u011b d\u011blal. Po\u0159\u00e1d si to p\u0159ipom\u00ednal.<\/div>\n
Hr\u00e1t tvrd\u011b, aby to zvl\u00e1dl. Zatracen\u011b, nikdo mu ale ne\u0159ekl, \u017ee to bude a\u017e takhle… t\u011b\u017ek\u00fd.<\/p>\n

autor: The_poltergeist<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Catherine<\/strong><\/div>\n
betaread: J :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: The_poltergeist Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co \u0159eknu nebo ud\u011bl\u00e1m, i tak ti to nedojde. Tom z\u00edral do sv\u00e9ho telefonu, o\u010di m\u011bl vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e9. Hypervetiloval, d\u00fdchal nosem. St\u00e1l jako zkamen\u011bl\u00fd uprost\u0159ed sv\u00e9ho pokoje, nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat, nev\u011bd\u011bl, co si myslet. S\u00e1m sob\u011b \u0159ekl, aby<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[658],"tags":[],"class_list":["post-1625","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sweet-desire"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1625","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1625"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1625\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1625"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1625"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1625"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}