{"id":16273,"date":"2008-10-17T14:30:00","date_gmt":"2008-10-17T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16236"},"modified":"2008-10-17T14:30:00","modified_gmt":"2008-10-17T13:30:00","slug":"rebel-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/17\/rebel-8\/","title":{"rendered":"Rebel 8."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Tak p\u016fjdeme?“ za\u0161veholila Roby radostn\u011b, kdy\u017e uvid\u011bla Billova huben\u00e1 z\u00e1da, vzdaluj\u00edc\u00ed se z jej\u00edho pohledu. Tom se na ni \u0161okovan\u011b oto\u010dil a nedok\u00e1zal pochopit, jak n\u011bco takov\u00fdho mohla ud\u011blat.<\/div>\n
„Tohle si opravdu p\u0159ehnala, Roby! U\u017e jsem ti n\u011bkolikr\u00e1t \u0159\u00edkal, \u017ee s n\u00edm nem\u00e1\u0161 mluvit, jako by byl n\u011bjakej kus hadru! Je to moje dvoj\u010de! A u\u017e si to jednou zapi\u0161, \u017ee nedovol\u00edm, aby mu v\u0161ichni po\u0159\u00e1d jenom ubli\u017eovali. A ty u\u017e v\u016fbec ne!“ sykl jedovat\u011b a ignoruj\u00edc jej\u00ed p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz ve tv\u00e1\u0159i, vzpurn\u011b vykro\u010dil kup\u0159edu. Nejrad\u011bji by se vyka\u0161lal na tu hloupou ve\u010de\u0159i a \u0161el by za n\u00edm, jenom\u017ee t\u00edm by to akor\u00e1t v\u0161echno zhor\u0161il. Jist\u011b by v pohledu jej\u00edch rodi\u010d\u016f klesl, a pak by si zase vyslechl hezky dlouhou p\u0159edn\u00e1\u0161ku o tom, jak se m\u00e1 chovat k jejich dceru\u0161ce. N\u011bkdy m\u011bl toho u\u017e v\u00e1\u017en\u011b dost! Hr\u00e1li si s n\u00edm jako s loutkou a ka\u0161lali na to, jak se c\u00edt\u00ed. Py\u0161nili se honosn\u00fdmi auty, nabl\u00fdskan\u00fdm n\u00e1bytkem nebo r\u016fzn\u00fdma staro\u017eitnostma. V jejich dom\u011b by se na\u0161lo snad v\u0161echno. V\u0161echno, krom\u011b jedin\u00e9 v\u011bci, a tou byla volnost\u2026 Kdy\u017e byl u nich na ve\u010de\u0159i, nikdy nem\u011bl chu\u0165 se sm\u00e1t nebo usm\u00edvat. Musel to jenom p\u0159etrp\u011bt kv\u016fli n\u00ed. Kdyby nemusel, nikdy by do jejich domu nevkro\u010dil!<\/div>\n
„Tome, tob\u011b nechutn\u00e1?“ zeptala se p\u0159ekvapen\u011b Robyina m\u00e1ma, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b v\u0161ichni usadili za honosn\u011b prost\u0159en\u00fd st\u016fl a sna\u017eili se v klidu pove\u010de\u0159et. Robyina mamka byla \u017eena, kterou Tom opravdu nemusel. Je\u0161t\u011b nikdy se j\u00ed na tv\u00e1\u0159i neskv\u011bl up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv a jedin\u00e9, co um\u011bla, bylo pomlouvat a nad\u00e1vat. Slu\u017eky j\u00ed p\u0159ipadaly jako n\u011bjac\u00ed psi, ne\u017e lidsk\u00e9 bytosti.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„N-ne, to ne\u2026 je to dobr\u00fd,“ pokusil se o \u00fasm\u011bv a nad\u00e1le ryl l\u017ei\u010dkou do tal\u00ed\u0159e, ve kter\u00e9m v\u0161ak j\u00eddla v\u016fbec neub\u00fdvalo. Jeho o\u010di smutn\u011b pohl\u00e9dly k oknu, za kter\u00fdm se zra\u010dily mraky do hr\u016fzostra\u0161n\u00fdch \u00fatvar\u016f a slibovaly hezkej slejv\u00e1k. Tomovi nab\u011bhla hus\u00ed k\u016f\u017ee u\u017e jenom p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee je Bill n\u00e1hodou venku a s\u00e1m. Nedok\u00e1zal myslet toti\u017e na nic jin\u00e9ho ne\u017e na to, zdali je jeho br\u00e1\u0161ka v po\u0159\u00e1dku. Nerv\u00f3zn\u011b poklep\u00e1val nohou a sem tam nehezky drcnul do hrany stolu. O\u010dima poletoval po cel\u00e9 m\u00edstnosti a srdce c\u00edtil a\u017e n\u011bkde v krku.<\/div>\n
„Douf\u00e1m, \u017ee tv\u016fj bratr dnes nic nevyvede. Ty v\u00e1zy posledn\u011b byly moc drah\u00fd a tak-,“ ozval se Robyin t\u00e1ta, ale nestihl ani domluvit, ani\u017e by ho Tom nep\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„J\u00e1 se za n\u011bj je\u0161t\u011b jednou omlouv\u00e1m a moc m\u011b to mrz\u00ed. Jestli v\u00e1m to tak stra\u0161n\u011b vadilo, sta\u010dilo \u0159\u00edct, j\u00e1 bych to zaplatil,“ \u0159ekl pohotov\u011b a smutn\u011b hled\u011bl na hodiny, kter\u00e9 ukazovaly, \u017ee jsou tady teprve n\u011bco p\u0159es p\u016fl hodiny.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku, nech\u00e1pu, pro\u010d bys m\u011bl utr\u00e1cet pen\u00edze za to, co tv\u016fj bratr zkaz\u00ed. Je p\u0159eci dosp\u011blej, u\u017e to nen\u00ed d\u00edt\u011b, a ty se o n\u011bj p\u0159eci nemus\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1d b\u00e1t,“ Roby se na n\u011bj „vl\u00eddn\u011b“ pousm\u00e1la a d\u00e1le spokojen\u011b p\u0159e\u017ev\u00fdk\u00e1vala.<\/div>\n
„V\u00edte co? J\u00e1 jaksi nem\u00e1m hlad. P\u016fjdu se za n\u00edm pod\u00edvat,“ pohotov\u011b vstal, av\u0161ak Robyiny dlan\u011b mu zabr\u00e1nily v \u00faniku.<\/div>\n
„Tome, je\u0161t\u011b jsme p\u0159eci nemluvili o va\u0161\u00ed svatb\u011b,“ zasm\u00e1la se Robyina mamka, Tomovi v\u0161ak do sm\u00edchu nebylo. Nevzpom\u00ednal si, \u017ee by se cht\u011bl \u017eenit a u\u017e v\u016fbec ne, \u017ee by ji po\u017e\u00e1dal o ruku.<\/div>\n
„Jak\u00e9 svatb\u011b?“ \u0161okovan\u011b l\u00edtal pohledem z jednoho na druh\u00e9ho a c\u00edtil, \u017ee jestli neodejde, zbl\u00e1zn\u00ed se.<\/div>\n
„Brou\u010dku, u\u017e jsme p\u0159eci dosp\u011bl\u00ed a moc se milujeme. U\u017e je na\u010dase kone\u010dn\u011b do toho pra\u0161tit a vz\u00edt se. Kone\u010dn\u011b zalo\u017eit rodinu a \u017e\u00edt podle sv\u00e9ho,“ zamrkala na\u010dern\u011bn\u00fdmi \u0159asami a dlouze se na n\u011bj zazubila.<\/div>\n
„Tohle snad nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b!“ vydechl rozho\u0159\u010den\u011b a ka\u0161lal na to, \u017ee po n\u011bm v\u0161ichni koukaj\u00ed jako po bl\u00e1znovi. Na\u0161tvan\u011b se sebral a odpochodoval pry\u010d.<\/div>\n
Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co se tam pr\u00e1v\u011b stalo. Tak tohle byla ta jejich velice d\u016fle\u017eit\u00e1 sch\u016fze?! Cht\u011bli mu jenom navl\u00edknout hloupej prsten a postavit jej p\u0159ed olt\u00e1\u0159, ani\u017e by jej alespo\u0148 varovali?! Rozzu\u0159en\u011b \u0161lapal do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti domu, kde m\u011bl b\u00fdt jeho br\u00e1\u0161ka a ve\u010de\u0159et. Jenom\u017ee krom\u011b dvou slu\u017eek tam nikdo jin\u00fd nebyl. A kdy\u017e se jich ptal, v\u016fbec nev\u011bd\u011bly, \u017ee by tady byl. Dokonce ani nem\u011bli p\u0159\u00edkaz p\u0159in\u00e9st mu j\u00eddlo. Tohle Toma dostalo \u00fapln\u011b! Rychle vyb\u011bhl na zahradu a dezorientovan\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem.<\/div>\n
„Bille?“ zak\u0159i\u010del, proto\u017ee u\u017e hezky pr\u0161elo a p\u0159es nel\u00edtostn\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 nebylo nic sly\u0161et. „Bille!“ zkusil je\u0161t\u011b jednou, a kdy\u017e n\u011bkolik metr\u016f od n\u011bj uvid\u011bl pod stromem t\u0159esouc\u00ed se t\u011bl\u00ed\u010dko, nevych\u00e1zel z \u00fadivu. Jak to mohli ud\u011blat?! Zamkli jej na zahradu jako n\u011bjak\u00fdho psa…<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille,“ zvolal je\u0161t\u011b jednou a rozb\u011bhl se za n\u00edm. Kdy\u017e jej uvid\u011bl, m\u00e1lem se mu podlomila kolena. „Ach Bille,“ vydechl ti\u0161e a rychle ze sebe strhnul hrubou mikinu, kterou si dneska vzal i p\u0159esto, \u017ee by jej Robyina mamka jist\u011b pomluvila, nebo mu ji rovnou strhla, jak to ud\u011blala p\u0159i jejich prvn\u00edm st\u0159etnut\u00ed. Bill se cel\u00fd t\u0159\u00e1sl. Rukama si obj\u00edmal kolena a hork\u00fdm dechem se sna\u017eil alespo\u0148 malinko zah\u0159\u00e1t. Vlasy m\u011bl kompletn\u011b mokr\u00e9 a n\u00e1dhern\u011b splihl\u00e9. V o\u010d\u00edch se mu t\u0159pytily slzy smutku a velik\u00e9ho zklam\u00e1n\u00ed, a s malinko pootev\u0159enou pusou se skl\u00ed\u010den\u011b d\u00edval na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd p\u0159es n\u011bj rychle p\u0159ehodil hrubou mikinu a jemn\u011b jej k sob\u011b p\u0159ivinul. „Ach bo\u017ee, pro\u010d se ty mus\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1d dost\u00e1vat do n\u011bjak\u00fdho mal\u00e9ru?“ vydechl, na\u010de\u017e jej nal\u00e9hav\u011b pol\u00edbil do mokr\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
„Pro\u010d m\u011b tak nen\u00e1vid\u00ed?“ zeptal se Bill t\u0159esouc\u00edm se hlasem a nev\u011bdomky se k Tomov\u011b hrudi je\u0161t\u011b v\u00edce p\u0159itulil.<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u011bj n\u00e1s oba. Je to jenom jedno velik\u00fd divadlo. A j\u00e1 jsem jejich loutka, nic v\u00edc,“ \u0159ekl Tom zklaman\u00fdm hlasem a n\u011b\u017en\u011b se na Billa zahled\u011bl. P\u0159ipadal mu dokonal\u00fd. Tak stra\u0161n\u011b k\u0159ehk\u00fd a nevinn\u00fd. Op\u011bt v n\u011bm zahl\u00e9dl to, co postr\u00e1dal u\u017e hezky dlouho. V Billov\u011b o\u010d\u00edch se znovu m\u00edsil strach z \u00fazkost\u00ed, jak se jeho t\u011blo t\u0159\u00e1slo.<\/div>\n
„Ty ze sebe tu loutku d\u011bl\u00e1\u0161, Tome. I ta ko\u0161ile nebo ty kalhoty\u2026 to nejsi ty. J\u00e1 t\u011b zn\u00e1m a moc dob\u0159e v\u00edm, \u017ee tuhle sortu lid\u00ed nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161. Jenom\u017ee te\u010f u\u017e v\u00edm, \u017ee nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161 i m\u011b. Proto ti u\u017e v\u00edce nechci p\u0159ek\u00e1\u017eet,“ opatrn\u011b vstal a je\u0161t\u011b v\u00edce se zachumlal do Tomovy velik\u00e9 mikiny.<\/div>\n
„Opravdu si to mysl\u00ed\u0161?? Pod\u00edvej se mi do o\u010d\u00ed a \u0159ekni mi, \u017ee t\u011b nen\u00e1vid\u00edm!“ zasup\u011bl zni\u010den\u011b a prudce si k sob\u011b p\u0159isunul Billovu tv\u00e1\u0159. Jejich o\u010di se nal\u00e9hav\u011b propletly a jejich tv\u00e1\u0159e d\u011blily posledn\u00ed milimetry. „Nikdy bych t\u011b nedok\u00e1zal nen\u00e1vid\u011bt, Bille, copak tomu nerozum\u00ed\u0161?“ vydechl Tom zt\u011b\u017ekle, jak si Bill podv\u011bdom\u011b ol\u00edzl rty a nesm\u011ble se mu zahled\u011bl do o\u010d\u00ed. Te\u010f u\u017e ni\u010demu nerozum\u011bl. Roby mu p\u0159eci \u0159ekla tolik odporn\u00fdch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 v\u0161ak mo\u017en\u00e1 pravdou v\u016fbec nebyly. Co kdy\u017e mu jenom oby\u010dejn\u011b zalhala?! A on j\u00ed prost\u011b jenom hloup\u011b nalet\u011bl?<\/div>\n
„Chci j\u00edt dom\u016f,“ \u0161eptl Bill jemn\u011b a zdrcen\u011b sklonil hlavu.<\/div>\n
P\u0159ipadal si tak hloup\u011b. Nechutn\u011b jej pon\u00ed\u017eili a vyhodili jej na zahradu jako n\u011bjak\u00fdho pra\u0161iv\u00fdho psa. A Tom se jej jist\u011b nezastal\u2026 U\u017e to nebyl ten br\u00e1\u0161ka, kter\u00fd jej poka\u017ed\u00e9 chr\u00e1nil p\u0159ede v\u0161ema. Oba se zm\u011bnili, jenom nev\u011bd\u011bl, zdali jim ta zm\u011bna prosp\u011bla.<\/div>\n
„P\u016fjdu tak\u00e9. M\u00e1m toho tady pln\u00fd zuby,“ vydechl Tom skrze pevn\u011b semknut\u00e9 rty a malinko si napravil k\u0161iltovku, na kterou dopadaly kapi\u010dky de\u0161t\u011b. Rozhodn\u011b vykro\u010dil, vtom jej v\u0161ak Billovy dlan\u011b zat\u00e1hly zp\u00e1tky.<\/div>\n
„T-tome, pro\u010d jsi m\u011b ve tv\u00e9m pokoji pol\u00edbil?“ zeptal se n\u00e1hle a sv\u00fdmi hlubok\u00fdmi kukadly zp\u016fsoboval Tomovi chv\u011bn\u00ed snad po cel\u00e9m t\u011ble. Nech\u00e1pali, co se to s nima d\u011bje, ale zase se k sob\u011b za\u010dali podv\u011bdom\u011b p\u0159ibli\u017eovat, a\u017e jejich nosy p\u0159e\u017eily lehkou sr\u00e1\u017eku a rty toho druh\u00e9ho p\u0159ijaly lehk\u00e9 p\u0159ist\u00e1n\u00ed v podob\u011b dosti v\u00e1\u0161niv\u00e9ho polibku. Tom nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to ud\u011blal, ale musel jej pol\u00edbit. U\u017e to d\u00e9le nevydr\u017eel. Opatrn\u011b ochutn\u00e1val bratrovy rty, kter\u00e9 mu vych\u00e1zely sv\u00fdm jazykem vst\u0159\u00edc. Oba byli promokl\u00ed na kost, ale jejich rty se od sebe prost\u011b nedok\u00e1zaly odd\u00e1lit\u2026<\/div>\n
Nemohl tomu uv\u011b\u0159it\u2026 Skoro v\u016fbec spolu nemluvili. Pova\u017eoval ho za n\u011bkoho, kdo je jenom bl\u00e1znem a d\u011bl\u00e1 jenom probl\u00e9my. Ze za\u010d\u00e1tku jej nedok\u00e1zal ani vyst\u00e1t\u2026 po\u0159\u00e1d mu domlouval a te\u010f? Te\u010f jej dr\u017eel ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a hladov\u011b op\u011btoval v\u0161echny jeho polibky\u2026 Stalo se to v\u0161echno tak rychle. Dokonce ani nestihl opov\u011bd\u011bt na Billovu ot\u00e1zku a u\u017e jej l\u00edbal znovu. Vzru\u0161en\u00ed stoupalo cel\u00fdm jeho t\u011blem. Chv\u011bl se jako malej prv\u0148\u00e1\u010dek, co poprv\u00e9 vstoupil do \u0161koln\u00ed br\u00e1ny. Dlan\u011b, kter\u00fdmi jemn\u011b sv\u00edral Billovu tv\u00e1\u0159, se mu t\u0159\u00e1sly a nedok\u00e1zal pochopit, co to vlastn\u011b d\u011bl\u00e1. Jenom p\u00e1r metr\u016f od n\u011bj je p\u0159eci jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b s rodi\u010di a on tady p\u0159esto divoce l\u00edb\u00e1 sv\u00e9 dvoj\u010de\u2026 Nech\u00e1pal se.<\/div>\n
„Tohle p\u0159eci nejde,“ \u0161eptl Bill, kdy\u017e se po chvilce neochotn\u011b odd\u011blil od Tomov\u00fdch rt\u016f, lapaj\u00edc po dechu. Jeho n\u00e1dhern\u011b nab\u011bhl\u00e9 rty Toma p\u0159itahovaly jako n\u011bjak\u00fd magnet a ani si neuv\u011bdomil jak a zmocnil se jich znovu. Billovi se podlamovala kolena\u2026 nedok\u00e1zal v sob\u011b udr\u017eet to, co c\u00edtil. Tomovy rty si s t\u011bmi jeho p\u0159\u00edmo hr\u00e1ly. Jednu chvilku je jemn\u011b olizovali a laskali jazykem, a zase v druhou je p\u0159\u00edmo zu\u0159iv\u011b drtily. Nikdy by ne\u0159ekl, \u017ee jeho br\u00e1\u0161ka takhle bo\u017esky l\u00edb\u00e1\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Tak p\u016fjdeme?“ za\u0161veholila Roby radostn\u011b, kdy\u017e uvid\u011bla Billova huben\u00e1 z\u00e1da, vzdaluj\u00edc\u00ed se z jej\u00edho pohledu. Tom se na ni \u0161okovan\u011b oto\u010dil a nedok\u00e1zal pochopit, jak n\u011bco takov\u00fdho mohla ud\u011blat. „Tohle si opravdu p\u0159ehnala, Roby! U\u017e jsem ti n\u011bkolikr\u00e1t \u0159\u00edkal, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[176],"tags":[],"class_list":["post-16273","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rebel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16273","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16273"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16273\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16273"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16273"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16273"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}