{"id":16276,"date":"2008-10-16T18:00:00","date_gmt":"2008-10-16T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16239"},"modified":"2008-10-16T18:00:00","modified_gmt":"2008-10-16T17:00:00","slug":"mtv-afterparty-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/16\/mtv-afterparty-2-2\/","title":{"rendered":"MTV afterparty 2\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Majka<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
…zasm\u00e1li se na sebe jako dva z\u00e1\u0161kol\u00e1ci a rozb\u011bhli se pry\u010d.<\/div>\n
Kdy\u017e se asi po p\u011btistech metrech zastavili, aby mohli popadnout dech, napadlo najednou Billa:<\/div>\n
„Hele… a nem\u011bli jsme si N\u00c1HODOU nejd\u0159\u00edv zavolat toho tax\u00edka?“<\/div>\n
Tom zara\u017een\u011b vzhl\u00e9dl: „No… to asi jo… co?“ Pak ale nahodil sebejist\u00fd \u00fasm\u011bv. „P\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt tak velk\u00fd probl\u00e9m tady n\u011bjak\u00e9ho sehnat, ne?“ a za\u010dal se rozhl\u00ed\u017eet kolem.<\/div>\n
M\u011bli \u0161t\u011bst\u00ed. Neuplynulo snad ani 5 minut a zpozorovali bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se vozidlo, na st\u0159e\u0161e sv\u00edtil mezin\u00e1rodn\u00ed n\u00e1pis. Tom si stoupl na kraj silnice a zvedl ruku, aby auto zastavil. To u\u017e zpomalilo a rozblikal se \u010derven\u00fd blinkr – kdy\u017e n\u00e1hle Bill strhl Toma zp\u00e1tky na chodn\u00edk a uk\u00e1zal \u0159idi\u010di, \u017ee m\u00e1 pokra\u010dovat.<\/div>\n
„Co blbne\u0161? V\u017edy\u0165 u\u017e jsme se mohli hezky v\u00edzt v…“ za\u010dal se roz\u010dilovat Tom.<\/div>\n
„A ty tady m\u00e1\u0161 prachy? Nebo alespo\u0148 kreditku?“ p\u0159eru\u0161il ho Bill.<\/div>\n
„Aha… kruci!“<\/div>\n
Dvoj\u010data st\u00e1la proti sob\u011b a ob\u011bma se v o\u010d\u00edch zra\u010dila stejn\u00e1 ot\u00e1zka. Maj\u00ed se vr\u00e1tit?<\/div>\n
„Hele, nejsme mimina, p\u0159ece se zvl\u00e1dneme dostat do na\u0161eho hotelu, ne?“ Tom si nebyl jist\u00fd, jestli se sna\u017e\u00ed svou suver\u00e9nn\u00ed \u0159e\u010d\u00ed uklidnit v\u00edc Billa nebo sebe. Alkohol za\u010dal pomalu vyprch\u00e1vat a jim se najednou tenhle v\u00fdlet nezd\u00e1l zas a\u017e tak vynikaj\u00edc\u00edm n\u00e1padem. Ale ani jeden z nich by to nep\u0159iznal nahlas.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„No jasn\u011b… \u017ee zvl\u00e1dneme…“ odpov\u011bd\u011bl nejist\u011b Bill a pak, jako by to cht\u011bl napravit, uk\u00e1zal rozhodn\u011b jedn\u00edm sm\u011brem: „Jsem si jist\u00fd, \u017ee mus\u00edme tudy. Ur\u010dit\u011b… kolem toho obchodu jsme p\u0159edt\u00edm jeli!“ A u\u017e se hrnul dop\u0159edu.<\/div>\n
Tom pochybova\u010dn\u011b zvedl obo\u010d\u00ed. Znal sv\u00e9 dvoj\u010de a v\u011bd\u011bl, \u017ee orienta\u010dn\u00ed smysl nepat\u0159\u00ed zrovna mezi jeho nejsiln\u011bj\u0161\u00ed str\u00e1nky. Ale s\u00e1m nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, kudy by m\u011bli j\u00edt, tak jen pokr\u010dil rameny a rezignovan\u011b se vydal za Billem. Doufal, \u017ee t\u0159eba cestou naraz\u00ed na n\u011bjak\u00fd ukazatel. Continental je p\u0159ece ohromn\u00fd hotel, mus\u00ed tu b\u00fdt spousta sm\u011brovek…<\/p>\n<\/div>\n
Po dvaceti minut\u00e1ch ch\u016fze bylo u\u017e i Billovi jasn\u00e9, \u017ee tohle nebude ta spr\u00e1vn\u00e1 cesta. Domy, kolem kter\u00fdch proch\u00e1zeli, vypadaly \u010d\u00edm d\u00e1l zanedban\u011bji, na ulic\u00edch se povalovaly odpadky a kdy\u017e minuli skupinku asi \u010dty\u0159 bezdomovc\u016f, kte\u0159\u00ed je pozorovali podez\u00edrav\u00fdm pohledem, kone\u010dn\u011b se nerozhodn\u011b zastavili.<\/div>\n
To upoutalo pozornost mu\u017e\u016f je\u0161t\u011b v\u00edc. Dva z nich se zvedli a pomalu se k dvoj\u010dat\u016fm se slizk\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159ibli\u017eovali.<\/div>\n
„Copak, krasotinky, ztratily jste se?“<\/div>\n
„Po\u010dkej, ten v \u010depici je chlap, ne?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jo… nebo sp\u00ed\u0161 kluk… mladej klou\u010dek!“ Mu\u017e si mlsn\u011b ol\u00edzl rty a jeho chl\u00edpn\u00fd pohled nenechal nikoho na pochyb\u00e1ch, o \u010dem pr\u00e1v\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed.<\/div>\n
Tom u\u017e na nic ne\u010dekal, popadl Billa – kter\u00fd st\u00e1l jako zkamen\u011bl\u00fd s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch – za ruku a rozb\u011bhl se zp\u00e1tky, kudy p\u0159i\u0161li. Kdy\u017e prob\u00edhali kolem t\u011bch dvou, uc\u00edtil Bill zpocenou ruku, kter\u00e1 po n\u011bm ch\u0148apla. Siln\u00e9 prsty se mu omotaly kolem z\u00e1p\u011bst\u00ed a on setrva\u010dnost\u00ed upadl na kolena. Hned se ale zvedl a zoufale se sna\u017eil vykroutit, ve sp\u00e1nc\u00edch mu zb\u011bsile tepalo.<\/div>\n
„Copak, zlat\u00ed\u010dko, cht\u011bla bys zdrhnout?!“<\/div>\n
Bill je\u0161t\u011b jednou ze v\u0161ech sil trhl rukou, kterou mu mu\u017e sv\u00edral a kone\u010dn\u011b uc\u00edtil, \u017ee stisk povoluje. Tom, kter\u00fd se celou dobu sna\u017eil sv\u00e9mu dvoj\u010deti pomoc, do otrapy str\u010dil a ten se svalil na zem. Bratr znova popadl Billa a rozb\u011bhli se, jak nejrychleji um\u011bli. Hlasit\u00e9 nad\u00e1vky se za nimi nesly je\u0161t\u011b n\u011bkolik ulic, neodva\u017eovali se zastavit, jen ruku v ruce b\u011b\u017eeli po\u0159\u00e1d d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se ocitli na okraji zarostl\u00e9ho parku, cel\u00e9ho obehnan\u00e9ho kovov\u00fdm plotem, bylo Tomovi jasn\u00e9, \u017ee museli zase n\u011bkde \u0161patn\u011b odbo\u010dit. Te\u010f u\u017e to za\u010d\u00ednalo b\u00fdt v\u00e1\u017en\u00e9. Od hotelu byli kdov\u00edjak daleko a cestu zp\u00e1tky do klubu u\u017e asi taky nenajdou…<\/div>\n
Tom se s obavami pod\u00edval na sv\u00e9ho bratra… a v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 dal\u0161\u00ed – mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed – probl\u00e9m. Bill tam st\u00e1l, cel\u00fd se t\u0159\u00e1sl, rukama obj\u00edmal sv\u00e9 huben\u00e9 t\u011blo a vyd\u011b\u0161en\u00fdma o\u010dima t\u011bkal kolem sebe.<\/div>\n
„Bille… br\u00e1\u0161ko, no tak… u\u017e je to dobr\u00fd!“ sna\u017eil se ho Tom ut\u011b\u0161it. P\u0159istoupil a\u017e k n\u011bmu a dv\u011bma prsty mu jemn\u011b zvedl bradu, aby se mu Bill musel pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Povzbudiv\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l. Ale na Billa toho bylo ten ve\u010der u\u017e moc. Nejd\u0159\u00edv mu po bled\u00e9 tv\u00e1\u0159i sklouzla jedna slza, po n\u00ed druh\u00e1 a pak se znovu se sklon\u011bnou hlavou potichu rozvzlykal.<\/div>\n
Tom si s povzdechem op\u0159el Billovu hlavu o sv\u00e9 rameno a obejmul ho. Bylo mu ho tak l\u00edto. A d\u00e1val si to cel\u00e9 za vinu. To on Billa opil, d\u00edky n\u011bmu se ocitli v cel\u00e9 t\u00e9hle situaci… bo\u017ee, v\u017edy\u0165 je p\u0159ed chv\u00edl\u00ed m\u00e1lem zn\u00e1silnili n\u011bjac\u00ed hnusn\u00ed pobudov\u00e9!<\/div>\n
Znovu se s l\u00edtost\u00ed pod\u00edval na sv\u00e9 dvoj\u010de, kter\u00e9 na n\u011bm te\u010f doslova viselo, rukama ho pevn\u011b obj\u00edmalo a po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b se t\u0159\u00e1slo. Tom si nebyl jist\u00fd, jestli je to je\u0161t\u011b dozn\u00edvaj\u00edc\u00edm \u0161okem nebo pl\u00e1\u010dem. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Kruci, kdyby tady byla alespo\u0148 n\u011bjak\u00e1 kav\u00e1rna nebo n\u011bco, kam by mohli na chv\u00edli zapadnout, uklidnit se… Nedaleko byla jen kovov\u00e1 br\u00e1na do parku a kousek za n\u00ed… vypadalo to na zast\u0159e\u0161en\u00fd alt\u00e1nek cel\u00fd porostl\u00fd zelen\u00fdm b\u0159e\u010d\u0165anem.<\/div>\n
„Poj\u010f, Bille, tro\u0161ku si odpo\u010dineme, ano?“ zam\u00ed\u0159il Tom pr\u00e1v\u011b tam. Bill ani nezvedl hlavu, nechal se v\u00e9st, jen automaticky kladl jednu nohu p\u0159ed druhou. St\u00e1le se zoufale dr\u017eel sv\u00e9ho bratra – jeho t\u011blo mu te\u010f p\u0159ipadalo jako jedin\u00fd z\u00e1chrann\u00fd bod v cel\u00e9m tom zl\u00e9m snu.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e do\u0161li a\u017e k t\u00e9 mal\u00e9 d\u0159ev\u011bn\u00e9 stavb\u011b, zaregistroval Tom uvnit\u0159 s povd\u011bkem n\u00edzkou, b\u00edle nat\u0159enou lavi\u010dku. Sedl si a Billa st\u00e1hl sebou…<\/div>\n
Nemohl se d\u00edvat do jeho ustra\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed, na jeho t\u0159esouc\u00ed se ruce, v tu chv\u00edli se nen\u00e1vid\u011bl za to, \u017ee tohle v\u0161echno bratrovi zp\u016fsobil. Je p\u0159ece star\u0161\u00ed, m\u011bl m\u00edt rozum. Nem\u011bl je oba tak op\u00edt… a hlavn\u011b nem\u011bl p\u0159istoupit na ten Bill\u016fv bl\u00e1zniv\u00fd n\u00e1pad j\u00edt sami do hotelu. Kdyby tady m\u011bli, sakra, alespo\u0148 mobily – ale sv\u016fj i Bill\u016fv p\u0159\u00edstroj dal Tom pro jistotu Davidovi do \u00faschovy, kdy\u017e mu ten jeho hned p\u0159i vstupu na party m\u00e1lem vypadl z kapsy.<\/div>\n
Te\u010f jen mohli doufat, \u017ee snad potkaj\u00ed alespo\u0148 jednoho slu\u0161n\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho by se mohli zeptat na cestu. Ale nejd\u0159\u00edv si oba pot\u0159ebuj\u00ed trochu uklidnit nervy. I kdy\u017e by to Tom nikdy nep\u0159iznal, s\u00e1m je m\u011bl napnut\u00e9 k prasknut\u00ed a ani tady, v jejich do\u010dasn\u00e9m „azylu“, se v\u016fbec nec\u00edtil bezpe\u010dn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
A Bill? Sice u\u017e p\u0159estal plakat, ale jeho pohled byl podivn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd, jakoby ani nevn\u00edmal, kde jsou, a ten nep\u0159est\u00e1vaj\u00edc\u00ed t\u0159es jeho t\u011bla doh\u00e1n\u011bl Toma k \u0161\u00edlenstv\u00ed. P\u0159it\u00e1hl si br\u00e1\u0161ku je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k sob\u011b a jemn\u011b mu za\u010dal t\u0159\u00edt pa\u017ee. Zoufale se sna\u017eil vymyslet, \u010d\u00edm by Billa alespo\u0148 trochu uklidnil.<\/div>\n
Hladil ho po jeho dlouh\u00fdch havran\u00edch vlasech a do ucha mu \u0161eptal chl\u00e1choliv\u00e1 sl\u016fvka. Nakonec, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee na jeho dvoj\u010d\u00e1tko nic z toho nijak nep\u016fsob\u00ed, za\u010dal mu potichu, skoro \u0161eptem, zp\u00edvat „jejich“ p\u00edsni\u010dku:<\/div>\n
„In mir wird es langsam kalt,<\/div>\n
wie lang k\u00f6nn\u00b4 wir beide hier noch sein…“<\/div>\n
Zd\u00e1lo se, \u017ee se Bill za\u010dal prob\u00edrat ze sv\u00e9 strnulosti a to ujistilo Toma v tom, aby zp\u00edval d\u00e1l:<\/div>\n
„Du bist alles was ich bin,<\/div>\n
und alles was durch meine Ader fliesst…“<\/div>\n
C\u00edt\u00edl, jak se Bill p\u0159isunul a\u017e t\u011bsn\u011b k n\u011bmu, polo\u017eil si hlavu na Tomovo rameno a o\u010dima hypnotizoval jeho pohybuj\u00edc\u00ed se rty. Tom s \u00falevou zaznamenal, \u017ee bratrovo t\u011blo je kone\u010dn\u011b v klidu, neklepe se. Obejmul ho pravou rukou a na tv\u00e1\u0159i c\u00edtil ka\u017ed\u00e9 jeho vydechnut\u00ed. Pokra\u010doval ve zp\u011bvu:<\/div>\n
„Ich will da nicht allein sein,<\/div>\n
lass uns gemeinsam in die Nacht,<\/div>\n
irgendwann wird es Zeit sein,<\/div>\n
lass uns gemeinsam in die Nacht…“<\/div>\n
Nechal posledn\u00ed slova odezn\u00edt do tmy a pak se opatrn\u011b pod\u00edval vedle sebe.<\/p>\n<\/div>\n
Bill sed\u011bl bl\u00edzko… tak bl\u00edzko, \u017ee p\u0159i tom nepatrn\u00e9m Tomov\u011b pohybu se jeho rty lehce ot\u0159ely o ty Billovy. V tu chv\u00edli se ani jeden z nich neodv\u00e1\u017eil pohnout nebo promluvit. Tomovi se roz\u0161\u00ed\u0159ily zorni\u010dky, hled\u011bl cel\u00fd zmaten\u00fd do Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 byly jen n\u011bkolik centimetr\u016f od jeho.<\/div>\n
Ten okam\u017eik jako by trval nekone\u010dn\u011b dlouho. A pak Bill znovu pomalu p\u0159ibl\u00ed\u017eil sv\u00e9 rty k bratrov\u00fdm a lehounce ho pol\u00edbil. V\u011bd\u011bl, \u017ee pozd\u011bji si to bude vy\u010d\u00edtat, ale necht\u011bl te\u010f myslet na n\u00e1sledky – jen pot\u0159eboval c\u00edtit Toma co nejbl\u00ed\u017e sebe.<\/div>\n
Tom byl te\u010f je\u0161t\u011b zmaten\u011bj\u0161\u00ed. Potla\u010dil v sob\u011b automatickou reakci, \u017ee by m\u011bl Billa hned odstr\u010dit – ob\u00e1val se, aby se jeho dvoj\u010de nedostalo znovu do stavu, ve kter\u00e9m je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed bylo… nebo tak to alespo\u0148 s\u00e1m sob\u011b zd\u016fvod\u0148oval. Neum\u011bl si toti\u017e vysv\u011btlit ty pocity ukryt\u00e9 n\u011bkde tam uvnit\u0159 n\u011bho… \u017ee se mu to vlastn\u011b l\u00edb\u00ed…<\/p>\n<\/div>\n
Bill s obavami \u010dekal, jak jeho bratr zareaguje. S\u00e1m se zalekl toho, co d\u011bl\u00e1… ale necht\u011bl p\u0159estat. Je\u0161t\u011b nikdy neza\u017eil takov\u00fd pocit, jak\u00fd se te\u010f rozl\u00e9val jeho t\u011blem. Byla to o\u010distn\u00e1 koupel pro jeho rozbou\u0159enou mysl. Pot\u0159eboval se Toma dot\u00fdkat, c\u00edtit, \u017ee je tu s n\u00edm.<\/div>\n
N\u011b\u017en\u011b mu p\u0159ejel jedn\u00edm prstem p\u0159es tv\u00e1\u0159 a\u017e ke st\u0159\u00edbrn\u00e9mu krou\u017eku v koutku jeho \u00fast. A p\u0159ekvapen\u011b sledoval, jak Tom p\u0159iv\u0159el o\u010di a pomalu vydechl. Odv\u00e1\u017eil se ho znovu pol\u00edbit a tentokr\u00e1t byla jejich \u00fasta spojen\u00e1 o n\u011bco d\u00e9le. Pozn\u00e1vali navz\u00e1jem m\u011bkkost sv\u00fdch rt\u016f, tak podobn\u00e9 jedny druh\u00fdm, tak zn\u00e1m\u00e9, ale p\u0159esto takhle dosud nepoznan\u00e9. Bill vyhledal jazykem Tom\u016fm piercing a opatrn\u011b se ho dotkl. Odpov\u011bd\u00ed mu byl tich\u00fd vzdech, kter\u00fd se bratrovi vydral z hrdla.<\/p>\n<\/div>\n
D\u00edval se na n\u011bho zast\u0159en\u00fdm pohledem a zd\u00e1lo se mu, \u017ee vid\u00ed Billa poprv\u00e9. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. V tu chv\u00edli nemyslel na to, \u017ee je to proti p\u0159\u00edrod\u011b nebo dokonce proti z\u00e1kon\u016fm. Byl jen zasko\u010den t\u00edm nov\u00fdm Billem – t\u00edm, kter\u00e9ho cht\u011bl l\u00edbat, kter\u00e9ho se cht\u011bl dot\u00fdkat, hladit ho…<\/div>\n
Zajel rukou do jeho \u010dern\u00fdch dlouh\u00fdch vlas\u016f a uc\u00edtil jejich hebkost, kterou si nikdy p\u0159edt\u00edm neuv\u011bdomil. Pomalu si jeho hlavu p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b a te\u010f to byl on, kdo hledal v \u00fastech toho druh\u00e9ho kousek chladn\u00e9ho kovu.<\/div>\n
Billovy ruce se ovinuly kolem Tomova krku, sed\u011bli v t\u011bsn\u00e9m objet\u00ed a vychutn\u00e1vali si pr\u00e1v\u011b nalezenou, dosud nepoznanou bl\u00edzkost sv\u00fdch t\u011bl. Polibek se stal v\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00ed, jak oba cht\u011bli st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc, dvojit\u00fd dech se st\u00e1le \u010dast\u011bji m\u00edsil s nev\u011bdomky vypou\u0161t\u011bn\u00fdmi vzdechy.<\/div>\n
Te\u010f neexistoval sv\u011bt kolem, zmizel star\u00fd alt\u00e1nek i zarostl\u00fd park a byli tu jen oni dva, ztraceni jeden v druh\u00e9m – a p\u0159esto jako by se pr\u00e1v\u011b nalezli.<\/p>\n<\/div>\n
Bill uc\u00edtil, jak mu ruka jeho dvoj\u010dete bloud\u00ed po z\u00e1dech, instinktivn\u011b se prohnul a s hlubok\u00fdm n\u00e1dechem a pootev\u0159en\u00fdmi rty zaklonil hlavu. Tom to sledoval u\u017easl\u00fdm pohledem, jeho vzru\u0161en\u00ed rostlo ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem. Sjel o\u010dima z bratrovy tv\u00e1\u0159e o trochu n\u00ed\u017e a naskytl se mu pohled na jeho dlouh\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd krk. Neodolal a dotkl se ho sv\u00fdmi rty, jazykem za\u010dal obtahovat jeho sv\u016fdnou linii. Lehce skous\u00e1val jemnou k\u016f\u017ei, aby ji n\u00e1sledn\u011b mohl uklidnit slab\u00fdm pofouk\u00e1n\u00edm a dal\u0161\u00edm polibkem.<\/div>\n
Bill\u016fv hlasit\u00fd sten vyvolal u obou je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed touhu dot\u00fdkat se vz\u00e1jemn\u011b jeden druh\u00e9ho – rukama si nedo\u010dkav\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bli po t\u011ble, a\u017e se ta Tomova dostala pod Billovo tri\u010dko, kter\u00e9 mu v moment\u011b p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu. Bill si skousl rty a stydliv\u011b sklopil hlavu, ale Tom odhodil i svoje maxi-triko a p\u0159itiskl se k bratrovi sv\u00fdm nah\u00fdm t\u011blem.<\/p>\n<\/div>\n
Te\u010f u\u017e jim nez\u00e1le\u017eelo na ni\u010dem, nep\u0159em\u00fd\u0161leli nad budoucnost\u00ed ani nad p\u0159\u00ed\u010dinami nebo d\u016fsledky… D\u016fle\u017eit\u00e1 byla jen p\u0159\u00edtomnost, hork\u00e1 a vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, tak neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 a p\u0159esto tak p\u0159irozen\u00e1.<\/div>\n
Tom jemn\u011b zatla\u010dil Billa pod sebe na lavi\u010dku a ochutn\u00e1val slanou k\u016f\u017ei na jeho hrudi, jazykem mu krou\u017eil kolem vystoupl\u00fdch bradavek, rukama n\u011b\u017en\u011b hladil jeho boky.<\/div>\n
Bill m\u011bl pocit, \u017ee ze\u0161\u00edl\u00ed tou sladkou bolest\u00ed, kter\u00e1 se us\u00eddlila ve st\u0159edu jeho t\u011bla. Prsty m\u011bl zamotan\u00e9 v bratrov\u00fdch vlasech a slastn\u011b se proh\u00fdbal, v p\u0159iv\u0159en\u00fdch o\u010d\u00edch se znovu zaleskly slzy… Ani si je neuv\u011bdomil, stejn\u011b jako nesly\u0161el sv\u00e9 vlastn\u00ed hlasit\u00e9 vzdechy.<\/p>\n<\/div>\n
Tom c\u00edtil, \u017ee tohle u\u017e dlouho nevydr\u017e\u00ed. Pot\u0159eboval uti\u0161it svou touhu a z\u00e1rove\u0148 cht\u011bl poskytnout Billovi co nejv\u011bt\u0161\u00ed rozko\u0161… Bleskov\u011b rozepnul bratrovi kalhoty, jedn\u00edm pohybem mu je st\u00e1hl a opatrn\u011b na n\u011bj nalehl. Billovi jako by v hlav\u011b vybuchl oh\u0148ostroj, nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, kdy se za\u010dal pohybovat proti slabin\u00e1m sv\u00e9ho dvoj\u010dete, t\u0159\u00edt se o jeho vzru\u0161en\u00ed, byl to nep\u0159edstaviteln\u011b siln\u00fd pocit.<\/div>\n
Tom, zat\u00edm st\u00e1le oble\u010den\u00fd v kalhot\u00e1ch, se rychle zvedl, aby se jich taky kone\u010dn\u011b zbavil…<\/div>\n
„Ne… nep\u0159est\u00e1vej, pros\u00edm… ach bo\u017ee…!“<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b se pod\u00edval Billovi do o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se leskly nenapln\u011bnou touhou a slzami. Na nic ne\u010dekal, strhl jeho boxerky a dotkl se sv\u00e9ho bratra – nejd\u0159\u00edv trochu nesm\u011ble – poprv\u00e9. Znovu mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed. Nev\u011bdomky uniknut\u00e9 zasyknut\u00ed mu dodalo dal\u0161\u00ed odvahu. Trvalo to jen chv\u00edli, sta\u010dilo p\u00e1r pohyb\u016f a Billovo t\u011blo se prohnulo do slastn\u00e9ho oblouku a vzduch pro\u0165al na\u0159\u00edkav\u00fd sten…<\/div>\n
Bill se vy\u010derpan\u011b zhroutil Tomovi do n\u00e1ru\u010de, p\u0159er\u00fdvav\u011b oddechoval, o\u010di pevn\u011b zav\u0159en\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e v tom najednou uc\u00edtil ne\u010dekan\u00fd n\u00e1raz do zad. Vylekan\u011b otev\u0159el o\u010di… a hled\u011bl do znud\u011bn\u00e9 tv\u00e1\u0159e tmavovlas\u00e9 d\u00edvky. Oto\u010dil se…<\/div>\n
„J\u00e9, sorry, Bi… Bille,“ \u0159ehtal se na n\u011bho jeho bratr…<\/p>\n

autor: Majka<\/strong><\/p>\n

betaread: Janule<\/strong><\/p>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majka …zasm\u00e1li se na sebe jako dva z\u00e1\u0161kol\u00e1ci a rozb\u011bhli se pry\u010d. Kdy\u017e se asi po p\u011btistech metrech zastavili, aby mohli popadnout dech, napadlo najednou Billa: „Hele… a nem\u011bli jsme si N\u00c1HODOU nejd\u0159\u00edv zavolat toho tax\u00edka?“ Tom zara\u017een\u011b vzhl\u00e9dl: „No… to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-16276","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16276","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16276"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16276\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16276"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16276"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16276"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}