{"id":16278,"date":"2008-10-16T17:00:00","date_gmt":"2008-10-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16241"},"modified":"2008-10-16T17:00:00","modified_gmt":"2008-10-16T16:00:00","slug":"dar-ii-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/16\/dar-ii-16\/","title":{"rendered":"Dar II 16."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Krajina za oknem auta ub\u00edhala rychle, m\u00e1ma \u0159\u00eddila s gr\u00e1ci\u00ed sob\u011b vlastn\u00ed, zat\u00e1\u010dky \u0159ezala jako v\u017edy, prozp\u011bvovala si s r\u00e1diem, ob\u010das prohodila slovo s Meg, kter\u00e1 sed\u011bla p\u0159ipoutan\u00e1 na sedadle spolujezdce a celkov\u011b v aut\u011b vl\u00e1dla vl\u00eddn\u00e1 atmosf\u00e9ra. Bill se postupem cesty svezl ze sedu do lehu, pod hlavu si dal Tom\u016fv obl\u00edben\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159ek, kter\u00fd sebou vozili, kdy\u017e byli mal\u00ed kluci a odpo\u010d\u00edval na zadn\u00edm sedadle jejich star\u00e9ho Peugeota.<\/div>\n
Po n\u011bkolika telefon\u00e1tech, kter\u00e9 vedl v posledn\u00edch dvou dnech s Meg, se rozhodl po\u017e\u00e1dat m\u00e1mu, aby je do Berl\u00edna odvezla ona. N\u00e1vrhy jeho u\u010ditelky, \u017ee to v pohod\u011b zvl\u00e1dnou vlakem nebo autobusem, se mu nel\u00edbily, i kdy\u017e ho p\u0159esv\u011bd\u010dovala, \u017ee spolu m\u016f\u017eou klidn\u011b zmizet, kdy se jim zachce. Billovi se to riziko v\u016fbec necht\u011blo podstupovat, to rad\u0161i do\u0161el za mamkou a poprosil ji o nezi\u0161tnou slu\u017ebu. Sice chvilku vyzv\u00eddala, co tam budou d\u011blat, ale kdy\u017e se tv\u00e1\u0159il nep\u0159\u00edstupn\u011b, p\u0159estala nal\u00e9hat. Bylo j\u00ed jasn\u00e9, \u017ee je to n\u011bco, co se t\u00fdk\u00e1 jeho schopnost\u00ed, a proto\u017ee byla zvykl\u00e1, \u017ee Bill j\u00ed \u0159\u00edkal jen to, co s\u00e1m uznal za vhodn\u00e9, d\u00e1l se nevypt\u00e1vala. Vlastn\u011b byla r\u00e1da, \u017ee kone\u010dn\u011b bl\u00ed\u017e pozn\u00e1 jeho u\u010ditelku, s kterou se je\u0161t\u011b nikdy nem\u011bla p\u0159\u00edle\u017eitost po\u0159\u00e1dn\u011b pobavit. Nakonec j\u00ed to bylo i vhod, pot\u0159ebovala v Berl\u00edn\u011b ob\u011bhnout p\u00e1r butik\u016f, kde m\u011bla vystaveny sv\u00e9 modely a domluvit s jejich majiteli dal\u0161\u00ed obchody.<\/div>\n
<\/div>\n
„Bill se mi chlubil, jak\u00fd od v\u00e1s dostal kr\u00e1sn\u00fd k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l,“ prohodila sm\u011brem k Meg, aby tro\u0161ku rozproudila konverzaci.<\/div>\n
\n
„Ano? Vid\u011bla jste ho? Je kr\u00e1sn\u00fd\u2026 kdysi jsem ho dostala od sv\u00e9 matky,“ vysv\u011btlila Billova u\u010ditelka a jemu se na zadn\u00edm sedadle \u00fadivem roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di. V\u011bd\u011bl, jak moc si Meg v\u00e1\u017e\u00ed v\u011bc\u00ed po sv\u00e9 matce, a proto ho to tak udivilo. Te\u010f teprve vid\u011bl, jak\u00e9 vyznamen\u00e1n\u00ed s t\u00edm k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lem dostal.<\/div>\n
„Tak to je opravdu vz\u00e1cn\u00fd k\u00e1men, \u017ee? Va\u0161e maminka byla taky\u2026 ehm\u2026“ zarazila se Simone, kdy\u017e m\u011bla pojmenovat o\u0161emetn\u00e9 povol\u00e1n\u00ed Megyiny matky.<\/div>\n
„Mysl\u00edte \u010darod\u011bjnice?“ usm\u00e1la se Meg. „Ano, ale byla sp\u00ed\u0161 bylink\u00e1\u0159ka, svoje schopnosti pou\u017e\u00edvala na l\u00e9\u010den\u00ed a hodn\u011b m\u011b toho nau\u010dila. Vy jste j\u00ed neznala, je\u0161t\u011b jste tu nebydleli, ale byla to moc hodn\u00e1 \u017eena, lidi z cel\u00e9ho kraje j\u00ed m\u011bli r\u00e1di. Kdykoliv p\u0159i\u0161li, sna\u017eila se jim pomoci. Do\u017eila se vysok\u00e9ho v\u011bku, bylo j\u00ed skoro devades\u00e1t a do posledn\u00ed chv\u00edle pracovala,“ vypr\u00e1v\u011bla Meg a Bill se z\u00e1jmem poslouchal. Nikdy o sv\u00e9 matce tolik nemluvila, v\u011bd\u011bl jen p\u00e1r z\u00e1kladn\u00edch v\u011bc\u00ed. „\u010casto se mi po n\u00ed st\u00fdsk\u00e1, pom\u00e1hala jsem j\u00ed s t\u011b\u017e\u0161\u00edmi p\u0159\u00edpady, debatovaly jsme kolikr\u00e1t cel\u00e9 ve\u010dery jen p\u0159i sv\u00ed\u010dk\u00e1ch a nic n\u00e1m nechyb\u011blo,“ vzpom\u00ednala Meg. „Pamatuju si, kdy\u017e mi vypr\u00e1v\u011bla, \u017ee jednou budu m\u00edt sv\u00e9ho \u017e\u00e1ka\u2026 to mi mohlo b\u00fdt tak dvacet,“ oto\u010dila se dozadu na le\u017e\u00edc\u00edho Billa. „Taky jsem se vyd\u011bsila, nedovedla jsem si to p\u0159edstavit, stejn\u011b jako ty,“ usm\u00e1la se do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka, ve kter\u00e9m se objevila \u010dernovlas\u00e1 hlava. Bill se posadil, bylo mu divn\u00e9 le\u017eet, kdy\u017e se mluv\u00ed i o n\u011bm. Tro\u0161ku se prot\u00e1hl, ale st\u00edsn\u011bn\u00e9 prostory auta mu to moc neumo\u017e\u0148ovaly.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jsi mi ani nestihl pov\u011bd\u011bt, jak se ti l\u00edbilo v Loreley?“ pooto\u010dila se Meg na Billa. Byla zv\u011bdav\u00e1 na jeho z\u00e1\u017eitky ze v\u010derej\u0161ka, z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd koncert cel\u00e9 tour p\u0159ece musel b\u00fdt zaj\u00edmav\u00fd. Slavily se na n\u011bm narozeniny dvoj\u010dat, tak\u017ee to byla ur\u010dit\u011b velik\u00e1 sl\u00e1va.<\/div>\n
„Je tam kr\u00e1sn\u011b, c\u00edtil jsem u\u017e minule, \u017ee je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed m\u00edsto, ale to tam bylo ticho a klid na vn\u00edm\u00e1n\u00ed v\u0161ech t\u011bch energi\u00ed. V\u010dera tam teda rozhodn\u011b ticho nebylo,“ zasm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„Tak pov\u00eddej, taky si to r\u00e1da poslechnu,“ mrkla m\u00e1ma do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka. „P\u0159ijeli v\u010dera tak utahan\u00ed, \u017ee zapadli hned do postel\u00ed a nic mi ne\u0159ekli,“ dodala Simone sm\u011brem k Meg.<\/div>\n
„Bylo to \u00fa\u017easn\u00fd,“ nad\u0161en\u011b prohl\u00e1sil Bill, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na v\u010derej\u0161\u00ed den. „Hned jak jsme skon\u010dili zvukovku, p\u0159ijel Sascha z Brava, ten jak s n\u00e1mi d\u011bl\u00e1 v\u017edycky rozhovory, a zavedli n\u00e1s s Tomem do m\u00edstnosti, kde byly d\u00e1rky od fanynek\u2026 mysleli jsme, \u017ee jsme n\u011bkde v nebi,“ usm\u00edval se Bill. „V\u00ed\u0161 kolik tam bylo dopis\u016f a d\u00e1rk\u016f? Schv\u00e1ln\u011b si tipni,“ vyzval mamku. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee to \u010d\u00edslo nikdy ne\u0159ekne, bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 neuv\u011b\u0159iteln\u00e9.<\/div>\n
„Hmmm\u2026 tak t\u0159i sta?“ mrkla m\u00e1ma do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka.<\/div>\n
„P\u0159idej, to je m\u00e1lo,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill.<\/div>\n
„Tak p\u011bt set?“ zeptala se m\u00e1ma s pozdvi\u017een\u00fdm obo\u010d\u00edm a v duchu u\u017e se d\u011bsila, a\u017e j\u00ed ty dary ochranka slo\u017e\u00ed na zahradu, jak je nacpe do gar\u00e1\u017ee. A kam pak nacpe auto\u2026<\/div>\n
„M\u00e1lo, je\u0161t\u011b p\u0159idej,“ triumfoval Bill a u\u017e tu\u0161il, \u017ee na tak vysok\u00e9 \u010d\u00edslo si m\u00e1ma nikdy netroufne.<\/div>\n
„Tak tis\u00edc, ale to u\u017e je moc, ne?“ opravdu udiven\u011b pronesla Simone.<\/div>\n
„Vyn\u00e1sob to t\u0159ema a m\u00e1\u0161 to akor\u00e1t,“ navigoval ji spokojen\u011b Bill, stra\u0161n\u011b r\u00e1d \u0161okoval kohokoliv, koho m\u011bl po ruce.<\/div>\n
„Bille\u2026 neplete\u0161 si tis\u00edce se stovkama? V\u00ed\u0161 \u017ee ti matika nikdy moc ne\u0161la\u2026“ ubezpe\u010dovala se matka, ale ura\u017een\u00fd v\u00fdraz jej\u00edho syna ji p\u0159inutil uv\u011b\u0159it. „Panebo\u017ee, co s t\u00edm budeme d\u011blat?“ vydechla skoro ne\u0161\u0165astn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Zat\u00edm je to ve studiu, dali n\u00e1m to tam do skladu. Budem to chodit s Tomem postupn\u011b rozbalovat, nebyl na to zat\u00edm \u010das,“ odpov\u011bd\u011bl pohotov\u011b Bill, tu\u0161il, jak to m\u00e1mu vyd\u011bsilo. „Ale to nebylo v\u0161echno,“ chlubil se d\u00e1l, „kdy\u017e kon\u010dil koncert, v\u0161echny fanynky zvedly pap\u00edrov\u00fd srd\u00ed\u010dka, na kterejch bylo naps\u00e1no, \u017ee n\u00e1m d\u011bkujou,“ usm\u00edval se hrd\u011b. „V\u00ed\u0161 co to je? M\u00edsto abychom d\u011bkovali my jim, \u017ee na n\u00e1s v\u016fbec chod\u011bj, tak ony d\u011bkujou n\u00e1m, \u017ee jsme jim hr\u00e1li\u2026 stejn\u011b m\u00e1me ty nejlep\u0161\u00ed fanynky na sv\u011bt\u011b, to mi nikdo nevymluv\u00ed,“ pochvaloval si. „Kdy\u017e jsme kon\u010dili, tak ze dvou d\u011bl vyl\u00edtly b\u00edl\u00fd konfety. To byla par\u00e1da,“ nad\u0161en\u011b hrabal v kapse, kam si n\u011bkolik t\u011bch mr\u0148av\u00fdch pap\u00edrk\u016f schoval na pam\u00e1tku. Tom mu je po koncert\u011b vynd\u00e1val z vlas\u016f je\u0161t\u011b deset minut\u2026 „Hele,“ str\u010dil je m\u00e1m\u011b pod nos. „No a nakonec byl perfektn\u00ed oh\u0148ostroj, to jsem si fakt u\u017eil\u2026 A po koncert\u011b n\u00e1m dali dv\u011b platiny a jedno zlato za desky\u2026 bylo to prost\u011b dokonal\u00fd,“ dodal a po\u0159\u00e1d se usm\u00edval.<\/div>\n
<\/div>\n
„Zd\u00e1lo se mi to, nebo jste s Tomem rozh\u00e1dan\u00ed?“ zeptala se m\u00e1ma na o\u017eehav\u00e9 t\u00e9ma. V\u010dera ve\u010der si v\u0161imla, \u017ee spolu ti dva skoro nepromluvili. R\u00e1no, kdy\u017e odj\u00ed\u017ed\u011bli, Tom je\u0161t\u011b spal.<\/div>\n
„Ale ne, to jen Tomovi zase n\u011bco p\u0159el\u00edtlo p\u0159es nos\u2026 n\u011bjak\u00e1 holka ho odm\u00edtla,“ dodal neur\u010dit\u011b, aby to zaretu\u0161oval. Nemohl m\u00e1m\u011b vypr\u00e1v\u011bt \u017e\u00e1rlivou sc\u00e9nu, kterou mu Tom ztropil hned, jak spolu z\u016fstali sami.<\/div>\n
<\/div>\n
Nejd\u0159\u00edv v\u016fbec nech\u00e1pal o co mu jde, pro\u010d je na\u0161tvan\u00fd, ale kdy\u017e mu kone\u010dn\u011b Tom vy\u010detl, \u017ee bral dnes na p\u00f3dium kluka m\u00edsto holky, musel se sm\u00e1t.<\/div>\n
„Co ti na tom vad\u00ed?“ zeptal se uprost\u0159ed sm\u00edchu Toma.<\/div>\n
„Ten kluk mi vad\u00ed\u2026 sahal ti na zadek, jestli sis n\u00e1hodou nev\u0161iml,“ ura\u017een\u011b pronesl Tom.<\/div>\n
„No jo, v\u0161iml, ale co jsem m\u011bl d\u011blat? P\u0159ece na to nebudu upozor\u0148ovat? Zejtra by to bylo na v\u0161ech st\u00e1nk\u00e1ch a holky by ze m\u011b m\u011bly srandu, \u017ee m\u011b o\u0161mat\u00e1val kluk,“ vysv\u011btloval Bill sv\u016fj postoj k v\u011bci.<\/div>\n
„Ale ty ses usm\u00edval jako kdy\u017e se ti to l\u00edb\u00ed,“ vy\u010d\u00edtal mu Tom.<\/div>\n
„Usm\u00edval jsem se do publika jako v\u017edycky. M\u011bl jsem snad vyvolat rva\u010dku uprost\u0159ed koncertu?“ br\u00e1nil se Bill. „\u0160el bys br\u00e1nit moji poskvrn\u011bnou \u010dest? Takovejch holek u\u017e bylo, co mi sahalo na zadek a nikdy ti to nevadilo\u2026“ udiven\u011b zvedl obo\u010d\u00ed Bill.<\/div>\n
„Nevadilo, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee holka u tebe nem\u00e1 \u0161anci\u2026“ odsekl Tom navztekan\u011b. Vadilo mu, \u017ee to br\u00e1\u0161ka bere s takov\u00fdm ledov\u00fdm klidem\u2026 tak si s\u00e1hnul, no a co?\u2026 p\u011bnila se v n\u011bm krev.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 dob\u0159e, \u017ee ani jinej kluk u m\u011b nem\u00e1 \u0161anci,“ p\u0159it\u00e1hl si ho Bill k sob\u011b a objal ho. Zabo\u0159il mu hlavu do vlas\u016f a \u0161eptal: „Bl\u00e1z\u00ednku, ty sis myslel, \u017ee bych si n\u011bco za\u010dal s jin\u00fdm klukem?“ p\u0159itiskl si Toma jak nejbl\u00ed\u017e to \u0161lo. „V\u017edy\u0165 m\u011b se jin\u00fd kluci nikdy nel\u00edbili, jenom ty\u2026 tebe p\u0159ece miluju\u2026“ ujistil ho je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ho n\u011b\u017en\u011b pol\u00edbil na krk.
Tom se sice tv\u00e1\u0159il, \u017ee je v\u0161e zase v nejlep\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dku, ale celou cestu dom\u016f byl je\u0161t\u011b nezvykle zamlkl\u00fd a \u0161el sp\u00e1t do sv\u00e9ho pokoje, ani\u017e by se po\u0159\u00e1dn\u011b rozlou\u010dil. Bill doufal, \u017ee a\u017e se dneska vr\u00e1t\u00ed z Berl\u00edna, budou mraky na jeho \u010dele pry\u010d.<\/div>\n
„No jo, Tom a jeho holky,“ povzdechla si m\u00e1ma. „Jestli se ten kluk n\u011bkdy usad\u00ed, to bude sl\u00e1vy,“ dodala rezignovan\u011b. Meg jen loupla o\u010dima dozadu na Billa a povzbudiv\u011b se usm\u00e1la, kdy\u017e sklopil o\u010di k podlaze a rad\u0161i se na m\u00e1mu ned\u00edval. Oni oba v\u011bd\u011bli, \u017ee je to v\u0161echno jen v\u00fdmysl, ale taky jim bylo jasn\u00e9, \u017ee to, co je mezi nimi, se m\u00e1ma nikdy nesm\u00ed dozv\u011bd\u011bt.<\/div>\n
<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Niky probudil rachot z\u00e1mku odmykan\u00fdch dve\u0159\u00ed. Jen malinkou chvilinku trvalo, ne\u017e si uv\u011bdomila, kde je. V\u011bzen\u00ed\u2026 tak si zvykla p\u0159em\u00fd\u0161let o prostoru, ve kter\u00e9m byla te\u010f zav\u0159en\u00e1. N\u00e1lada se j\u00ed tro\u0161i\u010dku zlep\u0161ila, kdy\u017e spat\u0159ila ve dve\u0159\u00edch Vivian a vzpomn\u011bla si, co j\u00ed v\u010dera t\u011bsn\u011b p\u0159ed usnut\u00edm \u0159ekla o rodi\u010d\u00edch. Znovu ji zaplavil \u00falevn\u00fd pocit, \u017ee nejsou mrtv\u00ed, \u017ee ji snad hledaj\u00ed a poda\u0159\u00ed se jim ji odtud vysvobodit. U\u017e se ani nesna\u017eila pochopit, pro\u010d ji tu vlastn\u011b dr\u017e\u00ed\u2026 v\u011bd\u011bla, \u017ee to nem\u00e1 cenu. Prot\u0159ela si rozespal\u00e9 o\u010di, a kdy\u017e se rozhl\u00eddla m\u00edstnost\u00ed, zjistila n\u011bkolik podstatn\u00fdch zm\u011bn. Hned vedle stole\u010dku se objevilo k\u0159eslo, v opa\u010dn\u00e9m rohu ne\u017e byl z\u00e1chod, uvid\u011bla stolek s um\u011blohmotn\u00fdm umyvadlem, vedle n\u011bj polo\u017een\u00e9 m\u00fddlo, slo\u017een\u00fd ru\u010dn\u00edk a mal\u00e9 zrc\u00e1tko. Vivian k n\u011bmu akor\u00e1t postavila modr\u00fd k\u00fdbl pln\u00fd vody, ladil barevn\u011b s umyvadlem a kybl\u00ed\u010dkem, kter\u00fdm do n\u011bj nab\u00edrala vodu. Niky se u\u017e nemohla do\u010dkat, a\u017e si opl\u00e1chne obli\u010dej a ruce\u2026 c\u00edtila se stra\u0161n\u011b ulepen\u00e1 a vidina vody ji donutila se na posteli posadit. Sice ji to ze za\u010d\u00e1tku je\u0161t\u011b bolelo, ale u\u017e to bylo lep\u0161\u00ed. Odkryla pe\u0159inu a spustila pomalu nohy na podlahu. Vivian se oto\u010dila hned, jakmile dokon\u010dila p\u0159\u00edpravu rann\u00ed hygieny a p\u0159isp\u011bchala Niky na pomoc. Podp\u00edrala ji celou cestu k umyvadlu, kam pro jistotu p\u0159i\u0161oupla \u017eidli, aby d\u00edvka neupadla.<\/div>\n
<\/div>\n
Zat\u00edmco se Niky ob\u011bma rukama r\u00e1chala ve vod\u011b a s \u00falevn\u00fdm \u00fasm\u011bvem si nam\u00e1\u010dela obli\u010dej, Vivian do\u0161la ke dve\u0159\u00edm, kam si odlo\u017eila krabici s v\u011bcmi. Zvedla ji a postavila na st\u016fl. Niky zv\u011bdav\u011b vzhl\u00e9dla od umyvadla, aby j\u00ed neunikl jedin\u00fd detail, a kdy\u017e spat\u0159ila sv\u00e9 vlastn\u00ed oble\u010den\u00ed, rozz\u00e1\u0159ily se j\u00ed o\u010di. V\u011bci se vracej\u00ed do star\u00fdch kolej\u00ed\u2026 tohle bylo jej\u00ed\u2026 n\u011bco, co d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1. Dychtiv\u011b nat\u00e1hla ruce k Viv, a kdy\u017e dostala svoji hrom\u00e1dku oble\u010den\u00ed do n\u00e1ru\u010de, vd\u011b\u010dn\u011b si ji p\u0159itiskla na hru\u010f. P\u0159ivon\u011bla k \u010derstv\u011b vypran\u00e9mu t\u00edlku, kter\u00e9 m\u011bla na sob\u011b v ten hork\u00fd den, kdy byla na koncert\u011b. Nemohla se do\u010dkat, a\u017e se zbav\u00ed ciz\u00ed no\u010dn\u00ed ko\u0161ile, kterou m\u011bla na sob\u011b a oble\u010de si svoje v\u011bci\u2026 v\u011bci, kter\u00e9 j\u00ed koupili rodi\u010de\u2026 Opatrn\u011b se zvedla ze \u017eidle a silou moc\u00ed se za\u010dala posunovat ke k\u0159eslu, kter\u00e9 bylo asi p\u011bt krok\u016f od n\u00ed. V\u00edt\u011bzn\u011b se zachytila jeho op\u011bradla, kdy\u017e zvl\u00e1dla tu vzd\u00e1lenost a posadila se do n\u011bj.<\/div>\n
<\/div>\n
Vivan sledovala Nikyno nad\u0161en\u00ed a byla r\u00e1da, \u017ee j\u00ed mohla alespo\u0148 trochu ud\u011blat radost. Bylo j\u00ed jasn\u00e9, \u017ee Niky bude pot\u0159ebovat n\u011bjakou z\u00e1bavu, proto shrom\u00e1\u017edila v dom\u011b v\u0161echno, o \u010dem se domn\u00edvala, \u017ee by ji mohlo alespo\u0148 trochu zabavit. Pomalu za\u010dala vynd\u00e1vat z krabice v\u011bci, kter\u00e9 posb\u00edrala po dom\u011b. Prvn\u00ed byla jej\u00ed panenka, kterou m\u011bla v\u017edycky r\u00e1da a jako jedinou si ji schovala, kdy\u017e v\u0161echny ostatn\u00ed hra\u010dky vyhazovala. Tenkr\u00e1t, kdy\u017e j\u00ed doktor ozn\u00e1mil, \u017ee nikdy nebude m\u00edt vlastn\u00ed d\u011bti, ud\u011blala radik\u00e1ln\u00ed rozhodnut\u00ed. Jej\u00ed nemilej\u0161\u00ed hra\u010dky, kter\u00e9 do t\u00e9 doby schov\u00e1vala pro sv\u00e9 d\u00edt\u011b, \u0161ly pry\u010d z domu. Nem\u011bly v n\u011bm u\u017e m\u00edsto, v\u0161echno bylo ztraceno. Thorsten na jej\u00ed nesm\u011bl\u00fd n\u00e1vrh, adoptovat d\u00edt\u011b, jasn\u011b prohl\u00e1sil, \u017ee o n\u011bjak\u00fdho ciz\u00edho parchanta se starat nehodl\u00e1 a smetl to ze stolu d\u0159\u00edv, ne\u017e to sta\u010dili po\u0159\u00e1dn\u011b probrat. A te\u010f? Te\u010f by se ty hra\u010dky hodily, alespo\u0148 n\u011bkter\u00e9\u2026 jen\u017ee u\u017e bylo pozd\u011b.<\/div>\n
Panenku l\u00e1skypln\u011b pohladila po dlouh\u00fdch blon\u010fat\u00fdch vl\u00e1sk\u00e1ch, urovnala j\u00ed r\u016f\u017eovob\u00edl\u00e9 krajkov\u00e9 \u0161ate\u010dky, kter\u00e9 j\u00ed kdysi \u0161ila a posadila ji na st\u016fl. Hned vedle polo\u017eila mari\u00e1\u0161ov\u00e9 karty, „\u010clov\u011b\u010de nezlob se“, \u010dernou \u0161koln\u00ed tabulku a p\u00e1r k\u0159\u00edd, kter\u00e9 j\u00ed zbyly, u\u010debnici angli\u010dtiny, knihu anglick\u00fdch poh\u00e1dek, blok \u010dist\u00fdch pap\u00edr\u016f, pastelky a anglicko-n\u011bmeck\u00fd slovn\u00edk. Tohle v\u0161echno snad pom\u016f\u017ee Niky zabavit, ne\u017e si pro ni p\u0159ijde klient a odveze ji\u2026 b\u016fhv\u00ed kam. Viv v\u017edycky zesmutn\u011bla, kdy\u017e si uv\u011bdomila, \u017ee tohle k\u0159ehk\u00e9 d\u00edt\u011b bude muset alespo\u0148 chv\u00edli n\u011bkde trp\u011bt, aby oni m\u011bli pen\u00edze. Nel\u00edbilo se j\u00ed to, ale byla u\u017e natolik „vychovan\u00e1“ sv\u00fdm man\u017eelem, \u017ee se o tom sna\u017eila rad\u0161i nep\u0159em\u00fd\u0161let. Brala to jako osud\u2026 a te\u010f moment\u00e1ln\u011b mu byla vd\u011b\u010dn\u00e1, \u017ee j\u00ed alespo\u0148 na chv\u00edli p\u0159ihr\u00e1l do cesty n\u011bkoho, o koho se m\u016f\u017ee starat, jako by to bylo jej\u00ed d\u00edt\u011b\u2026<\/div>\n
\u2663\u2663\u2663<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Bill se nejd\u0159\u00edv d\u016fkladn\u011b rozhl\u00e9dl, ne\u017e vystoupil z tax\u00edku v zapadl\u00e9 berl\u00ednsk\u00e9 uli\u010dce, aby n\u00e1hodou nesko\u010dil rovnou do n\u00e1ru\u010de n\u011bkomu, kdo by ho mohl poznat. M\u011bl na sob\u011b nen\u00e1padn\u00e9 oble\u010den\u00ed, na nose tmav\u00e9 br\u00fdle, vlasy sta\u017een\u00e9 do cul\u00edku, str\u010den\u00e9 pod k\u0161iltovkou, aby se co nejl\u00e9pe maskoval, ale stejn\u011b se nec\u00edtil moc bezpe\u010dn\u011b. Jeho \u0161t\u00edhl\u00e1 vyt\u00e1hl\u00e1 postava budila pozornost v\u017edy, i kdy\u017e na sob\u011b zrovna nem\u011bl jeden ze sv\u00fdch v\u00fdst\u0159edn\u00edch model\u016f, kter\u00e9 tak r\u00e1d nosil. Spousta fanynek ho poznala, a\u0165 se maskoval jak cht\u011bl. N\u011bjak si odvykl st\u00e1t na ulici a nem\u00edt za sebou bodyguarda. Jak rychle si \u010dlov\u011bk zvykne na nep\u0159\u00edjemn\u00e9 v\u011bci\u2026 ze za\u010d\u00e1tku jejich neust\u00e1l\u00fd dohled p\u0159\u00edmo nesn\u00e1\u0161el, p\u0159ipadal si jako v kle\u0161t\u00edch, ale po p\u00e1r \u0161patn\u00fdch zku\u0161enostech s fanynkami si tak zvykl, \u017ee si te\u010f p\u0159ipadal, jako by byl nah\u00fd.<\/div>\n
Simone je na \u017e\u00e1dost Meg vyklopila na za\u010d\u00e1tku m\u011bsta a d\u00e1l pokra\u010dovala za sv\u00fdmi povinnostmi, oni nasko\u010dili do prvn\u00edho tax\u00edku a b\u011bhem \u010dtvrthodiny byli tady, p\u0159ed restaurac\u00ed, kde m\u011bli pronajat\u00fd mal\u00fd sal\u00f3nek. Je\u0161t\u011b m\u011bli \u010das, sch\u016fzka byla sjednan\u00e1 na jeden\u00e1ctou hodinu a bl\u00ed\u017eila se teprve des\u00e1t\u00e1. Bill si cht\u011bl stejn\u011b je\u0161t\u011b s Meg popov\u00eddat a nen\u00e1padn\u011b z n\u00ed vyt\u00e1hnout p\u00e1r rad, kter\u00e9 by mu mohly pomoct. Nervozita, je\u017e ho za\u010d\u00ednala pomalu zaplavovat, se \u0161\u00ed\u0159ila rychle. Tro\u0161ku mu to p\u0159ipom\u00ednalo pocity p\u0159ed koncertem, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle je stokr\u00e1t d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e n\u011bjak\u00fd koncert\u2026 tady jde o lidsk\u00fd \u017eivot. Vzpomn\u011bl si na Toma, nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b sp\u00ed, nem\u011bl dneska d\u016fvod vst\u00e1vat n\u011bjak brzy, a v duchu mu z\u00e1vid\u011bl\u2026 jak r\u00e1d by byl v t\u00e9 vyh\u0159\u00e1t\u00e9 posteli s n\u00edm\u2026 jak r\u00e1d by si ho znovu po v\u010derej\u0161ku n\u011b\u017en\u011b udob\u0159oval\u2026 jen\u017ee m\u011bl te\u010f jin\u00e9 povinnosti. Hlavn\u011b si musel v\u0161echno perfektn\u011b zapamatovat, aby to mohl Tomovi vypr\u00e1v\u011bt. M\u011bl sebou mobil a cel\u00fd rozhovor s Nikolin\u00fdmi rodi\u010di si na n\u011bj hodlal nahr\u00e1t, aby to m\u011bl Tom z prvn\u00ed ruky. Byl r\u00e1d, \u017ee na to nen\u00ed s\u00e1m, \u017ee m\u00e1 za z\u00e1dy sv\u00e9 star\u0161\u00ed dvoj\u010de, kter\u00e9mu m\u016f\u017ee bezmezn\u011b v\u011b\u0159it.<\/div>\n
<\/div>\n
Pro\u0161li skrz restauraci do sal\u00f3nku, Meg poprosila \u010d\u00ed\u0161n\u00edka, aby jim dal v\u010das v\u011bd\u011bt, a\u017e p\u0159ijdou man\u017eel\u00e9 Petrovi, nebylo by dobr\u00e9, aby je p\u0159ekvapili nep\u0159ipraven\u00e9. Bylo pot\u0159eba postavit plentu, kterou m\u011bla Meg v ta\u0161ce a kter\u00e1 skupin\u011b m\u00e1g\u016f slou\u017eila p\u0159esn\u011b pro tyhle \u00fa\u010dely.<\/div>\n
„Rozhodla jsem se, \u017ee t\u011b tu s nimi nenech\u00e1m samotn\u00e9ho, p\u0159ece jen jsi je\u0161t\u011b nezku\u0161en\u00fd, pot\u0159ebuje\u0161 oporu, b\u016fhv\u00ed co se m\u016f\u017ee seml\u00edt, mohlo by to b\u00fdt pro tebe nebezpe\u010dn\u00e9. Nebudu ti do toho pokud mo\u017eno zasahovat, budu v\u00e1s jen sledovat,“ ozn\u00e1mila Meg Billovi, a kdy\u017e vid\u011bla jeho rozz\u00e1\u0159en\u00e9 o\u010di, byla r\u00e1da, \u017ee se takhle rozhodla. Billovi bude sta\u010dit, kdy\u017e bude v\u011bd\u011bt, \u017ee je po jeho boku a m\u016f\u017ee mu kdykoliv pomoct.<\/div>\n
„Jsem stra\u0161n\u011b nerv\u00f3zn\u00ed,“ za\u0161eptal Bill do ztichl\u00e9 m\u00edstnosti. V\u0161echno bylo p\u0159ipraveno, zb\u00fdvala p\u016flhodina do za\u010d\u00e1tku sch\u016fzky a on za\u010dal poci\u0165ovat sv\u00edrav\u00fd pocit kolem \u017ealudku.<\/div>\n
„To bude dobr\u00fd, uvid\u00ed\u0161, jde jen o poprv\u00e9, podruh\u00e9 u\u017e to p\u016fjde l\u00edp,“ chl\u00e1cholila ho Meg, sed\u00edc\u00ed na vedlej\u0161\u00ed \u017eidli.<\/div>\n
„Podruh\u00fd?“ vzdychnul Bill\u2026 ani ho nenapadlo, \u017ee je tohle vlastn\u011b jen za\u010d\u00e1tek a pokud bude do skupiny p\u0159ijat, bude na takov\u00fdch akc\u00edch pracovat pravideln\u011b. \u010c\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc pochyboval, \u017ee ud\u011blal spr\u00e1vn\u011b. S jeho nervozitou ho nejsp\u00ed\u0161 brzy skol\u00ed infarkt. P\u0159ed koncertem u\u017e to znal, to ho tolik ned\u011bsilo, p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, kdy to p\u0159ejde, ale tady? Hr\u016fza\u2026 za\u010daly se mu potit a klepat ruce, a to u\u017e byla zn\u00e1mka nejvy\u0161\u0161\u00edho mo\u017en\u00e9ho d\u011bsu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Objedn\u00e1m ti kafe, jo?“ nab\u00eddla se Meg, nejsp\u00ed\u0161 si t\u011bch rukou v\u0161imla. Bill jen vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ik\u00fdvl, nem\u011bl s\u00edlu na nic v\u00edc, ale uv\u011bdomil si, \u017ee u\u017e to s n\u00edm mus\u00ed b\u00fdt asi opravdu \u0161patn\u00e9, kdy\u017e mu Meg nab\u00eddla jeho drogu. Z\u00e1vislost na k\u00e1v\u011b mu toti\u017e neust\u00e1le vy\u010d\u00edtala, dokonce v\u00edc ne\u017e ob\u010dasnou cigaretu, kterou si zap\u00e1lil. Tvrdila, \u017ee je to jedna z nejhor\u0161\u00edch drog v\u016fbec. Z\u0159ejm\u011b te\u010f pochopila, \u017ee ji pr\u00e1v\u011b ze v\u0161eho nejv\u00edc pot\u0159ebuje a smilovala se nad „uboh\u00fdm fe\u0165\u00e1kem“, jak mu \u010dasto z legrace \u0159\u00edk\u00e1vala. Oba byli za \u010dernou plentou, co\u017e nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b zvy\u0161ovalo kontrast jeho b\u00edl\u00e9 pleti bez make-upu. Musel ur\u010dit\u011b vypadat jako smrtka.<\/div>\n
Meg ode\u0161la a Bill se sna\u017eil zhluboka d\u00fdchat, aby p\u0159estal m\u00edt v oblasti \u017ealudku ty nep\u0159\u00edjemn\u00e9 pocity. Vzpomn\u011bl si na t\u0159et\u00ed \u010dakru, kter\u00e1 tohle v\u0161echno ovliv\u0148ovala a soust\u0159edil se na jej\u00ed energii. P\u0159ilo\u017eil na ni ruku a sna\u017eil se co nejv\u00edc uklidnit, aby se mohl soust\u0159edit. Na chvilinku se mu to poda\u0159ilo, ale kdy\u017e se p\u0159estal soust\u0159edit, v\u0161echno se vr\u00e1tilo do star\u00fdch kolej\u00ed. Sakra! Neum\u00edm zklidnit ani s\u00e1m sebe, jak m\u016f\u017eu n\u011bkomu pomoct?!? Bill se v duchu roz\u010diloval nad svou domn\u011blou neschopnost\u00ed a ani si nev\u0161iml, kdy\u017e p\u0159ed n\u00edm p\u0159ist\u00e1l vytou\u017een\u00fd hrne\u010dek s k\u00e1vou. Zn\u00e1m\u00e1 v\u016fn\u011b ho trochu uklidnila, div si nesp\u00e1lil jazyk, jak se rychle sna\u017eil nap\u00edt, aby do sebe vpravil svou pravidelnou d\u00e1vku kofeinu. Meg ho jen soucitn\u011b pozorovala a sna\u017eila se mu pomoci hladivou energi\u00ed, kterou k n\u011bmu vys\u00edlala. V\u011bd\u011bla, \u017ee rodi\u010de d\u00edvky se bl\u00ed\u017e\u00ed\u2026 c\u00edtila to. U\u017e jen chvilku a zkou\u0161ka m\u016f\u017ee za\u010d\u00edt. Dote\u010f to byla jen hra\u2026 ta ale pr\u00e1v\u011b skon\u010dila.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong>
betaread: Janik<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Krajina za oknem auta ub\u00edhala rychle, m\u00e1ma \u0159\u00eddila s gr\u00e1ci\u00ed sob\u011b vlastn\u00ed, zat\u00e1\u010dky \u0159ezala jako v\u017edy, prozp\u011bvovala si s r\u00e1diem, ob\u010das prohodila slovo s Meg, kter\u00e1 sed\u011bla p\u0159ipoutan\u00e1 na sedadle spolujezdce a celkov\u011b v aut\u011b vl\u00e1dla vl\u00eddn\u00e1 atmosf\u00e9ra. Bill se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[164],"tags":[],"class_list":["post-16278","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-dar-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16278","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16278"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16278\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16278"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16278"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16278"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}