{"id":16288,"date":"2008-10-15T15:30:00","date_gmt":"2008-10-15T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16251"},"modified":"2008-10-15T15:30:00","modified_gmt":"2008-10-15T14:30:00","slug":"rebel-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/15\/rebel-7\/","title":{"rendered":"Rebel 7."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Stalo se n\u011bco?“ podivil se, kdy\u017e uc\u00edtil, jak se od n\u011bj Bill pomalu odtahuje.<\/div>\n
„Ne. Jenom nechci, aby ti p\u0159i\u0161lo \u0161patn\u011b,“ \u0159ekl ti\u0161e a v\u016fbec se nesna\u017eil o n\u011bjak\u00fd bojovn\u00fd t\u00f3n, jeho slova sp\u00ed\u0161e p\u016fsobila opatrn\u011b a ne\u0161\u0165astn\u011b.<\/div>\n
„Bille, tak tomuhle nerozum\u00edm. Ud\u011blal jsem snad n\u011bco?“ zeptal se Tom nech\u00e1pav\u011b, proto\u017ee mu je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou p\u0159i\u0161el Bill \u00fapln\u011b v pohod\u011b. Dokonce se na n\u011bj usm\u00edval, a kone\u010dn\u011b pozapomn\u011bl na ten chlad a smutek, kter\u00fd se v\u0161ak n\u00e1hle do jeho o\u010d\u00ed znovu navr\u00e1til.<\/div>\n
„To bych se m\u011bl pt\u00e1t sp\u00ed\u0161 j\u00e1. Co jsem ti ud\u011blal, \u017ee m\u011b tak nen\u00e1vid\u00ed\u0161?“ strnule sv\u011bsil tv\u00e1\u0159 mezi ramena a odm\u00edtal se d\u00e1le d\u00edvat do bratrovi tv\u00e1\u0159e. P\u0159i\u0161el si tak pon\u00ed\u017een\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 tak stra\u0161n\u011b hloupej. Naivn\u011b doufal v to, \u017ee m\u00e1 je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d alespo\u0148 mal\u00e9 m\u00edste\u010dko v Tomov\u011b srdci. Z\u0159ejm\u011b se v\u0161ak spletl. Tom jej trp\u011bl jenom z l\u00edtosti a ka\u017ed\u00e9 slovo, kter\u00e9 vy\u0161lo z jeho rt\u016f, bylo jenom obrovskou l\u017e\u00ed. Bill tomu nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it. Kone\u010dn\u011b si p\u0159ipadal \u0161\u0165astn\u00fd, i kdy\u017e jenom na chvilinku. Myslel si, \u017ee t\u0159eba kone\u010dn\u011b na\u0161el to, co se mu nikdy naj\u00edt nepoda\u0159ilo. Spletl se\u2026<\/div>\n
Ti\u0161e sklonil tv\u00e1\u0159 a t\u0159esouc\u00ed se dlan\u011b ukryl v p\u0159edn\u00edch kapsi\u010dk\u00e1ch sv\u00fdch kalhot.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b nen\u00e1vid\u00edm?!“ vydechl Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b a prudce si k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl Billovo k\u0159ehk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko. „Jak tohle vlastn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct?“ sykl a v\u0161\u00ed silou se sna\u017eil potla\u010dit slzy, kter\u00e9 by jeho bojovn\u00e9mu pohledu moc odvahy nep\u0159idaly. Bill mu v\u0161ak jeho bojovnost vracel. Jeho pohled p\u0159\u00edmo p\u00e1lil a Tom nedok\u00e1zal pochopit, jak to, \u017ee si d\u0159\u00edv nev\u0161iml jeho hloubky.<\/div>\n
\n
„Ty to v\u00ed\u0161 moc dob\u0159e. J\u00e1 tvou l\u00edtost nepot\u0159ebuju, Tome. V\u0161echno zvl\u00e1dnu i s\u00e1m bez tebe. V\u017edy jsem byl na v\u0161echno s\u00e1m a nikdy jsem po noc\u00edch nebre\u010del do pol\u0161t\u00e1\u0159e. Tu l\u00edtost si m\u016f\u017ee\u0161 str\u010dit n\u011bkam,“ procedil skrze pevn\u011b semknut\u00e9 rty a hled\u011bl Tomovi zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. Byli od sebe vzd\u00e1leni tak p\u011bt centimetr\u016f. Ob\u011bma v b\u0159\u00ed\u0161ku tan\u010dilo hejno mot\u00fdl\u016f, ale jejich vlastn\u00ed hrdost jim to zakazovala p\u0159ipustit. Oba se chv\u011bli p\u0159i pohledu na m\u011bkk\u00e9 rty toho druh\u00e9ho, kter\u00e9 v sob\u011b jist\u011b skr\u00fdvaly tu dokonalou smyslnost a dravost.<\/div>\n
„L\u00edtost?! Kdybych m\u011bl n\u011b\u010deho litovat, tak jenom toho, jak jsem se k tob\u011b kdysi choval. Nikdy bych si nepomyslel, \u017ee se v tob\u011b ukr\u00fdv\u00e1 i n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e \u017eerty, legr\u00e1cky, bl\u00e1znovstv\u00ed a ta kupa mal\u00e9r\u016f, kterou za sebou nech\u00e1v\u00e1\u0161. Bral jsem t\u011b jako n\u011bjakej hurik\u00e1n, kter\u00fd p\u0159ijde, a nic nenech\u00e1 na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. Nikdy jsem se k tob\u011b nechoval n\u011bjak extra bratrsky, p\u0159esto jsem t\u011b v\u0161ak nikdy nelitoval! Ty l\u00edtost nepot\u0159ebuje\u0161, Bille. Ty rozhodn\u011b ne\u2026“ malinko se naklonil a jemn\u011b mu p\u0159ejel linii tv\u00e1\u0159e. Bill bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, p\u0159esto v\u0161ak Tomovu ruku prudce odsunul a nesouhlasn\u011b zavrt\u011bl tv\u00e1\u0159\u00ed. U\u017e necht\u011bl nalet\u011bt. U\u017e v\u00edc ne. I kdy\u017e se v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch t\u0159pytily slzy, p\u0159esto nedok\u00e1zal zapomenout na tvrd\u00e1 slova, kter\u00fdmi mu Roby ubl\u00ed\u017eila.<\/div>\n
„Tebe to bav\u00ed, Tome?? Pro\u010d nejsi s\u00e1m sebou a nevyhod\u00ed\u0161 m\u011b na ulici? To je p\u0159eci to jedin\u00e9, po \u010dem tou\u017e\u00ed\u0161,“ vydechl sklesle, p\u0159esto se v\u0161ak sna\u017eil p\u016fsobit \u00fapln\u011b vyrovnan\u011b a klidn\u011b. Celej se t\u0159\u00e1sl a dlan\u011b se mu nev\u00fdslovn\u011b chv\u011bly jak strachem, tak \u00fazkost\u00ed. Tom mu p\u0159i\u0161el s t\u00edm nech\u00e1paj\u00edc\u00edm pohledem a tv\u00e1\u0159\u00ed smutn\u011b sklon\u011bnou k zemi neskute\u010dn\u011b kr\u00e1snej. Roby m\u00e1 prost\u011b \u0161t\u011bst\u00ed. Z\u0159ejm\u011b jim tady opravdu jenom p\u0159ek\u00e1\u017e\u00ed\u2026<\/div>\n
„Pod\u00edvej… j-j\u00e1 ti tady nechci p\u0159ek\u00e1\u017eet, Tome. A ani j\u00ed ne. Za\u010dnu si hledat pr\u00e1ci, abych mohl co nejd\u0159\u00edve odej\u00edt. Bude to tak jist\u011b lep\u0161\u00ed, jak pro m\u011b, tak i pro tebe,“ zni\u010den\u011b se usm\u00e1l a sklesle odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 ode dve\u0159\u00ed, ve kter\u00fdch se n\u00e1hle zjevil Robyin vysm\u00e1tej obli\u010dej.<\/div>\n
„Ale, mil\u00e1\u010dku. Takov\u00e9 hezk\u00e9 r\u00e1no a ty si tak smutnej,“ p\u00edpla a d\u0159\u00edv ne\u017e se vlastn\u011b chud\u00e1k Tom stihl zorientovat, mu vtiskla divok\u00fd polibek. Na Billa se jenom ch\u00e1pav\u011b pousm\u00e1la a s n\u00e1kupem v n\u00e1ru\u010d\u00ed ve\u0161la do kuchyn\u011b. Kdy\u017e se v\u0161ak ocitla o samot\u011b, jej\u00ed rty se zvlnily do v\u00edt\u011bzn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Ta bolest\u2026 ta bolest, kterou si dok\u00e1zala p\u0159e\u010d\u00edst v pohled\u016f obou, j\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dila, \u017ee ji Bill uv\u011b\u0159il ka\u017ed\u00e9 sl\u016fvko a z\u0159ejm\u011b taky brzy odejde. A j\u00ed u\u017e nebude nic br\u00e1nit v cest\u011b za \u0161t\u011bst\u00edm po boku Toma. M\u011bla to tak skv\u011ble napl\u00e1novan\u00e9, dokonce slep\u011b v\u011b\u0159ila, \u017ee j\u00ed to vyjde a Tom si ji vezme. Tohle m\u011bla napl\u00e1novan\u00e9 hned od za\u010d\u00e1tku, jak se poznali. Cestu a jej\u00ed pl\u00e1ny j\u00ed v\u0161ak malinko zam\u00edchal p\u0159\u00edchod Billa, se kter\u00fdm v\u016fbec nepo\u010d\u00edtala. A tak\u00e9 s t\u00edm, \u017ee jej Tom bude m\u00edt r\u00e1d\u2026<\/div>\n
„V-ve\u010der jdeme k jej\u00edm rodi\u010d\u016fm. A j\u00e1 bych si moc p\u0159\u00e1l, abys tam \u0161el taky, Bille,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a uslzen\u00fdm pohledem pozoroval bratr\u016fv zni\u010den\u00fd v\u00fdraz tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„To ne. N\u00e1hodou tam zase n\u011bco ud\u011bl\u00e1m a bude\u0161 m\u011b nesn\u00e1\u0161et je\u0161t\u011b v\u00edc. D\u011bkuji, Tome, ale ne. Z\u016fstanu,“ \u0159ekl rozhodn\u011b a rad\u011bji se pomal\u00fdmi kroky vytratil k Tomovi do pokoje, kde za sebou opatrn\u011b zav\u0159el dve\u0159e. Tom se zni\u010den\u011b svalil na gau\u010d, tv\u00e1\u0159 ukryl hluboko do sv\u00fdch dlan\u00ed, a kone\u010dn\u011b mohl d\u00e1t pr\u016fchod drobn\u00fdm slz\u00e1m, kter\u00e9 cht\u011bl p\u0159ed Billem skr\u00fdt. Nev\u011bd\u011bl, co ud\u011blal \u0161patn\u011b, \u017ee se Bill n\u00e1hle tak zm\u011bnil\u2026 Nerozum\u011bl tomu\u2026 Nic ned\u00e1valo smysl a v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho \u017eivot bez n\u011bj nebude m\u00edt smysl\u2026<\/div>\n
„Brou\u010dku, copak?“ Roby se do ob\u00fdv\u00e1ku vet\u0159ela ti\u0161e jako my\u0161ka a l\u00e1skypln\u011b pozorovala zdrcen\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
„Jdi pry\u010d,“ vydechl ti\u0161e, kdy\u017e si mu n\u00e1sil\u00edm sedala na kl\u00edn. Roby v\u0161ak byla ne\u00fastupn\u00e1 a na drzovku si prosadila svoje, tud\u00ed\u017e se po chvilce rozvalovala na Tomov\u011b kl\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Snad jste se s br\u00e1\u0161kou nepoh\u00e1dali?“ zeptala se smutn\u00fdm hlasem a jemn\u011b jej l\u00edbla na pevn\u011b semknut\u00e9 rty.<\/div>\n
„Nerozum\u00edm mu. Je\u0161t\u011b p\u0159ed chvilkou byl \u00fapln\u011b jinej, ale te\u010f? Te\u010f si mysl\u00ed, \u017ee jej nen\u00e1vid\u00edm, a je\u0161t\u011b k tomu lituji,“ prudce odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159, kdy\u017e se jej cht\u011bla Roby dotknout.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku, Billem se netrap. M\u011b o\u0161kliv\u011b nad\u00e1v\u00e1 skoro po\u0159\u00e1d. Poni\u017euje m\u011b. Ale j\u00e1 jsem ochotn\u00e1 to v\u0161echno vydr\u017eet jenom kv\u016fli tob\u011b,“ v\u0159ele se usm\u00e1la a \u010dekala, \u017ee ji Tom sko\u010d\u00ed kolem krku, jenom\u017ee ten ji od sebe znechucen\u011b odsunul a rozhodn\u00fdmi kroky ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje, kde na\u0161el Billa, kter\u00fd si se sluch\u00e1tkama v u\u0161\u00edch rozhodn\u011b skl\u00e1dal sv\u00e9 v\u011bci do kufr\u016f a Toma si z\u0159ejm\u011b v\u016fbec nev\u0161iml. Po tv\u00e1\u0159i mu v\u0161ak st\u00e9kaly drobn\u00e9 slzy, kter\u00e9 se u\u017e nesna\u017eil skr\u00fdvat. Tohle bylo \u00fapln\u011b poprv\u00e9, co jej Tom na\u0161el plakat\u2026<\/div>\n
Tedy alespo\u0148 po hezky dlouh\u00e9 dob\u011b. Jako d\u00edt\u011b toti\u017e Bill plak\u00e1val \u010dasto. V\u011bt\u0161inou to v\u0161ak bylo v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, kdy\u017e u\u017e nemohl d\u00fdl sn\u00e1\u0161et k\u0159ik a nad\u00e1vky sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. Uklid\u0148ovala jej Tomova bezpe\u010dn\u00e1 n\u00e1ru\u010d a tich\u00e1 sl\u016fvka, kter\u00e1 pat\u0159ila jenom jemu. Jedin\u011b tehdy si p\u0159ipadal kone\u010dn\u011b v bezpe\u010d\u00ed a pomalu zapom\u00ednal na to, \u017ee jejich d\u011btstv\u00ed je jenom n\u011bm\u00fdm poslucha\u010dem neshod jejich rodi\u010d\u016f. P\u0159ed Tomem se nikdy za sv\u00e9 slzy nestyd\u011bl. Kdy\u017e v\u0161ak postupem \u010dasu vyr\u016fstal, nau\u010dil se sv\u00e9 slzy krotit a skr\u00fdvat sv\u016fj smutek p\u0159ed okol\u00edm. Tohle v\u0161ak bylo daleko siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on s\u00e1m. A jedin\u011b slzy mu poskytovaly alespo\u0148 malink\u00e9 uvoln\u011bn\u00ed t\u00e9 bolesti, kter\u00e1 sv\u00edrala jeho nitro. V jeho u\u0161\u00edch zn\u011bla jemn\u00e1 kytarov\u00e1 melodie, kter\u00e1 mu alespo\u0148 na chvilku pom\u00e1hala zapomenout na to, \u017ee jeho \u017eivot vlastn\u011b nestoj\u00ed za nic\u2026 \u017ee vlastn\u011b on s\u00e1m nestoj\u00ed za nic. P\u0159ipadal si stra\u0161n\u011b s\u00e1m, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee jedin\u00e1 osoba, ve kterou je\u0161t\u011b v\u011b\u0159il, mu srdce podupala na tis\u00edce kousk\u016f, kter\u00e9 u\u017e z\u0159ejm\u011b nep\u016fjdou slepit dohromady.<\/div>\n
Sklesle naskl\u00e1dal v\u0161echny sv\u00e9 v\u011bci zp\u00e1tky do velik\u00fdch kufr\u016f, a kdy\u017e se kone\u010dn\u011b dostal k posledn\u00edmu triku, dlan\u011b se mu malinko rozechv\u011bly a on bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak uc\u00edtil na sv\u00e9m p\u0159edlokt\u00ed jemn\u00fd dotek. Popla\u0161en\u011b otev\u0159el o\u010di, a v\u0161echna slova nebo my\u0161lenky, kter\u00e9 mu v tu chv\u00edli v\u00ed\u0159ily rozumem, byly n\u00e1hle pry\u010d. Tom st\u00e1l tak blizou\u010dko u n\u011bj, a\u017e se mu m\u00e1lem podlomila kolena. Pouh\u00e9 t\u0159i centimetry d\u011blily jejich tv\u00e1\u0159e, jak jeden druh\u00e9mu hled\u011bli zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed. Bill si t\u0159esouc\u00edmi se dlan\u011bmi vyndal z u\u0161\u00ed sluch\u00e1tka a bezmocn\u011b se zahled\u011bl do hloubky Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed. Nevid\u011bl tam nen\u00e1vist\u2026 ani l\u00edtost. Bylo tam n\u011bco, co Billa naprosto \u0161okovalo. Tom\u016fv hork\u00fd dech dopadal na jeho vlhk\u00e9 rty a on p\u0159\u00edmo \u0161\u00edlel z t\u00e9 p\u0159ita\u017elivosti, kter\u00e1 je n\u00e1hle obklopila. \u00dapln\u011b zapomn\u011bl na v\u0161echno to zl\u00e9, co mu Roby navykl\u00e1dala a opatrn\u011b se naklonil k bratrov\u00fdm rt\u016fm, kter\u00e9 mu stihly v\u011bnovat jenom letm\u00fd polibek, ne\u017e se z kuchyn\u011b ozval Robyin nal\u00e9hav\u00fd hlas. Tom se popla\u0161en\u011b odsunul a rozechv\u011ble hled\u011bl do bratrovy zmaten\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„T-tohle se nestalo,“ \u0159ekl rychle Bill, sp\u011b\u0161n\u011b si ot\u0159el rty, a pot\u00e9 zni\u010den\u011b dosedl na postel.<\/div>\n
„Bille, j-j\u00e1,“ za\u0161eptal Tom bezmocn\u011b, sna\u017e\u00edc se ignorovat Robyino zoufal\u00e9 vol\u00e1n\u00ed jeho jm\u00e9na.<\/div>\n
„M\u011bl bys j\u00edt za n\u00ed,“ Bill jej od sebe odsunul a rychle uk\u00e1zal na dve\u0159e. Kdy\u017e se za nima ztratila Tomova v\u016fn\u011b, Billovy o\u010di se prudce p\u0159iv\u0159ely a jeho ukazov\u00e1\u010dek vystartoval ke rt\u016fm, kter\u00e9 se je\u0161t\u011b ned\u00e1vno lehce dot\u00fdkaly t\u011bch Tomov\u00fdch. Srdce mu tlouklo tak zb\u011bsile, \u017ee by jej sly\u0161el i s t\u011bma sluch\u00e1tkama. Cel\u00fd se chv\u011bl a nedok\u00e1zal pochopit, pro\u010d se kv\u016fli jedin\u00e9 lehk\u00e9 puse m\u00e1lem zbl\u00e1znil\u2026.<\/div>\n
Jako by zapomn\u011bl na v\u0161echna ta slova. Jakoby v tu chv\u00edli zapomn\u011bl \u00fapln\u011b na v\u0161echno a bezhlav\u011b jej pol\u00edbil\u2026<\/div>\n
I p\u0159es Robyin nesouhlas se Bill rozhodl j\u00edt s nimi, a proto kdy\u017e ve\u010der nasedali do auta v\u0161ichni t\u0159i, nezb\u00fdvalo j\u00ed nic jin\u00e9ho, ne\u017e ti\u0161e trp\u011bt Billovu p\u0159\u00edtomnost. Celou cestu se sna\u017eila s Tomem nav\u00e1zat kontakt, ten v\u0161ak jako by nevn\u00edmal. I kdy\u017e se sna\u017eila sebev\u00edc, \u0161pitala mu do u\u0161\u00ed sl\u016fvka l\u00e1sky a r\u016fzn\u00e9 zdrobn\u011bliny, Tom se na ni zvl\u00e1dl tak akor\u00e1t mile pousm\u00e1t, nic v\u00edc. V\u016fbec se nedok\u00e1zal soust\u0159edit na jej\u00ed slova nebo lechtiv\u00e9 n\u00e1vrhy na ve\u010der. Jeho pohled nev\u011bdomky nejednou sklouzl do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka, ve kter\u00e9m se odr\u00e1\u017eela Billova smutn\u00e1 tv\u00e1\u0159\u2026 Jakoby se za tu chvilku odnau\u010dil usm\u00edvat. Jeho tv\u00e1\u0159e po\u0159\u00e1d ho\u0159ely znovu nalezen\u00fdm chladem a nedostupnost\u00ed. H\u0159ejiv\u00e9 o\u010di rad\u011bji ukryl pod z\u00e1voj mu\u0161\u00edch br\u00fdl\u00ed, za kter\u00fdmi se alespo\u0148 nemusel tv\u00e1\u0159it, jakoby bylo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
Nic toti\u017e nebylo v po\u0159\u00e1dku!<\/div>\n
Tom jej nen\u00e1vid\u00ed a on jej p\u0159esto pol\u00edbil! P\u0159ipadal si hloup\u011b a pon\u00ed\u017een\u011b, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee za to m\u016f\u017ee vinit tak akor\u00e1t s\u00e1m sebe. Tom jej o tu pusu neprosil. Ud\u011blal to s\u00e1m, proto\u017ee cht\u011bl zjistit, jak chutnaj\u00ed bratrovy rty. A v t\u00e9 chv\u00edli prost\u011b nedok\u00e1zal jednat jinak. Te\u010f, kdy\u017e to zjistil, mu ale nebylo v\u016fbec l\u00edp. Bylo mu je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Tomovy rty chutnaly po sladk\u00fdch jahod\u00e1ch a jenom Bill mohl \u0159\u00edci, jak n\u00e1dhern\u011b jemn\u00e9 byly. Roby si sv\u00fdmi neurval\u00fdmi polibky nedok\u00e1\u017ee u\u017e\u00edt jejich hebkost a \u017e\u00e1dostivost, jakou v sob\u011b ukr\u00fdvaj\u00ed…<\/div>\n
Netrvalo ani patn\u00e1ct minut, co se Tomovo auto ti\u0161e dostavilo na men\u0161\u00ed parkovi\u0161t\u011b Robyin\u00fdch rodi\u010d\u016f, kde byly zaparkov\u00e1ny je\u0161t\u011b t\u0159i dal\u0161\u00ed auta velice kvalitn\u00edch zna\u010dek. Roby z auta vystoupila jako prvn\u00ed a jako poka\u017ed\u00e9, i dnes ve\u010der se py\u0161n\u011b usm\u00e1la na honosn\u00fd d\u016fm sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. Bill na n\u00ed tohle gesto nesn\u00e1\u0161el. P\u0159ipadala mu tehdy stra\u0161n\u011b povrchn\u00ed a asi jedin\u00e1, kdo v okruhu des\u00edti metr\u016f ten d\u016fm obdivoval.<\/div>\n
„Bille!“ \u0161t\u011bkla a prstem uk\u00e1zala na zni\u010den\u00ed klub\u00ed\u010dko s v\u00fdjime\u010dn\u011b splihl\u00fdmi vlasy bez \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky v\u011bt\u0161\u00ed \u00fapravy. „Opova\u017e se p\u0159ibl\u00ed\u017eit k baz\u00e9nu na\u0161ich nebo se dot\u00fdkat n\u011bjakejch v\u00e1z, nebo podobn\u00fdch v\u011bc\u00ed. Jo a ve\u010de\u0159et bude\u0161 na zahrad\u011b se slu\u017eebnictvem, proto\u017ee budeme m\u00edt s na\u0161ima velice d\u016fle\u017eitou poradu, kter\u00e1 se tebe v\u016fbec net\u00fdk\u00e1,“ vydechla a spokojen\u011b jej popl\u00e1cala po ramenou. Bill se na ni \u0161okovan\u011b pod\u00edval a nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it, co pro v\u0161echny znamen\u00e1. Jako by byl jenom oby\u010dejn\u00fdm kusem hadru nebo n\u011bjakou loutkou.<\/div>\n
„Roby, tohle by sta\u010dilo! J\u00e1 u\u017e ti n\u011bkolikr\u00e1t \u0159\u00edkal, \u017ee Bill je moje dvoj\u010de a co se t\u00fdk\u00e1 m\u011b, t\u00fdk\u00e1 se i jeho. Nevid\u00edm d\u016fvod, pro\u010d by m\u011bl j\u00edst n\u011bkde na dvorku,“ \u0161t\u011bkl po n\u00ed Tom jedovat\u011b, kdy\u017e spat\u0159il Billovo zklam\u00e1n\u00ed v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Nech ji, Tome. J\u00e1 na v\u00e1s tady na zahrad\u011b klidn\u011b po\u010dk\u00e1m. Stejn\u011b je mi z jej\u00edch rodi\u010d\u016f tak akor\u00e1t \u0161patn\u011b. Vy si to u\u017eijte a j\u00e1 budu sed\u011bt zat\u00edm na zahrad\u011b, abych n\u00e1hodou n\u011bco neshodil,“ vydechl ti\u0161e a odevzdan\u011b sklonil tv\u00e1\u0159. U\u017e nem\u011blo smysl hr\u00e1t tvrd\u00fdho cool t\u00fdpka. Tady prost\u011b prohr\u00e1l a bylo by to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, kdyby do n\u00ed za\u010dal r\u00fdt. Proto rad\u011bji z h\u00e1dky dobrovoln\u011b ustoupil a pomal\u00fdmi kroky zam\u00ed\u0159il k zahrad\u011b\u2026<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Stalo se n\u011bco?“ podivil se, kdy\u017e uc\u00edtil, jak se od n\u011bj Bill pomalu odtahuje. „Ne. Jenom nechci, aby ti p\u0159i\u0161lo \u0161patn\u011b,“ \u0159ekl ti\u0161e a v\u016fbec se nesna\u017eil o n\u011bjak\u00fd bojovn\u00fd t\u00f3n, jeho slova sp\u00ed\u0161e p\u016fsobila opatrn\u011b a ne\u0161\u0165astn\u011b. „Bille, tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[176],"tags":[],"class_list":["post-16288","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rebel"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16288","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16288"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16288\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16288"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16288"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16288"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}