{"id":16297,"date":"2008-10-14T15:30:00","date_gmt":"2008-10-14T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=16260"},"modified":"2020-11-04T21:27:46","modified_gmt":"2020-11-04T20:27:46","slug":"symphonie-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2008\/10\/14\/symphonie-17\/","title":{"rendered":"Symphonie 17."},"content":{"rendered":"

autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong><\/p>\n

\n

J\u00e1 bez n\u011bj vlastn\u011b ani nem\u016f\u017eu b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd. Nikdy jsem skute\u010dn\u011b nebyl\u2026<\/em><\/p>\n

Malink\u00e1 nad\u011bje a snad i kousek \u0161t\u011bst\u00ed se rozprost\u0159el m\u00fdm t\u011blem p\u0159esn\u011b ve chv\u00edli, co jsem jej uvid\u011bl v t\u00e9 nemocnici. Nev\u00edm pro\u010d, ale od t\u00e9 doby je n\u00e1hle u\u017e v\u0161echno jinak. I j\u00e1 jsem jin\u00fd. Jeho chladn\u00e1 odm\u00edtavost a ten ledovej odstup se pomalu se mnou m\u011bnila v n\u011bco, \u010demu te\u010f nerozum\u00ed ani jeden z n\u00e1s. Vlastn\u011b ani nev\u00edm, zdali to chci pochopit.<\/p>\n

Rad\u011bji budu takhle kr\u00e1sn\u011b nech\u00e1pav\u00fd, ne\u017e abych se nechal p\u0159itla\u010dit realitou k zemi. Ta realita mi toti\u017e ne\u0159\u00edk\u00e1 nic jin\u00e9ho, ne\u017e to, co s\u00e1m u\u017e d\u00e1vno v\u00edm. Vztah mezi sourozenci nikdy nem\u016f\u017ee vyj\u00edt, proto\u017ee je to l\u00e1ska zak\u00e1zan\u00e1, kterou nepochop\u00ed nikdo, i kdyby byla ta nej\u010dist\u0161\u00ed. Proto se na to rad\u011bji sna\u017e\u00edm nemyslet a zapomenout, i kdy\u017e to snadn\u00e9 nebude.<\/p>\n

To, co se mezi n\u00e1ma stalo v\u00a0noci, n\u00e1s oba jist\u011b poznamenalo mnohem v\u00edc, ne\u017e jsme \u010dekali\u2026<\/p>\n

Nejist\u00fdmi kroky jsem popo\u0161el do koupelny, kde jsem se svl\u00e9kl a zni\u010den\u011b jsem se zahled\u011bl na sv\u016fj odraz v zrcadle. Sta\u010dilo jenom malinko p\u0159iv\u0159\u00edt o\u010di, abych si dok\u00e1zal p\u0159esn\u011b uv\u011bdomit horkost jeho k\u016f\u017ee nebo tlukot jeho srdce. Jako bych je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d c\u00edtil jeho dlan\u011b bezc\u00edln\u011b bloud\u00edc\u00ed po m\u00e9m t\u011ble\u2026 Prudce jsem p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a bolestn\u011b jsem semknul rty. S t\u00edmhle nedok\u00e1\u017eu bojovat! Co se to se mnou sakra stalo?!<\/p>\n

Znovu jsem se na sebe pod\u00edval a v m\u00fdch o\u010d\u00edch jsem uvid\u011bl n\u011bco mnohem odli\u0161n\u011bj\u0161\u00edho, ne\u017e po milov\u00e1n\u00ed s Alex. A to jsem se s n\u00edm ani nemiloval a v m\u00fdch o\u010d\u00edch se zra\u010dilo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed uvoln\u011bn\u00ed s mal\u00fdm n\u00e1dechem cht\u00ed\u010de. Rychle jsem zavrt\u011bl tv\u00e1\u0159\u00ed a dop\u0159\u00e1l jsem si hezky ledovou sprchu. Namydlen\u00fdma rukama jsem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po sv\u00e9 k\u016f\u017ei, a t\u00edm jsem se zbavoval posledn\u00edch zbytk\u016f jeho dotek\u016f a polibk\u016f. Kdy\u017e jsem z koupelny vy\u0161el, byl jsem u\u017e kompletn\u011b \u010dist\u00fd. \u010cist\u00fd, ale s\u00e1m\u2026<\/p>\n

\n

Rychle jsem na sebe hodil d\u017e\u00edny a triko a je\u0161t\u011b ve dve\u0159\u00edch jsem si nasadil k\u0161iltku. U\u017e jsem toti\u017e hezky me\u0161kal na sn\u00eddani a vlastn\u011b jsem v\u016fbec pochyboval, \u017ee by na m\u011b kluci je\u0161t\u011b \u010dekali. David toti\u017e nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e se n\u011bkdo z n\u00e1s opozdil, ale kdy\u017e u\u017e se tak n\u00e1hodou stalo, tak ten doty\u010dn\u00fd musel sn\u00eddat s\u00e1m, a m\u011bl to povoleno a\u017e ve zku\u0161ebn\u011b. V\u011bt\u0161inou jsem sice vid\u011bl Billa pob\u00edhat u zkou\u0161ky s toastem a miskou sal\u00e1tu, ale dnes to budu nejsp\u00ed\u0161 j\u00e1. Se zmaten\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i jsem rychle \u0161lapal do hotelov\u00e9 j\u00eddelny, kde jsem v\u0161ak krom\u011b n\u011bkolika star\u0161\u00edch man\u017eelsk\u00fdch p\u00e1r\u016f a jedn\u00e9 \u017eeny s d\u00edt\u011btem nevid\u011bl nikoho.<\/p>\n

„Tome!\u201c zvolal n\u011bkdo za mnou a j\u00e1 se vz\u00e1p\u011bt\u00ed ocitnul v n\u011b\u010d\u00ed n\u00e1ru\u010di. „Prosim t\u011b rychle. David u\u017e \u0161\u00edl\u00ed! \u010cek\u00e1me t\u011b venku snad p\u016fl hodiny, kdes byl?\u201c ptal se m\u011b rozt\u0159esen\u011b Gustav, jak m\u011b n\u00e1sil\u00edm vl\u00e1\u010del k autu.<\/p>\n

„Ne, po\u010dkej, ale j\u00e1\u2026 M\u00e1m hlad,\u201c zak\u0148u\u010del jsem prosebn\u011b a zni\u010den\u011b jsem vzhl\u00e9dnul ke dve\u0159\u00edm j\u00eddelny, kter\u00e9 se nemilosrdn\u011b zav\u0159ely, i kdy\u017e se m\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko hezky hl\u00e1silo o p\u0159\u00edze\u0148.<\/p>\n

„Ale no tak. Naj\u00ed\u0161 se tam. Rychle nastup,\u201c dloubl do m\u011b a v jednu chv\u00edli m\u011b norm\u00e1ln\u011b k tomu autu vlekl jako n\u011bjak\u00fd mal\u00fd d\u011bcko.<\/p>\n

„No kone\u010dn\u011b! M\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct, kdes byl tak dlouho?! Pochybuji, \u017ee sis musel upravit vlasy nebo makeup,\u201c ozval se David roz\u010dilen\u011b, jen co jsem nasednul a probodl skl\u00ed\u010den\u00fdho Billa nech\u00e1pav\u00fdm pohledem. Bylo mi hezky trapn\u011b. Nev\u011bd\u011bl jsem, co m\u00e1m \u0159\u00edct.<\/p>\n

„J-j\u00e1 jsem prost\u011b usnul,\u201c nevinn\u011b jsem zamrkal a klidn\u011b jsem pokr\u010dil rameny. David jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zakroutil hlavou, a kone\u010dn\u011b jsme mohli vyrazit. Cesta nebyla a\u017e tak kr\u00e1tk\u00e1, jak jsem myslel a m\u00e9 b\u0159icho u\u017e \u0161\u00edlelo hlady. I kdy\u017e to na mn\u011b nen\u00ed moc vid\u011bt, to je\u0161t\u011b neznamen\u00e1, \u017ee nej\u00edm. Smutn\u011b jsem tiskl ruce v\u00a0p\u011bst, a sna\u017eil jsem se n\u011bjak to kru\u010den\u00ed ztlumit. Gustav, sed\u00edc\u00ed po m\u00e9 levici u ok\u00fdnka, ti\u0161e bubnoval na okno v rytmu hudby, kter\u00e1 mu zn\u011bla v u\u0161\u00edch. David si n\u011bco pov\u00eddal s Georgem a vesele p\u0159itom ukazoval na okol\u00ed a Bill se pe\u010dliv\u011b d\u00edval na sv\u00e9 nehty. Kdy\u017e mi v\u0161ak znovu zoufale zakru\u010delo v \u017ealudku, pobaven\u011b se na m\u011b oto\u010dil a zahled\u011bl se mi hluboce do o\u010d\u00ed\u2026<\/p>\n

\n

BILL:<\/p>\n

Kdybyste jej vid\u011bli. Celou cestu jsem si pevn\u011b kousal do jazyka, abych se n\u00e1hodou nezasm\u00e1l. A kdy\u017e jsem se na n\u011bj pod\u00edval, m\u00e1lem jsem to nevydr\u017eel. Vypadal, jako by se pr\u00e1v\u011b hlady chystal sn\u00edst m\u011b. Vesele jsem na n\u011bj zamrkal, a pot\u00e9 jsem s\u00e1hnul do sv\u00e9 ta\u0161ky pro n\u011bco, co mu jist\u011b ud\u011blalo velikou radost, jeliko\u017e se mu o\u010di rozsv\u00edtily jako malej v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek. Nen\u00e1padn\u011b jsem z krabi\u010dky vylovil jednu topinku a s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem mu ji podal.<\/p>\n

„D\u011bkuju,\u201c za\u0161eptal ti\u0161e a mile se na m\u011b usm\u00e1l, kdy\u017e v puse kone\u010dn\u011b n\u011bco \u017ev\u00fdkal. J\u00e1 jsem mu \u00fasm\u011bv rychle op\u011btoval, a pot\u00e9 jsem se mu zahled\u011bl hluboce do o\u010d\u00ed\u2026 Byl tak hezkej. Vypadal dneska n\u011bjak klidn\u011bji. V o\u010d\u00edch mu pl\u00e1ly vesel\u00e9 jisk\u0159i\u010dky a jeho n\u00e1dhern\u00e9 rty se na m\u011b po\u0159\u00e1d mile usm\u00edvaly. Nemohl jsem uv\u011b\u0159it, \u017ee to, co se stalo v\u010dera, nebyl jenom sen\u2026<\/p>\n

Nem\u016f\u017ee to b\u00fdt pravda. M\u00e1lem jsem mu pat\u0159il. L\u00edbal m\u011b, dot\u00fdkal se m\u011b a cht\u011bl m\u011b! T\u00edm jsem si byl v\u00edce ne\u017e jistej. A jeho vzru\u0161en\u00fd kl\u00edn m\u011b v tom zji\u0161t\u011bn\u00ed utvrdil.<\/p>\n

Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sed\u011bt vedle n\u011bj a d\u011blat jako by se v\u010dera v noci nic nestalo. U\u017e jenom p\u0159i vzpom\u00ednce na to se mi rozt\u0159\u00e1sla kolena, a kdybych nesed\u011bl, z\u0159ejm\u011b bych se ve stoje dlouho neudr\u017eel. Nikdy bych to od n\u011bj ne\u010dekal. Svedl jsem jej, ale on stejn\u011b spolupracoval a hr\u00e1l si se mnou jako s loutkou. Nemohl jsem mu v\u0161ak dovolit dotknout se m\u011b! To mi nedovolil ani on, proto\u017ee jsme oba moc dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee jakmile se jednou dotknete, u\u017e se ned\u00e1 p\u0159estat. I kdy\u017e to bylo v\u00edce ne\u017e l\u00e1kav\u00e9, neud\u011blal jsem to a sna\u017eil jsem se tomu ze v\u0161ech sil zabr\u00e1nit. Je to p\u0159eci po\u0159\u00e1d m\u016fj bratr a j\u00e1 se nem\u016f\u017eu nechat zm\u00e1st jenom touhou a cht\u00ed\u010dem. Mus\u00edm p\u0159eci n\u011bco vydr\u017eet, proto\u017ee pak by to nemuselo skon\u010dit dob\u0159e\u2026<\/p>\n

\n

TOM:<\/p>\n

D\u00edky Billovi jsem p\u0159e\u017eil i tu nadm\u011brn\u011b zni\u010duj\u00edc\u00ed zkou\u0161ku. I kdy\u017e jsem se sna\u017eil tv\u00e1\u0159it soust\u0159ed\u011bn\u011b, nedok\u00e1zal jsem to a hlavou jsem l\u00edtal po\u0159\u00e1d n\u011bkde mimo zku\u0161ebnu a m\u016fj pokoj. Po\u0159\u00e1d jsem myslel na ten v\u010derej\u0161ek. Nedok\u00e1zal jsem si to vyhnat z hlavy. A bylo to o to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, kdy\u017e Bill sed\u011bl vedle m\u011b, odevzdan\u011b zp\u00edval a d\u00edval se mi p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. Jeho rty pe\u010dliv\u011b hl\u00e1skovaly ka\u017ed\u00e9 jedno slovo a j\u00e1 nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee m\u011b ty rty m\u00e1lem udusily sv\u00fdmi zu\u0159iv\u00fdmi n\u00e1jezdy do t\u011bch m\u00fdch\u2026<\/p>\n

Po zkou\u0161ce jsme byli natolik vy\u010derp\u00e1ni, \u017ee n\u00e1s vzal David je\u0161t\u011b na ob\u011bd do nedalek\u00e9 restaurace, a pak jsme se vraceli rovnou do hotelu. P\u0159ed hlavn\u00edma dve\u0159ma v\u0161ak u\u017e post\u00e1valo snad pades\u00e1t fanou\u0161k\u016f a j\u00e1 n\u00e1hle nesly\u0161el nic jin\u00e9ho, ne\u017e veselej k\u0159ik a v\u00fdsk\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Tak tohle je cena za sl\u00e1vu,\u201c zahv\u00edzdal nabru\u010den\u011b Georg zep\u0159edu a rozdal n\u00e1m propisky. Tohle jsem opravdu nem\u011bl r\u00e1d. Takhle p\u0159ed hotelem se ty fanynky nedaly zastavit a p\u0159\u00edmo zu\u0159iv\u011b s n\u00e1ma lomcovaly, n\u011bkdy n\u00e1s dokonce tahaly za oble\u010den\u00ed a m\u011b dokonce nejednou zatahaly i za dredy. Bill vyb\u011bhl jako prvn\u00ed a jeho k\u0159ehk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko se n\u00e1hle ztratilo v z\u00e1stupu je\u010d\u00edc\u00edch fans. Starostliv\u011b jsem se d\u00edval, jak n\u00e1ro\u010dn\u011b postupoval kep\u0159edu, a\u017e se na n\u011bj ty holky n\u00e1hle vrhly a jeho \u010dern\u00e1 h\u0159\u00edva se najednou vytratila, jak jej norm\u00e1ln\u011b skoply k zemi. Kluci po m\u011b popla\u0161en\u011b koukali a cht\u011bli mi j\u00edt pomoct, ale sami m\u011bli probl\u00e9my se ke mn\u011b dostat. David na m\u011b s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch koukal, proto\u017ee moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby \u0161el s n\u00e1ma i Saky, tohle by se jist\u011b nestalo.<\/p>\n

„No tak dost,\u201c rychle jsem se mezi t\u011bma holkama prod\u00edral a se strachem v o\u010d\u00edch jsem nal\u00e9hav\u011b hm\u00e1tnul po dvou vzpouzej\u00edc\u00edch se dlan\u00edch. Bill se ke mn\u011b ustra\u0161en\u011b p\u0159itulil a tv\u00e1\u0159 si ukryl v m\u00e9 mikin\u011b. I kdy\u017e si v\u0161ichni mysleli, \u017ee je to ok, jenom j\u00e1 v\u0161ak mohl c\u00edtit tich\u00e9 vzlyk\u00e1n\u00ed, jak mi Bill plakal do trika. L\u00e1skypln\u011b jsem si jej k sob\u011b p\u0159ivinul a rychle jsem se prodral zbytkem fans. Kdy\u017e jsme se kone\u010dn\u011b ocitli za zav\u0159en\u00fdma dve\u0159ma, spokojen\u011b jsem si oddechnul. „Je ti n\u011bco?\u201c zeptal jsem se Billa, kter\u00fd se m\u011b po\u0159\u00e1d nepou\u0161t\u011bl a zabo\u0159il mi celou tv\u00e1\u0159 n\u011bkam ke krku.<\/p>\n

„Ne,\u201c zak\u0148u\u010del a\u017e d\u011btsky roztomile a celej se mi do t\u00e9 mikiny tak n\u011bjak zavrtal.<\/p>\n

„U\u017e je to v po\u0159\u00e1dku,\u201c \u0161eptl jsem ti\u0161e a pomal\u00fdmi kroky jsem jej vedl k v\u00fdtah\u016fm. U\u017e ode dve\u0159\u00ed jsem sly\u0161el G\u00e9\u010dka hlasit\u011b nad\u00e1vat na Davida, kter\u00fd se jim v\u0161emo\u017en\u011b omlouval. Jenom jsem jim zam\u00e1val, \u017ee jsme v po\u0159\u00e1dku a spolu s Billem jsme nastoupili dovnit\u0159. Ten se kone\u010dn\u011b dostal ze sp\u00e1r\u016f m\u00e9ho obrovsk\u00e9ho svetru a sjel mou tv\u00e1\u0159 smutn\u00fdm pohledem.<\/p>\n

„D\u011bkuju,\u201c zaku\u0148kal a nepatrn\u011b si set\u0159el zbytky slz, kter\u00e9 mu sm\u00e1\u010dely tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n

„Ty v\u00ed\u0161, \u017ee bych to ud\u011blal kdykoliv,\u201c nev\u011bdomky jsem se k n\u011bmu naklonil a dlouze jsem jej pol\u00edbil. Ani nev\u00edm, pro\u010d jsem to ud\u011blal. Najednou mi to p\u0159i\u0161lo tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b p\u0159irozen\u00e9, jako bych ani nejednal hlavou, ale snad srdcem?!<\/p>\n

„B-bille, j\u00e1\u2026 omlouv\u00e1m se,\u201c rychle jsem se odsunul a smutn\u011b jsem sklonil tv\u00e1\u0159, jak jsme po\u0159\u00e1d stoupali nahoru. Bil ji m\u011bl tak\u00e9 sklon\u011bnou, a kdy\u017e jsme vystoupili v na\u0161em pat\u0159e, smutn\u011b na m\u011b pohl\u00e9dl. Nemohl jsem se vynad\u00edvat, jak si jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl jazykem po rtech a na jeho tv\u00e1\u0159i se po\u0159\u00e1d skv\u011bly stopy po slz\u00e1ch\u2026<\/p>\n

\n

autor: B-kay
\nbetaread: Janule<\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay J\u00e1 bez n\u011bj vlastn\u011b ani nem\u016f\u017eu b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd. Nikdy jsem skute\u010dn\u011b nebyl\u2026 Malink\u00e1 nad\u011bje a snad i kousek \u0161t\u011bst\u00ed se rozprost\u0159el m\u00fdm t\u011blem p\u0159esn\u011b ve chv\u00edli, co jsem jej uvid\u011bl v t\u00e9 nemocnici. Nev\u00edm pro\u010d, ale od t\u00e9 doby je<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[168],"tags":[],"class_list":["post-16297","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-symphonie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16297","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16297"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16297\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":79435181,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16297\/revisions\/79435181"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16297"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16297"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16297"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}